Page 1Mezinárodní společná konference Litevského terminologického fóra (LTF) a Litevského jazykového institutu Vědecké, administrativní a vzdělávací úrovně terminologie
VITALIJA ŠPOKIENĖ
Generální ředitelství Evropské komise pro překlady
EGIDIJUS ZAIKAUSKAS
Generální ředitelství Evropské komise pro překlady
Ve dnech 4.–5. června se v konferenčním sále III. budovy Seimasu ve Vilniusu (Gedimino pr. 53) konala mezinárodní vědecká konference o terminologii Vědecké, administrativní a vzdělávací úrovně terminologie. Konferenci organizovalo Terminologické centrum Litevského jazykového institutu, koordinační skupina Litevského terminologického fóra (LTF), Litevské jazykové oddělení Generálního ředitelství Evropské komise pro překlady (VRGD), kancelář Seimasu Litevské republiky, Státní komise pro litevský jazyk, Litevské jazykové oddělení Ředitelství pro překlady Generálního sekretariátu Rady Evropské unie a „Infoterm“.
Pátá konference Litevského terminologického fóra (LTF) byla jubilejní. Již popáté se v sále litevského Seimasu sešli odborníci – lidé, kteří se ve své každodenní práci setkávají s terminologickými problémy a řeší je. Na předchozích konferencích byla věnována největší pozornost diskusi a projednávání praktických témat. Letos však vznikla myšlenka rozšířit okruh témat páté konference. Návrh Terminologického centra Litevského jazykového institutu uspořádat společnou konferenci Litevského terminologického fóra a Litevského jazykového institutu na téma „Vědecké, administrativní a vzdělávací aspekty terminologie“ se ukázal jako velmi zajímavý. Proto se konference letos skládala ze dvou částí – první den byl věnován diskusi o teoretických vědeckých otázkách terminologie a druhý tradičním praktickým tématům. Cílem tohoto přehledu je pojednat o průběhu společné terminologické konference.
214
Vitalija Špokienė Egidijus Zaikauskas
Mezinárodní společná konference Litevského terminologického fóra (LTF) a Litevského jazykového institutu Vědecké, administrativní a vzdělávací úrovně terminologie
Page 2Během prvního dne zaznělo 15 příspěvků. Jejich autory byli pozvaní hosté a odborníci z Litvy. Příspěvky přednesli vědci z různých zemí – kromě domácích Litevců vystoupili hosté z Rakouska, Lotyšska, Maďarska, Španělska, Ruska a Německa. Tematika příspěvků byla velmi široká – od analýzy teoretických problémů terminologie a jazykovědy až po rozbor praktických otázek.
Vědeckou konferenci zahájila a úvodní slovo pronesla ministryně školství a vědy Litevské republiky Audronė Pitrėnienė. Připomněla, že každoroční konference věnované terminologii litevského jazyka, na nichž se probírají teoretické i praktické otázky, mají velký význam pro vývoj jazyka i každodenní uživatelskou praxi.
První příspěvek přednesl pozvaný host konference Georgas Löckingeris z Univerzity aplikovaných věd Horního Rakouska. Téma profesorova příspěvku znělo „Terminologická práce – osvědčená praxe a to, co se za ní skrývá“. Zajímavé je, že řečník zastupuje rakouskou terminologickou školu – velmi významnou školu, jejíž badatelé (vídeňské školy) jsou považováni za zakladatele terminologie. Profesor ve svém příspěvku zdůraznil, jak důležité je užší propojení terminologie s dalšími příbuznými obory. Dnes se terminologickou prací zabývají profesionálové, jsou stanoveny pracovní standardy a probíhají teoretické diskuse. Do budoucna však bude velmi důležité dále podporovat spolupráci se zástupci souvisejících oborů, například s vývojáři softwaru, protože takové propojení je nezbytné pro další rozvoj. Profesor uvedl konkrétní příklad – při analýze nástrojů a zdrojů, které překladatelé při své práci používají, zjistil, že se nejčastěji opírají o překladové paměti a terminologické databáze, postrádají však korpusy integrované do překladových programů. Velké organizace se s tímto nedostatkem sice setkávají méně často, samostatně pracující překladatelé však tuto potřebu pociťují. Bylo by velmi užitečné, kdyby o této potřebě věděli vývojáři překladových programů. Úzká mezioborová spolupráce je proto důležitá a její význam bude v budoucnu jen růst.
