AURELIJA TAMULIONIENĖ

Institut litevského jazyka

Směry výzkumu: lexikologie, morfologie.

ADJEKTIVA OZNAČUJÍCÍ NEURČITOU MÍRU VLASTNOSTI: AKCENTUACE DERIVÁTŮ S PŘEDPONAMI PO- A PA-

Adjektiva označující neurčitou míru vlastnosti: akcentuace derivátů s předponami po- a pa-

ANOTACE

Článek pojednává o akcentuaci adjektiv označujících neurčitou míru vlastnosti, tj. derivátů s předponami po- a pa- a jejich základových slov. Předmětem výzkumu jsou adjektiva označující neurčitou míru vlastnosti uvedená v akademickém elektronickém Litevském jazykovém slovníku. V článku je veškerý materiál rozdělen podle slovotvorných typů. Jednotlivé části článku pojednávají o akcentuaci derivátů každého slovotvorného typu (předpon po- a pa-) a jejich základových slov.

ANNOTACE

Článek pojednává o akcentuaci adjektiv označujících neurčitou míru vlastnosti, tj. derivátů s předponami po- a pa- a jejich základových slov. Předmětem výzkumu jsou adjektiva označující neurčitou míru vlastnosti, která jsou uvedena v akademickém elektronickém Slovníku litevského jazyka. Článek třídí souhrnný materiál podle slovotvorného typu. Jednotlivé kapitoly článku se zabývají akcentuací derivátů jednotlivých slovotvorných typů (předpon po- a pa-) a jejich základových slov.

KLÍČOVÁ SLOVA: akcentová dominance, akcentuace, akcentový typ, akcentuační varianty, adjektiva označující neurčitou míru vlastnosti.

KLÍČOVÁ SLOVA: akcentová dominance, akcentuace, akcentový typ, varianty akcentuace, adjektiva označující neurčitou míru vlastnosti.

Straipsniai / Articles

185

A U R E L I J A T A M U L I O N I E N Ė

ÚVOD

Článek na základě materiálu z akademické elektronické verze Litevského jazykového slovníku (dále jen LKŽe) analyzuje přízvuk adjektiv označujících neurčité množství vlastnosti, tj. odvozenin s předponami po- a pa-, a jejich základových slov¹. V LKŽe bylo nalezeno celkem 214 odvozenin s předponou po- a 316 odvozenin s předponou pa-, které označují neurčité množství vlastnosti². V samostatných oddílech článek analyzuje přízvuk dvou slovotvorných typů³ adjektiv s předponou po- a předponou pa- a uvádí přízvukové varianty. Popisuje také přízvuk základových slov a analyzuje, z jakého přízvukového typu (kmenového či pohyblivého) jsou odvozeniny vytvořeny. Předpony odvozenin se podle vlivu na základové kmeny dělí na dominantní zesilující (předpona po-) a dominantní oslabující (předpona pa-; Danguolė Mikulėnienė je nazývá afixy s proměnlivou silou [Mikulėnienė 2005: 177; srov. Stundžia 1995: 10])⁴. Kmeny všech základových slov se rozdělují na silné (bráuzga, dieró tas) a slabé (aštrùs, baisùs). Závěry jsou uvedeny na konci oddílů; popisují přízvukové vlastnosti odvozenin a základových slov.

1. PŘÍZVUK ODVOZENIN S PŘEDPONOU PO-

První oddíl analyzuje přízvuk 214 odvozenin s předponou po-, které označují neurčité množství vlastnosti, a jejich základových slov. Téměř všechny odvozeniny s předponou po- mají přízvukový typ 1 [(a); 206 slov]. Tři odvozeniny mají přízvukový typ 3ª [(b); 3 slova]. U některých odvozenin se přízvuk liší. Varianty přízvukových typů 1 a 3ª [(c); 7 případů]⁵.

¹ Odvozeniny s předponami po-, pa- byly zvoleny jako předmět výzkumu proto, že jsou poměrně časté a z historického hlediska příbuzné. S předložkou po (< pā) jsou historicky spojeny dvě předpony současné litevštiny: po- a pa-. Obě lze považovat za alomorfy jedné a téže předpony *pā-: pa- odpovídá slabému a po- silnému stupni realizace (Mikulėnienė 1994: 118).

² V článku se termín neurčitý používá pouze k vyjádření neurčitosti množství vlastnosti (podrobněji viz Tamulionienė 2013).

³ Podrobněji o tvoření těchto adjektiv, rozlišování slovotvorných typů a určování základových slov viz Tamulionienė 2013: 126–145.

⁴ Dominantní zesilující afixy jsou afixy, které „zesilují nebo zachovávají silný základový kmen [...] Dominantní oslabující afixy naopak oslabují nebo zachovávají slabý kmen základového slova“ (Stundžia 1995: 9–10).

⁵ Jedno slovo je v LKŽe uvedeno bez vyznačeného přízvuku (popilkas). V LKŽK byla nalezena jedna kartička s adjektivem pódrungnas, na níž je uveden pouze nominativ mužského rodu základního tvaru tohoto slova, s přízvukem

186

Acta Linguistica Lithuanica LXIX

Přídavná jména označující neurčité množství vlastnosti: přízvukování derivátů s předponami po- a pa-

(a) Přízvuková paradigma 1: póankstis, póankštis, póankštokas, póaštris, 2 póaukštis, póbaisis, póbaltis, póbasis, póbaugis, póbėris, póbjauris, póblogis, póbrangis, póbrangus, póbudris, póbugštus, póbukis, pódailus, 1 pódidelis, 1 pódidis, pódidokas, pódidokis, pódievotis, pódykis, pódrėgnis, pód rūngnis, pódrūtis, pód ukslis, 2 pógar sis, pógausis, pógel tis, pógeltonis, pógeras, pógeris, pógiedris, pógilis, póilgas, pógloris, pógr ažis, pógreitis, pógrynis, póilgis, póivairis, pójaunas, 2 pójaunis, pókalnotas, pókarštas, pókarštis, pókarštokas, pó kartis, pókei stas, pókeistis, pókietis, pókimis, pó klaikis, póklienis, pókreivas, pókreivis, ×pókūdis, pókurčis, pókurtis, pókvailis, pólaibis, 2 pólaisvis, 2 pólaiškis, pólaukštis, pólengvis, ×pó lentis, pólėdnus, pólėtis, póliesis, 2 pól ygis, póliūdnis, pó lomis, póm aršis, póm ažis, póm ažokas, pómėlynis, pómenkis, pó minkštis, pómitris, pómukšis, pómulkis, pón ašis, pónaujis, pó nedoris, pó nekis, pópaikšis, pó palaidis, pó palaikis, pó pasiutis, pó pigis, pó piktis, pó pilkis, pó pilnis, pó platis, pó plepis, pó plikas, pó plikis, pó pliuškis, pó plokštis, pó plonis, pó prastis, pó puikis, póraganis, 2 pórainis, póra išis, pór ambis, pór amis, póraudis, póra udonis, póresvas, póresvis, póretis, póretokas, pórudis, pórūgštas, 2 pórūgštis, pórūgštokas, pórūpis, pórūstis, pósaldis, pósaldus, pós enis, pósiauris, pósiaurokas, pósilpnis, póskaudis, póskystis, póskystokas, póskriauznis, ×póskrum nis, 2 póslenis, pós lidis, 2 póslydis, pós magis, pós mailis, pós mulkis, 2 pósnūdis, pósraunis, pó stambis, pó stangus, pó statis, pó stipris, póstrukis, pósūdrus, pósukrus, pósunkis, pósveikis, pósaltis, póšykštis, póšilvas, póšiltas, póšiltis, póšiltokas, póšykštas, póširmis, póšiurkštis, póšiurpis, póšlapis, póšlapis, póšveplis, pótaikis, pótampris, pótamsis, pótamsokas, pótankis, póteis is, pótekinis, 2 pótykis, 2 pótylis, pótinginis, 2 pótingis, 2 pótyris, pót irštis, pót izis, 2 pótolis, pótrankis, 2 pó troškis, pótrumpis, pótrumpis, pótrumpokas, pót uštis, pótvirtis, póūmis, póvargšis, 2 póveikis, póvelis, póvelniškas, póverksmis, póverksnis, 2 póvesis, póvesus, póvidutinis, pó vienodis, póvilgšnis, póvilkis, póvyriškas, póžalis, 2 póžemis, póžiaudris, póžydris, póžilis, póži oplis, póžvairis, póžvalis.

