LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI V

LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA

NOVÉ ÚDAJE Z TOPONYMIE

A. VANAGAS

1961 účastníci a spolupracovníci dialektologicko-toponymických expedic pořádaných Ústavem litevského jazyka a literatury shromáždili toponymii více než 800 vesnic. Celkem bylo zaznamenáno asi 6 000 místních názvů, z nichž některé byly dosud neslýchané a neznámé.

U některých již dávno známých názvů byly nalezeny nové varianty, které mohou pomoci správněji vysvětlit tvoření a sémantiku místního názvu. Pro praktické účely je shromážděný materiál užitečný tím, že umožní upřesnit několik desítek dnes známých zkomolených místních názvů, především názvů obydlených míst.

Z letos zaznamenaných dosud neznámých místních názvů, případně známých pouze z písemných pramenů, lze uvést tyto:

Apstą || Āpstė řeka. Pgg. městys Vilkyškiai, přítok Jūry.

Baltupis řeka. Pgg. obvod Lauksargiai, přítok Gilandė.

Brideikis řeka. Šk. obvod Liepalotas, vesnice Marčiukai.

Činkupys řeka. Vlkj. obvod Lebedžiai.

Galà řeka. Pkr. obvod Vilūnaičiai, vesnice Paliečiai.

Garšpelkaitis řeka. Rs. obvod Paalsis, vesnice Paalsis I, potok Alsos.

Garšpelkis řeka. Rs. obvod Paalsis, vesnice Paalsis I, příkop Alsos.

Gervynas řeka. Pgg. obvod Pagėgiai, vesnice Pavilkiai, potok Vilkos.

Juošakis t. Juocakis řeka. Jrb. obvod Viešvilė, vesnice Smalininkai, potok Šventoji.

Kreivė řeka. Pgg. obvod Gniežpelkiai, vesnice Kreivenai, přítok Vilkos.

Kreivūtė řeka. Pgg. obvod Stoniškiai, vesnice Berštininkai, příkop Gegė.

Medūnupė řeka. Pgg. okolí Katyčių, vesnice Anšyšiai, přítok Šyša.

Medžiūkė řeka. Pgg. okolí Stoniškiai, vesnice Aleknai.

Mylė t. Milà řeka. Švnč. okolí Trečiūnai, vesnice Mylionys, do jezera Gilūtas.

Nekščupis řeka. Ukm. okolí Lyduokiai, vesnice Nuotekai, přítok Šventoji.

Pelekà řeka. Švnč. okolí Ropiškė, vesnice Papelekis.

Skaistupis řeka. Švnč. okolí Vosiūnai, vesnice Stajėtiškis, přítok Svylė.

Šūdūpis t. Šūdūpis řeka. Mžk. okolí Tirkšliai, vesnice Jonaičiai.

Šandys t. Šundys řeka. Švnč. městečko Švenčionėliai, přítok Žeimena.

Žaizdrupė řeka. Šlu. městečko Rusnė, do Kurského zálivu.

Anglis || Uglis || Jūsis jezero. Švenč. okolí Trečiūnai, vesnice Žąsinai.

Liūnaitėlis jezero. Švnč. městečko Švenčionėliai.

Praplėšimas jezero. Jrb. okolí Dainiai, vesnice Greičiai.

185

Sirvėtas ryb. Sirvėtaské jezero, okr. Švnč., okolí Kirkučių, ves Keriškės.

Snieginis jezero, okr. Švnč., okolí Baranavos, ves Peršuoškos.

Strūgis jezero, okr. Jrb., okolí Dainių, ves Palėkių.

Krakinys rybník, okr. Švnč., okolí Jurgeliškės, ves Drarykščių.

Linga rybník, okr. Švnč., okolí Svirkų, ves Girdenų.

Pāškypėlė rybník, okr. Švnč., okolí Kavališkės, ves Jakelių.

Paukštė rybník, okr. Švnč., okolí Adutiškia, ves Linkonių.

Sālyvis rybník, okr. Pkr., okolí Mažeikonių a ves.

Skverblys rybník, okr. Ukm., okolí Žemaitkiemia, ves Antatilčių.

Spuigė rybník, okr. Ukm., okolí Žemaitkiemia, ves Antatilčių.

Vaidminas rybník, okr. Akm., okolí Aukštujų, ves Suginčių.