Dále vystoupil host z Lotyšska Juris Baldunčikas (Ventspilská vysoká škola). Hovořil o tendencích při tvorbě lotyšských termínů, tedy o původní a sekundární nominaci. Profesor uvedl zajímavé příklady z dějin tvorby lotyšských termínů a konstatoval, že na procesy utváření termínů měly velký vliv němčina a ruština. Myslím, že přítomným utkvěl v paměti jeden z profesorových příkladů: ekvivalenty slova hotdog v litevštině a lotyštině. Litevským ekvivalentem je dešrainis,
Terminologija | 2015 | 22 2 1 5
Page 3který je podle profesora výsledkem důkladnější analýzy pojmu. Ukázalo se, že Lotyši tak výstižný termín nemají. Při tvorbě termínů je důležité dobře prověřit možnosti jejich utváření, důkladněji analyzovat pojmy a zapojit asociativní myšlení.
Analýzu velmi důležitého a zajímavého tématu, věnovanou některým teoretickým aspektům terminologické synonymie, představila Asta Mitkevičienė z Litevského jazykového institutu. V příspěvku byly probírány typy systémových (nekontextových) synonym, rozlišené podle struktury termínů, jazykových rovin a kořene termínů. Řečnice zdůraznila, že při zkoumání terminologické synonymie se objevují potíže s rozpoznáváním a výběrem synonym. Otázky terminologické synonymie se ukázaly jako velmi aktuální – později o nich na konferenci hovořila doktorka Rasuolė Vladarskienė z Vilniuské Gediminasovy technické univerzity. Představila zajímavé a aktuální úvahy o přejatých a litevských ekonomických termínech. Podrobně probrala teoretické aspekty tohoto problému a dospěla k závěru, že mezi synonymními termíny neustále probíhá urputná konkurence. Jde o trvalý stav terminologie, protože vznikají nové jevy a hledají se termíny, které by je pojmenovaly. V litevské ekonomické terminologii existuje značné množství termínových variant, chybí však rozsáhlejší původní výkladový slovník ekonomických termínů; ekonomické slovníky vydané již před delší dobou by měly být aktualizovány a doplněny.
Lotyšské téma konference před polednem na zasedání rozvinula hostka z Ústavu lotyšského jazyka Lotyšské univerzity Anita Butanė. Téma jejího příspěvku znělo „Úloha terminologie ve vzdělávacích procesech: tvorba a sjednocování jazykovědných termínů v Lotyšsku na počátku 20. století“. Řečnice přednesla příspěvek v litevštině; bylo zajímavé seznámit se s širší historií lotyšských jazykovědných termínů a poznat velmi vynalézavá lotyšská pojmenování interpunkčních znamének (tečka – graudiņš „zrníčko“, kabbelis – skabarga „třísky“). Na příspěvek hostky z Lotyšska navázalo vystoupení Reginy Kvašytė ze Šiauliajské univerzity o srovnávacím výzkumu termínů z téhož oboru, tedy jazykovědných termínů v litevštině a lotyštině. Řečnice porovnala jazykovědné termíny obou jazyků a pokusila se zjistit tendence v jejich užívání, jejich charakteristické rysy a modely.
