scieee.
EN original LT DE FR IT ES PT PL HU RO UK TR RU NL CS SV EL AR
Machine-translated document

This is a machine-generated translation of the original document and may contain errors, omissions, or changes in meaning. Do not rely on this translation for quotations, citations, or authoritative references. Please consult and cite the original document.

Preparing document pages…

SERHII VASKO

Katedra germanistiky a ugrofinské filologie Kyjevské národní lingvistické univerzity

ID ORCID: orcid.org/0000-0002-9748-0754

Oblasti výzkumu: frazeologická sémiotika, kognitivní sémantika, sémantická modulace, frazeologická kvantitativnost.

DOI: doi.org/10.35321/all90-10

MODULACE SÉMICKÉ KOMPOZICE KVANTITATIVŮ V ANGLICKÝCH FRAZÉMECH (METODICKÉ POSTUPY ANALÝZY)

Modulace sémické kompozice kvantitativů v anglických frazémech (metodické postupy analýzy)

ANOTACE

Článek zkoumá proces a výsledek sémantické modulace anglických kvantitativů, kterou nutně procházejí pod vlivem frazeologického kontextu. Vymezení pojmu sémantické modulace je objasněno na pozadí procesů sémantické derivace a sémantické transpozice. Je navržena nová komplexní metodika analýzy modulačních změn ve frazeologických kvantitativech angličtiny, která vedle tradičních metod rozkladu významu na jeho složky a identifikace sémů (integrální, diferenční a gradační) zahrnuje automatizované nástroje počítačového programu „Acrobat Reader“ pro vyhledávání zkoumaných jednotek v elektronických slovnících anglického jazyka. Je zdůvodněna účelnost dodržování metodologických principů antropocentrismu a izomorfismu jazyka a kultury při studiu změn sémantické struktury frazeologických kvantitativů. Byla provedena komponentová analýza sémantické struktury kvantitativů a odhalena povaha redistribuce sémických komponentů v ní pod vlivem frazeologického kontextu.

Straipsniai / Articles

251

SERHII VASKO

Byla zjištěna korelace mezi aktivitou frazeologických kvantitativů a procesy sémantické modulace.

KLÍČOVÁ SLOVA: anglické frazémy, kvantitativní komponent sémantiky, technika komponentové analýzy, séma, sémantická modulace kvantitativů, kvantitativy se sémantikou počítání, množství a měření.

ANOTACE

Článek pojednává o procesu a výsledku sémantické modulace anglických kvantitativů, kterou tyto jednotky nevyhnutelně podstupují pod vlivem frazeologického kontextu. Definice pojmu sémantické modulace je objasněna na pozadí procesů sémantické derivace a sémantického přenosu. Je představena nová komplexní metodika analýzy modifikačních změn ve frazeologických kvantitativech angličtiny, která kromě tradičních metod rozkladu významu na komponenty a identifikace sémů (integrálních, diferenčních a gradačních) zahrnuje automatizované nástroje počítačového programu „Acrobat Reader“ určené k vyhledávání zkoumaných jednotek v elektronických slovnících anglického jazyka. Je zdůvodněna účelnost dodržování metodologických principů antropocentrismu a izomorfismu jazyka a kultury při zkoumání změn v sémantické struktuře frazeologických kvantitativů. Byla provedena komponentová analýza sémantické struktury kvantitativů a odhalena povaha redistribuce sémických komponentů v ní pod vlivem frazeologického kontextu. Byla stanovena souvislost mezi aktivitou frazeologických kvantitativů a procesy sémantické modulace.

KLÍČOVÁ SLOVA: anglické frazémy, kvantitativní komponent sémantiky, metoda komponentové analýzy, séma, sémantická modulace kvantitativů, kvantitativy se sémantikou počítání, množství a měření.

ÚVOD

Moderní frazeologická sémantika nadále hledá optimální přístupy k analýze frazeologických znaků (Brenier, Michaelis 2005), jejichž využití a aplikace přiblíží badatele k vytvoření konzistentní a efektivní klasifikace těchto jednotek. V současnosti dostupné taxonomie frazeologických zdrojů národních jazyků vyžadují výrazné úpravy, zejména pokud jde o objasnění principů a kritérií identifikace (Howarth 1998) ustálených obrazných spojení, která se liší vztahem ke zdrojům jazykové a kulturní motivace a chronologií frazeologizace.

Vědecká diskuse (Mikola V. Gamziuk (2000), Iryna F. Zavarins’ka (2022), Marija O. Šutova (2016) aj.) o kritériích identifikace frazeologických znaků

252

Acta Linguistica Lithuanica XC

Semic Composition Modulations of Quantitatives in the Phrasemes of English (Methodical Practices of Analysis)

zdaleka nekončí. Souvisí především s potřebou zkoumat kombinační možnosti slova uvnitř frazeologických/frazeologických jednotek (tzv. komponent frazeologické jednotky) a odhalit povahu zachování potenciálních vztahů s jeho lexikografickými významy mimo frazeologický kontext.

V poslední době se míra kontroverze kolem sémantické soběstačnosti klíčové komponenty frazémů výrazně snížila a názor frazeologů, že pod vlivem frazeologického kontextu se latentní významy klíčové komponenty frazémů nutně aktualizují, již nevyvolává kategorické námitky. Především se zdůrazňuje, že takové významy lze rekonstruovat „sémantickým popisem frazeologických jednotek prostřednictvím identifikace invariantu vnitřní formy jejich komponentů a fixace tohoto invariantu v modelu významu idiomu“ (Baranov, Dobrovol’skiĭ 2009: 21).

Vnitřní forma komponenty frazému kóduje potenciální možnosti utváření nových významů, včetně obrazných. Na základě analýzy změn v sémantice anglických kvantitativů, které souvisejí s redistribucí sémických konstituentů mezi archisémy počítání, množství a měření pod vlivem frazeologického kontextu, bude možné potvrdit předpoklad, že sémantická modulace jako kognitivní mechanismus odráží schopnost rodilého mluvčího angličtiny obrazně rekonceptualizovat tyto archisémy a generovat jejich varianty (LSVs) jako komponenty frazeologicky vázaných významů. Například kvantitativní komponent penny ve složení frazeologických znaků, např. to cost a pretty penny – „stát hodně peněz“, „zatížit kapsu“; „nemít ani penny“; turn an honest penny – „poctivě si přivydělat“ získává nový LSV (frazeologicky vázaný význam), zároveň však neztrácí spojení se svým lexikografickým významem „malé množství peněz“, který se aktualizuje v archisé­mu „množství“ a integrálním sé­mu „nepřesné/neurčité množství“.

Pro přesvědčivější důkaz výše uvedeného předpokladu jsou zapotřebí zvláštní metody frazeologické analýzy (v tomto případě frazému s kvantitativní komponentou sémantiky), neboť podle Stefana Griese (2008: 18) zůstává dosud hlavním problémem v této oblasti nedostatek jednoty názorů mezi frazeology, zejména pokud jde o to, které metody jsou nejvhodnější: klasické, nové, nebo jejich kombinace. V této souvislosti je třeba vypracovat zvláštní relevantní komplexní a souhrnnou metodiku studia sémantických posunů v anglických kvantitativech, kterými procházejí při vstupu do složení anglických frazémů pod vlivem frazeologického kontextu.

Straipsniai / Articles

253

SERHII VASKO

Cílem článku je použít metodu komponentové analýzy v kombinaci s technikami etymologického vyhledávání a lingvokulturními postupy k odhalení mechanismů sémické redistribuce v anglických kvantitativech se sémantikou počítání, množství a měření pod vlivem frazeologického kontextu.

