Tento článek zkoumá důsledky konceptuální orientace pro vícejazyčnou terminologickou práci zaměřenou na překlad v kontextu Evropské unie. Termíny a koncepty v textech EU lze rozdělit do tří skupin podle jejich univerzálnosti nebo specifičnosti pro určitý konceptuální systém: univerzální, specifické pro EU a specifické pro jednotlivé země. Tyto termíny se v textech EU často vyskytují společně a překladatelé si musí být vědomi jejich povahy, aby nalezli nejlepší ekvivalent v cílovém jazyce. Článek nastiňuje strategie pro překladatele pracující s různými typy termínů. Zabývá se také výzvami spojenými s překladem univerzálních termínů, které mají rozměr specifický pro jednotlivé země. Upozorňuje na to, jak může nedostatek informací o ekvivalenci a záměna univerzálních termínů za termíny specifické pro jednotlivé země ohrozit terminologické záznamy. Vzhledem k rozmanitosti právních systémů v 27 členských státech musí překladatelé v případě, že v cílovém jazyce neexistuje ekvivalentní termín, volit mezi nepřesnými nebo částečnými ekvivalenty. Je proto zásadní v terminologické databázi uvést, že v cílovém jazyce neexistují konceptuálně ekvivalentní termíny. Na pomoc překladatelům poskytuje IATE, konceptuálně orientovaná terminologická databáze EU, informace o původu termínů a míře ekvivalence mezi koncepty vyjádřenými konkrétními termíny v různých jazycích. Tyto informace však nejsou vždy systematické. Často je lze získat pouze po důkladném prozkoumání několika datových polí. Tvrdíme, že systematické uvádění původu konceptu reprezentovaného záznamem v databázi – zda je specifický pro EU, nebo pro jednotlivou zemi – spolu se zavedením nového nepovinného pole TRANSFER COMMENT, které by objasňovalo míru ekvivalence mezi termíny, jak je tomu v jiných vícejazyčných terminologických databázích,
1 Upozornění: Vyjádřené názory jsou výhradně názory autorky a nelze je považovat za oficiální stanovisko Rady EU.
Terminologija | 2024 | 31
97
Page 2
by překladatelům velmi prospělo, neboť by jim to poskytlo jasnější představu o vztazích ekvivalence a pomohlo jim činit informovaná rozhodnutí při výběru termínů v cílovém jazyce.
KLÍČOVÁ SLOVA: terminologie EU, terminologie orientovaná na překlad, vícejazyčná terminologie, orientace na koncepty, konceptuální ekvivalence, stupeň ekvivalence, pole ekvivalence.
ANOTACE
Článek se zabývá významem orientace na koncepty pro vícejazyčnou terminologickou práci zaměřenou na překlad v kontextu Evropské unie. Termíny a koncepty v textech EU lze rozdělit do tří skupin podle jejich univerzálnosti či specifičnosti v rámci určitého konceptuálního systému: 1) univerzální, 2) specifické pro EU a 3) specifické pro konkrétní zemi. Tyto termíny se v textech EU často vyskytují společně a překladatelé musí rozumět jejich povaze, aby našli nejlepší ekvivalent v cílovém jazyce. Článek představuje strategie pro překladatele pracující s různými typy termínů. Zabývá se také výzvami spojenými s překladem univerzálních termínů, které mají aspekty specifické pro konkrétní zemi, a ukazuje, jak může nedostatek informací o ekvivalenci a záměna univerzálních termínů za termíny specifické pro konkrétní zemi oslabit terminologické záznamy. Dále se věnuje výzvám při překladu specifických termínů EU do vnitrostátního právního jazyka v 27 členských státech, jejichž právní systémy se liší. Vzhledem k rozmanitosti právních systémů členských států musí překladatelé v případě, že v cílovém jazyce neexistuje odpovídající termín, volit mezi nepřesnými a částečnými ekvivalenty. Proto je zásadní v terminologické databázi uvést, že v cílovém jazyce neexistují konceptuálně ekvivalentní termíny. S cílem pomoci překladatelům poskytuje IATE, konceptově orientovaná terminologická databáze EU, informace o původu termínů a stupni ekvivalence mezi koncepty vyjádřenými konkrétními termíny v různých jazycích. Tyto informace však nejsou vždy systematické. Často je lze získat až po důkladném prozkoumání několika datových polí. Článek tvrdí, že systematické uvádění původu konceptu představovaného databázovým záznamem jakožto specifického pro EU nebo konkrétní zemi a zavedení nového nepovinného pole KOMENTÁŘ K TRANSFERU, které by objasňovalo míru ekvivalence mezi termíny, jak je tomu i v jiných vícejazyčných terminologických databázích, by překladatelům velmi prospělo: získali by jasnější představu o vztazích ekvivalence a mohli by se informovaně rozhodovat při výběru termínů v cílovém jazyce.
KLÍČOVÁ SLOVA: terminologie EU, terminologie orientovaná na překlad, vícejazyčná terminologie, orientace na koncepty, konceptuální ekvivalence, stupeň ekvivalence, pole ekvivalence.
98 Orsolya Hedvig Kardos | Conceptual Equivalence in Multilingual EU Terminology – Challenges and Possible Solutions
Page 3
1. PRINCIP ORIENTACE NA KONCEPTY A TERMINOLOGICKÁ EKVIVALENCE
Analýza konceptů je ve vícejazyčné terminologii zásadní, protože terminologie se zaměřuje na koncepty (onomaziologický přístup)2, nikoli na slova (sémaziologický či lexikografický přístup). Pokud terminologická práce zahrnuje více než jeden jazyk, jako je tomu v kontextu EU, je skutečně třeba nejprve provést srovnávací konceptuální analýzu, aby bylo možné najít ekvivalent v cílovém jazyce (CJ). Právě vzhledem ke konceptově orientované povaze terminologie se termíny, přísně vzato, nepřekládají z jednoho jazyka do druhého. Ekvivalentní termín v cílovém jazyce se místo toho vybírá nebo vytváří na základě konceptuální analýzy. Každá kultura si totiž utváří představu o světě ze svého vlastního pohledu, a proto koncepty často nejsou napříč jazyky totožné. Norma ISO 860:2007 (článek 3.5) definuje „ekvivalenci“ jako „vztah mezi označeními v různých jazycích, která představují tentýž koncept“. Norma ISO 25964-2:2013 uznává, že termíny často nejsou plně ekvivalentní, a rozlišuje stupně ekvivalence: přesnou, nepřesnou či téměř úplnou, částečnou a nulovou ekvivalenci. Zároveň připouští, že situace ekvivalence obvykle nelze popsat pomocí jednoznačně vymezených kategorií, nýbrž jako „body na škále možností mezi krajními póly přesné ekvivalence a absence ekvivalence“ (ISO 25964-2:2013, 51). Právě případy na tomto kontinuu jsou nejobtížnější. V oddílu 5 se podíváme na různé scénáře ekvivalence s ohledem na výše uvedené kategorie ekvivalence.
