Acta Linguistica Lithuanica

LIX (2008), 29 – 49

Atr akce pádů v komparativních konstrukcích: doplnění a upřesnění

VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA

Institut litevského jazyka

Tento článek dále rozvíjí výzkum hierarchie pádů v litevštině, jehož první část byla představena v Čižik (2003). Výzkum vychází z empirického ověření relativní přístupnosti litevských pádů k pádové atrakci v komparativních konstrukcích typu tokie dalykai kaip žvaigždės „takové věci jako hvězdy“ (kde podstatné jméno v komparativní konstrukci může být v nominativu nebo může být přitaženo do pádu předmětu srovnání v hlavní větě). Výskyt atrakce není určen pouze pádem, ale také kategoriálními vlastnostmi podstatných jmen (životností, číslem, vlastním/obecným jménem), jakož i slovosledem a dalšími syntaktickými faktory. Přístupnost k atrakci však lze použít ke stanovení pozice litevských pádů v hierarchii pádů. Zatímco Čižik (2003) neposkytla údaje o lokálu a výsledky nebyly jednoznačné, pokud jde o relativní pozici genitivu a dativu, dodatečné testy popsané v tomto článku ukazují na následující pořadí pádů: nominativ > akuzativ > dativ > genitiv > instrumentál > lokál.

1. ÚVOD

V tomto článku se znovu¹ probírají komparativní konstrukce typu toks kaip X², např.:

¹ Téma pádové atrakce navrhl prof. Axel Holvoet, s jehož pomocí byla pádová atrakce poprvé probrána a první předběžné výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Acta Linguistica Lithuanica 48, v článku „Pádová atrakce v komparativních konstrukcích“ (viz Čižik 2003).

² O tom, proč se tyto konstrukce nazývají komparativními konstrukcemi, a nikoli

29

VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA

(1) Není možné spočítat takové věci, jako jsou hvězdy.

Bylo zjištěno, že v tomto typu srovnávacích konstrukcí může být použito nejen nominativní formy, ale i jiné formy, přizpůsobené určitému tvaru substantiva v hlavní větě. Například ve větě (1) lze použít nejen nominativ, ale i genitiv:

(2) Není možné spočítat takové věci, jako jsou hvězd.

Pokud bychom rekonstruovali srovnávací větu (není možné spočítat takové věci, jaké jsou hvězdy), viděli bychom, že hlavní slovo srovnávací konstrukce plní funkci podmětu, a proto bychom očekávali nominativ (jako ve větě (1)). Ve větě (2) se setkáváme s pádovou atrakcí³, protože slovo srovnávací konstrukce hvězd je v pádu přizpůsobeno substantivu hlavní věty věcí. Ačkoli jsou pády substantiv shodné, nejde o skutečnou shodu, neboť mezi těmito substantivy neexistuje přímý syntaktický vztah⁴. Proto je v takových případech namístě hovořit o pádové atrakci, nikoli o shodě. Cílem tohoto článku je doplnit a upřesnit údaje analyzované v článku uvedeném v poznámce pod čarou, podrobněji popsat, kdy se pádová atrakce vyskytuje, a pojednat o dosud neprobírané účasti lokálu na tomto jevu.

2. POPIS EXPERIMENTU

V prosinci 2002 bylo třicet respondentů z Vilniuské univerzity dotázáno na srovnávací výrazy, na to, jak by se měly užívat podle Gramatiky současné litevštiny, viz Čižik (2003: 1–2). Ve výzkumu syntaktických vztahů se konstrukce tohoto typu nazývají redukované srovnávací věty (viz Holvoet & Judžentis, red., 2003: 144–145).

³ Atrakcí (angl. attraction) se rozumí přizpůsobení tvarů dvou slov, která nejsou navzájem spojena přímým syntaktickým vztahem (Matthews 1997: 29). Termín atrakce byl převzat z řecké gramatiky: začal ho používat J. Grimm (Grimm 1866), který tento jev jako první prozkoumal v němčině. Tento termín se nejčastěji používá při pojednání o vztažných větách.

O atrakci v litevštině se jako první zmínil A. Šleicher. Uvádí tuto větu s atrakcí: jis turėjo dukterį taip gražie kaip jo pace a dodává, že nikdy neslyšel, že by lidé mluvili jinak, tedy bez atrakce, ačkoli věta bez atrakce se nepovažuje za chybnou (viz Schleicher 1856: 330).

⁴ Daugiau žr. Čižik (2003: 4).