Úkoly článku

– zdůvodnit účelnost vypracování nové zvláštní metody analýzy sémantických změn v anglických kvantitativech pod vlivem frazeologického kontextu;

– navrhnout zvláštní invariantně-variantní metodiku studia sémantické modulace kvantitativů ve složení anglických frazémů na základě principů antropocentrismu a izomorfismu jazyka a kultury, která kromě technik tradiční komponentové analýzy zahrnuje metody automatizovaného vyhledávání zkoumaných jednotek v elektronických slovnících, postupy etymologického vyhledávání a lingvokulturní procedury;

– prokázat, že nová technika uplatnění invariantně-variantního přístupu ke studiu posunů v sémantice kvantitativů – od archisé­mu jako invariantu významu k integrálním, diferenčním a gradačním sémům jako jeho variantám, aktualizovaným v anglických frazémech – je relevantní a perspektivní pro další výzkum.

1. METODIKA ANALÝZY MODULAČNÍCH ZMĚN VE FRAZEOLOGICKÝCH KVANTITATIVECH ANGLIČTINY

Sémantika frazeologických znaků s kvantitativy odráží obecné lidské představy o objektech a předmětech, které tvoří množství a podléhají počítání a měření. Tyto jednotky zachovávají starobylé tradice, neboť byly utvářeny různými generacemi představitelů určité lingvokultury.

V procesu frazeosé­miózy dochází ke změnám v sémantických strukturách kvantitativů na úrovni jejich významů, jejich lexikosémantických variant (dále LSV), jakož i na úrovni sémických komponentů jejich významů. Sémantické posuny na úrovni sémických komponentů se obvykle posuzují prizmatem teorie sémantické modulace, která koreluje s klasickými teoriemi sémantické derivace, tj. způsoby utváření nových významů z původního/primárního významu, nebo sémantické transpozice, tj. mechanismy tvorby metafory a metonymie (Demiančuk 2021). V průběhu času byly všechny tyto teorie obohaceny o nová ustanovení teorie konceptuální integrace (Fauconnier, Turner 2006). Každá z uvedených teorií má vlastní metodické postupy výzkumu faktografického materiálu, zejména frazeologického

254

Acta Linguistica Lithuanica XC

Semic Composition Modulations of Quantitatives in the Phrasemes of English (Methodical Practices of Analysis)

materiálu, které lze podle našeho názoru kombinovat a přizpůsobit pro studium sémantických změn ve frazeologických kvantitativech angličtiny.

Nová zvláštní komplexní metodika navržená v tomto článku pro analýzu sémických modulací anglických kvantitativů pod vlivem frazeologického kontextu se skládá z optimálních metod a postupů a odůvodňuje logiku jejich postupné a někdy paralelní aplikace. Vypracovaná metodika je založena na invariantně-variantním přístupu. Praktičnost uplatnění invariantně-variantního přístupu k identifikaci širokého okruhu běžně užívaných frazeologických jednotek na základě výše uvedených teorií dokládá Marija Omazić (2008: 67–81).

Invariantně-variantní přístup předpokládá dva základní body: zatímco teorie metafory umožňuje diferencovat frazeologické znaky jako výsledek sémantické transpozice jejich klíčové komponenty, a tím fixovat nový význam nebo nový LSV v sémantické struktuře invariantního slova, teorie konceptuální integrace pracuje mimo jiné s mechanismy sémantické modulace, které odrážejí proces přeskupení sémických znaků v sémantické struktuře slova při zachování archisé­mu.

Hranicí sémantické modulace je změna, při níž se archiséma realizuje alespoň v jednom rysu určitého významu nebo jeho LSV. Pokud jde o sémantickou modulaci kvantitativů ve frazeologickém kontextu, je třeba tuto otázku posuzovat v souvislosti s přeskupením v sémantické struktuře kvantitativu, např. dvou hlavních rysů „přesné množství“ a „nepřesné množství“, které jsou přiřazeny archisému „množství“. V tomto případě plní archisémy kvantitativních významů úlohu invariantu, zatímco jejich sémantické modulace působí jako varianty.

Počáteční etapa zvláštní komplexní metodiky zahrnovala automatizovaný výběr (pomocí počítačového programu „Acrobat Reader“) anglických kvantitativů (názvů čísel, názvů agregátů, názvů měr množství, číslovek, zájmen, podstatných jmen, příslovcí atd. se sémantikou počítání, množství a měření) z elektronických výkladových slovníků (POAD 2008; LDOCE 2015) s následnou analýzou jejich významů a LSV. Za tímto účelem byl použit postup analýzy definic. Počet kvantitativů vybraných k analýze v tomto článku činí 100 jednotek.

Ve druhé etapě pokračovalo využívání nástrojů počítačového programu „Acrobat Reader“ k automatizovanému vyhledávání frazémů s kvantitativní sémantickou komponentou v elektronických anglickojazyčných frazeologických zdrojích (ODOI 2004). Byly tak identifikovány vysoce produktivní kvantitativy tvořící frazémy (15 procent celkového vzorku), zřídka produktivní frazeologické kvantitativy, které se na frazeologizaci podílejí jen příležitostně (60 procent celkového vzorku), jakož i zcela neproduktivní/neaktivní kvantitativy (25 procent celkového vzorku).

Straipsniai / Articles

255

SERHII VASKO

Třetí etapa souvisí se studiem mechanismů modulačních a sémantických změn v kvantitativních komponentách anglických frazémů. Uplatněním metody komponentové analýzy byly zkoumány modulace invariantních archisémů počítání, množství a měření ve směru jejich přeskupení do integrálních, diferenčních a gradačních sémů. Postup komponentové analýzy je tradiční a byl ověřen v mnoha vědeckých studiích včetně současných (Noricks 2009; Dewiyanti, Suryani 2017). Komponentová analýza byla již v polovině 20th. století popsána v pracích představitelů americké školy etnolingvistiky (Ward Hudynaf a Floyd Lounsbury), kteří zdůvodnili účinnost využití této techniky k rozkladu polysémního slova na sémantické komponenty (sémy) na základě příbuzenských termínů v různých jazycích. Od té doby se komponentová analýza stala nezbytnou technikou pro studium různých aspektů sémantiky slov. Dodnes existují studie, v nichž jsou k demonstraci této techniky navrhovány příbuzenské termíny, které vědci dříve zpracovali podle stejných algoritmů (Widyastuti 2010).

Metodu provedení komponentové analýzy předvedeme na příkladu rozkladu sémantické struktury kvantitativu one. Postup byl proveden podle následujícího scénáře. V elektronickém výkladovém slovníku Longman Dictionary of Contemporary English (LDOCE) byly pomocí nástrojů programu „Acrobat Reader“ vybrány všechny existující definice kvantitativu one, zkopírovány do samostatného souboru a byly identifikovány charakteristické sémy jejich významů a dostupné LSV. Dalším krokem je sestavení matice s obecným seznamem sémů vyskytujících se v definicích kvantitativu one. Dále se pomocí znaménka „+“ v matici zaznamenává přítomnost příslušného archisé­mu „množství“, jakož i integrálních, diferenčních a gradačních sémů v každém konkrétním významu a LSV.