2. KONCEPTUÁLNÍ AUTONOMIE TERMINOLOGIE EU
Nařízení č. 1/1958 Rady EHS3 stanoví úřední a pracovní jazyky Unie a požaduje vícejazyčné vyhotovování dokumentů, jehož výsledkem jsou „jazyková znění“ se stejnou autenticitou. Vícejazyčná terminologická práce založená na textech a prováděná ve spolupráci je proto nedílnou součástí překladu. Existence nezávislého konceptuálního systému EU však činí překlad či „vícejazyčnou tvorbu“ textů EU skutečně
2 Norma ISO 1087:2019 definuje „termín“ jako „označení, které jazykovými prostředky vyjadřuje obecný koncept“. „Obecný koncept“ je dále definován jako „koncept, který odpovídá potenciálně neomezenému počtu vnímatelných nebo představitelných objektů, jež tvoří skupinu na základě společných vlastností“.
3 Consolidated version of the Regulation No 1/1958 of the EEC Council determining the languages to be used by the European Economic Community. Available at: http://data.europa.eu/eli/reg/1958/1(1)/2013-07-01.
Terminologija | 2024 | 31
99
Page 4
Obrázek 1. Současná existence několika pojmových systémů ve vybraných jazycích, podle Fischer (2010a: 165)
jedinečné. Soudní dvůr uznal autonomii pojmů EU ve věci 283/81, když uvedl, že „právo Společenství používá terminologii, která je pro něj specifická“ a že „právní pojmy nemusí mít v právu Společenství a v právu jednotlivých členských států stejný význam“. Společná praktická příručka Evropského parlamentu, Rady a Komise určená osobám podílejícím se na tvorbě právních předpisů Evropské unie (JPG) tuto autonomii při tvorbě právních předpisů EU zdůrazňuje a doporučuje, aby se „pojmy nebo terminologie specifické pro některý vnitrostátní právní systém používaly obezřetně“ (oddíl 5) a aby se „zamezilo používání pojmů, které jsou příliš úzce spojeny s určitým vnitrostátním právním systémem“ (oddíl 5.3.2). Cílem je předcházet pojmovým rozdílům volbou transparentních termínů, které nejsou spojeny s konkrétním právním systémem. Tato kulturní neutralizace (Biel, Doczekalska 2020: 187) může být náročná, neboť většina termínů pochází z právních systémů členských států EU (Fischer 2010b: 26; Stefaniak 2013: 64). Na druhé straně mohou nové pojmy EU ovlivňovat vnitrostátní právní jazyk, což dokládá vzájemné působení jazyků práva EU a vnitrostátního práva. Mnozí autoři (Klaudy 2007: 260; Rádai-Kovács 2009: 88; Fischer 2010a: 160; Schäffner, Adab 2001; Somssich et alii 2010: 66; Bergomi 2023) zdůrazňují hybridní povahu práva EU, v němž se prolínají univerzální, specifické pro EU a specifické pro jednotlivé země pojmy a termíny. Obrázek 1 podle Fischera (2010a: 165) znázorňuje, že úřední jazyky popisují pojmové systémy EU i členských států. Vnitrojazyková komparativní terminologická práce je proto zásadní pro omezení interferencí mezi vnitrostátními pojmy a pojmy EU. To je obzvláště důležité u jazyků, které jsou úřední ve více členských státech.
100 Orsolya Hedvig Kardos | Conceptual Equivalence in Multilingual EU Terminology – Challenges and Possible Solutions
Page 5
Vzhledem k autonomii pojmů EU se jakýkoli termín může stát specifickým pro EU, je-li definován v právním aktu EU. Například termín „spotřeba primární energie“ je ve směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti definován jako „hrubá spotřeba primární energie za účelem poskytování sekundární energie spotřebitelům“, čímž se v IATE (záznam 3549696) stává pojmem specifickým pro EU s původem v EU. Naproti tomu širším univerzálním termínem, který zahrnuje i energii využitou pro neenergetické účely, je „spotřeba primární energie“ (IATE 48366). Podobně má termín „příhraniční pracovník“ v IATE dva záznamy: univerzální termín „příhraniční pracovník“ (IATE 3550291), tj. „osoba, která pracuje v jednom státě, ale bydlí v sousedním státě, do něhož se pravidelně vrací“, a „příhraniční pracovník“ (IATE 865809) jako termín specifický pro EU, definovaný v nařízení (ES) č. 883/2004 jako „jakákoli osoba, která vykonává činnost jako zaměstnaná osoba nebo osoba samostatně výdělečně činná v jednom členském státě a bydlí v jiném členském státě, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně“.
V mnoha případech se odpovídající termíny liší nejen pojmově, ale i jazykově (viz španělský termín „trabajador transfronterizo“ v záznamu 3550291 oproti „trabajador fronterizo“ v záznamu 865809). Úkolem překladatele je proto správně určit příslušný terminologický záznam, což vyžaduje porozumění pojmovému rámci a původu termínu.
2.1. Současný výskyt termínů náležejících k různým pojmovým systémům
Zprávy a doporučení týkající se jednotlivých zemí jsou typickými příklady hybridních textů EU, v nichž se současně vyskytují univerzální termíny („míra zaměstnanosti“, „nezaměstnanost“, „trh práce“ atd.), termíny specifické pro EU („sociální přehled“, „Evropský pilíř sociálních práv“) a termíny specifické pro jednotlivé země („program veřejně prospěšných prací“):
„Maďarsko si vede poměrně dobře v některých ukazatelích sociálního přehledu podporujícího Evropský pilíř sociálních práv, avšak přetrvávají značné problémy. Míra zaměstnanosti je mírně nad průměrem EU a nezaměstnanost je výrazně nižší. Nerovnost je nižší než v mnoha jiných členských státech, ačkoli se zvyšuje. Rozdíly v zaměstnanosti a odměňování mezi pohlavími a skupinami s různou úrovní kvalifikace zůstávají ve srovnání se zbytkem EU značné. Výsledky na trhu práce jsou u žen a zranitelných skupin, včetně Romů a osob se zdravotním postižením, slabé. Program veřejně prospěšných prací se výrazně zmenšil, stále je však příliš rozsáhlý a neúčinný při přechodu účastníků na pracovní místa na primárním trhu práce.“
Source: COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT: Country Report Hungary 2020, SWD/2020/516 final.