Na závěr prvního konferenčního zasedání zazněl příspěvek Roberta Stunžinase z Litevského jazykového institutu o litevských ekvivalentech termínu sustainability. Toto téma je pro praktické překladatele skutečně mimořádně aktuální. Anglickému termínu odpovídá téměř dvacet litevských ekvivalentů. Takový počet podle autora mohl být způsoben nejasností pojmů, hledáním přesnějších ekvivalentů a mnohoznačností anglického termínu a jeho základového slova-
216
Vitalija Špokienė Egidijus Zaikauskas
Mezinárodní společná konference Litevského terminologického fóra (LTF) a Litevského jazykového institutu Vědecké, administrativní a vzdělávací roviny terminologie
Page 4…ost. Takový výzkum je velmi důležitý pro překladatele, kteří se s tímto termínem setkávají velmi často. Je užitečné seznámit se s podrobnou analýzou, zmapovat spektrum oblastí a tendence a objasnit všechny možné významové odstíny.
Odpolední zasedání vědecké konference zahájil pozvaný řečník z Kolínské univerzity aplikovaných věd Klaus-Dirk Schmitz. Tématem jeho příspěvku byly termíny v textech a potíže, které způsobují při terminologické práci. Řečník na zajímavých příkladech velmi živě a srozumitelně hovořil o práci s termíny založené na analýze pojmů, o významu autonomie termínů a o výběru termínů z textů.
Odpoledne byla většina konferenčních příspěvků věnována konkrétním výzkumům.
Zazněl příspěvek o nástrojích určených pro automatizovanou terminografii (autory příspěvku jsou Erika Rimkutė, Loïcas Boizou a Jolanta Kovalevskaitė z Univerzity Vytautase Velikého). Řečník L. Boizou hovořil litevsky; bylo velmi zajímavé dozvědět se o probíhajícím výzkumu a o tom, že nástroje budou dostupné na internetu.
Ágota Fóris z Univerzity Károlyho Gáspára přednesla příspěvek o tvorbě anglicko-maďarské databáze z oblasti fyziky laserů. Dozvěděli jsme se, že byl připraven rozsáhlý anglicko-maďarský slovník fyziky laserů (přibližně 5 000 termínů). Řečnice hovořila o práci na přípravě slovníku, spolupráci lingvistů a odborníků z daného oboru a plánech do budoucna.
Ricardas Eito-Brunas z Univerzity Karla III. v Madridu představil velmi zajímavý výzkum založený na bibliometrické analýze. Byly zkoumány vědecké texty vesmírné agentury a četnost výskytu používaných termínů. Autor podrobně vysvětlil, jak byly termíny shromažďovány a jak na jejich základě vznikly vizuální mapy vědeckého výzkumu.
Elena Logunova z Kaliningradské státní technické univerzity hovořila o terminologii ekonomického počítačového diskurzu a představila její analýzu.
V příspěvku „O zkratkách (a nejen o nich) v právních předpisech“ Daiva Nenartavičiūtė z ministerstva financí shrnula praktické problémy používání zkratek: jejich zavádění a platnost v konkrétním právním předpisu. Projednala případy, kdy je lepší místo zkratek používat termíny nebo obecná slova, a uvedla doporučení, jak předcházet vznikajícím problémům.
O rozsáhlých polytechnických slovnících a jejich přípravě hovořil Valerijonas Žalkauskas z Vilniuské univerzity. Příprava slovníků je obrovský úkol, při němž je třeba řešit řadu problémů vznikajících při zpracování víceznačných termínů a dalších složitých terminografických otázek.
Terminologija | 2015 | 22
217
Page 5Kromě těchto praktických příspěvků hovořili na odpoledním zasedání Egidijus Zaikauskas a Audra Ivanauskienė o systému jednotného kontaktního místa jako o prostředku ke slaďování terminologie ve složitých dokumentech Evropské unie (první dotaz byl podán na začátku roku 2011, do března 2015 bylo podáno 143 dotazů); přednášející poukázali na vznikající problémy a obtíže a zároveň ocenili výsledky dosažené během pěti let.
Souhrnně lze říci, že první část společné konference se stala výborným úvodem k setkání druhého dne konference. Vyslechli jsme mnoho zajímavých a rozmanitých příspěvků, které všem přítomným umožnily vnímat širší kontext, seznámit se s výzkumem vědců a znovu se přesvědčit, že vzájemného prospěchu lze dosáhnout pouze trvalou úzkou spoluprací.