30

Linksnių atrakcija lyginamosiose konstrukcijose

Studentů prvního ročníku Fakulty matematiky a informatiky (ve věku 18–20 let). Těmto studentům byly dvakrát předloženy dotazníky s větami, u nichž se dala očekávat pádová atrakce. Studenti měli ze dvou nabídnutých tvarů jména vybrat jeden nebo oba, pokud se podle jejich názoru tyto tvary mohly ve větě vyskytovat. V obou případech byly předloženy různé věty (celkem 75 různých vět, získáno 2250 odpovědí); pracovalo se jak s obecnějšími kategoriemi (příslušnost k určitému slovnímu druhu), tak s podkategoriemi (rod, číslo). Cílem dotazníků bylo zjistit, zda záleží na tom, slova kterého slovního druhu (např. zájmeno, vlastní / obecné podstatné jméno) a s jakými kategoriálními vlastnostmi (např. živé / neživé, skloňované / nesklonné, jednotné / množné číslo) se užívají jako řídící slova srovnávacích konstrukcí⁵. Jelikož tento průzkum nebyl úplný, tj. neobsahoval věty s lokálem, nebylo určeno postavení genitivu a dativu v pádové hierarchii, byla v roce 2007 provedena druhá anketa. Tentokrát bylo osloveno sedmdesát tři studentů I., II., III. a IV. ročníku Filologické fakulty Vilniuské univerzity⁶. Bylo jim předloženo 105 různých vět (58 vět, které byly předloženy studentům fakulty MIF, a 47 nových, doplňujících vět), získáno 7665 odpovědí. Výrok „pádová atrakce se neuplatňuje“ znamená, že žádný z dotázaných nepoužil větu s atrakcí, nebo že tutéž větu použili nejvýše tři lidé (což představuje přibližně 3% všech vět daného typu a považuje se za chybu). Pokud se pádová atrakce uplatňuje, ale počet vět s atrakcí se od hranice chyby liší jen velmi málo (přibližně o 1%), lze mluvit o hraničních případech atrakce. Výrok „atrakce je téměř nemožná“ znamená, že ve většině případů se atrakce neuplatňuje, i když je někdy možná. U většiny případů probíraných v článku jde o fakultativní atrakci: věty s atrakcí tvoří méně než polovinu všech vět daného typu.

3. TYPY SROVNÁVACÍCH KONSTRUKCÍ

V předchozím článku (Čižik 2003) byly podle syntaktické funkce při obnovení celé srovnávací věty vyčleněny a probrány dva typy srovnávacích konstrukcí:

⁵ Na základě údajů z tohoto průzkumu byl napsán také článek zmíněný v první poznámce pod čarou.

⁶ Za údaje z prvního průzkumu děkuji Dorotě Čižik (absolventce bakalářského studia na fakultě MIF Vilniuské univerzity) a za údaje z druhého průzkumu vyučujícím Filologické fakulty Vilniuské univerzity: dr. Artūru Judžėnčisovi, dr. Daivě Sinkevičiūtė a dr. Jurgiui Pakerisovi.

31

VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA

Po obnovení celé srovnávací věty byly vyčleněny a probrány dva typy srovnávacích konstrukcí:

i) srovnávací konstrukce plnící funkci příslovečného určení způsobu (tj. konstrukce se spojkou jako a korelačním výrazem tak), např.:

(3) Romas tave myli kaip sūnų.

= Romas tě miluje tak, jako miluje syna.

(slovo vyjadřující standard srovnání plní funkci předmětu)

(4) Kam mums pyktis kaip kažkokiems neprotingiems padarams.

= Kam mums pyktis, kaip pykstasi kažkokie neprotingi padarai.

(slovo vyjadřující standard srovnání plní funkci podmětu)

ii) srovnávací konstrukce plnící funkci přívlastku (tj. konstrukce se spojkou jako a korelačním slovem takový, -á), např.:

(5) Miške randu tokių gėrybių kaip grybų, uogų.

= V lese nacházím takové plody, jako jsou houby a bobule.

(slovo vyjadřující standard srovnání plní funkci subjektu)

Z příkladů vyplynulo, že atrakce pádů je typická pouze pro věty jako (4)⁷ a (5), v nichž slovo vyjadřující standard srovnání může navzdory tomu, že v rekonstruované srovnávací větě plní funkci subjektu, získat tutéž formu nepřímého pádu, jakou má slovo vyjadřující objekt srovnání v hlavní větě. Pro věty jako (3) atrakce typická není, protože pádová forma hlavního slova odráží jeho funkci objektu ve srovnávací větě⁸. Jak již bylo zmíněno, tento článek se bude zabývat srovnávacími konstrukcemi, které plní funkci přívlastku. Důvodem je, že bylo obtížnější určit faktory, jež určují atrakci pádů v tomto typu vět; navíc, jak již bylo zmíněno, cílem článku je doplnit a upřesnit dříve získané výsledky, pojednat o dosud nezkoumaném lokálu a zjistit, jak výsledky průzkumu mezi studenty litevské filologie odpovídají výsledkům průzkumu mezi studenty fakulty MIF. Tento článek se tedy zabývá srovnávacími konstrukcemi se spojkou kaip a korelativním slovem toks,

⁷ Plačiau apie atrakciją tokio tipo sakiniuose žr. Čižik (2003: 7–9).

