DIANA DAMBRAUSKIENĖ

Institut litevského jazyka

ORCID id: https://orcid.org/0000-0002-0346-8421

SMĚRY VĚDECKÉHO VÝZKUMU: sociolingvistika, geolingvistika, perceptivní dialektologie.

DOI: https://doi.org/10.35321/bkalba.2024.97.11

JOGILĖ TERESA RAMONAITĖ

Institut litevského jazyka

ORCID id: https://orcid.org/0000-0002-2988-5194

SMĚRY VĚDECKÉHO VÝZKUMU: psycholingvistika, sociolingvistika.

DOI: https://doi.org/10.35321/bkalba.2024.97.11

NIJOLĖ TUOMIENĖ

Institut litevského jazyka

ORCID id: https://orcid.org/0000-0001-6662-4615

VÝZKUMNÉ SMĚRY: sociolingvistika, geolingvistika, jazykový kontakt, střídání kódů.

DOI: https://doi.org/10.35321/bkalba.2024.97.11

METODOLOGICKÉ INOVACE VE VÝZKUMU JAZYKOVÉ VARIABILITY

Ve dnech 10.–11. října 2024 se v Institutu litevského jazyka konala mezinárodní vědecká konference METODOLOGICKÉ INOVACE VE VÝZKUMU JAZYKOVÉ VARIABILITY (METHODOLOGICAL INNOVATIONS IN THE STUDY OF LINGUISTIC VARIATION). Organizátoři konference, vědci z Centra geolingvistiky Institutu litevského jazyka, svolali mezinárodní akademickou obec, aby se podělila o poznatky o tradicích a inovacích v geolingvistice, slově a jeho významu, regionalitě a variabilitě, standardizaci a substandardizaci spisovného jazyka a o interakci jazyků a kultur. Během dvou konferenčních dnů předneslo 48 účastníků z 8 zemí (Německa, Nizozemska, Slovinska, Rumunska, Polska, Ukrajiny, Lotyšska a Litvy) 36 příspěvků. Anotace příspěvků byly zveřejněny na webových stránkách Institutu litevského jazyka¹.

¹ Anotace příspěvků viz https://lki.lt/wp-content/uploads/2024/10/Anotacijos_Konferencija_Metodologines_naujoves_kalbinio_variantiskumo_tyrimuose.pdf.

DIANA DAMBRAUSKIENĖ, JOGILĖ TERESA RAMONAITĖ, NIJOLĖ TUOMIENĖ.

231

Metodologinės naujovės kalbinio variantiškumo tyrimuose

První den byl zahájen plenárním zasedáním, kterému předsedala vedoucí Centra geolingvistiky Institutu litevského jazyka prof. habil. dr. Danguolė Mikulėnienė. Ředitelka Institutu litevského jazyka dr. Albina Auksoriūtė úvodním slovem přivítala účastníky konference i posluchače.

První příspěvek Blízké horizonty v dialektologii (The near Horizon in Dialectology) přednesl prof. dr. John Nerbonne z univerzit v nizozemském Groningenu a německém Freiburgu a Tübingenu. Přednášející zdůraznil význam lingvistického výzkumu v dialektologii a hovořil o nových technologiích a teoriích, které umožňují nově zkoumat rozšíření jazykových variant. Pozvaný host ocenil nové metody výzkumu jazykové variability, které používají vědci z Centra geolingvistiky Institutu litevského jazyka.

Další pozvaná hostka, prof. dr. Jožica Škofic z Institutu slovinského jazyka Frana Ramovše při Výzkumném centru Slovinské akademie věd a umění, představila v příspěvku Interaktivní atlas slovinského jazyka – nové geolingvistické nástroje pro mezinárodní využití (Interactive Slovenian Linguistic Atlas – new Tools in Slovenian Geolinguistics for International Use) vytvořený interaktivní atlas slovinského jazyka, který snadno zpřístupňuje jak nářeční materiály důležité pro výzkum, tak odborné práce. Digitální atlas lze navíc průběžně doplňovat o jazyková data, a to i za účasti veřejnosti.