Terminologija | 2024 | 31
101
Page 6
Tyto termíny kategorizujeme podle jejich pojmové specifičnosti či univerzálnosti takto:4
a) Univerzální termíny jsou specifické pro určitou oblast, nejsou však vázány na žádné společenství ani organizaci (Fischer 2010a: 67). Patří sem například termíny označující široké spektrum místních reálií, jako jsou „učitel“, „soud“ nebo „místní samospráva“. Některé vycházejí z mezinárodního práva, například „zásada univerzality“, jiné, jako pojem „udržitelný rozvoj“, nemají mezinárodně uznávané definice (Somssich et alii 2010: 112).
b) Concerning EU-specific concepts, there are two approaches (Rádai-Kovács 2009: 85–90; Fischer 2010a: 155–160; Fischer 2010b: 28). In the narrower sense, only terms that originate in the basic legal and institutional framework of the European Union can be considered EU terms. The broader approach includes all terms that appear in EU texts. A balanced approach (Biel, Doczekalska 2020: 185–189) considers ‘EU supranational terms’ a special category of legal terminology with characteristics such as autonomy, multilingualism and continuity. They include terms created by the EU, such as the ‘pandemic emergency purchase programme’ (IATE 3589188) and existing universal terms redefined by the EU for its purposes, such as ‘removal’ (IATE 778629) as defined in Directive No 2008/115/EC vs. ‘removal’ as a universal term (IATE 3584070). EU-specific terms in IATE are identified by the ‘European Union’ domain and/or origin and include legal and administrative terms, and terms belonging to different policy areas under EU competence.
c) Termíny specifické pro jednotlivé země pocházejí z konkrétních zemí a jsou spojeny s jejich sociálními strukturami, kulturou či tradicemi. Tyto termíny nemají v cílovém jazyce ekvivalent a představují pro překladatele největší obtíž, jak například uvádějí Prieto Ramos a Cerrutti (2021: 166).
V následujících oddílech ukážeme, proč je pro překladatele pochopení povahy termínu (univerzální, specifický pro EU nebo specifický pro jednotlivou zemi) zásadní pro nalezení správného termínu v cílovém jazyce.
4 Srovnatelnou kategorizaci termínů podle jejich „diskurzních rysů“ viz Prieto Ramos, Cerutti (2021: 160).
102
Orsolya Hedvig Kardos
Conceptual Equivalence in Multilingual EU Terminology – Challenges and Possible Solutions
Page 7
2.2. Komparativní terminologická práce
Překladatelé používají různé strategie podle toho, zda termín označuje univerzální, specificky unijní, nebo specificky národní pojem.
a) U univerzálních termínů musí překladatelé stanovit pojmovou ekvivalenci mezi termínem ve výchozím jazyce (VJ) a termínem v cílovém jazyce (CJ). Fischer (2010a: 173) označuje toto mezijazykové srovnávání jako horizontální komparativní terminologickou práci. V ideálním případě mají univerzální termíny ve VJ přesný ekvivalent v CJ. Některé univerzální termíny však přesný ekvivalent v CJ nemají, nýbrž pouze nepřesný nebo částečný ekvivalent, případně žádný ekvivalent. V takovém případě mohou překladatelé buď: i. použít nepřesný nebo částečný ekvivalent (tzv. „funkční“ ekvivalent), tj. termín v CJ, který popisuje pojem v CJ se stejnou funkcí, jakou má pojem ve VJ, nebo ii. použít „překladový ekvivalent“, tj. termín v CJ vytvořený k popisu pojmu ve VJ (Fischer 2010a: 86–88). Volba mezi funkčními a překladovými ekvivalenty v terminologii závisí na míře podobnosti mezi pojmy ve VJ a CJ a na kontextu. Funkční ekvivalent se volí, tj. uplatňuje se strategie domestikace, pokud se pojmy významně překrývají; při významných rozdílech se naopak upřednostňuje překladový ekvivalent, tj. strategie zcizování. Volbu může ovlivnit také kontext: někdy se upřednostňuje strategie domestikace, aby byl termín známější.
b) U specificky unijních termínů hraje vzhledem k autonomii pojmového systému EU roli nejen mezijazyková, ale také vnitrojazyková ekvivalence. Překladatelé ověřují ekvivalenci mezi specificky unijním pojmem a případnými existujícími pojmy v CJ. Tento vnitrojazykový komparativní proces Fischer (2010a: 177) označuje jako vertikální komparativní terminologickou práci. Vzhledem k autonomii pojmového systému EU se pravidelně volí překladové ekvivalenty namísto funkčních ekvivalentů (ve Stefaniak 2013: 63 se jim také říká „národní termíny“), neboť použití národních termínů by mohlo zkreslit sdělení textu EU a nebylo by zřejmé, že daný termín označuje pojem EU. Z toho vyplývá, že texty EU mají často nezvyklý a nepřirozený charakter, jak upozornila řada autorů (např. Koskinen 2000: 90).
c) Termíny specifické pro jednu zemi nebo organizaci nemají v jiných jazycích přesný ekvivalent, ledaže daná země nebo
Terminologija | 2024 | 31
103
Page 8
organizace má několik úředních jazyků. Překladatelé mohou opět buď i. zvolit strategii domestikace a použít funkční ekvivalent, nebo ii. dát přednost zcizování a vytvořit překladový ekvivalent.
Možné stupně ekvivalence u jednotlivých výše popsaných typů termínů a odpovídající strategie, které lze použít k překladu termínů do CJ, jsou shrnuty v následující tabulce:
Tabulka 1. Typy termínů ve VJ, míra ekvivalence a možné strategie pro nalezení či vytvoření jejich ekvivalentu v CJ
TYP TERMÍNU VE VJ
TERMÍNY OZNAČUJÍCÍ UNIVERZÁLNÍ POJMY
TERMÍNY OZNAČUJÍCÍ SPECIFICKY UNIJNÍ POJMY
TERMÍNY OZNAČUJÍCÍ SPECIFICKY NÁRODNÍ POJMY
Míra ekvivalence
přesná ekvivalence
blízká/částečná/žádná ekvivalence
přesná ekvivalence
blízká/částečná/žádná ekvivalence
Překladatelské strategie pro termíny v cílovém jazyce
použít existující termín v cílovém jazyce
vytvořit překladový ekvivalent
použít funkční ekvivalent
vytvořit překladový ekvivalent
použít funkční ekvivalent
vytvořit překladový ekvivalent
použít funkční ekvivalent
3. ORIENTACE NA KONCEPT V IATE
Terminologická databáze EU IATE (Interactive Terminology for Europe: www.iate.europa.eu) je stejně jako většina ostatních orientována na koncepty. S více než 650 000 záznamy a téměř 7 miliony termínů ve 24 jazycích EU a několika dalších jazycích patří k největším vícejazyčným databázím na světě. Od roku 2004 se používá ke správě terminologie specifické pro EU. Vzhledem k vysoké míře vícejazyčnosti IATE musí všechny termíny v jednom záznamu odpovídat témuž konceptu. To je zajištěno mimo jiné strukturou záznamu a klíčovými datovými poli, která obsahuje, jak uvidíme níže.