Tak byly například v elektronickém výkladovém slovníku LDOCE určeny následující získané definice kvantitativu one:

a) vlastní číslovka (one1) – 3 významy bez LSV, v nichž byly identifikovány archiséma „množství“ a integrální séma „malé/malé množství“;

b) jako zájmeno (one2, množné číslo ones) – 24 významů, jejich LSV se síťovými vazbami pro archiséma „množství“; pro 4 integrální sémy („označení velkého množství“, „označení již známého množství“, „označení posloupnosti činností, událostí, objektů“, „označení agregátu jako mnohosti“); pro 9 diferenčních sémů a pro 3 gradační sémy („označení stupně projevu velkého množství“ (přítomnost gradátoru one too many); „označení stupně nejistoty projevu kvality velkého čísla“ (přítomnost gradátoru a difficult one); „označení

256

Acta Linguistica Lithuanica XC

Semic Composition Modulations of Quantitatives in the Phrasemes of English (Methodical Practices of Analysis)

stupně projevu věkové charakteristiky“ (u malých dětí) (přítomnost gradátoru the little ones).

V závěrečné etapě byly doloženy změny v sémické kompozici kvantitativu one, zjištěné na základě významů a LSV zaznamenaných v LDOCE, jakož i ve složení frazémů vybraných z elektronického slovníku The Oxford Dictionary of Idioms (ODOI). Získané výsledky jsou popsány v odstavci 3 tohoto článku.

Současně byly použity postupy lingvokulturní analýzy k vysvětlení mechanismů obrazného reinterpretování významů a LSV kvantitativů, které ovlivnily proces sémické redistribuce. Je-li to považováno za nutné, je vhodné obrátit se k etymologickým verzím. Účinnost postupů etymologického vyhledávání je odůvodněna v odstavci 2 tohoto článku.

2. METODOLOGICKÉ PRINCIPY A POSTUPY STUDIA SÉMANTICKÉ STRUKTURY KVANTITATIVŮ VE FRAZEOLOGICKÉM KONTEXTU

Kategorie množství, kterou Aristotelés jako univerzální formu myšlení poprvé vyzdvihl, je výsledkem lidského poznání kvantitativního chápání jevů existence, vyjádřeného ve všech jazycích světa (Akulenko 1982; Ivčenko 1955; Taranec’ 1999 aj.).

Na základě přehledu odborných prací věnovaných rozvoji obecné metodiky studia kvantitativnosti obecně (kategorie množství, kategorie čísla, způsoby a prostředky jejich pojmenování atd.) a frazeologické kvantitativnosti zvláště uvedeme komentáře k hlavním kognitivním principům, na nichž je založena.

1. Klíčový princip antropocentrismu se zaměřuje na studium jazykového obrazu světa a jeho fragmentů, z nichž jedním je kvantitativnost. V souladu s tímto principem je povinným metodologickým postupem badatele analyzovat symbolicky zatížené jednotky ve vztahu k člověku, vědomí, myšlení a různým druhům lidské činnosti.

Protože obraz čísla je základním symbolem užívaným lidmi, kategorie množství a s ní úzce související kategorie kvantitativnosti jsou považovány za specifické kognitivní struktury objektivizované v lexikálních a gramatických systémech světových jazyků (Talmi 2000). Podle Svetlany A. Žabotinské (1992) je nejcharakterističtější funkcí čísel, podle níž se kognitivní komponenty kategorie kvantitativnosti

Straipsniai / Articles

257

SERHII VASKO

plně odhalují, funkce množství. Přítomnost této funkce v kognitivní kategorii kvantitativnosti nám umožňuje rozlišit v jejích strukturách pojmy QUANTITY, COUNT, MEASURE, verbalizované v různých kombinacích frazeologických kontextů členy a/an, the, ukazovacími zájmeny this, these, that, those, výrazy míry some, several, many, few aj., podstatnými jmény označujícími agregáty, jako jsou group, herd, couple aj., parametrickými adjektivy big, small, long, short aj., příslovci-stupňovači more, most, less, least aj., rekurzivními termíny jako father, grandfather, great grandfather a číslovkami (viz Žabotinskaja 1992: 263).

Dalším důležitým metodologickým principem, který přímo souvisí s epistemologií problému zkoumaného v tomto článku, je princip izomorfismu jazyka a kultury, podle něhož jsou frazémy s kvantitativními sémantickými komponentami definovány jako verbální znaky kultury a vyžadují odkaz na etymologická data, rekonstruované archetypy a kódy kultury.

Zajímavé metodologické postupy nabízejí studenti a následovníci školy kvantitativní frazeologie na Ukrajině (Anochina 2018; Baranova, Kobiakova, Švačko 2007 a další), kterou založila profesorka Svitlana O. Švačko (2008). Na základě dlouhodobých pozorování badatelé dospěli k závěru, že sémantické modifikace kvantitativních prvků ve frazeologickém kontextu s úplným nebo částečným zachováním obecného kvantitativního obsahu, jakož i obsahu souvisejícího s počítáním a měřením, realizují jak obecné kulturní, tak národněkulturní významy. Proces modifikace zkoumaných jednotek odráží evoluci jejich sémantického vývoje, retrospektivní pohyb od předmětného významu ke kvantitativnímu, cyklicky opakovaný na kvalitativně nové úrovni, zejména v národních a kulturních podmínkách.

Například profesor S. O. Švačko odkazem na etymologické verze anglického slova brace v metodické práci The quantitative units of the English language: translation aspects (Švačko 2008: 57–63) odhaluje mimořádnou úlohu ruky, kterou sehrála v procesech utváření množství, počítání a měření v mnoha jazykových kulturách, jak dokládají sémantické paralely ve staré francouzštině brace, brase – „dvě ruce“ a latině brachium, brachia – „ruka“, „ruce“, odkud se dostaly do většiny evropských jazyků včetně angličtiny ve svém původním významu „dvě ruce“. Později, převážně ve frazeologickém kontextu, byla původní sémantika využita k rozvoji předmětných a kvantitativních významů. Po dlouhou dobu slovo brace fungovalo souběžně se slovem fathom: They have built a tomber [...] a brace and a half high a nakonec bylo nahrazeno druhým z nich.

V pozdějších pracích, zejména v článku „Means of expressing the concept of duality in English“ (2010), profesorka S. O. Švačko a Iryna K. Kobiakova s odkazem na tytéž etymologické paralely tvrdí nejen jejich souvislost s párováním při počítání objektů, ale také s dualitou.

258

Acta Linguistica Lithuanica XC

Semic Composition Modulations of Quantitatives in the Phrasemes of English (Methodical Practices of Analysis)

Na základě výše uvedených etymologií S. O. Švačko předpokládá, že předmětný význam slova brace byl původní, primární a na jeho základě se rozvinuly významy sekundární (Švačko 2008: 57). Badatelka představuje sémantickou derivaci slova brace v následujícím schématu: „postroj pro psy“ → „psi v postroji“ → „dvě zvířata“ → „dva“. Ve starověkém Římě byla mírou půdy latina jugum. Tento název vznikl v důsledku asociačních vazeb mezi pracovním nástrojem a pozemkem, který byl zorán za jediný den. Postupem času slovo získalo význam „dva“ (Švačko 2008: 57).

Podobný způsob sémantického vývoje, od předmětného ke kvantitativnímu významu, je charakteristický také pro útvary jako novoanglické yoke; span: srov. staroanglické ġeoc – „zařízení ke spojení tažných zvířat za krk; takto spojený pár zvířat; fig. podrobení, potlačení“ (ODOEE 1966: 1020), srov. genetický materiál slova yoke, který vykazuje blízké sémantické vazby se starosaským juc, starohornoněmeckým joh; staroseverským ok; gótským juk, latinským jugum, staroslověnským igo; litevským jùngiu – „postroj“; sanskrtským yoga; chetitským jugan (ibid.).

