Solvita LABANAUSKIENĖ

Ústav litevského jazyka

LOTYŠSKÉ NÁZVY ROSTLIN VE SLOVNÍCÍCH JURGIUSE (AMBRAZIEJUSE) PABRĖŽY

Materiálem článku je 298 názvů lotyšských druhů rostlin vybraných ze dvou slovníků Jurgise (Ambraziejuse) Pabrėži (1771–1849) – Taislôs augininu (1843, dále TA) a Waardaau tayslynee Auginiu (1834, dále WTA). Při uspořádávání a vytváření litevských názvů rostlin podle systému rostlin sestaveného C. Linném se J. Pabrėža opíral také o prameny v jiných jazycích – knihy si nechával posílat z Vilniusu, Petěrburgu a Rigy (Gidžiūnas 1993: 207). Jednou z nich byla Oekonomisch-technische Flora von Wilhelm Christian Friebe (Riga, 1805), uložená v oddělení vzácných tisků knihovny Vilniuské univerzity. Německý autor ve své knize uvádí nejen latinské a německé názvy, ale vedle každého z nich také lotyšské, estonské a ruské názvy rostlin, jak napovídá název, cíleně shromážděné. Právě ze slovníku W. Ch. Friebeho Oekonomisch-technische Flora, jak J. Pabrėža zmiňuje v předmluvě k Tayslôs auginiu, se do obou jeho botanických slovníků dostaly lotyšské i ruské (moskevské) názvy rostlin. Lotyšské ekvivalenty nestačily ke všem litevským názvům rostlin, protože soubor W. Ch. Friebeho je úzký a jednostranný. Lotyšská rostlinná nomenklatura se začala shromažďovat a zkoumat později – ve druhé polovině 19. století. V roce 2003 vyšla kniha Inesy Ēdelmanės a Ārijy Ozoly Latviešu valodas augu nosaukumi (dále LAN), v níž názvy rostlin shromážděné ze všech dřívějších pramenů ukazují dějiny utváření terminologické základny této oblasti v lotyštině (Reidzāne 2003: V). Sloužila jako opora při ověřování podob lotyšských názvů ve slovnících J. Pabrėži.

Cílem tohoto přehledového článku je srovnání lotyšských a litevských termínů botanické systematiky J. Pabrėži.

Lotyšské názvy rostlin v TA a WTA

Nejprve se o vytváření a výběr botanických názvů pokusili ve WTA; na tomto základě pak pokračovala největší vědecká práce J. Pabrėžiho v jeho životě

145

vědecká práce Taiślōs augimui, zahrnující téměř tisíc názvů rostlinných rodů.

Srovnání slovníků. Při přejímání lotyšských názvů rostlin vycházel J. Pabrėža z jediného německého díla W. Ch. Friebeho Oekonomisch-technische Flora. Mezi WTA a TA se však liší jak pravopis, tak samotné názvy rostlin. V tabulkách autorka převedla podoby lotyšských a litevských názvů rostlin do současné podoby (lotyšské údaje byly ověřeny podle LAN, litevské podle výzkumu Giedriuse Subačiuse Jurgio Ambraziejaus Pabrėžos žemaičių kalba (Subačius 1996: 12–42)). Například:

lat. Asarum europaeum – lot. Kummelu pēdas (~ kummelu pēdas) [srov. kumeļu pēda, piparu zāle LAN] –

lit. Pypyyrtapy europyny (~ pipirlapė europinė) TA – lot. Kummelu pēdas. Pippiru Sahles (~ kummelu pēdas, pippiru zāles) WTA;

lat. Convallaria majalis – lot. Wetschokli. Wēlschawas. Wēschauštini (~ večokli, vēšavas, vešauštini) [srov. vēžokli, vēžavas, vēžauštini LAN] –

lit. Pakalnōty Wōōžbardzy (~ pakalnutė ožbarzdė) TA – lot. Wetschokli. Wehschawas. Weschi-austini (~ večokli, vēšavas, vēš-austini) WTA;

lat. Fragaria vesca – lot. Semmenes. Semmohgas (~ zemenes, zemogas) [srov. zemenė, zemenoga LAN] –

lit. Žemyny Žemōōgy (~ žeminė žemuogė) TA – lot. Semmenes. Semm-Ohgas (~ zemmenes, zemn-ogas) WTA;