3.1. Jazykově nezávislá úroveň (LIL)
Tato úroveň obsahuje údaje pro celý záznam, včetně administrativních metadat a informací souvisejících s konceptem, jako jsou DOMAIN, ORIGIN a CROSS-REFERENCES. Domény IATE jsou sladěny s vícejazyčným tezaurem EU EuroVoc. Pole ORIGIN uvádí geografický nebo institucionální (např. EU nebo OSN) původ konceptu. CROSS-REFERENCES propojují související záznamy.
104
Orsolya Hedvig Kardos
Conceptual Equivalence in Multilingual EU Terminology – Challenges and Possible Solutions
Page 9
Obrázek 2. Jazykově nezávislá úroveň záznamu IATE 853538
V ideálním případě by definice měly být jazykově nezávislé a měly by mít ekvivalenty v každé jazykové sekci. Vzhledem k absenci nejazykového systému pro definování konceptů však každá jazyková sekce definuje koncept samostatně. To vede k rozdělení koncepčních informací mezi jazykově nezávislou a jazykově specifickou úroveň a může způsobovat nesrovnalosti mezi definicemi v různých jazycích (Kardos, Rádai-Kovács 2014: 168).
3.2. Jazyková úroveň (LL)
Tato úroveň se vztahuje ke konceptu, je formulována v konkrétním jazyce a platí pro všechny termíny v tomto jazyce. Zde jsou uvedeny definice v různých jazycích. IATE používá jako referenci pro všechny ostatní jazyky kotevní jazyk, aby zajistila, že se definice vztahují k témuž konceptu. Tato klíčová zásada zajišťuje, že „každý záznam odpovídá jedinému konceptu, který platí ‚horizontálně‘ napříč všemi jazyky a ‚vertikálně‘ pro všechny termíny v každém jazyce“ (IATE Handbook, 81). Kotevním jazykem bývá obvykle angličtina nebo francouzština a zpravidla jde o zdrojový jazyk textu, v němž se termín objevil poprvé. U konceptů specifických pro jednotlivé země by však kotevním jazykem měl být úřední jazyk příslušné země nebo institucí a příslušná země/instituce by měla být uvedena v poli Origin. Další informace týkající se konceptu jsou uvedeny v poli Notes. Chybějící kotevní jazyk nebo rozdílné koncepty definované různými jazyky mohou vést k tomu, že záznam bude potenciálně chybný. Všechny jazykové sekce proto musí odkazovat na tentýž koncept, jak je definován kotevním jazykem.
Terminologija | 2024 | 31
105
Page 10
Obrázek 3. Jazyková úroveň záznamu IATE 853538
3.3. Úroveň termínu (TL)
Tato úroveň obsahuje jeden nebo více termínů v konkrétním jazyce. Kromě TERMÍNŮ může tato úroveň obsahovat také ZKRÁCENÉ FORMY, FRÁZE, VZORCE, ZKRATKY nebo VYHLEDÁVACÍ VÝRAZY (termíny nebo pravopisné varianty, které lze vyhledávat, ale v seznamu výsledků se nezobrazují jako termín). V souladu se zásadou „autonomie termínu“ by termíny měly být zadávány do samostatných polí TERMÍN. Pokud záznam obsahuje synonyma, je důležité zajistit, aby všechny termíny odkazovaly na stejný koncept; v případě „blízkých synonym“ lze jejich použití vysvětlit v poznámkách TL. Na této úrovni se uvádějí také gramatické, jazykové nebo regionální informace o používání.
Obrázek 4. Úroveň termínu záznamu IATE 853538
106
Orsolya Hedvig Kardos
Conceptual Equivalence in Multilingual EU Terminology – Challenges and Possible Solutions
Page 11
4. RŮZNÉ SCÉNÁŘE
Tato část zkoumá možné scénáře ekvivalence. Ukazuje, že v případech, kdy mezi termíny definovanými v různých jazycích neexistuje přesná ekvivalence, je k určení vztahů ekvivalence nutné pečlivě prozkoumat různá datová pole. Často také není jasné, zda jsou termíny TL překladovými, nebo funkčními ekvivalenty. I to lze určit pouze důkladným prozkoumáním několika datových polí. Uvedené příklady pocházejí z různých jazyků a oblastí právních pravomocí EU.
4.1. Univerzální termíny se specifickými rozměry jednotlivých zemí
Univerzální termíny z různých oborů mají ve většině případů v TL přesné ekvivalenty: např. EN: „carbon sink“, FR: „puits de carbone“, DE: „Kohlendioxidsenke“, IT: „pozzo di assorbimento“ (IATE 897482). Univerzální mohou být nejen odborné termíny, ale například také finanční neologismy: termín „crowdfunding“ (IATE 3542067) má přesné ekvivalenty ve všech jazycích EU: FR „financement participatif“, DE „Schwarmfinanzierung“, ES „financiación participativa“ atd. V takových případech se v aktech EU obvykle přejímá existující oborová terminologie (například nařízení (EU) 2020/1503 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování), aby se předešlo vytváření paralelní terminologie EU a vnitrostátní terminologie pro tentýž univerzální koncept.
U některých univerzálních konceptů však chybí široce přijímaná definice, což vede k nepřesným nebo částečným vztahům ekvivalence v důsledku rozdílů mezi regiony, zeměmi či organizacemi. To je zvláště patrné v právní, sociální, kulturní a politické oblasti, kde se struktury liší. Právní termíny mají obvykle v některých jazycích přesné ekvivalenty, v jiných nikoli, a to kvůli rozdílům mezi právními systémy členských států. Například francouzský termín „procureur général“, tj. „magistrat qui représente le ministère public auprès des juridictions supérieures“ (IATE 803207), má v některých jazycích funkční ekvivalenty, v jiných však nikoli. Například v maďarštině označuje termín „főügyész“ podobný koncept, zatímco v angličtině se navrhuje překladový ekvivalent „Prosecutor-General“, protože tato právní instituce ve Spojeném království neexistuje; v době zaznamenání tohoto databázového záznamu bylo Spojené království ještě členským státem EU. V Irsku tuto úlohu vykonává ředitel státního zastupitelství, ale tento potenciální funkční ekvivalent v záznamu uveden není. V německé části,
Terminologija | 2024 | 31
107
Page 12
Uvádí se několik ekvivalentů specifických pro jednotlivé země: „Generalstaatsanwalt“ pro Německo a „Generalprokurator“ pro Rakousko a Belgii. V italštině se navrhuje překladový ekvivalent „procuratore generale“ a poznámka v záznamu vysvětluje, že tato funkce má v italském právním systému jiný název. Některé jazyky tedy nabízejí funkční ekvivalenty nebo několik termínů specifických pro jednotlivé země, zatímco jiné navrhují překladové ekvivalenty. Tyto informace však lze odvodit pouze z odkazů, kontextu termínů nebo poznámek.
