Liudmila Mockienė FORMATION OF TERMINOLOGY OF CONSTITUTIONAL LAW IN ENGLISH, LITHUANIAN AND RUSSIAN (KONSTITUCINĖS TEISĖS TERMINŲ DARŪBA ANGLŲ, LIETUVIŲ IR RUSŲ KALBOSE). Disertační práce. Vilnius: Univerzita Mykolase Romerise, 2016, 212 s.

SIGITA RACKEVIČIENĖ

Mykolo Romerio universitetas

Dne 25. března 2016 obhájila Liudmila Mockienė na Univerzitě Mykolase Romerise disertační práci Formation of Terminology of Constitutional Law in English, Lithuanian and Russian (Konstitucinės teisės terminų daryba anglų, lietuvių ir rusų kalbose) (vedoucí práce doc. dr. Sigita Rackevičienė).

V disertaci L. Mockienė popsala a porovnala jazykové prostředky používané k tvorbě termínů v právních předpisech ústavněprávního obsahu v angličtině, litevštině a ruštině. Bylo zkoumáno 1825 termínů vybraných ze zdrojů ústavního práva: 660 anglických, 626 litevských a 539 ruských termínů. Disertace se skládá z úvodu, tří hlavních částí (věnovaných teoretickému zdůvodnění výzkumu, popisu metodiky výzkumu a popisu analýzy termínů), závěrů, seznamu literatury, seznamů analyzovaných termínů (seznamu anglických termínů, seznamu litevských termínů a jejich překladů do angličtiny a seznamu ruských termínů a jejich překladů do angličtiny) a resumé v angličtině a litevštině.

V úvodu je vymezen vědecký přínos disertace, její hodnota, aktuálnost a praktické využití výsledků. Autorka zdůrazňuje, že disertace je významná

256

Sigita Rackevičienė

z několika hledisek: „Zaprvé byla v průběhu výzkumu vytvořena metodologie porovnávání jazykových prostředků tvorby terminologie v několika jazycích. Pomáhá odhalit tradice, principy a kritéria tvorby termínů v různých jazycích. Tuto metodologii lze využít také ke komparativní analýze termínů v dalších jazycích. Zadruhé výzkum přináší tvůrcům termínů poznatky o tendencích při tvorbě termínů ve třech jazycích a řadu důležitých informací, které mohou poskytnout podněty k tvorbě nových termínů i ke zdokonalování termínů již užívaných“ (s. 196). Termíny vybrané pro výzkum autorka disertace vložila do databáze vytvořené pro účely výzkumu a roztřídila je podle různých kritérií. Autorka uvádí, že tuto databázi „lze využít jako základ pro sestavení slovníku ústavního práva (takové slovníky neexistují ani v litevštině, ani v angličtině) a pro další budoucí výzkum. Syntaktické modely víceslovných termínů popsané ve výzkumu lze využít v programech pro systémy automatického vyhledávání termínů“ (s. 198).

V první hlavní části jsou analyzovány práce anglických, litevských a ruských terminologů a klasifikace prostředků tvorby termínů, které předkládají; druhá část představuje principy výběru termínů do disertace a metodiku jejich zkoumání, zatímco třetí část přináší podrobnou analýzu anglických, litevských a ruských termínů. V první kapitole třetí části je analyzován a porovnáván poměr jednoslovných a víceslovných termínů v právních předpisech ústavního práva v angličtině, litevštině a ruštině. Ve druhé kapitole jsou zkoumány jednoslovné termíny každého jazyka a rozděleny do tří skupin: termíny vytvořené z domácích zdrojů, termíny vytvořené z externích zdrojů a hybridní termíny vytvořené spojením prvků z domácích a externích zdrojů. Termíny vytvořené z domácích zdrojů se dále dělí podle způsobu tvoření, termíny vytvořené z externích zdrojů podle původního zdroje a hybridní termíny podle původu jejich prvků. Ve třetí kapitole jsou zkoumány víceslovné termíny jednotlivých jazyků a rozděleny do tří skupin: dvouslovné termíny, tříslovné termíny a termíny tvořené čtyřmi či více slovy. Nejprve jsou termíny v každé skupině rozděleny podle původu svých složek, poté jsou seskupeny podle pozice závislých složek (před hlavní složkou, nebo za ní) a podle syntaktických modelů. Typy termínů vymezené v každé kapitole jsou podrobně popsány a ilustrovány příklady; výsledky kvantitativního výzkumu termínů jsou uvedeny v 18 diagramech.

Závěry zdůrazňují rozdíly v tvorbě termínů ústavního práva v angličtině, litevštině a ruštině. Autorka při výzkumu zjistila, že angličtina

Terminologija | 2016 | 23

257

Tvůrci terminů ústavního práva v angličtině jsou otevřenější vlivům cizích jazyků a při tvorbě termínů se nejčastěji opírají o vnější zdroje, zatímco tvůrci litevských a ruských termínů mají větší sklon chránit svůj jazyk a maximálně využívat jeho možnosti. Autorka také zjistila, že tvůrci anglických termínů ústavního práva se řídí zásadou uživatelské přívětivosti a vytvářejí kratší termíny s jednodušší strukturou, zatímco tvůrci litevských a ruských termínů dávají přednost zásadě přesnosti a vytvářejí delší a strukturálně složitější termíny, které odhalují také hlavní rysy obsahu označovaného pojmu. Výzkum disertace ukázal, že terminologie zkoumaných jazyků má také důležité podobnosti: mnoho víceslovných termínů ústavního práva je ve všech třech jazycích dvouslovných, takže se ve všech třech jazycích dodržuje zásada jazykové ekonomie a usiluje se o to, aby se nevytvářely termíny delší než dvě slova. Při shrnutí výsledků výzkumu autorka uvádí, že snaha sladit zásady uživatelské přívětivosti a přesnosti „by umožnila vytvořit termín optimální délky: dostatečně krátký, aby byl uživatelsky přívětivý, a dostatečně dlouhý, aby co nejlépe odrážel obsah pojmu“ (s. 209).

Disertace L. Mockienė Formation of Terminology of Constitutional Law in English, Lithuanian and Russian (Konstitucinės teisės terminų daryba anglų, lietuvių ir rusų kalbose) významně přispívá k litevským terminologickým pracím a pokládá základy srovnávacího výzkumu tvorby právní terminologie v několika jazycích. Výsledky disertace jsou významné pro výzkumníky, tvůrce a správce terminů i pro odborníky z dalších oblastí – překladatele právních předpisů, vyučující odborného jazyka a uživatele právní terminologie ve veřejném i soukromém sektoru.

Doručeno 2016-06-30

Sigita Rackevičienė Mykolo Romerio universitetas Ateities g. 20, LT-08303 Vilnius E. paštas [email protected]

258 Sigita Rackevičienė