ACTA LINGUISTICA LITHUANICA

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XLI (1999)

Aloyzas VIDUGIRIS

Institut litevského jazyka, Vilnius

MÍSTOPISNÁ JMÉNA KRAJE LAZŪNY

Jména míst jsou stálými průvodci lidského života. Vytvářejí je lidé. Dochovaná místní jména jsou proto odrazem kultury místních obyvatel a jejich etnické příslušnosti a zároveň o ní svědčí. Místní jména mohou mnohé vyprávět o minulosti kraje a o etnolingvistických procesech, které zde probíhaly. Obyvatelé jihovýchodní Litvy se odedávna setkávali s východními Slovany a při kontaktu s nimi začali přejímat jejich jazyk. Místní jména, která znějí nejkrásněji v ústech Litevců, bývají u slovansky mluvících lidí často změněna k nepoznání. Na druhou stranu také litevsky mluvící lidé, když užívají slovanská místní jména, přizpůsobují je a upravují podle systému svého jazyka. Níže uvedená místní jména kraje Lazūny jsou živým příkladem takového vzájemného působení jazyků a zároveň patrně jedním z posledních památníků kdysi velké a nyní navždy umlklé části litevského světa, která ležela u soutoku Beržuonė a Němunu.

Okolí Lazūn, které dlouho patřilo do okresu Ašmena Vilniuského vojvodství (později gubernie), za polské okupace do okresu Valážinas Novogrudského vojvodství, je nyní součástí okresu Vijòs v oblasti Gaŕdino v Běloruské (Gudijské) republice. Dříve byla Vijà střediskem obce v okrese Lydy, kde se odedávna konaly slavné trhy. Současný okres Vijòs tvoří okolí Bókšta, Eigirdů, Geranainů, Jūrotiškiů, Lazūn, Leliūků, Ležnėnů, Lipniškiů, Mārina (místně Móryna, rusky Morino), Subātninků, Trobů a Vijòs. Samotné jméno Vijà uchovali jen staří litevsky mluvící obyvatelé Dieveniškiů a některých sousedních okolí. Obyvatelé Lazūn užívají politevštěné podoby slovanské varianty Ivje: Iujà, Iujà či Iujà.

Na konci 19. a na počátku 20. století se litevsky v širší či užší míře ještě mluvilo v těchto vesnicích v okolí Lazūn: Ažūbelavičiai, Bāčkininkai, Bebrėnai, Bežėmniai, Daniūnai, Dauroniai, Dervagiai, Gudeniōniai, Jančiūnai, Joskūnai, Kuproniai, Mačiūliniai, Pāsaliai I, II, III, Saliniai, Šeškai, Ūosiagirių, Ūosiagirėliai, Vāldikai, Vinkšnėnai, Zomašiai I, II, Žūboniai, Žydžiūnai aj. V litevském tisku na počátku 20. století se ještě soustavně zmiňovali lidé z Dudů, Geranainů, Subātninků a Surviliškiů, kteří si uchovali litevský jazyk, a méně často také lidé z Bókšta, Trobů a Vijòs. Předpokládá se, že jen v okolí Lazūn umělo litevsky mluvit asi 6000 lidí, ačkoli podle údajů, které v roce 1890 shromáždil A. Plater a zpracoval anonymní autor, bylo zaznamenáno 3559 takových osob (Anonim 1898: 60). Z údajů shromážděných na počátku 19. století prostřednictvím farářů (Ved Mosti 1827) a z popisu znalců tohoto kraje M. Balińského a T. Lipińského (Baliński, Lipiński 1846: 251) vyplývá, že až do poloviny 19. století litevština převládala téměř nepřetržitě od Vilniusu až k Ašmeně

202

k řece – na východě v oblasti dnešních Gervėčių a na jihovýchodě až k okolí Bokšta a Lazūn. Později začal rychlý ústup litevského jazyka.

Vyhlášení nezávislosti Litvy probudilo v obyvatelích Lazūn touhu po vzdělání a naději, že se přimknou ke kmeni litevského národa. Světlé vzpomínky zanechala apoštolská činnost biskupa J. Matulai­tise a jeho vizitace v Lazūnech. Jeho přičiněním byl do Lazūn ustanoven obětavý litevský kněz Karolis Gumbaragis (1885–1957). Na osobní podnět J. Matulai­tise přijel do vilniuského litevského gymnázia (budoucího gymnázia Vytautase Velikého) studovat první obyvatel Lazūn Juozas Maceika (1906–1991), jeden z nejvýznamnějších podporovatelů svých krajanů a kulturních pracovníků jihovýchodní Litvy.

Nejkrásnějším obdobím kulturního života obyvatel Lazūn bylo pětileté působení K. Gumbaragise jako kněze v Lazūnech (1920–1925). Kněz pravidelně pořádal večery a májové slavnosti v různých vesnicích. Zvlášť častým hostem býval v lesy obklopené vesnici Pasalių. Často přijížděl v sobotu či v neděli odpoledne na koni a s ním jeho kostelník, který byl muzikantem. Scházela se mládež ze sousedních Joskūnů, Jančiūnů, Dauroniů, Uosiagiriů, Valdiků, Gudenioniů a dalších vesnic. Začaté písně a hry pokračovaly dlouho i po odjezdu kněze. Kněz K. Gumbaragis povzbuzoval mládež ke vzdělávání a studiu; díky němu vznikla v Lazūnech první litevská škola. Okupační polská vláda však školu brzy zavřela a kněz kvůli své litevské osvětové činnosti upadl v nemilost úřadů a musel se odstěhovat.

Později se o kulturní život starali žáci a studenti pocházející z okolí Lazūn. Z iniciativy J. Maceiky byly v obcích Bebrėnai a Lazūnai zřízeny čítárny. Patrně se však žádnému jinému okolí nedařilo tak špatně jako Lazūnům. Sotva začaly fungovat litevské vzdělávací a výchovné instituce, byly ihned rušeny. Okupační byrokraté sídlící v obci Bokštas, v okrese Valažinas a v Novogrudském vojvodství se vyznačovali mimořádnou nelidskostí. Lidé nejednou s hrůzou vyprávěli o dvou případech bezcitnosti polských úředníků: chudý obyvatel Pasalia J. Varanėlis, který poskytl místnosti pro litevskou školu, byl téměř po celý rok každý den nucen chodit pěšky k registraci (hlásit se) na obecní úřad v Bokštasu, vzdáleném 18–20 km; sedlák z vesnice Lazūnai K. Barauskas, který chtěl získat osvědčení o litevské národnosti pro svého syna, aby mohl studovat na vilniuském litevském gymnáziu, mnohokrát marně docházel k přednostovi obce Lūgamėnai, okresnímu hejtmanovi ve Valažinu (asi 40 km) a novogrudskému vojvodovi (40 km), až pěšky došel do Varšavy za ministrem školství (400 km), ale stejně nic nedostal.

Litevské děti z Lazūn byly násilím posílány do polských škol. Z kostela v Lazūnech byla litevština zcela vytlačena a už nikdy do něj nebyla vpuštěna. Tím byly litevštině zasazeny poslední rány. Mnozí se pogudštili během jediné generace. B. Maknickas, narozený roku 1908 ve vesnici Saliniai, vyprávěl, že až do svých 16 let neuměl žádný jiný jazyk než litevštinu a měl velké potíže, než se naučil gudsky a polsky, zatímco jeho děti jsou už opravdoví Gudové a za své se považují pouze podle náboženství

203

polsky. Ze vsi Bebrenai pocházejí Žaldokové (J. Žaldokas a A. Žaldokienė, nar. 1902), kteří celý život mluvili pouze litevsky a gurdsky se už dobře naučit nedokázali. V roce 1993 zůstala už jen jediná žena z Pasalia, Filomena Varanelytė-Avižičienė, nar. 1925, která dobře ovládala tradiční nářečí svého kraje.

Ačkoli lazūnská mluva zanikla, její země přesto dala Litvě řadu významných osobností: z vesnice Lazūnai pocházel Juozas Maceika, z Gudėnonys inženýr, agronom a regionální badatel Pranas Semokas (1909–1986), z Dauronys (Daunorys) literát, novinář a lexikograf Jonas Petrauskas (1915), z Uosiagiris lékařka Vlada Kemeišaitė-Gurevičienė a mnozí další. Juozas a Salomėja Maceikové pomohli mnoha svým krajanům získat vzdělání, vyučit se povolání a najít útočiště.

Litevská lazūnská mluva patří k podnářečí vilniuských východních Aukštaitů a je jeho nejjižnější částí. Lazūnskou mluvu zkoumali E. Volteris (Wolter 1899: 173–187) a J. Jablonskis (JJ 1906; 1933: 125–132). V roce 1923 zapsal J. Šlapelis značný soubor litevského folkloru (Šlapelis 1927: 462–464). Kolem roku 1929 navštívil Lazūnai polský lingvista W. Porzeziński, o osudu jím shromážděného materiálu však zatím není nic známo. V roce 1930 zapsal a vydal nářeční texty z okolí Lazūnai Est P. Arumaa (Arumaa 1930: 31–40). Toto nářečí zkoumal v roce 1930 J. Gerulis se svým asistentem, norským baltistou Chr. Stangem, a v roce 1938 je zkoumal sám. Pomáhali jim J. Maceika a P. Semokas. V oddělení rukopisů knihovny Vilniuské univerzity se dochoval také krátký text lazūnské mluvy zapsaný K. Būgou (KBg 1906), není však známo, zda vědec někdy Lazūnai osobně navštívil. V poválečných letech lazūnskou mluvu zkoumali a publikovali o ní práce J. Senkus (Senkus 1958: 183–194; 1959: 215–230), E. Grinaveckienė (Grinaveckienė 1960: 191–205) a moskevská badatelka T. Sudnik (Sudnik 1972: 15–115). V roce 1985 vyšel mimo jiné „Slovník lazūnského nářečí“ (LžŽ), který sestavili autor tohoto článku a J. Petrauskas.

