This is a machine-generated translation of the original document and may contain errors, omissions, or changes in meaning. Do not rely on this translation for quotations, citations, or authoritative references. Please consult and cite the original document.
Preparing document pages…
Page 1
LINA MURINIENĖ
Vilniuská univerzita
Oblasti vědeckého výzkumu: dialektologie, fonetika, jazyková politika, geolingvistika.
DOI: doi.org/10.35321/all91-15
Evaldas Švageris, Jolita Urbanavičienė
INTERAKCE A HIERARCHIE FAKTORŮ URČUJÍCÍCH FORMANTOVOU STRUKTURU A TRVÁNÍ LITEVSKÝCH SAMOHLÁSEK
Vilnius: Litevský jazykový institut, 2024, 126 s.
DOI https://doi.org/10.35321/e-pub.109.balsiu-veiksniai-hierarchija
ISBN 978-609-411-372-7
V roce 2024 vydal Litevský jazykový institut vědeckou studii Evalda Švagerise a Jolity Urbanavičienė Interakce a hierarchie faktorů určujících formantovou strukturu a trvání litevských samohlásek¹. Studie se skládá z předmluvy, úvodu, tří hlavních částí vědeckého výzkumu, z nichž první je věnována metodologii, druhá a třetí přehledu výsledků samotného výzkumu, dále závěrů, seznamu použité literatury a pramenů, resumé v angličtině a příloh.
Autoři provedený výzkum skromně označují za průzkumný. Ve skutečnosti se v pojednávaném výzkumu rozhlédli hlouběji než jen „po nových horizontech výzkumu jazykových zvuků“; z několika hledisek zde vyzkoušeli novou metodologii výzkumu (dvoufaktorovou analýzu variance,
analýzu, takzvanou ANOVA), což je jeden z nejvýznamnějších přínosů pojednávané studie.
V poslední době je čisté lingvistiky stále méně, a nejen v Litvě. Většina jazykových výzkumů je dnes okořeňována zvláště populárním sociologickým hlediskem, což je pochopitelné – co by byla věda bez vazeb na společnost a její postoje? Pokud však tatáž společnost chce, aby umělá inteligence mluvila litevsky, a nejen tak mluvila, ale také komunikovala plynule, rozpoznávajíc nejjemnější nuance zvuků a intonací, jsou čistě jazykové, v tomto případě fonetické výzkumy nezbytné.
Vycházejíce z myšlenky jazykové invariance, kterou vyslovil Björn Lindblom (její podstata stručně spočívá ve dvou protichůdně působících směrech jazykové změny: na jedné straně jazyk směřuje k jednoduchosti a snadnosti, na druhé straně má tendenci zachovávat, a někdy dokonce zvyšovat informační náboj), ujímají se E. Švageris a J. Urbanavičienė výzvy – „nalézt ty fonetické rysy jazykových prvků (samohlásek, souhlásek atd.), které by nebyly závislé na kontextu“. Samohlásky spisovného jazyka jsou v pojednávané studii zkoumány nikoli jednotlivě, nýbrž s cílem nalézt interakci formantové struktury a trvání samohlásek a faktorů určujících tyto ukazatele, jejich interakční a hierarchické vztahy.
Výzkumníci pomocí dvoufaktorové analýzy variance (ANOVA) určují relativní vliv každého z konkurenčních faktorů na formantovou strukturu a trvání samohlásek; po statistickém vyhodnocení tohoto vlivu objasňují nejsilnější vztahy a určují hierarchický vztah konkurenčních faktorů (konsonantního okolí, mluvčích, pozice ve frázi a kvality a kvantity samohlásek).
Většina starší generace experimentálních fonetiků, takzvaná škola Alekso Girdenise a Antana Pakerise, by si patrně jen stěží představila statistické vyhodnocení získaných údajů bez Studentova kritéria. Ve výzkumu E. Švagerise a J. Urbanavičienė toto kritérium již nestačí. Hledání statistického modelu pro tak složitý a metodologicky teprve se ustalující experimentální výzkum zasluhuje všestrannou pochvalu.
Metodologii výzkumu je věnována celá část studie. Zde je podrobně představena rešerše experimentálních výzkumů samohlásek litevského spisovného jazyka a nejnovější výzkumy jiných jazyků. Záměrem E. Švagerise a J. Urbanavičienė, jak již bylo uvedeno, není jednotlivě zkoumat jazykové faktory určující hlavní zvukové charakteristiky, nýbrž analyzovat „interakci všech těchto faktorů odhalující mechanismus jazykové variability“.
ANOVA je podrobně představena v samostatné kapitole metodologické části. Jak se sluší, zasazují výzkumníci problematiku do světového kontextu experimentálního výzkumu zvuků (za zmínku stojí index Toniho Rietvelda a Rolanda van Houta), pojednávají o tom, jak byl tento statistický model dosud používán ve výzkumu litevského jazyka (za zmínku stojí práce Eglė Vaišetaitė, Asty Kazlauskienė aj.). E. Švageris a J. Urbanavičienė se svým výzkumem snaží dokázat, že při použití modelu ANOVA lze interakci jazykových faktorů
336
Acta Linguistica Lithuanica XCI
Page 3
Evaldas Švageris, Jolita Urb anavičienė. Interakce a hierarchie faktorů určujících formantovou strukturu a trvání litevských samohlásek
zkoumat dvěma způsoby: (1) zkoumáním interakce dvou faktorů bez ohledu na ostatní faktory a (2) analýzou interakce dvou faktorů za podmínek přímé konkurence. Jazykové faktory ovlivňující kvalitativní a kvantitativní parametry samohlásek, které výzkumníci zkoumají: konsonantní okolí, mluvčí, pozice ve frázi (izolovaná a neizolovaná), fonologická kvantita samotné samohlásky, její řada a výška, přičemž neztrácejí ze zřetele interakci těchto faktorů a jejich hierarchii.
Poměrně podrobné a informativní resumé v angličtině. Zahraničním čtenářům se v něm poměrně soustavně předkládá podstata výzkumu, hlavní problémy a způsoby jejich řešení.
Pojednávaná studie se čte příjemně – je vidět, že výzkum fonetiky spisovné litevštiny pokračuje nejen v Kaunasu, ale i ve Vilniusu. Zvláště vítané je hledání novějších metodologií, odhodlání ponořit se do výzkumu přirozeného řečového proudu, jakož i přání a zároveň povinnost přispět k rozvoji jazykových technologií.
Publikace Litevského jazykového institutu Acta Linguistica Lituanica vychází dvakrát ročně. Uveřejňuje články a recenze z oblasti litevské a baltské lingvistiky. Kromě toho věnuje pozornost litevské a baltské filologii i srovnávací a obecné lingvistice.
Acta Linguistica Lituanica, vědecký časopis Litevského jazykového institutu, vychází dvakrát ročně. Publikuje články a recenze z oblasti litevské a baltské lingvistiky. Pozornost je věnována také litevské a baltské filologii, jakož i srovnávací a obecné lingvistice.
Články, recenze, podněty a publikace navrhované k recenzování se redakční radě zasílají prostřednictvím elektronického publikačního systému http://journals.iki.lt/.
Články, recenze a podněty zasílejte redakční radě prostřednictvím elektronického publikačního systému http://journals.iki.lt/.
