ŽYDRŪNĖ ŠALAVIEJŪTĖ

Institut litevského jazyka

ID ORCID: orcid.org/0009–0003–4998–9657

Oblasti vědeckého výzkumu: lexikální sémantika, lexikografie, etnolingvistika.

DOI: doi.org/10.35321/all91-10

NOMINACE A MOTIVACE NÁZVŮ VODNÍCH ŽIVOČICHŮ V SEVERNÍM ŽEMAITŠTĚ

Nominace a motivace názvů vodních živočichů v severním žemaitském subdialektu

ABSTRAKT

Článek představuje výzkum malého subsystému tematické skupiny zoonym litevského jazyka – názvů vodních živočichů v severním žemaitštině. Cílem je zjistit, kterými lexémy jsou v nářečí pojmenováváni vodní živočichové a jaké jsou nominační a motivační rysy zkoumaných názvů. Výzkum vychází z metodologické praxe komplexního lingvistického výzkumu. Zdroji empirického materiálu jsou LKŽe a slovníky severního žemaitského nářečí. Podrobná analýza lexikografických pramenů pomohla stanovit rozsah názvů. Byl zjištěn poměr mezi motivovanými a nemotivovanými názvy, dominantní druhy nominace, způsoby, prostředky, hlavní motivační znaky i rozmanitost motivačních modelů.

KLÍČOVÁ SLOVA: severní žemaitské nářečí, motivace, nominace, onomaziologie, názvy vodních živočichů.

ANNOTATION

Tento článek představuje studii severního žemaitského lexikálního tematického okruhu názvů vodních živočichů. Cílem výzkumu je identifikovat lexémy používané k pojmenování vodních živočichů v tomto regionálním dialektu a prozkoumat nominační a motivační rysy těchto názvů. Výzkum využívá metodologický přístup, který integruje komplexní lingvistickou analýzu. Empirický materiál je čerpán z Lietuvių kalbos žodynas (LKŽe) a ze slovníků severního žemaitského dialektu. Důkladná analýza těchto lexikografických zdrojů

248

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Šiaurės žemaičių vandens gyvūnų pavadinimų nominacija ir motyvacija

umožnilo stanovit rozsah názvů. Studie určuje poměr mezi motivovanými a nemotivovanými lexémy, dominantní typy a prostředky nominace, klíčové rysy motivace a rozmanitost motivačních modelů.

KLÍČOVÁ SLOVA: severní žemaitský subdialekt, motivace, nominace, onomaziologie, názvy vodních živočichů.

1. ÚVOD

Jedním z nejaktuálnějších směrů současného lingvistického výzkumu je vztah mezi jazykem a skutečností, jazykem a myšlením. Ve snaze zkoumat složité procesy jazyka, poznávání a myšlení se objevují myšlenky o rozšiřování oblastí lingvistické analýzy. Již několik desetiletí se zastánci kognitivní lingvistiky snaží odhalit principy tvorby názvů různých realit a možnosti jazykových prostředků při zprostředkování konceptuálního obrazu světa. Jedním z aspektů zkoumání lexika je výzkum motivace (Panther, Radden 2011; Panther 2013; Grygel 2020; Droždž 2022).

Živočichové jsou neoddělitelnou součástí lidské kultury, myšlení a jazyka. Názvy živočichů v litevštině jako systém, jehož členy spojuje společný sémantický rys, byly zkoumány jen málo. Poněkud větší pozornost byla věnována výzkumu onomaziologického systému domácích zvířat, ptáků a hmyzu (Šalaviejūtė 2022), analýze motivace a etnolingvistického obrazu světa šelem a plazů (Jasiūnaitė 2010; Smetona 2015). V litevské lingvistice byla z geolingvistického hlediska poněkud zkoumána malá část litevských názvů vodních živočichů: popisy rozšíření názvů pulce, štiky, plotice a perlína s mapami (LKA I). Několik studií se věnovalo otázkám původu, sémantiky a terminologie jednotlivých názvů ryb (Urbutis 1981; 1997; 1999; 2002; Gaivenis 1995; Kabašinskaitė 2011; Blažek ir kt. 2011; Umbrasas 2015; Blažek 2018). Práce, v nichž by byly zkoumány názvy vodních živočichů jednoho litevského dialektu nebo subdialektu, neexistují^¹, v poslední době se však objevilo několik výzkumů lexika severní žemaitštiny, jejichž cílem je zjistit, jaký motivační rys nebo rysy se skrývají v názvech částí těla (Cerri 2021; Lubienė ir kt. 2021; Pakalniškienė, Lubienė 2023).

Zahraničních výzkumů zahrnujících typologii nominace a motivace názvů živočichů je rovněž málo. Největší pozornost byla věnována zoonymní frazeologii, metafoře, etnozoologické kategorizaci a etnosemantice v jednotlivých

^¹ Výzkumy jiných tematických (sémantických) skupin existují: motivace fytonym východních aukštaitských panevežiškijských nářečí byla podrobně zkoumána (Gritėnienė 2006), stejně jako nominace a motivace mykonym v litevštině (Lubienė 2015).

Straipsniai / Articles

249

ŽYDRŪNĖ ŠALAVIEJŪTĖ

jazycích (Berlin 1992; Nilsen 1996; Kiełtyka, Kleparski 2005; Goatły 2006; Santos-Fita ir kt. 2011; Wierzbicka 2013; Berezowski 2020). Motivace zoonym v jiných jazycích se zkoumá epizodicky (Alinei 1997; 2005; Goudi 2011).

Tato studie představuje komplexní analýzu názvů vodních živočichů v severní žemaitštině (ŠŽVG). Lingvistické práce zkoumající takové sémantické paradigma neexistují. Aktuálnost výzkumu vyplývá z holistického přístupu k objektu: nebyl analyzován vztah mezi motivovanými a nemotivovanými názvy vodních živočichů, není známo, které typy, druhy, způsoby a prostředky nominace dominují, motivační rysy nebyly stanoveny a inventář tematické podskupiny není jasný. Možné pole výzkumu názvů vodních živočichů je široké a perspektivní. Vychází se z předpokladu, že systematická analýza typů, způsobů, druhů a prostředků nominace a motivačních modelů je jednou z metod umožňujících zvýraznit axiologické a konceptuální rysy pojmenovávané reality.