lat. Ficaria ranunculoides – lot. Tukkuma Sahle (~ tukkuma zāle) [srov. tīukuma zāle LAN] –

litev. Szwatyk szwatykweedy (~ švatikas švatikvedė) TA – lotyš. Tuhkume Sahles (~ tūkume zāles) WTA;

lat. Malva rotundifolia – lotyš. Kakku seers (~ kakku siers) [srov. kaku siers LAN] –

litev. Katsury apsōkōrtaapy (~ katsurė apsukurtlapė) TA – lotyš. Kakku seers. Pappeles (~ kakku siers, pappeles) WTA;

lat. Nymphaea alba – lotyš. Lehpa (appa). Baltas Lehpas (~ lēpa appa?, baltas lēpas) [srov. baltā (ās) lēpa, lēpu lapa LAN] –

litev. Undlelyje baltooji (~ undlelija baltoji) TA – lotyš. Lehpu lappa. Baltas lehpas (~ lēpu lappa, baltas lēpas) WTA;

lat. Rubus fruticosus – lotyš. Kasenes. Kasa (~ kazenes, kaza) [srov. kazene, kazu ogas LAN] –

litev. Aawietie žiórkszynyny (~ aviete žiūrkštinė) TA – lotyš. Kasene. Kasa ohgas (~ kazene, kaza ogas) WTA;

146

lat. Sambucus nigra – lotyš. Plēderu kokks. Plūschus (~ plēderu kokks, plūšus)

[srov. plēderu koks, plūsti koks LAN] –

litev. Bezdas juodasis (~ bezdīs juodasis) TA – lotyš. Plēderu kokks. Pluschu (~ plēderu koks, plūšu) WTA;

lat. Trifolium pratense – lotyš. Abbolites. Abbolinas. Abbolu sahles (~ abbolites, abbolinas, abbolu zāles) [srov. ābolītis, āboliņu zāles, āboliņu LAN] –

litev. Dobÿts takÿwnis (~ dobilas tankinis) TA – lotyš. Abbolites. Abbolinas. Abbolu sahles. Abbolinni (~ abbolites, abbolinas, abbolu zāles, aboliņi) WTA;

lat. Ulmus campestris – lotyš. Gohba (~ goba) [srov. goba LAN] –

litev. Winkszna ganikłwyny (~ vinkšna ganyklinė) TA – lotyš. Goba Sauswesche (~ goba sausvēse) WTA;

lat. Veronika officinalis – lotyš. Apini semnes (~ apini zemnes) [srov. zemes apinis LAN] –

litev. Wērony aptiekÿny (~ veronė aptiekinė) TA – lotyš. Appini semnes (~ appini zemnes) WTA.

Existují i případy, kdy WTA neuvádí ten lotyšský název, který byl v TA, např.:

lat. Humulus lupulus – lot. Appini (~ appini) [srov. appini LAN] – lit. Aapinis vysórtynesis (~ apynis visurtiniais) TA;

lat. Solanum tuberosum – lot. Rahcinas (~ rāčinas) TA [srov. rācenis LAN] – lit. Džiögma Ropóoty (~ džiūgma roputė) TA;

lat. Stellaria media – lot. Mauring (?) [v LAN není] – lit. Žvayzdynyky Žłūgis (~ žvaizdinyke žliūgis) TA.

Synonymie a obraznost. Základ zkoumaného materiálu tvoří lidové, tj. nářeční názvy rostlin. Významná lotyšská terminoložka V. Skujinia řadí lidovou terminologii k nářeční slovní zásobě (Skujiņa 2002: 41). V Litvě o lidové terminologii psal terminolog J. Klimavičius: „v litevské jazykovědné tradici byla lidová terminologie především představována jako nejdůležitější zdroj a vzor odborné terminologie. <...> je nemyslitelné, aby botanika nepřebírala z lidového jazyka“ (Klimavičius 1996: 4). Lidová terminologie se vyznačuje synonymií a obrazností, expresivitou. V botanice, stejně jako v jiných oborech, je jev synonymie zejména v počátečních fázích utváření terminologie nevyhnutelný. Synonymii může určovat obvyklost slova v určitém nářečí (Keinys 1974: 46). J. Pabrėža vedle latinského termínu uváděl jeden odbor-

