JONAS KLIMAVIČIUS

Lietuvių kalbos institutas

Rūta Vainienė. SLOVNÍK EKONOMICKÝCH TERMÍNŮ

Vilnius: Tyto Alba, 2005, 328 p.

Slovník nemá schválení Státní komise pro litevský jazyk (VLKK), takže „veškerou odpovědnost za to, co je v tomto slovníku uvedeno a co uvedeno není“ (12), jak tvrdí sama autorka, nese ona. Recenzentovi není známo, do jaké míry odpovídá za to, že slovník toto potřebné a požadované schválení nemá. Autorka děkuje neznámým „redaktorům a jazykovědcům“ (12), jakož i uvedeným „přísným a spravedlivým recenzentům“ (12) – dr. Raimondu Kuodžiovi a Eleně Leontjevové, avšak dodržování schvalovacího postupu stanoveného VLKK by mnohem jasněji ukázalo, zda už autorce její zakoušená přísnost stačila a kolik jí ještě chybělo.

Co se začalo, bude třeba dokončit – někdy toto schválení získat. Než k tomu dojde, recenzent se odhodlává pokusit se čtenářům slovníku pomoci, samozřejmě s omezením na nejdůležitější věci – výběr termínů, jejich normování a očišťování ekonomické terminologie (její přejímání do litevštiny).

Kritéria výběru termínů autorka vymezuje svérázně – „to, co podle mého názoru může být pro většinu čtenářů zajímavé a užitečné“ (11). Tím je určeno pouze základní zaměření podle zvoleného cíle – slovník není určen jen odborníkům (10–11). Ale i v tomto rámci musí být vše úplné a důsledné. Toho se poněkud nedostává. Závažnější slovo zde mohli pronést „přísní a spravedliví“. I recenzent se však může zařadit mezi „většinu čtenářů“, pro něž je to opravdu „zajímavé a užitečné“ (11). Recenzent tedy nenachází řadu věcí: všudypřítomné, ale ve slovníku nepojmenované vykořisťování jevu (člověka), solidaritu potřebnou všem solidarumo, produkt dnes všude přítomný, ale právě s nejasným normativním statusem produkto (je tu jen galutinis produktas, ačkoli proč je množství definováno jako „zboží a služby, <…>“?); fizinio asmens, kaupiamojo indėlio, stabilios kainos, komunizmo (ostatně objevují se ve výkladech jiných termínů), konkurso; kredito

202

Jonas Klimavičius |

(nikoli kreditinės) a mokėjimo (nebo mokamosios) kortelės (je tu debeto kortelė), banko kortelės, banko sąskaitos, bankomato; krizės; daňové politiky; pronajímatele, nájemce, nájemného (?), podnájmu (je tu jen nuoma), prekės (!), prekybos (!); reklamacij os, samdos ir samdinio (ačkoli tu je problém savininko ir samdinio problema, skatinimo, skolos, skolintojo, skolininko, perskolos, iškolos (je tu jen paskola); sandorio (!), kainų šuolio (ačkoli tu jsou cenová bublina a cenový strop), tantjemos, uncijos arba Trua (ne Trojos!) uncijos...

