Lexikální jednotky hrají zvláštní roli při shromažďování, modifikaci a předávání znalostí, které jsou výsledkem kognitivní činnosti, v našem případě činnosti účastníků interaktivní komunikace na stránkách ekonomických fór. Analýza lexikálních složek jazyka komunikace na ekonomických fórech v rámci kognitivně-diskurzivního přístupu umožňuje zohlednit zkušenosti jiných lingvistických přístupů a představit vlastní pohled na komponenty komunikace.
Cílem této studie je zkoumat diskurz ekonomického fóra a jeho lexikální složky pomocí metody kognitivně-diskurzivní analýzy. V této souvislosti je třeba vymezit jednotky ekonomického počítačového diskurzu, provést konceptuální analýzu zkoumaného diskurzu, odhalit a prozkoumat hlavní koncepty a vytvořit rámec zkoumané oblasti.
Výzkum elektronického ekonomického textu předpokládá vymezení a studium jeho jednotek. Za makrojednotku se považuje ekonomické fórum (elektronická konference). Fórum jako makrojednotka se skládá z oddílů a zahrnuje subfóra, která odrážejí nejaktuálnější složky konkrétní makrojednotky. Subfóra jsou reprezentována diskusí o tématech. Téma je zpravidla konceptuálním jádrem diskuse a realizuje se ve výpovědích/zprávách.
Terminologija | 2018 | 25
77
Page 2
Metodika kognitivně-diskurzivní analýzy, kterou používáme při studiu elektronického ekonomického diskurzu na internetových stránkách ekonomických fór, vychází z ustanovení a cílů kognitivně-diskurzivního paradigmatu poznání. Při zkoumání specifik elektronického ekonomického diskurzu vycházíme z analýzy textu, který diskurz reprezentuje, z identifikace jednotek elektronického textu a z identifikace konceptů; zohledňujeme také celé spektrum kontextových znalostí vztahujících se k danému typu diskurzu.
Diskurzivní analýza umožňuje posoudit a analyzovat celkový obraz zkoumaného diskurzu, což předpokládá hledání témat, leitmotivů a obrazů prostřednictvím vyhledávání slov a frází, které tato témata vzájemně propojují, spojují části textu a dodávají mu celkovou soudržnost a strukturu. Takto identifikovaná témata mohou pomoci při vytváření hypotéz o situačních významech a kulturních modelech, jejichž strukturální znázornění v podobě rámce organizuje například terminologii v textu, což zase umožňuje porozumět diskurzu zkoumané oblasti a jeho integrovanému charakteru (Логунова 2015, 2016).
DEFINIČNÍ ANALÝZA
Koncepční analýza přímo souvisí s definiční analýzou, jejíž hlavními složkami jsou „definice-fráze“ a „definice-popis“, které navrhla Татьяна В. Дроздова. Podle názoru Т. В. Дроздовой a Александры В. Суперанской, že je třeba rozlišovat mezi definicí termínu a definicí označovaného, jsou termíny „definice-fráze“ a „definice-popis“ nejvhodnější. Samotný pojem „definice“ lze zase chápat ze dvou hledisek. V užším smyslu lze definici, jak uvádí Т.В. Дроздова, vymezit jako specifickou jazykovou formu (frázi typu „A is B“). V širším smyslu se definice chápe jako vymezení vůbec, které může přesahovat rámec fráze, může se dokonce rovnat textu, přímo odhaluje a vysvětluje obsah pojmu a odhaluje vztahy daného pojmu k jiným pojmům (Дроздова 2003: 147). Úlohou „definice-fráze“ v textech a diskurzech ekonomického zaměření je poukázat na konceptuální příslušnost konkrétního re-
78
Елена Логунова
К вопросу о концептуальном анализе экономического форума (на примере исследования дискурса “The Future of Capitalism”)
Page 3
ferentu. Protože obsah tohoto pojmu je poměrně úzce vymezený a jeho cílem je patrně stanovit minimální počet znaků nezbytných k poznání, nezahrnuje veškeré znalosti a informace, což je jedním ze základních požadavků kladených na odborné texty. „Definice-popis“ naproti tomu poskytuje adresátovi co nejúplnější obraz zahrnující jak běžné, tak odborné chápání, a verbalizuje tak různé části obsahu složité kognitivní struktury, v jejímž středu se nachází mentální útvar – pojem, koncept, kategorie (Дроздова 2003: 149–150). Při analýze lexika ekonomických fór je proto důležité zohlednit konceptuální informace, které jsou přímo součástí takové definice ekonomických pojmů, a odhalovat vazby mezi ekonomickými složkami a složkami jiných oblastí a věd.