147

ný. V německém prameni tvoří lotyšské názvy rostlin dokonce 60 řad synonym; užívají se synonymicky v podobě jednoslovného i dvojslovného názvu, proto jsou v TA uváděna nejen jednotlivě, ale i po 2, 3 nebo dokonce 4 synonymech. Např.:

lat. Menyanthes trifoliata – lot. Puppu lappa. Puplatschi (~ puppu lappa, puplači) [srov. pupu lapas, puplači LAN] –

lit. Pylwity Puupłayszky (~ pilýtė puplaiškė) TA;

lat. Rosa canina – lot. Ehrkschki. Wilke drilzehkle (ērkšķi, wilke drīcekIe) [srov. ērškis, vilka drīcekle LAN] –

lit. Erszkroozý Eerszketis (~ ērškrože ēršketis) TA;

lat. Scirpus caespitosus – lot. Aschki doni. Meldi (~ aški doni, meldi) [srov. aški, doni, meldri LAN] –

lit. Smóklie kúoksztatojì (~ smukle kuokštotoji) TA;

lat. Calluna vulgaris – lot. Wirsnes. Mellotni. Mehna sahle. Garzhe (~ wirsnes, mellotni, melna zale, garše) [srov. wirsnes, mellotnis, melna zale, garšes LAN] –

lit. Wvrži wysórtynesis (~ viržis visurtin(i)asis) TA a další.

Lidové názvy rostlin se vyznačují obrazností a výrazností. Jak říká Kazimieras Gaivenis, expresivní termíny se tvoří dokonce i v terminologii systematiky (Gaivenis 1991: 29). J. Pabrėža samozřejmě přebíral lotyšské názvy rostlin z již zmíněného pramene, aniž vybíral mezi obraznými a neobraznými. Těch obrazných je však poměrně mnoho. Např.:

lat. Hypericus perforatum – lot. Jāņu sahles (~ Jāņu zāles) TA [srov. Jāņu zāles LAN] –

lit. Jonón parmałspóugy (~ jonutė parmałspuogė) TA;

lat. Pinguicula vulgaris – lotyš. Dzeggu ses seetawas (~ dzeguzes sietavas) TA [srov. dzeguzes sietava LAN] --

lit. Tóklie wysórtyvny (~ tuklė visurtinė) TA;

lat. Primula officinalis – lotyš. Gaila bikses (~ gaila bikses) TA [srov. gaila bikses LAN] –

lit. Pawasaargy aptiekyny (~ pavasargė aptiekinė) TA;

lat. Verbascum lychnitis – lotyš. Saules szwezze (~ saules svecce?) TA [srov. saules svece LAN] –

lit. Dewinmaacy mažesnioji (~ devynmacė mažesnioji) TA a další.

148

Některé současné vědecké názvy se změnily, například nikoli Jāņu zāles, nýbrž divšķautņu asinszāle; „dzegezes sietavas“ – parastā kreimule LAN. Obraznost se zachovala ve vědeckém lotyšském názvu Verbascum lychnitis – parastais deviņvīruspēks.

Jednoslovné názvy druhů. V TA převažují jednoslovné lotyšské názvy rostlin (176). V tomto slovníku, stejně jako v lidové terminologii obecně, označují jak rod, tak druh, např.:

lat. Cornus sanguinea – lotyš. Beswarde (~ bezvarde) [srov. bezvārde LAN] – lit. Seedōla Kraujūvny (~ sedula kraujinė) TA;

lat. Fraxinus excelsior – lotyš. Ohsis (~ osis) TA [srov. osis LAN] – lit. Ousis wysōrywnis (~ uosis visurīnis) TA;

lat. Hyoscyamus niger – lotyš. Driggenes (~ driggenes) [srov. drigene LAN] – lit. Drygnie jōudooj (~ drignė juodoji) TA;

lat. Salix amygdalina – lotyš. Karklis (~ karklis) [srov. kārklis LAN] – lit. Blindv mygdolyny (~ blindė migdolinė) TA.

