V definicích termínu termín se nejčastěji nelze obejít bez termínu pojem, neboť termín se obvykle definuje jako pojmenování pojmu. Lze směle tvrdit, že pojem je stejně jako termín základním pojmem terminologie (a bezpochyby také termínem). V tradiční (také označované jako obecná) teorii terminologie formálně odpovídá vztah mezi termínem a pojmem vztahu mezi slovem a významem (Kageura 2002: 22)1.
Hlavní směry terminologické práce jsou onomaziologický (od pojmů k termínům) a sémaziologický (od termínů k pojmům). Ve výzkumu terminologie onomaziologického směru zaujímá ústřední místo pojem (což ovlivňuje i příslušné výsledky výzkumu)2. Pojem je navíc jednou z nejdiskutovanějších kategorií terminologie, zejména mezi představiteli takzvané vídeňské terminologické školy. Navzdory pozornosti, kterou terminologické práce věnují pojmu „pojem“, není jeho podstata dosud zcela objasněna (Tatarinovas 2006: 143–144).
Texty jsou považovány za velmi důležité nepřímé zdroje, z nichž lze získat informace o pojmech. K pojmu v diskurzu lze dospět prostřednictvím jeho designátu, prostřednictvím termínu (Santos et al. 2015: 155, 156, 157). Nové teorie terminologie (komunikační teorie terminologie, sociokognitivní terminologie, rámcová terminologie) dávají přednost právě analýze textů (Faber Benítez 2009: 120). Bylo zaznamenáno, že v litevštině
1 O vztahu mezi významem slova a pojmem v litevské lingvistice psali Evalda Jakaitienė (2010: 46–49), Aloyzas Gudavičius (2012) a další.
2 Extrémní podobou onomaziologického směru je pojetí termínů pouze jako štítků pojmů (Faber Benítez 2009: 111; Kageura 2015: 47 a další).
94
Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 2
Ve vědeckém diskurzu se termínu pojem3 nevyhýbá, proto lze předpokládat, že z vědeckých textů lze o samotném pojmu „pojem“ zjistit více či méně. Tento článek popisuje užívání termínu pojem ve vědeckém jazyce: cílem výzkumu bylo určit sémantické (kontextové) partnery termínu, jeho sémantické (tematické) prostředí a na základě zvláštností užívání termínu načrtnout obrysy pojmu „pojem“. Jde o výzkum založený na korpusu (angl. corpus-based), jehož hlavním zdrojem je Korpus litevského vědeckého jazyka CorALit (veřejně dostupná verze: http://coralit.lt). Korpus je sestaven z různých typů textů z humanitních, společenských, přírodních, biomedicínských a technických věd vydaných v letech 1999–2009 a jeho rozsah činí 9 milionů slov (více o korpusu viz Usonienė et. al. 2008). Ačkoli je tento korpus malý, již několik let se neaktualizuje a jeho vyhledávání je poměrně omezené, přesto jde o poměrně vhodný zdroj pro výzkum současného psaného litevského vědeckého jazyka a terminologie.
V Korpusu litevského vědeckého jazyka CorALit se lema pojem vyskytuje 779krát (v textech všech uvedených vědních oborů). Tento termín je tedy v témže korpusu více než jedenapůlkrát častější než terminologický termín termín, který se vyskytl 447krát (poměr znázorňuje obr. 1). Mimochodem bylo zjištěno, že v jednom z textů humanitních věd zahrnutých do zkoumaného korpusu označuje termín pojem slovo, nikoli termínem vyjádřený pojem, tedy nikoli vědecký či odborný pojem. V každém případě lze termín pojem nejspíše považovat za obecný vědecký termín, jako například metodu nebo teorii4. Další otázkou je, zda je pojem jednotkou metajazyka stejně jako termín. Podle A. Gudavičiuse nejspíše nikoli, srov.: „Zdá se, že v lingvistice je termín pojem, označující logicky uspořádaný výsledek poznávání světa ve vědomí, zcela zbytečný. <...> Termíny pojem a koncept zachycují výsledky poznání, první v logické, koncentrované podobě, druhý v individualizovanější, holistické podobě; tyto termíny by náležely do věd logiky a epistemologie“ (Gudavičius 2012: 112, 117).
3 Ve Frekvenčním slovníku psané litevštiny (2009), který sestavil Andrius Utka na základě milionu slov morfologicky anotovaného korpusu, zaujímá slovo pojem 572. místo (frekvence výskytu – 244). Pro srovnání: mnohoznačný termín je v tomto slovníku na 916. místě (vyskytl se 156krát).
4 Srov. pojem – „filos., log. kategorie označující jednotku myšlenkového obsahu, která charakterizuje předměty a jevy a vyjadřuje jejich podstatné vlastnosti. <...> V matematické logice se Δ chápe jako log. třída; při její analýze z hlediska obsahu se objasňují podstatné a obecné znaky objektů, které tuto třídu tvoří“ (VLE).
Terminologija | 2017 | 24
95
Page 3
Obr. 1. Poměr četnosti termínů pojem a termín v textu
Po zpracování vybraných konkordančních řádků s termínem pojem programem Antconc 3.4.4w5 byli automaticky určeni nejčastější bezprostřední kontextoví partneři zkoumaného termínu – výrazy následující hned po tomto termínu (viz obr. 2) nebo bezprostředně před ním (viz obr. 3). Z obrázků je patrné, že někteří kontextoví partneři, například moci, termofikace, se do korpusu nejspíše dostali z téhož textu. Nelze vyloučit ani možnost chyb při zpracování dat.
Volný slovosled v litevštině znamená, že při zkoumání konkordance je nutné zohlednit všechny větné členy; nestačí se soustředit na několik pozic kontextových partnerů vzhledem ke zkoumanému slovu (Marcinkevičienė 2010: 49). Proto se při zkoumání užívání termínu pojem v každém konkordančním řádku o délce 300 tiskových znaků nejprve hledal začátek a konec věty, v níž se daný termín nachází. Sousední věty v konkordančních řádcích byly prohlédnuty s cílem najít kontextová synonyma zkoumaného termínu.
Zvolenou výzkumnou metodou byla sémantická analýza slovních spojení. Metoda byla ověřena při analýze užívání termínu termín (viz Mitkevičienė 2016) a splnila očekávání. Nejprve byla určena slovní spojení obsahující termín pojem a zjišťovala se funkce tohoto termínu (podmět, předmět, přívlastek, příslovečné určení nebo predi-
5 Viz http://www.laurenceanthony.net/software/antconc/.
96
Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 4
Obr. 2. Nejčastější slova následující v textu bezprostředně po termínu pojem
katyvas)6. Při dalším zkoumání užití termínu pojem se slovní spojení s termínem pojem seskupují podle lexikální, sémantické a tematické podobnosti7. Článek pojednává také o konjunkčním užití termínu pojem a kontextové synonymii, které odrážejí paradigmatické vztahy tohoto termínu. Frekvenci kontextových partnerů termínu pojem se zde nepřikládá velký význam – i ojedinělý partner zkoumaného termínu může být významný, pokud se ve zkoumaném materiálu vyskytují další partneři, kteří jsou mu sémanticky či tematicky blízcí a s nimiž by patřil do téže skupiny slovních spojení.
6 Termín pojem ve větě často vstupuje do více než jednoho spojení, takže tutéž větu korpusu lze použít k ilustraci více než jednoho modelu užití zkoumaného termínu.
7 Remiamasi Vito Labučio semantinių žodžių junginių skirstymu (Labutis 1998), duomenys taip pat tikrinami DLKG. Klasifikuojant atributinius junginius daugiausia vadovaujamasi Laimutės Bunevičiūtės straipsniu (1998).
Terminologija | 2017 | 24
97
Page 5
Obr. 3. Nejčastější slova v korpusu bezprostředně předcházející termínu pojem
1. POJEM V TERMINOGRAFII8
1.1. Pojem je předmětem filozofie, logiky, psychologie a dalších věd, a proto je zařazován do slovníků příslušných oborů9. Ve filozofických slovnících v litevštině lze nalézt následující definice či vysvětlení termínu pojem10:
8 Terminografie je zde chápána v širokém smyslu – zahrnuje nejen slovníky, ale i další systematické soubory terminologických dat (terminologické databáze, banky, normy).
9 Litevské logické slovníky nemáme. V učebnicích logiky se píše: „Pojem je forma myšlení, která vyjadřuje podstatné a obecné znaky objektů.“ (Plečkaitis 2009: 159); „při charakteristice pojmu se omezíme na konstatování, že pojmem se nazývá složka myšlenky, v níž jsou jednotlivci dáni společně se svými znaky“ (Bubelis et al. 2012: 99).
10 Filozofové se neshodují v otázce vztahu mezi pojmy a významy (zda jsou pojmy významy), ani v tom, zda pojmy závisí na jazyce (viz CREPh 2000: 159; EPh 2006: 415, 416).
98
Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 6
„jedna z forem odrážení světa v myšlení [zde i dále kurzíva A. M.], jíž se poznává podstata jevů a procesů, zobecňují se jejich podstatné znaky a stránky <...>“ (FŽ 1975);
„představení něčeho jako obecného tak, že se to zároveň představuje jako společné mnoha lidem <...>“ (FŽ 2002)11.
V Terminologické bance Litevské republiky jsou tři definice termínu pojem, převzaté (nebo upravené) z norem pro informace a dokumentaci a terminologii a z pedagogického slovníku:
„Jednotka znalostí tvořená jedinečnou kombinací charakteristik.“ (LST ISO 5127:2008 Informace a dokumentace. Výkladový slovník (totožný s ISO 5127:2001), viz Terminologická banka LR);
„V terminologii – jednotka poznání tvořená specifickou kombinací charakteristik.“ (1. Upraveno podle ISO 1087-1:2000; 2. Výkladový slovník terminologie NATO pro normalizaci AAP-42B, 2011, viz Terminologická banka LR);
„Forma myšlení odrážející podstatné znaky objektu ve vědomí. Souvisí s představou, slovem a dalšími pojmy. Pojem je výsledkem klasifikace, tj. pojem se odlišuje od ostatních představ, pojmů a slov svou přesnou vymezeností při srovnávání a seskupování. Představa a slovo jsou jeho konkrétním, materializovaným základem. <...> V procesu výuky a výchovy se každodenní pojmy doplňují vědeckými poznatky a stávají se vědeckými (vzduch, voda, člověk, zvíře, slunce, dobrota, věrnost atd.). Zvláštní názvy vědeckých pojmů jsou termíny. Některé z nich se užívají v běžném životě. <...>“ (Encyklopedický pedagogický slovník. Sest. Leonas Jovaiša, 2007, viz Terminologická banka LR).