Cílem výzkumu je stanovit rysy nominace a motivace názvů vodních živočichů v severní žemaitštině. Cíle je dosaženo řešením těchto úkolů: 1) na základě údajů z lexikografických pramenů litevštiny stanovit korpus názvů vodních živočichů v severní žemaitštině; 2) stanovit poměr motivovaných a nemotivovaných názvů; 3) stanovit druhy, způsoby a nejtypičtější prostředky nominace motivovaných názvů; 4) stanovit explicitní a implicitní motivační rysy motivovaných názvů a vyzdvihnout nejtypičtější motivační modely.

Rozsah zkoumaných názvů vodních živočichů v severní žemaitštině činí 107 invariantních^² lexémů, které zahrnují názvy ryb, obojživelníků, červů, měkkýšů a hmyzu. Empirický materiál byl shromážděn z publikovaných lexikografických pramenů zachycujících lexikum severní žemaitštiny: elektronického Lietuvių kalbos žodyno (LKŽe), Kretingos tarmės žodyno (KretŽ), Šiaurės vakarų žemaičių žodyno (ŠVŽŽ I–II), Lietuvių kalbos atlaso (LKA I). Lexémy byly vybrány podle dvou kritérií – sémantického a rozšíření. Analýza významů názvů vodních živočichů může mít mezioborovou praktickou hodnotu při zdokonalování tradičních a tvorbě nových lexikografických pramenů.

Pro zachování metodologické jednotnosti se vychází z klasifikace a terminologie navržené v monografii Jūratė Lubienė (Lubienė 2015). Rozlišuje se nemotivovaná (primární) nominace, motivovaná (sekundární) nominace^³, nominatéma, motivitéma a motivační model. Při popisu sémantiky ŠŽVG se používá termín lexém,

² Všechny vybrané lexémy jsou doloženy z území severního žemaitského subdialektu.

³ Tradičně se podle vztahu nominačních jednotek k jiným slovům rozlišuje primární a sekundární (sekundární přímá, sekundární nepřímá) nominace (Jakaitienė 2009: 22–24). V článku se používají termíny nemotivovaná a motivovaná nominace. Vychází se z dělení typů nominace navrženého Jūratė Lubienė na nemotivovanou (primární) a motivovanou (sekundární) nominaci (podrobněji viz Lubienė 2015: 24–25).

250

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Šiaurės žemaičių vandens gyvūnų pavadinimų nominacija ir motyvacija

nominaci – termín nominatému, motivaci – termín motivému. Analýza každého nominatému zahrnuje několik stupňů (srov. Šalaviejūtė 2022: 28–29):

1) určuje se, ke kterému typu nominace – motivované či nemotivované – zkoumané nominatémy náležejí; 2) při zkoumání nominatémů nemotivovaného typu nominace se určuje, ke kterému druhu nominace – vnitřní či vnější – zkoumané nominatémy náležejí; 3) při zkoumání nominatémů motivovaného typu nominace se určují způsoby a prostředky nominace.

Při zkoumání motivace názvů ŠŽVG se na názvy nahlíží jako na lexikální jednotky reprezentující konceptuální rysy různých úrovní abstrakce, které se systematizují stanovením motivačních modelů a jejich typů. Uplatňuje se víceúrovňová analýza motivémů. Na první, nejnižší úrovni abstrakce se na základě sémantické a slovotvorné analýzy slov určují sémantické rysy charakteristické pro motivémy. Na druhé úrovni analýzy se určují sémantické motivační modely. Na třetí, nejvyšší úrovni abstrakce se určují typy sémantických motivačních modelů. Komplexní aspekt výzkumu vytváří předpoklady pro odhalení onomaziologické struktury každého zkoumaného názvu a nejtypičtějších konceptuálních rysů.

2. TYPY, DRUHY, ZPŮSOBY A PROSTŘEDKY NOMINACE NÁZVŮ ŠŽVG

Onomaziologický systém zkoumaných lexémů se skládá z nominatém nemotivovaného a motivovaného typu nominace.

2.1. Přibližně 20% názvů tvoří nemotivovaná slova, tj. bez zvláštních etymologických a historických výzkumů je nelze spojit s žádnými jinými slovy; jejich onomaziologická struktura je synchronně neprůhledná. Mezi nemotivovanými názvy převažují slova starého původu^⁴, která se užívají nejen ve zkoumaném severožemaitském nářečí, ale i v jiných nářečích a ve spisovném jazyce, například: ešerỹs, lýnas, lydekà, ungurỹs, varlė, vė̃gelė / vẽgelė, žuvis / žuvìs a další.

^⁴ Tato studie neusiluje o řešení problémů původu názvů nemotivované nominace. Diachronní analýza názvů nemotivované nominace a stanovení druhů, způsobů a prostředků nominace i sémantických motivačních modelů jsou považovány za perspektivu dalšího výzkumu.

Straipsniai / Articles

251

ŽYDRŪNĖ ŠALAVIĖJŪTĖ

Menší část nemotivovaných názvů tvoří přejatá lexika⁵. Mezi nominatémy vnějšího druhu nominace převládají germanismy, slavismy nebo slavismy přejaté z germánských jazyků, například: kuapė (něm. Quappe) LKŽe; seliavė (bělorus. сялява, pol. sielawa) LKŽe; kārpis / kārpė (pol. karp, rus. карп; něm. Karpfen) LKŽe, ŠVŽŽ I 268.

2.2. Přibližně 80% názvů patří k motivované lexice⁶. Nominatémy motivovaného typu nominace mají synchronně průhlednou onomaziologickou strukturu a opírají se o jiné jazykové jednotky, které reprezentují charakteristické rysy konceptu pojmenovávané reality. Motivované názvy ŠŽVG jsou tří druhů nominace: afixální (60%), kompoziční (37%) a sémantické (3%).