Složené názvy druhů. Bylo nalezeno nejméně složených názvů rostlin, jejichž obě části tvoří lotyšská slova, např.:

lat. Cichorium intybus – lotyš. Zellmellas (~ cellmellas) [srov. ceļmala LAN] – lit. Cykooryje wysōrytnioji (~ cikorija visurīnioji) TA;

lat. Potentilla anserina – lotyš. Platkahjischi (~ platkājiši) [srov. platkājiši LAN] – lit. Daugauy Žąstesala (~ daugale žąnsesala) TA;

lat. Spiraea ulmaria – lotyš. Plohstbardsis (~ plostbardzis) [srov. plostbārzdis LAN] – lit. Łąkswa Wędrikszis (~ lanksva vendrykstis) TA.

Složené názvy druhů. Další značnou část rostlinných názvů tvoří složené názvy – dvouslovné (122), jejichž (a) druhový člen má podobu přídavného jména (nebo příčestí), anebo (b) je v genitivu, např.:

a) lat. Agrimonia eupatoria – lotyš. Sihki dadschi (~ sīki dadži) [srov. sīkadaži, sīki dadži LAN] –

lit. Dyrwonka Gidunuy (~ dirvonka gydūnė) TA;

lat. Ribes nigrum – lotyš. Melni sutrini (~ melni zutrini) [srov. melni zustrini LAN] – lit. Meelwy Serbešta (~ mełvė serbenta) TA;

lat. Urtica dioica – lotyš. Sihkas. Swehtas nah tres (~ sīkas, svētas nātres) [srov. sīkā nātre, svētā nātre LAN] – lit. Notriny dwynōomy (~ notrynė dvinumė) TA;

149

lat. U. urens – lotyš. Baltas nātres (~ baltas nātres) [v LAN není] – lit. N. twykłatioji (~ n. twikantioji) TA;

b) lat. Anthoxanthum odoratum – lotyš. Tabaka sahle (~ tabaka zāle) [srov. tabaka zāle LAN] – lit. Gardunytis kwapiingasis (~ gardūnytis kvapingasis) TA;

lat. Erythraea centaurium – lotyš. Drudscha sahle. Wehdera sahle (~ drudža zāle, vēdera zāle) [v LAN není] – lit. Tiima Šžiimtauksa (~ tyma šimtauksa) TA;

lat. Glyceria fluitans – lotyš. Ehrsku ausa (~ ērsku auza) [srov. ēršku auzas LAN] – lit. Saldūuny pluudórątoji (~ saldūnė plūdūrantojii) TA;

lat. Hypericus perforatum – lotyš. Raggana kauli (~ ragana kauli) [srov. raganas kauli LAN] – lit. Jonóty parmaltspóugy (~ jonute parmaltspuoge) TA;

lat. Iris pseudoaconus – lotyš. Saules rassenes. Saubinu sahles (~ saules rassenes, saubinu zāles) [srov. saules rasene, zobinu zāle LAN] – lit. Orairikszty Neteys Ajers (~ oranykštė neteis ajeras) TA;

lat. Primula officinalis – lotyš. Gaila kahjas (~ gaila kājas) [srov. gaila kājas, gaiļa LAN] – lit. Pawasaargy aptiekynny (~ pavasargė aptiekinė) TA;

lat. Salix fragilis – lotyš. Sehtas wihtols (~ sētas vītols) [srov. sētas vītols LAN] – lit. Bliindy graudiooji (~ blindė graudioji) TA;

lat. Syringa vulgaris – lotyš. Wahzsemmes karkli (~ Vāczemmes karkli) [srov. Vāczemes kárkli LAN] – lit. Babiliôs wysórtyynis (~ babylìus visurtinis) TA.

Společné a odlišné rysy lotyšských a litevských názvů. Lotyšské názvy rostlin se tu a tam částečně nebo zcela shodují s vědeckými litevskými názvy, které uváděl J. Pabrėža – jde o genetické společné rysy, např.:

lat. Acer platanoides ~ lotyš. Klawa (~ klava) [srov. klava LAN] – lit. Klavs jowariveydis (~ klavas jovariveidis) TA;

lat. Aegopodium podagraria – lotyš. Gahrses (~ gāršes) [srov. gāršes LAN] – lit. Geerszwa (~ geršva) TA;