Zde zveřejněné místní názvy z kraje Lazūnai shromáždili různí lidé. Názvy míst ve své rodné vesnici Lazūnai shromáždil a popsal J. Maceika v monografii „Lazūnai“ (Maceika 1998). Rozsáhlý soubor místních názvů zapsal sběratel slov a spoluautor „Slovníku lazūnského nářečí“ J. Petrauskas. Místní názvy kraje Lazūnai pečlivě zkoumal P. Semokas. Nejenže důkladně prochodil okolí Lazūnai a sbíral jména, příjmení, přezdívky a místní názvy, ale také intenzivně pátral v archivech. Je autorem článků o jménech obyvatel Lazūnai (Semokas 1984: 62–72) a o jejich příjmeních a přezdívkách (Semokas 1989: 108–121). Kromě toho po sobě P. Semokas zanechal tři rozsáhlé rukopisné studie o kraji Lazūnai, které jsou uloženy v oddělení rukopisů knihovny Litevské akademie věd. Velkou předností je, že mnohé místní názvy zaznamenal ve dvou či třech jazycích, tj. litevsky, gurdsky a často také polsky. Několik místních názvů zaznamenali badatelé nářečí E. Volteris, J. Jablonskis, J. Senkus, E. Grinaveckienė, A. Balasaitis, T. Sudnik a další.

Autor tohoto článku při sběru místních názvů v roce 1957 objel na kole mnoho vesnic v okolí Lazūnai. Mnoho místních názvů z okolí Lazūnai by-

204

lo shromážděno během expedic v letech 1976 a 1988 a při dalších delších i kratších výpravách.

Níže je uveden abecední seznam místních názvů užívaných obyvateli kraje Lazūnai. Upustilo se od jakéhokoli jejich třídění a rozboru. Většina z nich se svým způsobem tvoření neliší od místních názvů z ostatních oblastí litevského jazyka. Za pozornost stojí pouze místní názvy s „pronominálními“ tvary, typické pro obyvatele Lazūnai, utvořené podle slovanského vzoru z genitivu příjmení či přezdívky a pronominálních koncovek -(j)is, -ji, např.: Breivóji (tj. Breivõs) kopec, Bùikoji (tj. Bùikos) kopec, Bùikojis arba Bùikosis kálnas, Skrudžioji (část vesnice Bebrenai, kde žili obyvatelé Bebrenai přezdívaní Skrudžiai), Mūsios (tj. mūsų) Zbìščios kopec.

Kvůli pozapomínání rodného jazyka a vlivu slovanských jazyků vznikly dublety a slovanské kalky. To je obzvlášť typické pro mikrotoponymii. Autentické podoby místních názvů nejlépe zachovali staří lidé, kteří po celý život mluvili litevsky. I když mluvili slovansky, zachovávali litevský kořen a často i celý tvar, např.: Ažùdaržis, Dvarnėlis, Pirmieji, Platėji, Varyklà nebo Liūnas – sl. Liún, Laukėliai – sl. Laukėli, Trakėliai – sl. Trakéli. Tam, kde bilingvismus trval dlouho a litevština se již téměř zapomněla, se prosazují různé kalky, např.: Ažùkluon-is – sl. Zahuménica, Ažùdaržis – sl. Zaharádnica, Ilgėji – g. Dóugije, Platėji – g. Širókija, Vidutinė – sl. Serédnaja, Vỳanas (ohniště, sušárna) – sl. Výhan a podobně.

Některé pády místních názvů mohou mít někdy různé kmeny, např.: nom. pl. Dauroniai, Dervagiai, Geranainiai, Zūboniai, ale acc. pl. Daurónis, Petrónis, Zūbónis, ines. pl. Dauronysà, Dervagysà, Geranáinysa, Zūbkónysà.

Do seznamu názvů obydlených míst byly kromě vesnic z okolí Lazūnai zařazeny také názvy vzdálenějších vesnic, městeček a měst a několik názvů jiných zemí a jejich hlavních měst. Všechny uvedené místní názvy úzce souvisejí se životem samotných obyvatel Lazūnai či lidí jim blízkých. Jsou součástí jejich života a světa.

V seznamu je místní název uveden v abecedním pořadí, za ním v závorkách jeho přízvuk a slovanský, převážně gurdský ekvivalent a za pomlčkou údaje o objektu označovaném daným místním názvem a jeho lokalizace. Lokalizace některých vesnic nemusí být zcela přesná, protože při jejím určování nebylo vždy možné se o něco opřít.

1. Názvy obydlených míst

Alenãvas (2) || Alienãvas (2) (b. Galénava, r. Galenovo) – vesnice v okolí Vijos, bývalý dvůr.

Alšėnai – viz Galšià

Ančėrai (2) (b. Gančary, r. Gončary) – vesnice v okolí Vijos.

Astráucai (3ᵇ) (b. Astraucy, r. Ostravici) – vesnice v rajonu Vija.

Ašmenà (3ᵇ) (b. Ašmiány, r. Ošmiany) – město v oblasti Grodno, centrum rajonu.

Ažùbelaviai (1) || vesničané Ažùbelavės (1) || Ažùbelaliai (1) J. Jabl. (b. Zabėlaucy, r. Zabeloviči) – vesnice v okolí Lazūnů.

205

Bãčkininkai (též Bãčkinykai) (1) (b. Bacešniki, r. Bočešniki) – vesnice v okolí Lazūnů. Bãčkūriai (3ᵇ) – tak obyvatelé vesnice Vinkšnėnai přezdívali vesnici Bačkininkai.

Bagdenãvas (2) (b. Bagdzenówa, r. Bogdanovo) – vesnice v okolí Vyšniava, bývalý dvůr.

Bairẽšai (2) || Bairẽšiai (3) (b. Bairašy) – vesnice v okolí Dūdų.

Bajõrai (2) – východní část vesnice Lazūnai, kde žili zámožní zemědělci.

Bakūnavas (1) || Bakūnãvas (2) (b. Bakūnava, r. Bakunovo) – vesnice v okolí Bokštu, bývalý dvůr.

Bãltgiriai (1) || Baltgiriai (3ᵃ) (b. Bóutkiy, pol. Bolkiy) – vesnice v okolí Lazūnů.

Barãnaučai (1) (b. Baránaųcy, r. Baranoviči) – 1. město v oblasti Grodno, centrum rajonu. 2. vesnice v okolí Trobų.

Bãravas (1) || Barãvas (2) || Bõravas (1) (b. Bórava, r. Borovo) – vesnice v rajonu Vija, bývalý dvůr.

Barisovas (1) || Barisavas (1) || Barisãvas (2) (b. Barisava, r. Borisovo) – vesnice v okolí Bokštu, bývalý dvůr.

Barsūkai (2) (g. Barsuki, r. Borsuki) – vesnice v okolí Dūdů.

Barūtiškės (1) (g. Barūčiski, r. Borutiski) – vesnice v okolí Trobů.

Basiõrai (2) (g. Basiary) – část vesnice Lazūnai, kde žili zchudlí rolníci.

Bebrėnai (1) || rt. Bebrėniai (1) (g. Bóbraucy, r. Bobroviči) – vesnice v okolí Lazūnai.

Belarūsija (1) || Belarūsis (2) – Bělorusko, Gudija.

Beržuonà (3) || Beržà (3) || Žaberėžės (1) (g. Záberaz, Záberez, r. Zaberez) – vesnice v okolí Bokštas.

Bežėmniai (2) || Bežėmniai (1) (t. Bežãmnial) < Bežėminiai || Bežamčai (2) (g. Biažėmcy, r. Bežamcy) – vesnice v okolí Lazūnai.

Bilmanai (3ᵃ) || Bilmónai (1) (g., r. Bilmóny) – vesnice v okolí Lazūnai.

Bobinkai (1) (g. Babinki, r. Bobinki) – vesnice v okolí Vijos.

Bókštas (1) || rt. Bókštai (1) (g., r. Bákšty) – městys v rajonu Vija.

Brãdiškė (1) || Brãdiščiai (1) || Brėdiščiai (1) (g. Bradzišča, r. Brodzišče) – vesnice v okolí Bokštas.

Breivai (3) – část vesnice Pasaliai, nazývaná podle přezdívky obyvatel.

Brūdinkai (t. Brūdnykai) (1) || Brudniai (4) (g. Brúdniki) – přezdívkové označení vesnice Joskūnai.

Bukótos (2) – část vesnice Lazūnai podle přezdívky Bukotà.

Bulbienõliai (2) – tak mládež z vesnice Bebrėnai přezdívala vesnici Gudenonys.

Cecernykai – viz Teterninkai

Cimanoniai (1) || Cimanoniai (3) (litevsky Címanoucy, rusky Cimanoviči) – vesnice v okolí Lazūnů.

Čėpūnė (1) || Čėpūnia (1) || Čėpūnė (1) (litevsky, rusky Čápun') – vesnice v okolí Dūdų.

Čėpunka (litevsky, rusky Čápunka) – vesnice v okolí Dūdų.

Čerkėsai (2) (litevsky Čarkésy, rusky Cerkesy) – vesnice v okolí Jūrotiškių.

Černėliai (2) (litevsky, rusky Čarnéli) – vesnice v okolí Jūrotiškių.

Černėnai (1) (litevsky Čérnioucy, rusky Černeviči) – vesnice v okolí Dūdų.

206

Černyčia (2) || Černiča (2) (litevsky Čarniča, rusky Černica) – vesnice v okolí Jūrotiškių.