Z integrovaného informačního systému zdrojů litevského jazyka a písemnictví raštija.lt je zřejmé, že termín sąvoka je zařazen do slovníků termínů z polytechniky, matematiky a informatiky a definován ve slovnících termínů z oblasti informací a psychologie:
„Myšlenka, idea vyjadřující obecné a podstatné znaky věci nebo jevu.“ (Trečiokaitė A. Slovník informačních termínů, 1993, viz raštija.lt);
„Jedna z forem logického myšlení – zobecnění nejvyšší úrovně. Pojem může být konkrétní i abstraktní. Nejabstraktnější pojmy se nazývají kategorie. <...> Rozlišují se každodenní a vědecké pojmy, spontánní a regulovaný vývoj pojmů <...>.“ (Slovník psychologických termínů, 1993, viz raštija.lt).
Ve veřejně přístupné Terminologické databázi Litevského úřadu pro normalizaci lze také nalézt již citovanou definici z LST ISO 5127:2008, tam
11 V kartotéce dodatků k LKŽE (viz LKIIŠ) lze nalézt sąvokos definici z díla filozofa Stasysa Šalkauskise: „Pojem je výtvorem rozumu a říká nám, co věc je a co tvoří její podstatu.“ S největší pravděpodobností jde o jednu z prvních definic tohoto termínu.
Terminologija | 2017 | 24
99
Page 7
také je zařazen článek o termínu pojem ze standardu LST ISO 1087-1:2005 Terminologická práce. Výkladový slovník. Část 1. Teorie a aplikace (totožného s ISO 1087-1:2000):
V Výkladovém terminologickém slovníčku Reginy Kvašytė (2005) je pojem jako terminologický termín definován takto:
„Jakákoli jednotka myšlení, která v mysli odráží podstatné znaky objektu a má obsah (souhrn vnitřních a vnějších znaků) a rozsah (souhrn všech objektů majících znaky daného pojmu), vyjádřená termínem, písmenem nebo jiným symbolem.“
Ačkoli se základní slova uvedených definic liší12, je zřejmé, že pojem náleží do oblasti myšlení nebo poznání13. V citovaných překladech standardů je pojem definován jako jednotka poznání nebo vědění (anglicky unit of knowledge) – v těchto zdrojích je pojem chápán jako předmět praktické terminologické práce. Mezinárodní terminologická norma ISO 704 zdůrazňuje, že v terminologii je třeba pojem chápat nejen jako jednotku myšlení, ale také jako jednotku poznání (unit of knowledge) (ISO 704:2009: 3). Toto pojetí vychází z toho, že termíny náležejí ke konkrétním oblastem poznání. Chápat pojem v terminologii jako jednotku poznání či vědění navrhuje více než jeden terminolog. Například Ingrid Simonnæs zdůrazňuje, že myšlení je subjektivní záležitost, a proto je lepší definovat pojem nikoli jako jednotku myšlení, ale jako jednotku poznání. Takové pojetí umožňuje chápat pojem jako dynamický – změny pojmů určují nové objevy (Simonnæs 2007: 121).
1.2. Terminologická norma LST ISO 1087-1:2005 (viz LSDterm) definuje druhové termíny obecný pojem a individuální pojem, pojem části a pojem celku, nadřazený pojem, podřazený pojem a souřadný pojem, rodový pojem a druhový pojem, jejichž motivační znak odráží třídění pojmů podle obsahu, rozsahu a vzájemného vztahu. Některé z těchto termínů se prostřednictvím jiných zdrojů dostaly také do Terminologické banky LR.
12 Zde lze připomenout, že nejčastěji jsou nejednotně chápány a vykládány právě nejobsahovější kategoriální pojmy (Gaivenis 2002: 38, viz také Keinys 2013: 52).
13 Srov. citovanou definici termínu pojem a výklad slova pojem v Slovníku současné litevštiny a Slovníku litevského jazyka: „prvek obsahu myšlení vyjádřený slovem nebo slovy“ (DŽ₆), „forma lidského myšlení odrážející podstatné a obecné znaky objektů; výsledek vnímání; logická myšlenka o nějaké věci nebo jevu“ (LKŽe).
100 Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 8
V terminologickém slovníčku R. Kvašytė, který byl zmíněn výše, jsou vysvětleny již uvedené druhové termíny gimininė sąvoka a rūšinė sąvoka a také další dva termíny – apibrėžiamoji sąvoka a apibrėžiančioji sąvoka, které označují pojmy podle jejich vztahu k definici.
Odlišují se složené termíny ze Lingvodidaktikos terminų žodyno (2012), zařazeného do banky termínů LR, přesněji řečeno jejich definice:
abstrakčiosios sąvokos – „[o]becné významy a koncepty (např. čas, prostor, kvantita, vlastnost) a jejich jazykové vyjádření, které žák musí ovládat, aby úspěšně komunikoval“;
konkrečiosios sąvokos – „[r]ealizace obecných pojmů v konkrétní situaci, konkrétní lexikum určitých témat (např. „Identifikace osoby“, „Obchod“, „Příroda, region“, „Volný čas“)“.
Tyto úzce související termíny, označované jako antonyma (ekvonimy), jsou nejen definovány nesystematicky, ale zároveň se v nich pojem přesouvá ze sféry myšlení do sféry jazyka.
Ve zdrojích zařazených do informačního systému raštija.lt se rovněž vyskytují druhové a jiné složené termíny obsahující termín sąvoka, které jsou v těchto zdrojích uvedeny jako heslové termíny (včetně odkazových), např.: apibrėžiamoji sąvoka ir neapibrėžiamoji sąvoka (matematika, informatika), loginė sąvoka, matematinė sąvoka, pagrindinė sąvoka, pirminė sąvoka a antrinė sąvoka, sąvoka plačiąja prasme ir sąvoka siaurąja prasme (matematika). Tyto termíny jsou motivovány podle oblasti, rozsahu, vzájemného vztahu pojmu nebo jiné podstatné vlastnosti (termíny nejsou definovány, a proto je obtížné přesně určit motivační rys). V jiných spojeních sąvoka slouží pouze jako vedlejší označení – pojmenování třídy věcí, např.: sąvoka „daugiau“, sąvoka „mažiau“, sąvoka „tarp“, sąvoka „lygu“, sąvoka „eina po“, sąvoka „eina prieš“, sąvoka „paskesnis už“, sąvoka „pirmesnis už“ (matematika).
2. POJEM – NOSITEL ATRIBUTU A ATRIBUT
2.1. Termín sąvoka, Lietuvių mokslo kalbos tekstyno podle údajů v mnoha případech nese atribut nebo je sám atributem. Je tomu tak proto, že ve vědeckém jazyce se hovoří o konkrétních pojmech, nikoli o pojmu jako takovém obecně. Termín sąvoka se často používá s konkrečiu sąvokos įvardijimu, s nímž vytváří atributivní spojení. V těchto spojeních je sąvoka charakterizován podle názvu (spojení s názvem), anebo je sąvoka vedlejším označením určitého pojmu, které tento pojem charakterizuje
Terminologija | 2017 | 24
101
Page 9
podle třídy (spojení s druhotným názvem)14. Schematicky to lze znázornit takto:
JMÉNO + pojempojem (= TŘÍDA) + JMÉNO
Několik příkladů:
JMÉNO + pojem
„Tehdy se soustřeďovala především na problémy jaderné bezpečnosti a koncept odstrašení se nejčastěji zkoumal v kontextu jaderné rovnováhy mezi SSSR a USA.“15;
„Pokud tedy o mikro- a makrosociálním prostředí hovoříme jako o základních předpokladech lidského vývoje, je zřejmé, že pojem sociální sítě je jedním z nejzdařilejších teoretických pojmů, který umožňuje tyto předpoklady hluboce a zásadně modelovat.“;
„Pojem vzdáleného pole zahrnuje systém (soubor) přirozených bariér: horniny obklopující pohřebiště, jejichž vlastnosti nebyly zřízením pohřebiště změněny, a geologické formace obklopující horniny nacházející se v okolí pohřebiště.“
pojem (= TŘÍDA) + JMÉNO
„Pojem ‚kogenerace‘ označuje současnou výrobu, při níž se v rámci téhož procesu vyrábí tepelná energie a elektrická a/nebo mechanická energie [3], zatímco pojem ‚teplárenství‘ znamená centrální zásobování teplem (pouze teplem!) z elektrárny, která vyrábí elektřinu a teplo [5].“;
„S pojmy venkov či venkovská oblast se pojí mnoho různých koncepcí a představ, například nízká hustota obyvatelstva (jeho rozptýlenost), vzdálenost měst nebo jejich absence, závislost na zemědělství a dalších primárních odvětvích hospodářství, tradiční kultury apod.“;
„Jak poznamenává autor monografie ‚Romantismus a umění‘ William Vaughan, ‚pojem „romantický“ lze vztáhnout na vše, co je v moderním světě neobyčejné‘, a zdůrazňuje, že v každé epoše ‚lze rozpoznat romantické postoje‘.“
Je třeba poznamenat, že první typ užití je v korpusu častější, zejména v případech, kdy pojem nemá žádný další přívlastek. Protože se analyzuje
14 Ačkoli pojem jako druhotné pojmenování (apozice) představuje vedlejší člen spojení, když má však spojení pojem + JMÉNO závislý člen, jde zde o spojení s pojmem – právě tento termín se považuje za reprezentanta spojení s druhotným názvem (podrobněji Mitkevičienė 2016: 79).
15 Příklady z korpusu nebyly upravovány, s výjimkou zaznamenaných korektorských chyb. Termíny nejsou kurzivou vyznačeny, stejně jako v korpusu, ačkoli v původním textu kurziva pravděpodobně byla.
