IŠ UŽSIENIO TERMINOLOGIJOS

Regina KVAŠYTĖ

Ústav lotyšského jazyka, Riga

SYNONYMA V LOTYŠSKÝCH TERMINOLOGICKÝCH SLOVNÍCÍCH

Požadavek vznesený v terminologické teorii různých jazyků, aby termíny byly jednoznačné a neměly synonyma, lze v terminologické praxi jen obtížně uskutečnit. To platí pro mnoho jazyků. V počáteční fázi utváření terminologie jednotlivých vědních oborů je synonymie nevyhnutelným jevem, neboť nejen termíny, ale ani samotné pojmy a jejich rozsah ještě nejsou dostatečně jasné. Přítomnost (vznik) synonymních termínů je nejčastěji určována mnoha faktory: „a) snaha pojmenovat pojem mnohem racionálněji než dosud; b) vytvoření nového termínu bez ohledu na již existující názvy; c) navrhování vlastních termínů různými terminologickými školami či směry; d) důsledky jazykové interference apod.“¹ Synonyma vznikají jak z objektivních (možné jazykové modely, změny pojmů), tak ze subjektivních důvodů (osobnost terminologa, jeho jazykový cit, postoj větší či menší skupiny odborníků apod.). Volbu toho či onoho synonyma často určuje pouze dohoda určitého kolektivu, tj. konvenční norma. Synonymům se nelze vyhnout ani v lotyšské terminologii; nacházejí se v terminologických textech a slovnících různých oborů. Výběrem terminologických slovníků z oblastí souvisejících s ekonomikou, financemi a podnikáním (všechny termíny těchto příbuzných oblastí jsou podmíněně označovány jako věcné termíny) se zkoumá uvádění synonym a jejich proměny v lotyšských terminologických slovnících vydávaných v různých obdobích, a to od samého počátku vydávání normativních terminologických souborů.

¹ Kaulakienė A. Fizikos ir technikos terminų sinonimijos vertinimas // Lietuvių kalbotyros klausimai: Kalbos normalizacijos klausimai. Vilnius, 1991. T. 31. P. 53.

76

První lotyšský slovník vědecké terminologie připravený na vědeckých základech² vyšel v roce 1922. Po založení Lotyšské republiky v roce 1918 bylo nutné rozvíjet národní vědu a kulturu, a proto byla roku 1919 z iniciativy ministerstva školství zřízena Terminologická komise, jejímž úkolem bylo vytvářet jednotnou terminologii. Činnosti komise se účastnili také významní lotyšští jazykovědci Janis Endzelynas (Jānis Endzelīns), Pēteris Šmitas (Pēteris Šmits), Ernestas Blesė (Ernests Blese), Jėkabas Dravniekas (Jēkabs Dravnieks). Slovník je souhrnem výsledků práce této komise – jsou v něm shromážděny lotyšské termíny a jejich ekvivalenty v ruštině a němčině, zahrnující 19 oborů: jazykovědu; filozofii; hudbu; malířství, sochařství a stavebnictví; přírodní vědy; lesnictví; chemii a chemickou technologii; matematiku; geometrii a kreslení; fyziku; mechaniku; stroje a zpracování kovů; stavebnictví; elektřinu a elektrotechniku; vojenské vědy; námořnictví; knižní průmysl, jakož i termíny národního hospodářství, financí a práva odpovídající předmětu výzkumu. V dubnu 1921 činnost Terminologické komise skončila kvůli nedostatku rozpočtových prostředků. Mnoho práce zůstalo nedokončeno, ale také se toho vykonalo nemálo. Oddíly věnované finančnictví a hospodářství a právu jsou považovány za nejlépe zpracované a mají také značný rozsah (31 stran ze 162 stran celého slovníku – celkem 1346 termínů).³ Protože tehdejší Terminologická komise spadala pod ministerstvo školství, odrážel se průběh úpravy lotyšské terminologie v daném období v měsíčníku vydávaném ministerstvem školství⁴, v němž byly k veřejné diskusi zveřejňovány různé návrhy, mezi nimi mnoho synonymních termínů z určitého oboru, a zároveň se očekávaly ohlasy.

