doi.org/10.35321/term31-01

Sedm dobrých důvodů pro lepší popis jemnozrnné polysémie v terminologických zdrojích

Sedm závažných důvodů, proč v terminologických zdrojích více zohledňovat jemnozrnnou polysémii

MARIE-CLAUDE L’HOMME

Observatoire de linguistique Sens-Texte, OLST Université de Montréal

S O U H R N

Rychlý pohled na terminologické zdroje může vyvolat mylný dojem, že polysémie se ve specializovaných oblastech vyskytuje jen příležitostně. Tyto zdroje jen zřídka zachycují různé významy, které může mít jazyková jednotka nebo výraz v téže oblasti, a i když je zachycují, rozdíly mezi blízkými významy nevysvětlují tak, aby jim nezasvěcení uživatelé správně porozuměli. Částečně to lze vysvětlit tím, že se má za to, že polysémie je ve specializovaných oborech omezená nebo neexistuje. Lze to vysvětlit také teoretickým předpokladem, který se stále objevuje v některých učebnicích a podle něhož je „ideální“ termín zpravidla monosemický. V konkrétních specializovaných oblastech a korpusech však vedle sebe skutečně existuje více významů a řada důvodů svědčí pro adekvátnější zpracování polysémie v terminologických zdrojích. V tomto článku zkoumáme sedm důvodů: hranice oborů nestačí; nepřesné definice; slovníky obecného jazyka nestačí; různé významy ovlivňují kombinatoriku; lexikální vztahy se pojí s odlišnými významy; různé vzorce slovesné vazby; různé vztahy ekvivalence.

KLÍČOVÁ SLOVA: polysémie, terminologický zdroj, pravidelná polysémie, alternace, mikrovýznam.

A N O T A C E

Při pohledu na terminologické zdroje může vzniknout mylný dojem, že se polysémie v odborných oblastech vyskytuje jen příležitostně. Takové zdroje zřídka zachycují různé významy, které může mít jazyková jednotka nebo výraz v téže oblasti, a i když je zachycují, rozdíl mezi blízkými významy není vysvětlen tak, aby mu nezasvěcení

6

Marie-Claude L’Homme

Seven Good Reasons for a Better Account of Fine-grained Polysemy in Terminological Resources

uživatelé mohli správně pochopit. To lze částečně vysvětlit tím, že polysemie se ve specializovaných oborech považuje za zvládnutou nebo neexistující. Lze to vysvětlit také teoretickým předpokladem, který se stále objevuje v některých učebnicích, že „ideální“ termín je obvykle jednoznačný. V určitých oborech a specializovaných korpusech však koexistuje více významů a existuje mnoho důvodů, proč by bylo namístě polysemii v terminologických zdrojích zpracovávat náležitěji. V tomto článku se zabýváme sedmi důvody: nedostatečností hranic oborů; nepřesností definic; nedostatečností slovníků obecného jazyka; vlivem různých významů na kombinatoriku; propojením lexikálních vztahů s různými významy; odlišnými vzorci valence; odlišnými vztahy ekvivalence.

KLÍČOVÁ SLOVA: polysemie, terminologický zdroj, pravidelná polysemie, změna, mikro-význam.

1. ÚVOD¹

Rychlý pohled na terminologické zdroje může vyvolat dojem, že polysemie je ve specializovaných oborech vzácným jevem. Zkoumání jazykových jednotek v rámci konkrétních oborů často brání terminologům zabývat se polysemií (Delavigne 2022), zvláště když jsou obory vymezeny velmi přesně. V terminologických databázích a dalších oborově specifických zdrojích jsou pojmy přiřazovány k oborům a jejich významy se určují na tomto základě.

Dalším faktorem, který přispívá k dojmu, že polysemie je ve specializovaných oborech neobvyklá, je zaznamenávání víceslovných podstatných jmen namísto jednoslovných termínů (L’Homme 2024b). Polysemické jednotky se totiž při zkoumání v rámci delších výrazů často významově rozlišují. Uvažujme o výrazu green ve spojeních green technology nebo green area: green je polysemické přídavné jméno, avšak ve spojení green technology znamená „méně škodlivý pro životní prostředí“; ve spojení green space jej lze definovat takto: „s vegetací“. Terminologické zdroje mohou zaznamenávat výrazy green technology a green space, jen málokteré však zaznamenávají green jako jednoslovný termín spolu s právě uvedenými dvěma významy.

Třetím faktorem, který může vysvětlovat omezenou nebo neexistující polysemii ve specializovaných zdrojích, je nedostatečná pozornost věnovaná slovesným a adjektivním termínům (například právě zmíněnému přídavnému jménu green), u nichž se projevují formy polysemie, které se netýkají podstatných jmen označujících entity.

¹ Tento článek vznikl na základě příspěvku předneseného na 5. mezinárodní konferenci o terminologii „Vědecké, administrativní a vzdělávací dimenze terminologie“, kterou v říjnu 2023 uspořádal Institut litevského jazyka ve Vilniusu v Litvě.

Terminologija | 2024 | 31

7

Mohli bychom pokračovat ve výčtu dalších faktorů, ty však nemohou zakrýt skutečnost, že polysemie se ve specializovaných oborech a korpusech vyskytuje, jak tento článek ukáže. Domníváme se, že by měla být také lépe zastoupena v terminologických zdrojích a vysvětlena způsobem, který je pro uživatele přínosný. V tomto článku uvádíme sedm pádných důvodů, proč polysemii, a konkrétněji jemně odstíněnou polysemii, zachycovat a proč ve specializovaných zdrojích výslovně rozlišovat významy. Příklady pocházejí ze dvou zdrojů sestavovaných na Montrealské univerzitě: DiCoEnviro (2024) a Framed DiCoEnviro (2024).