(b) Přízvuková paradigma 3ª: pobrauzgýs, pódrungnas, póp ilkas.

(c) pójuodis (1) Gd, Slm⁶ – pojuodýs (3ª) Jn; 2 pósausis (1) Erž, Ėr, Grš, Ktk, Slm, Srv, Vn, Žr – posausýs (3ª) Žr; ×póskūpis (1) Ds – poskūpýs (3ª) Šll; póstoris (1) Ėr, Rs, Sb,

s přízvukovou intonací tvirtapradė se přízvukové paradigma neuvádí. U přídavného jména popilkas byla nalezena také pouze jedna kartotéční karta. Základní heslové slovo v ní není označeno přízvukem; pouze ilustrační věta zaznamenaná v Nočii (podnářečí jižní aukštaitštiny) („Vienas buvo popilkais rūkais pasprėdis, o kito neatsimenu“) ukazuje, že tento derivát má přízvukové paradigma 3ª. Ve slovnících tohoto nářečí toto přídavné jméno nalezeno nebylo (DvŽ 2010). Z ilustračního příkladu v LKŽŽ lze předpokládat, že derivát popilkas má mít stejné přízvukové paradigma jako derivát pódrungnas – 3ª [(b); 2 slova].

⁶ Materiál uvedený v LKŽŽ neukazuje skutečnou oblast rozšíření derivátů. Slovo nemusí být ve slovníku zaznamenáno, to však neznamená, že se v dané oblasti neužívá; geografické rozšíření derivátů analyzované v tomto článku je proto třeba chápat jako přibližné. U derivátů jsou v článku uváděna místa, kde jsou doloženy v LKŽŽe. Zkratky míst odpovídají zkratkám používaným v LKŽŽe. Při popisu nářečí se vychází z klasifikace nářečí Alekse Girdenise a Zigmase Zinkevičiuse v Lietuvių kalbos atlase (LKA I; mapa č. 1).

Straipsniai / Articles

187

A U R E L I J A T A M U L I O N I E N Ė

Sld, Trs – postorỹs (3^a) Grg; pósūris (1) Dr, J, Rm, Sb – posūrỹs (3^a) Jn, Kv; pósūviesis (1) BŽ 506, Rm – pōsviesỹs (3^a) Tl; pótumpis (1) M.Unt – potumpỹs (3^a) Tv⁷.

Základová slova mají nejčastěji přízvukové paradigma 4 [(d); 89 slov], méně často paradigma 3 [(e1); 17 slov], 3^b [(e2); 2 slova], paradigma 2 [(f); 7 slov] a paradigma 1 [(g); 13 slov].

(d) Přízvukové paradigma 4: ankstùs, añkštas, aštrùs, baisùs, bãsas, blõgas, bugštùs, 3 būkas, 1 dýkas, druñgnas, dukslùs, garsùs, 3 gẽltas, 1 gė̃ras, giẽdras, gilùs, gražùs, grẽitas, įvãirus, kei̇̃stas, kimùs, klaikùs, kreĩvas, ×kū́das, kurčias, kvai̇̃las, lai̇̃škus, laukštùs, leñgvas, ×leñtas, lė̃tas, liūdnas, lomùs, maršùs, 1 mãžas, meñkas, mìtras, našùs, naũjas, 3 nėkas, 1 pìktas, platùs, plepùs, plìkas, praštas, puikùs, ramùs, raũdas, rẽsvas, rė́tas, rū́das, rupùs, 2 saũsas, sẽnas, 1 siaũras, skriaũznas, ×skruñmnas, slėnùs, slidùs, smagùs, smailùs, snūdùs, sraunùs, statùs, 2 striùkas, sukrùs, 1 sveĩkas, šìlvas, 2 šìltas, šiurpùs, šlãpias, švẽplas, tamprùs, tingùs, tìrš tas, tižùs, tolùs, troškùs, 2 trùmpas, tùščias, velùs, verksnùs, vìl kas, žãlias, žẽmas, žiaudrùs, 1 žìlas, žvaĩras, žvalùs.

(e1) Přízvukové paradigma 3: 2 áukštas, drūtas, 1 ilgas, 1 jáunas, 1 kárštas, kíetas, miñkštas, 1 pìlnas, 3 plókštas, 2 plónas, rū́gštas, ruõštus, stóras, šýkštas, týras, tvìrtas, žýdras.

(e2) Přízvukové paradigma 3^b: 1 tẽkinas, 2 tinginỹs.

(f) Přízvukové paradigma 2: mùkšas, paĩkšas, palaĩkis, plìuškas, slidùs, var̃gšas, vidutìnis.

(g) Přízvukové paradigma 1: añkštokas, bráuzga, dievótas, gliõras, kálnotas, karštókas, mažõkas, 5 mulkùs, 2 skystókas, 2 tùmpa, tamšókas, trumpókas, 2 òvriškas.

Přízvuková variace je typičtější pro základová slova než pro přídavná jména od nich odvozená. V této skupině variant převažují deriváty s odlišným místem přízvuku.

Nejčastěji byly nalezeny varianty slov s přízvukovým paradigmatem 1 a 3⁸ [(h1); 18 případů].

⁷ Z ilustračního materiálu uvedeného v LKŽe je patrné, že deriváty s přízvukovým paradigmatem 1 jsou ve slovníku zaznamenány převážně z aukštaitských (východních a západních) a žemaitských (jižních a severních) nářečí. Tato přídavná jména jsou doložena v okrese Panevėžys v Eržikyje – 2 pós ausis, pó storis, v Ramygalě – pósūris, pósviesis; v okrese Kėdainiai v Surviliškyje 2 pósausis, v Truskavě – póstoris; v okrese Kupiškis v Salamiestisu – pójuodis, v Subačiusu – pósūris, póstoris; v okrese Utena v Kuktiškėse – 2 pósausis, v Saldutiškisu – póstoris; v okrese Telšiai v Žarėnech – 2 pósausis, v Gadūnavu – pójuodis; v okrese Jurbarkas v Eržvilku – 2 pósausis; v okrese Kretinga v Darbėnech – pósūris; v Raseiniai – póstoris; v okrese Šakiai v Griškabūdisu – 2 pósausis; v okrese Šilutė ve Vainutu – 2 pósausis; v okrese Zarasai v Dusetách – ×póskūpis. Deriváty s přízvukovým paradigmatem 1 jsou doloženy také u A. Jušky (pósūris), J. Barona (pósviesis) a M. Untulise (pótumpis). Deriváty s přízvukovým paradigmatem 3^a jsou doloženy pouze v jižních a severních podnářečích žemaitštiny. V LKŽe jsou takové deriváty zaznamenány v okrese Telšiai: v Telšiai pósviesỹs, ve Varniuose póbrauzgỹs, v Žarėnech posausỹs; v okrese Šilalė: v Šilalė poskūpỹs, v Kvedarně posūrỹs; v okrese Klaipėda v Gargždech postorỹs; v okrese Plungė v Tverai potumpỹs. Dva deriváty s tímto přízvukovým paradigmatem, pojuodỹs a posūrỹs, jsou v LKŽe zaznamenány z písemností Kazimierase Jauniuse.

⁸Přízvukové varianty jsou v článku uváděny v pořadí, v jakém jsou uvedeny v LKŽe. Přízvukové varianty slov se stejným přízvukovým typem se oddělují lomítkem; přízvukový typ se píše za druhou variantou slova.

188

A c t a L i n g u i s t i c a L i t h u a n i c a L X I X

Neapibrėžtą ypatybės kiekį žymintys būdvardžiai: priešdėlių po- ir pa- vedinių kirčiavimas

(h1) báltas (3) – báltas (1); béras (3) – béras (1); didélis (3^b) – didélis (1); didókas (1) – didókas (3); geltónas (1) – geltónas (3); júodas (3) – júodas (1); klíenas (3) – klíenas (1); liésas (3) – liésas (1); mėlynas (1) – mėlynas (3^a); pilkas (3) – pilkas (1); 1 raudónas (1) – raudónas (3); rãgana (1) – raganà (3^b); retókas (1) – retókas (3); rūgštókas (1) – rūgštókas (3); siaurókas (1) – siaurókas (3); šáltas (3) – šáltas (1); šiltókas (1) – šiltókas (3); vė́lniškas (1) – vė́lniškas (3^a).