Slovo span – „postroj, jho (např. k vozidlu)“ prošlo podobným vývojem: séma „párování“ se diferencuje v Kanadě, Spojených státech amerických a Jižní Africe při označení počtu býků, koní a slonů. V moderní angličtině se tento séma častěji rozlišuje ve významech slov couple, pair, protože kvantitativy span, yoke, brace mají omezené užití a jsou považovány za archaismy.

Hlavní závěr, který vyvodila S. O. Švačko (2008), je důležitý pro studium procesů jazykové sémiotizace kvantitativů obecně.

V případech, kdy jsou slova s významem množství, počítání a měření (kvantitativa jako mile) odvozena od číslovek, jejich sémantická struktura neetymologizuje předmětový význam, pokud se objevila později (Švačko 2008: 59) než číslovky; jejich vývoj lze vysledovat od předmětového ke kvantitativnímu významu.

3. KOMPONENTOVÁ ANALÝZA A JEJÍ ÚČINNOST PŘI ODHALOVÁNÍ MODULAČNÍCH ZMĚN V SÉMANTICKÉ STRUKTUŘE FRAZÉMICKÝCH KVANTITATIV

Kvantitativa ve frazémickém kontextu oscilují mezi dvěma póly denotativní korelace: na jedné straně odrážejí spojení s konkrétními objekty počítání, množství a měření, což zajišťuje jejich jednoznačnost; na

Straipsniai / Articles

259

SERHII VASKO

druhé straně nám obrazné a symbolické významy umožňují vnímat kvantitativa jako obrazně zatížené znaky, které nejsou vázány na konkrétní kvantitativní hodnotu ani na hodnotu počítání či hodnotu určité měřitelné entity.

Fenomén sémantické modulace kvantitativ ve frazémech angličtiny je výsledkem logického, matematického a naivního chápání postupů počítání, množství a měření. Zatímco přísně matematický přístup předpokládá jednoznačnost a přesnost výsledku těchto postupů, ve sféře národní kultury a naivního jazykového vědomí mohou být takové operace zprostředkovány obrazným přehodnocením iracionálních vlastností objektu, subjektu, substance, prostoru atd.

K demonstraci mechanismů frazeosémiotického přehodnocení operací počítání, množství a měření, které se odrážejí ve vědomí představitelů anglicky mluvící jazykové kultury a jsou zachyceny prostřednictvím různých kvantitativ, se jako nejvhodnější jeví metoda komponentové analýzy.

Technika komponentové analýzy je nedílnou součástí strukturální metody rozpracované a popsané v dílech Louise Hjelmsleva (1961), S. Griese (2008) a dalších lingvistů-zakladatelů strukturální sémaziologie.

Účelem komponentové analýzy je rozložit sémantickou strukturu slova na její komponenty. Sémantická struktura slova je chápána jako jednota vzájemně propojených významů uspořádaných v rámci jediného lexému konkrétního jazyka s přihlédnutím k systémovým vztahům a zákonitostem jeho fungování.

To znamená, že sémantická struktura slova představuje hierarchii významů a jejich LSV, na jejímž vrcholu stojí takzvaný archisém, konkretizovaný sémy různých úrovní abstrakce (integrálními, diferenčními, gradačními atd.). Sémantickou strukturu slova lze rekonstruovat provedením dvou po sobě následujících operací:

1) vydělení nejmenších komponentů významu slova nebo celého LSV, tj. sémů;

2) stanovení pravidelných spojení a vztahů mezi sémy, tj. pojmové a sémantické sítě.

Strukturální sémaziologie vypracovala různé klasifikace sémů. Nejčastěji se rozlišuje classeme – nejobecnější rys z hlediska obsahu, který odráží slovnědruhovou příslušnost slova (například přítomnost znaků množství a pořadí v počítané řadě naznačuje, že slovo je číslovkou, avšak v kontextovém užití může zároveň patřit také k podstatným jménům, zájmenům atd.). Vladimir G. Gak (1972) tradičně rozlišuje následující typy sémů: archiseme (obecný sém invariantního významu (ve zkoumaném materiálu archisém odráží rys

260

Acta Linguistica Lithuanica XC

Semic Composition Modulations of Quantitatives in the Phrases of English (Methodical Practices of Analysis)

tedy to, co je charakteristické pro verbalizátory výše uvedených tří konceptů: QUANTITY, COUNT a MEASURE). Integrální semy jsou společné různým invariantním hodnotám (v tomto případě integrální semy zprostředkovávají informace společné všem třem konceptům). Diferenciální semy aspektových významů odrážejí rysy, podle nichž se kvantitativní varianty kontrastují ve frazémech seskupených podle integrální semy. Potenciální semy se aktualizují v širokém kontextu fungování frazeologických kvantitativ. Kromě toho badatel zdůrazňuje, že v různých užitých scénářích může být aktualizována kterákoli z těchto sem, může vystoupit do popředí, zatímco jiné semy odrážející aspekty nominace, které jsou mluvčím již známé nebo pro něj irelevantní, ztrácejí svůj význam, neutralizují se a mohou ze sémantické struktury slova zcela zmizet (Hook 1972: 371).

Každá vyčleněná sema je složkou významu a LSV je sémantickou složkou kvantitativního významu jako celku. V tomto případě je sema chápána jako odraz rysu obecné kvantitativní sémantiky v mysli rodilého mluvčího angličtiny, reprezentovaný souborem strukturálně uspořádaných sem (algoritmus vyčleňování sem je dostatečně popsán v nejnovějších pracích: Susana Widyastuti 2010, Sri Dewiyanti a Hani Suryani 2017, stejně jako mechanismus jejich přeskupení (sémantická modulace) na příkladu kvantifikátorů v odstavci 1 článku).

Například integrální sema kvantitativ (které verbalizují koncept MEASUREMENT) je reprezentována nejméně čtyřmi diferenciálními semami: výška, šířka, délka a čas.

1. Diferenciální sema „výška“ (anglicky: low, short, lowly) vystupuje ve frazémech A low hedge is easily leaped over, který se používá k označení „lidí, kteří využívají převážně slabé lidi“. Další rčení Short folk are soon angry – doslova „Nizcí lidé (krátcí/nízcí) se rychle rozzlobí“ – má ve svých definicích rovněž tuto diferenciální semu identifikovanou na základě binárních opozic „vysoký – nízký“, „mnoho – málo“, „nahoře – dole“. Tyto příklady ukazují aktualizaci negativního hodnocení analyzované hodnoty, která souvisí s takovými negativními lidskými vlastnostmi, jako jsou arogance, zištnost a agresivita. K reinterpretaci měřené hodnoty došlo v důsledku sémantické modulace kvantitativa ve frazeologickém kontextu.

Současně můžeme pozorovat také pozitivní označení/hodnocení výšky pomocí kvantitativ ve frazému Lowly sit, richly warm, který se používá k ospravedlnění chování opatrného/obezřetného člověka, jenž je cílevědomý a vytrvalý.