102
Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 10
U materiálu z korpusu, v němž není kurziva, je obtížné říci, zda byla konkrétní pojem v textu vůbec nějak vyznačen, pokud není oddělen uvozovkami. Jestliže konkrétní pojem v textu vyznačen není, druhý typ spojení se zdá být zřetelnější. Právě spojení druhého typu se ve zkoumaném materiálu užívají tehdy, když je konkrétní pojem označen nelitevskými slovy, např.:
„Na základě M. Foucaulta rozlišuje pojem zoe, označující ‚prostý, holý fakt života, společný všem živým bytostem‘, od bios, označujícího ‚formu a způsob života‘.“
Označení konkrétních pojmů se také samozřejmě v textu nahrazují substituty. Je to patrné i ze zkoumaného materiálu16.
2.2. Termín pojem se také užívá se slovy či slovními spojeními, která označují oblast užívání pojmu (OBLAST + pojem), tj. vědeckou či praktickou oblast činnosti, teorii, koncepci, tematiku a podobně, např.:
„Hmota je pojem přírodní filozofie, užívaný k charakteristice všeho, co existuje v přírodě.“;
„V oblasti litevské literatury se prosazují nové jevy a socioekonomické pojmy: produktivita, moc, strategie, zájmy, poptávka, nabídka, zisk, výkonnost (prý se spisovatel musí každé tři roky objevit s novým románem, aby čtenář nezapomněl autorovo příjmení).“;
„Citlivost matky vůči signálům dítěte je jedním ze základních pojmů teorie attachmentu, s nímž je především spojena jistota citové vazby dítěte.“
Dvě samostatné oblasti pojmu tvoří teorie a praxe příslušného oboru (srov. atributivní spojení teoretický pojem a praktický pojem), např.:
„Procesní forma je jedním ze základních teoretických pojmů trestního práva procesního.“
Oblast užívání pojmu je vyjádřena nejen atributem termínu pojem, ale také závislým členem některého atributu pojmu (v takovém případě se označení oblasti nachází jedno či několik slov od termínu pojem, což je důležité při analýze termínů v konkordanci), např.:
„K popisu číselných ukazatelů deformací povrchu způsobených tektonickými pohyby zemské kůry lze použít pojmy užívané v diferenciální geometrii k hodnocení geometrických vlastností povrchu [1, 2].“
16 Atributivní spojení se zájmeny (včetně číslovek) se zde nezkoumají, protože se v kontextu problematiky článku jeví jako relevantní.
Terminologija | 2017 | 24 103
Page 11
2.3. ČINNOST + pojem. Atributem pojmu v textovém korpusu je příčestí nebo slovesné přídavné jméno. Pojem se jimi charakterizuje podle určité činnosti, např.:
„Není pochyb o tom, že jak pojem ‚soubor důkazů‘, tak pojem ‚dostatečnost důkazů‘ jsou h o d n o t í c í p o j m y, které mohou různé subjekty hodnotit různě.“;
„Výsledky poznání jsou v metafyzické epistemologii spojovány s p o j m y v y s t i h u j í c í m i podstatu jevů, tvrzeními vyznačujícími se univerzálností, historickou stálostí, objektivitou a pravdivostí.“;
„Pojem optimální krajiny, stejně jako procesu jejího dosahování – optimalizace, souvisí s řadou základních a o d v o z e n ý c h p o j m ů, které tvoří široce rozvětvený a složitý filozofický systém.“
Po přezkoumání různých příčestí a slovesných adjektiv, která fungují jako atributy pojmu termínu sąvoka, lze konstatovat, že pojem je častěji pasivním nositelem vlastnosti (objektem) než aktivním činitelem (subjektem). Pojem je charakterizován podle:
➢ užívání (užitý, začal se užívat, užívaný, používaný),
➢ postavení v systému nebo v prostoru užívání (rozšířený, zpopularizovaný, (ne)přijatelný, užitečný, nezávislý, konkurující, popírající, odvozený; předložený, zahrnutý, uvedený, zjištěný, (ne)zmíněný, začleněný, unikající),
➢ lidské intelektuální činnosti (chápaný, definovaný, interpretovaný, zkoumaný),
➢ funkce (hodnotící, zobecňující, generalizující, definující, vysvětlující, artikulující, typologizující, reprezentující, propojující, předávající KA, zprostředkující),
➢ jiné podstatné nebo dočasné vlastnosti (KUO jsoucí, KUO proměněný, mající KĄ; KĄ dominující, odpovídající).
V jednom ze zdrojů korpusu jsou termíny pojem a termín užívány nepřesně, v důsledku čehož se atributy prvního termínu staly slovesnými adjektivy rozšířená a složená, srov.:
„Protože se tento termín v učebnici vyskytuje velmi často, je někdy nahrazován s l o ž e n ý m i p o j m y prostředek veřejného informování nebo informační prostředek.“
104 Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 12
2.4. OBSAH + pojem. V korpusu litevských odborných textů je obsah pojmu vyjadřován atributy. Pojem se charakterizuje atributy jako jasný, pevný, nejasný, abstraktní, abstraktnější. Podle rozsahu obsahu jsou pojmy vyjadřovány atributy obecný, úplný, vyčerpávající, všestranný; nejužší, široký, příliš široký, širší, podle vzájemného vztahu pojmů pak analogický, odlišný, protikladný, antinomický. Několik příkladů z korpusu:
„Projevy korupce jsou natolik složité a její podoby v různých zemích světa natolik rozmanité, že se nyní pochybuje o tom, zda je vůbec možné formulovat obecný, všestranný pojem korupce.“;
„Je pravda, že v platném znění zákona se upustilo od přímého odkazu na abstraktní pojem státních potřeb a přešlo se k výčtu konkrétních případů vyvlastnění zachovaného nemovitého majetku.“;
„Infekce močových cest (IMC) je široký pojem zahrnující jak nejčastější mikrobiální onemocnění ledvin a močových cest (akutní a chronickou pyelonefritidu, cystitidu, uretritidu aj.), tak stavy s klinicky významnou bakteriurií (>105/ml), u nichž však nejsou přítomny známky infekčního onemocnění ledvin ani močových cest <...>. “
Termín může mít více než jeden význam. A co pojem? V litevském odborném jazyce se pojem charakterizuje také přídavnými jmény jednoznačný, víceznačný, což znamená, že ho uživatelé chápou jako něco, co může mít více než jeden význam či smysl; to zase znamená, že význam či smysl je chápán nejen jako kategorie termínu, ale také pojmu:
„Ale i když zvolíme jeden, vyvstává řada problémů: neexistují jednoznačné pojmy, není jasné jeho místo mezi ostatními psychickými jevy atd.“
A. Gudavičius tvrdí, že „[p]ojmem označujeme poznávací aspekt prvků světa, zatímco významem aspekt komunikační. V některých sférách se obsah těchto aspektů může i shodovat, například ve sféře odborné terminologie, v jiných se pak shoduje jen částečně“ (Gudavičius 2012: 112). Jestliže se tedy v odborné terminologii pojem a význam mohou shodovat, pak víceznačný pojem neexistuje, stejně jako neexistuje víceznačný význam.
2.5. HODNOCENÍ + pojem. Atribut zkoumaného termínu vyjadřuje také různé jiné hodnocení pojmu, než jaké bylo popsáno výše. Často se jednoduše charakterizuje hodnota pojmu a jeho místo mezi ostatními pojmy (jak v určité oblasti, tak v konkrétním výzkumu či textu). Dokládají to atributy jako hlavní, klíčový, základní, zásadní, učebnicový, fundamentální, důležitý, nejdůležitější, významnější, aktuální, populární, „módní“, specifický aj., např.:
Terminologija | 2017 | 24
105
Page 13
„Základní pojmy jsou podány s minimální mírou matematizace, největší pozornost je věnována odhalení fyzikální podstaty probíraných jevů a modelů používaných k jejich výkladu.“;
„Podstata paradoxu spočívá v tom, že ve světové ekonomické vědě jde o učebnicový pojem, avšak „průměrný“ Litevec o něm nikdy neslyšel.“;
„V Litvě platí mnoho zákonů a jiných právních předpisů, které jsou určeny nejen konkrétní sociální skupině, ale často jim správně rozumí téměř výhradně příslušníci této skupiny, a to kvůli různým specifickým pojmům užívaným v takových zákonech i proto, že pouze skupina osob, která se s nimi zvlášť seznámila, chápe, proč se zákon vůbec mění nebo ruší a jaký to má smysl.“
Pojem se také charakterizuje podle složitosti (elementární, bezproblémový, skromnější, „pompézní“; dvojí, komplexní (srov. složený), multidimenzionální; syntetický), podle polohy v prostoru (statický, dynamický), vhodnosti ([analyticky] nepřesný, [politicky] nesprávný), různých dalších vlastností (symbolický, kritický aj.), např.:
„Proto právníci místo nekonečně „pompézního“ pojmu „globalizace“ (někdy se ve stejném významu mluví dokonce o „univerzalizaci“) mnohem častěji používají skromnější pojmy a hovoří o „internacionalizaci“ práva.“;
„Jako pozorovací jednotka, která je zároveň přímou jednotkou kódování, byl zvolen symbolický pojem (význam), jehož „fyzickým“ vyjádřením je slovo (jeho lexikální forma) nebo slovní spojení (jejich lexikální formy).“
2.6. ČAS + pojem.