Do této skupiny patří nejen odvozeniny s různým přízvukovým typem (1, 3), ale také takové, u nichž se dvojí přízvukování týká pouze tvarů nominativu singuláru [(h2); 6 případů].

(h2) brangùs / brángus (3) – brángus (1); 1 lýgus / lygùs (3) – lýgus (1); smùlkus / smulkùs (3) – smùlkus (1); 2 tánkus / tankùs (3) – 2 tánkus (1); véikus / veikùs (3) – véikus (1); vienódas / viénodas (1) – vienódas (3).

Bylo nalezeno méně variant slov se 3. a 4. přízvukovým typem [(i); 15 případů] a variant slov s 1., 3. a 4. přízvukovým typem [(j1); 6 případů]. Do této skupiny patří také přídavné jméno, které se přízvukuje podle tří přízvukových paradigmat (1, 3, 4), přičemž v jednom z nich (3) se navíc liší místo přízvuku v nominativu singuláru (j2).

(i) grýnas (3) – grýnas (4); kartùs (3) – kartùs (4); láibas (3) – laibàs (4); nedõras (4) – nedõras (3); 2 rãinas (3) – rainàs (4); rãĩšas (3) – raišàs (4); skỹstas (3) – skystàs (4); 1 stangùs (4) – stángus (3); sū̃rūs (3) – sūrùs (4); 3 šélmas (3) – šelmàs (4); šìrmas (3) – širmàs (4); tamsùs (4) – támsus (3); vèsus (4) – vésus (3); vìlgšnas (3) – vil̃gšnas (4); žiõplas (4) – žióplas (3).

(j1) drė́gnas (3) – drė̃gnas (4) – drė́gnas (1); rūstùs (3) – rūstùs (4) – rū́stus (1); saldùs (3) – saldùs (4) – sáldus (1); sìlpnas (4) – sìlpenas (3) – sìlpenas (1); taikùs (4) – táikus (3) – táikus (1); ūmùs (3) – ūmùs (4) – ū́mus (1).

(j2) sūd́rus / sūd̀rūs (3) – sūd́rus (1) – sūd̀rūs (4).

Bylo nalezeno také méně variant slov se 2. a 4. přízvukovým typem [k1; 1 případ]. Do této skupiny variant přízvukování přídavných jmen se řadí i přídavná jména s odlišným přízvukem v nominativu singuláru [(k2); 2 případy].

(k1) dĩdis (4) – didìs (2).

(k2) sunkùs / sùnkūs (4) – sùnkūs (2); šviesùs / šviẽsus (4) – šviẽsus (2).

Byly nalezeny 3 případy variant slov s 1. a 4. přízvukovým typem (l).

(l) gausùs (4) – gáusus (1); šykštùs (4) – šýkštus (1); trankùs (4) – tránkus (1).

Byla zjištěna základová slova, u nichž se liší místo přízvuku v nominativu singuláru [(m); 13 případů], nebo se přízvukují různými variantami téhož přízvukového typu [(n); 1 případ].

Straipsniai / Articles

189

AURELIJA TAMULIONIENĖ

(m) baugùs – bãugus (4); bjaurùs – bjaũrus (4); budrùs – bùdrus (4); pigùs – pìgus (4); rambūs – ram̃bus (4); skaudùs – skaũdus (4); ×skūpùs – skū̃pus (4), stambùs – stam̃bus (4); stiprùs – stip̃rus (4); šiurkštùs – šiurkšt̃us (4); teisùs – teĩsus (4); tykùs – tỹkus (4); tylūs – tỹlus (4).

(n) palãidas (3) – pãlaidas (3^b).

Základní slova se většinou přízvukují podle přízvukové třídy 3 a 4 (včetně přízvukových variant – 77%) – jejich kmeny je z hlediska přízvuku třeba považovat za slabé; výrazně méně základních slov se přízvukuje podle přízvukových tříd 1 a 2 (včetně přízvukových variant – 23%) – jejich kmeny je z hlediska přízvuku třeba považovat za silné. Téměř vždy získá připojená dominující zesilující předpona ⁹ po- přízvuk a zachová silný kmen základního slova nebo jej zesílí. Téměř u všech odvozenin se tedy kmeny stávají silnými a přízvukují se podle 1. přízvukové třídy, nezávisle na přízvukové síle základního slova.

Výjimku tvoří pouze dvě odvozeniny přízvukované podle 3^a. přízvukové třídy: pód rungnas, pópilkas. Odvozenina pód rungnas je odvozena od základního přídavného jména drūngnas, které se přízvukuje podle 4. přízvukové třídy. Další odvozenina přízvukovaná podle 3^a. přízvukové třídy, pópilkas, je odvozena od přídavného jména pìlkas, které lze přízvukovat podle 3. nebo 1. přízvukové třídy.¹⁰

Jak ukazuje předložený materiál, všechny odvozeniny tohoto podtypu a jejich varianty se přízvukují podle dvou přízvukových modelů; v obou je předpona přízvučná. Hlavním přízvukovým modelem tohoto podtypu jsou odvozeniny s neměnným přízvukem podle 1. přízvukové třídy (a). Dalším přízvukovým modelem je přízvukování odvozenin podle 3^a. přízvukové třídy [(b), (c)].

K vedlejšímu přízvukovému modelu patří odvozeniny přízvukované a odvozené z různě přízvukovaných základních slov: z přídavných jmen s pohyblivým přízvukem [drūngnas (4)] a z takových přídavných jmen s pohyblivým přízvukem, která mají variantu s přízvukem na kmeni [pìlkas (3) – pìlkas (1)], z přídavných jmen s neměnným pohyblivým přízvukem [2 sausas (4), storas (3)], z podstatných jmen s neměnným přízvukem na kmeni [bráuzga (1), 2 tùmpa (1)], z variantního pohyblivého přízvuku [sūrùs (3) – sūrùs (4)] a z takových přídavných jmen s pohyblivým přízvukem, která mají varianty s přízvukem na kmeni [júodas (3) – júodas (1); sviẽsus / sviẽsus (4) – sviẽsus (2)] nebo pozůstatky přízvuku na kmeni [×skūpùs – skē̃pus (4)].

Synchronně vzato, odvozeniny přízvukované podle hlavního přízvukového modelu (1. přízvuková třída) se odvozují nejen od základních slov s pohyblivým přízvukem [(d), (e1), (e2), (m), (n)], ale také od několika základních slov s přízvukem na kmeni [(f), (g)] a rovněž od těch základních slov s pohyblivým přízvukem, která mají varianty s přízvukem na kmeni [(h1), (h2), (j1), (j2), (k1), (k2), (l)].

⁹ Přízvuková dominance ruší přízvukové vlastnosti jiných morfémů a ukazuje, „jak afixy působí na přízvukovou sílu základních kmenů a na vztah morfémů odvozeniny k přízvuku“ (Stundžia 1995: 97).

¹⁰ Odvozenina pód rungnas je v LKŽe zaznamenána v okrese Plungė, odvozenina pópilkas je zaznamenána v Nočia. Obě slova, přízvukovaná podle stejné 3^a. přízvukové třídy, jsou zaznamenána ve velmi vzdálených oblastech.

190

Acta Linguistica Lithuanica LXIX

Neapibrėžtą ypatybės kiekį žymintys būdvardžiai: priešdėlių po- ir pa- vedinių kirčiavimas

2. PŘÍZVUKOVÁNÍ DERIVÁTŮ S PŘEDPONOU PA-

Ve druhé části článku se analyzuje přízvukování 316 derivátů s předponou pa-, které označují neurčité množství vlastnosti, a jejich základových slov.

Větší část derivátů s předponou pa- se přízvukuje podle 4. přízvukového typu [(a); 95 slov], o něco méně podle 1. typu [(b); 73 slov]; mnohem méně derivátů se přízvukuje podle 3. typu [(c1); 25 slov], 3^b. typu [(c2); 68 slov], 3^a. typu [(c3); 1 slovo] a 3^4b [(c4); 1 slovo] a podle 2. typu [(d); 6 slov]¹¹.

