Terminologie je definována jako „soubor označení náležejících k jednomu odbornému jazyku“ (ISO 1087–1:2000). Tato mezinárodní definice se vztahuje spíše k rovině reprezentace v komunikaci odborným jazykem a opomíjí konceptuální pohled, který stojí za označeními. Obsáhlejší definici uvádí německá terminologická norma DIN 2342:2011, podle níž „terminologie je soubor či inventář pojmů a jejich reprezentací v konkrétním oboru“. Tato definice nejen zahrnuje pojem jako důležitý aspekt terminologie, ale také nabízí širší pohled na stránku reprezentace pojmů v terminologii: neomezuje ji na termíny či jiná jazyková označení a zahrnuje symboly, ikony, gesta i jakékoli jiné multimediální reprezentace.
Aby vysvětlili vztah mezi pojmem a termínem, přizpůsobili teoretikové a výzkumníci terminologie takzvaný „sémiotický trojúhelník“, který zavedli američtí lingvisté C. K. Ogden a I. A. Richards (Ogden, Richards 1923: 11), pro znázornění vztahu mezi pojmy a termíny (obrázek 1). Trojúhelník prošel dlouhým vývojem úprav a interpretací a z několika stran byl také napadán jako přílišné zjednodušení či zkreslené znázornění složitých vztahů mezi pojmy a termíny. Navzdory kritice, která byla vůči trojúhelníku vznesena, z něj jeho jednoduchost činí vynikající nástroj k názornému představení vztahů mezi pojmy a termíny lidem, kteří teprve začínají identifikovat termíny v textech a vytvářet terminologické datové záznamy, v nichž je dokumentují. Jiné a složitější modely popisují Arntz, Picht, Schmitz (2014: 41 ff.).
Terminologija | 2015 | 22 15
Page 2
Obrázek 1. Terminologický trojúhelník (podle Ogden, Richards 1923)
Concepts are “cognitive representatives” (“gedankliche Vertreter” (Felber, Budin 1989: 69)) for objects, that arise out of the fact that humans recognize the common characteristics that exist in a majority of individual objects of the same type, and then store these characteristics and use them to impose order on the world of objects, in order to achieve mutual understanding when they communicate with other people. ISO 1087–1:2000 defines a concept as a “unit of knowledge created by a unique combination of characteristics” and DIN 2342:2011 describes a concept again more explicitly as a “unit of thinking made up of characteristics that are derived by categorizing objects having a number of identical properties.”
Obě normy v poznámce uvádějí, že pojmy nejsou nutně vázány na konkrétní jazyky, avšak kulturní, sociální a technické zázemí lidí, kteří pojmy vytvářejí, i prostředí, v němž se pojmy používají, ovlivňují způsob, jakým se v dané situaci projevují. Regionální rozdíly v rámci jazykového společenství (např. v Německu a Rakousku) mohou vést k odlišným konceptuálním orientacím téhož termínu, zatímco jedno kulturní společenství, v němž se mluví různými jazyky (např. ve Švýcarsku), může přiřazovat totožný pojem vyjádřený několika termíny v různých jazycích.
Protože pojmy jsou mentální neboli kognitivní reprezentace, potřebujeme k jejich vysvětlení a popisu definice. Definice se ve většině případů vztahují k jiným pojmům (např. k nadřazenému pojmu) a uvádějí specifické charakteristiky, které jsou pro definovaný pojem jedinečné a typické. Na základě definic a charakteristik pojmů je možné uvést do vztahu
16
Klaus-Dirk Schmitz | Terms in Texts and the Challenge for Terminology Management
Page 3
vzájemně propojit pojmy a vytvářet terminologické pojmové systémy, taxonomie, ontologie nebo jiné systémy organizace znalostí (SKOS). Tyto pojmové systémy systematicky reprezentují znalosti určité domény nebo podoblasti.
Termín je v normě ISO 1087–1:2000 definován jako „slovní označení obecného pojmu v konkrétním oboru“ nebo v normě DIN 2342:2011 jako „označení definovaného pojmu ve zvláštním jazyce prostřednictvím jazykového výrazu“. Termín slouží jako reprezentace pojmu a můžeme jej zapsat, vyslovit a použít ke komunikaci. Když mluvíme o termínech, používáme jako nadřazený pojem slovo „označení“, protože existují i jiné způsoby reprezentace pojmů, například takové, které nemusí být tvořeny slovy, jako jsou symboly, vzorce, piktogramy, gesta atd.