Výzvou může být také terminologie z oblasti vzdělávání. Termín „teacher“ (IATE 770695) („osoba, jejíž funkcí je předávat znalosti, know-how nebo dovednosti žákům či studentům v rámci vzdělávání nebo odborné přípravy“) má v některých jazycích několik ekvivalentů. Italský termín „docente“ zahrnuje všechny kategorie učitelů, zatímco „insegnante“ označuje pouze učitele ve školách a odborném vzdělávání a nezahrnuje vysokoškolské učitele. Ekvivalence termínu „insegnante“ je proto pouze částečná. Podobně je v maďarštině nejběžnějším ekvivalentem „tanár“, který označuje pedagogické pracovníky v primárním, sekundárním a terciárním vzdělávání (nezahrnuje učitele v mateřských školách, označované jako „óvodapedagógus“), zatímco konkrétnější termín „pedagógus“ označuje učitele v mateřských školách, primárním a sekundárním vzdělávání (nezahrnuje učitele působící ve vysokoškolském vzdělávání). Podle IATE se má v kontextu EU používat univerzálnější termín „tanár“, zatímco termín „pedagógus“ má hodnoticí označení „přijatelný“. Překladateli mohou tyto informace stačit k výběru správného termínu podle kontextu. Zároveň je vztah ekvivalence mezi anglickými a maďarskými termíny pouze částečný, neboť ani jeden z maďarských termínů nepokrývá všechny pedagogické pracovníky od předškolního až po vysokoškolské vzdělávání; oba termíny jsou tedy funkčními ekvivalenty.
V některých případech může přesnost terminologických záznamů ohrozit absence informací o ekvivalenci a záměna univerzálních konceptů za koncepty specifické pro jednotlivé země. Termín „numéro d’identification fiscale“, tj. „číslo umožňující identifikovat daňové poplatníky a usnadnit tak správu daňových záležitostí“ (IATE 913647, přičemž výchozím jazykem je francouzština), je v němčině definován s odkazem na německý daňový systém jako „jedenáctimístné identifikační číslo, které obdrží každý občan a které platí od narození až do nejvýše 20 let po smrti a během této doby zůstává jedinečné a neměnné“. Podobně španělská definice odkazuje na španělské daňové identifikační číslo. To nepůsobí problémy při překladu, protože
108
Orsolya Hedvig Kardos
Conceptual Equivalence in Multilingual EU Terminology – Challenges and Possible Solutions
Page 13
termíny „Steuer-Identifikationsnummer“ a „número de identificación fiscal“ v němčině, respektive španělštině, nejsou specifické pro německý ani španělský kontext a lze je bezpečně používat také v textech EU, přestože definované koncepty se liší od francouzského konceptu. Poznámka v anglické části skutečně upřesňuje, že „tento záznam se vztahuje k obecnému konceptu“, nikoli k identifikačním číslům specifickým pro jednotlivé země. Italská definice je naproti tomu v souladu s francouzskou, ale záznam uvádí dva termíny používané v Itálii: jeden pro italské daňové poplatníky a druhý pro zahraniční rezidenty. To je vysvětleno v poznámkách, zůstává však nejasné, který z těchto dvou funkčních ekvivalentů se má používat v textech EU.
Jako další příklad uvádíme záznam IATE 1392157, který definuje pojmy „unemployment benefit“ a „jobseekers’ allowance“ jako „platba, kterou stát poskytuje nezaměstnané osobě“. Přestože je tento koncept univerzální, v několika jazycích se vedle univerzálního termínu uvádí také jedna nebo více verzí specifických pro jednotlivé země. Termín „jobseeker’s allowance“ se používá ve Spojeném království, „Arbeitslosengeld“ v Německu, „Arbeitslosenentschädigung“ ve Švýcarsku a „prestazione di disoccupazione“ v Itálii. K objasnění specifické povahy termínu pro danou zemi používají některé jazyky poznámky na úrovni termínu, jak ukazuje poznámka v německé části: „Toto je správný termín v souvislosti s právem EU. Označení v sociálních systémech jednotlivých států se od něj liší.“ Maďarská část podobně upřesňuje, že termín „munkanélküli ellátás“ je funkční ekvivalent určený k použití v překladech EU a že se liší od pojmů používaných v současných maďarských právních předpisech. Ostatní jazyky výslovně neuvádějí specifickou povahu daného termínu pro jednotlivou zemi ani nenabízejí vodítko, který z termínů uvedených v záznamu by byl nejvhodnější pro použití v textu EU.
Míchání univerzálních termínů a termínů specifických pro jednotlivé země v záznamech může být zdrojem nejasností, protože EU často používá univerzální termíny bez výslovných definic, což umožňuje jejich různý výklad v různých jazycích. To může oslabit právní jistotu.5 Navíc, pokud má koncept v právních předpisech EU jiný význam než národní koncepty, měla by se tato pojmová autonomie odrážet také na jazykové úrovni. V takovém případě je zavádějící používat termíny specifické pro jednotlivé země (Somssich et alii 2020: 74).
5 V mnoha případech je Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) vyzván, aby objasnil nebo definoval právní koncepty EU, které nemají jasnou definici, případně nemají žádnou definici. Význam konceptu EU se vždy určuje s ohledem na kontext a cíle dotčeného ustanovení. Koncepty vykládané SDEU se proto mohou lišit od konceptů, které se již používají v některých členských státech (Somssich et alii 2010: 133).
Terminologija | 2024 | 31
109
Page 14
4.2. Termíny specifické pro EU s rozměry specifickými pro jednotlivé země
U konceptů vytvořených EU je ekvivalence vždy přesná, neboť odpovídající termíny vznikají souběžně ve všech úředních jazycích EU a v mnoha případech jsou definovány v příslušných právních aktech. Například „pandemic emergency purchase programme“ („PEPP“), zavedený rozhodnutím ECB (EU) 2020/440, je program Eurosystému na nákup aktiv s objemem 750 miliard EUR (čl. 1 odst. 1 rozhodnutí). Problémy, které vyvstávají při překladu termínů specifických pro EU, jsou jazykové, nikoli pojmové.6
Směrnice naopak, přestože nejsou v členských státech přímo použitelné, musí být transponovány do vnitrostátního práva. Během tohoto procesu mohou být termíny použité v původním aktu EU pozměněny. V zájmu právní jistoty se v dalších souvisejících aktech EU musí používat terminologie směrnice EU, nikoli terminologie vnitrostátního práva, kterým byla směrnice transponována. Termíny používané v právních předpisech EU se proto mohou lišit od termínů používaných ve vnitrostátních právních předpisech. Ve většině případů se však vnitrostátní terminologie shoduje s terminologií původní směrnice EU, takže se v právních předpisech EU i vnitrostátních právních předpisech používají totožné termíny. Příkladem je termín „distance contract“, jak byl původně definován směrnicí 97/7/ES, která byla následně zrušena směrnicí 2011/83/EU ve znění pozdějších předpisů. Termíny definované ve směrnici, například francouzský „contrat à distance“, italský „contratto a distanza“ a německý „Fernabsatzvertrag“, byly převzaty do vnitrostátních právních předpisů. V jiných případech může právní harmonizace, zejména transpozice směrnic, vést k terminologické konvergenci. Například termín „fiscal fraud“ (IATE 3550212) neměl v maďarštině přesný ekvivalent, dokud Maďarsko v rámci plnění povinností týkajících se harmonizace s právem EU novelizovalo zákon C z roku 2012 o trestním zákoníku a zavedlo trestný čin daňového podvodu.