Podívejme se na úryvek diskurzu na téma „The Future of Capitalism“ (http://www.businessforum.com).
Téma obsahuje hlavní koncept Capitalism. Diskurz tohoto tématu vychází z knihy „The future of Capitalism“ profesora managementu a ekonomie Lester C. Thurowa. Autor příspěvku upozorňuje čtenáře na pět ekonomických sil kapitalismu a zároveň uvádí, že kniha tyto síly nazývá „ekonomickými tektonickými deskami“ (The five fundamental forces – the five tectonic economic plates).
Podívejme se na definici Tectonic – 1) denoting or relating to construction or building 2) geology a) (of landforms, rock masses, etc.) resulting from distortion of the earth’s crust due to forces within it b) (of processes, movements, etc.) occurring within the earth’s crust and causing structural deformation (URL: http://www.collinslanguage.com). „Tektonické síly jsou síly vyvolané deformacemi (změnami) zemské kůry v důsledku určitých sil/působení, které vedou ke strukturální deformaci.“ Zde lze pozorovat proces konceptuální metaforizace: fundamental – tectonic (základní, fundamentální – tektonické, přestavbové); forces – plates (síly, působení – desky, talíře). Použití této metafory ukazuje, že ekonom-
Terminologija | 2018 | 25
79
Page 4
ické procesy jsou velmi složité a vedou k zásadním změnám ve struktuře ekonomiky. Dále se v diskurzu uvádí, že „vítězi“ na globálním trhu budou ti, kdo dokážou tyto síly „přizpůsobit“ a proměnit je ve své výhody (the «winners» in this global market will be those who are able to accommodate these forces and employ them to their advantage).
Autor knihy používá názorné příklady ke srovnání ekonomických procesů s procesy probíhajícími v okolním prostředí a poznamenává, že žijeme v období „periodicky narušované rovnováhy“ (an epoch of punctuated equilibrium). „Vítězem nebude tým s nejpevnější lodí, ale tým s nejhlubším porozuměním složitým interakcím mezi větry a oceánskými proudy“ (The winner in the Whitbread Round The World Race is not the crew with the strongest boat, but the crew with the most perceptive understanding of the complex interactions between the winds and the ocean currents). Autor tohoto diskurzu dále zavádí termín scatterometer („reflektometr“), cituje vrcholového manažera NSCAT a vysvětluje, že tento orbitální přístroj slouží k porovnávání údajů o větru a oceánu, o nichž autor knihy hovořil dříve (Perhaps this has been described most graphically by Jim Graf, Project Manager for NASA’s Scatterometer (NSCAT) orbital instrument gathering wind measurements around the globe: «By combining the scatterometer wind data with ocean height data from the TOPEX/Poseidon mission, Earth scientists are getting a first hand look at the forcing function, the winds, and the ocean’s response, ocean height and waves, or the yin and yang that control much of our planet’s weather and climate»). Zde se používá následující metaforické přirovnání: vítr – jang; oceán – jin.