lat. Arunda phragmites – lotyš. Needra. Steebrs (~ niedra, stiebrs) [srov. niedra, stiebrs LAN] – lit. Nędry wysórtyynny (~ nendrė visurtinė) TA;

lat. Galium aparine – lotyš. Marnakas (~ marnakas) [srov. marnakas LAN] –

150

lit. Kiimbara Maarnaka (~ kimbara marnaka) TA;

lat. Humulus lupulus – lotyš. Appini (~ appini) [srov. appini LAN] –

lit. Apiniis wysórtynesis (~ apynis visurtiniasis) TA;

lat. Lonicera xylosteum – lotyš. Sausweschi (~ sausvēši) [srov. sausvēši LAN] –

lit. Sauskuuny Sauswiitis (~ sauskūne sausvytis) TA;

lat. Symphytum officinale – lotyš. Tauka sahle. Glume (~ tauka zāle, glume) [srov. tauku zāle, glume LAN] –

lit. Tauky aptiekynny (~ taukē aptiekinē) TA.

V jiných případech lotyšským názvům doslovně nebo zčásti odpovídají litevská nářeční (žemaitská) pojmenování, např.:

lat. Solanum dulcamare – lotyš. Bebra karkle (~ bebra karkle) [srov. bebra kārkls LAN] –

lit. Džiógma Kaarklawyje (~ džiugma karklavia), žem. Bebraus kaarklag (~ bebraus karklai) TA;

lat. Iris germanica – lotyš. Wilku sohbens (~ vilku zobens) [srov. vilku zobens LAN] –

lit. Orariikszty wookyszkoji (~ oranykštė vok iškoji), žem. Wylkodalg ee (~ vilkodalgiai) TA.

K probíraným společným rysům patří také společné výpůjčky lotyštiny a litevštiny. Jde o slavismy, které pronikly do současných baltských jazyků, např.:

lat. Apium graveolens – lotyš. Sellerijes (~ sellerijes) [srov. selerija LAN] –

litev. Byttuny Saliera (~ bitūne saliera) TA;

lat. Carum carvi – lotyš. Kimmenes (~ kimmenes) [srov. ķimene LAN] –

litev. Kmiins wysórtynesis (~ kmynas visurtiniasis) TA;

lat. Polygonum fagopyrum – lotyš. Grikki. Drikki (~ grikki, drikki) [srov. grikis LAN] –

litev. Ruktis Gyks (~ rūgtis grikas) TA a další.

Ačkoli jsou si jazyky příbuzné nejblíže, více je jednotlivostí než společných rysů. Zde je třeba zmínit některé lotyšské zvláštnosti. V lotyšském názvosloví rostlin vynikají germanismy, např.:

lat. Anethum graveolens – lotyš. Dilles (~ dilles) [srov. dille LAN], něm. Dill –

litev. Kraaps skaudeeckwepąsis (~ krapas skaudiakvepansis) TA;

lat. Valeriana officinalis – lotyš. Baldriini. Baldrians (~ baldriņi, baldrians) [srov. baldriņi, baldrians LAN], něm. Baldrian –

151

lit. Vylgy aptiekvyny (~ ilgė aptiekine) TA;

lat. Viola odorata – lotyš. Vijoles (~ vijoles) [srov. vijole LAN], něm. Viole –

lit. Prijalka kvapingoji (~ prijalka kvapingoji) TA.

Jde o výpůjčky z němčiny Dill, Baldrian, Viole, užívané i v současné nomenklatuře (jen místo violes – vijolites).

Nejpozději jeden z výpůjčních výrazů J. Pabrėžy pochází z lotyštiny:

lat. Viburnum opulus – lotyš. Yrbenes. Irbenaji (~ yrbenes, irbenaji) [srov. irbines, irbenājs LAN] – lit. Irbenis Póotelis (~ irbenis pūtelis) TA.