Dailidės (2) (litevsky, rusky Dailīdy) – vesnice v okolí Vijos.

Dainavā (3^b) (litevsky Dainóva, rusky Doinovo) – vesnice v okolí Trobų.

Daniūnai (1) (litevsky Dóneucy, rusky Doneviči) – vesnice v okolí Lazūnů.

Dárgiškės (1) (litevsky, rusky Dórgiški) – vesnice v okolí Trobų.

Daugirdiškės (2) (litevsky Daugirdziški, polsky Doverdiški, rusky Dovgirdiški) – vesnice v okolí Trobų.

Dauroniai (3) || zastarale Daunoriai (3) (litevsky, rusky Dounáry) – vesnice v okolí Lazūnů.

Dėravagiai – viz Dervagiai

Derevnóji (litevsky Dzeraunaja, rusky Derevnoje) – městečko ve Stolbském rajónu Minské oblasti.

Dervagiai (3^a) || Dievergiai (3^a) || Dėravagiai (3^b) || Dirvagiai (3^b) J. Jabl. || Gervagiai (3^b) (litevsky Dzévergi, rusky Devergi) (srov. rčení Dervagys aina vergáuc) – vesnice v okolí Lazūnů.

Diámantas (1) (lit. Dziámanty, rus. Diamonty) – vesnice v okrese Vija.

Dievēniškės (1) || Dievēniškė (1) (lit. Dzeveniški, rus. Deveniški) – městys v okrese Šalčininkai.

Dievergiai – viz Dervagiai

Dirvagiai – viz Dervagiai

Dragūnai (1) (lit., rus. Dragúny) – vesnice v okrese Vija.

Dūdos (4) || Dūdà (4) (lit., rus. Dúdy) – církevní vesnice v okrese Vija.

Dunojus (2) (lit., rus. Dunáj) – vesnice v okolí Jūrotiškiai.

Durnieji Zomāšiai – viz Zomāšiai

Eigirdos (3^b) || Eigirdai (3^b) (lit., rus. Éigirdy, bělor. Jegirdy) – vesnice v okolí Trobų, centrum okolí.

Fráncija (1) – Francie

Galimšcina (1) (lit., rus. Galimščina) – vesnice v okrese Vija, bývalý dvůr.

Galšia (4) || Alšėnai (1) (lit. Gal'šány, rus. Golšany) – městys v okrese Ašmena.

Galūnėnai (1) || Galumenai (1) (lit. Galúnaucy, rus. Galunoviči) – vesnice v okolí Dūdos.

Gečiškės (2) (lit., rus. Geciški) – vesnice v okolí Lazūnai.

Genciūnai – viz Ginčiūnai

Geranáiniai (1) || míst. Geranāniai (2) (lit. Geranióni, Geranióncy) – městys v okrese Vija.

Germánija (1) – Německo

Gervagiai – viz Dervagiai

Gibučiai (2) (bělorusky Gibúcy, polsky Gebuci) – okres Vija, ves.

Ginčiūnai (1) || Genciūnai (1) (bělorusky Ginčiúny, polsky Gentiuny, rusky Gintiuny) – okres Vija, ves.

Girdiškės (1) (bělorusky Girdziški, polsky Gerdiški, rusky Girdiški) – obec Subatninkai, ves.

Girduškės (1) (bělorusky a rusky Girduški) – obec Lazūnai, ves.

Grábaucai – viz Rōbovas

Gradnia (4) || Grodnia (4) (bělorusky Gródna, rusky Grodno) – Hrodno, správní centrum oblasti

Graužiškės (1) || Gráužiškės (1) (bělorusky Graužiški) – okres Ašmena, městečko

207

Gudėliai (2) || Rusȯkai (2) (vesnice, okres Rusáčki, Rusakí) – vesnice v okolí Lazūnů, býv. panství.

Gudenioniai (3) (vesnice, okres Gudeniáta) – vesnice v okolí Lazūnů.

Gūdija (1) || Gudija (2) – Bělorusko

Gudiškės (2) (vesnice, okres Gudžiški) – vesnice v okolí Bokšto.

Guragaliai (3^b) – část vesnice Lazūnai

Ilgōji – část vesnice Bebrėnai

Itrėnai (1) – vesnice v okrese Vija.

Ivenčius (také Ivinčius) (2) (vesnice, okres Ívenec) – město v Minské oblasti, okresní centrum

Ivjà – viz Jūjà

Jančiūnai (1) || Jančiai (4) (vesnice Jánceucy, okres Janceviči) – vesnice v okolí Lazūnů.

Jaremkà (2) || Jaremkos (2) (vesnice, okres Jarémki) – vesnice v okrese Vija.

Jasiūnai (1) – městečko v okrese Šalčininkai.

Jivjà – viz Jūjà

Jógodnė (1) (vesnice, okres Jágadnia) – vesnice v okrese Vija.

Joskūnai (1) (vesnice Jáskeucy, okres Jáskeviči) – vesnice v okolí Lazūnů.

Jotautėnai (1) || Jotautai (3^a) (vesnice Játaucy, okres Jatautoviči) – vesnice v okolí Vije.

Jūjà (4) || Jivjà (4) || Ivjà (t. Iujà) (4) (bělorusky Ívja, rusky Ivje) – město v oblasti Vija, okresní centrum v Hrodenské oblasti

Jūrōtiškės (1) || Jūrōtiškė (1) (bělorusky, rusky Juráčiški) – městys v okrese Vija.

Juzapāvas (2) (bělorusky Juzefóva, rusky Juzefovo) – vesnice v okolí Lazūnů, bývalý statek.

Kalesninkai (t. Kalesnykai) (2) – městys v okrese Šalčininkai.

Kalivārija (1) – městská část Vilniusu

Kalniniai (2) – část vesnice Bebrėnai

Kalvėliškės – viz Kaulelìškės

Karašėnai (1) (bělorusky, rusky Karašeniáta, polsky Krošenienta) – vesnice v okolí Dūdů.

Karpėnai (1) (bělorusky Kárpaucy, rusky Karpoviči) – vesnice v okolí Lazūnů.

Kasčiai (4) (bělorusky, rusky Kósci) – vesnice v okolí Jūrōtiškiů.

Kastusėliai (2) – západní okraj vesnice Pasaliai

Katnai (3^b) (bělorusky, rusky Katkí, Kotki) – vesnice v okolí Jūrōtiškiů.

Kaulėliškės (1) || Kalvėliškės (1) (bělorusky Kanvelìški, rusky Konvelìški) – městys v okrese Varenava.

Kaũnas (4) || Kaūnus (2) – město v Litvě

Kazėnai (1) (bělorusky Kózeucy, rusky Kozeviči) – vesnice v okolí Dūdů.

Kazināvas || Kazinōvas – viz Kózinavas

Kiaurai (4) (ves., okr. Kéury, le. Kieury, r. Kevy) – ves. v okolí Bokšto.

Kirvėliai (2) (ves., okr. Kirvéli) – ves. v okolí Lazūnů.

Klevyčia (2) (ves., okr. Kleviča) – kostelní ves v okrese Ašmiany.

Kōzinavas (1) || Kazināvas (2) || Kazinōvas (2) (ves., okr. Kózinava, r. Kozinovo) – ves. v okolí Bokšto.

Kraiči̇ninkai (míst. Kráičnykai) (1) (ves., okr. Kráičniki) – ves. v okrese Vija.

Krėvas (2) || Krėva (1) (ves., okr. Krėva, r. Krevo) – městečko v okrese Smurgainys.

208

Kryčinkai (míst. Kryčnykai) (1) (ves., okr. Kričniki) – ves. v okolí Jūrotišků.

Kri liškės (1) (ves., okr. Kriliški) – ves. v okolí Jūrotišků.

Kryžaukos (1) (ves. Kryžouki, okr. Kryžovki) – ves. v okolí Jūrotišků.

Krupliai (4) (ves., okr. Kruplį) – ves. v okolí Lazūnů.

Kubonė (2) – Kubanė

Kūkšinas (1) (ves., okr. Kūkšin) – ves. v okolí Bokšto.

Kupronai (3^b) (ves. Kūpracų, okr. Kupoviči) – ves. v okolí Lazūnů.

Kvederėkai (2) (ves., okr. Chvedaráki) – ves. v okrese Vija.

Láibiškės (1) (ves., okr. Lóibiški) – ves. v okolí Jūrotišků.

Lapūčiai (2) (ves., okr. Lapuci, le. Lapuce) – ves. v okolí Bokšto.

Latvà (2) – Lotyšsko

Lazūnai (1) (g., r. Lazdūny) – 1. Městečko v okrese Vijos, centrum obce a farnosti. 2. vesnice v obci Lazūnai.

Leliūkai (2) (g., r. Leliukí) – vesnice v obci Dūdai.

Ležnėnai (1) (g. Lěžneucy, r. Ležneviči) – vesnice v obci Dūdai.

Lietuvà (3^a) (g., r. Litvá) – tak se označuje okolí Lazūnai (Litvané).

Līpniškės (1) || Līpniškė (1) (g., r. Lipniški) – městečko v okrese Vijos.

Litvà (4) – tak se označuje vesnice Pasaliai (Litvané).

Liūbčius (2) (g., r. Liūbča) – městečko v okrese Naugarduko.

Liūnas (1) (g., r. Liūn) – vesnice v obci Lazūnai.

Lūgamėnai (1) || Lūgomėnai (1) || Lūgavėnai (1) (g. Lūgamaucy, r. Lugomoviči) – vesnice v obci Dūdai, bývalý dvůr.

Lukášinas (1) || Lukásinas (1) (g., r. Lukóšin) – vesnice v obci Bokštas.