S rozšiřující se americkou módou nazývat žargon (i vlastní, litevský) slengu a žargonu – profesní žargon či dokonce profesionalismy (v Litvě se již chápou dvojím způsobem...), tak je nazývá i autorka slovníku. Profesní žargon by sám o sobě nebyl velkým zlem, kdyby zůstával na svém místě – v uzavřeném profesním okruhu, a ne v terminologii. Je tomu však právě naopak. Mnohé z těchto profesních žargonismů – bulius, lokys, šunys (proč množné číslo?) – nemají terminologické ekvivalenty. Možná si to Američané mohou dovolit – jejich jazyk je přece světový!.. Litevský národ však rozumí žargonismu monkės biznio (a ve slovníku není) a nepřijal geltonojo šuns kontrakto (Klimavičius 1994 1: 5). Mimochodem, šuo ve slovníku je jiný než ten žlutý šuo a dva různí šunys jsou už chyba... zuikis ve slovníku (viz veltėdis) vůbec není hare, o free rider! Proč je zuikiavimas totéž co veltėdžiavimas? Vždyť „lov zajíců“ může znamenat jen dykavimas? Poněkud přijatelnější jsou (a všude rozšířeni) (ekonomikos) tigrai. Gramatika však musí být litevská: Lietuva – Baltijos tigrė. Opravdu nesnesitelné jsou butelio kakliukai – „slabé články výrobního procesu, tj. nedostatek zásob, polotovarů a kapacit nebo neúplné využití výrobních kapacit z jiných důvodů“. Někdo, kdo chce obhájit nedoporučované kelio kamščius, se je pokouší zdůvodnit také výrazem butelio kakliukais. Seriózní slovníky to tak nedělají: bottle-neck – 2) úzký průchod, zúžení silnice, 3) slabé místo (ve výrobě) ALKŽ 1975; bottleneck – 2) přen. úzký průchod ALKŽ 1998, – zúžení silnice; přen. překážka, slabé místo ALKŽ 2004. Už jsme osvobozeni od ruského kopyta, ale musíme rozlišovat i anglické kozly od litevských ovcí. A to není vše – stačí prolistovat periodika a valí se na nás zoologická i jiná ekonomická „terminologie“ v uvozovkách, například: Charlesas Handy, tvůrce teorie o „blechách a slonovi“, tvrdí, že se lidé „bleší“ – tedy snaží se stát stále autonomnějšími „Veidas“, 2006 50 21. V Litvě se zkouší založit síť „andělů podnikání“, kteří investují do rizikových oblastí „Veidas“, 2007 1 54. Vypěstovaný talent mohou kdykoli koupit takzvaní „lovci hlav“ „Veidas“, 2006 50 20.

Terminologija | 2006 | 13 203

Slovník alespoň do jisté míry terminograficky ukotvuje již dříve zahájené a částečně provedené odstraňování anglických cizích slov: barteris – nevhodné.= naturální směna; biznis – nevhodné.= podnikání; dileris – nevhodné.= agent, broker, makléř; marketingas – nevhodné.= marketing; opcionas – nevhodné.= opční smlouva; over-draftas – nevhodné.= úvěr na účtu.

Terminografické počešťování – větší (náhradními výrazy), či menší (souběžně existujícími ekvivalenty) – však čeká na tyto výrazy: agregavimas, anuite tas, čarteris, faktoringas, fiskalinis, forf eitingas, franšizė, kliringas (zúčtování!), konosamentas, konsignacija, konsoliduota odpovědnost a dohled, listinguojama společnost a nelistinguojami cenné papíry (Klimavičius 2005 12: 12–13), oferta, sindikuotoji půjčka, stagnacija (už jsme si na ni zvykli! ale také stagnace!), uzufruktas (užitek!)... Normování je příliš mírné: lizingas – viz finanční pronájem (snad proto, že leasingu se někteří z „přísných a správných“ nedokážou zbavit), zatímco pronájem s právem odkupu – viz finanční pronájem je sotva přesné.

Autorka slovníku (a další ekonomičtí terminografové) by měla věnovat pozornost litevským termínům z jednoho meziválečného terminografického dílka: važta – Fracht, Frachtgut; load, freight, shipment, cargo (jak by bez ní mohl existovat nákladní list?!); laivaraštis; krovaraštis; laivo nuomos sutartis – Charterpartie, Befrachtungsbrief; charter party; pavada, konsignacija; konsignuojamosios, pavadinės prekės; priimtis (akceptas); pirkliumas; įpirka (bonusas); įperkamas; draudlakštis – Police; insurance policy; draudpinigi ai... (Salys 1979: 455–484; Klimavičius 2002: 141–144; Gaivenis 2002: 69–72).

Velkou pozornost vyžadují také litevské překladové termíny – jejich přesnost a správnost tvarů.

Termín ateities sandoris (future) lze v litevštině chápat jen jako „transakci, která bude uzavřena v budoucnu“, ve skutečnosti však při filologickém výkladu znamená „transakci uzavíranou pro budoucnost“; přesněji pak ve slovníku, který je zde recenzován: „v budoucnu musí být dodáno nebo přijato určité konkrétní množství určitého zboží (včetně měny) a musí za ně být zaplaceno“. Nepřesný a přímo zavádějící by byl i būsimasis sandoris. Z přesného, ale dlouhého termínu būsimųjų pristatymų (ir atsiskaitymų) sandoris lze jistě vytvořit krátký a poměrně jasný termín – būs imybės sandoris. Pochybný je také išankstinis sandoris, protože i būsimybės sandoris je „předběžný“. Z dřívější varianty terminuotas išankstinis sandoris by bylo možné vytvořit přesnější výraz – nikoli terminuotas (do kdy), nýbrž termininis sandoris (kdy se realizuje) (srov. Klimavičius 2000: 23–24).