V zasedání pokračovali doktorand Centra geolingvistiky Institutu litevského jazyka Aidas Gudaitis a výzkumnice tohoto centra dr. Agnė Čepaitienė. Autoři příspěvku Využití nástrojů GIS a metod ge prostorové analýzy ve výzkumu jazykové variability litevštiny (Application of GIS Tools and Geospatial Analysis Methods in the Research of Lithuanian Variation) představili výsledky svého nejnovějšího výzkumu a novou metodiku využití technologií GIS v litevské dialektologii při sběru a analýze dat perceptivní dialektologie. Přednášející seznámili posluchače s možnostmi ge prostorové analýzy při určování ohnisek užívání nářečních variant, míry prestiže místní jazykové varianty, asociovaných hodnot člověka hovořícího nářečím a při odhalování jejich souvislostí s různými socioekonomickými faktory.

Plenární zasedání uzavřela prof. habil. dr. Danguolė Mikulėnienė příspěvkem Ideologický narativ sovětské éry v litevské dialektologii (Ideological Narrative of the Soviet Period in Lithuanian Dialectology). S ohledem na různá období sovětské éry a mnohovrstevnatost ideologického narativu přednášející pojednala o několika etapách vývoje litevské dialektologie v sovětském období a seznámila posluchače s hlavními rysy vulgárního ideologického narativu.

232

BENDRINĖ KALBA | 97

Vědkyně upozornila, že toto období nestihlo výrazněji ovlivnit vývoj dialektologie: tehdy i později se v Litvě zachovala tradice meziválečné baltistiky, která působila jako protiváha narativu o radikální ideologické adaptaci. Profesorka v závěru zdůraznila, že vliv ideologie na vědu byl zbrzděn samotnými lingvisty.

Následně probíhala prezentace vědeckých výzkumů a diskuse ve dvou sekcích: tématem první byla Geolingvistikos tradicijos ir naujovės, druhé pak Žodis ir reikšmė. Na čtyřech zasedáních obou sekcí zaznělo 15 příspěvků.

Zasedáním sekce Geolingvistikos tradicijos ir naujovės předsedaly vědkyně Centra geolingvistiky Ústavu litevského jazyka, dr. Asta Leskauskaitė a Rima Baksienė.

Na prvním zasedání Florinas-Teodoras Olariu, Silviu Bejinariu, Veronica Olariu, Ludmila Malahova a Tudoras Bumbu z jasské pobočky Rumunské akademie věd a Moldavské státní univerzity představili problémy digitalizace jazykového atlasu a podělili se o zkušenosti s transliterací textů v termínových dialektech do latinské abecedy. Heiko Kammers, Simon Kasper a Jeffrey Pheiff z Výzkumného centra Německého jazykového atlasu při Marburské univerzitě, Heinrich-Heineho univerzity v Düsseldorfu a Bernské univerzity představili připravovaný atlas věnovaný morfologické a syntaktické variabilitě. Atlas zohledňuje jak starší dialekty, tak dnes užívané místní jazykové variety a zároveň zahrnuje jejich vertikální vztah ke standardnímu jazyku. Zástupkyně Lotyšské univerzity Anna Stafecka a Liene Markus-Narvila seznámily účastníky s počátky lotyšského geolingvistického výzkumu a rozebraly nejvýznamnější publikace v této oblasti. Přednášející upozornily na metodiku tvorby geolingvistických map lotyštiny v různých obdobích a zdůraznily, že mapy v několika svazcích atlasu lotyšských dialektů vydaných ve 21. století byly vytvořeny pomocí programu „Paint Shop Pro“, zatímco webová stránka dialekti.lu.lv, kterou Lotyšský jazykový institut vytvořil v roce 2022, poskytuje bezplatný přístup k digitálním mapám lotyšských dialektů. Další vědkyně Lotyšské univerzity Lidija Leikuma představila publikaci Adalberta Bezzenbergera Lettische Dialekt-Studien z roku 1885, tedy první monografii věnovanou lotyšským dialektům, a podrobně rozebrala obtíže, s nimiž se setkávají mluvčí jiných jazyků při zaznamenávání fonetických nuancí dialektových textů. Zdůraznila, že Bezzenbergerova monografie vyvolala kulturně přínosnou vědeckou polemiku mezi duchovenstvem a inteligencí v Latgale a že odchylky a chyby v dialektu zaznamenané mluvčími jiných jazyků byly opraveny v pozdějších výzkumech provedených mluvčími latgalských nářečí.