Podívejme se na definice lexikálních jednotek použitých v analyzované metafoře. „Wind – a current of air, sometimes of considerable force, moving generally horizontally from areas of high pressure to areas of low pressure; ocean – a very large stretch of sea, esp. one of the five oceans of the world, the Atlantic, Pacific, Indian, Arctic, and Antarctic“ (URL: http://www.collinslanguage.com). V obou definicích jde o něco velkého, značné síly a mohutného (of considerable force, a very large). Určité znalosti na pozadí pomáhají pochopit, jak vítr a oceán souvisejí s pojmy čínské
80
Елена Логунова
К вопросу о концептуальном анализе экономического форума (на примере исследования дискурса “The Future of Capitalism”)
Page 5
filozofie jin-jang. Konkrétně: „Jin je ženský princip (temný, chladný, vlhký, pasivní), jedna ze dvou kosmických protikladných sil, jejichž syntéza dává vzniknout všemu, co existuje“; „jang je mužský princip (světlý, teplý, suchý, aktivní), jedna ze dvou kosmických protikladných sil, jejichž syntéza rovněž dává vzniknout všemu, co existuje“ (URL:http://www.lingvo.abbyyonline.com/ru/). Uvádí se tedy, že oceán a vítr (jin-jang) jsou dvě základní síly, které řídí počasí na naší planetě a změny klimatu (control much of our planet’s weather and climate change). Je zde vyvozována souvislost s mužským a ženským principem, jejichž syntéza dává vzniknout všemu, co existuje a které řídí všechny životně důležité procesy.
V diskurzu se uvádí, že podnikavý lídr a ekonom potřebují podobný „ekonomický reflektometr“ ve své oblasti působnosti (The entrepreneurial leader and the economist need to have an economic scatterometer in orbit.). Na stránkách elektronické encyklopedie se obracíme k definici tohoto termínu: „Reflektometr – zařízení určené k odhalování závad v kabelových vedeních pomocí lokalizační (reflektometrické) metody. Reflektometr – název přístroje k měření odrazů rádiového signálu v koaxiálních nebo vlnovodných vedeních pomocí směrové odbočnice“ (URL:http://www.ru.wikipedia.org/wiki/Рефлектометр).
Analyzovaný diskurz obsahuje informaci, že reflektometr je speciální přístroj, který měří poměr sil větru a oceánu, na němž závisí klima Země. Ekonomický reflektometr je tedy takový „přístroj“, který má sledovat základní ekonomické mechanismy/síly a principy, na nichž přímo závisí fungování ekonomické struktury a jejích složek.
Dále je analyzován ekonomický systém – капитализм. Podívejme se na definici termínu „капитализм“ na stránkách elektronické encyklopedie. „Kapitalismus – ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky převážně v soukromém vlastnictví a využívají se k dosahování zisku, zatímco rozdělování, objem výroby a ceny zboží (služeb) se stanovují na základě poměrně volného trhu“ (URL:http://ru.wikipedia.org/wiki/Капитализм).
Terminologija | 2018 | 25
81
Page 6
Rámec 1. Koncept „21. století. Kapitalismus“
Analyzovaný diskurz přidává další významy a objevuje se koncept „kapitalismus 21. století“ (21st capitalism) (viz rámec 1). „Kapitalismus 21. století“ je chápán jako pět ekonomických sil/složek (5 economic forces): 1) konec komunismu (the end of Communism); 2) globální ekonomika (a global economy), charakterizovaná změnami v technologiích, dopravě a komunikaci; 3) demografická situace, jaká tu dosud nebyla (a demography never before seen), způsobená migrací lidí z chudých do bohatých zemí, kterou podmiňuje vládní sociální program; 4) technologický přechod (technological shift...) k éře, v níž dominuje člověkem vytvořený high-tech průmysl; 5) éra, v níž neexistuje dominantní ekonomická, politická ani vojenská síla/moc (an era with no dominant economic, political or military power).