Lotyšské názvy rostlin v rejstříku TA

Bylo zjištěno, že lotyšský rejstřík TA (dále TAR) obsahuje 30 lotyšských názvů rostlin, které nejsou uvedeny v samotném slovníku. Vedle lotyšského názvu je uveden latinský ekvivalent. Byly tedy zařazeny podle rejstříku knihy W. Ch. Friebeho. Při ověřování podle LAN se nepodařilo najít všechny lotyšské názvy. Část z nich jsou jednoslovné názvy rostlin, např.:

lat. Alnus glutinosa – lotyš. Elkschnis (~ elkšnis)TAR [srov. elkšnis LAN] – lit. Alksnis glytēsis (~ alksnis glitiasis);

lat. Euphorbia Esula – lotyš. Peenaines (~ pienaines) TAR [srov. pienaine LAN] – lit. Kiaupyniy Szónpyina (~ kiaupienė šunpiena);

lat. Sambucus Ebulus – lotyš. Krukli (~ krukli) TAR [srov. krūklis LAN] – lit. Beezdis Geradies (~ bezdis geradējis?);

lat. Sempervivum tectorum – lotyš. Embutti (~ embutti) TAR [srov. embuti LAN] – lit. Ryvityna Stogui (~ rietina stogi) atd.;

Část tvoří složené názvy rostlin, např.:

lat. Acorus Calamus – lotyš. Kalwju saknes (~ kalvju saknes) TAR [srov. kalvis LAN] – lit. Ajers Tatarszka (~ ajeras tatarska);

lat. Aethusa cynapium – lotyš. Sunnu stohbri (~ sunnu stobri) TAR [srov. sunu stiebri LAN] – lit. Zóorda szónpetrószka (~ zurda šunpetruška);

lat. Asparagus officinalis – lotyš. Laumas slohta (~ laumas slota) TAR [srov. laumas slota LAN] –

152

lit. Špara aptekyvnis (~ šparas aptiekinis); lat. Menyanthes trifoliata – lot. Grenojama sahle (~ gremojama zāle) TAR [srov. gremojamā zāle LAN] – lit. Pylvityn Puuphtyžky (~ pilvytė puplaiškė) aj.

Další dvě lotyšská jména rostlin jsou v rejstříku TA uvedena bez latinského názvu či jiného odkazu: Rahtnu saknes, Strallēnes.

Nepřesnosti

V díle W. Ch. Friebeho Oekonomisch-technische Flora se vyskytují názvy, u nichž jsou uvedeny otazníky. Autorovi zřejmě nebylo jasné, zda takové jméno rostliny skutečně existuje. J. Pabrėža pochyboval méně a otazníků označil méně. Podle LAN jsou tato jména v lotyšských nářečích běžná. Např.:

lat. Carex arenaria – lot. Grīhslis (~ grīslis)? Mauklei? (~ maukleji) TAR, srov. grīsla, mauklejs LAN, lit. Wykswa smyltyny (~ viksva smiltinė); lat. Epilobium angustifolium – lot. Kazu rohises (~ kazu rozes)? TAR, srov. kazu roze LAN, lit. Ožrožy siaurtaapy (~ ožrožė siaurlapė) aj.

Ve slovníku se vyskytují chyby samotného J. Pabrėži – vynechaná či přehozená písmena (některá byla opravena v rejstříku), např.:

lat. Centaurea cyanus – lot. Ruden pukkes (~ ruden pukkes) TA, srov. rudzu puke LAN, lot. Rudsu pukkes (~ rudzu pukkes) TAR, lit. Šzimtauksy Woostyka (~ šimtauskė vosilka) TA; lat. Heracleum sibiricum – lot. Bahrkschke. Kappa (~ bārkšķe, kappa) TA, srov. bārkšķi, ķepaini LAN, lot. Bahrkschke, Keppa (~ bārkšķe, keppa) TAR, lit. Bvarksztis Meszkpieda (~ barkštis meškpėda) TA; lat. Pedicularis palustris – lot. Ust sahle. Ustubunga (~ ust zāle, ustubunga) TA, srov. utu zāle, utubunga zāles LAN, lot. Uts-sahle, Uttubunga (~ uts zāle, uttubunga) TAR, lit. Otwaysa pórwyn y (~ utvaisa purvinė) TA;

153

lat. Spiraea ulmaria – lot. Plostbārzdis (~ plostbāzdis) TA, srov. plosthārzdis

LAN,

lot. Plostbārzdis (~ plostbāzdis) TAR,

lit. takṣwa Wędriškztis (~ lanksva vendyškītis) TA.