V první polovině 20. století vyšlo několik lotyšských terminologických slovníků a ve všech se nacházejí různé synonymní termíny – některé z nich zůstaly synonymy dodnes, jiné časem zanikly nebo se jejich významy rozlišily. Si

² Zinātniskās terminoloģijas vārdnīca. Rīgā, 1922 (toliau tekste ZTV).

³ Blinkena A. 1922 gada „Zinātniskās terminoloģijas vārdnīca“ mūsdienu skatījumā // Nacionālā terminoloģija: vēsture, tagadne un perspektīvas: Referātu tēzes. Rīgā, 1996. Lpp. 37.

⁴ Izglītības Ministrijas Mēnešraksts (toliau tekste IMM).

77

Synonyma odrážejí vývoj terminologie v každém vědním oboru, avšak nejvhodnější termín lze vybrat až na základě jeho praktického užívání. „Synonymie v terminologické praxi svědčí o tom, že soustava termínů (a nejčastěji i pojmů) v příslušném oboru ještě není ustálená, stále se vytváří a proces terminologizace pokračuje. Synonymie není vlastní terminologickým soustavám vytvořeným na vědeckých základech, protože se jí při jejich přípravě snažíme co nejvíce vyhnout“⁵. Tento proces se odráží také v terminografických pramenech: ve slovnících termínů z téhož oboru, vydávaných v různých obdobích, se objevují odlišná označení téhož pojmu i jejich definice. Jsou výsledkem snahy hledat nejracionálnější a nejvhodnější názvy pro nové či změněné pojmy. Normativním termínem se často stane a ustálí jeden z několika synonym nebo variant. To platí i pro proces utváření standardizované terminologie.

Odborná terminologie se v tomto ohledu vyznačuje zvláště výrazně, protože právě v oblastech jejího užívání docházelo v různých obdobích (a děje se tak i v poslední době) k mnoha změnám, a proto se synonym používá podstatně více. Vzhledem k tomu, že mnoho nových jevů a jejich označení přichází ze zahraničí, setkávají se terminologové stále častěji s případy synonymie mezi domácími a mezinárodními termíny, tedy s absolutní synonymií. Jde patrně o nejoblíbenější podobu synonymie v terminologii, avšak způsoby uvádění takových synonym se v různých slovnících liší. Nejčastěji se nejprve uvádí termín cizího původu a vedle něj, oddělený čárkou, jeho lotyšské synonymum /v poslední době se terminologické slovníky řídí obecným principem, že na prvním místě se uvádí termín užívaný šířeji, bez ohledu na jeho původ; těžko však říci, zda tento princip platil i při přípravě starších terminologických slovníků/: protests, iebildums „námitka“⁶ (IMM 1920, IX);⁷ reklamacija, iebildums „námitka“ (IMM 1921, IV; ZTV 30); kompensacija, atlīdzināšana „náhrada“ (IMM 1921, IX); referents,

⁵ Skujiņa V. Latviešu terminoloģijas izstrādes principi. Rīgā, 1993. Lpp. 49. ⁶ Latviško termino vertimas į lietuvių kalbą apytikris, tai gali nebūti terminas. ⁷ Skliausteliuose po atitinkamos santrumpos minimi metai bei leidinio numeris (romėniškais skaitmenimis) arba puslapis (arabiškais skaitmenimis).

78

priekšačelējs „pristatytojas“ (IMM 1920, II) /plg. latviškas sinonimas – žodžių junginys priekšā cēlējs (ZTV 4)/; paritate, vienvērte „vienavertiškumas“ (IMM 1920, XI; ZTV 22) /tiek tarptautinis, tiek latviškas gimininis terminas įeina ir į rūšinio termino sudėtį – naudas paritate, naudas vienvērte „pinigų vienavertiškumas“ (ZTV 16)/; maklers, starpnieks „tarpininkas“ (VLT 22)⁸ /vok. Makler/; cirkulārs, apkārtraksts „aplinkraštis“ (VLT 34); akreditīvs, pilnvara „įgaliojimas“ (VLT); konfiskacija, atjemšana „atėmimas“ (VLT); rabats, atlaids „nuolaida“ (IMM 1920, XI; ZTV 31); memorands, ielāde „atmintinė“ (ZTV 16). Būtina taip pat paminėti, jog terminų žodynuose atsispindi ir savo laiko rašybos normos – dabar remiantis dabartinės latvių kalbos normomis kai kurie tarptautiniai (o kartais ir latviški) terminai rašomi kitaip. Ypač dažnai keitėsi tarptautinių žodžių rašybos reikalavimai latvių kalba.⁹