2. Diferenciální sema „šířka“ (narrow, thin) se realizuje ve významu rčení Wide will wear, but narrow will tear, které se používá k charakteristice člověka, když je vnímán podle harmonie či disharmonie oděvu (vzhledu) a vnitřních vlastností. Ve frazému A thin meadow

Straipsniai / Articles

261

SERHII VASKO

is soon mowed – doslova „Louka pokrytá řídkou trávou se snadno seká“ – kvantitativ šířky thin aktualizuje frazeologický význam „vyčítat lidem, kteří dělají hlouposti“ a vyjadřuje negativní postoj k takovým lidským vlastnostem, jako je nedostatek zdravého rozumu a inteligence.

3. Diferenciální sema „délka“ (anglicky: near, next, neighboring, short) se diferencuje ve významu rčení A long tongue is a sign of a short hand, které hodnotí člověka, jenž „mnoho slibuje, ale málo dělá“. Zde je explicitně kontrastována sémiotická situace „mnoho nestačí“. V uvedeném příkladu získává obrazné přehodnocení významu kvantitativa short „krátká vzdálenost“ nebo „krátká délka“ v anglické jazykové kultuře v důsledku své sémantické modulace negativní hodnocení. Pozitivní hodnocení této hodnoty se pozoruje v obrazném významu „čím blíže rodině, tím lépe“ frazému It is good to be near of kin to land <an estate> – doslova „Je dobré, když se člověk usadí blízko své rodiny“.

4. Diferenciální sema „čas“ (anglicky: awhile, fast, quick, quickly, short, soon) je charakteristická pro frazeologický význam s kvantitativy měřícími velké nebo malé množství času potřebného k provedení něčeho nebo k přiblížení/výskytu něčeho: The mirth of the world dureth but a while – doslova „Radost je krátkého trvání“; A moneyless man goes fast through the market – doslova „Člověk bez peněz se rychle pohybuje po trhu“ (opozice z hlediska „mnoho – málo“, „chudý – bohatý“); At every hour death is near – doslova „Smrt se každou hodinou přibližuje“ (zdůraznění nevyhnutelnosti smrti: kontrast v opozici „život – smrt“); Quick and nimble, more like a bear than a squirrel – doslova „Hbitý člověk se více podobá medvědovi než veverce“ (výtka lidem, kteří pomalu plní naléhavé úkoly: kontrast v opozici „rychlý – pomalý“).

V závislosti na výzkumném materiálu existují také graduační semy, které označují stupeň projevu určitého rysu. Pokud jde o graduační sémantiku kvantitativ, vyjadřuje stupeň jeho projevu ve vztahu k normě. Stupeň projevu rysu je indikován graduačními markery neboli gradátory, které jsou ukazateli přítomnosti gradosemy v důsledku sémantické modulace kvantitativa ve frazeologickém kontextu.

Gradátory zachycené v definicích frazeologických kvantitativ nám umožňují určit stupeň projevu rysů množství, počítání a měření v jedné z oblastí na gradační škále s odkazem k normě (exactly, normally, enough, average, same, similar): nejnižší možný stupeň (hardly, least, slightly, little, few), nejnižší stupeň projevu rysů množství (a) little, (a) few, small (amount), not enough; less, rather, quite, almost, nearly), nejvyšší možný stupeň (absolutely, completely, extremely, too, totally), vysoký stupeň projevu rysů množství (a lot of, lot(s), much, many, (a) large number/amount, a great/good deal of; very, all).

262

Acta Linguistica Lithuanica XC

Semic Composition Modulations of Quantitatives in the Phrases of English (Methodical Practices of Analysis)

Sémantická modulace je charakteristická pro kvantitativa, v nichž se aktualizuje gradační séma označující stupeň projevu nepřesného množství v opozici „mnoho – málo“. Například frazeologický význam ustáleného spojení bow and scrape (projevovat too much úcty někomu významnému), dosl. „projevovat někomu přílišnou náklonnost“, se aktualizuje na základě gradativa too much s významem nejvyššího možného stupně projevu nepřesného kvantitativního rysu „mnoho“. V tomto případě indikátor mimořádně vysokého stupně jeho projevu demonstruje vzestupnou gradaci.

Analyzovaný úryvek vybraného lingvistického a ilustrativního materiálu (na příkladu jednotlivých verbalizátorů konceptu MEASURE) potvrzuje předpoklad, že technika komponentové analýzy se svými algoritmy je nejoptimálnějším nástrojem pro studium procesů a mechanismů sémantické modulace kvantitativ v frazeologickém kontextu.

4. KORELACE AKTIVITY FRAZEOLOGICKÝCH KVANTITATIV S PROCESY SÉMANTICKÉ MODULACE

Studium této otázky nám umožní vytvořit si jasnou představu o míře účasti různých kvantitativ v procesech sémantické modulace a v důsledku toho při generování frazeologického významu transformací jejich sémantické struktury (na úrovni významů nebo LSV).

Předběžná pozorování naznačují, že nejvyšší aktivitu ve frazeologickém kontextu (a tedy i produktivitu sémantické modulace) vykazuje kvantitativum a zájmeno one, které ačkoli má význam „jeden“ (číslo, množství): oneself, oneness, one-armed, one-sided, one-way (street), one-track (road), one-armed bandit, one-time, one-star (hotel), one-up-man-ship, v procesu frazeologické sémiotizace realizuje různé možnosti své mnohorozměrné sémantické struktury.

Zdá se, že frazeologotvornou aktivitu kvantitativa one s její stratifikací sémantické modulace lze vysvětlit především extralingvistickými faktory. Jack Tresidder ve svém Dictionary of Symbols uvádí: „číslo jedna symbolizuje primární integritu, božskou podstatu, světlo nebo slunce, zdroj života“ (Tressider 1997).

Pythagorejci přikládali jednotě zvláštní význam a věřili, že není jen číslem jako ostatní, nýbrž počátkem čísel; aby se cokoli stalo číslem, musí se připojit k jednotě. Proto Pythagorejci

Straipsniai / Articles

263

SERHII VASKO

nepovažují jednotu za liché číslo. Prvním sudým číslem je podle jejich názoru dvojka, zatímco prvním lichým číslem je trojka. Jean C. Cooper hovoří o původních hodnotách jednoty: „počátek“, „prvotní jednota – prvotní příčina“, „Stvořitel“, „podstata“, „mystický střed (včetně středu domu – krbu)“, „něco nedělitelného“, „vzestup“. Jednota je spojována s principem, který pomohl rozvinout kvalitu, a přispěl tak ke vzniku představy mnohosti – mnoha. To znamená, že jednota se stala základem všech čísel i základem života. V astrologii odpovídá Slunci, v alchymistické symbolice je spojována s Ohněm (Cooper 1987).

Tvorba frazeologických znaků s kvantitativem one je tedy založena na obrazu počátku, prvenství, jednoty, určité integrity apod. Všechny nominativně odvozené entity obsahující expresivně-hodnoticí významy nutně odkazují k obrazu, který byl zdrojem lingvistické a kulturní motivace (volby) daného slova pro pojmenování nového pojmového označujícího prvku (denotátu). Vytvořený obraz je vždy spojen s analogií nebo srovnáním jako způsobem ustavení podobnosti.

Vybraný materiál empiricky potvrzuje výše uvedené teze a argumenty, podle nichž se komponent one vyznačuje vysokou aktivitou; míra produktivity archisémů a jejich redistribuce v důsledku sémantické modulace však vyžaduje další zkoumání.