Některé termíny se skládají z více než jednoho slova. Takové termíny se nazývají víceslovné termíny nebo složeniny, například „tiskárna s podáváním jednotlivých listů“. Způsob, jakým se slova spojují do termínů, se v jednotlivých jazycích liší. Při práci s termíny vstupuje do hry jazyková stránka terminologické práce.
Viděli jsme, že termín je slovní reprezentací pojmu. Ve zvláštním nebo odborném jazyce je velmi žádoucí, aby tento vztah byl jednoznačný i bez odkazu na kontext, což znamená, že jednomu pojmu má být přiřazen jeden termín; tím vzniká stav označovaný jako jednojmennost. Pokud je tato podmínka splněna, význam termínů je zcela jasný, i když se termín vyskytuje bez vysvětlujícího kontextu. Této ideální situace je samozřejmě obtížné dosáhnout nebo ji vynutit. V technických a vědeckých textech se často opakují dva problémy s přiřazováním termínů k pojmům:
Synonymie nastává, když dva nebo více termínů v daném jazyce reprezentují tentýž pojem. Synonymum je tedy termín používaný k označení téhož pojmu jako jiný termín. Ačkoli synonymie může ztěžovat komunikaci mezi odborníky, v praxi se vyskytuje poměrně často. Dochází k ní zejména v oborech, v nichž se stále vyvíjí řada objektů a pojmů. V těchto dynamických oborech se souběžně používají konkurenční termíny, dokud se postupně neustálí jednoznačné termíny, ať už přirozeným výběrem, nebo záměrnou standardizací. I když si lidé tyto problémy dobře uvědomují, mohou varianty zůstávat v užívání po dlouhou dobu v důsledku takových faktorů
Terminologija | 2015 | 22
17
Page 4
jako je přirozená regionální variace nebo zcela záměrná snaha společností či výrobců používat terminologické rozdíly jako jeden ze způsobů, jak umístit výrobek na trhu.
Homonymie představuje opačnou situaci než synonymie: zde termín nebo několik termínů se stejnou vnější podobou označuje několik pojmů1. Norma ISO 1087:2000 definuje homonymii jako vztah mezi označeními a pojmy v daném jazyce, v němž jedno označení reprezentuje dva nebo více vzájemně nesouvisejících pojmů. Homonyma představují pro technickou komunikaci obrovský problém. Odborníci se proto neustále snaží homonymům v odborných technických oborech předcházet. Když se však vyvíjejí nové pojmy, lidé pro ně rádi vytvářejí nové termíny kombinováním známých existujících termínů nebo přejímáním ustálených termínů z obecného jazyka (např. mouse pro vstupní zařízení počítače) či z jiných příbuzných oborů (např. virus z medicíny pro škodlivý software).
2. POJMOVĚ ORIENTOVANÁ TERMINOLOGICKÁ SPRÁVA
Výsledky jakékoli terminologické práce se dnes musí ukládat do terminologických databází (termínových bank) nebo systémů správy terminologie. Ačkoli se k obsahu termínových bank obvykle přistupuje a obsah se vyhledává prostřednictvím (vyhledávaného) termínu, organizačním principem tohoto zdroje terminologických znalostí musí být pojem.
To je základní rozdíl mezi lexikografickým heslem ve slovníku či lexikonu a terminologickým záznamem v termínové bance nebo systému správy terminologie. Zatímco obrázek 2 znázorňuje základní strukturu slovníkového hesla (např. ve Wiktionary), v němž je základem pro uspořádání jazykových informací slovo (termín), obrázek 2 znázorňuje strukturu preskriptivního terminologického záznamu v termínové bance (např. Wikipedii), jehož hlavním zaměřením je pojem.
Obrázek 3 rovněž ukazuje preskriptivní přístup ke správě terminologie, který uplatňují normalizační organizace a společnosti s cílem zavést jednotný a jednoznačný firemní jazyk; pro každý pojem je preferován pouze jeden termín, zatímco jiné termíny pro tentýž pojem jsou povoleny nebo nedoporučovány.