DIANA DAMBRAUSKIENĖ, JOGILĖ TERESA RAMONAITĖ, NIJOLĖ TUOMIENĖ.

233

Metodologinės naujovės kalbinio variantiškumo tyrimuose

Na druhém zasedání sekce seznámil Edmundas Trumpa z Lotyšské univerzity účastníky konference i posluchače s novým postupem vyvinutým při výzkumu přízvuku v lotyšském spisovném jazyce a v dialektu livštiny z Kuronska, který probíhá v Lotyšském jazykovém institutu Lotyšské univerzity: umožňuje poměrně rychle vizualizovat pohyb první a druhé formanty (F1/F2) mezi souhláskami. Představil také dílčí výsledky výzkumu a podělil se o poznatky týkající se zákonitostí změn kvality alofonů. Výzkumnice Centra geolingvistiky Ústavu litevského jazyka Rima Bakšienė a Agnė Čepaitienė popsaly značky Mezinárodní fonetické abecedy (TFA), které Kazimieras Šaulys použil ve své práci z roku 1988 Juodžiūnų tarmė k zápisu příkladů kupiškénského poddialektu východní aukštaitštiny, a porovnaly je se současnou sadou značek TFA určenou pro litevské dialekty. Přednášející odhalily kontrast mezi tehdejším a dnešním kupiškénským poddialektem, zdůraznily význam autorových shromážděných údajů a doplňkově se stručně věnovaly současné sociokulturní a socioekonomické situaci v oblasti kupiškénského poddialektu. Vědkyně téhož centra Asta Leskauskaitė ve svém příspěvku zdůraznila nejen rostoucí význam morfologických rysů při identifikaci dialektových variant, ale také to, že komplexnost dialektových rysů je důležitá jak pro teoretickou lingvistiku, tak pro tvorbu, modelování a zdokonalování nástrojů rozpoznávání řeči a umělé inteligence. Výzkumnice upozornila na některé aspekty morfologických změn a jejich vztah k horizontálnímu a vertikálnímu kontinuu. Daira Vēvere zastupující Lotyšskou univerzitu rozebrala potřebu přezkoumat klasifikaci lotyšských dialektů a vytvořit terminologii pro jednotlivá nářečí. Upozornila také na problematiku historického dělení kuronských livských nářečí, takzvaných tamnieků, podle výrazných a méně výrazných nářečních rysů. Navrhla dělit tato nářečí podle čtyř fonetických znaků a převzít terminologii vhodnou k popisu kuronských livských nářečí.

Zasedáním druhé sekce Žodis ir reikšmė předsedaly vědkyně Centra výzkumu spisovného jazyka Ústavu litevského jazyka, dr. Vilija Sakalauskienė a dr. Loreta Vaičiulytė-Semėnienė.

První zasedání zahájili vědci Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka a Ústavu litevského jazyka Ihoris Koroliovas, Aurelija Gritėnienė a Svitlana Hrycenko. Přednášející představili datová pole makrostruktury a mikrostruktury „Litevsko-ukrajinského slovníku“ a zvláštní pozornost věnovali ilustračním příkladům. Vilija Sakalauskienė, která zasedání předsedala, pojednala o etnolingvistických informacích v makro- a mikrostruktuře slovníků a ukázala, jaké etnolingvistické infor-

234

BENDRINĖ KALBA | 97

mace umožňující vytvořit jazykový obraz rostlinné kultury lze nalézt ve slovníkových heslech, ilustračních větách, termínech, frazeologismech, paremiích, odvozených slovech, kolokacích aj. Vilija Ragaišienė, výzkumnice Centra geolingvistiky Ústavu litevského jazyka, vyzvala k diskusi o významu dialektových slovníků pro zkoumání chápání jazykového obrazu světa. Z etnolingvistického hlediska představila lexikografická hesla pro slovo miškas a jeho synonyma a odhalila nejdůležitější pojetí pojmu miško doložená ve slovnících. Silvija Papaurėlytė-Klovienė, výzkumnice Centra výzkumu spisovného jazyka, analyzovala asociace spojené se slovem mama a pojednala o jeho asociačním poli v jazykovém obrazu světa Litevců. Konstatovala, že litevsky mluvící lidé zachycují hlavní charakteristiky matky prostřednictvím citového vztahu k ní, nevěnují pozornost vzhledu ani pracovní činnosti a popisují ji pouze jako člověka, který vyvolává pozitivní emoce.