2.2.1. Názvy ŠŽVG afixálního druhu nominace zahrnují dva způsoby morfologické nominace: sufixaci (výsledkem jsou sufixáty) a paradigmatizaci (výsledkem jsou paradigmata). Podle příslušnosti základového slova k určitému slovnímu druhu se rozlišují jmenné a slovesné deriváty. Byly zjištěny produktivní a neproduktivní nominační prostředky.

Mezi nominatémy afixálního druhu nominace převažují sufixáty – tvoří více než 80% všech afixátů. Inventář slovotvorných prostředků – sufixů – je mimořádně bohatý, čítá přibližně 20.

Jmenné deriváty se sufixy tvoří 85% sufixátů. Velkou část sufixátů tvoří deriváty deminutivních sufixů. Deminutiva s významem zdrobnění jsou deriváty sufixů -elis, -ė, -aitis, -ė (DLKG 88–93; LKG 254–261, 271–272): blaivėlė dem. ‚proudník dvoutečkový (Alburnoides bipunctatus)‘ LKŽe, ŠVŽŽ I 65, karosėlis dem. ‚karas obecný‘ (Carassius carassius) ŠVŽŽ I 268, guirėlė dem. ‚hrouzek (Gobio fluviatilis)‘ ŠVŽŽ I 210, medvėželis dem. ‚medvěžis (Phryganea grandis)‘ ŠVŽŽ I 426, raudėlė dem. ‚perlín (Rutilus rutilus)‘ ŠVŽŽ II 131, silkėlė dem. ‚sleď (Clupea harengus)‘ ŠVŽŽ II 183, stekėlis dem. ‚koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus)‘ ŠVŽŽ II 239, stintėlė ‚malá ryba; síh malý (Osmerus eperlanus)‘ LKŽe, ŠVŽŽ II 241, varlelė dem. ‚žába‘ ŠVŽŽ II 415, žuvelė dem. ‚ryba‘ ŠVŽŽ II 497; ešeraitis dem. ‚okoun (Perca fluviatilis)‘ ŠVŽŽ I 159, lydekaitė dem. ‚malá, mladá štika (Esox lucius)‘ ŠVŽŽ I 388, žuvaitė dem. ‚ryba‘ ŠVŽŽ II 497. Tvoření těchto derivátů obvykle zdůrazňuje konceptuální rys pojmenovávaných vodních živočichů – malou velikost. Význam zmenšení a nepatrnosti mají jednotlivé deriváty sufixů -iūkštis, -utis, například: varliūkštis 1 ‚žabí mládě‘ Kretž 475, ‚malá žába‘ LKŽe; sk v aukūtis ‚ryba podobná pulci (Cottus gobio)‘ LKŽe.

⁵ Původ přejatých slov byl určen na základě údajů zkoumaných lexikografických pramenů.

⁶ Převaha motivovaných slov je považována za univerzální rys lexikálního systému v různých jazycích (Lakoff 1987: 346).

252

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Šiaurės žemaičių vandens gyvūnų pavadinimų nominacija ir motyvacija

Odvozeniny s jinými deminutivními příponami zvýrazňují nejen funkční význam malosti–znehodnocení, ale zároveň mají i význam původu, takže je obtížné vymezit hranici mezi deminutivy takových odvozenin a kategoriemi nositelů jmenné vlastnosti. Obvykle tyto názvy ŠŽVG označují mládě obojživelníka (larvu) – pulce. Základem nominace je lexém varlė a různé přípony, například: –iūkštis (DLKG 92–93; LKG 275–276) varliūkštis 2 „pulec“ LKŽe; –ytis (DLKG 92; LKG 272–274) varlytės „tamtéž“ LKA I 155, LKŽe, ŠVŽŽ II 415; –iūzas (DLKG 285) varliūzas „tamtéž“ LKA I 155, LKŽe; –ožis (DLKG 123; LKG 359) varložis „tamtéž“ LKŽe, KretŽ 475; –uitis (LKG 282) varluitis „tamtéž“ LKA I 155, LKŽe; –ūtis (LKG 281–282) varlūtis „tamtéž“ LKA I 155, LKŽe; –ūzas (DLKG 285) varlūzas „tamtéž“ LKŽe; –ykštis (tamtéž: 282) varlykštis „tamtéž“ LKA I 155, LKŽe.

V prozkoumaných lexikografických pramenech byla zaznamenána jedna odvozenina názvů ŠŽVG s příponou –inas (DLKG 142–143; LKG 418), označující název živočicha podle rozdílu pohlaví: varlínas „sameček žáby“ LKŽe (: varlė).

Malou skupinu tvoří názvy ŠŽVG patřící do kategorie nositelů jmenné vlastnosti nebo činitelů, jejichž základem nominace jsou dvě přídavná jména vyjadřující barvy – bál̄tas, -à a žãlias, -ià: –skė (DLKG 120; LKG 354) balškė „malá plochá ryba s bílými šupinami, plující na vodní hladině nebo v mělkých vodách“ LKŽe; –iukė (DLKG 121; LKG 355) žaliūkė „zelená žába, skokan zelený (Rana esculenta)“ KretŽ 496, LKŽe, ŠVŽŽ II 474; –iuokė (DLKG 123; LKG 361) žaliuokė „tamtéž“ LKŽe.

V některých případech je obtížné určit základ a prostředky nominace⁷. Do kategorie nositelů jmenné vlastnosti by mohly patřit odvozeniny vzácné nářeční přípony –iša (viz Skardžius 1996: 317) od substantiva lášas „tečka, skvrnka“: lašišà 1 „velká ryba s načervenalým masem (Salmo salar)“ LKŽe; lašišà 2 „pstruh obecný (Salmo trutta)“ ŠVŽŽ I 374 (srov. Urbutis 1981: 167–169; Blažek ir kt. 2011: 112–114).