(a) 4. přízvukový typ: paaštrūs, pabaisūs, pabėgšlūs, pabergždžias, pabiznas, pabjaurūs, pabugštūs, ×pačėdūs, padažnas, paderėšas, padickas, padrūngnas, padrungūs, padūvylas, pagaižūs, pagarudūs, pagėras, pagražūs, pagulkščias, paišlakūs, paižūlnas, paižulnūs, pajaukūs, pagelšvas, pagulščias, pagulūs, pakankūs, pakaštānas, pakeblūs, paklibas, ×pakmūrnas, ×pakūdas, pakreivas, pakūmpas, pakurčias, palankstūs, palaukas, ×palėntas, paliaūnas, palinkšmas, ×pamarkātnas, pameilūs, panegražūs, panemažas, panepiktas, paneramūs, panuobodūs, papanašūs, paplatūs, paplikas, papuikūs, paramūs, paraūsv as, parėšvas, parėtas, parūdas, parūsv as, ×paru žāvas, pasaūsas, pasiaūras, pasiaūstas, 2 paslēnas, paskurdūs, ×paskūpūs, paslēsnas, 2 pasmagūs, pasmailas, pastandūs, pastiṅgras, pastipras, pasūktas, 2 pasūrūs, pasvarūs, pasveikas, pašlāpias, pašliūbas, pašlūbas, pašnairas, pašvarūs, pašvelnūs, pašviesūs, pašviežias, patirštas, patrūmpas, patykūs, patylūs, pavargūs, pavėlūs, pažālas, pažālias, 1 pažėmas, pažiaurūs, pažilas, pažvairas, pažvairūs.

(b) 1. přízvukový typ: paankstyvas, paašrōkas, paáugelėtas, ×pabliednōkas, pāblogšis, pādideliokas, padidelōkas, pādygliuotas, ×pāditokas, padirsíuotas, pādrėgnas, pādrūktas, pajāutiškas, pāgražōkas, pāgudiškas, 2 pailgōkas, pakaringas, pakiblōkas, pāklaikšas, pakreivókas,×pakudlōtas, pakiaūliškas, paklūmpiškas, pakūlėtas, pakurtis, palengvōkas, pālētas, palietingas, pālynotas, pālytotas, pamažōkas, pāmiglotas, pāmiklōkas, pāmitrokas, pāožkiškas, papigōkas, papiktūrnas, papakarštōkas, paplatōkas, pāponiškas, paprastōkas, papusnėtas, paraudōnas, paraudōnis, paraumeningas, pasaldōkas, pasausōkas, pāseklus, pāsenokas, 2 pāšlinkas, pāsmailus, pasunkōkas, pasūrōkas, pastambōkas, pāstangus, pastorōkas, pāstrubas, pašalnōtas, pašaltokas, pāšiurkštis, pašlubōkas, pāšnai rus, paumōkas, patānkūs, patešmeninga, patirštōkas, pā tolimas, patrum pōkas, pāvēšlus, pavydutiniškas, pavienōdas, pavingurtas, pažvairōkas.

(c1) 3. přízvukový typ: pabéras, padrūtas, pagirtas, pagyvas, pagrýnas, pajáunas, pakárštas, pakéršas, pakiáuras, paláibas, 2 palénas, palýgus, pamárgas, pamìn kštas, 2 papìlkas, parūgštūs, pasaldūs, paskýstas, pasmùlkus, paskubùs, pasotùs, pastorùs, pašìrmas, patižùs, paumùs.

(c2) 3^b. přízvukový typ: paaiškýs, paaukštýs, paaštrýs, pabjaurýs, pablogýs, pada ilýs, padarbýs, padrėgnýs, padrūktýs, padurnýs, padyvylýs, paedrýs, pagerýs, pagudrýs, pagulstinas, pailgýs, paištrižas, pažīvijas, 2 pajaunýs, paklienýs, pakūmpýs, ×pakudýs, palaiškýs, 2 pā lengvas,

¹¹ Je třeba poznamenat, že derivát padrungnis není označen přízvukem (není označen přízvukem ani v LKŽE, ani v LKŽK).

Straipsniai / Articles

191

A U R E L I J A T A M U L I O N I E N Ė

palepšys, paletýs, paliesýs, paminkštýs, pamukšys, papiktýs, 2 papilnýs, paplatýs, paplepýs, paplonýs, papukýs, papuišinas, papurvínas, parėtys, parūgštýs, pasaldýs, pasenýs, 2×paskūrýs, pasilpnýs, ×pášlabnas, paslabnýs, paslinkýs, pasmagýs, 1 pasmailýs, pa–smarkýs, 2 pasmėlýs, paspitrýs, pasprangýs, pastaigýs, pastiprýs, pastorýs, pasunkýs, pasurýs, pašaltýs, pašiarýs, pašiltýs, 2 pašviesýs, patrumPýs, pašlapýs, patamsýs, patan–kýs, pavešýs, ×pazbitkýs, pažalvýs.

(c3) 3^a přízvuková paradigma: pamùrzinas.

(c4) 3^4b přízvuková paradigma: pãtekinas.

(d) 2 přízvuková paradigma: pajuõsvis, palai̇ksvis, parẽsvis, pastorūlis, pavidūjis, pavidutìnis.

Existují odvozeniny, jejichž přízvuk kolísá. Nejčastěji se vyskytují varianty přízvukových paradigmat 1 a 3 u odvozenin [(e1); 16 případů]. V této skupině slov s kolísavým přízvukem se vyčleňuje jedna odvozenina, u níž kolísá nejen přízvukové paradigma a místo přízvuku, ale u paradigmatu 3 se dvojím způsobem přízvukuje také tvar nominativu singuláru (e2).

(e1) paáukštas (3) Sl – pãaukštas (1) KlvrŽ, Lkž, Plng, Prk; pabáltas (3) Dkk, Sl – pãbaltas (1) KlvrŽ; pabrangùs (3) Ob – pãbrangus (1) Šts; padìdelis (1) Alks, Ds, PnmR – pa–didelys^(34b) Dr, Grg, Plng; pãdidis (1) Ms, Prk – padidýs^(3b) Grg; pajúodas (3) Km – pãjuodas (1) KlvrŽ; pãjuodis (pouze v Kuršaitisových zápisech LKŽK) – pajuodýs^(3b) Kv, Šv; pakartùs (3) Ob – pãkartus (1) Yl, Mšk, Skd; 2 pakietas (3) Alks, Ds, Ob – pãkietas (1) KlvrŽ, Šts; pakietýs^(3b) Grg, Šv– pãkietis (1) Vaižg; 1 pakìltas (1) Šts – pãkiltas^(3b) Šts; paliūrbis (1) Ob – paliurbýs^(3b) Grg, I, Jdr, Jms; paplónas (3) Ob – pãplonas (1) Dr; pasmarkùs^(3b) Ob – pãsmarkus (1) KlvrŽ, Ms; 2 pastóras (3) Ob – pãstoras (1) KlvrŽ, Plng, Šts; pašáltas (3) Ob – pãšaltas (1) KlvrŽ.

(e2) patamsùs / patãmsus (3) Ob, Skp, Vn– pãtamsus (1) Vgr.

Méně často byly nalezeny varianty odvozenin s přízvukovými paradigmaty 1 a 4 [(ė); 12 případů]. Skupina variant odvozenin s paradigmaty 3 a 4 je zvláštní. Jedna z variant přejímá přízvukové paradigma základového slova, tedy 4. paradigma; u ostatních přebírá přízvuk předpona [(f1); 5 případů]. V dalších případech jedna z variant přejímá přízvukové paradigma základového slova, tedy 4. paradigma, zatímco ostatní mají přízvuk na koncovce podle 3. paradigmatu [(f2); 2 případy]. U jedné odvozeniny se varianty přízvuku (3, 4) liší intonací, zřejmě převzatou z alternativního přízvukování základového slova [(f3); 1 případ].