Veslava Čižik-Prokaševa, zástupkyně Centra výzkumu spisovného jazyka Ústavu litevského jazyka, zahájila druhé zasedání a na základě textů krásné i odborné literatury a publicistiky z konce 20. a počátku 21. století obsažených v Dabartinės lietuvių kalbos tekstyne zkoumala obraz ruské ženy. Podle přednášející není obraz ruské ženy příliš výrazný: o Rusce se vypráví z hlediska fyzického vzhledu, povahy, společenského postavení, lokality, každodenního života, činnosti, ideologie a náboženství. Loreta Vaičiulytė-Semėnienė při pojednání o obrazu osamělosti v publicistice uvedla, že po zohlednění definic slova vienatvė v hlavních slovnících litevského jazyka a stručném shrnutí výzkumů jiných autorů vyvstává otázka, zda je osamělý člověk vždy sám, zda pro něj může být osamělost (a kdy) nezbytná a jak se rozvíjí sémantické kontinuum osamělosti. Rūta Kazlauskaitė ze Šiauliaiské akademie Vilniuské univerzity analyzovala sémantiku barev hvězd zobrazovaných v poezii litevských autorů a motivaci jejich pojmenování. Došla k závěru, že barva hvězd, tedy odstín světla a často i jejich záře, je v poezii vyjadřována jak přímo, tak metaforicky.

Večer prvního dne konference se hosté a organizátoři zúčastnili prohlídky paláce Sapiehů, který nedávno otevřel své dveře návštěvníkům. Seznámili se s jedinečným architektonickým souborem z období baroka, jehož podoba i účel se v průběhu let měnily.

Druhý den konference zaznělo ve třech sekcích – Regioniškumas ir variantiškumas, Bendrinės kalbos standartizacija ir substandartizacija a Kalbų ir kultūrų sąveika – 14 příspěvků.

DIANA DAMBRAUSKIENĖ, JOGILĖ TERESA RAMONAITĖ, NIJOLĖ TUOMIENĖ.

Metodologinės naujovės kalbinio variantiškumo tyrimuose

235

Na prvním zasedání sekce Regionalita a variabilita, kterému předsedala výzkumnice Centra geolingvistiky Ústavu litevského jazyka dr. Simona Vyniautaitė, přednesly referáty vědkyně Centra geolingvistiky. Dalia Kiseliūnaitė pojednala o konkurenci lokativu a předložkových konstrukcí v nejpozdějších textech kuršinštiny zaznamenaných během expedic v letech 1961–2014 a upozornila, že v řeči všech informátorů a ve všech případech si tyto formy nekonkurují jako rovnocenné: záleží na jejich syntaktické sémantice, struktuře předložkových spojení, sémantice podstatného jména a jeho skloňovacím typu. Jogilė Teresa Ramonaitė, která pokračovala v zasedání, se podělila o své postřehy a postřehy překladatelky Ievy Frigerio o strategiích překladu italských dialektových vložek v krásné literatuře do litevštiny. Referující upozornily na dosud zřídka používanou překladatelskou strategii nahrazovat dialekt originálu dialektem jazyka překladu a s ohledem na teorii Lawrence Venutiho o domestikaci překladu (domestication) a jeho zcizování (foreignization) analyzovaly překlady sicilských vložek v litevském textu italského románu Stefanie Auci Lvi ze Sicílie, sága rodiny Florio I (2023). Diana Dambrauskienė a Simona Vyniautaitė analyzovaly příčiny a směry mobility komunit v okolí Šilalė a předběžně zhodnotily korelaci mezi mobilitou a realizací nářečních rysů. Referující zdůraznily, že dynamika uživatelů jazyka a kontakty se zástupci jiných podnářečí patří k nejdůležitějším faktorům, které určují a budou určovat změny místních jazykových variet v sídlech kolem Šilalė. Danutė Valentukevičienė, která kvantitativními metodami zkoumala změny v realizaci tvrdého souhláskového l v řeči tří generací informátorů žijících v zóně geolektu Varėna, zjistila, že v řeči mladých lidí se tento rys stal nestabilním ukazatelem nářečnosti, spojovaným s regiolektem, a odráží konvergenci se spisovným jazykem.