Odvozenin slovesnými příponami bylo nalezeno podstatně méně. Tyto názvy ŠŽVG patří do kategorie nositelů slovesné vlastnosti a činitelů. Malou skupinu tvoří názvy různých vodních živočichů podle činnosti, kterou vykonávají. Funkční význam těchto odvozenin by bylo možné popsat takto: „ten/ta, kdo/který vykonává určitou činnost“, například: –ėlė (LKG 334) siurbėlė / surbėlė „pijavice“ LKŽe, ŠVŽŽ II 258 (: siurbti, siurbia, siurbė); –ikas (DLKG 106; LKG 320–321) čiuožikas „hmyz z řádu ploštic, poskakující na vodní hladině“ ŠVŽŽ I 98 (: čiuožti, čiuožia, čiuožė); –lys, –lė (DLKG 106–107; LKG 321–322) parplė⁸ „zelená žába“ LKŽe (: parp̄ti, parpia, parpė), pyplỹs „mřenka (Misgurnus fossilis“ LKŽe, ŠVŽŽ

⁷ Synchronně je u některých nominatem obtížné postihnout základ nominace. Nominatema se považuje za motivovanou, pokud ji lze spojit se základovým slovem.

⁸ Znakem ° jsou označeny lexémy, které jsou ve slovníku nepřízvučné.

Straipsniai / Articles

253

ŽYDRŪNĖ ŠALAVIEJŪTĖ

II 62 (: pŷpti, pŷpia, pŷpė); -skė plūškė „malá rybka podobná plotici“ (: plūkti, plūnka, plūksta, plūko „plavat“); -šė (DLKG 111; LKG 331) pliuškė „taková malá ryba“ LKŽe (: pliuškėti, pliuškė, pliuškėjo „skákat (ve vodě)“); -ūnas (DLKG 107; LKG 322–323) vijūnas „malá, štíhlá ryba s drobnými šupinami, sekavčík (Misgurnus fossilis)“ LKŽe, ŠVŽŽ II 446 (: vŷti, vėja, vijo „ovinout, kroutit“).

Kategoriální významy derivátů s koncovkami jsou blízké kategoriálním významům derivátů s příponami, avšak mezi názvy ŠŽVG je paradigmat podstatně méně než sufixátů – pouze pětina všech nominatém afixálního typu nominace.

Malou skupinu tvoří jmenné deriváty s koncovkami, jejichž základem nominace jsou kvalitativní přídavná jména (výsledkem jsou deadjektiva) a podstatná jména (výsledkem jsou denominativa). Jmenná paradigmata mají kategoriální význam nositele vlastnosti, například: blaivà „proudník obecný (Alburnoides bipunctatus)“ LKŽe, ŠVŽŽ I 65 (: blaivùs, blaivì „bělavý, světlý“), raũdė / raũdà „cejnek, plotice (Rutilus rutilus)“ KretŽ 337, LKŽe, ŠVŽŽ II 131 (: raũdas, raudà „rezavý, ryzák“), mėnkė „zelenavá, hnědě skvrnitá hospodářsky významná mořská ryba (Gadus morrhua)“ LKŽe, ŠVŽŽ I 430 (: mėnkаs, menkà); lašė „pstruh obecný (Salmo trutta)“ ŠVŽŽ I 373 (: lašas „tečka, skvrnka“), šlakys „mořský pstruh obecný (Salmo trutta)“ LKŽe (: šlakas „tečka, skvrnka“), puõkis „hlaváč obecný (Acerina cernua)“ KretŽ 326, LKŽe (: puõkas „chmýří“). V lexikografických pramenech bylo zaznamenáno jen několik slovesných derivátů s koncovkami. Jejich základem nominace jsou slovesa (výsledkem jsou deverbaliva). Slovesná paradigmata mají kategoriální význam nositele slovesné vlastnosti nebo činitele, například: gūrė „drobná rybka – hrouzek, hrouzek obecný, hrouzek říční, ouklejka (Gobio fluviatilis)“ LKŽe, ŠVŽŽ I 210 (: gūrti, gūra, gūro „drolit se, drobit se, rozpadat se“; gurùs, gurì „drobtivý, sypký, rozpadavý⁹“), plūkė „malá rybka, slunečnice, perlín“ LKŽe (: plūkti, plūnka, plūko „plavat“).

2.2.2. Druh kompoziční nominace^¹⁰ Názvy ŠŽVG tvoří o něco více než třetinu motivovaných nominatém. Badatelé zabývající se problematikou složenin si povšimli, že pro klasifikaci složenin je obtížné stanovit univerzální kritéria (Jarmalavičius 2014: 19–21; Stundžia, Jarmalavičius 2019: 23; Smetonienė 2020: 134). Při popisu struktury kompozit se vychází z klasifikace složenin navržené Vincem Urbutisem (DLKG 150–167). Nejprve se zjišťuje, kterým slovním druhem je druhá složka kompozita. Názvy ŠŽVG podle tohoto kritéria

⁹ Rozdíl mezi derivačními kategoriemi není vždy jasný (viz Ambrazas 1993: 12).

¹⁰ V ilustracích hesel zkoumaných lexikografických pramenů bylo zaznamenáno několik názvů ryb založených na kolokaci, například: upinė stinta, balandinė lydeka. Malý rozsah tohoto nominačního způsobu je dán tím, že ve výkladových slovnících nejsou kolokační názvy uváděny jako samostatná hesla. Vzhledem k malému rozsahu a problémům s registrací se v této etapě výzkumu kolokační druh nominace samostatně neprobírá.

254

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Šiaurės žemaičių vandens gyvūnų pavadinimų nominacija ir motyvacija

tvoří dvě skupiny: složeniny s podstatným jménem jako druhou složkou a složeniny se slovesnou druhou složkou.

Složeniny s podstatným jménem jako druhou složkou tvoří většinu – přibližně 83% – kompozit. Nejvíce je složenin vytvořených ze dvou podstatných jmen. Skupinu takových útvarů tvoří invariantní názvy larvy obojživelníků – pulce –, zdůrazňující nepoměrně velkou hlavu živočicha, odlišující se tvarem. Druhou složkou těchto názvů je somatonymum galva, například: buožgalvís / buožgalvis / buožgalvìs LKA I 155, LKŽe, buožgalvis LKA I 155, bužógalvis LKA I 155, varlagalvìs / varlãgalvis „pulec“ LKŽe, bužūngalvis / bužùngalvis / bužungálvis / bužungálvis / bužunggalvis LKA I 155, LKŽe, ŠVŽŽ I 86, varlõžgalvis „pulec“ LKŽe; varlūžgalvis „tamtéž“ LKA I 155, varlėžgalvis „tamtéž“ LKŽe, ŠVŽŽ II 415. Bylo zaznamenáno několik názvů pulce, jejichž druhou složkou je podstatné jméno s abstraktním významem galas nebo složka v přeneseném významu kaušas, například: bužūngalis / bužūngalis „pulec“ LKA I 155; varlãkaušis / varlakaušis 2 „tamtéž“ LKA I 155, LKŽe.