Závěry

Ve dvou slovnících J. Pabrėži – WTA a TA – se nacházejí ekvivalenty názvů rostlin v jiných jazycích. Z téměř tisíce litevských názvů rostlin uvedl J. Pabrėža ve WTA a TA 298 lotyšských ekvivalentů převzatých z německé knihy Oekonomisch-technische Flora von Wilhelm Christian Friebe (1805). Základ materiálu tvoří lidové lotyšské názvy rostlin, které se často vyznačují synonymií a obrazností (emocionálně-expresivní konotací). Z veškerého bohatství synonym v terminologii se pro současnou lotyšskou vědeckou botanickou systematickou terminologii častěji zvolil jiný název rostliny než ten z 18.–19. století. Litevští botanici více přihlíželi k názvům navrhovaným průkopníky tohoto oboru. Z hlediska struktury je lotyšská botanická systematická terminologie rozmanitá: 176 jednoslovných a 122 složených názvů rostlin. Byly zjištěny společné prvky lotyštiny a litevštiny, stejně jako společné výpůjčky a výpůjčky z němčiny charakteristické pro lotyštinu. Jde o první případ v dějinách litevské terminografie, kdy se lotyšské názvy rostlin dostávají do litevských terminologických slovníků. Po J. Pabrėžovi byly ekvivalenty v lotyštině zařazeny až do Lietuviškame botanikos žodyne (1938).

ŠALTINIAI

LAN – Ēdelmanē I., Ozola Ā. Latviešu valodas augu nosaukumi, Rīga, 2003.

TA – Pabrėža J. (A.). Taislós augimiu (rankraštis), 1843.

TAR – Taislós augimiu rodyklē.

WTA – Pabrėža J. (A.). Waarudaa taislynee Augimiu, Kretingoo, 1834.

LITERATŪRA

Friebe Ch. W. 1805: Oekonomisch-technische Flora, Riga.

Gaivenis K. 1991: Lietuviškų terminų vaizdingumo klausimu. – Lietuvių kalbotyros klausimai 29, 26–31.

154

Gidžiūnas V. 1993: Jurgis Ambraziejus Pabrėža (1771–1849), Roma, 205–210.

Jurgis Pabrėža (1771–1849), Vilnius, 1972.

Kecys St. 1974: Terminų sinonimijos klausimu. – Leksikos ir sintaksės klausimai, Šiauliai, 44–51.

Klimavičius J. 1996: Nuo liaudies terminijos prie mokslinės. – Terminologija 3, 4–25.

Reičdānė B. 2003: Priekšvārds. – Latviešu valodas augu nosaukumi, Rīga, V–VI.

Skujiņa V. 2002: Latviešu terminoloģijas izstrādes principi, Rīga.

Subačius G. 1996: Jurgio Ambraziejaus Pabrėžos žemaičių kalba. – Lietuvių atgimimo istorijos studijos 8. Asmuo: tarp tautos ir valstybės. Vilnius, 10–113.

LATVIAN NAMES OF PLANTS IN THE DICTIONARIES OF JURGIS (AMBRAZIEJUS) PABRĖŽA

Summary

Two dictionaries of Pabrėža – Waarldaa tayshynnee Augimiu (1834, further WTA) and Taislós augimiu (1843, further TA) – have other language equivalents of plant names. From nearly a thousand Lithuanian names of plants in those two dictionaries 298 have Latvian equivalents, which were taken from a German book Oekonomisch-technische Flora von Wilhelm Christian Friebe (1805). Latvian folk names of plants comprise the biggest part of the material. The characteristic features of those names are synonymy and imagery (emotional-expressive connotation). From much terminological synonymy the present day Latvian botanical terminology most frequently selected a different name, not the name of the plant from the 18-19^th century. Lithuanian botanists took the suggestions of the pioneers of this field for the plant names more into consideration. In respect of the structure Latvian botanical taxonomy is variable: 176 one-word and 122 complex names. There are some Lithuanian and Latvian generalities, some common borrowings and some characteristic Latvian language borrowings from German. This is the first case in the history of Lithuanian terminology when Latvian names of plants were included in Lithuanian dictionaries of terms. After Pabrėža Latvian equivalents were included only into Lietuviškas botanikos žodynas (1938).

Solvita LABANAUSKIENĖ

Gauta 2004-11-01

Lietuvių kalbos institutas

P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

E. paštas [email protected]

155