Mačiūliniai (t. Maciūliniai) (1) – bývalá vesnice v obci Lazūnai.

Maladėčina (1) (g. Maladėčna, r. Molodečno) – město v Minské oblasti, okresní centrum.

Márinas (1) (g. Móryna, r. Morino) – městečko v okrese Vijos.

Mataūšai (2) – východní konec vesnice Pasaliai.

Matikauščina (1) (g., r. Matýkauščina) – bývalá vesnice v obci Lazūnai.

Mėgūnai (1) (bělorusky Miágeucy, rusky Miageviči) – vesnice v okolí Lazūnů.

Mìras (2) (bělorusky, rusky Mír) – městys v Koreličském okrese.

Munčėnai (též Muncénai) (1) (bělorusky Múnceucy, rusky Munceviči) – vesnice ve Vilejském okrese.

Nalibakai || Nalibokai (1) (bělorusky Nalíbaki, rusky Naliboki) – vesnice v Ivjevském okrese (tam bývaly louky obyvatel Lazūnů).

Naūgardas (3^b) || Navārutkas (1) (bělorusky Navagrūdak, rusky Novogru­dok) – Navahrudak, město v Hrodenské oblasti, okresní centrum.

Nauji Dervagiai – viz Pupiniai.

Naujorkas (2) – New York.

Navārutkas – viz Naūgardas.

Navasélkos (1) (bělorusky, rusky Navasiólki) – vesnice ve Vilejském okrese.

Nekviėtkos (2) (bělorusky, rusky Nechviédki) – osada v okolí Lazūnů.

Nerávai (2) (bělorusky, rusky Neróvy) – osada v okolí Lazūnů.

209

Nikolájevas (1) (vesnice Nikalájeva, okres Nikolajevo) – vesnice v okolí Dūdů.

Noreikos (2) (vesnice, okres Narejki) – vesnice v okolí Jūrotiškių.

Nosūnai (1) (vesnice Nósaũcy, okres Nosoviči) – vesnice v okolí Lazūnů.

Panyžis (2) – vesnice v okolí Bokšto.

Papeninkai (též Papelnýkai) (2) (vesnice Papenliki, okres Popelniki) – vesnice v okrese Vija.

Pásaliai (Pirmi, Kiti, Treti) (1) || Pásalis (1) || Páse liai (1) (vesnice, okres Pósali, polsky Posele) – vesnice v okolí Lazūnů.

Pastálniškės (1) (vesnice Pastóln iški, polsky Postolniški) – vesnice v okolí Vijos.

Patelžiai (3^b) (vesnice, okres Patélzy) – vesnice v okolí Dūdů.

Pauláičiai (1) (vesnice Paulójci, Paulóucy, okres Pavloviči) – vesnice v okolí Jūrotiškių.

Pečkūnai (1) (vesnice, okres Pačkūny) – vesnice v okolí Trobų.

Pelesà (též Pelasà) (2) – kostelní vesnice v okrese Varėnavo (obyvatelé Lazūnů byli v kontaktu s obyvateli Pelesy).

Pesėnai (1) (vesnice Péseucy, okres Peseviči) – vesnice v okolí Dūdů.

Pėterburkas (1) (vesnice, okres Péterburg) – Petrohrad.

Petroniai (3^b) (vesnice, okres Petróucy, okres Piotroviči) – vesnice v okolí Vijos.

Pociūnai (1) (vesnice Pacéucy, okres Paceviči) – vesnice v okolí Lipniškių.

Põlščis (2) (vesnice, polsky Polšč) – Polsko.

Pupiniai (3^b) (ves., okres Pupini) || Nauji Dervagiai (pol. Nove Devergi) – část obce Dervagiai, pojmenovaná podle přezdívky

Radaškoniai (3) (ves. Radaškóucy, okres Radaškoviči) – okresní centrum v Minské oblasti

Radžiūnai (1) (ves. Rodzéucy, okres Rodzeviči) – obec v okolí Vijy

Rasališkės (1) (ves. Rasóliški, okres Rosoliški) – obec v okolí Bokšto

Rasiejà (2) – Rusko

Razumnėjėji Zomašiai – viz Zomašiai

Róbovas (1) || Róbaucai (1) || Róbaučiai (1) || Grábaucai (1) (ves. Grábaucy, Grábovo, Grábava, okres Grabovo) – obec v okolí Bokšto

Ródūnia (1) – městys v okrese Varėnavo

Rusókai – viz Gudėliai

Salčininkai – viz Šalčininkai

Salešnykas || Saliėšnykai – viz Šalčininkai

Saliniai (2) (ves., okres Sóly) – obec v okolí Lazūnai (nyní část obce Pasaliai)

Sántaka (též Súntaka) (1) || Sántakės (též Súntakes Dzidelės ir Mažos) (1) (ves., okres Santóka) – obec v okrese Vijy

Sarókos (2) (ves., okres Saróki) – obec v okolí Lazūnai

Saugūčiai (2) (ves., okres Sauguci) – obec v okolí Vijy

Savininkai (též Saviņykai) (1) (ves., okres Savíniki) – zaniklá vesnice v okolí Lazūnai

Semónkos (2) (místní název, vesnice Semánki) – vesnice v okolí Lazūnů.

Siaukai (4) – tak obyvatelé vesnice Bačkininkai přezdívali Vinkšnėnům

Sil iai || Siliai (2) (místní název Silíči, vesnice Sileviči) – vesnice v okolí Jūrotišků.

Skrūdžioji (zde Skrūdžioji) – část vesnice Bebrėnai, pojmenovaná podle přezdívky

Slabadà (2) (místní název Slabóda, vesnice Sloboda) – vesnice v okrese Vija.

210

Slānimas (1, 3) (místní název, vesnice Slōnim) – město v oblasti Grodno, správní středisko okresu

Smatrā (4) (místní název Smatrā, vesnice Smotra) – vesnice v okolí Bokštu.

Smurgāiniai (1) (místní název Smargōni, vesnice Smorgon′) – město v oblasti Grodno, správní středisko okresu

Stalbai (4) (místní název Stalby, vesnice Stolby) – správní středisko okresu v Minské oblasti

Staniūnai – viz Staunėnai

Starčianėnai (1) (místní název, vesnice Starčaniāta) – vesnice v okolí Dūdů.

Staunėnai (1) || zkráceně Staniūnai (1) (místní název Stōneucy, vesnice Stoneviči) – vesnice v okolí Dūdů.

Striženėnai (1) (místní název, vesnice Strižaniata) – vesnice v okrese Vija.

Subātninkai (zde Subātnykai || Subātnykas) (1) (místní název, vesnice Subōtniki) – městys v okrese Vija.

Surviliškės (1) (místní název, vesnice Surviliški) – kostelní ves v okrese Vija.

Šalčininkai (zde Šalčinykai || Šalčnykas) (1) || Salčininkai (zde Salčnykai || Salčnykas) (1) || Salėšnykas (1) || Saliešnykai (Didieji ir Mažieji) (1) (polsky Solečniki) – město v Litvě, správní středisko okresu

Šavėliai (2) (vesnice, bělor. Šavěli) – vesnice v okrese Vija.

Šeptūnai (2) (vesnice, okr. Šeptūny) – vesnice v okolí Jūrotišků.

Šeškai (4) (vesnice, okr. Šaški) – vesnice v okolí Bokšto.

Šibutatai (3^b) (vesnice, okr. Šibūty) – vesnice v okolí Bokšto.

Šilučiai (2) (vesnice, okr. Šilūci) – vesnice v okolí Jūrotišků.

Šilviai (2) (vesnice, okr. Šilvi) – vesnice v okolí Dūdų.

Šlėktos (2) (vesnice, okr. Šliachty) – část vesnice Bežemiai, jejíž obyvatelé jako první začali přejímat běloruštinu.

Šulāičiai (1) (vesnice, okr. Šulōici) – vesnice v okolí Vyšnia­va v okrese Valažin v Minské oblasti.

Švaikauskai (4) (vesnice Švaikāuskija, okr. Švaikovskije) – vesnice v okolí Trobů.

Takōriškės (1) (vesnice Takāriški, okr. Tokariški) – vesnice v okolí Jūrotišků.

Teter­ninkai (též Teternykai) (2) || Cecernykai (2) (vesnice, okr. Cecerniki) – vesnice v okrese Vija, býv. dvůr.

Titkūnai (1) (vesnice, okr. Titkūny) – vesnice v okolí Lazūnů.

Totōriai (2) (vesnice, okr. Tatāry) – vesnice v okolí Vijos.

Trakėliai (2) (vesnice, okr. Trakéli) – městys v okrese Lida.

Tróbos (3) || Trobà (3) (vesnice, okr. Trāby) – městys v okrese Vija.

Ūosiagiriai [Pirmi ir Kiti || Uosiagirėliai (2) (1) || Ūosigiriai (1) || Vōsgiriai (1) (vesnice, okr. Vōsigiry) – vesnice v okolí Lazūnů.

Uosiagirėliai – viz Ūosiagiriai (Kiti)

Ūosigiriai – viz Ūosiagiriai

Urtiškės (t. Určiškės) (1) || Urtiškė (t. Určiške) (1) (g. Určiški) – vesnice v okolí Vije.

Valažinė (1) (g. Valōžin, r. Voložin) – město a okresní centrum v Minské oblasti, Valožin.

Valdikai (t. Valdzikai) (1) (g. Voldziki) – vesnice v okolí Lazūnů.

Valkā (4) || Valkai (4) (g., r. Valkā, Valki) – vesnice v okolí Lazūnů.

Vanagai (3^b) (g., r. Karšūny) – tak říkali vesnici Bebrenai obyvatelé Gudénionů.