2. POLYSEMIE VE SPECIALIZOVANÝCH OBORECH?

Na rozdíl od běžné praxe ve slovnících obecného jazyka, kde jsou významy spojené s polysémními lexémy seskupeny a hierarchicky uspořádány, terminologické zdroje, zejména pak termínové banky, popisují pojmy v samostatných heslech odlišených od ostatních.² Rozdíly mezi těmito dvěma přístupy jsou v terminologické literatuře často zdůrazňovány.³ Někteří autoři dokonce označují monosemii za ideální vlastnost, která odlišuje význam termínu od významu slova.⁴

Ve specializovaných oborech a korpusech však vedle sebe skutečně existuje více významů a terminologové často musí rozlišovat významy, což může zahrnovat dva či více oborově specifických významů, případně oborově specifické významy a další významy. Terminologická literatura se této otázce někdy věnovala

² „<...> v praxi, protože struktura dat podle oborů odděluje homonyma náležející do různých oborů. Terminologické slovníky se tak vyhýbají problému stanovování samostatných významů slov a jejich číslování a řazení v jediném hesle.“ (Sager 1990: 56).

³ „Monosemie vztahu pojem–termín předpokládá princip jednoho pojmu, podle něhož se terminolog musí zabývat vždy jedním pojmem, ať už v jednojazyčném či vícejazyčném terminologickém záznamu, nebo v hesle odborného slovníku. Je to přesný opak principu polysémie, který se uplatňuje ve slovnících obecného jazyka, kde lexikografické heslo zahrnuje řadu významů, z nichž každý odráží jiný pojem“ (Pavel, Nolet 2001: 22). „<...> lexikografické slovníky a související zdroje se zaměřují na slova a jejich potenciálně vícenásobné definice, tedy na slova a jeden či více jejich významů. Naproti tomu hesla v terminologických zdrojích pojednávají o jednotlivých pojmech v samostatných heslech, označených jedním či více termíny a případnými ekvivalenty v jiném jazyce <...>“ (Wright 2022: 91).

⁴ „Srovnáme-li v tomto ohledu slovní zásobu obecného jazyka a terminologii, zjistíme, že se tyto dva systémy výrazně liší. Většina slov v lexiku obecného jazyka má více významů. Každá jazyková forma je spojena s mnoha významy (z nichž některé spolu zjevně souvisejí <...>. Teoreticky by termíny měly být jednoznačné a mít jeden význam a pouze jedno označení odpovídající jedné formě. <...> Termín v systému určitého oboru by měl označovat pouze jeden pojem <...>“ (Cabré 1999: 40).

8

Marie-Claude L’Homme

Seven Good Reasons for a Better Account of Fine-grained Polysemy in Terminological Resources

otázkou polysémie přímo, obvykle s cílem odlišit specializované významy od nespecializovaných nebo konstatovat, že přidání významu ke stávající lexikální jednotce je běžným způsobem tvorby termínů (Aldestein, Cabré 2002; Kocourek 1991). Polysémie neboli význam termínu se často posuzuje také z jiných hledisek, například jako nejednoznačnost (Sterner 2022), neurčitost (Andersen 2007), variace (zejména diachronní, Temmerman 2000), hlediska (Condamines, Rebeyrolles 1996) nebo rozdíly v kategorizaci (Bowker 2022; Diki-Kidiri 2022; León Araúz, Reimerink 2010). Jen málo terminologických učebnic se polysémii věnuje přímo.

Bylo prokázáno, že polysémie není pouze opakujícím se jevem v oborech, jako jsou výpočetní technika a životní prostředí, ale že může nabývat různých podob, které byly zkoumány v lexikální sémantice (L’Homme 2020a, 2024b), například:

– Pravidelná polysémie (Apresjan 1974), například polysémie činnost–výsledek u catch v (1) nebo polysémie činnost–nástroj u transportation v (2).

(1) a. Mezinárodní akční plán FAO na snížení náhodných ÚLOVKŮ mořských ptáků při lovu na dlouhé lovné šňůry (FAO IPOA-Seabirds). b. Velké procento ÚLOVKU určeného k lidské spotřebě směřuje na mezinárodní trhy.

(2) a. Podpora využívání elektrických vozidel pro osobní DOPRAVU. b. Výrazně více než 90 procent veškeré motorizované DOPRAVY je poháněno produkty z ropy

– Typy alternací, které mohou vést k polysémii, například alternace aktér–nástroj u contaminate v (3).

(3) a. V některých oblastech může být podzemní voda KONTAMINOVÁNA minerálními jedy, například arsenem – viz Kontaminace podzemní vody arsenem. b. Neregulovaná těžba pravděpodobně uvolňuje rtuť do ovzduší, půdy a vody, čímž KONTAMINUJE tuto oblast a ohrožuje její obyvatele.

– Mikrovýznamy (Cruse 1995; Croft, Cruse 2004), například jemný rozdíl mezi plant v (4), činností týkající se stromů, a plant v (5), činností zemědělskou.