Termíny EU a vnitrostátní termíny označující tentýž koncept mohou také existovat souběžně. Tato denominační variace je často způsobena tím, že směrnice byla transponována do vnitrostátního práva za použití odlišné terminologie, někdy proto, že nově vytvořený termín EU (často doslovný překlad) není jazykovým společenstvím dobře přijímán. Termín „passenger ship“ (IATE 897918) má v maďarštině dva ekvivalenty: „személyhajó“ v právních předpisech EU (kalk anglického termínu použitého ve směrnici (EU) 2016/1629)
6 Další informace o strategiích používaných k převodu těchto termínů do cílového jazyka (TL) uvádí Stefaniak (2013: 63).
110 Orsolya Hedvig Kardos Conceptual Equivalence in Multilingual EU Terminology – Challenges and Possible Solutions
Page 15
and ‘személyszállító hajó’ in the corresponding Hungarian law (Act XIX of 2012)7. Despite the conceptual equivalence, translators have created a translation equivalent specifically for the EU context. This practice is not uncommon in EU texts, as translators should choose neutral terms, that are not linked to any national legal system, as explained in section 2. However, they sometimes create unnecessary synonyms by trying to distinguish between EU and national terms, even when there is no conceptual difference between them. It is recommended to avoid creating parallel terminologies unless it is necessary to fill a terminological gap or to create a term to distinguish a specific EU concept from those of the Member States (Rádai-Kovács 2009: 91; Biel, Doczekalska 2020: 207).
Stávající pojmy specifické pro určitou zemi mohou zároveň získat význam specifický pro EU: pojem „registrované partnerství“ (IATE 3583592), jak je vymezen nařízením (EU) 2016/1104, je současně pojmem specifickým pro EU i pro určitou zemi, což je uvedeno v poli ORIGIN daného záznamu. To ukazuje, že tento pojem existuje vedle právních předpisů EU také ve vnitrostátních právních předpisech Česka, Řecka, Španělska, Finska, Litvy a Nizozemska. Tyto funkční ekvivalenty lze použít zejména tehdy, když je pojem vymezen právním aktem nebo když kontext jasně ukazuje na jeho specifickou povahu v rámci EU. Pro jazyky ostatních členských států, v nichž tento právní nástroj neexistuje, je navržen překladový ekvivalent, jak je uvedeno v poli NOTE: „Původ odkazu: právní předpis EU“. Tato důležitá informace překladatelům ukazuje, že daný pojem v právním systému příslušného členského státu neexistuje. Stává se také, že EU používá univerzální pojem („ouvrier qualifié“ v IATE 797154) ve svých vlastních služebních předpisech ve specifickém významu, aniž by byla jeho specifická povaha v rámci EU uvedena v poli ORIGIN. To lze vyvodit pouze z oboru a komentáře.
Jak bylo uvedeno výše, aby bylo možné jasně rozlišit pojmy specifické pro EU a pojmy specifické pro určitou zemi a zřetelně vyjádřit pojmové rozdíly, měly by se používat odlišné termíny. Pokud však pojmový rozdíl neexistuje nebo je zanedbatelný, použije se v zásadě stávající vnitrostátní termín.
7 V tomto případě je terminologická odlišnost dána tím, že oba termíny vznikly sekundární tvorbou termínů. Maďarské právní předpisy jsou totiž samy překladem, neboť obsahují vyhlášení maďarského překladu Mezinárodní úmluvy z roku 1978 o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, ve znění změn přijatých v Manile v roce 2010.
Terminologija | 2024 | 31
111
Page 16
4.3. Pojmy specifické pro určitou zemi
Jak bylo vysvětleno výše v oddíle 3.1, hlavním nástrojem pro identifikaci pojmů specifických pro určitou zemi (nebo instituci) v IATE je pole Origin, které je vhodně umístěno na jazykově nezávislé úrovni (LIL) záznamů. Systematické vyplňování tohoto pole a jeho ověřování překladateli jsou zásadní pro správný výběr termínů. Dalším důležitým rysem je, že u pojmů specifických pro určitou zemi je výchozím jazykem vždy úřední jazyk země nebo organizace, pro kterou je daný pojem specifický.
Přesná ekvivalence je v případě pojmů specifických pro určitou zemi v zásadě nemožná, neboť se vyskytují pouze v některých zemích, a v jiných jazycích proto nemají přesné ekvivalenty. Lze je vyjádřit nepřesnými nebo částečnými (funkčními) ekvivalenty, případně při absenci ekvivalence překladovými ekvivalenty. Jak bylo uvedeno výše, není neobvyklé, že právní texty EU odkazují na pojmy specifické pro určitou zemi. Je proto nesmírně důležité odlišovat tyto pojmy od jiných univerzálních pojmů nebo pojmů specifických pro EU, a to i na úrovni termínů. Překladatelé by proto měli používat překladové ekvivalenty.
V textech EU se pojmy specifické pro určitou zemi nejčastěji vyskytují snad v judikatuře Soudního dvora. Například termín „Corte di Cassazione“ (IATE 3585131) je specifický pro Itálii, takže výchozím jazykem je italština. Specifická povaha tohoto termínu pro danou zemi je zřejmá také z pole ORIGIN na úrovni LIL a definice i poznámky vysvětlují jeho úlohu v italském právním systému. Anglický termín je překladovým ekvivalentem, což jasně vyplývá z poznámky TL: „Původ odkazu: interní dokument anglické jazykové jednotky Generálního ředitelství pro mnohojazyčnost Soudního dvora Evropské unie, 2019 (formulace IT > EN)“. Tato informace o „původu termínu“ se používá v záznamech IATE Soudního dvora, pokud daný pojem v cílovém jazyce neexistuje.8 Vzhledem k rozmanitosti právních systémů 27 členských států je absence pojmové ekvivalence pro překladatele Soudního dvora každodenní výzvou. Systematické uvádění absence pojmově ekvivalentních termínů v cílovém jazyce je pro překladatele cennou informací. Jak jsme však viděli, záznamy jiných institucí mohou být připraveny odlišným způsobem a funkční či překladové ekvivalenty mohou uvádět jako přesné ekvivalenty termínu ve výchozím jazyce.
8 Jak uvádí informační leták Soudního dvora o právní terminologii v IATE (Comparative multilingual legal vocabulary. A structured collection of terminological data, 2020).