211

Varanāvas (2) || Vōranavas (1) (g. Vōranava, r. Voronovo) – okresní centrum v Grodenské oblasti, Varanavas.

Varanėliai (2) (g., r. Varanínki) – označení střední části vesnice Pasaliai podle příjmení.

Vereščėkai (2) (g., r. Vereiščálki) – vesnice v okrese Vija.

Vilčėsai (2) || Vilčesai (3ª) (g. Vilčásy) – vesnice v okolí Dūdai.

Vileika (2) (g., r. Viléjka) – město a okresní centrum v Minské oblasti.

Vilnius (1) || Vilnis (1) || Vilniusas (1) || Vilnia (1) – Vilnius.

Vinkšnėnai (1) (g., r. Vikšniany) – vesnice v okolí Vije.

Vyšniavas (1) (g. Višneva, r. Višnevo) – město v okrese Valožin.

Vōršuva (1) (le. Varšava) – Varšava.

Vōsgiriai – viz Ūosiagiriaì

Zamaslāvas (2) (lit. Zamaslāu, rus. Zamaslav) – vesnice v okolí Trobů, bývalý dvůr.

Zamašiai || Zamōšiai – viz Zomāšiai

Zapur̄vė (2) || Zapur̄viai (2) (lit., rus. Zapur̄vi) – vesnice v okolí Lazūnů.

Zikonai (3ᵇ) (lit. Zíkaucy, rus. Zikoviči) – vesnice v okolí Lazūnů.

Zomāšiai (Pirmieji || Razumnieji, Kiti || Durnieji) (2) || Zamašiai (2) || Zamōšiai (2) (lit., rus. Zamōšy) – vesnice v okolí Lazūnů.

Zūbkoniai (3ᵇ) (lit. Zūbkaucy, rus. Zubkoviči) – vesnice v okolí Vijos.

Zūboniai (3ᵇ) (lit. Zūbaucy, rus. Zuboviči) – vesnice v okolí Lazūnů.

Zulkoniai (3ª) (lit. Zūlkaucy, rus. Zulkovici) – vesnice v okolí Jūrotišků.

Židžiūnai (1) (lit. Žýdzeucy, rus. Žýdzeviči) – vesnice v okolí Lazūnů.

Žilioniai (3ᵇ) (lit., rus. Žíliči) – vesnice v okrese Vija.

Žirmūnai (1) – městečko v bývalém okrese Lydy, nyní v okrese Varenavo.

Žmuidėkai (také Žmuidžėkai) (2) (lit., rus. Zmuidziaki) – část obce Lazūnai, pojmenovaná podle přezdívky Žmuidžėkas, tj. Litevec

Žukai (4) (lit., rus. Žukí) – část obce Lazūnai, pojmenovaná podle příjmení

2. Hydronyma

Alšānka (1) (místní název Alšānka, rus. Olšanka) – pravý přítok Němenu, okolí Dūdů.

Belavā || Beluvā (3ᵇ) (místní název Belavā, Beliāuka) – pravý přítok Šilvė, okolí Lazūnů. Vesnice Bežemnių.

Beržė || Beržā (3) (místní název, rus. Beržā) – levý přítok Šilvė.

Beržuona || Beržūna (3ª) (místní název, rus. Berēžina) – pravý přítok Němenu, okolí Bokšto.

Čėpūnė || Čėpūne || Čėpūnia (1) (místní název, rus. Čėpunka, Čápunia) – střední tok Šilvė, okolí Lazūnů.

Dūdā (4) (místní název Dudziānka, rus. Dudianka) – pravý přítok Němenu, okolí Dūdů.

Dunōjus (2) (místní název, rus. Dunāj) – pravý přítok Beržuony, vesnice Takoriškių.

Galšiā (4) (místní název Galšānka, rus. Golšanka) – pravý přítok Beržuony, okolí Galšios.

Garačiā – viz Purvē

212

Gauja (4) – pravostranný přítok Němenu, okolí Vijos.

Išločius (1) || Išlačis (1) || Išlatis (1) (g. Išlač, r. Isloč) – levostranný přítok Beržuony, okolí Bokšto.

Jūja – viz Vija

Klevė (4) (g., r. Klevá) – levostranný přítok Gauji, okolí Survilišků.

*Lazuona || *Lazūna (v kronikách Lossuna) – dřívější název Beržuony (?)

Nėmanas (3^b) || Nėmonas (3^b) || Nėmunas (3^b) (g. Nióman, r. Neman) – Němen

Purvė (2) || Garačia (2) (g. Garačá) – levostranný přítok Šilvės, okolí Lazūnů.

Ručaikas – viz Upėlė

Ručėjus – viz Upėlė

Salšė (4) (g., r. Sólsanka) – pravostranný přítok Němenu, okolí Dūdů.

Simė (4) || Sėmė (4) E. Volt. || Simà (4) (g., r. Simá) – pravostranný přítok Šilvės, Lazūny.

Šilvė (2) || rt. Šilvė (4) (g., r. Šil’viánka) – pravostranný přítok Beržuony, vesnice Šilviai.

Tekmė (4) || Tekmā (4) (g., r. Tekmá) – pravostranný přítok Šilvės, vesnice Gudeniouniai.

Upėlė (2) || Ručaikas (1) || Ručėjus (2) (g., r. Ručáj) – horní tok Šilvės, vesnice Gudeniouniai a Pasaliai.

Valkà (4) – 1. horní tok Belavos, vesnice Bežemniai. 2. levostranný přítok Beržuony, okolí Bokšto.

Veremkà (2) || Veremà (3^b) (g., r. Verenka || Veremka) – 1. pravostranný přítok Šilvės, Lazūny. 2. || Virenà (3^b) || Virenka (1) (le. Virenka) vesnice Gudeniouniai.

Virenà || Virenka – viz Veremkà

Vijà K. Būg. || Jūja (4) – pravý přítok Němenu, okolí Vije.

Vilija (1) – Neris, pravý přítok Němenu, okres Ašmena, Vilejka.

3. Mikrotoponyma

A kaità (3^b) || louka Akaitõs – louka v lese, ves Pasaliai.

Akmuõj (3^b) – 1. les, ves Mėgūnai. 2. || kámen Kreivūlių 1. ves Pasaliai.

An balų (t. Am bālų) – louka za řekou Beržuona, ves Pasaliai.

An ilgūjų – louka, ves Joskūnai.

An rāgo – 1., louka, ves Bebrėnai.

Apušynas (3) – 1. louka, les, ves Valdikai. 2. les, ves Šeškai. 3. louka, ves Žydžiūnai.

Apušinė (2) (v. Apušina) – 1. louka, ves Daniūnai. 2. pole, louka, ves Lazūnai.

Asiuklynė (2) – louka, ves Valdikai.

Až Bokšto – louka, ves Uosiagiriai.

Až lūgelio – louka, ves Gudeniouniai.

Až medžio – louka, ves Joskūnai.

Až ravėlio – louka, ves Pasaliai.

Až tiltėlių – louka v obci Dauroniai.

Ažūbradės (1) (bělorusky Zabródzija, Zabródzica) – 1. || Ažūbradė (1) 1. obec Gudeniouniai; 2. louka, žitné pole v obci Valdikai.

213

Ažūbrastis (1) – 1. obec Gudenioniai.

Ažūdaržis (1) (bělorusky Zaharó́dnica) – 1. louka, žitné pole v obci Bebrėnai; 2. || Ažūdaržiai (1) louka v obci Dervagiai; 3. || Ažūdaržės (1) louka v obci Gudenioniai; 4. || Ažūdaržiai (1) louka, pastvina v obci Žūboniai.

Ažūgასტis (1) (bělorusky Zagásnica) – 1. obec Bežemniai.

Ažų Jasiūkų – 1. obec Gudenioniai.

Ažūkapinės (1) (bělorusky Ažūkapiri) – 1. pastvina v obci Bačkininkai; 2. louka v obci Bebrėnai; 3. || Ažūkapiniai (1) louka v obci Dervagiai; 4. || Ažūkapinis (1) louka v obci Gudenioniai.

Ažūkelė (1) – 1. obec Bežemniai.

Ažūkiemis (1) || Ažūkiemiai (1) (bělorusky Ažūkiemì) – 1. obce Joskūnai a Valdikai.

Ažūklonės (1) – 1. louka v obci Daunoriai; 2. || Ažūkloniai (1) louka v obcích Dervagiai a Lazūnai.

Ažūkluon is (1) (bělorusky Zahumenica) – 1. louka v obcích Bebrėnai, Dervagiai a Gudenioniai; 2. || Ažūkluon iai (1) louka v obcích Joskūnai a Žūboniai.

Ažų kūdru – 1., žitné pole v obci Valdikai.

Ažū Róbovo || Ažū Grábovo – pastvina v obci Pasaliai.

Až upės (bělorusky Zarécki) – 1. pastvina v obci Bebrėnai; 2. louka v obci Gudenioniai; 3. okraj, pastvina v obci Pasaliai.

Ažūragiai (1) – 1. obec Krupliai.

Ažūraistis (1) (bělorusky Azarišča) – 1. obec Joskūnai.

Až vartėlių (g. Ažvartéli – 1. ves Joskūnų.

Až žydo – 1. louky v obcích Daunoriai, Jančiūnai a Uosiagiriai. 2. les v obci Pasaliai.

Balà (2) – 1. pole v obci Bačkininkai. 2. pastvina, okraj v obci Pasaliai.

Baláitės (1) – 1. || Baláitės (2) gn., pv. Bežemnių k. 2. || Baláitė (1) mš. Dervagių k. 3. || Baláičiai (2) pv. Joskūnų, Lazūnų k. 4. kr., pv. Pasalių k.