Setkáváme se také s opačným pořadím termínů: nejprve se uvádí lotyšský termín a za ním jeho synonymní mezinárodní termín: izredze „perspektiva“, vakance (VLT 31); lietpratis „odborník, člověk znalý věci“, eksperts (ZTV 6) (srov. eksperts, lietpratējs VLT); pārvede „převod“, indosaments (VLT) /v předchozím vydaném slovníku mezinárodní termín chyběl – srov. pārvedu uzraksts, pārvede „převodní zápis, převod“ (ZTV 22)/; pirmteksts, oriģināls „původní text“ (ZTV 5) /rus. podlinnik/; piemaksa „příplatek“, adžio (VLT) atd.

Taková absolutní synonymie mezinárodních a lotyšských termínů je opodstatněná. Často se jí však chceme vyhnout: „všeobecná tendence vyhýbat se absolutním synonymům, byť omezená … se projevuje dvojím způsobem: 1) sémantickou diferenciací takových dvojic; 2) úplným vytlačením výpůjčky z jazykového systému“.¹⁰ Mohou vznikat jevy nežádoucí pro terminologii, například neek-

⁸ Dravnieks E. Vācu–latviešu tirdznieciskā terminoloģija. Rīgā, 1935. Lpp. 35 (toliau tekste VLT).

⁹ Podtržena jsou písmena, která neodpovídají současnému lotyšskému pravopisu – dnes jde nejčastěji o dlouhé samohlásky.

¹⁰ Klimavičius J. Tarptautinių ir lietuviškų terminų sinonimija terminografijoje // Lietuvių kalbotyros klausimai: Lietuvių terminologija. Vilnius, 1975. T. 16. P. 92.

79

…ekvivalence. Ve slovnících se často uvádějí různé lotyšské termíny synonymní k jednomu mezinárodnímu termínu, případně má jeden lotyšský termín různé mezinárodní synonymní protějšky, například již uvedené příklady reklamacija, iebildums a protests, iebildums. Podobné vztahy se projevují i v dalších případech: galvojums „ručení“, garantija (VLT) /něm. Garantie/ a drošības nauda „peněžní kauce“, galvojums (VLT) /něm. Kaution/. Některé terminologické slovníky zaznamenávají také lotyšské ekvivalenty mezinárodního termínu kalkulācija, které se liší formou: jednoslovný termín – prefixální derivát aplēsums „výpočet“ /v ZTV je mezinárodní termín – kalkulācija (16) – srov. něm. Kalkulation, Berechnung/ a dvouslovný druhový termín, jehož součástí je sufixální derivát aplēse: kalkulācija, iepriekšēja aplēse „předběžný výpočet“ (VLT). J. Endzelīns se kdysi stavěl proti nelotyšské výpůjčce z němčiny rēķins a navrhoval místo ní užívat právě starý baltismus lēse¹¹. To se odrazilo i v terminologických slovnících – lēse (rēķins) (IMM 1920, IX; ZTV 34); v současném jazyce se však prosadilo rēķins a jeho deriváty, ačkoli se lēse občas užívá i v některých úředních textech, například v zákonech – název oddílu „Nodokļa aplēse un maksāšanas kārtība“ „Výpočet daně a způsob jejího placen퓹².

Vztahy mezi členy synonymní dvojice se mohou měnit – jeden z nich zanikne, jiný získá diferencovaný význam nebo se determinologizuje. Zvlášť zřetelně je to patrné při zkoumání proměn termínů imports a eksports. Oba měly od počátku lotyšské ekvivalenty ievedums „dovoz“ a izvedums „vývoz“, které se ve slovnících uvádějí jak jako druhové termíny, tak jako součásti složených druhových termínů nebo jako komponenty složených termínů: izvedtirdzniecība „vývozní obchod“, eksports (VLT) /něm. Ausfuhrhandel/; ievedtirdzniecība „dovozní obchod“, importtirdzniecība (VLT 17) /něm. Importhandel/. Slovník zaznamenává také označení osob provádějících tyto činnosti eksportiers, izvedējs „vývozce“ (VLT 13) /něm. Exporteur/; importiers, ievedējs „dovozce“ (VLT 17) /něm. Importeur/. Později však termíny

Valodas prakses jautājumi / red. J. Endzelīns. Sakārt. P. Ozoliņš. Rīgā, 1935.

