CHRISTIANE SCHILLER

Humboldt-Universität zu Berlin

Vědecké výzkumné směry: prusko-litevská lexikografie, onomastika, jazykové, literární a kulturní vztahy mezi Balty a Němci.

ATLAS BALTICKÝCH JAZYKŮ. PROSPEKT = ATLAS BALTICKÝCH JAZYKŮ. PROSPEKT = ATLAS BALTICKÝCH JAZYKŮ. PROSPEKT

Editorky a autorky úvodu: Danguolė Mikulėnienė, Anna Stafecka; autorky komentářů k mapám: Ilga Jansone, Anna Stafecka, Rima Bacevičiūtė, Asta Leskauskaitė; počítačovou verzi map připravil Edmundas Trumpa.

Rīga: Latvijas Universitātes Latviešu valodas institūts, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2009, 183 s. ISBN 978-9984-742-49-6

Prospekt atlasu baltských jazyků, o němž zde pojednáváme, je, jak již napovídá jeho vícejazyčný název, společným lotyšsko-litevským dílem. Odpovídají za něj Anna Stafecka z Institutu lotyšského jazyka Lotyšské univerzity v Rize a Danguolė Mikulėnienė z Institutu litevského jazyka ve Vilniusu. Jde o zkušební svazek, jehož cílem je poukázat na potřebu takového společného projektu a ukázat možnosti jeho obsahové a kartografické realizace.

Vzhledem k tomu, že litevské a lotyšské dialekty a nářečí se vlivem spisovných jazyků stále více nivelizují, je záměrem editorek zdokumentovat lexikum dialektů a kartograficky znázornit jeho rozšíření.

Recenzijos / Reviews

187

CHRISTIANE SCHILLER

Datová základna atlasu vychází z litevských a lotyšských jazykových atlasů: Lietuvių kalbos atlasas (sv. 1: Leksika. Vilnius, 1977) (LKA), Latviešu valodas dialektu atlants (Leksika. Rīga, 1999) (LVDA), jakož i z datových materiálů, které pro Atlas Linguarum Europae (ALE) shromáždily Institut lotyšského jazyka Lotyšské univerzity v Rize a Institut litevského jazyka ve Vilniusu. Tyto údaje vycházejí z výzkumů prováděných od 60. let 20. století. Předkládané jazykové mapy tak odrážejí nářeční situaci druhé poloviny 20. století.

Důsledně trojjazyčné vydání (lotyšsky, litevsky, anglicky) přináší fundovaný úvod do problematiky. Začíná přehledovým výkladem Lebende und tote baltische Sprachen (s. 15–29), který nejprve představuje členění baltských jazyků a poté podrobně pojednává zejména o vymřelých baltských jazycích: kurštině, sélštině, sélštině (zemgalštině), staré pruštině, jotvingštině a skalvštině. Živým jazykům — litevštině, lotyštině a latgalštině — se zde věnuje poměrně stručně. Následuje popis a klasifikace lotyšských (s. 25–29) a litevských nářečí (s. 30–34) a přehled vývoje geolingvistického výzkumu lotyštiny (s. 35–39) a litevštiny (s. 40–44). Úvod uzavírá popis zásad tvorby map a komentářů (s. 45–49) a výklad zásad fonetické transkripce lotyšských (s. 50–53) a litevských nářečí (s. 54–57).

Rozsáhlou část tvoří komentáře (s. 61–134). Představují se v nich etyma relevantní pro danou lexikální oblast spolu s jejich ekvivalenty v jednotlivých jazycích, popisuje se jejich rozšíření a etymologie a uvádí se srovnávací materiál z ostatních indoevropských jazyků, čerpaný především z dlouhodobě používaných etymologických slovníků, tj. z Litauischen Etymologischen Wörterbuch Ernsta Fraenkela, Heidelberg 1955–1965, a z Latviešu etimoloģijas vārdnīca, Rīga 1992. Výklad doplňují doklady z historických lexikografických děl a nářečí. Někdy, například v komentáři k heslu STORCH, se pojednává o mytologickém významu pojmu.