První a/nebo druhé složky několika kompozit jsou v přeneseném významu, například: šūdpilvė / šūdpilvis „malá rybka podobná plotici“ ŠVŽŽ II 305, mėdužėlis „malý vodní červík, larva chrostíka s pouzdrem (Phryganea grandis)“ LKŽe, ŠVŽŽ I 426, varlãkaušis / varlakaušis 1 „měkkýš, lastura“ LKŽe, ŠVŽŽ II 414, varlãkriauklis „měkkýš, lastura“ LKŽe, aštuonrañkis „osmiruký“ LKŽe. První složky těchto složenin jsou substantivní, s výjimkou číslovky aštuoni, aštuonios.

Malou skupinu tvoří kompozita, jejichž prvními složkami jsou přídavná jména popisující kvalitativní vlastnost druhé, substantivní složky, například: blánklašis „ryba z čeledi kaprovitých, ostroretka, povrchová (Alburnus bipunctatus)“ LKŽe, kumpsnãpis „taková ryba“ LKŽe, raudõnšparnis / raudõnsparnis LKA I 154, raũdsparnis / raũdsparnis / raudsparnỹs LKA I 154, LKŽe, rieb­silkė „tučný sleď (Clupea harengus)“ LKŽe.

Složenin s druhou slovesnou složkou není mnoho. Prvními složkami takových složenin jsou podstatná jména označující objekt děje vyjádřeného slovesem, například: arklašurbė „koňská pijavice, koňská pijavka“ LKŽe, upėtakis „větší, skvrnitá, sladkovodní cenná ryba z čeledi lososovitých (Salmo trutta)“ LKŽe, ŠVŽŽ II 386.

Obtížně se interpretuje práce se složeninami rãtkystis „vranka obecná (Cottus gobio)“, rãtpisa „vranka obecná (Cottus gobio)“ LKŽe. Je pravděpodobné, že druhou složkou lexému rãtkystis je podstatné jméno kystis „zašpičatělý kolík k ucpání otvoru, kolík“, proto se považuje za složeninu, význam ryby však lze chápat také jako metaforický: rãtkystis „kolík zasouvaný skrze náboj do osy, aby kolo nespadlo“ → „vranka obecná (Cottus gobio)“ (srov. Urbutis 2002: 275). V procesu nominace je důležitá metaforizace složeniny, proto by taková nominace mohla být považována za nominaci smíšeného (kompozičního a sémantického) způsobu.

Straipsniai / Articles

255

ŽYDRŪNĖ ŠALAVIEJŪTĖ

Neméně obtížná je interpretace lexému rātpisa. Je pravděpodobné, že druhou složkou je sloveso pisti (pisa, piso), dnes rozpoznatelné pouze ve vulgárním významu „coire“. Jak uvádí V. Urbutis, práce lexému rātpisa předpokládá, „že toto sloveso mělo dříve širší sémantiku ‚strkat, souložit, tlouct‘“ (Urbutis 2002: 276). Pro spolehlivější interpretaci by bylo třeba shromáždit více údajů.

2.2.3. Sémantický druh nominace je v systému nominace názvů ŠŽVG neproduktivní. Formální stavba takových nominatém a lexémů tvořících základ nominace se neliší. Tvorba nového názvu je založena na sémantické (metaforické nebo metonymické) transformaci (Lubienė 2015: 62–63; Šalaviejūtė 2022: 62). Bylo zaznamenáno jen několik takových příkladů: kváukė / skváukė „hlava“ → „ryba podobná pulci (Cottus gobio)“ LKŽe, ŠVŽŽ I 360; II 209; ošikà „koza“ → „taková ryba“ LKŽe; rubuilis 1 „ten, kdo je tlustý, zakulacený“ → „malá rybka z čeledi kaprovitých (Gobio gobio)“, rubuilis 2 → „mládě jakékoli ryby“ (srov. Urbutis 1997: 5–8).

3. MODELY A TYPY MOTIVACE NÁZVŮ ŠŽVG

Analýza nominace ukázala, že největší část názvů ŠŽVG tvoří lexémy motivované nominace neboli motivémy. Konceptuální rysy se v onomaziologické struktuře názvů fixují nejen strukturálními (afixálními) motivátory, ale také lexikálními (kořenovými) motivátory. Podle sémantické blízkosti lexikálních motivátorů tvoří motivémy určité motivační modely (MM) a typy motivačních modelů (MMT) (srov. Lubienė 2015: 78–180). Bylo zjištěno, že názvy ŠŽVG se vyznačují čtyřmi MMT: deskriptivním, funkčním, posesivně-reprodukčním a komparativním.

3.1. Deskriptivní MMT vychází z kognitivního principu kvalitativnosti (viz tamtéž: 78). V průběhu motivačního procesu se vychází z poznávací informace o pojmenovávaném (jeho konceptu). Lexikální motivátory explicitně (přímými významy lexikálních motivátorů) charakterizují pojmenovávanou realitu (její koncept). Bylo zjištěno, že názvy ŠŽVG jsou kolorativního, morfologického, figurativního a akustického MM.