Par uzņēmuma ienākumu nodokli // Diena. – 1995, kovo 8.

80

ve slovnících se tyto lotyšské ekvivalenty objevují již jen jako vysvětlení v závorkách – srov. eksports (arī izvedums) (ETV 72)¹³; eksports (izvedums) (ETSV 77)¹⁴; imports (ievedums) (ETSV 90) /ve slovníku z roku 1975 termín imports není – pouze dva termíny obsahující složku import-: importmuita „dovozní clo“ a importprece „dovozní zboží“ (ETV 95)/. V poslední době zůstaly složky ieved- a izved- zachovány pouze ve složených termínech ievedmuita „dovozní clo“ a izvedmuita „vývozní clo“ (ELDO 237), jakož i ve víceslovných termínech, v nichž plní funkci přívlastek. Jak uvádí lotyšská lexikoložka A. Laua, mezinárodní slova někdy mají význam termínů, zatímco jejich lotyšské ekvivalenty termíny nejsou; uvádí právě tyto termíny.¹⁵

Vedle jednoslovného mezinárodního termínu se ve slovnících termínů často uvádí také víceslovný termín, jehož součástí je jak lotyšský, tak mezinárodní prvek: testators, testamenta taisītājs „pořizovatel závěti“ (IMM 1920, II); trasants, vekseļa devējs „výstavce směnky“ (IMM 1920, XI; ZTV 35); trasats, vekseļa maksātājs „směnečník“ (IMM 1920, XI); skonts, konta atlaids „srážka z účtu“ (IMM 1920, XI) /odráží se zde i gramatická změna – v současném jazyce se místo termínu atlaids (viz také rabats, atlaids) užívá forma ženského rodu atlaide/; kurtāža, maklera atlīdzība „odměna makléře“ (ZTV 15) /dříve byl lotyšský ekvivalent uveden v novinách v závorkách – kurtāža (māklera atlīdzība) (IMM 1920, XI)/; obligācija, ķīlu zīme „zástavní list“ (IMM 1920, IX); adopcija, pieņemšana bērna vietā „přijetí na místo dítěte“ (IMM 1921, IV) /doporučuje se nahradit jednoslovný mezinárodní termín trojslovným lotyšským synonymem (později slovník uvádí mezinárodní termíny dvěma způsoby: adopcija (ZTV 6) a adoptēšana (sulotyštilá forma s příponou -šana), pieņemšana bērna vietā (ZTV 7)/; averss, monētas priekšpuse „přední strana mince“

¹³ Ekonomikas terminu vārdnīca. (Řada Terminoloģija. Č. 11.). Riga, 1975 (dále v textu ETV).

¹⁴ Ekonomikas terminu skaidrojošā vārdnīca (red. prof. A. Moisejeva). Riga, 1981 (dále v textu ETSV).

¹⁵ Laua A. Latviešu leksikoloģija. Rīgā, 1980. Lpp. 200.

81

(ZTV 7); revers, monētas mugurpusē „zadní strana mince“ (ZTV 30) – v mezinárodním termínu může jít o tiskovou chybu – v současném jazyce reverss /později reverss (monētas mugurpusē) (JTV 142)¹⁶ /. Je třeba také zmínit, že synonyma pomáhají vyjádřit několik významů tohoto mezinárodního termínu, které souvisejí s lat. reversus „obrácený zpět, vrácený“¹⁷ a odrážejí se ve slovníku současné lotyštiny – uvádí se jich celkem pět – „2. V obchodním právu závazek, slib, který se podepisuje, když někdo něco zastaví. 3. Záruční listina, kterou odesílatel nákladu vydává kapitánovi lodi“ (LLVV 634)¹⁸ – srov. garantijas vēstule „záruční dopis“, reverss (TSV 4, 497).¹⁹ Ve slovníku věcných termínů současné lotyštiny je mezinárodní termín zaznamenán pouze v jednom významu a lotyšské slovní spojení je uvedeno v závorkách jako vysvětlení (jiným písmem – kurzivou – ve slovníku) – reverss (monetas mugurpusē) (ELDO 353).