Bálos (2) (g. Balóta) – pole v obcích Dauroniai, Dervagiai, Pasaliai a Žūboniai.

Baltimai (3^ª) – pole v obci Bežemniai.

Báltroji (t. Baūtóroji) (g. Bóutrava) – pole v obci Pasaliai.

Báras (4) (g., r. Bor) – 1. louka v obci Bežemniai. 2. || Barélis (t. Barális) (2) les v obci Pasaliai.

Barón iškės (1) (g., r. Barániški) – pole v obci Gudenionys.

Belavà (g. Belavá) – 1., pole v obci Krupliai.

Beržà (3) – pole, okraj v obcích Pasaliai a Saliniai.

Beržýnas (3) (g. Berezńiki) – okraj, pole v obci Valdikai.

Bradai (4) (g. Bradý) – pole v obci Bežemniai.

Bradélis (2) – pastvina, louka v obci Daunoriai.

Brastà (g. Brósta) – pastvina, pole v obci Lazūnai.

Breivai (3) – louka, pole v obci Pasaliai.

Breivóji || Breivósi – louka v obci Pasaliai.

Bùikojì (místně Bújkavaja) – louka v obci Lazūnai.

Bùikosis kálnas (místně Bújkavaja hará) – les v obci Lazūnai.

Bùklėlis (také Bùklalis) (2) || Bùklėliai (také Bùklaliai) (2) – les v obci Uosiagiriai.

Bùkloji – louka v obcích Pasaliai a Saliniai.

214

Bukōto kampas – 1. obec Joskūnai.

Čepunka (1) – 1. louka v obci Krupliai. 2. past., les, louka v obci Lazūnai.

Čerto dvaras (místně Čārtavy dvor) – 1. obec Gudenionys.

Daniūniškė (místně, zřídka Daniūniška) – 1. obec Lazūnai.

Daržai (4) – 1. obec Gudenionys.

Darželiai (2) – 1. obec Pasaliai.

Daubynai ^(3ᵇ) (místně Doubiný) – 1. ‖ Daubynas (3) ‖ Duobynas (3) past., les, louka v obci Joskūnai. 2. les v obci Valdikai.

Dėgsnė (2) – potok, les v obci Joskūnai.

Didžioji (místně Vialikaja, polsky Vielkaja) – louka v obcích Bebrėnai a Pasaliai.

Diėminas – viz Diėvinas kalnas.

Diėmiškės (také Dziėmiškės) (1) (místně Dziėmiški) – past., louka v obci Dauroniai.

Dietiškė (t. Dzietiškė (2) – 1. vesnice Bebrėnai.

Diėvinas kalnas ‖ Diėminas (1) – 1. vesnice Joskūnai.

Dirvėlė (t. Dzirvėlė) (2) (g. Dzirvėla) – 1. potok u vesnic Pasaliai, Saliniai. 2. ‖ Dirvėlės (2) potok u vesnice Joskūnai.

Dubravà (2) (g. Dabróvy) – 1., potok u vesnice Joskūnai.

Dugnai (4) (g. Dugný) – 1. vesnice Lazūnai.

Duobynas – viz Daubynai

Dvarnėlis (2) – potok u vesnice Bebrėnai.

Eglýnas (t. Aglýnas) (3) – 1. potok u vesnice Uosiagiriai. 2. ‖ Eglynai (t. Eglynai) (3) (g., r. Aglíny) říčka, potok u vesnice Joskūnai. 3. ‖ Eglynai (t. Eglynai) (3) potok u vesnice Valdikai.

Ežerýkščiai (t. Ažarýkščiai) (1) – 1. vesnice Joskūnai.

Getiškė (2) (g. Geciški) – 1. vesnice Bebrėnai.

Gilioji – potok u vesnic Dauroniai, Lazūnai.

Gīrgalakmė (1) – potok u vesnice Pasaliai.

Gredėlė (2) – potůček u vesnice Pasaliai.

Gudiškė (t. Gudžiškė) (2) (g. Gudžiški) – 1. ‖ Gudiškės (2) 1., potok u vesnice Dauroniai. 2. louka u vesnice Jančiūnai. 3. ‖ Gudiškiai (2) louka u vesnice Uosiagiriai.

Gumbikė (1) ‖ Gumbikė (2) (g. Gúmbika) – potok u vesnic Gudenionys, Žydžiūnai.

Gurnai (4) (g. Grudý) – 1. říčka, vrch, louka u vesnice Bežemniai. 2. potok u vesnic Pasaliai, Saliniai.

Gūzikojì (vesnice Gúzikava) – louka v obcích Pasaliai a Saliniai.

Īlgasai – louka v obci Bebrėnai.

Ilgėjai (vesnice Dóugia) – louka v obci Joskūnai.

Īlgosios – louka v obci Joskūnai.

In kalnėlio – hora v obci Pasaliai.

Jančiūniškė (2) – louka, louka v obci Dervagiai.

Jurčio pieva ‖ Jurčioji – les, louka v obci Pasaliai.

Kačėrga (1) – zakřivená louka v obci Bebrėnai.

Kaklėlis (též Kaklãlis) (2) – hora v obci Daunoniai.

Kálhas ‖ Kalnėlis (2) (vesnice Gruadý) – louka, louka v obci Pasaliai.

Kalniniai (2) – louka v obci Bebrėnai.

215

Kampai (t. Kumpai) (4) (g. Kumpý) – 1. louka mezi vesnicemi Dauroniai, Jančiūnai a Uosiagiris. 2. (g. Kutý) lesík, pole v obci Gudenionys. 3. (g. Kutý) pole v obci Bačkininkai.

Kampas (t. Kum̃pas) (4) – louka trojúhelníkového tvaru v obci Bebrėnai.

Kampeliai (t. Kumpėliai) (2) (g. Kumpėli) – pole v obci Bežemniai.

Karāloji – pole v obci Pasaliai.

Kašarai (2) – lesík v obci Bežemniai.

Katino kūdra – pole v obci Lazūnai.

Kermuščiai (3ᵇ) (g. Kiermuščí) – pole v obci Joskūnai.

Kitas laũkas – louka, pole v obci Bebrėnai.

Klebonija (2) (g. Plebānija) – lesík v obci Gudenionys.

Klýnas (2, 4) (g. Klín) – louka v obci Dervagiai.

Klipėlis (2) – louka v obcích Pasaliai a Saliniai.

Kreivūlė (2) || Kreivūlės (2) (g. Krīvūlia) – pole v obcích Pasaliai a Valdikai.

Kreivūlių akmuõj – viz Akmuõj

Krėmiškės (t. Krãmiškės) (2) || Krãmiškė (2) (g. Kramiški) – louka v obcích Gudenionys, Pasaliai a Valdikai.

Krūmai (1) – louka, pole v obcích Dauroniai, Pasaliai a Uosiagiris.

Kūdra (1) (g. Kūdra) – pole v obcích Gudenionys a Lazūnai.

Kūliai (4) || Kūlėliai (t. Kūlāliai) (2) (g. Kuláli) – kopec, louka v obci Joskūnai.

Kūlýs (4) (g. Kul’, Kūlučki) – louka (v říčním meandru) v obci Gudenionys.

Kumėlinė (1) || Kumelýnė (2) (g. Kumélina) – louka v obci Lazūnai.

Kupsa (4) – bývalý písečný pahorek, nyní louka v obci Bebrėnai.

Kupsýnas (3) (g. Kupjó) – křoviny, les v obci Bežemniai.

Kūrtinioji (t. Kūrcinioji) (g. Kūrcineva) – louka v obcích Pasalis a Saliniai.

Lankà (t. Lunkà) (4) (g. Lukí) – louka v obci Lazūnai.

Laũkas (4) (g. Póle) – žitné pole v obci Bežemniai.

Laukėliai (Pirmi, Kiti) (2) (g. Laukelí) – vesnice, louka v obci Valdikai.

Laũkininkai (t. Laũkinykai) (1) – 1. louka v obcích Dervagiai a Žydžiūnai. 2. křoviny, louka v obci Šeškai.

Laužýnas (3) – les, louka v obci Dervagiai.

Lydimėlis (t. Lydzimėlis) (2) || Lydimėliai (2) – louka v obci Valdikai.

Lisičká (2) – louka v obci Pasaliai.

Liúnas (g. Liún) – louka, pole v obci Bebrėnai.

Lóbas (1) – louka v obci Pasaliai.

Lobėlis (2) – louka v obci Valdikai.

Lokìnke (2) (v. Lakiníki) – 1. louka, na svahu v obci Dervagiai. 2. háj, les v obci Gudenionys. 3. na svahu v obcích Pasaliai a Saliniai.

Lūgas (1) (v. Lūh) – 1. || Pónksasai Lūgas (1) na svahu v obci Bebrėnai. 2. na kopci, na svahu v obci Dauronys. 3. na svahu v obcích Gudenionys a Lazūnai. 4. louka, na svahu v obci Jančiūnai. 5. rybník, na svahu v obcích Pasaliai a Uosiagiris.

Lūgėlis (2) (v. Lūžók) – 1. na svahu v obci Bebrėnai. 2. na kopci v obci Gudenionys.

Lūgináičiai (1) (v. Luginójci) – na svahu v obci Joskūnai.

216

Mačiūliniai (1) (v. Mačiuliskaja) – 1. na svahu v obcích Pasaliai a Saliniai. 2. louka, na svahu v obci Uosiagiris.

Mandžiūkoji – rybník, na kopci v obci Dauronys.

Mankevičioji – na svahu v obci Pasaliai.

Margai (4) (v. Margi) – 1. louka v obci Dauronys. 2. na svahu v obci Valdikai. 3. || Margiai (2) louka v obci Lazūnai.