Autorka prvního referátu na druhém zasedání, kterému předsedala Nida Poderienė, vědecká pracovnice Centra výzkumu spisovného jazyka Ústavu litevského jazyka, geolingvistka Laura Brazaitienė na základě porovnání některých nářečních rysů charakteristických pro střední nářečí litevské jazykové oblasti, které se v klasifikacích litevských nářečí neshodují, prokázala, že směry proměn zkoumané oblasti nářečí, jež se v klasifikacích rozcházejí, se v mapě v zásadě nemění. Výzkumník Centra geolingvistiky Žydrūnas Šidlauskas ukázal, nakolik se hodnocení z emic perspektivy shodují či neshodují se statistickými odhady nářečnosti: i když informátoři na emic úrovni uvádějí, že nářečím nemluví, z hlediska etic se v jejich řeči obvykle nářeční rysy nacházejí. Zdůraznil

236

BENDRINĖ KALBA | 97

význam kvalitativního i kvantitativního dialektologického výzkumu, který ukazuje (ne)kompetenci běžných uživatelů jazyka v oblasti nářečí. Poslední referát tohoto zasedání přednesla Nida Poderienė, která představila teoretický základ a konstrukci etnolingvistického dotazníku (o sklonech k užívání litevského jazyka a místního nářečí a o postojích k litevštině a nářečí). Referující zdůraznila, že dotazník je nástrojem usnadňujícím výzkum hodnocení parametrů vitality jazykových komunit v regionech.

Zasedání sekce Standardizace a substandardizace spisovného jazyka předsedala dr. Aurelija Tamulionienė z Centra výzkumu spisovného jazyka Ústavu litevského jazyka. Všechny referáty v této sekci přednesli vědečtí pracovníci Centra výzkumu spisovného jazyka.

Rita Miliūnaitė upozornila na nárůst hybridních slov se sufixy –istas, –ė, které mají specifickou konotaci a jsou zaznamenány ve veřejném úzu Databáze neologismů litevského jazyka. Vědkyně uvedla mechanismy interakce mezi jevy spisovného jazyka a substandardu a spojila tyto procesy se substandardizací jazykových jevů. Aurelija Tamulionienė na základě odpovědí 4 305 žáků na otázky týkající se výběru a užívání jazyka v každodenním životě představila oblasti převahy jednotlivých jazyků v každodenním úzu, zhodnotila jazykovou preferenci žáků v různých komunikačních situacích a odhalila společné rysy i rozdíly v jazykovém úzu v různých částech Litvy. Žydrūnė Šalaviejūtė se věnovala představení motivačních rysů litevských názvů ryb. Analýzou názvů ryb uvedených v litevských lexikografických zdrojích ukázala, které konceptuální rysy lze odhalit rozborem motivace lexémů. Daiva Šveikauskienė poukázala na problém počítačového zpracování jazykových poznatků obsažených v tištěných gramatikách a pojednala o případech řízení a přimykání neshodného atributu. Podle ní je při pokusu o automatizaci syntaktické analýzy litevštiny pro počítačové zpracování velmi nepraktické, že se má za to, že neshodný atribut je řízen rozvíjeným slovem.

Zasedání sekce Interakce jazyků a kultur zahájila předsedkyně, výzkumnice Centra geolingvistiky Ústavu litevského jazyka dr. Violeta Meiliūnaitė, referátem o jazykovém prostředí a jeho vlivu na litevskou identitu v okrese Šalčininkai. Vědkyně zkoumala jazykové informace na budovách určených ke kultu a sakrálním účelům, analyzovala, v jakém jazyce jsou věřícím poskytovány základní informace, údaje o jazykové krajině porovnávala s oficiálními informacemi o jazyce bohoslužeb a položila otázku, zda tato oblast fungování jazyka

DIANA DAMBRAUSKIENĖ, JOGILĖ TERESA RAMONAITĖ, NIJOLĖ TUOMIENĖ.