Od s. 135 následuje mapová část. Předcházejí jí přehledové mapy lotyšských (s. 137) a litevských nářečí (s. 139), na nichž jsou vyznačena místa sběru dat. Mapy jsou zpracovány jako barevné bodové symbolové mapy, plošné mapy nebo jejich kombinace, podle toho, jaké jevy mají zobrazovat. Na bodových symbolových mapách jsou vyznačena jednotlivá centrální místa sběru dat; plošné mapy lze interpretovat pomocí přiložených fólií s mřížkami míst sběru dat.

188

Acta Linguistica Lithuanica LXX

Baltu valodu atlants. Prospekts = Baltų kalbų atlasas. Prospektas =Atlas of the Baltic languages. A prospect

které lze přiložit k příslušné mapě. Pouze jako bodové symbolové mapy jsou zpracovány mapy k heslům HIMMEL a STORCH. Důvodem je skutečnost, že podkladová data pro obě mapy byla shromážděna především v rámci Atlas Linguarum Europae (ALE), pro nějž byla použita řidší síť sběrných míst, takže izoglosy nelze přesně stanovit. Kromě území větších měst, která nejsou zahrnuta již do nářečních map obou zemí a jsou označena bíle (v Lotyšsku jde o Rigu a Daugavpils, v Litvě o Vilnius, Kaunas, Klaipėda, Šiauliai a Panevežys), zůstává na mapách nevyznačena také celá oblast západně od Vilniusu a oblasti jižně od Daugavpilsu, jakož i jihozápadní a západní Latgalsko, a to kvůli převaze obyvatel hovořících jinými jazyky. Naproti tomu se v souladu s tradicí litevské dialektologie při zobrazení zohlednily litevské jazykové oblasti a jazykové ostrovy mimo Litvu.

V příloze je nakonec uveden přehled sběrných míst pro Lotyšský jazykový atlas (LVDA) (s. 167–169) a Litevský jazykový atlas (LKA) (s. 170–177), seznam literatury (s. 177–182) a seznam zkratek (s. 183).

Pro prospekt bylo vybráno 12 jazykových konceptů, které měly pokrýt co nejširší sémantické spektrum. Konkrétně jde o: HIMMEL (lot. mākoņis, lit. debesīs), (BAUM)WIPFEL (lot. (koka) galotne, lit. (medžio viršūnė), WACHOLDER (lot. paeglis/kadikis, lit. kadagys), KRÖTE (lot. krupis, lit. rupūžė), TAUBE (lot. balodis, lit. karvelis), FELDLERCHE (lot. cirulis, lit. vieversys), STORCH (lot. stārķis, lit. gandras), KOHLRÜBE (lot. kālis, lit. griežtis), WINTERWEIZEN (lot. (ziemas) kvieši, lit. (žieminiai) kviečiai), KORNKASTEN (lot. apcirknis, lit. aruodas), HEUSCHOBER (lot. stirpa, lit. stirta), SCHMIED (lot. kalējs, lit. kalvis). Ke každé mapě jsou přiřazeny odpovídající spisovné podoby a fotografické vyobrazení kartograficky znázorněného jazykového konceptu.

Výběr dokládá vedle sémantické šíře jazykových konceptů také rozmanitost a složitost zobrazovaných jevů, s nimiž je třeba počítat při přizpůsobování možností jejich znázornění. Prospekt tak představuje mapu k heslu WINTERWEIZEN jako plošnou mapu, která k zobrazení rozšíření obou etym v litevské a lotyšské jazykové oblasti využívá dvě barvy: lot. pūri/pūri, lit. pūrai se užívá v lotyšských nářečích mluvených v Kurzeme a na několika ostrovech ve Vidzeme a Latgalsku, jakož i v oblastech západožemaitských a severožemaitských nářečí v Litvě; lot. (ziemas) kvieši, lit. (žieminiai) kviečiai se používá ve zbývající části lotyšské a litevské jazykové oblasti. Podobně nízkou složitost vykazuje mapa k heslu