112 Orsolya Hedvig Kardos | Conceptual Equivalence in Multilingual EU Terminology – Challenges and Possible Solutions
Page 17
Například termín „Amtsgericht“ (IATE 889426), soud prvního stupně obecné jurisdikce v Německu, je do francouzštiny převeden funkčním ekvivalentem náležejícím do švýcarské jurisdikce: „Tribunal cantonal („Amtsgericht“)“; poznámka v LL objasňuje, že jde o pojem specifický pro německé prostředí. V angličtině je však navržen překladový ekvivalent „Local Court“, přestože anglická definice neuvádí, že je tento pojem specifický pro Německo.
5. JAK MŮŽE TERMINOLOGICKÁ DATABÁZE POMOCI PŘEKLADATELŮM ZORIENTOVAT SE
Jak jsme viděli, prvním krokem při výběru správného termínu je určit, nakolik je termín systémově ukotven. To vyžaduje zjistit, zda je termín univerzální, specifický pro EU, nebo specifický pro konkrétní zemi. Poté lze vybrat příslušný záznam v IATE. Ukázalo se, že absence přesné ekvivalence není problémem pouze u termínů specifických pro určitou zemi či instituci, ale také u univerzálních termínů, které mohou mít specifické rozměry vázané na konkrétní zemi. Na druhou stranu se zdá, že při absenci přesné ekvivalence neexistuje systematické označování toho, zda je daný termín překladem, nebo funkčním ekvivalentem (s výjimkou záznamů Soudního dvora v IATE). Terminologové tento problém často řeší vkládáním POZNÁMEK na jazykové úrovni nebo na úrovni termínu v záznamu. V jiných případech lze úroveň ekvivalence a to, zda je navrhovaný termín překladem, nebo funkčním ekvivalentem, určit pouze pečlivým prostudováním odkazů nebo pojmovou analýzou. Někdy se používají štítky pro hodnocení termínů, jako například „preferovaný“, „přijatý“ nebo „nedoporučovaný“, ačkoli toto pole by mělo v zásadě uvádět vhodnost termínu v kontextu EU, nikoli vztahy ekvivalence.
Abychom řešili tyto výzvy a podpořili systematické uvádění vztahů ekvivalence, zejména při absenci přesného ekvivalentu, navrhujeme:
a) Systematicky označovat, zda je termín specifický pro EU, nebo pro konkrétní zemi, a to uvedením příslušné země či organizace v poli ORIGIN u termínů specifických pro konkrétní zemi. Prázdné pole ORIGIN by znamenalo, že pojem není spojen s žádnou zemí ani organizací, a lze jej proto považovat za univerzální. K vysvětlení specifických rysů daného pojmu by bylo možné použít také POZNÁMKY na jazykové úrovni.
b) Zavést nové nepovinné datové pole: pole TRANSFER COMMENT, tj. „poznámka v terminologickém datovém souboru poskytující informace o
Terminologija | 2024 | 31
113
Page 18
stupni ekvivalence, směrovosti nebo jiných zvláštních rysech ovlivňujících ekvivalenci mezi označením v jednom jazyce a jiným označením ve druhém jazyce“ (ISO 12616-1:2021). Toto nepovinné pole by uvádělo, zda je termín funkčním, nebo překladovým ekvivalentem.
Používání pole ekvivalence je v mnohojazyčných terminologických databázích běžné. WIPO Pearl, databáze Světové organizace duševního vlastnictví, obsahuje pole TRANSFER COMMENT, které uvádí stupeň ekvivalence mezi termíny v různých jazycích (Valentini et al. 2016: 197; uživatelská příručka WIPO Pearl). Podobně Termium Plus, terminologická databáze kanadské vlády, používá specifické štítky (tj. „sémantické parametry“, jako jsou „obecný“ a „specifický“), které označují, že heslový termín má širší či užší význam než jeho ekvivalent v jiném jazyce. Obdobně IUSTerm, databáze maďarského Úřadu pro překlady a ověřování, obsahuje pole EQUIVALENCE, které klasifikuje termíny jako dokonalé, funkční nebo překladové ekvivalenty (Tamás et alii 2020: 126).
6. ZÁVĚR
Jak jsme viděli, v mnoha případech spočívá obtíž pro překladatele v tom, že zdrojový text obsahuje kombinaci univerzálních pojmů, kulturně specifických pojmů (náležejících k národní kultuře nebo právnímu systému) a homogenizovaných pojmů (náležejících k pojmovému systému EU). Překladatelé proto musí být schopni určit, zda je pojem označený daným termínem univerzální, specifický pro EU, nebo specifický pro konkrétní zemi, aby jej mohli zařadit do příslušného pojmového systému. IATE, hlavní nástroj pro správu terminologie institucí EU, navíc systematicky neuvádí, zda je termín univerzální, specifický pro EU, nebo specifický pro konkrétní zemi, ani formálně neprezentuje vztahy ekvivalence. V současnosti pomáhají překladatelům činit informovaná terminologická rozhodnutí pole ORIGIN, poznámky na úrovni jazyka a termínu, hodnoticí štítky, termíny a kontextové odkazy. Vyhrazené pole ORIGIN je nejvhodnějším místem pro uvedení informací o systémové podmíněnosti termínů, a proto je jeho systematické vyplňování zásadní u termínů specifických pro instituce či konkrétní země. Pro objasnění podmínek ekvivalence dále navrhujeme zavést nové volitelné datové pole TRANSFER COMMENT, jehož vyplňování by se doporučovalo zejména u termínů, které nemají přesné ekvivalenty. Mohlo by uvádět, zda je daný termín dokonalým, funkčním, nebo
114 Orsolya Hedvig Kardos Conceptual Equivalence in Multilingual EU Terminology – Challenges and Possible Solutions
Page 19
překladovým ekvivalentem. Poskytování takových informací o vztazích pojmové ekvivalence může překladatelům pomoci činit informovaná terminologická rozhodnutí v závislosti na kontextu.
REFERENCES
Bergomi Caterina 2023: Exploring Judicial Interpretation: Comparative Law Methodology and the Hybridisation Paradigm. – Global Jurist 23(3), 243–253. Available at: https://doi.org/10.1515/gj-2023-0119.
Biel Łucja, Doczekalska Agnieszka 2020: How do supranational terms transfer into national legal systems? A corpus-informed study of EU English terminology in consumer protection directives and UK, Irish and Maltese transposing acts. – Terminology 26(2), 184–212. Available at: https://doi.org/10.1075/term.00050.bie.
Commission Staff Working Document – Country Report Hungary 2020. Available at: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1584543810241&uri=CELEX:52020SC0516.
Court of Justice of the European Union 2020: Comparative legal vocabulary. A structured collection of terminological data. Available at: https://curia.europa.eu/trad/Affiche%20VJM_en.pdf.
European Commission, Legal service 2015: Joint practical guide of the European Parliament, the Council and the Commission for persons involved in the drafting of European Union legislation, Publications Office. Available at: https://data.europa.eu/doi/10.2880/89965.