Základem kolorativního MM je rys barvy nebo tělesného vzoru. Jeho schéma: ‘X barva → Y živočich (část těla živočicha)’. K tomuto MM lze přiřadit čtrnáct invariantních motivém: bal̃skė LKŽe; blaĩva LKŽe, ŠVŽŽ I 65, blaĩvelė LKŽe, ŠVŽŽ I 65; blánklãsis LKŽe, lãšė ŠVŽŽ I 373, lašišà 1 LKŽe; lašišà 2 ŠVŽŽ I 374; raũdė / raũdà KretŽ 337, LKŽe, ŠVŽŽ II 131, raũdelė ŠVŽŽ II 131; raudõnšparnis / raudónsparnis / raud̃sparnis / ráudsparnis / raud̃sparný̃s

256

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Šiaurės žemaičių vandens gyvūnų pavadinimų nominacija ir motyvacija

LKA I 154, LKŽė; šlakýs LKŽė; žaliūkė, KretŽ 496, LKŽė, ŠVŽŽ II 474, žaliuõkė LKŽė. Inventář lexikálních motivátorů tvoří osm kolorativů vyjadřujících bílou / bledou, nahnědlou / červenou, tečkovanou barvu těla (části těla) ryb a zelenou barvu těla žáby.

Základem morfologického MM je rys vnitřní stavby (resp. morfologie) živočicha. Schéma tohoto MM: ‘X morfologická vlastnost → Y živočich’. Patří k němu dva příklady: ménkė LKŽė, ŠVŽŽ I 430; riėbsilkė LKŽė. Inventář lexikálních motivátorů tvoří dvě přídavná jména vyjadřující vlastnosti masa ryby, které je chudé, hubené, slabé (srov. Sutežo tos visos ménkės mano. Išdžiūvęs kaip ménkė LKŽė) a tučné (srov. Geros liuob būs rieb­silkės, tas rasalas būs riebus, vieni taukai LKŽė).

Základem figurativního MM je rys tvaru živočicha. Jeho schéma: ‘X tvar → Y živočich’. Patří k němu dva příklady: kumpsnãpis LKŽė; rubuìlis 1 LKŽė. Lexikální motivátory vyjadřují vlastnost hrbatého nebo kulatého tvaru těla ryby (části těla).

Základem akustického MM je rys zvuku vydávaného živočichem. Jeho schéma: ‘X zvuk → Y živočich’. Patří k němu dva příklady: ỏrplė LKŽė, pyplỹs LKŽė, ŠVŽŽ II 62. Lexikální motivátory vyjadřují akustické rysy kvákání žáby a pištění ryby (srov. Pyplỹs y(ra) tokis kaip gyvatė, ka(i) pjauni – kriōk(ia) LKŽė).

3.2. Funkční MMT sjednocuje takové názvy ŠŽVG, jejichž motivační základ tvoří pro živočicha typické činnosti a pohyby. V onomaziologické struktuře reprezentují činnosti nebo pohyby typické pro živočicha (kineziologickou funkci) slovesné lexikální motivátory v přímém významu. Schéma funkčního MMT: ‘X činnost, pohyb → Y živočich’. Patří k němu deset příkladů: guirė LKŽė, ŠVŽŽ I 210, guirėlė ŠVŽŽ I 210, siurbėlė / surbėlė LKŽė, ŠVŽŽ II 258, arklãsiurbė LKŽė; čiuožikas ŠVŽŽ I 98, plùkė, plùškė, vijūnas LKŽė, ŠVŽŽ II 446. Lexikální motivátory vyjadřují sání krve bezobratlými (srov. Pridėk siurbėlę, ka kraują ištrauktum LKŽė), pohyb po vodní hladině, rozrývání dna vodní nádrže rybami, plavání a pohyb po ulovení.

3.3. Posesivně-reprodukční MMT sjednocuje konceptuální rysy původu živočicha. V onomaziologické struktuře se fixují reprodukční a příslušnostní rysy živočicha; pojmenovávají se mláďata živočichů nebo dospělí živočichové opačného pohlaví. Lexikálním základem všech motivém patřících k tomuto MMT je motivátor varlė: varliūkštis 2 LKŽė, varlytės LKA I 155, LKŽė, ŠVŽŽ II 415, varliūžas LKA I 155, LKŽė, varlõžis LKŽė, KretŽ 475, varliùtis LKA I 155, LKŽė, varlùtis LKA I 155, LKŽė, varlūžas LKŽė, varlykštis LKA I 155, LKŽė; varlīnas LKŽė.

3.4. Komparativní MMT vychází z kognitivního principu srovnávání. Při nominaci je zvolený motivační rys implicitní,

Straipsniai / Articles

257

ŽYDRŪNĖ ŠALAVIEJŪTĖ

avšak explicitně se fixuje podobnost živočicha s jinou realitou (jejím konceptem). Princip srovnávání propojuje tři metaforické MM: artefaktový, somaticko-zoosomatický a fytonymicko-přírodní.

K artefaktovému MM patří takové názvy ŠŽVG, jejichž lexikálními motivátory jsou názvy předmětů. Jeho schéma: ‘X artefakt → Y živočich’, například: buožgalvis / buožgalvis / buožgalvį LKA I 155, LKŽe, buožagalvis LKA I 155; varlakausis / varlakaušis 2 LKA I 155, LKŽe; rãtykšis LKŽe, rãtpisa LKŽe.

K somaticko-zoosomatickému MM patří takové názvy ŠŽVG, jejichž lexikálními motivátory jsou názvy částí lidského a zvířecího těla. Jeho schéma: ‘X část těla → Y živočich’, například: varložgalvis LKŽe, bužógalvis LKA I 155; bužungalį / bužungalį LKA I 155; kumpsnãpis ‘takovou rybu’ LKŽe; šūdpilvė / šūdpilvis ŠVŽŽ II 305; kvãukė / skvãukė LKŽe, ŠVŽŽ I 360; II 209.

K fytonymicko-přírodnímu MM patří takové názvy ŠŽVG, jejichž lexikální motivátory explicují přírodní reality. Jeho schéma: ‘X přírodní realita → Y živočich’, například: puokis KretŽ 326, LKŽe; varlakausis / varlakaušis 1 ‘měkkýš, lastura’ LKŽe, ŠVŽŽ II 414.

ZÁVĚRY

1. Názvy vodních živočichů v dialektu severní žemaitštiny představují poměrně početnou skupinu slov: z lexikografických pramenů bylo zaznamenáno 107 lexikálních jednotek této sémantiky, včetně formálních (fonetických, akcentačních, morfologických) variant. Tvoří poměrně jasně ohraničený systém – tematickou skupinu názvů vodních živočichů, která se utváří a strukturuje jak podle kognitivních, tak podle lingvistických zákonitostí. Největší podsystém tematické skupiny tvoří názvy ryb – 65 invariantů, a názvy obojživelníků – 31 invariantů; u bezobratlých živočichů (měkkýšů, červů, hmyzu) byl zaznamenán jen jeden či několik názvů – 11 invariantů.