Závěrem je uveden citát z analyzované knihy, který má rétorický charakter a ponechává značný prostor pro rozvíjení dalších výpovědí: „Technologie a ideologie otřásají základy „kapitalismu 21. století“ a pokud se vydají samostatným (izolovaným) směrem, zbude jediná otázka: kdy nastane zemětřesení, které systém rozdrtí. Jakkoli je to paradoxní, právě v době, kdy zmizí někdejší sociální konkurenti kapitalismu – socialismus a komunismus, jemu
82
Елена Логунова
К вопросу о концептуальном анализе экономического форума (на примере исследования дискурса “The Future of Capitalism”)
Page 7
„bude muset projít hlubokou metamorfózou“ („Technologie a ideologie otřásají základy kapitalismu jednadvacátého století. <...> Když se technologie a ideologie začnou rozcházet, jedinou otázkou je, kdy dojde k „velkému otřesu“ (zemětřesení, které otřese systémem). Paradoxně právě v době, kdy se kapitalismus ocitá bez společenských konkurentů – jeho někdejší konkurenti, socialismus a komunismus, zanikli –, bude muset projít hlubokou metamorfózou“).
ZÁVĚRY
Jak ukázal výzkum, koncept je realizován propozicemi, které propojují klíčová slova; klíčová slova z různých textů na stejné téma se propojují do sémantických sítí, jež koncept reprezentují.
Použitá metoda konceptuální analýzy umožňuje analyzovat konceptuální obsah makrokonceptu, sledovat, jak reprezentuje realitu a které koncepty jsou v současnosti nejvýznamnější, což následně přispívá k upřesnění a systematizaci kategoriálně-konceptuálního pole ekonomické oblasti poznání.
Představu o obsahu konceptu lze získat také porovnáním několika výpovědí, vět či úryvků textu. Může jít o individuální, vědecké či každodenní poznání, prototypy a stereotypy. Každý účastník diskurzu přináší své vlastní individuální chápání toho, o čem se diskutuje.
Protože koncept je výsledkem specifické kognitivní činnosti člověka a odrazem intelektuálního zpracování informací, stává se studium konceptů různých úrovní a jejich složek, jakož i procesů s nimi spojených, hlavním úkolem kognitivně-diskurzivního přístupu. Právě konceptuální analýza, která je součástí kognitivně-diskurzivní analýzy, umožňuje vyvodit závěry o tom, které základní koncepty tvoří základ konceptuálních složek ekonomické oblasti.
Uplatnění metody kognitivně-diskurzivní analýzy rozšiřuje možnosti poznávání složek ekonomických fór, jakož i jejich funkcí a rolí v řečově-myšlenkové činnosti uživatelů na různých úrovních. Tato analýza umožňuje zohlednit celé spektrum znalostí o pozadí vztahujících se k daným typům diskurzu
Terminologija | 2018 | 25
83
Page 8
na ekonomických fórech, studovat diskurz s ohledem na kognitivní zkušenosti jeho účastníků a následně vytvořit rámec zkoumané oblasti poznání.
Konceptosféry zkoumaného diskurzu představují soubor vzájemně se ovlivňujících a překrývajících se konceptuálních polí, která vytvářejí sémantické sítě odrážející se v kompoziční sémantice, především ekonomických termínů, neboť úsporná jazyková struktura termínu reprezentuje rozsáhlé kognitivní struktury. Analýza terminologie, kterou účastníci diskurzu používají, umožňuje vymezit dominantní koncepty, modely jejich strukturování, a tím i konceptosféry zkoumaného diskurzu. Tato analýza rovněž poskytuje představu o celkové konceptuální krajině ekonomických fór.
ИСТОЧНИКИ
http://www.businessforum.com
http://www.collinslanguage.com
http://www.lingvo.abbyyonline.com/ru/
http://ru.wikipedia.org
ЛИТЕРАТУРА
Дроздова Т. В. 2003: Проблемы понимания научного текста. Монография, Астрахань: Изд-во АГТУ.