(ė) ×pãbiednas (1) Nt – pabiẽdnas (4) Ad; paėdrùs (4) Alks – pãedrus (1) KlvrŽ; pagìlus (4) Pnd, Skp – pãgilus (1) Dov; pamãžas (4) Sb – pãmažas (1) KlvrŽ; papìgus (4) Ob – pãpigus (1) Lž; pariebùs (4) KlvrŽ – pãriebus (1) Grg, KlvrŽ; pasil̃pnas (4) Alks, Ob – pãs ilpnas (1) Mžk; pastaigùs (4) Ob – pãstaigus (1) KlvrŽ; pastambùs (4) Ds – pãstambus (1) KlvrŽ; pastiprùs (4) Vgr – pãstiprus (1) KlvrŽ; pasunkùs (4) Ob, PnmR, Zr – pãsunkus (1) Ms, Škn; pavẽšus (4) Ob – pãvešus (1) Yl.

(f1) pablõgas (4) Alks, Žd – pãblogas^(3b) (nezaznamenávají ani LKŽe, ani LKŽ K, kde bylo zapsáno); pagreitas (4) Ob – pãgreitas^(3b) KlvrŽ, Šts; pašėnas (4) Ds, Mžk, Ob – pãšenas^(3b) KlvrŽ; paškèrsas (4) NdŽ – pãškeras^(3b) BŽ401; 1 pašil̃tas (4) Lkž, Ob – pãšiltas^(3b) Nt.

(f2) paiškálbùs (4) – paiškãlbūs^(34b); pasmagùs^(3b) – 1 pasmagūs (4).

(f3) pabãlsvas (4) Rk (: bálsvas (4)) – pabálsvas (3) Ds (: bálsvas (3)).

192

A c t a L i n g u i s t i c a L i t h u a n i c a L X I X

Přídavná jména označující neurčité množství vlastnosti: přízvukování odvozenin s předponami po- a pa-

Jedna odvozenina může být přízvukována podle akcentových paradigmat 1, 3 a 4 [(g); 1 případ]. Vyskytují se odvozeniny, které se přízvukují podle téhož akcentového paradigmatu, ale liší se místem přízvuku [(h); 5 případů]. U jedné odvozeniny se v akcentovém paradigmatu 3 liší přízvukování tvaru nominativu jednotného čísla (i). Kolísají odvozeniny akcentových paradigmat 1, 2 a 3 [(y); 1 případ].

(g) papìktas (4) Alks – pãpiktas (1) Als, Šts – pãpiktas ^(3ᵇ) KlvrŽ.

(h) padidókas (1) Ds, KlvrŽ, Trkn – pãdidokas (1) Grg, Trk; pagerókas (1) Kp – pãgerokas (1) Ms; 2 pãilgas (3) Ds, Ob – pãilgas ^(3ᵇ) Als; pãliesas (1) KlvrŽ, Vgr – pãliesas (1) Štk; patolókas (1) Šv – pãtolokas (1) Kal.

(i) patamŝùs (3) Skp, Vn – patãmsus (3) Ob.

(y) 2 pasauŝis (2) Inšk, Ps, Všk – pasausỹs ^(3ᵇ) Grg – pãs ausis (1) Dr.

Jak je patrné z předloženého materiálu, přídavná jména přízvukovaná podle akcentových paradigmat 1 a 3ᵇ mohou mít přízvuk buď na předponě, nebo na koncovce, zatímco jiná přebírají místo přízvuku základového slova. Níže jsou uvedeny odvozeniny zaznamenané v LKŽe, které přebírají místo přízvuku základového slova a přízvukují se podle akcentového paradigmatu 1 [(j); 50 slov], odvozeniny akcentového paradigmatu 1 s přízvukem na předponě [(k); 62 slov], odvozeniny přebírající místo přízvuku základového slova a přízvukované podle akcentového paradigmatu 3 [(11); 39 slov], paradigmatu 3ᵇ [(12); 5 slov], paradigmatu 3ᵃ [(13); 1 slovo], paradigmatu 3ᵇ [(14); 1 slovo]. Přídavná jména, u nichž přízvuk nejčastěji přebírá koncovka, a odvozeniny přízvukované podle akcentového paradigmatu 3ᵇ [(m1); 66 slov], odvozeniny akcentového paradigmatu 3ᵇ s přízvukem na předponě [(m2); 11 slov].

(j) Akcentové paradigma 1: paankstývas Zr; paašrókas (pouze v písemných pramenech); paáugelėtas Imb; ×pabli ednókas Ds; padìdelis Alks, Ds, PnmR; padidelókas Kl; padìdakas Ds, KlvrŽ, Trkn; padirsįuotas Ds; pagerókas Ms; pajáutiškas Grg, Varn; 2 pailgókas (pouze v písemných pramenech); pakaringas Pnm; pakiblókas (pouze v písemných pramenech); pakreivókas Ds; ×pakudlótas Sdk; pakiauliškas Km, Plt; pa- klùmpiškas Grg; pakūlėtas Ds; palengvókas (pouze v písemných pramenech); pãliesas Štk; palietingas Ds; paliùrbis Ob; pamazókas Ds; papigókas (pouze v písemných pramenech); papiktùrnas Ds; papakarštókas Dkk; paplatókas Ds; paprastókas (pouze v písemných pramenech); papusnėtas (pouze v písemných pramenech); paraudónas Pnm; paraudónis (pouze v písemných pramenech), paraumeningas Km; pasaldókas Ėr; pasaùsókas Antz; pasunkókas (pouze v písemných pramenech); pašùrókas (pouze v písemných pramenech); pastambókas Ds; pastorókas (pouze v písemných pramenech); pašalnótas Mrj; pašlubókas Kp; paūmókas Ds; patánkus Ds; patešmeninga Ds; patirštókas Ds; patolókas Šv; patrumpókas Ob; pavidutiniškas Bt, Krž; pavienódas Avl, Ds, Km, Skp; pavingurtas Ms, Šts; pažvairókas Dgl.

(k) Akcentové paradigma 1: pãaukštas KlvrŽ, Lkž, Plng, Prk; pãbaltas KlvrŽ; ×pãbiednas Nt; pãblogšis (pouze v písemných pramenech), pãbrangus Šts; pãdideliókas Šts; pãdidis Ms, Prk; pãdidokas Grg, Trk; pãdygliuotas Šts; ×pãdiktokas (pouze v písemných pramenech); pãdregnas Jnš, Plt; pãdrūktas KlvrŽ, Ms; pãėdrus KlvrŽ; pãgerokas Ms; pãgilus Dov; pãgražokas Dr, Gršl; pãgudaiškas Šts; pãjuodas KlvrŽ; pãjuodis (pouze v písemných pramenech Kuršaitise (LKŽk); pãkartus Yl, Mšk, Skd; pãkietas KlvrŽ, Šts; pãkietis (pouze v písemných pramenech); pãkil tas Šts; pãkl aikšas End; pãlėtas KlvrŽ; pãkurtis Kv; pãliesas KlvrŽ, Vgr; pãlynotas Bržr; pãlytotas Šts; pãmažas KlvrŽ; pãmiglotas Sd, Šts; pãmiklokas (pouze v písemných pramenech); pãmitrokas Šts; pãožkiškas KlvrŽ; pãpigūs Lž; pãpiktas Als,

Straipsniai / Articles

193

A U R E L I J A T A M U L I O N I E N Ė

Šts; pãplonas Dr; pãponiškas Lkž, Šlnt; pãriebus Grg, KlvrŽ; pãsausis Dr; pãseklus (pouze v písemných pramenech); pãsenokas Grg; pãsilpnas Mžk; 2 pãsl½inkas KlvrŽ, Šts; pãsmailus KlvrŽ; pãsmarkus KlvrŽ, Ms; pãsunkus Ms, Škn; pãstaigus KlvrŽ; pãstambus KlvrŽ; pãstangus Šts; pãstiprus KlvrŽ; pãstoras KlvrŽ, Plng, Šts; pãstrubas (pouze v písemných pramenech); pãšaltas KlvrŽ; pãšaltokas Grg; pãšiurkštis (pouze v písemných pramenech); pãšnairus KlvrŽ; pãtamsus Vgr; pãtolimas Ms, Šts; pãtolokas Kal; pãvēslus Šts; pãvēsus Yl.