Druhý den konference dopoledne Vitalija Špokienė (Evropská komise) shrnula práci prvního dne konference, byly předneseny čtyři příspěvky a odpoledne se konaly tradiční diskusní skupiny.
Vedoucí litevského jazykového oddělení Generálního ředitelství pro překlady Evropské komise a předseda Fóra litevské terminologie Arūnas Butkevičius zhodnotil výsledky činnosti LTF v letech 2011–2015. Během této doby se uskutečnilo pět konferencí LTF, jejichž příspěvky vyslechlo a o aktuálních otázkách terminologie diskutovalo více než 700 účastníků. Pro litevské odborníky byly uspořádány čtyři terminologické semináře (jeden společně s kolegy z Litevské banky), na litevských univerzitách se konaly přednášky o teorii terminologie a praktické semináře. LTF pomáhá navazovat užší vztahy mezi překladateli EU a litevskými odborníky: řada odborníků, členů LTF, poskytuje překladatelům EU konzultace ohledně termínů, podílí se na realizaci oborových terminologických projektů, přednáší překladatelům o svých oborech a předkládá návrhy týkající se dotazů do systému jednotného kontaktního místa (VLS). LTF rovněž přispívá k posilování postavení terminologie jako vědní disciplíny a ke zvyšování prestiže terminologie jako vyučovaného předmětu na litevských univerzitách. Od první konference, která se konala v červnu 2011, vzrostl počet členů LTF ze 70 na 120; o činnosti fóra se psalo v litevském tisku a informovalo se o ní v litevském rozhlase a televizi. Důležitým prostředkem šíření terminologických informací se staly internetové stránky LTF http://ec.europa.eu/translation/lithuanian/ltf/index_lt.htm1.
1 Na stránkách LTF je rovněž zveřejněn přehled páté konference Fóra litevské terminologie, doplněný shrnutími některých příspěvků, prezentacemi a dalšími terminologickými materiály.
218
Vitalija Špokienė Egidijus Zaikauskas
Mezinárodní společná konference Fóra litevské terminologie (LTF) a Litevského jazykového institutu Vědecké, administrativní a vzdělávací úrovně terminologie
Page 6Příspěvek o stavu terminologie v Litvě, vědeckém výzkumu terminologie, procesech správy termínů a výuce terminologie na vysokých školách přednesla vedoucí Terminologického centra Litevského jazykového institutu dr. Albina Auksoriūtė. Přednášející hovořila o správě termínů v Litvě, o činnosti Terminologického centra LKI a terminologické podkomise VLKK, o přípravě terminologických slovníků, představila nejdůležitější litevské terminologické databáze a zabývala se současným stavem vzdělávání v terminologii v Litvě. Zdůraznila status terminologie jako met vědy, nutnost, aby se studenti litevských univerzit naučili používat správné termíny ve svém oboru a osvojili si základy terminologie, a také poukázala na důležitost toho, aby litevští vědci zveřejňovali své myšlenky v litevštině.
Právní lingvistky Rady EU Ieva Panavaitė a Indrė Mockaitytė prostřednictvím televizního spojení z Bruselu zdůraznily, že role právních lingvistů Rady v procesu přezkumu návrhů právních aktů EU je důležitá. Právní lingvisté institucí EU jsou posledním článkem při zajišťování kvality právních aktů EU a odpovídají také za to, aby se předešlo právním důsledkům nesprávného překladu. Přednášející seznámily posluchače se specifiky své práce, s problémy, které nejčastěji řeší, a s tím, co právní lingvisté v návrzích právních aktů EU opravují a co nikoli. Připomněly, že znění právních aktů EU ve všech úředních jazycích EU má stejnou právní sílu, a proto se usiluje o to, aby jejich termíny vyjadřovaly pojmy co nejjednotněji. Rovněž připomněly, že v nových právních aktech EU se upřednostňují správné termíny užívané v dřívějších právních aktech EU a že se zamezuje terminologii vnitrostátního práva, v tomto případě práva Litevské republiky.