1 Rozdíl mezi homonymií a polysémií zde nebude probírán; pro počítačovou správu terminologie, a tedy ani pro tento článek, není relevantní.
18
Klaus-Dirk Schmitz
Terms in Texts and the Challenge for Terminology Management
Page 5
Obrázek 2. Struktura lexikografického hesla
Obrázek 3. Struktura (preskriptivního) terminologického hesla
Jak je definováno v normě ISO 1087-1:2000 a promítnuto do terminologického metamodelu v normě ISO 16642:2003, terminologické heslo musí obsahovat veškeré terminologické údaje vztahující se k jednomu pojmu. Modelování terminologických údajů proto musí odrážet princip orientace na pojem (viz obrázek 3), což umožňuje udržovat v rámci jednoho terminologického hesla nejen veškeré informace související s pojmem, ale také všechny termíny ve všech jazycích spolu se všemi informacemi souvisejícími s termíny. Terminologická hesla navržená podle principu orientace na termín (viz obrázek 2), s nimiž se velmi často setkáváme v dvojjazyčných glosářích nebo slovnících, nejsou vhodná pro pečlivou správu terminologie a velmi brzy povedou k nekonzistentním terminologickým souborům, které nejsou příliš užitečné, zejména pokud je zapotřebí vícejazyčná správa terminologie. Pokud je třeba vytvářet lexikografické produkty pro jazyk pro zvláštní účely – zejména v tištěné podobě –, lze z terminologické databáze orientované na pojem vytvořit abecední zobrazení orientované na termín
Terminologija | 2015 | 22 19
Page 6
terminologické databáze, protože pouze pojmová organizace může zaručit odpovídající shromažďování, zpracování, revizi a přípravu termínů specifických pro danou oblast.
Kromě orientace na pojem – nikoli v protikladu k ní – je druhým důležitým principem terminologické správy autonomie termínu. Autonomie termínu zaručuje, že lze dokumentovat všechny termíny včetně synonym, zkrácených podob a pravopisných variant se všemi nezbytnými kategoriemi údajů vztahujícími se k termínu, jako jsou gramatika, styl, geografické omezení nebo kontext. Tento přístup lze uskutečnit návrhem datového modelu tak, aby uživateli umožňoval vytvářet neomezený počet oddílů či bloků termínů obsahujících jednotlivé termíny a všechny další kategorie údajů popisující daný termín a jeho užití.
Autonomie termínu je v terminologickém metamodelu (ISO 16642:2003) vyjádřena tím, že každý oddíl termínů smí obsahovat právě jeden termín. Více termínů v jednom jazyce pro tentýž pojem (synonymická označení) se uspořádá pomocí více oddílů termínů, z nichž každý obsahuje právě jeden termín a další kategorie údajů, které jej dokumentují. V aplikačních scénářích, kde systém správy terminologie slouží jako terminologická znalostní báze pro řadu aplikací a programů, je autonomie termínu skutečně zásadní; například program pro kontrolu kvality, který ověřuje správné užití termínů v textech, musí mít přístup k terminologické bázi, v níž jsou preferované, přípustné a nedoporučené termíny uloženy v témže terminologickém hesle (viz obrázek 3), avšak v různých oddílech termínů.
Principy orientace na pojem a autonomie termínu se odrážejí v modelu terminologického hesla znázorněném na obrázku 4. Programy pro správu terminologie navržené podle tohoto modelu dokážou upozornit uživatele, když se pokusí zadat informace týkající se jediného pojmu do různých terminologických hesel (viz Schmitz 2011: 242 f.).