Synonymie se vyskytuje jak mezi jednoslovnými termíny, tak mezi složkami víceslovných termínů. V tomto případě může mít synonymní varianty kterákoli složka víceslovného termínu – jak nadřazený termín, tak přívlastek podřazeného termínu – nejčastěji podstatné jméno v genitivu, méně často příčestí nebo přídavné jméno: tranzīta, caurvedu muita „tranzitní clo“ (IMM 1920, XI); prioritātes, priekšrocības akcijas „prioritní akcie“ (ZTV 27); komisijas (starpniecības) darījums „zprostředkovatelský obchod“ (ZTV 14); galvota (garantēta) akcija „garantovaná akcie“ (IMM 1920, IX); galvota (garantēta) obligācija (ZTV 19). Takové synonymní složky se uvádějí v závorkách nebo za čárkou, aniž se opakuje nadřazený termín. Podřazený termín mohou tvořit také mezinárodní termín a starší výpůjčka nebo lotyšské slovo, přičemž má několik lotyšských složek, např.: atvieglots (priekšrocības) tarifs „zvýhodněný (prioritní) tarif“ (JTV 22), sakarīgas, atkarīgas cenas „závislé, propoje-

Juridisko terminu vārdnīca. Riga, 1942 (dále v textu JTV).

Tarptautinių žodžių žodynas. Vilnius, 1969. P. 661.

Latviešu literārās valodas vārdnīca. Rīgā, 1987. Sēj. 6(2) (toliau tekste LLVV).

Tautsaimniecības vārdnīca. Riga. 1943–1944 (dále v textu TSV).

Ekonomikas, lietvedības un darba organizācijas termini. Riga, 1995 (dále v textu ELDO).

82

„té ceny“ (ZTV 12); iepriekšēja kontrole (revizija) „předběžná kontrola“ (ZTV 25) apod.

Lotyšský ekvivalent uvedený v závorkách za mezinárodním termínem se chápe také jako synonymní termín dublikāts (divotnis) „dvojitý“ (ZTV 12); taksātors (novērtētājs) „odhadce“ (JTV 159); magnāts (lielmanis) „velmož“ (JTV 92), i jako vysvětlení, zejména jde-li o víceslovné spojení: koncesija (tirgošanas atļauja) „obchodní povolení“ (IMM 1920, XI; ZTV 15); remedijs (pielaižamā starpība) „přípustný rozdíl“ (IMM 1920, XI) /srov. později remedijs, pielaižamā starpība (ZTV 30)/; majorats (mantojums pēc pirmdzimtības) „dědictví podle prvorozenství“ (IMM 1920, XI); embargo (apkļāšana, aizliegums) „zabavení, zákaz“ (ETV 78). Méně často se na prvním místě uvádí lotyšský termín a v závorkách jeho mezinárodní ekvivalent: pirmtiesība (prioritāte) „právo přednosti“ (JTV 133); pirmraksts (oriģināls) „prvopis“ (JTV 133) /srov. pirmteksts, oriģināls (ZTV 5)/; piekritība (kompetence) „příslušnost“ (JTV 128) /něm. Zuständigkeit, Kompetenz; rus. podsudnostj, vedomstvo/; drošības skapītis (arī a. seifs) „bezpečnostní skříňka“ (TSV 370).

Méně často jsou synonymní termíny ve slovnících spojeny spojkou jeb „neboli“ – to svědčí o tom, že jejich významy se překrývají, neboť v lotyštině tato spojka spojuje slova se zcela totožnými významy: klienta jeb pienāksnieka iraidība „přítomnost klienta“ (IMM 1921, IX) /rus. naličnosti po ščetu klienta – později ve slovníku bez spojky: klienta, pienāksnieka iraidība (ZTV 17)/; formulāri jeb veidlapas „formuláře“ (TSV 4, 497); grāmatvešana jeb grāmatu vēšana (arī grāmatošana vai iegrāmatošana) „vedení účetních knih“ (TSV 4, 542). Později se to v lotyšských terminologických slovnících nevyskytuje; nejčastěji se používá odkaz skat. /žr./: tālrunis sk. telefons (JTV 159) a odpovídající telefons (tālrunis) „telefon“ (JTV 160). Současné užívání lotyštiny ukazuje, že lotyšský termín tālrunis (kalk podle něm. Fernsprecher) je poměrně rozšířený, například v oficiálních oznámeních uveřejňovaných v různých novinách i jinde. V současných odborných slovnících zůstávají tyto výrazy synonymy: tālrunis sk. telefons (ELDO 407) a telefons, tālrunis (ELDO 411).