Āliai ves, okr. Švnč., okolí Svirkų.

Nādžius ves, okr. Rk., okolí Verksnionių, ves Taraldžių.

Skalavys ves, okr. Šl., okolí Kairių, ves Kirbaičių.

Alputai les, okr. Vlki., okolí Lebedžių.

Asinis les, okr. Švnč., okolí Kavališkės, ves Antanų.

Legmynės les. okres Pkr. okolí Pakruoje.

Sudėlis les. okres Švnč. okolí Kavališkės atd.

Grỹnė ves. okres Švnč. okolí Bielionys, ves Daunkiai.

Vaidai ves. okres Ps. okolí Švobiškis, ves Gailioniai.

Aikšrūtas kopec, okres Vlki. okolí Lebedžiai.

Kaūkalnė kopec, okres Ukm. okolí Lyduokiai, ves Jogvilai.

Zasiūtė rybník Zašūta. kopec, okres Pnd. okolí Čedasai, ves Janikūnai.

Že některá ze zde uvedených jmen mohou být skutečně cenná pro různá srovnání a etymologie, můžeme snad alespoň částečně pozorovat z těchto několika poznámek:

Jméno jezera Anglis, užívané vedle slavizované podoby Ūglis (srov. litev. anglis, rus. уголь), má ještě jednu variantu, pravda, již téměř zapomenutou — Jūsis. Jezero Anglis patří do skupiny několika jezer, z nichž jiné, ležící zcela nedaleko, se jmenuje Mūsis. Obě jména — Jūsis a Mūsis — silně připomínají apelativa jūsu a mūsu. Analogie těchto dvou slov, běžně užívaných jako obecná, mohla ovlivnit názvy jezer Jūsis a Mūsis. Lze se domnívat, že jméno Jūsis, známé pouze starším lidem z této dvojice, mohlo vlivem zmíněné analogie vzniknout z *Juosis, jehož kořen juos- bychom snad mohli srovnávat s obecným slovem juōsti „černat“, juosvas „ne zcela černý“. Jména Anglis a *Juosis bychom pak snad mohli považovat za jakási synonyma. V takovém případě by jméno jezera Anglis mělo přenesený význam. Je pozoruhodné, že jeden místní starý Rus, který dobře zná jména všech jezer této skupiny, dodnes vnímá sémantiku názvu jezera Anglis a bez vyzvání vysvětluje, že znamená „чёрный, чёрный“.

Název lesa Asinis, vyslovovaný asinis, lze srovnávat s názvy řek Asinis (Sa-snava, přítok Vabalnėsknė), Asytė (Imbradas, do jezera Auslo) a dalšími hydronymy tohoto kořene¹, jejichž počáteční a někteří zapisují s nosovkou a srovnávají s apelativem ąsà. Pokud by název lesa Asinis měl něco společného s ąsà, místní obyvatelé by jej vyslovovali *ūsinis. K Asinis srov. asỹs = asiūklis. K sémantice Asinis les., Asinis ř.

¹ Podrobněji viz B. Savukynas, Ežerų vardai, „Lietuvių kalbotyros klausimai“, sv. 3, Vilnius, 1960.

186

srov. Asiūklys potok (Babtai, přítok Nevėžisu), Asiūklė potok (1. Debeikiai, pravý přítok Bigulis. 2. Svedasai, přítok Maleišy).

Název louky Šalvis je neoddělitelný od obecného, v literárním jazyce zřídka užívaného slova salvėti „prosakovat, kapat, téci“ (Daugai, Nemunaitis), salvėjimas „kapání“ (Linkuva).

Název řeky Āpstė || Apstā (Vilkýškiai, přítok Jūry) doplňuje skupinu litevských hydronym spojovaných s litevským apūšė, lotyšským apsę, pruským abse.

Zvlášť zajímavý je název louky Spuigė. V kartotéce „Slovníku litevského jazyka“ Institutu litevského jazyka a literatury je z téže oblasti (Žemaitkiemis) zaznamenáno obecné slovo spuigė „louka, kterou na jaře zaplavuje voda“: na spuigė bude sena málo, vždyť na jaře bylo vody málo. Nyní je těžké říci, zda název louky Spuigė vznikl z apelativa spuigė, nebo zda apelativum spuigė není ničím jiným než často užívaným vlastním jménem. Zatím zřejmě nejsou známa žádná další obecná ani vlastní slova s kořenem spuig-.