Nepřijatelný je termín išorės paslaugų pirkimas (Klimavičius 2004 7: 10–11). Je obzvlášť politováníhodné, že za to angličtina ani nemůže – žádné „nakupování“ tam není

204

Jonas Klimavičius

nákupu, a outsourcing. Proč tak nezodpovědně každý, kdo si zamanul, jedná; vždyť vojáci jsou česky žoldnéři, nájemní vojáci, tak proč jsou sportovci kupováni, prodáváni, znovu kupováni a vykupováni, proč se někdo v Litvě už chystá zaměstnance nikoli najmout, nýbrž koupit?! [Jiná věc je (od)kupování zaprodanců, vydávání zrádců – pouze takto! Vždyť je třeba rozlišovat, ne všechno nazývat stejně!] Proč se do této nevzhledné řady chtějí zařadit i kupující a prodávající služeb? Za všechno je třeba platit, ale litevština dobře rozlišuje, co lze koupit a prodat, co najmout, co pronajmout, co je třeba ještě objednat a pořídit – poskytovat, a také brát – dávat, například hodiny, tj. určité služby.

Proč se používá termín daň u zdroje? Jde o otrocký překlad (tj. kalk) z anglického withholding tax. Přesný a jasný termín daň z příjmů přitom existuje už dávno (Buračas 1997).

Je dobře, že slovník uvádí amortizaci, ale módní a hloupé slovo opotřebení by se mělo vypustit, protože hrubě narušuje systém – vždyť se tu nic neopotřebovává. Depreciation je přesně pokles hodnoty, ale proč jsou ve slovníku uvedeny dva termíny – dobrý pokles hodnoty i nevhodné opotřebení? Proč se u amortizace uvádí také 1) v ekonomii „postupný převod hodnoty dlouhodobého majetku do hodnoty vyráběného produktu“ a „používá se také termín ‚opotřebení‘, který se v Litvě užívá k označení ztráty a převodu hodnoty hmotného majetku“?

Překvapuje výraz člověk ekonom – vždyť jde o homo economicus, economic man; vždy se říkalo ekonomický člověk a tak by to mělo zůstat.

Tolik čtenářům první pomoci a prevence. Slovník je přesto krokem vpřed. Neschválené terminologické slovníky však nejsou dobrá věc, a nejsou ani vzácností. Čtenáři, kteří často nevidí poznámku Valstybinė lietuvių kalbos komisija neprieštarauja, zapomínají nebo nevědí, že VLKK schvaluje terminologické slovníky a že schválený slovník má z terminologického hlediska vyšší hodnotu.

LITERATURA A PRAMENY

ALKŽ 1975: Anglų-lietuvių kalbų žodynas. Sudarė A. Laučka, B. Piesarskas, E. Stasiulevičiūtė, Vilnius.

ALKŽ 1998: B. Svecevičius. Anglų-lietuvių kalbų žodynas, Vilnius.

ALKŽ 2004: Anglų-lietuvių kalbų žodynas. Lietuviškai leidimą parengė R. Šepetytė, V. Niauron y tė, S. Janušonienė, R. Katiliūtė, G. Naktinienė, Kaunas.

Buračas A. 1997: Bankininkystės ir komercijos terminų aiškinamasis žodynas, Vilnius – Kaunas.

Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius.

Klimavičius J. 1994: I. Geltonojo šuns kontraktas. – Savininkas.

Klimavičius J. 2000: Antanas Buračas. Bankininkystės ir komercijos terminų žodynas. Pirmoji dalis: Lietuvių–anglų kalbų aiškinamasis bankinių ir komercinių terminų žodynas, 1997 (rec.). – Gimtoji kalba 1, 14–19; 2, 20–28.

Terminologija | 2006 | 13 205

Klimavičius J. 2002: Kazimieras Gaivenis. Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, 2002 (rec.). – Terminologija 9, 129–147.

Klimavičius J. 2004 7: Lze službu vyrábět, prodávat a kupovat? – Gimtoji kalba.

Klimavičius J. 2005 12: Lze společnost zařadit na burzu? – Gimtoji kalba, 12–13.

Salys A. 1979: Prekybinės korespondencijos žodynėlis. – Raštai 1, Roma, 455–484.

Obdrženo 2006-12-01

Jonas Klimavičius

Institut litevského jazyka

ul. P. Vileišia 5, LT-10308 Vilnius

E-mail: [email protected]

206

Jonas Klimavičius |