Orientace na pojem a autonomie termínu jsou předpoklady pro terminologické soubory údajů specifické pro danou oblast nebo společnost (viz také Schmitz, Straub 2010: 38 ff.). Synonymní termíny, například USB stick, USB memory stick, USB flash drive, USB memory key, memory stick, pendrive, thumbdrive, nebo pouze key jako zkrácená podoba, se ukládají do jednoho terminologického hesla s jedinou anglickou definicí a vztahy k jiným pojmovým heslům; každý termín lze opatřit atributy určujícími, že například USB flash drive je preferovaný termín pro dokumentaci a USB key pro označování výrobků, zatímco všechny ostatní termíny se v žádné dokumentaci používat nemají
20
Klaus-Dirk Schmitz | Terms in Texts and the Challenge for Terminology Management
Page 7
Obrázek 4. Model terminologického záznamu odrážející pojmovou orientaci a autonomii termínu
mentů této společnosti. Díky pojmové orientaci každý uživatel, který v termínové databázi hledá například výraz pendrive, najde záznam pojmu (s definicí), zjistí, že pendrive není doporučeným termínem, a najde upřednostňovaný termín USB flash drive. Na druhou stranu hledání výrazu key přinese několik výsledků v téže databázi, protože termín key označuje několik pojmů (homonymum nebo polysémní slovo, například key jako součást klávesnice), a je proto uložen v několika záznamech s různými definicemi a vztahy mezi pojmy.
3. TERMÍNY V TEXTECH
Ačkoli jsou termíny v systémech správy terminologie uspořádány do pojmově orientovaných záznamů, v odborných dokumentech se používají jako prvky jazykové povrchové struktury textu. V závislosti na morfologických a syntaktických vlastnostech daného jazyka se termíny vyskytují v ohýbaných tvarech, které vyjadřují například množné číslo, genitiv nebo minulý čas. Spojení mezi termínem v dokumentu a odpovídajícím pojmem může navázat pouze čtenář, který porozumí sdělení textu a pochopí význam, který se za termínem skrývá.
Terminologija | 2015 | 22
21
Page 8
Ve speciální či odborné komunikaci se důrazně doporučuje používat pro jeden pojem pouze jeden termín (bez synonym) a pouze termíny, které nejsou nejednoznačné a neoznačují dva či více pojmů (bez homonym). Toho však není vždy snadné dosáhnout a svět je plný dokumentů, které nesplňují požadavky na důsledné a jednoznačné používání terminologie. Obrázek 5 ukazuje ukázkový dokument se šesti termíny, z nichž některé jsou víceslovné a mohou označovat tentýž pojem. Aby čtenář porozuměl sdělení textu, musí se vypořádat s otázkou, zda všechny termíny označují tentýž pojem, nebo mají různé významy. Někteří neodborníci v oboru, jímž se dokument zabývá, mohou být zmateni, znejistěni, nebo dokonce zahlceni.
Obrázek 5. Ukázkový dokument s termíny, které mohou označovat tentýž pojem
Problémy s texty obsahujícími synonymní a homonymní termíny však nemají jen lidští čtenáři odborných dokumentů. Nástroje počítačového zpracování textu se potýkají s podobnými, nebo dokonce ještě většími problémy.
V mnoha organizačních prostředích a aplikačních scénářích terminologické práce se doporučuje extrakce terminologie z existujících textových materiálů. Typickými scénáři jsou přípravná terminologická práce pro rozsáhlé překladatelské projekty s několika překladateli, která probíhá před zahájením překladu, kdy každý překladatel musí provést (pravděpodobně stejnou) ad hoc terminologickou práci, a počáteční naplnění nové termínové databáze s kom-
22 Klaus-Dirk Schmitz | Terms in Texts and the Challenge for Terminology Management
Page 9
firemní nebo oborově specifickou terminologii, aby bylo možné určit základní nezbytný soubor pojmů a termínů.
Excerpce terminologie zahrnuje úkoly spojené s vyhledáváním terminologických informací, především samotných termínů, v textovém materiálu. Textový materiál může tvořit soubor jednojazyčných dokumentů, dvojice paralelních textů vytvořených v obou jazycích, text ve výchozím jazyce spolu s jeho překladem nebo textový korpus se strukturovaným a systematicky shromážděným souborem vět.