Název jezera Striūgis je prvním hydronymem s tímto kořenem v našem jmenném souboru. Souvisí s apelativem striūgas „krátký“, striūgis „krátký“ (Šakyna), striūgėti „zkracovat se“ (Radviliškis), striūginti „zkracovat“ (Gruzdžiai). Sémanticky srov. Trūmpė potok (1. Eržvilkas, horní tok Vidauji. 2. Gargždai, pravý přítok Žvelsy. 3. Jurbarkas, přítok Kamė a další).

Název kopce Zasiūtė, vyslovovaný zasūta, vedle Zasōs kalnėlis, a název samoty Zasinìškis mohou být vzhledem k počátečnímu z sélského původu.

Zvláště zajímavý je název řeky Galà. Kořen -gal-, často se vyskytující v místních jménech, zejména v názvech sídel, již lingvisté nejednou vykládali. K. Būga spojoval druhou složku názvů sídel -gala s litevským apelativem gãlas a lotyšským gals ve významu „konec, okolí, oblast“². O litevských místních jménech s prvkem -gala obsáhle psal R. Šmitleinas, který kořen -gala srovnával s litevskými slovy galia, galėti³. V poslední době V. Gudelis publikoval článek o místních jménech s kořenem -gal-⁴, v němž předložil vlastní, byť z lingvistického hlediska ne zcela opodstatněnou etymologii kořene -gal-. Podle V. Gudelise mohla prabaltská forma gālā znamenat „voda, mokré místo, bažina, močál“⁵.

Název řeky Galà v okrese Pakruojis bude prvním jednosložkovým nesufixálním říčním jménem s kořenem -gal- v litevském jmenném souboru a zřejmě bude důležitý pro další výklad sémantiky kořene -gal- v místních jménech.

V okolí Dubičiai v okrese Varėna bylo dosud známo genitivní jméno jezera Lynėžerio ežeras. Letos zaznamenané jméno tohoto jezera Lýnas předpokládá následující pořadí vzniku Lynėzerio ežero: jezero Lýnas → jezero Lynėžeris → vesnice Lynėžeris → Lynėžerio ežeras. K Lýnas || Lynėžeris srov. Āklas || Āklāzeris (Liubavas).

Velmi zajímavé paralely jsou doloženy u názvu města a řeky Viešvilė: Viešvilvė, Viešulvė, srov. Viešulvėnų giria (tamže), viešulvėnas „obyvatel Viešvilė“ (zaznamenala El. Grinaveckienė). Nyní je těžké říci, která ze tří podob — Viešvilė, Viešvilvė, Viešulvė — je starší, která původní a která odvozená, avšak už samotná existence těchto variant vyvrací známou etymologii názvu řeky Viešvilka a

² K. Būga, Rinktiniai raštai, I, Vilnius, 1958, p. 251; 134.

³ R. Schmit tlein, Etudes sur la nationalité des Aestii, I, Toponymie lituanienne, Bade, 1948, p. 153.

⁴ Viz Geografijos metraštis, sv. 3, Vilnius, 1960.

⁵ Tamtéž, s. 74.

187

výklad názvu městečka Viešvilė. R. Šmitlėinas tvrdí, že podoba názvu řeky Viešvilka, kterou místní obyvatelé někdy (nikoli vždy, jak se domnívá R. Šmitlėinas) používají, je stará, zatímco název městečka Viešvilė již formant -ka nemá, protože jej místní němečtí obyvatelé odhodili. Název řeky Viešvilka rozděluje na dvě části, vieš- a -vilka, a -vilka srovnává s litevským apelativem velka „valka“, lotyšským valks „potok“. Domníváme se, že v názvu řeky Viešvilka žádné -vilk-, -velk-, -valk- není a formant -k- se objevil nově, jak se nezřídka objevuje i v jiných litevských názvech řek (srov. Upėlė — Upėlka, Vabalė — Vabalka, Vyžuonà — Vyžunka, Žiežmarà — Žiežmárka, Akmenà — Akménka); k výkladu by proto bylo třeba zvolit nikoli Viešvilka, nýbrž Viešvilė || Viešvilvė || Viešulvė.⁶

U několika názvů sídel, které místní obyvatelé znají a které se oficiálně používají, byly zaznamenány další varianty nebo starší podoby, např.:

Baltūniškė ves v okrese Švenč. v obvodu Vosiūnai — starý název této vesnice je Grūodžiai.