Pojem se v litevském odborném jazyce charakterizuje podle času. Dokládají to spojení termínu pojem s přídavnými jmény nový, starý, antický, moderní a složená spojení, např.:
„Možná se svět za posledních padesát let změnil natolik, že ze zvyku nadále používáme staré pojmy k popisu skutečnosti, pro niž se vůbec nehodí.“;
„Informační prostor státu je moderní pojem, jehož vznik je třeba spojovat s procesy informační revoluce a globalizace.“;
„V dávných dobách byly zákony vůči dětem velmi kruté – tolerovalo se zabíjení novorozenců i jejich odkládání; život dítěte byl podle tehdejších společenských pojmů bezcenný.“
2.7. MÍSTO + pojem.
Konkrétní (nebo konkrétnější než prostor pojmu) místo v zkoumaném materiálu je vyjádřeno složenými spojeními – prostřednictvím atributu pojmu termínu, který popisuje děj. Tímto místem pojmu je konkrétní text nebo druh textů, např.:
106
Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 14
„Směrnice používá pojem stavební výrobek – jedná se o jakýkoli výrobek, který je vyroben a určen k trvalému zabudování do staveb.“;
„Pojmy, které se často vyskytují v předválečném tisku v Litvě – duch národa, národní hnutí, občanská aktivita, národní jednota atd. – ukazují na univerzální rozšíření světonázoru připisovaného mladé národní společnosti.“
Jediné v korpusu nalezené jednoduché atributivní spojení, v němž lze rozpoznat místo pojmu, je intelektuální pojem, srov. širší kontext:
„Na druhé straně slova přímo označují věci nikoli v jejich absolutní podobě, nýbrž takové, jak byly tyto věci již pochopeny intelektem a mají intelektuální pojmy, které je reprezentují.“
Zde se již hovoří o primárním – abstraktním – místě pojmu, zatímco jeho výskyt v textu je místem sekundárním, konkrétním.
2.8. AUTOR + pojem. Pojem je podle autora charakterizován poměrně zřídka. Vedle tendencí ve vyjadřování to může být způsobeno také tím, že autor pojmu je často neznámý nebo není ve vědeckém diskurzu důležitý. Pojem je charakterizován podle individuálního (častěji) i kolektivního autora, např.:
„S odkazem na pojem R. Barthes’a můžeme říci, že holub je tím punctum, které bodne hrdinu P. Sūskinda a naruší projekt klidného života, který vytvořil.“;
„Pojem „osobnost zločince“ se mezi vědci ze západoevropských zemí a USA příliš nepoužívá.“;
„Aktivitu dítěte neomezovala ani nesvazovala experimentátorova představa, tj. obsah aparátu výzkumných kategorií.“
Z posledního příkladu vyplývá, že autor je nejen tvůrcem pojmu, ale také jeho uživatelem. Pojem je z hlediska autorství charakterizován nejen v jednoduchých, ale i ve složených slovních spojeních nebo řetězcích slovních spojení, např.:
„Za počátek konceptualizace hodnotových kritérií role Evropy v mezinárodní politice je považován pojem občanské moci, který před 30 lety použil François Duchêne (1972).“;
„O rétorických diskurzech svobody tvorby ve veřejném prostoru je vhodné pojednat s využitím pojmu pole (champ), který rozpracoval Pierre Bourdieu.“
Ze slovních spojení v korpusu vyplývá, že pojem může být někým vytvořen, použit, rozpracován, navržen, předložen, interpretován atd.
Terminologija | 2017 | 24
107
Page 15
2.9. JAZYK + pojem. Jen několik atributů pojmu jej charakterizuje z hlediska jazyka. Je to přirozené, neboť vědecké pojmy jako jednotky poznání či vědění obvykle nejsou spojovány s konkrétním jazykem. Jak se však uvádí v mezinárodní normě terminologie, kterou přijala i Litva, „[v] určitých případech na ně přesto působí sociální a kulturní pozadí, které často vede k odlišnému členění skutečnosti na pojmy“ (LST ISO 1087-1:2005). Není divu, že nalezené příklady tohoto užití pocházejí z textů společenských a humanitních věd:
„V některých případech je etnicita skutečně ekvivalentem pojmu ‚národnost‘ v litevštině, ruštině a mnoha dalších východoevropských jazycích.“;
„Z vědeckého hlediska se však stále předpokládá, že pojetí obrazu pochází z latinského pojmu „imago“, který má dva významy – „imitarī“ (napodobovat) a „aemulor“ (o něco usilovat) (Rebel, 1998).“
Vzniká podezření, že v posledním příkladu byl termín pojem zaměněn za termín termín nebo slovo.
2.10. OBJEKT + pojem. Pojem je také, byť zřídka, charakterizován podle objektu, například jako ideologický, územní, prostorový, zvláštní kategorie, věcí. Širší kontext:
„Při zkoumání meziválečných periodik se nejprve věnovala pozornost tomu, jak se tehdejší tisk stavěl k dějinám Malé Pruské Litvy a jaké územní pojmy se při jejich popisu užívaly.“;
„Pokusy založit výzkum právního textu výhradně na analýze gramatických výpovědí, z nichž se skládal, nebyly úspěšné, a proto právní vědci od 20. století používají pojem právní normy – pojem zvláštní kategorie – k označení nejmenší samostatné složky práva.“
2.11. Pojmy (= POSESOR) + VLASTNĚNÁ VĚC. Pojem jako posesivní subjekt má (nebo nemá) různé vlastněné věci – vnitřní i vnější. Tyto vlastněné věci jsou podle zkoumaného materiálu následující:
➢ prvky či části samotných pojmů: obsah, význam, smysl, nuance, rámce, hranice, část, částečně mnohoznačnost (srov. *má mnoho významů) a nejednoznačnost,
17 Někdy jsou ve stejném spojení výraznější vztahy přináležitosti, jindy vztahy objektové – pokaždé je třeba zohlednit kontext. Jasný rozdíl však není vždy patrný.
108 Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 16
➤ osoby: autor, tvůrce, zastánce (srov. spojení podle modelu AUTOR + pojem),
➤ prostor: místo, kontext, významové pole, pole významů, tematická oblast,
➤ záležitosti související s mentální činností: komentáře, otázky, výzkumné strategie, pojetí,
➤ záležitosti související s užíváním a historií: tradice užívání, geneze, historická paměť,
➤ různé další záležitosti: odvozenina, ekvivalent, odraz, hledisko, prizma, vztah, vzájemná souvislost, výhoda a další.
Několik příkladů kontextu:
„Představa těchto osobnostních typů, kterou předkládá autor pojmů introverze a extraverze Carl G. Jung (1936), však stejně přesvědčivou činí i hypotézu, že introvertní rysy souvisejí s větší citlivostí matky.“;
„Taková definice neposkytuje jasnou formulaci pojmu úhor, podle níž by bylo možné evidovat skutečné plochy úhorů.“;
„To by však bylo třeba zkoumat v kontextu jiných pojmů, které jsou neoddělitelně spjaty s tím posledně uvedeným, tj. s odolností geosystémů (Armand, 1983; Kyprijanova, 1983; Sviržev, 1983).“;
„‚Kriminogenní osobnost‘ je odvozeninou pojmu ‚osobnost pachatele‘ a odráží charakteristiku subjektu schopného spáchat trestný čin, včetně opakovaného trestného činu [6, s. 68].“
2.12. Pojmy (= OBJEKT) + DĚJ / STAV nebo DĚJ / STAV + k / od pojmu. Pojem je v hloubkové struktuře atributivních spojení objektem děje nebo stavu18. Projednávaný termín se užívá v atributivních spojeních se slovesnými podstatnými jmény užívání (užití), aplikace; chápání, pojetí, interpretace, pojednání (zpracování), odhalování, analýza, názory (na); definice, charakteristika, (vy)světlení, objasnění; zařazení, rozlišení, záměna, nahrazení, oddělení (od), rozšíření, přetvoření, ztotožnění, konceptualizace; tvorba, utváření; vlastnění a další (o pojmu jako objektu viz kapitola 3), např.:
„Přesněji řečeno, antropologie tímto nahrazením pojmů odmítla etnocentrický pohled, protože užívání pojmu, jako je kmen, svědčí o pevném oddělování sebe sama od zkoumaných lidí; v nejširším smyslu to tedy ukazuje na existující rozdělení mezi moderní a takzvanou primitivní společností.“;
18 Spojení, jejichž řídícími členy jsou slovesná podstatná jména, jsou v litevské lingvistice vykládána různě (podrobněji viz Pakerys 2006). Zde jsou řazena k atributivním spojením.
Terminologija | 2017 | 24
109
Page 17
„Vzhledem k tomu, že časopisem stanovený rozsah článku neumožňuje předložit úplnou analýzu výzkumu, v této práci se omezíme na pojetí pojmu rodina, rozmanitost jejích forem a územní rozložení počtu, velikosti a složení rodin v letech 1989–2001.“;
„Nepřesná definice pojmu způsobila značné nejasnosti jak mezi výzkumníky, tak mezi účastníky diskuse.“;
„Za druhý, podle našeho názoru neméně významný, považujeme rozdíl mezi pojmem etnická skupina a pojmy rasa a kmen (tribe), které se užívaly před druhou světovou válkou.“
2.13. Pojmy (= SUBJEKT) + DĚJ / STAV. Pojem je také subjektem děje nebo stavu v hloubi atributivních spojení. Základními složkami těchto spojení jsou abstraktní podstatná jména definice, rozsah, kapacita, šíře; zárodky, vývoj, změna; totožnost, rozdíly; rozmanitost, nejasnost, složitost atd. (o pojmu jako subjektu se podrobněji píše ve 4. kapitole). Kontext pojednávaných spojení:
„V takovém případě je třeba objasnit definici pojmu ‚základní zájmy obsahu‘.“;
„Zárodky pojmu sociální síť se objevily kolem roku 1930 a souvisejí s pracemi Morena, Lewina a Heidera, kteří začali zkoumat, symbolicky vyjadřovat a graficky znázorňovat vzájemné vztahy mezi lidmi.“;
„Příčinou je složitost a šíře pojmu kvalita, které jsou dány velkou rozmanitostí objektů kvality a množstvím činitelů kvality i problémů, které vyvolává.“
2.14. Pojmy (= SOUČÁST) + VÝTVOR. Atributivní spojení tohoto modelu, užitá většinou pouze jednou, ukazují, že pojmy tvoří hmatatelné výtvory (rejstřík, slovníček, příručku – tedy pojmy mají vyjádření) i abstraktní výtvory (systém, kombinaci), např.:
„Na závěr je uveden seznam použité literatury, jejíž upravené úryvky tvoří tuto knížku; slovníček pojmů a rejstřík.“;
„Při psaní této knihy jsem vycházel ze systému pojmů a symbolů doporučeného organizacemi IUPC a IUPAC, k různým výpočtům jsem používal jednotky SI a snažil jsem se užívat českou terminologii schválenou nejnovějšími vědeckými slovníky.“
Jiných modelů atributivních spojení je jen málo, proto se jimi zde nezabýváme. Lze snad pouze zmínit, že pojmy jsou stejně jako termíny příčinou diskusí.