Fischer Márta 2010a: A fordító mint terminológus, különös tekintettel az európai uniós kontextusra. Doktori disszertáció, Budapest: ELTE. Available at: http://www.euenglish.hu/wp-content/uploads/2012/05/PHD-FISCHERM%C3%81RTA-2010.pdf.
Fischer Márta 2010b: Translation(policy) and terminology in the European Union. – Thelen Marcel, Steurs Frieda (eds). Terminology on everyday life, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 21–34. Available at: https://doi.org/10.1075/tlrp.13.03fis.
IATE Handbook. Available at: https://iate.europa.eu/assets/IATE_Handbook_public.pdf.
ISO 860:2007 Terminology work – Harmonization of concepts and terms.
ISO 25964-2:2013 Information and documentation – Thesauri and interoperability with other vocabularies — Part 2: Interoperability with other vocabularies.
ISO 1087:2019 Terminology work and terminology science – Vocabulary.
ISO 121616-1:2021 Terminology work in support of multilingual communication – Part 1: Fundamentals of translation-oriented terminology.
Judgment of the Court of 6 October 1982. Srl CILFIT and Lanificio di Gavardo SpA v Ministry of Health. Reference for a preliminary ruling: Corte suprema di Cassazione – Italy. Case 283/81. ECLI:EU:C:1982:335
Kardos Orsolya, Rádai-Kovács Éva 2014: IATE – An indispensable tool for EU translations. – Muráth Judit (ed.). Hungarian Lexicography III. LSP lexicography, Budapest: Akadémiai Kiadó, 163–181.
Koskinen Kaisa 2000: Beyond Ambivalence. Postmodernity and the Ethics of Translation. – Acta Universitatis Tamperensis, Tampere: Tampere University Press. Available at: https://urn.fi/urn:isbn:951-44-4941-X.
Klaudy Kinga 2007: Az EU-szakszövegek fordításának oktatása. – Klaudy Kinga (ed.). Nyelv és fordítás. Válogatott fordítástudományi tanulmányok, Budapest: Tinta Kiadó, 255–266.
Prieto Ramos Fernando, Cerutti Giorgina 2021: Terminology as a source of difficulty in translating international legal discourses: an empirical cross-genre study. – International Journal of Legal Discourse, 6(2), 155–179. Available at: https://doi.org/10.1515/ijld-2021-2052.
Rádai-Kovács Éva 2009: Az euroterminus, avagy az európai uniós terminológia jellemzői, különös tekintettel az újlatin nyelvekben megjelenő sajátosságokra, ELTE Nyelvtudományi Doktori Iskola, Budapest.
Schäffner Christina, Adab Beverly 2001: The idea of the hybrid text in translation revisited. – Across Languages and Cultures, 2(2), 277–302. Available at: https://doi.org/10.1556/Acr.2.2001.2.11.
Somssich Réka, Várnai Judit, Bérczi Anna 2010: Study on Lawmaking in the EU Multilingual Environment, European Commission, Directorate General For Translation. Available at: https://termcoord.eu/wp-content/uploads/2013/08/Study_on_lawmaking_in_the_EU_multilingual_environment.pdf.
Stefaniak Karolina 2013: Multilingual Legal Drafting, Translators’ Choices and the Principle of Lesser Evil. – Meta, 58(1), 58–65. Available at: https://doi.org/10.7202/1023809ar.
Terminologija | 2024 | 31
115
Page 20
Tamás Dóra Mária, Polácska Edina, Klenk Márk 2020: A hiteles fordítás terminológiai támogatásának lehetőségei. – Szoták Szilvia (ed.). A hiteles fordítás mint közfeladat, Budapest: OFFI Zrt., 113–130. Available at: https://www.offi.hu/offi-akademia/kiadvanyok/a-hiteles-forditas-mint-kozfeladat.
Valentini Christina, Westgate Geoffrey, Rouquet Philippe 2016: The PCT Termbase of the World Intellectual Property Organization. Designing a database for multilingual patent terminology. – Terminology 22(2), 171–200. Available at: https://doi.org/10.1075/term.22.2.02val.
WIPO Pearl – User Guide. Available at: https://www.wipo.int/reference/en/wipopearl/guide.html.
KONCEPTUALUSIS LYGIAVERTIŠKUMAS DAUGIAKALBĖJE ES TERMINIJOJE: IŠŠŪKIAI IR GALIMI SPRENDIMAI
Santrauka
Sąvokų analizė yra pagrindinė terminijos darbo dalis, ypač daugiakalbiuose ir į vertimą orientuotuose kontekstuose. Šiame straipsnyje nagrinėjama orientavimosi į sąvokas reikšmė į vertimą orientuotame terminologijos darbe Europos Sąjungoje. Europos Teisingumo Teismo pripažinta ES teisės sistemos autonomija reiškia, kad teisės terminai ES teisėje ir nacionalinėje teisėje gali turėti skirtingas reikšmes. Terminų tipų įvairovė ES tekstuose reikalauja, kad vertėjai suvoktų universalų, specifinį ES ar konkrečiai šaliai terminų pobūdį, kad parinktų geriausią konkrečios kalbos atitikmenį. Straipsnyje aprašomos strategijos, kurias vertėjai gali naudoti dirbdami su įvairių tipų terminais (universaliais, būdingais ES ar būdingais konkrečiai šaliai). Nagrinėjami sunkumai verčiant universalius terminus, turinčius konkrečiai šaliai būdingų aspektų. Straipsnyje parodoma, kaip informacijos apie lygiavertiškumą trūkumas ir universalių bei konkrečiai šaliai būdingų terminų painiojimas gali susilpninti terminų įrašus. Taip pat akcentuojami specifinių ES terminų perkėlimo į nacionalinės teisės kalbą iššūkiai. Pabrėžiama, kad kalbant apie konkrečiai šaliai būdingus terminus, nesant atitikamo termino vertimo kalboje, gali tekti vartoti netikslius ar dalinius atitikmenis. ES terminologijos duomenų bazėje IATE pateikiama (nors ne visada sistemingai) tam tikra informacija apie terminų kilmę ir lygiavertiškumo santykius. Dažnai ją galima gauti tik nuodugniai išnagrinėjus kelis duomenų laukus. Kad būtų išspręstos šios problemos, straipsnyje rekomenduojama sistemingai nurodyti sąvokos kilmę ir įvesti naują neprivalomą duomenų lauką PERKĖLIMO KOMENTARAS, kuriame būtų paaiškinti konceptualiojo lygiavertiškumo santykiai. Teigiama, kad šis neprivalomas duomenų laukas galėtų būti naudingas vertėjams, nes padėtų jiems suvokti lygiavertiškumo santykius ir priimti pagrįstus sprendimus parenkant vertimo kalbos terminus.
Gauta 2024-01-30
Orsolya Hedvig Kardos
Rue de la Loi/Wetstraat 175. B-1048 Bruxelles/Brussel. Belgique/België