2. Onomaziologický výzkum nominace názvů vodních živočichů v severní žemaitštině objasnil pro ně charakteristické typy, druhy, způsoby a prostředky nominace s dominantními prvky. Dominuje motivovaná lexika – tvoří 80% všech zkoumaných názvů vodních živočichů v severní žemaitštině.

3. V nominačním systému zkoumaných názvů jsou nejproduktivnější dva druhy motivované nominace – afixální a kompozitní, dohromady zahrnují přibližně 97% motivém. Sémantický druh nominace je neproduktivní (3%).

4. Onomaziologický systém motivovaných názvů vodních živočichů v severní žemaitštině tvoří čtyři typy motivačních modelů: deskriptivní, funkční, posesivně-reprodukční a komparativní. V onomaziologickém systému

258

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Šiaurės žemaičių vandens gyvūnų pavadinimų nominacija ir motyvacija

se obvykle fixují 1–2 motivační rysy. Tyto rysy mohou být vyjádřeny explicitně a implicitně, strukturálními a lexikálními motivátory.

5. Systematická analýza motivačních modelů odhalila dva hlavní postupy v procesu tvorby názvů: a) objektivní hodnocení reality založené na smyslových (zrakových, sluchových, hmatových) vjemech; b) asociativní hodnocení reality založené na mechanismu metafory. Onomaziologická analýza názvů jako výsledků nominačního a motivačního procesu je spolehlivým způsobem zkoumání obrazu světa v jazyce. Konceptosféra názvů vodních živočichů je perspektivní oblastí etnolingvistického výzkumu, která si zaslouží větší pozornost badatelů a sběratelů.

ŠALTINIAI

Kreĭž – Aleksandravičius Juozas. Kretingos tarmės žodynas, sud. D. Mikulėnienė, D. Vaišnienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2011.

LKA I – Lietuvių kalbos atlasas 1: Leksika, Vilnius: Mokslas, 1977.

LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (1941–2002), red. kolegija G. Naktinienė, J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, vyr. red. G. Naktinienė, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008 (atnaujinta versija, 2018). Prieiga internete: https://ekalba.lt/liet uvių-kalbos-zodynas/.

ŠVŽŽ – Vanagienė Birutė. Šiaurės vakarų žemaičių žodynas 1–2 (2014–2015), Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

LITERATŪRA

Alinei Mario 1997: Magico-religious motivations in European dialects: a contribution to archaeolinguistics. – Dialectologia et Geolinguistica 5, 3–30.

Alinei Mario 2005: Names of animals, animals as names: synthesis of a research. – Animal Names, Venezia: Istituto Veneto di Scienze, 245–268.

Ambrazas Saulius 1993: Daiktavardžių darybos raida 1: Lietuvių kalbos veiksmažodiniai vediniai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Berezowski Leszek 2020: English animal zero plurals. A new explanation. – Beiträge zur allgemeinen und vergleichenden Sprachwissenschaft 9, 7–27.

Berlin Brent 1992: Ethnobiological Classification: Principles of Categorization of Plants and Animals in Traditional Societies. New Jersey: Princeton University Press.

Blažek Václav 2018: Baltic *aušk[l]ejas m. & *aušk[l]ejā f. “bleak”. – Baltistica 53(1), 99–112.

Straipsniai / Articles

259

ŽYDRŪNĖ ŠALAVIEJŪTĖ

Blažek Václav, Čeladín Jindřich, Bětákova Marta 2011: Old Prussian fish-names. – Baltistica 39(1), 107–126.

Cerri Adriano 2021: Sul lessico anatomico dell’area dialettale nord-samogizia: presti e calchi. – Intersezioni baltistiche. Studi e saggi, Novi Ligure (AL), 215–232.

DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, 4-oji patais. laida, red. V. Ambrazas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2006.

Drożdż Grzegorz 2022: Gestalt principles of perception as a factor motivating the irregular properties of uninflected plural-only nouns. – Linguistica Silesiana, 25–42.

Gaivenis Kazimieras 1995: Kai kurių žuvų pavadinimai. – Terminologija 2, 86–91.

Goatly Andrew 2006: Humans, animals, and metaphors. – Society & Animals 14(1), 15–37.

Goudi Maria 2011: Etude motivationnelle de la zoonymie dialectale dans les variétés linguistique de l’île de Lesbos (Grèce): daktaro disertacija, Grenoble: Université de Grenoble.

Gritėnienė Aurelija 2006: Augalų pavadinimų motyvacija šiaurės panevėžiškių patarmėje, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Grygel Marcin 2020: The cognitive motivation behind the semantics of hungarian co-verbal constructions with ossze and szet. – Acta biologica cracoviensia series botanica 61(1), 31–47.

Jakaitienė Evalda 2009: Leksikologija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Jarmalavičius Dalius 2014: Vokiečių kalbos dūrinių daryba XV–XVIII a. rankraštiniuose dvikalbiuose baltų kalbų žodynuose: daktaro disertacija, Vilnius: Vilniaus universitetas.

Jasiūnaitė Birutė 2010: Šventieji ir nelabieji frazeologijoje ir liaudies kultūroje, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Kabašinskaitė Birutė 2011: Banginis mūsų raštijos bangose. – Archivum Lithuanicum 13, 113–130.

Kiełtyka Robert, Kleparski Grzegorz 2005: The ups and downs of the Great Chain of Being: The case of canine zoosemy in the history of English. – SKASE Journal of Theoretical Linguistics 2, 22–41.

Lakoff George 1987: Women, fire, and dangerous things: What categories reveal about the mind, Chicago: University of Chicago Press.

LKG – Lietuvių kalbos gramatika 1: Fonetika ir morfologija (daiktavardis, būdvardis, skaitvardis, įvardis), vyr. red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis, 1965.