(4) Někteří členové skupiny Torreya Guardians vysadili jehličnan v jižních Appalačských horách, protože stanoviště na floridském výběžku již nepodporuje životaschopnou populaci

(5) místní zemědělci obvykle odstraní všechny stromy z části lesa, než na nově vyklučeném pozemku VYSADÍ potravinářské plodiny nebo plodiny určené k prodeji <...>

Terminologija | 2024 | 31

9

Kromě těchto projevů polysémie lze ve specializovaných doménách nalézt i další (viz například Durán-Muñoz, Jiménez-Navarro 2023 o pohybových a fiktivních významech sloves v oblasti cestovního ruchu). V terminologických zdrojích se tyto různé významy zaznamenávají jen zřídka⁵, a i když se zaznamenávají, rozdíly mezi nimi nejsou popsány tak, aby jim uživatelé snadno porozuměli. V tomto článku uvádíme sedm důvodů, proč se domníváme, že by se tato situace měla změnit.

3. HRANICE ODBORNÝCH OBLASTÍ NESTAČÍ

Jak již bylo uvedeno výše, v terminologii, ale i v dalších souvisejících oblastech, se význam termínu obvykle posuzuje z hlediska předem vymezených domén. V některých zdrojích, jejichž cílem je reprezentovat organizaci znalostí (tezaurech, ontologiích a terminologických znalostních bázích), tvoří doména také základ, na jehož základě jsou definovány pojmy (nikoli významy), zařazeny do struktury znalostí daného oboru, propojeny s jinými pojmy a jasně od nich odlišeny.

Konkrétněji řečeno, specializované zdroje, zejména terminologické banky, přiřazují každý terminologický záznam k určité odborné oblasti. Domény mohou být specifické (např. oběhové hospodářství nebo programování) či mnohem širší (např. životní prostředí nebo informatika). Tento přístup nevyhnutelně vede k odříznutí možných významových vztahů, které by bylo možné vysvětlit při uplatnění širší perspektivy.

Přesto ani v případě, že jsou pro daný terminologický projekt vymezeny odborné oblasti, samotné označení domény často k rozlišení jednotlivých významů ve zdrojích nestačí. Například by tato strategie pomohla rozlišit plant v (4) od plant v (5), kdyby první výraz přiřadila k oblasti odlesňování a druhý k zemědělství. Žádná metoda vymezování domén by nám však neumožnila rozlišit pravidelnou polysémii v (1) a (2) ani alternace, jako je ta znázorněná v (3), jelikož se tyto významy s největší pravděpodobností vyskytují v téže doméně nebo oborově specifickém korpusu.

⁵ L’Homme (2024a) analyzed a sample of 45 polysemous items in the field of the environment. These 45 lexical items were taken from the DiCoEnviro (2024) and corresponded to 96 different meanings (distinctions were established based on lexico-semantic criteria). Each lexical item of the sample was looked up in four different resources that focus on the environment. The analysis also took into consideration additional meanings (senses that were not recorded in the DiCoEnviro). The polysemy ratio in these resources range from 1.06 to 1.64 (against the 2.23 ratio of the DiCoEnviro).

10

Marie-Claude L’Homme

Seven Good Reasons for a Better Account of Fine-grained Polysemy in Terminological Resources

Označení domén mohou navíc způsobit zmatek i uživatelům terminologických zdrojů, kteří tuto strategii uplatňují. Totožné významy lze považovat za odlišné, pokud jsou přiřazeny k různým doménám. Například v terminologické bance Termium Plus^® je výraz network popsán ve 22 záznamech. Některé z nich definují network jako znázornění nebo graf vztahů; jiné definují network jako organizovanou soustavu počítačů. I když se označení domény mění, z tohoto vysokého počtu terminologických záznamů lze jen stěží vyvodit, že network má 22 různých významů nebo že samotná doména vyžaduje vytvoření nového hesla.

4. NEPŘESNÉ DEFINICE

Zdá se zcela zřejmé, že nedostatečné vymezení významů nebo rozlišení dvou smyslů nevyhnutelně povede k nepřesným definicím. Přesto k tomu v terminologických zdrojích často dochází, protože nerozlišují pravidelné polysémické jevy ani různé významy vznikající alternacemi. Podívejme se na následující definici výrazu contaminate uvedenou v Park and Allaby (2017), slovníku zaměřeném na životní prostředí a ochranu přírody:

Kontaminovat: Znečistit nebo učinit nečistým či nečistým, ať už kontaktem, nebo smíšením.

Definice nerozlišuje dva významy výrazu contaminate, které se uplatňují v (3). Příklad (3) a. obsahuje výskyt výrazu contaminate se dvěma argumenty a (3) b. realizaci výrazu contaminate se třemi argumenty.

Contaminate 1: X (škodlivá látka) ~ Y (oblast)

(3) a. V některých oblastech může být podzemní voda KONTAMINOVÁNA minerálními jedy, například arsenem – viz kontaminace podzemní vody arsenem.

Contaminate 2: X (činitel, činnost) ~ Y (oblast) pomocí Z (škodlivá látka)

(3) b. Neregulovaná těžba pravděpodobně způsobuje, že se rtuť vyplavuje do ovzduší, půdy a vody, KONTAMINUJE region a ohrožuje jeho obyvatele.