Margėliai (2) (v. Margeli) – 1. louka, na svahu v obci Bebrėnai. 2. na svahu v obci Gudenionys. 3. louka v obcích Valdikai a Lazūnai.

Māšakaltis (též Māšakalcis) (1) – 1. kopec, louka, houština v obci Dervagiai. 2. les v obci Pasaliai.

Mataukočia (2) || Mataukósioji – na svahu v obci Pasaliai.

Médilos (též Médzilos) (1) (v. Médzialy) – 1. obec Bačkininkai.

Mendoniai (3^b) (v. Mendóucy) – na svahu v obci Dauronys.

Mešenia (2) – les, na svahu v obcích Pasaliai a Saliniai.

Mėškos (2) (v. Miėški) – na svahu v obci Krupliai.

Mikulínė (2) (v. Mikúlina) – na svahu v obci Dauronys.

Músios Zbiščios (2) – louka v obci Pasaliai.

Naujiena (3) – pahorek, les v obci Dauronys.

Nerāvai (2) (pl. Neróvy) – 1. louka v obci Bežemniai. 2. les, louka v obci Joskūnai. 3. pole, louka v obci Žūbonys.

Obelýnas (3) (pl. Abelíny) – les v obci Joskūnai.

Pābebreniai || Pabebreniāi (3^4b) (pl. Padbórawskije) – les v obci Gudenionys.

Pabelavė (3^b) (pl. Póbialava) – louka v obci Gudenionys.

Pāberžuonis || Pāberžūnis (1) – louka v obci Dauronys.

Pābrastis (též Pābrascis) – 1. louka v obci Dauronys. 2. pole v obci Lazūnai.

Pābelaitis (1) (pl. Padbielójca) – pole v obci Krupliai.

Padruntýs (3^b) – les v obcích Pasaliai a Zomašiai.

Padubinė (3^b) (pl. Paddubinā) – louka v obci Gudenionys.

Padvaldikíemis (1) – pole v obci Valdikai.

Padvarė (3^b) (pl. Padvór) – pole, louka v obci Žūbonys.

Pakanavė (3^4b) (pl. Padkanóvaj) – louka, louka v obci Gudenionys.

Pākvainis – viz Pāpušinis.

Palčiōji (< Plačióji) – pole v obci Šeškai.

Pamyzdarožnica – viz Tarpūkelė

Pānteliai (1) – louka v Bežemnių.

Papėvis (1) – louka v Gudenioniai.

Pāpiškė (1) (vých. Papiška) – louka v Lazūnai.

Papupinys (3^4b) (vých. Pad Pupiniāmi) – louka v Gudenioniai.

Pāpušinis (1) || Pākvainis (1) (vých. Padchvójnik) – louka v Žūboniai.

Pas akapūs – louka v Pasaliai.

Pāsieka (1) (vých. Pāsieka) – louka v Bežemnių.

Pas beržyną (zde Paz beržynų) – 1. louka v Joskūnai. 2. louka v Uosiagiriai.

Pas būklėlę (zde Paz būklātį) – louka v Uosiagiriai.

217

U Bužytė – 1. vesnice Pasaliai.

U cestě do Dauronů – 1. vesnice Uosiagiriai.

U hory – 1., u. vesnice Uosiagiriai.

U Majóra (také Paz Majóru) – 1. vesnice Pasaliai.

Pastaunýkas (2) (bělorusky Pastóunik) – 1. les, u. vesnice Bebrėnai. 2. kopec, 1. vesnice Dervagiai. 3. pole, 1. vesnice Pasaliai.

U Vâldikovi – 1. vesnice Joskūnai.

Patošnìa (2) (bělorusky Patašni, Patošnia) – 1. louka, u. vesnice Dervagiai, Krupliai, Pasaliai, Galiniai. 2. les, u. vesnice Uosiagiriai.

Pávadžiai (1) (bělorusky Pávac) – lesík, vesnice Joskūnai.

Paváikščinė (1) (bělorusky Padvaikščina) – kopec, vesnice Gudenionys.

Pávalkiai (1) (bělorusky Padvalóčki) – les, u. vesnice Bežemniai.

Pavaldikiai (1) (bělorusky Pad Vóldziki) – 1. kopec, vesnice Gudenionys. 2. les, u. vesnice Joskūnai.

Paveremkys (3^4b) || Pāveremkis (1) || Pāveremkė (1) (bělorusky Padvéremka) – u. vesnice Lazūnai.

Pavertimė (3^4b) (bělorusky Pavercimá) – kopec, vesnice Gudenionys.

Pávogis (1) – lesík, vesnice Joskūnai.

Pazūboniai (3^4b) (bělorusky Pad Zúboucami) – 1. vesnice Gudenionys.

U Krupliů – kopec, louka, pastvina, vesnice Pasaliai.

Pie Saliniūs – louka v obci Pasaliai.

Pievėlės (v. Pievėlės) (2) – 1. pastvina v obci Dauroniai. 2. okraj lesa, louka v obci Jančiūnai. 3. okraj lesa, louka v obci Uosiagiris. 4. || Pievėlė (2) pastvina, louka v obci Pasaliai.

Pievos (1) (polsky Sanažátki) – pastvina v obci Dauroniai.

Pilókiškės (1) (polsky Pilakiški) – okraj lesa, les v obci Bežemniai.

Pìrklos (2) – okraj lesa, louka v obci Uosiagiris.

Pirmieji || Pirmasai laukas – pole v obcích Bebrėnai a Valdikai.

Plačioji – pole v obcích Bebrėnai, Lazūnai, Šeškai a Valdikai.

Platieji (v. Placieji) (polsky Širokija) – pole, žitné pole v obcích Bebrėnai, Bežemniai a Valdikai.

Pliósas (2) || Pliósai (2) (polsky Pliósy) – 1. louka za řekou Beržūna. 2. || Pliosai (4) louka v obci Dauroniai. 2. || Plesai (4) louka v obcích Pasaliai a Uosiagiris.

Po Beržą – pole v obci Pasaliai.

Po Beržynu – pole, louka v obci Joskūnai.

Pocálioji (< Podsálioji, tj. Pasalinė) (polsky Padsáleva) – louka v obci Pasaliai.

Po Jančiūnais – pole, louka v obci Gudenioniai.

Po Kliepeliù – pole v obci Pasaliai.

Po Kreivūlėm – pole v obci Pasaliai.

Po Lazūnais – pole v obci Valdikai.

Za Majorem – louka, les v obci Pasaliai.

Za Užūvartou – louka v obci Pasaliai.

Za Vâldikais (bělorusky Pad Vóldziki) – 1. louka v obci Bebrėnai. 2. louka v obci Gudenionys.

Za překladišti (bělorusky Padvercimý) – 1. obec Dervagiai.

Pod dubem – 1. obec Lazūnai.

218

Přídotkai (2) (bělorusky Pridátki) – 1. obce Bebrėnai, Bežemniai, Dauroniai, Gudenionys, Lazūnai.

Pūrvės (2) (bělorusky Pūrvy) – 1. bažina, louka v obci Bebrėnai. 2. louka, bažina v obci Bežemniai.

Račičà (2) (bělorusky Račića) – 1. obec Dauroniai.

Radasià (3^b) (bělorusky Radasiã) – louka v obci Gudenionys.

Raĩstabalìs (1) – louka v obci Lazūnai.

Raĩstas (4) (bělorusky Rójsta) – louka v obci Dervagiai.

Raistėlìs (2) (bělorusky Rójstačka) – zarůstající jezírko v obci Gudenionys.

Raistuõklė (2) – louka v obcích Pasaliai a Saliniai.

Raistuoklėlės || Ristuoklėlės – 1. louka v obci Joskūnai.

Retumai (3^b) (bělorusky Ratumý) – 1. obec Joskūnai.

Rekėtinė (1) (bělorusky Rakiečina) – 1. louka v obcích Pasaliai a Saliniai. 2. || Reketinė (2) 1. obec Valdikai.

Retumai || Retunai – 1. louka, ves Joskūnai.

Rõbaučai || Rõbaučiai (pův. Grábaucy) – louka, ves Dervagiai, Pasaliai.

Ronyčià (2) – cesta ve vsi Dauroniai.

Rudnià (2) (pův. Rúdnik) – louka, ves Lazūnai.

Simančiškė (2) (pův. Simančiška) – 1. louka, ves Bebrėnai.

Samaninė (2) (pův. Samanína) – louka, ves Bebrėnai.

Samsõnas (2) – 1. louka, ves Uosiagiriai.

Sántakė || Sántakės (též Súntakės) (1) (pův. Sóntaki, Santóki) – louka, ves Lazūnai.

Sėdimóji (pův. Siedzímaja) – 1. Dauroniai, Lazūnai.

Sėdimos (pův. Siedzímije) – 1. ves Krupliai.

Siaūrasai – viz Siauríeji.

Siaurickéji (pův. Uskije) – 1. Bežemniai, Dauroniai.

Siaurickóji – 1. příkop, 1. ves Lazūnai. 2. příkop, ves Pasaliai, Šeškai, Valdikai.

Siauríeji || Siaūrasai (pův. Uskije) – 1. ves Joskūnai, Lazūnai, Valdikai.

Simė (4) (pův. Simá) – louka, ves Bebrėnai, Gudenionys.

Skaračiulė (1) (pův. Skarócula) – 1. louka, ves Bebrėnai. 2. louka, ves Gudenionys, Valdikai.

Skersiniai (2) (g. Skersíni) – 1. ves Valdikai.

Skynimai (3^a) – moč., les. ves Joskūnai.

Skrūdžioji – 1. ves Bebrėnai.