Termín pojem (lemmatizovaný) je v atributivních spojeních schematicky znázorněn na obr. 4. Šipky ve schématu směřují k hlavní složce spojení.
110
Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 18
4. obr. Termín sąvok* v atributivních spojeních
3. POJEM – OBJEKT
3.1. Pojem je stejně jako termín objektem užívání. Termín sąvoka se v litevském odborném jazyce užívá ve spojení se slovesnými tvary (stále) užívat, (přestávat) užívat, užít, (při)způsobit, používat (se), využít (se), např.:
„K popisu všech těchto procesů se již dlouho na mnoha místech používá pojem ‚harmonizace‘ (angl. harmonization, approximation) a také nový pojem ‚podpora kompatibility‘ (angl. compatibilization).“;
„Pojem trpaslíka se na ně vztahuje v nejobecnějším smyslu, jako na malého pohádkového človíčka.“;
„Estetika může stejně jako ostatní vědy podle R. Ingardena používat pojmy teprve tehdy, když jsou již k dispozici jejich intuitivní danosti.“
Podle korpusu se pojmy užívají častěji, než se používají nebo uplatňují (vart* je přibližně šestkrát častější než taik* a desetkrát častější než naud*).
3.2. Ve zkoumaném korpusu je pojem objektem myšlení, poznávání či vnímání. Kromě toho je pojem v korpusu využíván jako předmět výzkumu, což není pro termín terminas typické. To lze pozorovat na objektových spojeních se slovesy promýšlet, rozumět, nechápat, vidět ‚chápat‘, považovat, chápat jako, ztotožňovat, rozlišovat, nediferencovat, asociovat, spojovat, interpretovat, konceptualizovat, hlouběji se zabývat (něčím), a také zkoumat, bádat, prozkoumat, analyzovat, odhalovat, odvozovat. Několik příkladů z širšího kontextu:
Terminologija | 2017 | 24
111
Page 19
„Myslím, že přímé seznámení s myšlenkami zmíněných různých škol (a také s různými učebnicemi chemické termodynamiky a fyzikální chemie) mi umožnilo všestranněji promýšlet a lépe porozumět základním pojmům a principům termodynamiky.“;
„Práce tohoto druhu si byly podobné tím, že pojetí polskosti a litevskosti chápaly velmi široce a liberálně.“;
„Spolupráce zemědělců nemá nic společného s „kolektivizací“, ačkoli někteří tyto pojmy ztotožňují.“;
„Tehdy se soustředila především na otázky jaderné bezpečnosti a pojem odstrašení byl nejčastěji zkoumán v kontextu jaderné rovnováhy SSSR–USA.“
Pojem je objekt, o který se opíráme, jímž se řídíme a který používáme (spojení se slovesy pasitelkti, remtis, vadovautis).
3.3. Pojem je stejně jako termín objekt, který se hledá a který se nachází či získává. To je patrné z objektových spojení termínu sąvoka s tvary sloves aptikti, atrasti, (ne)rasti, pasirinkti, gauti, atgaivinti a dalších, např.:
„V napsaných textech sotva objevíme samotný pojem identity, ale tematicky výzkumy skutečně analyzují jednotlivé aspekty tohoto jevu.“;
„Myšlenka modernizace a její rozvíjení při analýze vývoje mezilidských vztahů oživují pojem intimity a stavějí jej do protikladu k sociální normativitě.“
Spojení termínu sąvoka se slovesy pasiūlyti, (ne)pateikti, supažindinti su, pristatyti a dalšími ukazují, že pojem je objektem předávání. Pojem je také objektem, který vstupuje do určitého prostoru – vědy, oboru, teorie a podobně (sąvoka se užívá se slovesy įvesti, įtraukti, priskirti, perimti, priimti). Pojem lze také do daného prostoru nepustit nebo jej z něj vyloučit: nepriimti, vengti, atsisakyti, išguiti, šalinti, např.:
„V zákoně Litevské republiky o prevenci korupce není pojem korupce uveden, jsou v něm však vyjmenovány korupční trestné činy.“;
„Tehdy byl zaveden pojem rentgen jako jednotky ionizujícího záření.“;
„Po přijetí zákona Litevské republiky o státní službě v roce 1999 [4] se od pojmu úředník upustilo, znění čl. 8 odst. 4 zákona o kolektivních dohodách a smlouvách však nebylo změněno.“
V tomto prostoru je pojem legitimizován. To je patrné z objektových spojení s tvary sloves pripažinti, įteisinti, įtvirtinti, optimizuoti, pagrįsti.
112
Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 20
Počet pojmů v prostoru je omezený, avšak pouze částečně, srov. kolokáty termínu pojemstačit, vystačit si. Příklady širšího kontextu:
„Publikace autorů z východních zemí nejsou západními časopisy často přijímány nejen kvůli analytickým metodám, které jsou „západním“ čtenářům neznámé, ale také kvůli odlišné terminologii: pojem humus se ve východních zemích široce používá, zatímco lidé na Západě více uznávají pojmy půdní organický uhlík (POU) a půdní organická hmota (POH).“;
„V podstatě obdobný pojem ekonomické činnosti je zakotven také v bodě 7 článku 2 zákona o dani z příjmů obyvatelstva, tj. pojem individuální činnosti, který je podle autorů formou ekonomické činnosti vykonávané fyzickou osobou a používané v zákoně o dani z příjmů obyvatelstva.“
Pojmy se také různým způsobem mění – v korpusu odborného jazyka se nacházejí spojení se slovesy (roz)šiřovat, rozšířit, rozvinout, doplnit, upravit, (upřesnit. Ze sémantiky spojení vyplývá, že lze měnit rozsah pojmů (extenzi) nebo jejich obsah (intenzi)19:
„Dále ukážeme, že z hlediska činnosti založené na znalostech se pojem činnosti podniku rozšiřuje o nové dimenze a zahrnuje všechny oblasti činnosti.“;
„Později byl tento pojem upřesněn: jde o možnost vidět ze vzdálenosti 160 cm (výška přístroje) sousední sloup nejméně do vzdálenosti 56 cm od jeho vrcholu (obr. 1).“
Termín pojem se používá v objektových spojeních se slovesy vyčlenit, oddělit, neoddělovat [od], stavět do protikladu, stavět proti sobě, porovnat, také (seskupit, systematizovat. Z toho vyplývá, že se stanovují vzájemné vztahy mezi pojmy, které se klasifikují nebo jinak odlišují od ostatních pojmů, např.:
„Adaptaci ve společnosti neboli sociální adaptaci lze podle vztahu k biologické adaptaci vysvětlit dvojím způsobem, a to rozlišením pojmů pasivní a aktivní adaptace (obr. 2).“;
„Usilovat o oddělení a postavení pojmů Litevec a Litva (tj. historická Litva, Litevské velkoknížectví) do protikladu, aby bylo možné představit moderní Litevce jako cizí „pravé“ Litvě <...>. “
Termín pojem vytváří objektová spojení s tvary víceznačného slovesa nahradit. Ze širšího kontextu vyplývá, že pojem je nahrazen termínem, jiným pojmem nebo nějakým jevem. Nahrazení pojmu termínem nebo nějakým jevem, tedy něčím z jiné roviny, se nezdá logické – takové užití termínu pojem není přesné, např.:
19 V logice se rozlišuje rozsah pojmu a obsah pojmu (viz Bubelis et al. 2012: 99), v terminologii extenze pojmu a intenze pojmu (viz Gaivenis 2002: 28; Kvašytė 2005; srov. Šalkauskis 1991: 25).
Terminologija | 2017 | 24
113
Page 21
„Podle jeho názoru průmyslová společnost nahrazuje někdejší uzavřený feudální stav pojmem otevřené třídy.“
V jednom z humanitněvědních zdrojů v korpusu kontext ukazuje, že pojem zastupuje slovo. Takové užití odráží jak lingvistické, tak filozofické pojetí pojmu:
„Tím, že slova přímo označují věci, nahrazují pojmy těchto věcí jakožto stejně přímé znaky těchto věcí.“
3.4. Pojem je v litevském odborném jazyce chápán jako nástroj. Spojení s tvary sloves, jako jsou vyjádřit, popsat, (vy)jádřit, pojmenovat, ukazují, že pojem (stejně jako termín) je považován za prostředek vyjádření, např.:
„Podoba struktur hudebního prostoru může být popsána pomocí pojmů užívaných v geometrii.“;
„Pojem deagrarizace se nejčastěji vyjadřuje tendencí k poklesu počtu pracujících v zemědělství <...>.“;
„Proto by bylo nejvhodnější tuto pozici označit syntetickým pojmem ‚vážně-vtipné‘.“
Ve všech těchto případech lze termín pojem nahradit termínem termín. Pojem je rovněž chápán jako nástroj té či oné intelektuální činnosti. Termín pojem, užitý v instrumentálu, vytváří spojení se slovesy definovat, operovat, konceptualizovat, zdůvodnit, označit, reprezentovat, poznat aj. Příklady z širšího kontextu:
„Nejnovější církevní dokumenty (‚Direktorium o lidové zbožnosti a liturgii‘ Kongregace pro bohoslužbu a svátosti ve Vatikánu a kapitoly tohoto dokumentu otištěné v červnu až srpnu 2003 v časopise ‚Církevní zprávy‘) pojmem zbožná praxe definují soukromé nebo veřejné projevy křesťanské zbožnosti, které sice nejsou součástí liturgie, ale jsou s ní v souladu, tedy odpovídají jejímu duchu, normám a rytmu.“;
„Ačkoli to zní poměrně mlhavě, ve skutečnosti se tímto pojmem zkouší nově konceptualizovat problém vlivu idejí na mezinárodní politiku, formulovaný již dříve ve studiích mezinárodních vztahů a dosud poměrně široce zkoumaný.“;
„Jinými slovy, slova označují entity, které již byly pojmy označeny a reprezentovány.“
Jako nástroj se pojem ve zkoumaném korpusu užívá s poměrně různými slovesy, avšak objektových spojení tohoto typu je v něm relativně málo.