Recenzijos / Reviews

189

CHRISTIANE SCHILLER

TAUBE, která je rovněž zpracována jako dvoubarevná plošná mapa pro znázornění rozšíření obou etymonů (lotyš. baluodis/lit. balandis pro celé lotyšské jazykové území a žemaitské dialekty v Litvě, lit. karvelis pro aukštaitské jazykové území v Litvě), přičemž šrafování navíc označuje smíšenou oblast lit. karvelis/balandis podél hranice aukštaitského a žemaitského jazykového území. Na opačném konci škály složitosti se nachází mapa HEUSCHOBER, zpracovaná jako kombinace plošné mapy a mapy s bodovými symboly, v níž se používá osm barev a barevných odstínů a také 18 bodových symbolů.

Plošné mapy, případně mapy kombinující plošné znázornění s bodovými symboly, představují ve jazykových atlasech nejvýraznější grafické zobrazení. Bylo by proto žádoucí, aby mapy, které byly dosud zpracovány pouze pomocí bodových symbolů na základě údajů z Atlas Linguarum Europae (ALE), mohly být doplněny údaji z chybějících výzkumných bodů, takže by bylo možné v budoucnu zpracovat jako plošné či kombinované plošné mapy také mapy věnované těmto jazykovým konceptům.

Při pohledu na první výsledky spolupráce lotyšských a litevských dialektologů prezentované v prospektu lze rychle dospět k závěru, že takový společný projekt byl dávno potřebný. Jednojazyčné jazykové atlasy LKA a LVDA, na nichž projekt vychází, jsou sice pro dialektology a lingvisty dodnes důležitými a neocenitelnými pomůckami, teprve prezentace litevských a lotyšských dat v jediné mapě zobrazující přeshraniční izoglosy jednotlivých etymonů však umožňuje znázornit jazykovou příbuznost. Tento způsob zobrazení navíc názorně zachycuje i důsledky jazykového kontaktu, například na mapě SCHMIED, která dokládá šíření slovanského výpůjčního slova lit. kavõlius/kavõlis < pol. kowal, bělorus. каваль v původní přeshraniční oblasti rozšíření výrazu kalvis.

Díky důslednému trojjazyčnému zpracování je atlas přístupný širokému okruhu uživatelů. Způsob grafického zobrazení jej, stejně jako dosavadní jazykové atlasy LKA a LVDA, neomezuje pouze na lingvisty, ale umožňuje také učitelům, žákům i dalším lingvistickým laikům, aby z něj měli značný užitek.

Tento svazek je nejen užitečnou, ale také typograficky mimořádně působivou knihou; za jeho podobu odpovídá litevský knižní výtvarník Alfonsas Žvilius, který navazuje na osvědčenou tradici litevského knižního umění.

Podle editorů se v rámci projektu baltského jazykového atlasu plánuje zpracovat 500 jazykových konceptů. Vedle uživatelsky přívětivější prezentace jazykových dat ve srovnání s dosavadními-

190

Acta Linguistica Lithuanica LXX

Baltský jazykový atlas. Prospekt = Atlas baltských jazyků. Prospekt = Atlas baltských jazyků. Prospekt

ích referenčních dílech obou jazyků, LKA a LVDA, přinese mnohé nové poznatky o dějinách baltských jazyků. Nezbývá než doufat, že bude možné v tomto ambiciózním projektu pokračovat a že po tomto prospektu bude následovat ještě mnoho svazků.

Předáno 21. května 2014.

C H R I S T I A N E S C H I L L E R

Humboldt-Universität zu Berlin Institut für deutsche Sprache und Linguistik Unter den Linden 6, D-10099 Berlin, Deutschland [email protected]

Recenzijos / Reviews

191