Smatrà (4) – 1. Dauroniai, ves Jančiūnai.

Šakėlė (2) – jez. ves Joskūnai.

Šákės (2) (g. Víly) – 1., jez. ves Bežemniai.

Šaltiniai (2) (g. Šalčini) – 1. || Šaltinė (2) jez. ves Joskūnai. 2. bažn., jez. ves Lazūnai. 3. moč., str., jez. ves Valdikai.

Šárkos krūmai – jez. ves Joskūnai.

Šilabalė (1) || Šilos balà || Šulos balà – jez. ves Bebrėnai.

Šimuliaì (3^b) || Šimuliávos (2) (g. Šimuliõvy) – bažn., moč., les. ves Dauroniai.

Šnakojai (1) (g. Šnokavyje) – 1. ves Dauroniai.

219

Šnākop (gen. sg.) – usedlost v obci Pasaliai.

Šniūrai (2) – 1. vesnice, 1. obec Dervagiai. 2. 1. Šeškų, obec Uosiagiriai.

Šniūreliai (2) (zapsáno Šnurkį) – 1. usedlost v obci Bebrėnai, Dervagiai. 2. 1. obec Uosiagiriai.

Šūlos balā – viz Šilabalē

Švėdų šulnys – 1. obec Valdikai.

Tarpūkelė (1) – 1. 1. obec Bebrėnai. 2. ‖ Pamyždarōžnica (1) 1. obec Gudenionys.

Tekmė (4) ‖ Tekmā (4) (zapsáno Tekmā, Techmā) – vesnice, usedlost v obci Gudenionys.

Telētnykas (1) (zapsáno Celiātnik) – usedlost v obci Lazūnai.

Tìltai (1) – usedlost za řekou Beržuona, obec Lazūnai.

Tolejà (3) – usedlost v obci Bebrėnai.

Trakēliai (2) (zapsáno Trakēli) – vesnice, usedlost v obci Bebrėnai.

Trēčiasai – 1., usedlost v obci Bebrėnai.

Tretēji – 1. obec Bebrėnai.

Urōčiščiai (1) (zapsáno Urōčišča) – vesnice, usedlost v obci Bebrėnai.

Ūškiškės (1) (zapsáno Uškiški) – 1. obec Joskūnai.

Valākai (2) (zapsáno Valōki) – 1. obec Gudenionys.

Valkā (4) – 1. obyvatelé vsi Bebrėnai. 2. obyvatelé vsi Dervagiai, Mėgunai. 3. obyvatelé vsi Žydžiūnai.

Varanēliai (2) – 1. obyvatelé vsi Pasaliai.

Varyklā (2) (srov. Varīkli) – 1. obyvatelé vsi Bačkininkai, Bebrėnai.

Vēikščinė (1) (srov. Vaikščina) – 1. obyvatelé vsi Gudenionys. 2. 1. obyvatelé vsi Valdikai.

Vertimai (2) (srov. Verčima) – obyvatelé vsí Dervagiai, Pasaliai, Šeškai.

Vertimēliai (2) – 1., obyvatelé vsi Pasaliai.

Vertīminis ‖ Vertīminiai – obyvatelé vsí, 1. Dervagiai.

Vidūlaukiai (1) (srov. Vidūlauki) – 1. obyvatelé vsí Gudenionys, Lazūnai.

Vidurinioji – obyvatelé usedlosti, 1. Lazūnai.

Vidutinē (2) (srov. Serēdniaja) – obyvatelé vsi Bebrėnai.

Vỹ(j)anas (1) (srov. Výhan) – 1. obyvatelé vsí Dauroniai, Uosiagiriai, Žūbonys, Valdikai. 2. 1., obyvatelé vsi Gudenionys. 3. obyvatelé vsi, usedlosti Krupliai.

Vykiškē – viz Vytiškē

Vytiškē (2) ‖ Vykiškē (2) (srov. Viciški) – obyvatelé vsí Pasaliai, Saliniai.

Vytiškēlē (2) – obyvatelé vsí Pasaliai, Saliniai.

Zastēnkas (2) (srov. Zascienki) – 1. 1. obyvatelé vsi Dervagiai. 2. ‖ Žōstenkas (1) 1. obyvatelé vsi Joskūnai.

Zaulinka (1) (srov. Zaulinka) – obyvatelé vsi Žūbonys.

Zbiščios (2) (míst. Zbišči) – louka (za Bokšto), ves Pasaliai, Saliniai.

Zviščios (srov. Zbiščios) – baž., louka, ves Uosiagiriai.

Žargēliai (? < Žardēliai) (2) (míst. Žargieli) – 1. ves Bežemniai.

Žydo daržas – zahrada, 1. ves Gudenionys.

Obdrženo 1999 03 01

220

ZKRATKY

acc. – accusativus, akuzativ

all. – allativus, lokál směřování k okraji oblasti

apyl. – okolí, okolní oblast(i)

b. – bažina

buv. – bývalý

deš. – pravý

dr. – pole, orná půda

dv. – dvůr

dž. – častěji

E. Volt. – zaznamenal E. Volter

g. – běloruský, bělorusky

gn. – pastvina

ines. – inessivus, současný vnitřní lokál

int. – přítok

J. Jabl. – zaznamenáno J. Jablonským

k. – vesnice

kair. – levý

K. Būg. – zaznamenáno K. Būgou

kln. – hora, kopec

kr. – křoviny

l. – pole, obvykle obdělávaná půda

le. – polský, polsky

mstl. – městečko

mš. – les, lesík

nom. – nominativus, nominativ

pl. – pluralis, množné číslo

srov. – srovnej

např. – louka

rus. – ruský, rusky

okr. – okres, okresu

baž. – bažina

řid. – řidčeji

úz. – úzké pruhy polí

sg. – singularis, jednotné číslo

sl. – slovanský, slovansky

nář. – vyslovuje, nářečně

sam. – samota

viz – podívej se

LITERATŪRA

Anonim 1898: Obszar języka litewskiego w gubernii wileńskiej. – Materiały antropologiczne-archeologiczne i etnograficzne 3, Kraków, 1–72.

Arumaa P. 1930: Litauische mundartliche Texte aus der Wilnaer Gegend mit grammatischen Anmerkungen, Dorpat, 31–40.

Baliński M., Lipiński T. 1846: Starożytna Polska pod względem historycznym, geograficznym i statystycznym 3, Warszawa, 251.

221

KBg 1906: Büga K. Užrašai, (1906). – Vilniaus universiteto mokslinės bibliotekos Rankraščių skyrius, F. D 545.

Grinaveckienė E. 1960: Tarmių medžiagos rinkimas lietuvių kalbos atlasui. – Lietuvių kalbotyros klausimai 3, 191–205.

JJ 1906: Jablonskis J. Užrašai, (1906). – Lietuvos mokslų akademijos bibliotekos Rankraščių skyrius, F. 77–32.

JJ 1933: Jablonskio raštai 1, Kaunas: Akcinė „Ryto“ bendrovė Klaipėdoje, 125–132.

LzŽ – Petrauskas J., Vidugiris A. Lazūnų tarmės žodynas, Vilnius: Mokslas, 1985.

Maceika J. 1998: Lazūnai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Semokas P. 1984: Lazūnų ir gretimų apylinkių XIX ir XX a. pradžios žmonių vardai. – Kraštotyra 17, 62–72.

Semokas P. 1989: Lazūniškių pavardės ir pravardės. – Kraštotyra 23, 108–121.

Senkus J. 1958: Lazūnų tarmės ypatumai. – Lietuvos TSR mokslų akademijos darbai. Serija A 1(4), 183–194.

Senkus J. 1959: Lazūnų tarmės tekstai. – Lietuvių kalbotyros klausimai 2, 215–230.

Sudnik 1972: Судник Т. М. Лазунай. Литовская, белорусская и польская фонологические системы. – Балто-славянский сборник, Москва: Наука, 15–115.

Šlapelis J. 1927: Mįslės, surinktos Lazūnų parapijoje 1923 m. rugpjūčio mėn. – Lietuvių tauta 3(2), 462–464.

Vedomosti 1827: Ведомости о костелах и монастырях виленской епархии, F. 694, ap. 2, nr. 769, l. 5.

Wolter E. 1899: Zum litauischen Dialektkunde. – Mitteilungen der litauischen litterarischen Gesellschaft, Heidelberg, 173–187.

TOPONYME IM GEBIET VON LAZŪNAI

Zusammenfassung

In dem alten litauischen ethnischen Gebiet, gegenwärtig im östlichen Teil des Kreises Vijà (weißruss. Įuje), Kreis Grodno (lit. Gardinas, weißruss. Hrōdno), Republik Weißrußland, unweit von der Mündung der Berzūona (weißruss. Berēzina) in die Memel (lit. Nēmunas) befand sich ein noch vor kurzem von Litauern verhältnismäßig dicht besiedeltes Gebiet, das unter dem Namen des Dorfes und ehemaligen Gutes – jetzt des Städtchens und Gemeindezentrums – Lazūnai (weißruss. Lazdūny) bekannt ist. Lazūnai ist eine von Litauern bewohnte Siedlung, die im Südwesten von Vilnius am weitesten (cca 120–130 km) entfernt liegt. Hier wird eine der archaischsten und eigenständigsten ostaukštaitischen Mundarten der Vilniuser gesprochen. Leider ist sie jetzt gänzlich im Aussterben begriffen. In diesem Beitrag sind Toponyme (Namen der Wohnorte, Flußnamen und Mikrotoponyme) verzeichnet, die die alten Einwohner von Lazūnai gebrauchten, wenn sie über ihr Leben, ihre Arbeit und ihre Reisen erzählten. Sie bilden einen Teil ihrer Welt und ihres Lebens.

222