114 Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 22
3.5. Stejně jako termín je pojem objektem jazykové činnosti. Kontextoví partneři termínu pojem ukazují, že cílem jazykové činnosti je odhalit obsah pojmu ((vysvětlit, objasnit, (ne)definovat, charakterizovat, pojednat o, popsat) nebo jej pojmenovat (pojmenovat), např.:
„Pojem dokumentu někdy není objasněn ani tehdy, když trestní zákoníky, například trestní zákoník Španělského království či trestní zákoník Spolkové republiky Německo, obsahují zvláštní oddíly věnované objasnění základních pojmů používaných v trestních zákonících.“;
„Pojem únosu je zde charakterizován neoddělitelně od pojmu zpronevěry.“;
„Ve snaze dosáhnout cílů rozvoje správné litevštiny mezi inženýry dávali autoři při pojmenovávání pojmů přednost litevštině.“
Pojem je nejen objektem jazykové činnosti, ale obecně také objektem vyjádření. Dokládají to spojení pojmu se slovesem ((ne)formulovat, nevyjádřit, explikovat, označovat formami20.
„J. Black rovněž formuloval velmi důležitý pojem tepelné kapacity a jako první změřil tepelné kapacity některých látek, teplo vypařování a teplo tání.“;
„Na druhou stranu slova prostřednictvím těchto pojmů označují také pojmy.“
V korpusu je netypické užití termínu jako objektu pojem se slovesem překládat. Byly nalezeny dva příklady takového užití:
„Je třeba zdůraznit, že v oficiálním překladu této směrnice do litevštiny [4] byl při překladu pojmu „cogeneration“ z angličtiny nesprávně použit pojem „termofikacija“ místo „kogeneracija“.“;
„Když Johann Georg Sulzer a Heinrich Christoph Koch převedli tyto pojmy z latiny do němčiny a přizpůsobili je realitě zvukového umění – praxi komponování a analýzy hudby –, vznikla tato německá obdoba: Anlage („plán“) – Ausführung („provedení“) – Ausarbeitung („dopracování“).“
Takové užití ukazuje, že pojem je chápán jako objekt překladu, což odporuje samotnému pojetí pojmu jako jednotky myšlení či poznání, nikoli jazyka. Z širšího kontextu vyplývá, že zde je pojem použit místo termínu termín nebo slovo.
20 Bassey Edem Antia zdůrazňuje (uvádí jako jedno z kritérií pojmu), že pojem může existovat i bez symbolů (jazykových i nejazykových), ty jsou však nezbytné pro komunikaci (Antia 2000: 82).
Terminologija | 2017 | 24
115
Page 23
3.6. Pojem – výsledek. Termín pojem se užívá v objektových spojeních se slovesy vytvořit, „ukout“, vynalézt, ačkoli jde o ojedinělé užití. Přesto je významné, že je pojem chápán jako výtvor (produkt), např.:
„Sami jsme vynalezli pojem ‚cíle‘: ve skutečnosti žádný cíl neexistuje...“
V korpusu byly nalezeny i další případy objektového užití termínu pojem, zde se však probírají pouze ty nejtypičtější, nejčastější a pro tento výzkum nejrelevantnější. Pojem jako objekt je znázorněn na obr. 5.
Obr. 5. Termín pojem* v objektových spojeních
4. POJEM – SUBJEKT
4.1. Především pojem jako subjekt něco zahrnuje (spojení se slovesem zahrnovat, po jednom výskytu se slovesy nezahrnovat a neobsahovat, viz obr. 2). V širším kontextu než slovní spojení je popsán rozsah pojmu (extenze). Takový popis pomáhá zajistit úspěšnou vědeckou komunikaci. Několik příkladů užití:
„Pojem sorpce zahrnuje mnoho různých retenčních procesů a mechanismů, v jejichž důsledku se radionuklidy vážou na povrch hornin nebo na povrch jiných materiálů, například jílových minerálů, které se mohou nacházet na povrchu puklin.“;
„Pojem blízkého pole zahrnuje obal radioaktivního odpadu, úložiště spolu s inženýrskými bariérami obklopujícími kontejnery s odpadem a okolí úložiště-
116 Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 24
„...s těsnicími prvky zahrnuje také část hornin obklopujících pohřebiště (porušená zóna).“;
„Kromě toho druhý pojem korupce nezahrnuje korupci v soukromém sektoru.“
4.2. Termín pojem se užívá v subjektových spojeních se slovesy (nemít, získat a ztratit) – pojem je vlastníkem a příjemcem21. Z širšího kontextu je patrné, že pojem má smysl, významy (srov. také je víceznačný), místo, aspekt, tradici, prvky aj.; má nebo získává smysl, nemá místo ani smysl, ztrácí na popularitě, například:
„Pojem ‚bezpečnost Litvy‘ sám o sobě nedává smysl bez konkrétních subjektů, s nimiž je vytvářen nebo proti nimž je namířen.“;
„Pojem ‚úhor‘ má v různých oborech specifické významy.“;
„Pojem instinktu ztratil na popularitě a z mnoha důvodů se přestal vztahovat na člověka (až na malé výjimky, např. Gnepp, 1977) (viz Viliūnas, 2005).“
Překvapivé bylo, že se pojmu připisuje konotace, která se obvykle považuje za prvek jazykové jednotky. Širší kontext vyvolává dojem, že jde o důsledek jazykové ekvilibristiky:
„Kromě toho má tento pojem časové konotace: je to okamžik, chvilka.“
4.3. Pojem mění nebo jednoduše zaujímá určitou pozici v prostoru – termín pojem se užívá s tvary intranzitivních sloves objevit se, vzniknout, ocitnout se, vmísit se, uniknout, proplést se, nezmizet, upevnit se, prosadit se, převládat, překrývat se aj., například:
„Tento pojem dal vzniknout pojmu ‚kriminogenní osobnost‘.“;
„V centru jeho teorie se ocitl pojem Weltanschauung či vision du monde („světový názor“), převzatý od Lukácse.“;
„Pojem ‚občanská moc‘ nezmizel ani ze současných studií integrace EU.“
Mimochodem, pojem nejen mění svou pozici, ale také se sám mění:
„Pojem digitální kartografie se rychle mění s rozvojem technologií a rozšiřováním oblasti využití digitálních kartografických dat.“
4.4. Pojem plní určité funkce nebo náhodné činnosti. Je to patrné ze skupiny subjektových spojení s tranzitivními slovesy (označit, stanovit (hranice) (srov. neomezovat, neomezovat), orientovat, ilustrovat,
21 Byla nalezena také objektová spojení se slovesy (připsat, udělit), v nichž je pojem příjemcem.
Terminologija | 2017 | 24
117
Page 25
vyjadřovat, označovat, pomáhat (vysvětlit), zprostředkovávat, poskytovat (informace); vytvářet (základ), podněcovat (vznik), produkovat, způsobovat (obtíže), zajímat a další, ačkoli u téhož slovesa byl v korpusu nejčastěji nalezen pouze jeden kolokát, např.:
„Pojem ‚cizí člověk‘ označuje osobu, která se nachází poblíž (ve smyslu fyzické vzdálenosti), avšak nepatří do prostředí ani do skupiny dalších osob, které se v něm nacházejí.“;
„Pojem ‚naučit se‘ v tomto případě neznamená nucené vyučování, nýbrž získávání dovedností v přímém tvůrčím procesu, který bude pokračovat i po ukončení studia a zahájení profesní kariéry.“;
„Tento pojem označuje význam živých mikrobiálních buněk, které jsou nezbytnou součástí účinného probiotika.“
Skutečnost, že se termín pojem používá se slovesy vyjádřit a charakterizovat (srov. také definici pojmu uvedenou v 1. kapitole, v informačním slovníku a v učebnici logiky Romana Plečkaitise), opět potvrzuje tvrzení, že pojem je někdy chápán jako záležitost vyjádření:
„Tento pojem vyjadřuje schopnost Evropy šířit své základní hodnoty mírovými prostředky za hranice EU.“
4.5. Pojem prochází různými stavy souvisejícími se vzájemnými vztahy pojmů nebo se vztahem pojmu k jiným prvkům: liší se, souvisí, překrývají se, asociují se atd., např.:
„Neliší se empirická fakta, nýbrž modely jejich chápání, pojmy a představy.“;
„Pojem procesní spravedlnosti souvisí nikoli s výsledky rozhodnutí, nýbrž s charakteristikami procesu rozhodování.“;
„Pojmy architektury a struktury informačního systému se často překrývají, avšak architektura se více zaměřuje na informační a komunikační vazby mezi komponentami systému a na způsob organizace těchto vazeb (tzv. architektonický styl).“
Tentýž korpus ukazuje, že se termín používá ve spojeních se stavovým slovesem hodí se. Ve zkoumaném materiálu se o (ne)vhodnosti pojmu obvykle nehovoří – nalezeno bylo pouze jedno spojení pojmy nejsou vhodné, přičemž širší kontext téhož spojení ukazuje, že jsou pojmu připisovány vlastnosti termínu:
„Je třeba poznamenat, že pojmy ‚cogeneration technologies‘ (v anglickém textu) a ‚termofikacinės technologijos‘ (v litevském textu), použité v názvu přílohy I směrnice, nejsou vhodné k označení různých technologických zařízení uvedených v této příloze.“
118
Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 26
4.6. Pojem je nějaký – má (měl nebo může mít) kvalitativní rys²². Je to patrné z takových modelových spojení jako pojem + [je] / není / stává se / zůstává VLASTNOST. Tato vlastnost charakterizuje pojem podle rysu jeho obsahu (široký, jasnější, prázdný, relativní, neúplný²³, podobný), času (nový) nebo jiného hodnotícího rysu (aktuální, jeden z hlavních, neobvyklý, populární, zdařilý), například:
„Pojem užívání je velmi široký; jeho chápání a úloha v procesu kodifikace se v naší jazykovědě postupem času měnily.“;
„Pojem sociálního vyloučení je možná jasnější z hlediska sociálních struktur, v nichž lze vyčlenit určité systémy <...>.”;
„Jak uvádějí Alderson a kol., validita je relativní a neúplná – čím více různých druhů validity se stanoví, tím validnější je test (Alderson 1995, 171).“
4.7. Konkrétní (právě konkrétní) pojem nebo pojmy jsou něco (Y): model – X pojem + [je] / není / stává se Y. Toto něco (Y) je prostě prvek, část, začátek nebo podobná velmi abstraktní věc, případně něco konkrétnějšího – dílo, kombinace, abstrakce, metafora atd. Stejná spojení se však v korpusu vyskytují jen jednou. Několik příkladů:
„Poslední tři pojmy jsou výtvorem geopolitické imaginace.“;
„Taková tělesa v přírodě ve skutečnosti neexistují, tento pojem je pouze abstrakce.“;
„Pojmy druhé skupiny jsou umělé útvary (fundamentálních) filozofických kategorií první skupiny, dosud všeobecně neuznávané, které však mohou mít význam nebo konkrétní výklad v úzkém vědním oboru.“
4.8. Subjektivních spojení, jimiž by se označovala existence určitého pojmu či pojmů (srov. odpovídající subjektivní spojení termínu termín (Mitkevičienė 2016: 98)²⁴), je téměř žádný:
„Ale i při volbě jednoho z nich vzniká řada problémů: neexistují jednoznačné pojmy, není jasné jeho místo mezi ostatními psychickými jevy atd.“
22 V subjektivních a predikativních spojeních se vlastnost věci vztahuje k věci v okamžiku řečového aktu, zatímco v atributivních spojeních není orientována podle řečového aktu (Bunevičiūtė 1998: 32).