Contaminate 1 označuje situaci, kdy škodlivá látka pronikne do přírodního útvaru (jezera, půdy, řeky), změní jeho složení a přispěje k jeho degradaci. Contaminate 2 označuje situaci, kdy

Terminologija | 2024 | 31

11

agens nebo činnost vykonávaná agensem způsobuje, že se škodlivá látka stane součástí složení přírodního útvaru a znehodnotí jej. Definice uvedená ve slovníku Park and Allaby (2017) neumožňuje uživatelům rozlišit význam zahrnující agens nebo příčinu (3) b. od jiné události, která nezahrnuje vnější příčinu (3) a.

V jiných případech mohou terminologické zdroje zaznamenat pouze jeden význam polysémní jednotky. Například tezaurus GEMET (2024) definuje harvest takto: „Množství nebo míra plodiny sklizené během sezóny“. Definice vystihuje význam označující entitu u harvest v příkladu (6) b., nikoli však význam označující činnost v příkladu (6) a.

(6) a. Ochrana kritických stanovišť volně žijících živočichů v Arktidě je obyvateli Arktidy i lidmi žijícími mimo ni stále více uznávána jako zásadní pro ochranu arktické fauny i její udržitelnou SKLIZEŇ obyvateli Arktidy. b. Množství a načasování TĚŽBY, včetně předkomerčních a komerčních probírek, výběrové těžby a holosečného kácení, ovlivní kvalitu i množství vyprodukovaného dřeva, což má dopady na ukládání uhlíku a biologickou rozmanitost.

5. ROZLIŠENÍ VÝZNAMŮ V SLOVNÍCÍCH OBECNÉHO JAZYKA NESTAČÍ

Nejsou-li jednotky zaznamenány v terminologických databázích či odborných slovnících nebo chybí-li v nich určitý význam, mohou si uživatelé zdrojů vyhledat tyto jednotky ve slovnících obecného jazyka. Ačkoli tyto slovníky zachycují mnoho doménově specifických významů, nemusí postihovat rozlišení, která jsou důležitá z hlediska odborných domén. Uvažujme sloveso introduce v příkladech (7).

(7) a. <...> ZAVÁDĚJTE změny přímo do textu. b. <...> politický odpor vůči ZAVÁDĚNÍ ohroženého druhu do neobydleného prostředí.

Ačkoli lze introduce v příkladech (7) a. i (7) b. parafrázovat jako „někdo někam něco umístí“, terminolog pracující v oblasti ohrožených druhů může mezi těmito dvěma výskyty slovesa vnímat sémantickou modulaci. To lze potvrdit zkoumáním vztahů, které každý výskyt slovesa introduce sdílí s jinými jednotkami: v příkladu (7) a. je ve vztahu k jednotkám insert, delete and edit, zatímco sloveso introduce v příkladu (7) b. se objevuje v témže lexikálním paradigmatu jako reintroduce, introduction, colonize and inhabit.

12

Marie-Claude L’Homme

Seven Good Reasons for a Better Account of Fine-grained Polysemy in Terminological Resources

Jak ukazuje tabulka 1, Merriam-Webster (online slovník) rozlišuje u tranzitivního slovesa pět významů, z nichž některé se dále člení na dva nebo pět podvýznamů. Oxford English Dictionary rozlišuje osm významů, které se rovněž dále člení na podvýznamy. Oba slovníky definují obecný význam umístit něco někam (význam 5 ve slovníku Merriam-Webster a význam 1b v Oxford English Dictionary), avšak žádné rozlišení ani příklad by uživateli pracujícímu se slovesem introduce v korpusu zaměřeném na ohrožené druhy neumožnily pochopit specifika tohoto slovesa v daném tematickém kontextu.

Tabulka 1. zavést (tranzitivní) v Merriam-Webster (2024) a Oxford English Dictionary (2024)

MERRIAM-WEBSTER

1

: uvést nebo oznámit formálním aktem, oznámením či doporučením: například

a: způsobit, že se někdo s někým seznámí

b: pronést úvodní vysvětlující nebo pochvalné poznámky o někom či něčem

c: poprvé představit veřejnosti (někoho, například herce nebo zpěváka)

d: formálně či úředně představit nebo oznámit, případně při oficiálním čtení: předložit legislativní návrh

e: formálně představit u dvora nebo ve společnosti

2

vést nebo přivést, zejména poprvé

3

a: uvést do hry

b: uvést do praxe nebo užívání

4

přivést k poznání něčeho

5

MÍSTO, VLOŽIT

OXFORD ENGLISH DICTIONARY

1

a: Vést nebo přivést na místo, dovnitř nebo doprostřed něčeho

b: Vložit nebo umístit zevnějšku dovnitř, vsunout.

c: Uvést nebo přivést (osobu) do společnosti či sdružení; také do stavu či situace (zastaralé).

Terminologija | 2024 | 31

13

2

Přivést (něco) do určité sféry činnosti nebo myšlení; uvést v průběhu nějaké činnosti nebo v literární či umělecké kompozici; přidat nebo vložit jako prvek či součást.

3

Zavést do užívání či praxe; uvést do módy či obliby; ustanovit (zákon, zvyk apod.).

4

† Vyvolat, způsobit, dát vzniknout, přivodit, navodit. Zastaralé.

5

Zahájit (období, činnost, záležitost apod.); uvést předběžným či přípravným materiálem; začít, otevřít.

6

† Uvést (osobu) do znalosti něčeho; zasvětit; vyučovat, poučit. Zastaralé.