Логунова Е. А. 2015: Идентификация концептов в экономическом компьютерном дискурсе. – Семантика и прагматика языковых единиц. Тезисы докладов Международной научной конференции, Минск, 11–12 мая 2015 г. Редкол.: А. М. Горлатов (отв. ред.) и др., Минск: МГЛУ, 207–208.
Логунова Е. А. 2016: Концептуальное исследование экономического компьютерного дискурса на тему “Describe a good leader”. – Когнитивные исследования языка 25, 836–841.
APIE INTERNETINIO EKONOMIKOS FORUMO SĄVOKŲ ANALIZĖ
(REMIANTIS DISKURSO „THE FUTURE OF CAPITALISM“ TYRIMU)
Straipsnis skirtas ekonomikos diskurso ir jo leksinių komponentų tyrimui, remiantis kognityvine diskurso analize.
Leksikos vienetams tenka ypatingas vaidmuo kaupiant, modifikuojant ir perduodant žinias, kurios yra kognityvinės veiklos, tiriamu atveju – internetinių ekonomikos forumų dalyvių interaktyvios komunikacijos, rezultatas. Komunikacijos ekonomikos forumuose leksinių komponentų analizė, atsižvelgiant į kognityvinį diskursą, leidžia remtis kitų lingvistikos požiūrių patirtimi ir pateikti savo komunikacijos komponentų vaizdinį.
Šiame tyrime ekonomikos forumas (elektroninė konferencija) laikomas makrovienetu. Forumą kaip makrovienetą sudaro paforumiai, atspindintys aktualiausius konkretaus makrovieneto komponentus. Paforumiai atspindi aptariamas temas. Paprastai tema yra sąvokinis aptarimo branduolys, išreiškiamas pasisakymais.
84
Елена Логунова
К вопросу о концептуальном анализе экономического форума (на примере исследования дискурса “The Future of Capitalism”)
Page 9
Kognityvinio diskurso analizė apima teksto analizę, elektroninio teksto vienetų nustatymą, sąvokų nustatymą ir su diskursu susijusias antraplanes žinias.
Sąvokų analizė padeda tyrinėti makrosąvokos struktūrą, nustatyti, kaip ji atspindi realybę ir kokios sąvokos dominuoja šiuo metu.
Toks metodas leidžia analizuoti ir vertinti bendrą tiriamojo diskurso vaizdą, taip pat ieškoti temų, leitmotyvų ir įvaizdžių. Tokios atskleistos temos padeda sudaryti schemų modelius ir parodyti diskurso integruotumą.
ON CONCEPTUAL ANALYSIS OF ECONOMIC FORUM (ON THE EXAMPLE OF RESEARCH INTO DISCOURSE “THE FUTURE OF CAPITALISM”)
This article is devoted to studying of the economic discourse and its lexical components by means of a cognitive discursive analysis.
Lexical units play a special role in accumulation, modification and transfer of knowledge which are result of cognitive activity, in our case – activity of participants of interactive communication in computer forums on economics. The analysis of communication’s lexical components in economic forums within a cognitive discursive methodology allows to consider experience of other approaches in linguistics and to represent the vision of communication’s components.
In our research we consider an economic forum (electronic conference) as a macro-unit. The forum as a macro-unit consists of sub-forums which reflect the most actual components of a concrete macro-unit. Sub-forums are represented by discussion of subjects. The subject, as a rule, is a conceptual core of discussion and is realized in statements/messages.
The method of cognitive discursive analysis includes the text analysis, identifications of the electronic text’s units and its analysis, identification of concepts and the background knowledge relating to the discourse.
The conceptual analysis lets us to study the conceptual structure of a macro-concept, to trace in what way it represents the reality and what concepts are dominant at the moment.
Such method enables to estimate and to analyse an overall picture of the studied discourse that assumes for example, a search of subjects, keynotes and images. Such revealed subjects help to form special frame models and to demonstrate the integrated character of a discourse.
Gauta 2018-07-14
Елена Андреевна Логунова
Калининградский государственный технический университет