23 Lze postřehnout objektivní odstín.
24 Pojem nemusí mít termín, ale nikoli naopak. Povaha pojmu je extralingvistická (Roche 2015: 129). Pojmenování pojmu je prvním krokem k tomu, aby se pojem ustálil jako společensky užitečná nebo použitelná jednotka (Sager 1990: 22).
Terminologija | 2017 | 24 119
Page 27
Pojem se ve zkoumaném korpusu používá také jako predikativum (model: X + [je] / je považováno za pojem) nebo jako příslovečné určení (místa (zakotvit vedle pojmů), způsobu (vysvětlovat prostřednictvím pojmů), příčiny (je zřejmé z pojmů) – téměř vždy v předložkové nebo srovnávací konstrukci). Toto užití pojmu není v tomto článku podrobněji rozebíráno.
Subjektové užití termínu pojem je znázorněno na obr. 6.
Obr. 6. Termín pojem* v subjektových spojeních
5. K O N J U N K T I V N Í U Ž I T Í
Pomocí programu Antconc 3.4.4w bylo zjištěno, že nejčastějším kontextovým partnerem (mezi nimiž se nevyskytují žádná další slova) výrazů pojem* ve zkoumaném korpusu je slovo a (51 výskytů, z toho 40krát – po pojmu)25.
Ačkoli slovo a neplní ve všech případech funkci spojky, pomáhá při automatickém rozpoznávání některých případů konjunktivního užití termínu pojem. Tato studie se omezuje pouze na následující modely: pojem* a, a pojem*, stejně jako pojem* i, i pojem*. Ve zkoumaném korpusu je termín pojem prostřednictvím spojovacího vztahu spojen se slovy nebo slovními spojeními tvořícími takové volné skupiny, jako jsou:
25 Je zřejmé, že výsledky lematizovaného konkordance by byly jiné. Dodejme, že slovo a je také nejčastějším kolokátem výrazů termín* v témže korpusu.
1 2 0 Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 28
➤ termín, symbol, definice, formulace – názvy výrazových jednotek;
➤ metoda, teorie, pravidlo, princip, problém, model, proměnná, norma atd. – obecné vědecké termíny nebo jiná podstatná jména s velmi abstraktním významem;
➤ pojetí26, představa, idea, mýtus atd. – názvy různých mentálních útvarů;
➤ jeho rozměry, vlastnosti atd. – pojmenování částí nebo aspektů pojmu.
Několik příkladů:
„Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, přijatá na generální konferenci UNESCO v roce 1972, poprvé zakotvila na mezinárodní úrovni pojmy a termíny kulturního a přírodního dědictví.“;
„Problémy a pojmy rodinné politiky se vyznačují nejednoznačností.“;
„Jednoznačně vyhodnotit výsledky změn postsovětského politického režimu na Ukrajině pomocí pojmů a pojetí typických pro paradigma „tranzitologie“, tedy jako úspěšnou či neúspěšnou demokratizaci, je sotva možné.“27
6. K O N T E X T O V Á S Y N O N Y M I E
Nejzjevnějším kontextovým synonymem termínu pojem je ve zkoumaném materiálu termín. To je zvláště dobře patrné, když se tyto termíny objeví ve stejné nebo sousedních větách, např.:
„Ačkoli je pojem „kontext“ chápán různě, základem chápání tohoto termínu v psychologii je nejčastěji jasné rozlišení mezi podnětem a prostředím (Davies, 1988; Lochart, 1988; Thomson, 1988).“;
„Termín etnicita však ponechává možnost (a dokonce ukládá povinnost) interpretovat samotný jev i s jeho nuancemi. Proto má podle autorky pojem etnicity v analytických studiích určité výhody.“;
„V úvodu autorka vysvětluje základní termíny užívané v práci, například pojem diskurzu, který znamená analýzu mluveného jazyka nebo množství témat či výpovědí spojených stejným obsahem, jež utvářejí intertextový „rozhovor“ komunikačního společenství.“;
„Termín „termodynamika“ navrhl a jako první začal používat W. Thomson – lord Kelvin (W. Thomson – Lord Kelvin), namísto pojmu mechanické teorie tepla, který do té doby používal R. Clausius (R. Clausius).“
26 Nespecialiojoje vartosenoje žodis samprata laikomas sąvokos sinonimu (žr. SinŽ 2002).
27 Slovní formy spojené souřadným vztahem jsou jedním jazykovědcem považovány za souřadná spojení, jinými nikoli (podrobněji viz Holvoet et al. 2003: 177; Bielinskienė 2010: 16–19).
Terminologija | 2017 | 24
1 2 1
Page 29
Ačkoli je příčina takové synonymie pravděpodobně estetická (vyhnout se monotónnosti a opakování), autoři textů přitom nezohledňují, že požadavek vyhýbat se monotónnosti v textu se na termíny nevztahuje (viz Župerka 1983: 39).
V užívání termínu termín namísto termínu pojem lze spatřovat metonymii (metonymii znaku (znak namísto označované věci) nebo metonymii věci (konkrétní název namísto abstraktního)28). Jak však vysvětlit opačný jev – když se pojem ocitne na místě termínu? To by se kromě estetického důvodu patrně nejpřesněji dalo odůvodnit takovými extralingvistickými faktory, jako je zaměňování či nerozlišování termínů, nedostatečná přesnost a nedbalost ve vyjadřování (mimochodem, stejnými důvody lze vysvětlit i užití termínu namísto pojmu).
Následující příklady jasně podporují myšlenku, že termín pojem se užívá nikoli ve svém terminologickém významu – v kontextu se mu připisují vlastnosti termínu termín (nebo slovo), např.:
„Probírají se některé pojmy tradičního dědictví.“;
„Najít střední cestu mezi nezadržitelným přílivem termínů šířících se z literatury vydávané v angličtině a pojmy navrhovanými litevskými jazykovědci je nelehký úkol.“;
„Obecně je potřeba specializace a odborníka (tyto pojmy jsou zde užívány ve významu běžného jazyka, nikoli ve významu vymezeném kodexy a zákony) stálým průvodním jevem dnešního života.“;
„Z hlediska lexika souvisí tvorba tohoto pojmu méně se způsobem využívání půdy; například ve Slovníku současného litevského jazyka (Dabartinės..., 1972) je dirvonas charakterizován takto: „dirvonas – opuštěná, neobdělávaná, zarostlá půda“.“
Synonymie je tradičně považována za kategorii lingvistiky, za jev jazykových jednotek. Podle údajů zkoumaného korpusu je synonymie příznačná pro pojmy, srov.:
„V předválečném litevském tisku se pojmy „národnost“, „národní duch“, „povaha národa“ užívají jako synonyma.“
Také zde je pojem opět přisuzována vlastnost termínu. Na druhou stranu by bylo možné takové užití zdůvodnit pojetím synonymie v logice – „vztah rovnocennosti významu mezi dvěma či více výrazy“ (Plečkaitis 2009: 278), avšak potom by pojmy musely být považovány za výrazy.
28 Apie šias metonimijų grupes plačiau žr. Koženiauskienė 1999: 223–224. Juozas Pikčilingis (1975: 255–258) skyrė „tai, kas apibrėžčiau, vietoj to, kas ne taip apibrėžta“ ir „simbolis vietoj simbolizuojamojo“.
122
Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 30
Ačkoli by se tedy termíny měly ve vědeckém diskurzu používat přesně, nepozornost ve vyjadřování a snaha o ozdobnost užívání termínu zkreslují a mohou snad vést až k determinologizaci.
ZÁVĚRY
1. Obecný vědecký termín pojem, tradičně považovaný za termín logiky a filozofie, se používá v textech humanitních, společenských, přírodních, biomedicínských a technických věd a je zařazován do terminologických slovníků různých oborů.
2. Termín pojem má v litevském vědeckém jazyce atributy a sám je také atributem; používá se rovněž jako objekt, subjekt a zřídka jako predikativ nebo příslovečné určení.
3. Jako atribut je termín pojem charakterizován podle názvu, prostoru, činnosti, vlastnosti obsahu, jiné hodnotící vlastnosti, času, místa, autora, jazyka, objektu atd. Termín pojem jako atribut představuje druhotné označení, dále posesora a součást; v hlubší rovině pak objekt či subjekt činnosti nebo stavu atd.
4. Z objektových spojení vyplývá, že pojem je objektem užívání, myšlení, poznávání a vnímání, jakož i zkoumání, jazykové činnosti a vyjadřování. Hledá se, nachází, získává, dává, zavádí nebo odstraňuje, legalizuje či mění; případně se s ním děje něco jiného. Pojem je také výsledkem a nástrojem – nejen intelektuální činnosti, ale podle údajů zkoumaného korpusu také vyjadřování. Pojmu jsou tak přisuzovány rysy termínu.