260

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Šiaurės žemaičių vandens gyvūnų pavadinimų nominacija ir motyvacija

Lubienė Jūratė 2015: Lietuvių kalbos mikonimai: nominacija ir motyvacija, Klaipėda: Klaipėdos universiteto leidykla.

Lubienė Jūratė, Pakalniškienė Dalia, Cerri Adriano 2021: Moters lytinių organų pavadinimai šiaurės žemaičių patarmėje. – Intersezioni baltistiche. Studi e saggi, Novi Ligure (AL), 85–111.

Nilsen Allen P. 1996: Of ladybugs and billy goats: What animal species names tell about human perceptions of gender. – Metaphor and Symbol 11(4), 257–271.

Pakalniškienė Dalia, Lubienė Jūratė 2023: Sėdmenų pavadinimai šiaurės žemaičių patarmėje. – Baltistica 58(2), 287–314.

Panther Klaus-Uwe 2013: Motivation in language. – Cognition and motivation: Forging an interdisciplinary perspective, Cambridge: Cambridge University Press, 407–432.

Panther Klaus-Uwe, Radden Günter 2011: Motivation in grammar and the lexicon, Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.

Sabaliauskas Algirdas 1990: Lietuvių kalbos leksika, Vilnius: Mokslas.

Santos-Fita Dídac, Costa-Neto Eraldo, Sciavetti Alexandre 2011: Constitution of ethnozoological semantic domains: meaning and inclusiveness of the lexeme “insect” for the inhabitants of the county of Pedra Branca, Bahia State, Brazil. – Anais da Academia Brasileira de Ciências 83(2), 589–598.

Skardžius Pranas 1996: Rinktiniai raštai 1: Lietuvių kalbos žodžių daryba, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Smetona Marius 2015: Lietuvių kalbos eufemizmai: raiška ir motyvacija: daktaro disertacija, Vilnius: Vilniaus universitetas.

Smetonienė Anželika 2020: Žodyno „Promptuarium dictionum Polonicarum, Latinarum et Lituanicarum“ dūriniai. – Res humanitariae 28, 133–145.

Stundžia Bonifacas, Jarmalavičius Dalius 2019: Daiktavardžių dūryba vokiškuose XVII–XVIII a. baltų kalbų žodynuose, Vilniaus universiteto leidykla.

Šalaviejūtė Žydrūnė 2022: Lietuvių kalbos zoonimų nominacija ir motyvacija: gyvulių, naminių paukščių ir vabzdžių pavadinimai: daktaro disertacija, Klaipėda: Klaipėdos universitetas.

Umbrasas Alvydas 2015: Jūra biologijos nomenklatūroje. – Terminologija 22, 78–97.

Urbutis Vincas 1981: Kuršininkų žuvų pavadinimai. – Baltų etimologijos etiudai, 135–179. Vilnius: Mokslas.

Straipsniai / Articles

261

ŽYDRŪNĖ ŠALAVIEJŪTĖ

Urbutis Vincas 1997: Lie. (ž.) rubūlis, giùrė, (ryt.) kriaunỹs, la. (latg.) kūrmelis ir kiti ne(iš)aiškinti GOBIO GOBIO (L.) pavadinimai. – Baltistica 32(1), 5–23.

Urbutis Vincas 1999: Nei paukštis, nei grybas, tik marga žuvelė... – Baltistica 34, 77–80.

Urbutis Vincas 2002: Lie. (ž.) ratpìšis ir panašùs COTTUS GOBIO L. pavadinimai. – Baltistica 37(2), 273–276.

Wierzbicka Anna 2013: Polish zwierzęta ‘animals’ and jabłka ‘apples’: an ethnosemantic inquiry. – The linguistic worldview: Ethnolinguistics, cognition, and culture, London: Versita, 137–159.

Nomination and Motivation of the Names of Aquatic Animals in the Northern Samogitian Subdialect

SUMMARY

This study presents a comprehensive analysis of the names of aquatic animals in the Northern Samogitian subdialect. The empirical material was collected from lexicographic sources: the electronic Lietuvių kalbos žodynas (LKŽe), Kretingos tarmės žodynas (KretŽ), Šiaurės vakarų žemaičių žodynas (ŠVŽŽ I–II), and Lietuvių kalbos atlasas (LKA I). The aim is to determine which lexemes are used to refer to aquatic animals in the Northern Samogitian subdialect and to examine the nomination and motivation features of these names.

The names of aquatic animals in the Northern Samogitian subdialect constitute a substantial lexical group: 107 lexical units, including formal (phonetic, accentual, morphological) invariants, have been collected from the lexicographic sources. These names form a system with well-defined boundaries—a thematic group of aquatic animal names structured by both cognitive and linguistic principles. The largest subsystems within this group are the names of fish (65 invariants) and amphibians (31 invariants), while names for invertebrates (molluscs, worms, insects) are less numerous, with only 11 invariants.

The onomasiological study of these names revealed characteristic types, methods, and tools of nomination, with motivated lexemes predominating—accounting for 80 per cent of all studied names. The two most productive types of motivated nomination are affixal and compositional, together making up about 97 per cent of motivated nominatives, while the semantic nomination is relatively unproductive (3 per cent).

The onomasiological system of motivated Northern Samogitian aquatic animal names includes four types of motivation models: descriptive, functional, possessive-reproductive,

262

Acta Linguistica Lithuanica XCI

Šiaurės žemaičių vandens gyvūnų pavadinimų nominacija ir motyvacija

and comparative. This system typically captures 1–2 motivational features, which can be expressed both explicitly and implicitly, through structural and lexical motivators.

The systematic analysis of motivation models highlights two main operations in the name-creation process: (a) objective evaluation of reality based on sensory (visual, auditory, tactile) perceptions, and (b) associative evaluation of reality through metaphorical mechanisms. Analyzing names as results of nomination and motivation processes provides valuable insights into how the world is represented in language. The conceptual sphere of aquatic animal names presents a promising area for ethnolinguistic research and warrants further attention from researchers and collectors.

Įteikta 2024 m. rugsėjo 13 d.

ŽYDRŪNĖ ŠALAVIEJŪTĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva

[email protected]

Straipsniai / Articles

263