Archetyp „číslo“ se přímo aktualizuje ve frazémech, které odrážejí jak univerzální, tak národně specifické představy o přesnosti aritmetických operací (clear as that two and two make four), nebo o specifickém označení pojmu, který existuje či kdysi existoval: The 39 Articles anglikánské církve; nebo o označení konkrétní události, která se koná poprvé: first night „premiéra, první představení“; get to (reach) first base „učinit první krok v určité záležitosti“.

Podle M. O. Šutovové (2016), jelikož se v anglické lingvokultuře člověk přiklání k individualismu, je tento etnokulturní stereotyp anglického charakteru (mít vlastní názor) fixován prostřednictvím symboliky kvantitativní komponenty one, která kromě archetypu „kvantita“ aktualizuje integrální séma „samostatný/individuální“ s důrazem na vnitřní hodnotu existence v její jednotě: one and the only: one rotten apple spoils the barrel; one and the only „jedinečný, jediný“; look after (take care of) number one „starat se o sebe, o své zájmy“; one in a million „jeden z milionu“; one-way „jednosměrný“ atd.

Frazémotvorná aktivita se projevuje také prostřednictvím realizace diferenčních sém: „celistvost, nikoli však jako mnohost, nýbrž jako něco jediného“: to be of one accord; on one footing; one bone one flesh; all in one breath; all for one and one for all; „opozice jeden–druhý–jiný“: one fire drives out another; talking is

264

Acta Linguistica Lithuanica XC

Semic Composition Modulations of Quantitatives in the Phrases of English (Methodical Practices of Analysis)

one thing, doing is another; one man’s meat is another man’s poison; „instrukce“ (v biblických frazémech): the Evil One; the One above; „posloupnosti“: one after another/one by one.

Vícevrstevná sémantická struktura významů a LSV kvantitativu one jako součásti frazémových znaků, na jejichž základě se rozlišují diferenciální sémy „přesnost“, „jedinečnost“, „totožnost“, „jednota“, „integrálnost“, „posloupnost“ aj., poskytuje důvody pro chápání jeho archetypálně-prototypicko-stereotypního invariantně-variantního modelu. Kvantitativum one je mnohostranným symbolem a díky své výjimečné povaze zaujímá mezi čísly zvláštní místo. To vysvětluje jeho velmi vysokou aktivitu a produktivní sémantickou modulaci ve stavbě anglických frazémů.

Tak aktivní je kvantitativum two, které kóduje představu dělitelnosti celku. Jestliže jednota byla v mytologickém vědomí představována jako dobro a štěstí, pak dualizace se jeví jako rozpad jednoty – jako zlo a neštěstí, například: two dogs over one bone seldom agree.

V procesu počátečního výběru vzorku frazémů jsme stejně jako v předchozím materiálu s komponentou one zaznamenali příklady, v nichž kvantitativum two realizuje archiséma „kvantita“, avšak na jeho pozadí se aktualizuje diferenční séma „konflikt“. Frazémy s touto komponentou, která si zachovává svůj formální kvantitativní význam, spojuje obecné téma konfliktní situace, jež vyžaduje alespoň dvě strany: there are/it takes two to tango; it takes two to make a quarrel.

Zatímco kvantitativum one označuje absenci integrální sémy „nepřesné množství“, totiž „pluralitu“, kvantitativum two ji ve frazémovém kontextu získává, avšak někdy nikoli přímo, nýbrž aktualizací diferenciální sémy „bipartice“ (between two fires, fall (sit) between two stools), přičemž si zachovává primární sémantiku „označování podobnosti, shody objektů nebo charakteristik lidí“ (as like as two peas).

Zde jsou příklady aktivity kvantitativa two v procesu aktualizace integrálního séma „nepřesná kvantita“ v jeho frazeologických významech: transformace významu číslovky two je pozorována v procesu frazeosémeze u takových znaků, jako je between two evils ‘tis not worth choosing/of two evils choose the less, kde je doslovný význam two alternativ/nepřízní, mezi nimiž je třeba volit, interpretován jako nepřesná kvantita (několik problematických situací).

Přesný význam kvantitativa two se ve svém LSV „nemožnost vyřešit všechny úkoly najednou“ mění na nepřesný ve frazémových znacích, jako je if you run after two hares you will catch neither.

Stejný proces nastává při reinterpretaci frazému to kill two birds with one stone, v němž kvantitativum two označuje určitý souhrn (několik

Straipsniai / Articles

265

SERHII VASKO

problémů) a kvantitativum one v tomto kontextu actualizes diferenční séma „úspora zdrojů“. V tomto příkladu pozorujeme sémantickou modulaci archiséma „kvantita“ u dvou kvantitativ – one a two. Takové příklady nejsou v anglických slovnících idiomů neobvyklé.

Za zmínku stojí také aktivita kvantitativa two jako aktualizátoru gradační sémy ve frazémech cross as two sticks, as thick as two short planks, kde funguje jako intenzifikátor kvality i jako marker stupně jejího projevu a charakterizuje objekt jako „velmi zlý, zlovolný a zcela hloupý“. Gradační séma je přítomna také v komparativně-kvantitativních frazémech, jako je be like as two eggs/like two peas in a pod, kde komponent two zesiluje stupeň podobnosti porovnávaných objektů.

Vysoká sémantická aktivita kvantitativa three je založena na pozitivním významu tohoto čísla v různých kulturách. Číslo three symbolizuje představu dokonalosti a dobra a realizuje akcionalní sémantiku ve frazémech three is the magic number; three is a charm.

Frazémy three in One, three foundations, jejichž jazykové a kulturní zdroje motivace představují mytologie a náboženství, fixují TROJICI a ustanovují ji jako základní základ vesmíru.

Kromě toho kvantitativum three ve frazémech neaktualizuje vždy pozitivní konotace. Například ve významu frazému two is a company, three is a crowd se archiséma „množství“ a integrální séma „přesné množství“ aktualizují na diferenciální sémy „narušení obvyklého pořádku“, „nerovnováha na rozdíl od harmonie“, zakódované ve významech LSV kvantitativa two.

Modulace integrálního séma „přesné číslo“ na kvantitativum three je na jedné straně založena na ztrátě jeho základního významu ve frazému three may keep a secret if two of them are dead, v jejímž důsledku se aktualizuje nové integrální séma „neurčité/nepřesné číslo“ (několik lidí nedokáže udržet tajemství). Na druhé straně je přesné číslo vyžadováno pro aritmetickou operaci, jejíž význam spočívá v tom, že tajemství zůstane zachováno pouze tehdy, pokud je zná jedna osoba, jelikož kvantitativum two, jak bylo uvedeno výše, se vší svou rovnováhou a vyvážeností vyvolává možnost konfliktu.

Kvantitativum seven vykazuje vysokou frazémickou aktivitu, která je v naivním vědomí mluvčích různých jazyků, jak ukazuje anglický materiál, rovněž spojována s magií, věčností a tajemným věděním. To vysvětluje redistribuci mezi integrálním séma „přesná kvantita“ a integrálním séma „nepřesná/neurčitá kvantita“: a fool may ask more questions in an hour than a wise man can answer in seven years.

266

Acta Linguistica Lithuanica XC

Semic Composition Modulations of Quantitatives in the Phrasemes of English (Methodical Practices of Analysis)

Zdá se, že řadová číslovka–kvantitativum seventh by měla být ve frazémovém kontextu pravděpodobně klasifikována jako aktivní, protože ve své sémantické struktuře aktualizuje gradační séma „vyšší stupeň potěšení/požitku“: to be in your seventh heaven.