5. Pojem jako subjekt něco zahrnuje, má či získává, mění se nebo zaujímá pozici v prostoru, plní funkce či vykonává nahodilé činnosti, prožívá různé stavy, je nějaký či někým a zřídka pouze existuje.
6. Z konjunkčního užívání termínu pojem vyplývá, že jeho koreláty jsou názvy jednotek vyjadřování (včetně termínu termín), obecné vědecké termíny a další podstatná jména s abstraktním významem, názvy mentálních útvarů a označení částí či aspektů pojmu.
7. Termíny pojem a termín se ve vědeckém jazyce používají nejen konjunkčně, ale také jako kontextová synonyma. Užívání termínu termín namísto pojem lze vysvětlit metonymií. Kontextová synonymie termínů je oprávněná pouze tehdy, pokud tím neutrpí přesnost a srozumitelnost.
8. Nepřesnosti v užívání termínů v textech zkreslují výsledky výzkumu, a proto nelze pouze na základě užívání termínů v textech usuzovat na skutečné významy těchto termínů a na pojmy, které označují.
Antia B. E. 2000: Terminology and Language Planning: An alternative framework of practice and discourse, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
Bielinskienė A. 2010: Sujungiamojo ryšio semantika, pragmatika ir vartosenos ypatumai. Daktaro disertacija, Kaunas. Prieiga per internetą: https://vb.vdu.lt/object/elaba:1735947/1735947.pdf.
Bubelis R. et al. 2012: Bubelis R., Jakimenko V., Valatka V. Logika 2. Silogistika, klasių logika, daugiareikšmė, modalinė, normų logika, nededukciniai samprotavimai, Vilnius: Mykolo Romerio universitetas.
Bunevičiūtė L. 1998: Attributinių junginių samprata, aprašymo galimybės ir kai kurie požymiai. – Kalbotyra 47(1), 29–41.
CREPh 2000: Concise Routledge Encyclopedia of Philosophy, London: Routledge, 159–160.
DLKG – Gramatika současné litevštiny, Vilnius: Institut pro vydávání vědecké literatury a encyklopedií, 2006.
DŽ₆ – Slovník současné litevštiny. Šesté (třetí elektronické) opravené a doplněné vydání. Hlavní redaktor St. Keinys, Vilnius: Institut litevského jazyka (elektronické vydání), 2006.
EPh 2006: Encyclopedia of Philosophy 2, Detroit: Thomson Gale, 414–420.
Faber Benítez P. 2009: The cognitive shift in terminology and specialized translation. – MonTI: monografías de Traducción e Interpretación 1, 107–134. Prieiga per internetą: http://www.redalyc.org/pdf/2651/265119728010.pdf.
FŽ 1975: Filosofijos žodynas, Vilnius: Mintis.
FŽ 2002: Halder A. Filosofijos žodynas, Vilnius: Alma littera.
Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.
Gudavičius A. 2012: Reikšmė – sąvoka – konceptas ir prasmė. – Res humanitariae 10, 108–119.
Holvoet A. et al. 2003: Holvoet A., Judžentis A. Sujungiamojo ryšio aprašymo pagrindai. – Lietuvių kalbos gramatikos darbai 1. Sintaksinių ryšių tyrimai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 173–198.
ISO 704: 2009 Terminologická práce – zásady a metody.
ISO 1087-1:2000 Terminologická práce – slovní zásoba. – Část 1. Teorie a aplikace.
Jakaitienė E. 2010: Leksikologija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.
Kageura K. 2002: The Dynamics of Terminology: A descriptive theory of term formation and terminological growth, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
Kageura K. 2015: Terminology and lexicography. – Handbook of Terminology 1, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 45–59.
Keinys St. 2013: Dėl mokslo terminų vienareikšmiškumo supratimo. – Terminologija 20, 47–55.
Koženiauskienė R. 1999: Retorika. Iškalbos stilistika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Kvašytė R. 2005: Mokomasis terminologijos žodynėlis, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.
Labutis V. 1998: Lietuvių kalbos sintaksė, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.
LKIIS – Informační systém zdrojů litevského jazyka. – http://www.lkiis.lki.lt.
LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002), elektroninis variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. – www.lkz.lt.
Banka termínů Litevské republiky. – http://terminai.vlkk.lt/pls/tb/tb.search (navštíveno 22. 7. 2017).
Marcinkevičienė R. 2010: Lietuvių kalbos kolokacijos, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas.
Mitkevičienė A. 2016: Terminas kontekste (žodžių junginio lygmuo). – Terminologija 23, 73–104.
Pakerys J. 2006: Veiksmo pavadinimo konstrukcija lietuvių kalbos gramatikoje. – Lietuvių kalbos gramatikos darbai 4. Daiktavardinio junginio tyrimai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 125–145.
Pikčilingis J. 1975: Lietuvių kalbos stilistika 2, Vilnius: Mokslas.
Plečkaitis R. 2009: Logikos pagrindai, Vilnius: Tyto alba.
raštija.lt – Informační systém integrovaných zdrojů litevského jazyka a písemnictví. – www.raštija.lt (navštíveno 22. 7. 2017).
1 2 4
Asta Mitkevičienė | Sąvoka lietuvių mokslo kalboje
Page 32
Roche 2015: Ontological definition. – Handbook of Terminology 1, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamin Publishing Company, 128–152.
Sager J. C. 1990: A Practical Course in Terminology Processing, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
Santos C. et al. 2015: Santos C., Costa R. Domain specificity. – Handbook of Terminology 1, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 153–179.
Simonnaes I. 2007: Vague legal concepts: A contradictio in adjecto? – Indeterminacy in Terminology and LSP: Studies in honour of Heribert Picht, ed. B. E. Antia, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 119–134.
Sinž 2002: Lyberis A. Sinonimų žodynas, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.
Šalkauskis S. 1991: Raštai 2. Filosofijos ir pedagogikos terminija. Parengė A. Sverdiolas, Vilnius: Mintis.
Tatarinovas V. 2006: Татаринов В. А. Общее терминоведение. Энциклопедический словарь, Москва: Московский лицей.
Usonienė A. et al. 2008: Usonienė A., Grigaliūnienė J., Rivitytė B., Būtenas L., Jasionytė E. Lietuvių mokslo kalbos tekstynas. – Baltistica 43(1), 101–114.
Utka A. 2009: Dažninis rašytinės lietuvių kalbos žodynas: 1 milijono žodžių morfologiškai anotuoto tekstyno pagrindu, Kaunas: VDU leidykla.
VLE – Všeobecná litevská encyklopedie 21, Vilnius: Ústav pro vědecká a encyklopedická vydavatelství, 2012.
Župerka K. 1983: Lietuvių kalbos stilistika, Vilnius: Mokslas.
POJEM V AKADEMICKÉ LITEVŠTINĚ
Článek se zabývá užíváním základního terminologického termínu sąvoka ‚pojem‘ v akademické litevštině. Cílem výzkumu je určit sémantické (kontextové) partnery tohoto termínu a jeho tematické pole a nastínit pojem „pojem“ na základě užívání termínu, který jej označuje. Jde o korpusový výzkum, jehož zdrojem je Lietuvių mokslo kalbos tekstynas CorALit (Korpus akademické litevštiny CorALit) (veřejně dostupný na http://coralit.lt). Hlavní výzkumnou metodou je sémantická analýza spojení s výrazem sąvoka. Bylo analyzováno také konjunktivní užívání a kontextová synonymie termínu sąvoka, které odrážejí paradigmatické vztahy tohoto termínu.
Lemma sąvoka bylo v korpusu akademické litevštiny CorALit nalezeno 779krát. Vyskytuje se v textech ze všech pěti oborů – humanitních věd, společenských věd, přírodních věd, biomedicínských věd a technických věd. V tomto korpusu je termín sąvoka jedenapůlkrát častější než terminologický termín terminas ‚termín‘.
V akademické litevštině má termín sąvoka přívlastek a sám je přívlastkem; užívá se také jako předmět nebo podmět a jen někdy jako jmenná část přísudku či příslovečné určení.
Přívlastky popisují termín sąvoka podle názvu, prostoru, činnosti, obsahového rysu, jiného hodnotícího rysu, času, místa, autora, jazyka, objektu atd. Jako přívlastek je termín sąvoka druhotným pojmenováním, také označením držitele či součásti a na hlubší úrovni – objektem nebo subjektem činnosti či stavu atd.
Z objektových spojení lze usuzovat, že pojem je objektem užívání, myšlení, poznávání a vnímání, jakož i výzkumu, jazykových činností a vyjadřování. Je vyhledáván, nalézán, získáván, dáván, zaváděn nebo odstraňován, legitimizován, měněn, případně se s ním provádějí jiné činnosti. Pojem je navíc výsledkem i nástrojem – nejen intelektuální činnosti, ale podle údajů zkoumaného korpusu také prostředkem vyjadřování. Pojmu se tedy připisují vlastnosti termínu.
Terminologija | 2017 | 24
125
Page 33
Pojem jako podmět něco zahrnuje, má nebo přijímá, něco mění nebo sám podléhá změně, nachází se v prostoru, plní funkci nebo vykonává nahodilé činnosti, je v různých stavech, má určitou kvalitu nebo něčím je, a jen zřídka pouze existuje.
Z konjunktivního užívání výrazu sąvoka lze pozorovat, že jeho koreláty jsou jednotky vyjadřování (včetně termínu terminas), obecné vědecké termíny a další abstraktní podstatná jména, názvy mentálních útvarů a částí či aspektů pojmu.
Termíny sąvoka a terminas se v akademické litevštině užívají nejen ve spojení, ale také jako kontextová synonyma. Užívání výrazu terminas místo výrazu sąvoka lze považovat za metonymii. Kontextovou synonymii termínů lze přijmout pouze tehdy, pokud neohrožuje přesnost a srozumitelnost.
Nepřesné užívání termínů v textech zkresluje výsledky výzkumu; závěry o skutečných významech termínů a pojmů označovaných těmito termíny proto nelze vyvozovat pouze na základě užívání termínů v textech.