7

Seznámit osobně; představit osobě nebo okruhu lidí.

a: osobně představit, zejména formálním způsobem, s uvedením jména, titulu či jiné identifikační informace.

b: Formálně uvést do přítomnosti určité osoby; formálně představit, například u dvora nebo ve shromáždění, jako je Sněmovna lordů či Dolní sněmovna, ve spolku apod.

c: Uvést do společnosti; konkrétně v moderním užití uvést (mladou ženu) „do společnosti“.

d: Uvést ve známost nebo seznámit s něčím prostřednictvím přímého kontaktu, zkušenosti, popisu, znázornění apod.

8

† Formálně přednést (projev či podobný text). Zastaralé.

Upozornit osobu apod. na něco nebo jí to dát na vědomí; předložit parlamentu návrh zákona či opatření apod.

14

Marie-Claude L’Homme

Seven Good Reasons for a Better Account of Fine-grained Polysemy in Terminological Resources

6. RŮZNÉ VÝZNAMY, RŮZNÉ KOMBINACE

Další důvody, které ospravedlňují rozlišování významů v terminologických zdrojích a vysvětlování těchto rozdílů uživatelům, vycházejí z jazykových vlastností jednotek. Jednou z těchto vlastností je jejich schopnost kombinovat se s jinými lexikálními jednotkami. Podívejme se na příklady v (8), které ilustrují dva různé významy prostředí.

(8) a. Globální průměry poskytují celkový obraz, ale změny regionálního klimatu nám pomáhají porozumět tomu, jak oteplování ovlivní kanadskou společnost a ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. b. Potravu jesetera velkého tvoří organismy s měkkým tělem, například vodní hmyz a další vodní bezobratlí, když žije ve sladké vodě, a měkkýši, krevety, další bezobratlí a drobné ryby, když se nachází v mořském PROSTŘEDÍ.

Prostředí v příkladu (8) a. označuje soubor biologických podmínek, které lze nalézt v určité oblasti. Tento konkrétní význam se může kombinovat s jednotkami, jako jsou ovlivnit, změnit, degradace, globální, chránit a ochrana. Prostředí v příkladu (8) b. označuje místo, kde živý organismus vykonává své obvyklé činnosti (přijímá potravu, rozmnožuje se, pečuje o mláďata atd.). Kombinuje se s jinou skupinou lexikálních jednotek, například vodní, pobřežní, obývat, žít, mořský, slaný a podobně. Ve zdrojích, které zaznamenávají kolokace, by nerozlišování těchto dvou významů slova prostředí nevyhnutelně vedlo ke zmatku.

Podobně se také zelený, polysémní přídavné jméno v oblasti životního prostředí, kombinuje s různými skupinami podstatných jmen. Podívejme se na příklady v (9).

(9) a. Španělský dodavatel Iberdrola nyní nabízí <...> možnost uzavřít smlouvu na dodávku elektřiny ze ZELENÉ energie, která je ze 100 procent obnovitelná. b. role ZELENÝCH ploch při vytváření kvalitního městského prostředí: technologie umožňující rychlejší identifikaci kontaminovaných lokalit; lepší metody monitorování kvality vody; a levnější solární energie.

Zelený v příkladu (9) a. vyjadřuje význam, který lze parafrázovat jako „méně škodlivý pro životní prostředí“, a kombinuje se s podstatnými jmény, jako jsou energie, plyn, technologie, infrastruktura, budova atd. Naproti tomu zelený v příkladu (9) b. znamená „porostlý vegetací“ a kombinuje se s podstatnými jmény, jako jsou oblast, prostor, sousedství atd. Přestože je tento rozdíl ve významu zřejmý, téměř žádný terminologický zdroj jej nezaznamenává; případně tak činí nepřímo prostřednictvím záznamu jmenných frází obsahujících slovo zelený (L’Homme 2024b).

Terminologija | 2024 | 31

15

7. RŮZNÉ VÝZNAMY, RŮZNÉ TERMINOLOGICKÉ VZTAHY

Jak ukázaly dříve uvedené příklady a jak připomíná tabulka 2, různé významy sdílejí také paradigmatické vztahy s různými skupinami lexikálních jednotek.

Tabulka 2. Polysémní jednotky a související termíny

TERMÍN

PŘÍKLAD V ČLÁNKU

SOUVISEJÍCÍ TERMÍNY

úlovek 1

Příklad (1) a.

odchyt, rybolov

lovit 2

Příklad (1) b.

vedlejší úlovek, vykládka úlovku

kontaminovat 1

Příklad (3) a.

okyselovat, eutrofizovat

kontaminovat 2

Příklad (3) b.

dekontaminovat, znečišťovat, vstřikovat

životní prostředí 1

Příklad (8) a.

biom, ekosystém

životní prostředí 2

Příklad (8) b.

lokalita, stanoviště, území

zelený 1

Zelená technologie

čistý, ekologický, znečišťující

zelený 2

Zelená plocha

vegetace, rostlina

zavést 1

Příklad (7) a.

vložit, odstranit, upravit

zavést 2

Příklad (7) b.

znovu zavést, kolonizovat, obývat

zasadit 1

Příklad (4)

zalesnit, vykácet, znovu zalesnit, pokácet, strom

zasadit 2

Příklad (5)

pěstovat, sklízet, zemědělství, kultura, plodina

doprava 1

Příklad (2) a.

přepravovat, vozit, řídit

doprava 2

Příklad (2) b.

vozidlo, automobil, autobus

Obrázky 1, 2 a 3 znázorňují grafické reprezentace souboru vztahů vymezených pro tři různé významy slovesa produce v oblasti životního prostředí (příklady jsou uvedeny v (10)).