83

Někdy se ve slovnících uvádí jako synonyma také několik lotyšských termínů. Mohou to být jednoslovné i víceslovné termíny, takových případů však není mnoho (snad o něco častěji se vyskytují v současné odborné terminologii): aizbildnis, aizgādnis, pārvaldītājs „opatrovník, poručník, správce“ (VLT) /něm. Kurator/; atzinums „závěr, názor“, atsauksme „posudek“ (IMM 1921, VII) /v současném jazyce jsou významy těchto termínů rozlišeny/; iejūkums, iestrādāšanās „zaměstnání/zapracování“ (ZTV 16); piedāvājums, piesolījums „nabídka, příslib“ (ZTV 25); dieninieks, dienas strādnieks, algadžis „denní dělník, nádeník“ (ZTV 23) /algadžis – stará výpůjčka indoevropského původu²¹; pārvedu uzraksts, pārvede „převodní zápis“ (ZTV); uzziņa „informace“, norāde „odkaz“ (ZTV 6; 33) /významy jsou v současné terminologii rozlišeny/; galvotājs, galvinieks „ručitel“ (VLT) /různé lotyšské přípony – jak -tājs, tak -nieks se hodí k tvoření názvů činitelů/; līgumdarbinieks, darbņēmis „smluvní pracovník, pracovník najatý na práci“ (ZTV 23); vērtības krišanas, vērtības zudums „pokles hodnoty, ztráta hodnoty“ (TEV 134)²²; ielīgšana, ievilcināšana „zdržení, prodlení“ (TEV 40) /významy jsou rozlišeny/; strādājošie, strādātāji „pracující“ (TEV 123); naudas iztērēšana, naudas izdošana „utrácení peněz, vydávání peněz“ (ELDO 164).

V terminologických slovnících vydaných v různých obdobích se odrážejí i další případy synonymie, například synonymie víceslovných a jednoslovných termínů, která je v současné lotyštině zvláště produktivním způsobem tvoření termínů: muitnīca, muitas valde „celnice“ (IMM 1920, XI); laika strādnieks, laikstrādnieks „časový dělník“ (TEV 123); caurlaides spēja, caurlaidspēja „propustnost“ (TEV 122); īpat­svars, īpatnējais svars „měrná hmotnost“ (ELDO 404); saskarīgas piegādes, saskarpiegādes „související dodávka“ (ELDO 309); galarādītāji, galīgie rādītāji „konečné ukazatele“ (ELDO 340) /složený termín je termín tvořený spojením několika částí; víceslovný termín se skládá z několika slov, jeho součástí je pa-

²¹ K. K a r u l i s K. Latviešu etimoloģijas vārdnīca. Rīgā, 1992. Sej. 1. Lpp. 66.

²² Tirdzniecības ekonomikas, organizācijas un pārvaldes termini. Rīgā, 1992 (toliau tekste TEV).

84

Lemma je přídavné jméno; pilnvarotājs, pilnvaras devējs „zmocňující, udělovatel plné moci“ (ELDO 317). Synonymní mohou být také eliptické termíny, při nichž se vypouští jedna složka, a jeden termín se tak zkracuje: gabaldarba strādnieks, gabalstrādnieks „úkolový /pracovní/ dělník“ (TEV 123); piespiests darba kavējums, piespiedu kavējums „nucené /pracovní/ zameškání“ (ELDO 174).

V terminologických slovnících se vyskytují také slovotvorná synonyma utvořená různými slovotvornými prostředky – nejčastěji jde o příponová a koncovková odvozená slova lotyšského původu (nebo o staré výpůjčky): uzlē sums, uzlēse „připočítání“ (ZTV 18); piekļūšana, piekļuve „přístup“ (ELDO 309); piedzina, piedzīšana „vymáhání“ (ELDO 308); samaksas termiņš, makšāšanas termiņš „lhůta splatnosti“ (ELDO 414).