(11) 3. přízvuková třída: paáukštas Sl; pabãlsvas Ds, Rk; pabáltas Dkk, Sl; pabėras Ds; pabrangùs Ob; padrútas Ob; pagìrtas (pouze v písemných pramenech); pagývas Ds; pagrýnas Pnm; 2 paìlgas Ds, Ob; pajú̄nas Brs, Ob, Šts; pajúodas Km; pakárštas Antz, Km; pakartùs Ob; pakéršas Dkk, Ds; pakiáuras Km, Ob, Rk, 2 pakíetas Alks, Ds, Ob; 1 pakiltas Šts; paláibas Ob; 2 palėnas Ob; palýgus Zr; pamárgas Kp, Rk, Zr; pamìnkštas Jnš, Krns; 2 papìlcas Ds, Ob; paplónas Ob; parūgštùs Sb, Žg; pasaldùs Jnš; paskýstas Alks, Ob; pasmùlkus Alks; paskubùs Grg; pasmarkùs Ob; pasotùs Ob; 2 pastóras Ob; pastorùs Jnš; pašáltas Ob; pašìrmas Ds; patamsùs Skp, Vn / patãmsus (3) Ob; patižùs Skdv; paũmùs Ob, Sb, Sl.

(12) 3.^b přízvuková třída: pagùlstinas LK; paĩstrižas Ds, Ktk; paĩojias Ds; papuĩšinas Km; papuõrinas Km, Žb.

(13) 3.^a přízvuková třída: pamùrzinas Ob.

(14) 3.^4b přízvuková třída: paiškalbùs Grg, Ob.

(m1) 3.^b přízvuková třída: paiškỹs Šv, padùkštỹs Jdr, Grg, paaštrỹs Šv, pabjaurỹs Jdr, pablogỹs Jdr, Grg, Kair, padailỹs Grg, padarbỹs Jdr, padidỹs Grg, padregnỹs Šv, padrukštỹs Šv, Vvr, padurnỹs J, padvylỹs Všn, paedrỹs Šts, pagerỹs Slnt, pagudrỹs Šv, pailgỹs Šv, 2 pajaunỹs Šv, pajuodỹs Kv, Šv, pakietỹs Grg, Šv, paklienỹs Šv, pakumpỹs Vvr, ×pakūdỹs End, Grg, palaiškỹs Vž, palepšỹs Jdr, paletỹs Skrd, Šv, paliesỹs Grg, Jdr, Kl, paliurbỹs Grg, I, Jdr, Jms, paminkštỹs Kl, Šv, pamukšỹs Vvr, papiktỹs Jdr, Vž, 2 papilnỹs Jdr, paplatỹs Jdr, Šv, paplepỹs (pouze v písemných pramenech), paplonỹs Jdr, Vvr, papuikỹs Šv, paretỹs Grg, parūgštỹs Šv, pasaldỹs Šv, pasausỹs Grg, pasenỹs Grg, Lkv, Šv, 2×paskūrỹs (pouze v písemných pramenech), pasilpnỹs (pouze v písemných pramenech), ×paslabnỹs Jdr, paslinkỹs Jdr, pasmagỹs Jdr, Šv, 1 pasmailỹs Jdr, pasmarkỹs 2 pasmėlỹs (pouze v písemných pramenech), paspitrỹs Šv, pasprangỹs Slm, pastaigỹs Šv, pastiprỹs Šv, pastorỹs Grg, pasunkỹs Šv, pasūrỹs Grg, Kv, pašaltỹs Jdr, Lkv, Šv, pašiaurỹs Als, pašiltỹs Jdr, Šv, Vvr, 2 pašviešỹs Šv, Vž, patrumpỹs Šv, pašlapỹs Grg, patamsỹs Jdr, Žr, patankỹs Šv, pavešỹs Kv, Šv, ×pazbitkỹs Grdm, pažalvỹs Grg.

(m2) 3.^b přízvuková třída: pãblogas (ani LKŽe, ani LKŽK neuvádějí údaje o tom, kde je doložen); pãgreitas KlvrŽ, Šts; pãilgas Als; 2 pãlengvas Dr; pãpiktas KlvrŽ; pãsenas KlvrŽ; pãskersas (pouze v písemných pramenech); ×pãslabnas Ms; pãšil tas Nt; pãtamsùs Vgr; pãtek inas (pouze v písemných pramenech).

Přízvukové místo základového slova přejímá 59% derivátů. Derivátů s přízvukem na předponě nebo koncovce bylo nalezeno 41%¹².

¹²Analýza přízvukování těchto derivátů z hlediska geografického rozšíření ukázala, že mezi deriváty, které přejímají přízvukové místo základového slova, jich nejvíce pochází z východních aukštaitských nářečí, mnohem méně ze severních žemaitských nářečí a jen několik z jiných aukštaitských a žemaitských nářečí. Deriváty s přízvukem na předponě jsou zaznamenány převážně v severním žemaitském nářečí. Tam byly zaznamenány také všechny deriváty 3. přízvukové třídy s přízvukem na předponě.

194

A c t a L i n g u i s t i c a L i t h u a n i c a L X I X

Neapibrėžtą ypatybės kiekį žymintys būdvardžiai: priešdėlių po- ir pa- vedinių kirčiavimas

Základní slova, stejně jako jejich deriváty, se nejčastěji skloňují podle akcentuační třídy 4 [(n); 117 slov], akcentuační třídy 1 [(o); 44 slov], akcentuační třídy 3 [(p1); 20 slov], 3ᵇ [(p2); 6 slov], akcentuační třídy 2 [(r); 8 slov].

(n) Akcentuační třída 4: aštrùs, baisùs, bėgšlùs, ber̃gždžias, bìznas, bjaurùs, blõgas, blõgšis, brangùs, bugštùs, ×čėdùs, dailùs, darbùs, dãžnas, derė̃sas, dìckas, druĩgnas, dùrnas, ėdrùs, gaižùs, gẽlšvas, 1 gėras, 1 gilùs, gražùs, greĩtas, gudrùs, gul̃kščias, iškalbùs, išlakùs, išžulnas, išžulnùs, gul̃ščias, gulùs, 2 kankùs, keblùs, kilùs, klìbas, ×kmurnas, ×kūdas, kreĩvas, kuñpas, kùčias, 2 kùrtas, laĩksvas, lankstùs, lẽngvas, ×lėntas, lė̃tas, liaũnas, liñksmas, 1 mãžas, negražùs, nepìktas, neramùs, 1 pìktas, platùs, plepùs, plìkas, puikùs, ramùs, raũsvas, rẽsvas, rė̃tas, rùdas, rùsvas, 2 saũsas, 1 seklùs, sė̃nas, 1 siaũras, 3 siaũstas, skùbùs, skūr̃a, slãb nas, 2 slė̃nas, slìnkas, 2 skẽrsas, skurdùs, slė̃s nas, slìnkas, smagùs, smãilas, smailùs, smarkùs, smėlùs, spìtras, sprangùs, staigùs, 2 sùktas, sùrùs, 1 staigùs, 2 stangùs, stingrùs, stìpras, ×strūbas, svarùs, sveĩkas, šiaurùs, 2 šìltas, šiurkštùs, šlãpias, šliùbas, šliùbas, 1 šnaĩras, 2 šnaĩrus, švarùs, tìrštas, tìžus, 2 trùmpas, vẽšlus, vėlùs, vyresnis, 2 žãlas, žãlias, 2 žẽmas, žiaurùs, 1 žìlas, žvãiras.

(o) Akcentuační třída 1: ankstývas, áugelėtas, áukštas, ×bliednõkas, 2 dideliókas, dygliúotas, drūktas, jáutiškas, 2 gražõkas, gùdiškas, karìngas, kìltas, kreivõkas, ×kudlõtas, kiaulìškas, klùmpiškas, lengvõkas, liùrbis, lynótas, lýtotas, mažõkas, miglótas, óžiškas, pakanrštõkas, pigókas, piktùma, 2 põniškas, 2 prastõkas, pusnėtas, raumenìngas, 2 saldõkas, sausõkas, sunkõkas, sùrõkas, stambõkas, storõkas, 1 šalnótas, šlùbokas, ũmokas, tẽšmeninga, trum-pókas, vidutìniškas, vingurtas, žvairõkas.

(p1) Akcentuační třída 3: 2 áukštas, bėras, drūktas, drútas, 1 ilgas, girtas, gyvas, 1 jáunas, 1 kárštas, kiaūras, kiétas, liésas, 2 márgas, minkštas, pilnas, 2 plónas, rųgštas, rųgštùs, 1 stõras, šáltas.