(10) a. Motor na bioplyn a autobusy na bioplyn jsou také velkými znečišťovateli, kteří PRODUKUJÍ vysoké emise oxidů dusíku. b. Rozšířená odpovědnost výrobce vytváří mechanismus zpětné vazby, který vede firmy k tomu, aby přestaly VYRÁBĚT nerecyklovatelné a znovu nepoužitelné výrobky obsahující nebezpečné látky. c. Všechny tyto znovu vysazené populace fretek měly ve volné přírodě ZDRAVÝ POČET VRHŮ.

Obrázek 1 ukazuje, že produce 1 v (10) a. je spojeno s téměř synonymními výrazy emit a release. Jeho argumenty jsou označeny jako agens (např. polluter), příčina (activity, transportation) a pacient (škodlivé látky, například gas, pollutant atd.).

16

Marie-Claude L’Homme

Seven Good Reasons for a Better Account of Fine-grained Polysemy in Terminological Resources

Obrázek 1. Produce 1 a vztahy (NeoVisual 2024)

Obrázek 2. Produce 2 a vztahy (NeoVisual 2024)

Terminologija | 2024 | 31

17

Obrázek 3. Produce 3 a vztahy (NeoVisual 2024)

Obrázek 2 znázorňuje odlišnou síť vztahů. V tomto případě má produce (10) b. jiné blízké synonymum, totiž manufacture. Je také propojeno s novou skupinou agensů a pacientů: typické agens je lexikalizováno jako producer a pacient jako product.

A konečně produce také vyjadřuje činnost vykonávanou druhy v (10) c. Obrázek 3 ukazuje, že souvisí se slovy deliver a give birth a že jeho argumenty jsou realizovány termíny jako individual nebo female v roli agensů a egg nebo young v roli pacientů.

18

Marie-Claude L’Homme

Seven Good Reasons for a Better Account of Fine-grained Polysemy in Terminological Resources

8. RŮZNÉ VÝZNAMY, RŮZNÉ VZORCE VAZEB

Jen velmi málo terminologických zdrojů systematicky popisuje vzorce vazeb termínů, protože jazykové vlastnosti termínů nejsou ústředním zájmem zdrojů, které se zaměřují na vysvětlování poznatků vyjádřených termíny. To je zbavuje nutnosti rozlišovat významy vyvolané alternacemi.

Například pokud se nerozlišují dva významy slova contaminate, slovník životního prostředí a ochrany přírody Parka a Allabyho (2017) by neumožnil náležitý popis vzorců vazeb spojených s každým významem.

Contaminate 1: X (škodlivá látka) ~ Y (oblast)

Y je kontaminována látkou X, Y je kontaminována.

Contaminate 2: X (agens, činnost) ~ Y (oblast) látkou Z (škodlivá látka)

X kontaminuje Y látkou Z; X kontaminuje Y (vnesením látky Z), Y je kontaminována látkou Z (agensem X).

9. RŮZNÉ VÝZNAMY, RŮZNÉ MOŽNOSTI EKVIVALENCE

Další zajímavý pohled na polysémii nabízí mezijazyková ekvivalence. Polysémické lexikální jednotky mohou v různých jazycích vykazovat izomorfní významy. Například green se téměř vždy překládá jako vert ve francouzštině, kde je toto slovo rovněž polysémické. Různé významy se však často překládají do jiných lexikálních jednotek v jiném jazyce.

Obrázek 4 ukazuje, jak se čtyři různé významy francouzského výrazu terre překládají do angličtiny v závislosti na uvažovaném významu. Slova bez čísla významu na obrázku označují lexikální jednotky, u nichž nebyl význam rozlišen; slova vyznačená černě s dolním indexem představují rozlišené termíny nebo lexikální jednotky. Stručné popisy jejich významů jsou uvedeny v uvozovkách. Jak je na obrázku patrné, vztahy ekvivalence se při zkoumání jednotlivých významů výrazu terre značně komplikují. Anglické ekvivalenty mohou být také polysémické a spojovat se s novými soubory francouzských termínů. Dvojjazyčné či vícejazyčné terminologické zdroje, které příslušné rozdíly mezi těmito významy nezohledňují, mohou přehlédnout možné vztahy ekvivalence.

Terminologija | 2024 | 31

19

Terre₁

terre

terre₂

Earth₁

„Planeta sluneční soustavy…“

Terre₃

„Povrch Země… nepokrytý vodou“

land₁

land₄

„Říše“

earth

earth₂

land

land₃

pays₂

terre₄

„Látka, v níž rostou rostliny“

soil₁

soil

soil₂

„Oblast půdy využívaná ke konkrétním účelům“

land₂

„Povrch spojený se zeměpisným útvarem“

sol₁

sol

„Území vymezené hranicemi, které tvoří zeměpisný a národní celek“

pays₃

pays

pays₁

„Populace země“

country₁

country

Obrázek 4: Francouzské terre, čtyři různé významy a vztahy mezi polysémními ekvivalenty v angličtině

(L’Homme 2020b: 234)

10. ZÁVĚR

Zkoumali jsme sedm různých důvodů, které by odůvodňovaly přesnější a výslovnější popis polysémie v terminologických zdrojích. Metodologický přístup uplatňovaný ve většině zdrojů (tj. přesné definování pojmů z perspektivy předem vymezeného oboru) a některé z jeho důsledků (tj. zohledňování víceslovných termínů a nedostatečná pozornost věnovaná slovesným a adjektivním termínům) vyvolávají mylný dojem, že polysémie je ve specializovaných oborech neobvyklá.