Ruční excerpce termínů odborníky v daném oboru nebo zkušenými terminology je časově nejnáročnější a nejdražší metodou, ale pravděpodobně přináší nejlepší výsledky. Programy pro počítačem podporovanou excerpci termínů dokážou zpracovávat texty (téměř) ve všech jazycích, pokud používají pouze statistické metody. Jestliže je jejich algoritmus identifikace termínů založen na lingvistických metodách, výsledky excerpce jsou mnohem lepší, zejména u víceslovných termínů a frází; (komerční) nástroje pro excerpci založené na lingvistických metodách jsou však dostupné pouze pro „hlavní“ jazyky, jako jsou angličtina, francouzština, němčina, španělština a několik dalších.
Nástroje pro excerpci termínů nabízejí běžné funkce známé z konkordančních programů (např. WordSmith): identifikují slova v textovém dokumentu, vytvářejí statistiky četnosti slov, zobrazují index KWIC (klíčové slovo v kontextu) a řadí výsledky abecedně nebo podle četnosti. Protože se slova v textech vyskytují v ohýbaných tvarech, nástroje pro excerpci termínů založené na lingvistických metodách mohou převést textový tvar slova na jeho základní kanonický tvar; to je nezbytné pro přesné statistiky slov a spolehlivé seznamy kandidátních termínů, vyžaduje to však lingvistické znalosti morfologie příslušného jazyka.
Protože terminologie vždy souvisí s jazykem specifickým pro daný obor, měly by nástroje pro excerpci termínů umět odfiltrovat a ignorovat funkční slova (např. členy, spojky, předložky atd.) i slova obecného jazyka; většina nástrojů k tomu používá takzvané seznamy stop slov, které jsou závislé na jazyce a uživatel je může doplňovat. Někdy však není snadné rozhodnout, zda je slovo výrazem obecného jazyka, nebo termínem odborného jazyka.
Ačkoli mohou být nástroje pro excerpci termínů v konkrétních aplikačních scénářích velmi užitečné, je třeba vzít v úvahu následující otázky:
• Výsledkem procesu excerpce termínů je seznam kandidátních termínů; tento seznam musí terminolog zkontrolovat a „vyčistit“.
Terminologija | 2015 | 22
23
Page 10
• Nástroje pro excerpci termínů poskytují pouze seznam termínů (někdy s příklady kontextu) a žádné další terminologické informace; lze na něj nahlížet jako na seznam úkolů pro terminologa, který musí terminologická hesla doplnit o všechny další potřebné informace a intelektuálně ověřit a sloučit např. synonyma (různé kandidátní termíny) do pojmově orientovaných hesel.
• Mnoho nástrojů pro excerpci termínů má potíže s přesnou identifikací víceslovných termínů, jmenných frází nebo slovesných frází, zvláště pokud jsou součástí eliptických konstrukcí nebo se skládají z nesouvislých prvků.
• Čím více lingvistických znalostí je integrováno do programů pro excerpci termínů, tím lepší jsou výsledky, zejména při identifikaci ohýbaných tvarů slov a jejich převodu na kanonický tvar, použitelnost je však omezena pouze na „hlavní“ jazyky.
Ačkoli je excerpce termínů důležitým pracovním postupem založeným na lingvistických metodách v rámci správy terminologie, výsledky jsou užitečné pouze tehdy, je-li zohledněna pojmově orientovaná a ontologická stránka terminologie. Vyexcerpované termíny je třeba intelektuálně přiřadit k příslušným pojmům a synonyma, pravopisné varianty a zkrácené podoby, stejně jako homonyma, je třeba vhodně identifikovat a uspořádat do pojmově orientovaných terminologických hesel v termínových bázích.
5. Z Á V Ě R
Terminologická práce a terminologický management se musí zabývat pojmy a termíny. Pro terminologické úkoly, jako je tvorba termínů a extrakce termínů, poskytuje lingvistika jazyků pro speciální účely vhodné prostředky pro vytváření, výběr a identifikaci termínů, avšak při jakémkoli druhu terminologického managementu je nesmírně důležité neztrácet ze zřetele pojmovou stránku terminologie. Nejen terminologické pojmové systémy, ale také všechny typy termínových bází a terminologických datových souborů – chápané jako systémy organizace znalostí – se musí řídit koncepčně orientovaným přístupem k modelování dat a pracovním postupům. Tento přístup je nezbytným základem pro zajištění toho, aby se (lingvistické) znalosti určitého oboru nebo podniku náhodně nerozptýlily vlivem jazykových vlastností termínů, ale byly organizovány a spravovány prostřednictvím ontologické složky pojmů a vztahů mezi pojmy.