(p2) Akcentuační třída 3ᵇ: gulštinas, įstrižas, 2 įvijas, puišinas, purvinas, 1 tėkinas.

(r) Akcentuační třída 2: blõgšis, klaikšas, 3 kaštãnas, mùkšas, 2 storùlis, 2 vidùjis, vidutìnis, zbitkas.

Přízvukování základních slov v nářečích kolísá. Nejčastěji se vyskytují varianty slov z akcentuačních tříd 3 a 4 [(s); 21 případů], varianty akcentuačních tříd 1 a 3 [(š1); 24 případů]; do poslední skupiny patří také jedno základní slovo, jehož varianta s přízvukováním podle akcentuační třídy 3 má v nominativu jednotného čísla dvojí přízvukování (š2). V LKŽe jsou zaznamenány také varianty akcentuačních tříd 1 a 4 [(t); 4 případy] a varianty akcentuačních tříd 1, 3 a 4 [(u1); 5 případů]. Do této skupiny patří ještě jeden derivát, u něhož kolísá nejen přízvukování, ale také má nominativ jednotného čísla v akcentuační třídě 3 dvojí přízvukování (u2).

(s) bálšvas (4) – bálsvas (3); ×biẽdnas (4) – biédnas (3)); grýnas (3) – grýnas (4)); dvỹlas (4) – dvýlas (3); gardùs (3) – gardùs (4); júosvas (4) – júosvas (3); kartùs (3) – kartùs (4); kėršas (3) – keršas (4); láibas (3) – laĩbas (4); lénas (3) – lẽnas (4); nuobodùs (3ᵃ) – nuobodùs (4); 1 panašùs (4) – 1 panašùs (3ᵇ); riebùs (3) – riebùs (4); ×rùžavas / rųžavas (3ᵇ) – rùžavas / ružãvas (4); sìlpnas (4) – sìlpnas (3); skỹstas (3) – skỹstas (4);

Straipsniai / Articles

195

AURELIJA TAMULIONIENĖ

sūrus (3) – sūrus (4); širmas (3) – širmas (4); šviežias (4) – šviežias (3); vėsus (4) – vėsus (3); žvairùs (4) – žváirus (3).

(š1) báltas (3) – báltas (1); didelis (1) – didelis (3ᵇ); didókas (1) – didókas (3); ×diktókas (1) – ×diktókas (3); gerókas (1) – gerókas (3); ilgókas (1) – ilgókas (3); júodas (3) – júodas (1); 3 kìltas (3) – kìltas (1); klìenas (3) – klìenas (1); líesas (3) – líesas (1); 1 l ýgus (3) – lýgus (1); pilkas (3) – pilkas (1); platókas (1) – platókas (3); 1 raudónas (1) – 1 raudónas (3); saldùs (3) – sáldus (1); senókas (1) – senókas (3); smùlkus (1) – smulkùs (3)); 2 šaltókas (1) – 2 šaltókas (3); tankùs / tánkus (3) – tánkus (1); tirštókas (1) – tirštókas (3); 2 tólimas (3ᵃ) – tólimas (1); tolókas (1) – tolókas (3); ūmùs (3) – úmus (1); vienódas / viénodas (1) – vienódas (3).

(š2) 2 tánkus / tankùs (3) – 2 tánkus (1).

(t) 1 jaukùs (4) – jáukus (1); ×markàtnas (4) – markàtnas (1); meilùs (4) – méilus (1); žalvas (4) – žálvas (1).

(u1) áiškus (1) – aiškùs (3) – aiškùs (4); drėgnas (3) – drėgnas (4) – drėgnas (1); sìlgnas (4) – sìlgnas (3) – sìlgnas (1); sótus (3) – sótus (1) – sotùs (4); tamsùs (4) – tamsùs/támsus (3) – támsus (1).

(u2) tamsùs (4) – tamsùs / támsus (3) – támsus (1).

Existují základní slova, jejichž přízvuk kolísá mezi 2. a 4. přízvukovou třídou [(v1); 3 případy], a také taková, která se nejen přízvukují ve 2. a 4. přízvukové třídě, ale u nichž má nominativ jednotného čísla ve 4. přízvukové třídě dvojí přízvukovou podobu [(v2; 4 případy)]. Přízvuk jednoho základního slova kolísá mezi 1. a 2. přízvukovou třídou (z).

(v1) didis (4) – didis (2); lėpšis (2) – lepšỹs (4); vargùs (4) – vaŕgus (2).

(v2) smarkùs / smaŕkus (4) – smarkùs (2); sunkùs / suñkus (4) – suñkus (2); švelnùs / švelnus (4) – švelnùs (2); šviesùs / šviésus (4) – šviésus (2).

(z) liùrbis (1) – liurbìs (2).

Několik základních slov se přízvukuje ve stejné 1. přízvukové třídě, liší se však místem přízvuku [(ž1), 3 případy], případně se liší pouze místo přízvuku v nominativu jednotného čísla ve 4. přízvukové třídě [(ž2); 11 případů]. U jednoho základního slova se ve stejné přízvukové třídě liší intonace (α). V jednom případě chybějí údaje potřebné k přesnému popisu přízvukové variantnosti (β).

(ž1) dirsìuotas (1) – dirsìuotas (1), 1 kūlėtas (1) – kūlėtas (1); 1 lietingas (1) – lietingas (1).

(ž2) pigùs (4) – pigus (4); bjaurùs (4) – bjaūrus (4); drungùs (4) – drūngus (4); skūpùs (4) – skūpus (4); sprangùs – sprángus (4); stambùs (4) – sta mbus (4); sta ndùs (4) – sta ndus (4); stiprùs (4) – stìprus (4); šiu rkštùs – šiu rkštus (4); tykùs (4) – týkus (4); tylùs (4) – týlus (4).

(α) mùrzinas (3ᵇ) – mùrzinas (3ᵃ).

(β) 2 laũkas (4) – láukas (přízvuková třída neuvedena).

196

Acta Linguistica Lithuanica LXIX

Přídavná jména označující neurčité množství vlastnosti: přízvukování derivátů s předponami po- a pa-

Většina (včetně přízvukových variant 72%) derivátů zkoumaného typu a jejich základových slov se přízvukuje podle přízvukových tříd 3 a 4 – jejich kmeny je z hlediska přízvuku třeba považovat za slabé. Menší část (včetně přízvukových variant 28%) základových slov se přízvukuje podle přízvukových tříd 1 a 2 – jejich kmeny je z hlediska přízvuku třeba považovat za silné. Připojená dominující oslabující předpona pa- přízvukování derivátů tohoto typu ovlivňuje jen zřídka: většina derivátů přejímá místo přízvuku i přízvuk ze základového slova; malá část derivátů se přízvukuje jinak než jejich základová slova: připojená předpona pa- získává přízvuk a zesiluje, nebo (v jiných případech) oslabuje kmen základového slova¹³, zřídka získává přízvuk koncovka.

Analýza zkoumaného materiálu ukazuje, že deriváty tohoto podtypu se přízvukují podle tří přízvukových modelů.

K prvnímu přízvukovému modelu (44%) patří deriváty, které přejímají místo přízvuku ze základového slova [(a), (b), (c1), (c3), (d), (f2), (f3)]. Většinou jsou odvozeny ze základových slov s pohyblivým přízvukem [aštrūs (4), baisūs (4)], ačkoli je mezi nimi také mnoho základových slov s přízvukem pevně na kmeni [mažókas (1), miglótas (1)].

Druhý přízvukový model je variantní a souvisí s pevným přízvukem na předponě [(e1), (e2), (ė)]. Takové deriváty se tvoří ze základových slov s velmi rozdílnými přízvukovými vlastnostmi. K tomuto modelu se řadí i deriváty s nepohyblivým přízvukem na předponě v přízvukové třídě 3^b (f1). Deriváty s tímto přízvukováním jsou převážně odvozeny ze základových slov s přízvukovou třídou 4 (2 šiltas), méně často s přízvukovou třídou 3 nebo 3^b (1 ilgas, 1 tėkinas); jedno základové slovo má variant s pevným kořenovým přízvukem a pozůstatky kořenového přízvuku v přízvukové třídě 3 [tamsùs (4) – tamsùs/tám sus (3) – támsus (1)].