Příspěvek právních lingvistek Rady EU doplnila právní lingvistka Evropského parlamentu Laima Mašalaitė-Chouteau, která stručně pohovořila o specifikách práce právních lingvistů EP.
Vedoucí Centra počítačové lingvistiky VDU (KLC) dr. Andrius Utka podrobně představil počítačové nástroje vhodné k vyhledávání, výběru a analýze terminologických údajů, včetně nástrojů vyvinutých speciálně k tomuto účelu. Podle přednášejícího lze potřebné terminologické informace nalézt nejen v terminologických slovnících a databázích, vědeckých článcích, právních aktech a technických popisech, ale také na sociálních sítích a blozích. Vyhledávání takových informací však zabírá mnoho času, a proto se pro specializovanou terminologickou práci hodí více nástroje vytvořené k tomuto účelu
Terminologija | 2015 | 22
2 1 9
Page 7nástroje, například systémy pro správu terminologie, jako jsou „AnyLexic“, „MemoQ“, „Multiterm TRADOS“ aj. K vyhledávání termínů v textech se používají také speciální programy. Přednášející představil výzkum automatizovaného výběru terminologie z oblasti vzdělávání a vědy, který provedlo jím vedené centrum a který je podrobně popsán v monografii pracovníků KLC Lietuvių kalbos terminų automatinis atpažinimas ir apibrėžimas (2015).
Po obědě se účastníci konference rozdělili podle svých zájmů do skupin a diskutovali v tradičních diskusních skupinách.
V diskusní skupině vedené dr. A. Auksoriūtė (LKI) a A. Ivanauskienė (VLKK) se diskutovalo o situaci terminologie a vzdělávání v Litvě: o vědeckém výzkumu terminologie, výuce terminologie na litevských vysokých školách a vztahu mezi odbornou oblastí, obecnou lingvistikou, mateřským jazykem a speciálními terminologickými znalostmi při přípravě odborníků. Krátkou přednášku o situaci akademické litevštiny přednesla dr. Daiya Vaišnienė (VLKK). Seznámila účastníky diskusní skupiny s výsledky výzkumu správnosti litevského jazyka užívaného v oblasti vysokého školství, který provedla VLKK; výsledky jsou velmi neuspokojivé. Účastníci diskuse se radili, jak povzbudit litevské vědce, univerzitní vyučující a studenty, aby více dbali na litevštinu a správnost terminologie svého oboru. Kolegové z VLKK předložili své návrhy.
Jedna diskusní skupina se věnovala právním terminologickým podobnostem a rozdílům v institucích Evropské unie a Litevské republiky. Diskusi vedly Ieva Mainardi (Evropský parlament) a dr. Aukšė Razanovaitė (ministerstvo spravedlnosti); prostřednictvím videokonference se jí zúčastnili také kolegové z Rady EU a Evropského parlamentu. Účastníci diskuse byli nejprve dotázáni, zda je možný termín teisės terminologija. Nakonec se však shodli, že v litevštině je vhodné rozlišovat termíny terminija a terminologija, proto je vhodné mluvit o teisės terminus, teisės terminiją, zatímco termín teisės terminologija neoznačuje žádný pojem. Dále se diskutovalo o nezbytnosti jednotné terminologie nejen v rámci jednoho právního předpisu, ale také o sjednocování termínů v institucích EU a LR a o různých dalších právních a lingvisticko-právních aspektech terminologie.
V návaznosti na téma přednášky dr. A. Utkose se ve třetí diskusní skupině diskutovalo o otázkách využívání počítačových nástrojů, jejich přínosech, možnostech a překážkách při správě terminologie. Vedoucí diskuse dr. A. Utka (VDU) a E. Zai-kauskas (Evropská komise) představili několik nástrojů určených ke správě a analýze textů a terminologie: velmi jednoduchou, v „Microsoft Word“ fungují-
220
Vitalija Špokienė Egidijus Zaikauskas
Mezinárodní společná konference Litevského terminologického fóra (LTF) a Litevského jazykového institutu Vědecké, administrativní a vzdělávací úrovně terminologie
Page 8cí makroprogramovou aplikaci „Šluota“2 ke správě korekturních značek a komplexní a nákladný modul „Multiterm“ programu „SDL TRADOS“. Hovořilo se o různých možnostech, které běžné počítačové programy a systémy nainstalované na počítačích mnoha uživatelů nabízejí pro shromažďování, ukládání, správu a analýzu termínů, například „Google“, „MS Excel“, „MS Access“ aj. Ukázalo se, že většina účastníků diskuse používá k terminologické práci standardní počítačové programy a jen několik z nich specializované počítačové terminologické nástroje, a to pouze tehdy, poskytují-li jim je zaměstnavatelé, obvykle velké instituce.