Bandariškė ves v okrese Švenč. v obvodu Vosiūnai — starý název Norėliai, nyní Norãliai.

Kaltanėnai městys v okrese Švenč. — vedle něj se používá také podoba Kaltanėnys.

Kniceriškė ves v okrese Švenč. v obvodu Kirkūčiai — starý název Bulbieniai.

Milošai ves v okrese Švenč. v obvodu Svirkai — starý název Vasilkai.

Stepanovščizna ves v okrese Švenč. v obvodu Kirkūčiai — jiný název je Gudeliai.

Subatiškė nebo Subaciškė < *Subaciškė ves v okrese Švenč. v obvodu Adutiškis — starý název Meskiniai.

Toponymický materiál shromážděný letos ukazuje, že v dokumentech, tisku, na vývěsních štítech, směrovkách u silnic, mapách a jinde mají mnohé místní názvy stále zkomolené a nepřesné podoby. Jen v okrese Švenčionių bylo zjištěno několik desítek takových zkomolenin; ty nejzřetelnější zde uvedeme (nejprve je uvedena podoba doporučená pro spisovný jazyk):

Aidūkai ves (nepřesně Gaidukai) v obvodu Bielionys.

Akmenyniškė ves (nepřesně Akmeniškė) v obvodu Svirkai.

Ataukai ves (nepřesně Gatau­kai, Gataukos) v obvodu Svirkai.

Aučynos ves (nepřesně Aučina, Aučinas) v obvodu Bielionys.

Baltru­tiškė ves (nepřesně Baltrutiškės) v obvodu Ropiškės.

Bēržūvis nebo Beržuvys jezero (nepřesně Bežuvys) v obvodu Bielionys, u vesnice Beržuvys.

Bielionys ves. (nesprávně Belionys), okolí Bielionys.

Gasiuliškė ves. (nesprávně Gasiuliškiai), okolí Strūnaitis.

Gyliškė ves. (nesprávně Giliškis), okolí Jurgeliškė.

Girdžiuliškė ves. (nesprávně Girdžiuliškiai, Girdziuliškiai), okolí Trečiūnai.

Guženiškė ves. (nesprávně Guzeniškė), okolí Modžiūnai.

Jaciūnai ves. (nesprávně Jacūnai), okolí Trečiūnai.

Janutškė osada (nesprávně Janutiškis), okolí Ropiškė.

jezero Juodynas a vesnice (nesprávně Jodinas), okolí Reškutėnai.

Krašūona ves. (nesprávně Krašona), okolí Kirkučiai.

jezero Kretūonas || Kretūonis (nesprávně Kratonas, Kretonas), okolí Reškutėnai.

Kretiūonys ves. (nesprávně Kretonys), okolí Reškutėnai.

Kryčėlės ves. (nesprávně Kričelės), okolí Bielionys.

Kūrpes ves. (nesprávně Kurpė), okolí Grigaliūnai.

⁶ R. Schmittlein, Studie o národnosti Aestiů, I, Litevská toponymie, Bade, 1948, s. 125.

188

Kūsliškė ves (nesprávně Kusliškiai), okolí Strūnaitisu.

Lygumai ves (nesprávně Lygūmai), okolí Grigaliūnai.

Margūniškis ves (nesprávně Margūniškiai), okolí Modžiūnai.

Medišionys ves (nesprávně Meduīšonai, Medušonys), okolí Trečiūnai.

Mėlnykai ves (nesprávně Melnikai), okolí Strūnaitisu.

Meškiniai malá ves (nesprávně Meškinė), okolí Trečiūnai.

Miežionys ves (nesprávně Mežionys), okolí Modžiūnai.

Myliai ves, malá ves, železniční stanice (nesprávně Mil iai), okolí Strūnaitisu. Název obce pochází od jména řeky Mylė.

Mylionys ves — (nesprávně Melionys, Milionys), okolí Trečiūnai. Název obce pochází od jména řeky Mylė, srov. řeku Svylà ve stejné oblasti — Svylionys. ves

Mineliškė malá ves (nesprávně Mineliškiai), okolí Strūnaitisu.