24 Klaus-Dirk SchmitzTerms in Texts and the Challenge for Terminology Management
Page 11
BIBLIOGRAPHY
Arntz R., Picht H., Schmitz K.-D. 2014: Einführung in die Terminologiearbeit. 7., vollständig überarbeitete und aktualisierte Auflage, Hildesheim: Georg Olms Verlag.
DIN 2342: 2011 Begriffe der Terminologielehre, Berlin: Beuth.
Felber H., Budin G. 1989: Terminologie in Theorie und Praxis, Tübingen: Narr.
ISO 1087-1:2000 Terminology work – Vocabulary – Part 1. Theory and application, Geneva: ISO.
ISO 16642:2003 Computer applications in terminology – Terminological markup framework, Geneva: ISO.
Ogden C. K., Richards I. A. 1923: The Meaning of Meaning: A Study of the Influence of Language upon Thought and of the Science of Symbolism, London: Kegan, Paul, Trench, Trubner.
Schmitz K.-D. 2011: Managing Terms in Terminology Management. – Magyar Terminológia = Journal of Hungarian Terminology 4/2, 238–245.
Schmitz K.-D., Straub D. 2010: Successful Terminology Management in Companies – Practical tips and guidelines. Stuttgart: TC and more. (Updated German issue will be available in 2015.)
TERMINAI TEKSTUOSE IR IŠŠŪKIS TERMINIJOS TVARKYBAI
Mokslinėse publikacijose, nacionaliniuose ir tarptautiniuose standartuose aiškinama, kad terminologijos teorija ir terminijos tvarkyba nagrinėja sąvokas ir terminus. Sąvokos apibrėžiamos kaip žinių ar mąstymo vienetai ar apskritai kaip mintyse esantys vaizdiniai, kuriuos galima apibūdinti apibrėžtimis. Geriausia, kai apibrėžtys siejasi su kitomis sąvokomis ir įvardija būdingas apibrėžiamos sąvokos ypatybes. Remiantis apibrėžtimis ir sąvokų ypatybėmis, galima sąvokas susieti ir sudaryti jų sistemas, atspindinčias tam tikros srities ar posričio žinias. Iš sąvokų yra sudėliota bet kuri žinių organizavimo sistema – tezauras, ontologija, taksonomija, terminologinė sąvokų sistema ar tiesiog terminologinių duomenų bazė.
Profesinėje komunikacijoje sąvokoms įvardyti vartojami nusistovėję terminai. Žinoma, techniniuose tekstuose jie atsiranda nepakeistu ir nuo nieko nepriklausančiu būdu, jų formą lemia morfologiniai tam tikros kalbos bruožai, jie pateikiami tam tikrame (socio)lingvistiniame kontekste, į kurį būtina atsižvelgti imantis bet kokios terminologinės veiklos. Terminijos tvarkybai yra labai svarbu neišleisti iš akių terminijos sąvokinės pusės. Ne tik terminologinės sąvokų sistemos, bet ir visi terminų bazių bei terminologinių duomenų rinkinių tipai, laikomi žinių organizavimo sistemomis, turi remtis į sąvokos vietą orientuotu duomenų modeliavimu ir darbo tvarka. Terminų, įskaitant rašybos variantus, sutrumpintas formas ir sinonimus, teisingas priskyrimas atitinkamoms sąvokoms, ypač automatiškai išrenkant terminus, yra sunkus terminijos tvarkybos uždavinys, kurį išspręsti gali padėti specialistai ar terminologai. Tik laikantis į sąvoką orientuoto požiūrio galima užtikrinti, kad tam tikros srities ar įmonės kalbinės žinios būtų struktūrinamos ir tvarkomos, remiantis sąvokomis ir jų ryšiais, o ne tik šiek tiek papildomos lingvistiniais terminų bruožais.
Gauta 2015-08-03
Klaus-Dirk Schmitz Cologne University of Applied Sciences Institute of Translation and Multilingual Communication Ubierring 48, 50678 Cologne, Germany E-mail [email protected]