V diskusní skupině věnované aktuálním otázkám terminologie zemědělství, rybolovu a lesnictví (moderátoři – Zigmas Medingis (ministerstvo zemědělství) a Rita Dedonienė (Evropská komise)) se účastníci konference zabývali konkrétními pojmy z oblasti zemědělství, rybolovu a lesnictví a tím, jakými litevskými termíny by měly být označovány. Probíraly se termíny miškų ūkis vs. miškininkystė, sužvejotas žuvų kiekis vs. laimikis, valstybės parama vs. valstybės pagalba, sandėliavimas vs. saugojimas, diskutovalo se o termínu vaisių (daržovių, pieno) vartojimo skatinimo mokyklose programa, zvažovalo se, kdy překládat tentýž anglický termín scheme jako schema, kdy jako programa a kdy jako sistema; diskutovalo se o hierarchii pojmů označovaných litevskými termínovými složkami vietovė, teritorija, zona ir rajonas. Hovořilo se také o povaze terminologických chyb v právních předpisech a o způsobech jejich opravy.
Závěrečné slovo pronesla a průběh konference shrnula dr. D. Vaišnienė. Předsedkyně VLKK poznamenala, že Litevské terminologické fórum je důležité nejen pro litevskou terminologii, ale i pro celý litevský jazyk a že fórum přispívá k utváření jazykových postojů nejen v institucích EU a litevských státních úřadech, ale také v litevských vědeckých a vzdělávacích institucích. Řečnice vyjádřila politování nad tím, že internacionalizace a globalizace postupně, avšak velmi soustavně zmenšují oblast užívání litevštiny jako státního jazyka. Tendence litevských vědců zveřejňovat výsledky svého výzkumu (články, monografie, disertace) v jiném než litevském jazyce ovlivňuje litevskou terminologii. Litevština je pozvolna vytlačována také z výuky, čímž se prohlubuje odstup odborníků v jednotlivých oborech od společnosti. Předsedkyně VLKK poznamenala, že litevská terminologie by neměla být pouze záležitostí jazykovědců.
2 Lze ji zdarma stáhnout z webových stránek LTF http://ec.europa.eu/translation/lithuanian/ltf/index_lt.htm – odkaz na archivovaný soubor je v přehledu 5. konference LTF.
Terminologija | 2015 | 22
2 2 1
Page 9a také záležitostí VLKK; Litevské terminologické fórum je dobrým příkladem společné péče o litevskou terminologii. LTF je důležitou sítí lidí se stejným smýšlením, kterým záleží na litevské terminologii a osudu litevského jazyka a kteří mezi odborníky i širokou veřejností šíří myšlenky harmonické litevské terminologie a silného státního jazyka.
Obdrženo 2015-07-22
Vitalija Špokienė Europos Komisija Bâtiment Jean Monnet C3/115, rue Alcide de Gasperi, L-2920 Luxembourg, Luxembourg E. paštas [email protected]
Egidijus Zaikauskas Europos Komisija Bâtiment Jean Monnet C3/115, rue Alcide de Gasperi, L-2920 Luxembourg, Luxembourg E. paštas [email protected]
222
Vitalija Špokienė Egidijus Zaikauskas
Mezinárodní společná konference Litevského terminologického fóra (LTF) a Litevského jazykového institutu Vědecké, administrativní a vzdělávací úrovně terminologie