Kromě působení integrální sémy „nepřesné množství“ a gradační sémy „nejvyšší stupeň projevu rysu“ ve frazémovém kontextu kvantitativ seven/seventh je třeba věnovat pozornost extralingvistickým faktorům souvisejícím s náboženskými a mytologickými zdroji jejich motivace, kde realizují integrální séma „přesné množství“: to commit the seventh (commandment); the seven wonders of the world.

Ostatní kvantitativa z první desítky, počínaje four, zejména five, six, a nine, vykazují nízkou frazémotvornou aktivitu a ve frazémovém kontextu modelují integrální gradační sémy, zejména „nepřesného množství (mnoha)“: a stitch in time saves nine.

Kvantitativum four ve frazémovém kontextu zachovává integrální séma „přesné množství“ a aktualizuje je kosmogonickými představami o čtyřech rozích země, čtyřech živlech apod., v nichž se zachovává skutečný přesný význam jeho symbolického vnímání.

Průzkum vybraných frazémů s kvantitativy obsahujícími čísla pět a šest ukazuje jejich nízkou aktivitu, přičemž mají tendenci zachovávat spojení s přesným množstvím. Číslo pět ve frazeologickém kontextu souvisí se symbolikou ruky – pět (pět prstů, něčí ruka). Ztotožnění tohoto čísla s rukou je motivačním základem frazému to give smb. five, který znamená potřesení rukou. Číslo šest realizuje svou kvantitativní sémantiku pomocí řadové číslovky šestý ve spojení šestý smysl, které se užívá k označení zvýšené nadsmyslové osobní schopnosti intuitivně vnímat a odhadovat něco (jako doplněk pěti smyslů).

Pokud jde o kvantitativ devět, jeho frazémotvorná aktivita je nízká a souvisí především s aktualizací gradačního séme; například frazém cats have nine lives vyjadřuje vysoký stupeň projevu vlastnosti a symbolicky zdůrazňuje mimořádnou životní odolnost koček. Gradační séma „prokazovat výjimečné schopnosti“ je modelována také v jiných frazeologických jednotkách, jako jsou to be on cloud nine; to touch it off to the nines.

Mezi různými aktivitami čísel první desítky (základními a řadovými číslovkami, které slouží jako kvantitativní komponenty při tvorbě frazémů) nebyly v této fázi výzkumu ve vybraném materiálu nalezeny žádné příklady s číslem osm. Výběr materiálu však pokračuje.

Straipsniai / Articles

267

SERHII VASKO

ZÁVĚRY

Souhrnně konstatujeme, že kvantitativy v angličtině jsou symbolické znaky, které kódují logické, matematické a naivní chápání světa založené na postupech počítání, množství a měření. V oblasti národní kultury a naivního jazykového vědomí mohou být tyto operace zprostředkovány obrazným přehodnocením iracionálních vlastností objektu, subjektu, substance, prostoru atd. ve frazémech s kvantitativní složkou sémantiky.

Výsledky výzkumu ukazují, že fungování kvantitativů v anglických frazémech a jejich sémantická struktura podléhají různým změnám: sémantické derivaci, sémantické transpozici a sémantické modulaci. Posledně uvedená souvisí s mechanismy přeskupování sémantických komponentů v sémantické struktuře kvantitativů – od archisém k gradačním sémům.

Při analýze modulace sémantického složení kvantitativů v anglických frazémech bylo zjištěno, že přechodnou hranicí tohoto jevu jsou změny, při nichž se archiséma realizuje alespoň v jednom rysu (integrálním, diferenčním nebo gradačním) základního významu kvantitativu nebo jeho LSV. Bylo prokázáno, že frazémotvorná aktivita kvantitativů, aktualizovaná vnitro- a extralingvistickými faktory, přímo ovlivňuje stratifikaci jejich sémantické struktury a v důsledku toho i redistribuci jejích sémantických komponentů.

LEXIKOGRAFICKÉ PRAMENY

POAD – Pocket Oxford American Dictionary, Oxford: Oxford University Press, 2008.

ODOEE – Oxford Dictionary of English Etymology, Oxford: Clarendon Press, 1966.

ODOI – The Oxford Dictionary of Idioms, ed. by J. Siefring, New York: Oxford University Press, 2004.

LDOCE – Longman Dictionary of Contemporary English, ed. by Ch. Fox, R. Combley, Harlow: Pearson Education, 2015. Dostupné na: https://www.ldoceonline.com/dictionary/airplane.

REFERENCES

Akulenko Liudmila G. 1982: Акуленко, Людмила Г. Выражение неопределенно большого и неопределенно малого количества в немецком языке [Vyrażenie neopredelenno bol’šogo i neopredelenno malogo količestva v nemeckom jazyke]: диссертация кандидата филологических наук [dissertacija kandidata filologičeskich

268

Acta Linguistica Lithuanica XC

Semic Composition Modulations of Quantitatives in the Phrasemes of English (Methodical Practices of Analysis)

nauk], Харьков: Харьковский ордена Трудового Красного Знамени и ордена дружбы народов государственный университет им. А. И. Горького [Char’kov: Char’kovskij ordena Trudovogo Krasnogo Zn amen i i ordena družby narodov gosudarstvennyj universitet im. A. I. Gor’kogo].

Anochina Tetiana O. 2018: Анохіна, Тетяна О. Корпусний лакунікон англомовної та україномовної картин світу [Korpusnyj lakun ikon anhlomovnoji ta ukrajinomovnoji kartyn svitu], Суми: Видавництво СумДУ [Sumi: Vydavnyctvo SumDU].

Baranov Anatolij N., Dobrovolʹskij Dmitrij O. 2009: Баранов, Анатолий Н., Добровольский, Дмитрий О. Принципы семантического описания фразеологии [Principy semantičeskogo opisanija frazeologii]. – Вопросы языкознания [Voprosy jazykoznanija] 6, 21–34.

Baranova Svitlana V., Kobiakova Iryna K., Švačko Svitlana O. 2007: Баранова, Світлана В., Кобякова, Ірина К., Швачко, Світлана О. Засоби квантифікації: лінгвокогнітивні аспекти [Zasobi kvantyfikaciji: linhvokohnityvni aspekty]. Суми: Видавництво СумДУ [Sumy: Vydavnyctvo SumDU].

Brenier Jason M., Michaelis Laura A. 2005: Optimization via syntactic amalgam: Syntax-prosody mismatch and copula doubling. – Corpus Linguistics and Linguistic Theory 1(1), 45–88.

Cooper Jean C. 1987: An Illustrated Encyclopaedia of Traditional Symbols, London: Thames and Hudson Ltd.

Demiǎnčuk Oleh V. 2021: Дем’янчук, Олег В. Семантична деривація лексики ментальних девіацій [Semantyčna derivacija leksyku mentalʹnych deviacij]. – Лінгвістичні студії [Linhvistični studiji] 41, 24–35.

Dewiyanti Sri, Suryani Hani 2017: Using Componential Analysis to Evaluate Translation Results. – Jurnal Bahasa Inggris Terapan 3(2), 45–51.

Fauconnier Gilles, Turner Mark 2006: Mental Spaces: Conceptual Integration Networks. – Cognitive Linguistics: Basic Readings, ed. by D. Geeraerts, Berlin: Walter de Gruyter, 303–372.

Gak Vladimir G. 1972: Гак, Владимир Г. К проблеме семантической синтагматики [K probleme semantičeskoj sintagmatiki]. – Проблемы структурной лингвистики [Problemy strukturnoj lingvistiki], отв. ред. С. К. Шаумян [otv. red. S. K. Šaumjan], 367–395.