Třetí přízvukový model souvisí s přízvukem na koncovce [(c2)]. Deriváty s tímto přízvukováním jsou nejčastěji odvozeny ze základových slov s pohyblivým přízvukem, vyskytují se však také deriváty ze základových slov s kořenovým přízvukem (paliurbỹs, pamukšỹs, ×pazbitkỹs) a deriváty ze slov s pohyblivým přízvukem, která mají varianty s kořenovým přízvukem (paaiškỹs, padidỹs, padreğnỹs, pajuodỹs, paklienỹs, palepšỹs, pasaldỹs, pasmarkỹs, pasunkỹs, pašviesỹs, patamsỹs, patankỹs, pažalỹs) nebo s pozůstatky kořenového přízvuku (pasprangỹs, pastiprỹs)¹⁴. Ze synchronního hlediska připojená dominující oslabující předpona pa- zachovává slabý kmen základového slova, nebo jej oslabuje. Nezáleží tedy na tom, zda byly deriváty tohoto podtypu s přízvukem vytvořeny ze slabého, či silného kmene: po připojení předpony se jejich kmeny stávají slabými a přízvukují se podle přízvukové třídy 3^b.

¹³ Přízvukování přídavných jmen souvisí s jejich tvořením a s přízvukovými vlastnostmi předpon a koncovek. Většina předpon přídavných jmen oslabuje základový kmen nebo zachovává jeho slabost (Stundžia 1995: 97).

¹⁴ Takto se přízvukují deriváty zaznamenané v LKŽe v severních žemaitských (44%), jižních žemaitských (31%), západních žemaitských (2%), západních aukštaitských (2%) a východních aukštaitských nářečích (1%).

Straipsniai / Articles

197

A U R E L I J A T A M U L I O N I E N Ė

3. ZÁVĚRY

Předpona po- je přízvukově silná: všechny odvozeniny mají přízvuk na předponě a téměř vždy se skloňují podle paradigmatu se stálým přízvukem, avšak LKŽe zaznamenává malé skupiny variant odvozenin s přízvukem podle typu 3ᵃ. Předpona pa- má proměnlivou sílu. Po připojení této předpony přebírá místo přízvuku u o něco větší části odvozenin předpona nebo koncovka (56%); menší část odvozenin přebírá místo přízvuku základových slov (bylo jich nalezeno 44%) (viz tabulky 1 a 2).

¹ TABULKA. Přízvukování odvozenin s předponami po-, pa- označujícími neurčitou míru vlastnosti podle LKŽe

Typ | Přebírá se přízvukování základového slova | Přízvuk přebírá derivační afix (předpona, koncovka) | Přízvukové typy | Přízvukové typy | 1 | 2 | 3 | 4 | 1 | 2 | 3 | 4 | PO- (214 slov) | – | – | – | – | 95% | – | 5% | – | PA- (316 slov) | 16% | 3% | 11% | 14% | 10% | – | 46% | –

² TABULKA. Přízvukování základových slov odvozenin s předponami po-, pa- označujícími neurčitou míru vlastnosti podle LKŽe

Typ | Přízvukové typy | 1 | 2 | 3 | 4 | PO- (214 slov) | 24% | 4% | 29% | 43% | PA- (316 slov) | 17% | 3% | 27% | 53%

Odvozeniny s předponou po- se přízvukují podle dvou modelů přízvukování. Hlavním z nich je stálý přízvuk podle 1. přízvukového typu.

Přízvukování odvozenin s předponou pa- je rozmanitější. Přízvukují se podle tří modelů přízvukování. Podle prvního modelu přízvukování odvozeniny přebírají místo přízvuku základového slova. Druhý model přízvukování souvisí s variantním přízvukem na předponě; třetí model přízvukování souvisí s přízvukem na koncovce.

198

A c t a L i n g u i s t i c a L i t h u a n i c a L X I X

Neapibrėžtą ypatybės kiekį žymintys būdvardžiai: priešdėlių po- ir pa- vedinių kirčiavimas

LITERATURA A PRAMENY

Slovník současné litevštiny, hlavní redaktor Stasys Keinys. Třetí elektronická verze na internetu, 2011. Vilnius: Institut litevského jazyka.

DLKG – Gramatika současné litevštiny. Druhé, opravené vydání. Vilnius: Nakladatelství vědy a encyklopedií, 1996.

DvŽ – Slovník dieveniškéského nářečí 1, N–Ž. Vilnius: Institut litevského jazyka, 2010.

Laigonaitė Adelė 2002: Lietuvių kalbos akcentologija. Antrasis pataisytas leidimas. Vilnius: Gimtasis žodis.

LKA I – Atlas litevského jazyka 1: Lexikum, odpovědný redaktor Kazys Morkūnas. Vilnius: Mokslas, 1977.

LKŽ I–XX – Slovník litevského jazyka 1–2, 2. vydání. Vilnius: Mintis, 1968–1969; 3–6, Vilnius: Státní nakladatelství politické a vědecké literatury, 1956–1962; 7–9, Vilnius: Mintis, 1966–1973; 10–15, Vilnius: Mokslas, 1976–1991; 16–17, Vilnius: Nakladatelství vědy a encyklopedií, 1995–1996; 18–19, Vilnius: Ústav pro vydávání vědy a encyklopedií, 1997–1999; 20, Vilnius: Nakladatelství Institutu litevského jazyka, 2002.

LKŽe – Slovník litevského jazyka, hlavní redaktorka G. Naktinienė. První vydání elektronické verze. Vilnius: Institut litevského jazyka, 2005. Dostupné na internetu: www.lkz.lt.

LKŽK – Kartotéka Slovníku litevského jazyka. Vilnius: Institut litevského jazyka.

Mikulėnienė Danguolė 1994: Linksniuojamųjų priešdėlio *pā- vedinių kirčiavimas. – Lietuvių kalbotyros klausimai 34, 118–129.

Mikulėnienė Danguolė 2005: Cirkumfleksinė metatonija lietuvių kalbos vardažodiniuose daiktavardžiuose ir jos kilmė. Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.

Mikulėnienė Danguolė, Pakerys Antanas, Stundžia Bonifacas: 2007: Bendrinės lietuvių kalbos kirčiavimo žinynas. Vilnius: Vilniaus pedagoginio universiteto leidykla.

Pakerys Antanas 1994: Akcentologija 1. Kaunas: Šviesa.

Stundžia Bonifacas 1995: Lietuvių bendrinės kalbos kirčiavimo sistema. Vilnius: Petro ofsetas.

Stundžia Bonifacas 2009: Bendrinės lietuvių kalbos akcentologija. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Tamulionienė Aurelia 2013: Neapibrėžtą ypatybės kiekį žymintys būdvardžiai: priešdėlio po- vedinių daryba. – Acta Linguistica Lithuanica 68, 126–145.

Straipsniai / Articles

199

AURELIJA TAMULIONIENĖ

Přídavná jména označující neurčitou míru vlastnosti: přízvukování odvozenin s předponami po- a pa-

SHRNUTÍ

Článek pojednává o přízvukování přídavných jmen označujících neurčitou míru vlastnosti, tj. odvozenin s předponami po- a pa- a jejich základových slov. Předmětem výzkumu jsou přídavná jména označující neurčitou míru vlastnosti, která jsou uvedena v akademickém elektronickém Slovníku litevského jazyka. Jednotlivé kapitoly článku se zabývají přízvukováním odvozenin jednotlivých typů tvoření (s předponami po- a pa-) a jejich základových slov.

Analýza materiálu ukázala, že téměř všechny odvozeniny s předponou po- mají přízvuk na předponě a téměř vždy se řídí neměnným přízvukovým paradigmatem, avšak Slovník litevského jazyka zaznamenává řídce se vyskytující skupiny variant odvozenin s přízvukem podle přízvukového paradigmatu ^3a. Předpona pa- vykazuje proměnlivou sílu. Odvozeniny s touto předponou, které jsou v článku analyzovány, mají přízvuk většinou na předponě nebo na koncovce; tendence přebírat přízvuk od základových slov je méně častá.

Doručeno 7. srpna 2013.

AURELIJA TAMULIONIENĖ

Institut litevského jazyka

ulice Petra Vileiše, 5, LT-10308 Vilnius, Litva

[email protected]

200

Acta Linguistica Lithuanica LXIX