Zájem o lotyšské odborné termíny byl vždy značný a v poslední době je obzvláště velký, proto se slovníky termínů z těchto oborů vydávají poměrně často – po prvním slovníku vědecké terminologie, vydaném v roce 1922, vyšlo již přibližně 40 lotyšských terminologických slovníků a jejich počet stále roste. Jde o slovníky, které uvádějí termíny z různých jazyků (lotyštiny, ruštiny, angličtiny, francouzštiny, němčiny) – kombinace dvou, tří či více jazyků. Mohou mít různou strukturu i účel (jednojazyčné, dvojjazyčné, trojjazyčné apod., překladové a/nebo výkladové), ve všech se však lze setkat se synonymy – odůvodněnými i neodůvodněnými (zejména jsou-li slovníky vydány bez souhlasu Terminologické komise nebo nejsou-li v souladu s jejími usneseními a publikacemi); lze tedy konstatovat, že synonymii se v lotyšské odborné terminologii (stejně jako v terminologii jiných oborů) dosud nedaří zcela vyhnout.

Zkratky

a. – anglický jazyk lot. – latinský jazyk srov. – porovnat rus. – ruský jazyk č. /viz/ – číst /viz/ něm. – německý jazyk

85

Literatūra

1. Blinkena A. 1922 gada „Zinātniskās terminoloģijas vārdnīca“ mūsdienu skatījumā // Nacionālā terminoloģija: vēsture, tagadne un perspektīvas: Referātu tēzes. Rīgā, 1996. Lpp. 37–38.

2. Dravnieks E. Vācu-latviešu tirdznieciskā terminoloģija. Rīgā, 1935.

3. Ekonomikas, lietvedības un darba organizācijas termini. Rīgā, 1995.

4. Ekonomikas terminu vārdnīca. (Sēr. Terminoloģija. Nr.11.). Rīgā, 1975.

5. Izglītības Ministrijas Mēnešraksts. Rīgā, 1920–1921.

6. Juridisko terminu vārdnīca. Rīgā, 1942.

7. Kaulakienė A. Fizikos ir technikos terminų sinonimijos vertinimas // Lietuvių kalbotyros klausimai: Kalbos normalizacijos klausimai. Vilnius, 1991. T. 31. P. 51–56.

8. Klimavičius J. Tarptautinių ir lietuviškų terminų sinonimija terminografijoje // Lietuvių kalbotyros klausimai: Lietuvių terminologija. Vilnius, 1975. T. 16. P. 91–123.

9. Karulis K. Latviešu etimoloģijas vārdnīca. Rīgā, 1992. Sēj. 1–2.

10. Latviešu literārās valodas vārdnīca. Rīgā, 1972–1996. Sēj. 1–8.

11. Laua A. Latviešu leksikoloģija. Rīgā, 1980.

12. Moisejevs A., Petrošjans K., Pilipenko N. Ekonomikas terminu skaidrojošā vārdnīca / red. prof. A. Moisejeva. Rīgā, 1981.

13. Skujiņa V. Latviešu terminoloģijas izstrādes principi. Rīgā, 1993.

14. Tautsaimniecības vārdnīca. Rīgā, 1943–1944. D. I–IV.

15. Tirdzniecības ekonomikas organizācijas un pārvaldes terminu vārdnīca. Rīgā, 1992.

16. Valodas prakses jautājumi / red. J. Endzelīns. Sakārt. P. Ozoliņš. Rīgā, 1935.

17. Zinātniskās terminoloģijas vārdnīca. Rīgā, 1922.

SYNONYMS IN LATVIAN DICTIONARIES OF TERMS

Summary

It is difficult to implement in practice the theoretical requirement of monosemantics of terms. In the meantime, Latvian terminology has failed to avoid synonymy. This article deals with cases of synonymy in Latvian terminology of economics, finance and business. The first dictionary that included terms of those fields, was published in 1922. Until now about 40 such dictionaries were published.

Terminology of the above-mentioned fields has changed a lot in various periods; therefore its synonymy is abundant. One-word terms and complex terms could both have synonyms. Most frequent is the case of synonymy between Latvian and international words. In recent dictionaries the more frequently used synonym is given first. Sometimes it happens that various dictionaries present different

86

Latvian equivalents of the same international term. Synonymy of two Latvian terms is also noticeable. The relationship between components of synonymic couple changes – some of them disappear or acquire a different meaning. There are some cases of derivational synonyms.

Regina KVAŠYTĖ

Gauta 2000 05 31

Latviešu valodas institūts Akademijas laukumā 1 LV-1050, Rīga

87