237

Metodologinės naujovės kalbinio variantiškumo tyrimuose

v okrese Šalčininkai vytváří příznivé postoje ke státnímu jazyku. Výzkumnice téhož centra Nijolė Tuomienė se zabývala komunikačními zvláštnostmi bilingvních (multilingvních) obyvatel jihovýchodní Litvy. Zdůraznila, že situační přepínání kódů se stává univerzální strategií k dosahování komunikačních cílů a plnění určitých konverzačních funkcí, a poukázala na to, že analýza formálních a soukromých rozhovorů s různým obsahem v bilingvních a multilingvních komunitách jihovýchodní Litvy umožnila určit osm situací, tedy možných strategií přepínání kódů. Doktorandka Ústavu litevské literatury a folkloru Violeta Švaikovskaja se na základě pojetí vzdělání, které se objevuje ve vyprávěních obyvatel kraje Šalčininkai, pokusila doložit status vzdělání jako možné kultury. Podle referující se vzdělání měří schopnostmi získanými ve škole či jinými způsoby a okolnostmi, které vedly k nenavštěvování školy.

Konference byla zakončena závěrečným plenárním zasedáním, kterému předsedala vědkyně Vilniuské univerzity prof. dr. Kristina Rutkovska. Na zasedání zazněly tři referáty.

První referát Polská dialektologie tváří v tvář proměně jazykové situace na venkově – nové metody v nových podmínkách (Polska dialektologia wobec wyzwań zmieniającej się sytuacji językowej na wsi – nowe metody w nowych warunkach) přednesl prof. habil. dr. Maciej Rak z polské Jagellonské univerzity. Pozvaný host upozornil, že měnící se jazyková situace ve venkovských oblastech Polska vyžaduje nový přístup: pro dialektologický výzkum nabývají na významu sociolingvistické faktory, a proto se výzkumné metody stále více přibližují metodám používaným v sociolingvistickém výzkumu.

Ve druhém referátu Metody etnoteologie ve výzkumu starých písemností předsedkyně plenárního zasedání prof. dr. Kristina Rutkovska zkoumala využití metod etnoteologie při studiu náboženských památek a pojednala o vývoji a šíření teologického myšlení vycházejícího z výkladu Písma svatého. Vědkyně věnovala největší pozornost souboru poznámek z přednášek Konstantina Sirvyda Explanationes in cantica canticorum Salomonis et in Epistolam D. Pauli ad Ephesios, připravenému v roce 1620. Po představení struktury přednášek a jejich souvislostí se Sirvydovými Punktais sakymų referující ukázala, jak lze v těchto dílech, vyjadřujících Sirvydovu autorskou myšlenku, nalézt původní prvky vycházející z kulturního kontextu jezuitské činnosti ve Vilniusu.

Třetí a poslední referát Při hledání nových metod studií pohraničí. Archivní etnografický materiál jako zdroj pro výzkum historické mnohojazyčnosti na bělorusko-litevském pohraničí (In Search of New Methods of Border Studies.

238

BENDRINĖ KALBA | 97

(Archival Ethnographic Materials as a Source of Research on Historical Multilingualism on the Belarusian–Lithuanian Borderland) přednesla zástupkyně Institutu polského jazyka Polské akademie věd dr. Katarzyna Konczewska. Na konkrétním příkladu vědkyně zdůraznila význam historických dokumentů pro lingvistický výzkum oblastí, o nichž nejsou k dispozici žádné historické jazykové údaje nebo jich je k dispozici jen velmi málo.

Místopředsedkyně Vědecké rady Institutu litevského jazyka dr. Vilija Sakalauskienė při závěrečném hodnocení práce mezinárodní vědecké konference ocenila její mezinárodní charakter a vysoký počet účastníků, zdůraznila význam humanitních věd a poděkovala vědeckému a organizačnímu výboru.

Závěrečným bodem konference bylo promítnutí dokumentárního filmu Išsaugojome kalbą účastníkům konference, který vznikl v roce 2023 na objednávku Státní komise pro litevský jazyk u příležitosti 35. výročí obnovení statusu státního jazyka.

Obdrženo 2024-11-15

DIANA DAMBRAUSKIENĖ

Institut litevského jazyka

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

JOGILĖ TERESA RAMONAITĖ

Institut litevského jazyka

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

NIJOLĖ TUOMIENĖ

Institut litevského jazyka

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

DIANA DAMBRAUSKIENĖ, JOGILĖ TERESA RAMONAITĖ, NIJOLĖ TUOMIENĖ,

239

Metodologinės naujovės kalbinio variantiškumo tyrimuose