Jinými slovy, metodologie, která se stále používá při sestavování terminologických zdrojů, a struktura záznamů termínů vedou k monosemickému zacházení s jednotkami a výrazy. To je patrné zejména u zdrojů, jejichž cílem je znázornit organizaci znalostí v daných oborech, neboť jednotlivé pojmy musí být jasně odlišeny.

To však neznamená, že polysémie neexistuje: v mnoha případech se pouze skrývá za oborovými štítky nebo víceslovnými termíny, což terminologům umožňuje nemuset se jí přímo zabývat. To může být pro tvůrce terminologických zdrojů výhodné, nevyhnutelně to však působí frustraci uživatelům, kteří v nich nemusí najít informace, jež by jim pomohly porozumět přesnému významu termínů. Další důležitou nevýhodou nedostatečné pozornosti věnované polysémii je, že

20

Marie-Claude L’Homme

Seven Good Reasons for a Better Account of Fine-grained Polysemy in Terminological Resources

Není slučitelná s analýzou založenou na korpusu, která nevyhnutelně vede k pozorování, že v korpusech koexistují a vzájemně se ovlivňují různé specializované významy.

Podle našeho názoru jsou příklady uvedené v tomto článku přesvědčivým důkazem, který ospravedlňuje přesný popis odlišných významů ve specializovaných zdrojích, tím spíše, že zdroje obecného jazyka nemusí zachycovat důležitá rozlišení v konkrétních oborech. Uživatelé, kteří ve zdrojích hledají informace o kombinatorice termínů, paradigmatických a syntagmatických vztazích a přesných možnostech ekvivalence, potřebují popisy, které jdou nad rámec pouhého zasazení pojmů do struktur vědění.

Zohlednění polysémie v terminologických zdrojích tak, aby byla rozlišení významů pro uživatele explicitní, vyžaduje důkladnou revizi jejich současné struktury a metod sestavování. Navrhli jsme (L’Homme 2020a) alternativní strategie, které by bylo možné využít k zachycení polysémie: uvádění a znázorňování terminologických vztahů, zasazování konkrétních významů do širších sémantických rámců atd. Tyto strategie (a další) byly uplatněny ve zdrojích, které zaznamenávají počítačovou a environmentální terminologii. Použití těchto nových metod však vyžaduje, aby se terminologové seznámili s novými principy a technikami, které jim pomohou ověřovat rozlišení významů a znázorňovat významy ve zdrojích.

REFERENCES

Aldestein Adriana, Cabré Maria Teresa 2002: The specificity of units with specialized meaning: Polysemy as an explanatory factor. – D.E.L.T.A. 18, 1–25.

Andersen Øivin 2007: Indeterminacy, Context, Economy and Well-formedness in Specialist Communication. – Indeterminacy in Terminology and LSP, ed. Bassey Antia, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 3–14.

Apresjan Juri 1974: Regular polysemy. – Linguistics 142, 5–32.

Bowker Lynne 2022: Multidimensionality. – Theoretical Perspectives on Terminology: Explaining Terms, Concepts and Specialized Knowledge, ed. Pamela Faber, Marie-Claude L’Homme, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 127–147.

Cabré Maria Teresa 1999: Terminology: Theory, Methods and Applications, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins.

Condamines Anne, Reberolles Josette 1996: Point de vue en langue spécialisée. – Meta 42(1), 174–184.

Croft William, Cruse D. A. 2004: Cognitive Linguistics, Cambridge: Cambridge University Press.

Cruse D. A. 1995: Polysemy and related phenomena from a cognitive linguistics viewpoint. – Patrick Saint-Dizier, & Evelyn Viegas (eds.). Computational Lexical Semantics, Cambridge: Cambridge University Press, 33–49.

Delavigne Valérie 2022: La notion de domaine en question. À propos de l’environnement. – Neologica 16, 59.

DiCoEnviro 2024: Dictionnaire fondamental de l’environnement. Available at: https://olst.ling.umontreal.ca/dicoenviro/moteur/search-enviro.cgi?ui=en&mode=terme&lang=fr&prec=exact&equi=1&rq=.

Terminologija | 2024 | 31

21

DiCoInfo – Dictionnaire fondamental de l’informatique et de l’Internet. Available at: https://olst.ling.umontreal.ca/dicoinfo/moteur/search.cgi.

Diki-Kidiri Marcel 2022: Cultural Terminology. An Introduction to Theory and Method. – Theoretical Perspectives on Terminology: Explaining Terms, Concepts and Specialized Knowledge, ed. Pamela Faber, Marie-Claude L’Homme, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 197-216.

Durán-Muñoz Isabel, Jiménez-Navarro Eva Lucia 2023: Motion Verbs in Adventure Tourism: A Lexico-Semantic Approach to Fictive Meaning. – International Journal of English Studies 23(1), 27–48.

Framed DiCoEnviro 2024: – A Framed Version of DiCoEnviro. Available at: https://olst.ling.umontreal.ca/dicoenviro/framed/index.php.

GEMET Thesaurus 2024. Available at: (https://www.eionet.europa.eu/gemet/en/themes/.