Moliūniškė malá ves (nesprávně Maliūniškė), okolí Grigaliūnai.

Papiškė ves (nesprávně Papiškiai), okolí Bielionys.

Peršaukštis ves (nesprávně Peršukšta, Peršukštis), okolí Modžiūnai — ze slavizovaného Peršūkštu.

Peršuokšna řeka a ves (nesprávně Peršokšna), okolí Baranava.

Perven iškė ves (nesprávně Perveniškis), okolí Reškutėnai.

Rėkučiai ves (nesprávně Rekučiai), okolí Reškutėnai.

Rūd abestis ves (nepřesně Rudabestis) obvod Vidutinė

Sakališkė ves (nepřesně Sakališkės) obvod Trečiūnai

Stajetiškis ves, též Stajėtiškis, Stajėtiškis (nepřesně Stajatiškis) obvod Vosiūnai

Stūgliai ves (nepřesně Stugliai) obvod Kirkučiai

Svylà řeka a ves (nepřesně Svilka) obvod Vosiūnai, srov. Svylà ves v okrese Ignalina

Svylionys ves (nepřesně Svilionys, Svilonis) obvod Vosiūnai — podle názvu řeky Svylà

Svirkos ves (nepřesně Svirkai) obvod Svirkos

Šakališkė ves (nepřesně Šakališkiai) obvod Strūnaitis

Šaučiškė || Ušaučiškė < *Užšaučiškė ves (nepřesně Užautiškė) obvod Kirkučiai

Vaikučiai ves (nepřesně Vaikučiai) obvod Bielionys

Vajūonis jezero (nepřesně Vajonis) obvod Reškutėnai, ves Rėkučiai

Vėžiškė ves (nepřesně Viaziškė, Viažiškė) obvod Jurgeliškė

Vėjūnė ves (nepřesně Vejinė) obvod Juodiškis

Zadvārnykai ves (nepřesně Zadvornykai) obvod Grigaliūnai

Žvy riai ves (nepřesně Žvirkai) obvod Svirkos

Zkratky

apyl. — okolí

b. — bažina

dš. — pravý (přítok)

ež. — jezero

gelež. st. — železniční stanice

int. — přítok

k. — vesnice

kl n. — hora

kr. — levý (přítok)

mstl. — městečko

189

mš. — les

netiksl. — nepřesný

pv. — louka

raj. — okres

t. — vyslovuje

Akm. — okres Akmenė

Jrb. — okres Jurbarkas

Mžk. — okres Mažeikiai

Pgg. — okres Pagėgiai

Pkr. — okres Pakruojis

Pnd. — okres Pandėlys

Ps. — okres Pasvalys

Rk. — okres Rokiškis

Rs. — okres Raseiniai

Šk. — okres Šakiai

Šl. — okres Šiauliai

Šlu. — okres Šilutė.

Švnč. — okres Švenčionys.

Ukm. — okres Ukmergė.

Vlkj. — okres Vilkija.

NOVÉ ÚDAJE Z TOPONYMIE

А. ВАНАГАС

Shrnutí

V roce 1961 účastníci dialektologicko-toponymických expedic shromáždili toponymii 800 vesnic. Celkem bylo zaznamenáno asi 6000 zeměpisných názvů míst, z nichž některé byly dosud neznámé. Mnohé z nich jsou velmi zajímavé. Zejména název lesa v okrese Švenčionys Asinis (ve výslovnosti místních obyvatel asinis), který lze srovnávat s hydronymy Asinis, Asytė, znovu potvrzuje názor, že hydronyma Asinis, Asytė apod. nelze odvozovat od litevského asa<ansa.

Název řeky v okrese Pakruojis Galà rozšíří skupinu litevských toponym s kořenem gal-, jejichž lingvistická interpretace je velmi různorodá.

Varianty názvu města a řeky Viešvilė, Viešvilvė, Viešuvė vyvracejí hypotézu R. Schmittlein’a, který se pokoušel dokázat, že Viešvilė<Viešvilka.

Zajímavé jsou také paralelní názvy jezera Anglis//Jūsis//Uglis, název řeky Apstėl//Apsta, název louky Spuigė aj.

190