Gamziuk Mykola V. 2000: Гамзюк, Микола В. Емотивний компонент значення у процесі створення фразеологічних одиниць (на матеріалі німецької мови) [Emotyvnuj

Straipsniai / Articles

269

SERHII VASKO

komponent značennia u procesi stvorennia frazeolohichnykh odynyc’ (na materiali nimec’koji movy)], Kyjiv: Vydavnyčyj centr KNLU [Kyjiv: Vydavnyčyj centr KNLU].

Greimas Algirdas J. 1966: Semantique structurale. Recherche de méthode, Paris: Larousse.

Gries Stefan Th. 2008: Phraseology and Linguistic Theory: A Brief Survey. – Phraseology: an Interdisciplinary Perspective, eds. by S. Granger, F. Meunier, Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 4–25.

Hjelmslev Louis 1961: Prolegomena to a Theory of Language, 2nd edition, Madison: University of Wisconsin Press.

Howarth Peter 1998: Phraseology and Second Language Proficiency. – Applied Linguistics 19(1), 24–44.

Iвченko Makar P. 1955: Iвченko, Makar П. Числівники української мови [Čislivnyky ukrajins’koji movy], Kyjiv: Vydavnyctvo Kyjivs’koho deržavnoho universytetu im. T. H. Ševčenka [Kyjiv: Vydavnytstvo Kyjivs’koho deržavnoho universytetu im. T. H. Ševčenka].

Norіcks Jay S. 2009: Testing for Cognitive Validity: Componential Analysis and the Question of Extensions. – American Anthropologist 89(2), 424–438.

Omazіć Marija 2008: Processing of Idioms and Idiom Modifications: A View from Cognitive Linguistics. – Phraseology: an Interdisciplinary Perspective, eds. by S. Granger, F. Meunier, Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 67–81.

Šutova Marija O. 2016: Шутова, Марія О. Етнокультурні стереотипні портрети англійців і українців (когнітивно-ономасіологічна реконструкція фразеоформул) [Etnokul’turni stereotypni portrety anhliiciv i ukrajinciv (kohnityvno-onomasiolohichna rekonstrukcija frazeoformul)], Kyjiv: Vydavnyčyj centr KNLU [Kyjiv: Vydavnyčyj centr KNLU].

Švačko Svitlana O. 2008: Швачко, Світлана О. Кванtитативні одиниці англійської мови: перекладацькі аспекти [Kvantytatyvni odynyci anhlijs’koji movy: perekladaс’ki aspekty], Вінниця: Нова книга [Vinnycja: Nova knyha].

Švačko Svitlana, Kobiakova Irina 2010: Швачко, Светлана, Кобякова, Ирина. Средства выражения понятия двойственности в английском языке [Sredstva vyraženija ponjatija dvojstvennosti v anglijskom jazyke]. – Наукові записки [Naukovi zapysky] 89(3), сер. Філологічні науки [ser. Filologični nauky], 15–19.

Talmy Leonard 2000: Toward a Cognitive Semantics, 2 vols, Cambridge, Mass.: MIT Press.

270

Acta Linguistica Lithuanica XC

Semic Composition Modulations of Quantitatives in the Phrasemes of English (Methodical Practices of Analysis)

Taranec´ Valentyn H. 1999: Таранець, Валентин Г. Походження поняття числа і його мовної реалізації (до витоків індоєвропейської прамови) [Рoходження поняття čysla і його movnoї realizaciji (до vytokiv ndoěvropejs’koї pramovy)], вид. 2, перероб. і доп. [вид. 2, перероб. і доп.], Одеса: АстроПринт [Odesa: AstroPrynt].

Tresidder Jack 1997: The Hutchinson dictionary of symbols, Ser. Helicon Arts and Music, Oxford: Helicon.

Widyastuti Susana 2010: Componential Analysis of Meaning: Theory and Applications. – Journal of English and Education (JEE) 4(1), 116–128.

Zavarins’ka Iryna F. 2022: Заваринська, Ірина Ф. Фразеологізми з онімним компонентом в англійській, польській та українській мовах: лінгвокультурологічний аспект [Frazeolohizmy z onimnym komponentom v anhliis’kii, pol’s’kii ta ukraiins’kii movach: linhvokul’turolohičnіi aspekt], Тернопіль: Осадца Ю. В. [Ternopil’: Osadca J. V.].

Žabotinskaja Svetlana A. 1992: Жаботинская, Светлана А. Когнитивные и номинативные аспекты класса числительных (на материале современного английского языка) [Kognitivnуe i nominativnуe aspektу klassa čislitel’nych (na materiale sovremennogo anglijskogo jazyka)]: диссертация доктора филологических наук [dissertacija doktora filologičeskich nauk], Москва: Московский государственный лингвистический университет [Moskva: Moskovskij gosudarstvennyj lingvističeskij universitet].

Kiekybinių rodiklių seminės kompozicijos moduliacijos anglų kalbos frazėse (analizės metodinės praktikos)

SANTRAUKA

Straipsnyje pristatoma speciali invariantų–variantų metodika, skirta anglų kalbos kiekybinių žodžių semantinių pokyčių, kuriuos jie patiria veikiami frazėminio konteksto, analizei. Semantiniai kiekybinių žodžių pokyčiai angliškose frazėse atspindi tokį procesą kaip semantinė moduliacija, kuri siejama su semantinių komponentų pergrupavimo kiekybinėse reikšmėse mechanizmais: nuo archisemų iki gradacinių semų.

Pradiniame specialiosios metodikos kūrimo etape automatizuotai (naudojant kompiuterinę programą „Acrobat Reader“) buvo atrenkami anglų kalbos kiekybiniai rodikliai (skaičių pavadinimai, prietaisų pavadinimai, matavimo vienetų pavadinimai, skaitvardžiai, įvardžiai, daiktavardžiai, prieveiksmiai ir kt. su skaičiavimo, kiekio ir matavimo semantika) iš

Straipsniai / Articles

271

SERHII VASKO

elektroninių aiškinamųjų žodynų su vėlesne jų reikšmių ir angl. LSV (frazeologiškai susietos reikšmės) analizė. Antrajame etape buvo tęsiama automatizuota frazių, turinčių kiekybinį semantikos komponentą, paieška elektroniniuose frazeologijos šaltiniuose ir identifikuoti frazemas formuojantys itin produktyvūs, mažai produktyvūs, kurie tik kartais dalyvauja frazeminėje daryboje, taip pat ir visai neproduktyvūs kiekybiniai vienetai.

Remiantis konkrečia faktine medžiaga įrodytas naujos metodologinės praktikos invariantų–variantų požiūrio taikymo kiekybės semantinei moduliacijai tirti – nuo archisemos, kaip kiekybinės reikšmės invarianto, iki integralinės, diferencinės ir gradacinės semos plėtojimo leksiniuose ir semantiniuose variantuose – efektyvumas.

Daroma išvada, kad kiekybinių žodžių frazės formavimo procesas, kurį aktualizuoja vidiniai kalbos ir nekalbiniai veiksniai, tiesiogiai veikia jų semantinės struktūros stratifikaciją, taigi ir jos semantinių komponentų persitvarkymą.

Įteikta 2024 m. kovo 14 d.

SERHII VASKO

Kyiv National Linguistic University 73, Velyka Vasylkivska Str. 03150, Ukraine, Kyiv [email protected]

272

Acta Linguistica Lithuanica XC