Kocourek Rostislav. 1991: La langue française de la technique et de la science. Vers une linguistique de la langue savante, Niemeyer: Oscar Brandstetter.

L’Homme Marie-Claude 2020a: Revisiting polysemy for terminology. – Lexicography for Inclusion. Euralex 2020. Proceedings, ed. Z. Gavriilidou, M. M期siaki, A. Fliatouras, Alexandroupolis, Greece, 415–424.

L’Homme Marie-Claude 2020b: Lexical Semantics for Terminology: An Introduction, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins.

L’Homme Marie-Claude 2024a: Managing polysemy in terminological resources. – Terminology 30(2), 216–249.

L’Homme Marie-Claude 2024b: Polysemy and Representation of Meaning in Terminology. – Aspects of Cognitive Terminology Studies, ed. Silvia Molina Plaza, Nava Maroto, Berlin: De Gruyter, 73–94.

León Araúz Pilar, Reimerink Ariane 2010: Knowledge Extraction and Multidimensionality in the Environmental Domain. – Proceedings of the Terminology and Knowledge Engineering (TKE) Conference, Dublin: Dublin City University.

Merriam-Webster Dictionary 2024. Available at: https://www.merriam-webster.com/.

NeoVisual. Discover the terminological structure of the field of the environment. Available at: https://olst.ling.umontreal.ca/dicoenviro/neovisual/.

Oxford English Dictionary 2024. Available at: https://www.oed.com/dictionary.

Park Chris, Allaby Michael 2017: Oxford Dictionary of the Environment and Conservation, Oxford: Oxford University Press.

Pavel Silvia, Nolet Diane 2001: Handbook of Terminology, Ottawa: Minister of Public Works and Government Services Canada.

Sager Juan C. 1990. A Practical Course in Terminology Processing, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins.

Sterner Beckett 2022: Explaining Ambiguity in Scientific Language. – Synthese 200(354).

Temmerman Rita 2000: Towards New Ways of Terminology Description. The Sociocognitive Approach, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins.

Termium Plus®. Available at: https://www.btb.termiumplus.gc.ca/tpv2alpha/alpha-fra.html?lang=fra.

Wright Sue Ellen 2022: Terminology and Standards. – Theoretical Perspectives on Terminology: Explaining Terms, Concepts and Specialized Knowledge, ed. Pamela Faber, Marie-Claude L’Homme, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 87-110.

22

Marie-Claude L’Homme

Seven Good Reasons for a Better Account of Fine-grained Polysemy in Terminological Resources

SEPTYNIOS SVARIOS PRIEŽASTYS TERMINIJOS IŠTEKLIUOSE LABIAU ATSIŽVELGTI Į SMULKIĄJĄ POLISEMIJĄ

Santrauka

Terminologijoje polisèmija dažnai nepastebima arba svarstoma iš kitų perspektyvų (dviprasmiškumas, variantiškumas, homonimija ir kt.). Apibrėžiant sąvokas konkrečiose dalykinėse srityse terminologams nereikia turėti reikalų su daugybe reikšmių ir atspindėti reikšminių skirtumų tokiuose ištekliuose kaip terminų bankai ir specializuoti žodynai. Ištekliuose, kuriais siekiama perteikti konkrečių dalykinių sričių žinių struktūrą (tezaurai, ontologijos ir terminologinės žinių bazės), sritis sudaro pagrindą, kuriuo remiantis sąvokos (o ne reikšmės) apibrėžiamos, išdėstomos žinių struktūroje, susiejamos su kitomis sąvokomis ir aiškiai nuo jų atskiriamos.

Šiame straipsnyje, naudodamiesi aplinkos srities pavyzdžiais, parodome, kad polisèmija yra labiau paplitusi specializuotose dalykinėse srityse nei paprastai manoma. Žinoma, sutelkus dėmesį į reikšmes anksčiau apribotose srityse, sumažėja polisèmijos tikimybė. Tačiau kodėl polisèmija ned ažna terminijos ištekliuose, paaiškina tokie veiksniai kaip sudėtinių terminų įtraukimas, nepakankamas dėmesys veiksmažodžiams ir būdvardžiams, kuriems būdingos kitokios polisèmijos formos nei daiktavardžiams, žymintiems vienetus.

Pateikti pavyzdžiai yra pagrįsti patirtimi, įgyta kuriant du specializuotus aplinkos srities terminų išteklius, t. y. DiCoEnviro ir Framed DiCoEnviro, ir naudojantis specializuotais tekstynais, sudarytais kuriant šiuos išteklius. Dauguma mūsų nustatytų reikšminių skirtumų nėra užfiksuoti kituose su aplinka susijusiuose ištekliuose.

Pasisakome už adekvatesnį polisèmijos traktavimą terminijos ištekliuose ir pateikiame septynias priežastis, kodėl reikšminiai skirtumai turėtų būti aiškiai atspindėti ir paaiškinti: 1) dalykinių sričių ribų nepakankamumas; 2) apibrėžčių netikslumas; 3) bendrosios kalbos žodynų neužtektinumas; 4) skirtingų reikšmių poveikis kombinatorikai; 5) leksinių santykių sąsaja su skirtingomis reikšmėmis; 6) skirtingi valdymo modeliai; 7) skirtingi lygiavertiškumo santykiai.

Gauta 2024-04-27

Marie-Claude L’Homme Observatoire de linguistique Sens-Texte, OLST Université de Montréal E-mail [email protected]

Terminologija | 2024 | 31

23