⁸ Výjimku tvoří věty se záporem: akuzativ může být nahrazen genitivem. Více k tomu viz Čižik (2003: 6–7).

32

Linksnių atrakcija lyginamosiose konstrukcijose

-ia. Tento typ srovnávacích konstrukcí plní pouze jednu funkci — funkci subjektu —, to však nevysvětluje pravděpodobnost atrakce, a proto se zkoumalo, zda pádovou atrakci určují kategorické vlastnosti podstatných jmen.

4. TYPY PÁDOVÉ ATRAKCE

4.1. Nejprve jsou probírány faktory, které jsou ovlivněny syntaktickou strukturou hlavní věty, tj. pád, který by měl při použití pravidla atrakce nahradit nominativ. Podle toho, který pád by mohl být použit místo nominativu, byly zkoumané konstrukce rozděleny do pěti skupin:

– při atrakci by nominativ nahradil genitiv — NOM. / GEN.

– při atrakci by nominativ nahradil dativ — NOM. / DAT.

– při atrakci by nominativ nahradil akuzativ — NOM. / ACC.

– při atrakci by nominativ nahradil instrumentál — NOM. / INSTR.,

– při atrakci by nominativ nahradil lokál — NOM. / LOC.

Vliv pádové formy byl skutečně zaznamenán: atrakci lze uplatnit ve všech případech, kdy lze nominativ nahradit akuzativem (třetí skupina); atrakce se někdy vyskytuje a někdy ne, pokud se v hlavní větě používají instrumentálové nebo lokálové formy — v srovnávací konstrukci je nominativ zřídka nahrazován instrumentálem (čtvrtá skupina) a lokálem (pátá skupina); když má podstatné jméno v hlavní větě označující objekt srovnání formu genitivu nebo dativu, atrakce se vyskytuje nejčastěji (první a druhá skupina).

Dále se zkoumalo, které další faktory kromě gramatické funkce nebo pádu slova vyjadřujícího objekt srovnání by mohly určovat výskyt atrakce, když se používají konstrukce jak s pádovou atrakcí, tak bez ní. Byly zohledněny kategorické vlastnosti podstatného jména: začalo se obecnější kategorií — slovním druhem. Jak ukázal výzkum, u zájmen se pádová atrakce uplatňuje zřídka. Dále se zkoumalo, u kterých podstatných jmen je pádová atrakce možná a u kterých nikoli. V tomto ohledu se jako významný ukázal protiklad vlastních a obecných podstatných jmen. Nakonec se zjišťovalo, zda mají vliv další kategorické vlastnosti podstatného jména: „živé: neživé“, „počitatelné: nepočitatelné“, „jednotné číslo: množné číslo“. Ukázalo se, že kategorická vlastnost „živé: neživé“ někdy pádovou atrakci ovlivňuje. Při zkoumání vlivu kategorických vlastností na pádovou atrakci se navíc

33

VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA

Vynořil se další faktor určující pravděpodobnost atrakcí — rozdíly ve větné struktuře.

4.2.1. Protože je pádová atrakce pravděpodobná ve všech případech, kdy má substantivum vyjadřující srovnávaný objekt tvar akuzativu, začněme třetí skupinou — NOM. / ACC. Ze souhrnu údajů z prvního a druhého průzkumu vyplynulo, že i tehdy, když lze nominativ vždy nahradit akuzativem, mají kategorie substantiv větší vliv na pádovou atrakci: u zájmen a vlastních jmen je pravděpodobnost atrakce poloviční ve srovnání s apelativy. Výsledky druhého průzkumu tedy potvrdily, že:

i) pádová atrakce je možná u zájmen, srov. (6), (7), ačkoli se častěji užívají tvary nominativu, srov. věty bez atrakce (8), (9):

(6) Překvapit takové, jako jsme my, je těžké. srov. takové, jací jsme my

(7) Takového mrzouta, jako jsi ty, je těžké rozveselit. srov. takového, jaký jsi ty

(8) Překvapit takové, jako jsme my, je těžké.

(9) Takového mrzouta, jako jsi ty, je těžké rozveselit.

Nový průzkum ukázal, že v případě zájmen informanti někdy odmítají konstrukce s pádovou atrakcí. Dochází k tomu tehdy, když je ve větě užit určitý tvar slovesa: je-li ve větě užit infinitiv, pádová atrakce se u zájmen uplatňuje snáze, srov. věty (6), (7) s větami (10), (11), v nichž atrakce nebyla zaznamenána:

(10) Každý si všimne takové dívky, jako jsi ty.

(11) Každý vynadá takovým rošťákům, jako jsou oni.

ii) pádová atrakce je možná u vlastních jmen, ačkoli běžnější jsou tvary nominativu, srov. (12), (13), (14) a (15), (16), (17):

(12) Nestyděla se mít takového muže, jako je Brazauskas. srov. takového muže, jakým je Brazauskas

(13) Všem lze uvést jako příklad takové lidi, jako jsou Petrauskai. srov. takové lidi, jací jsou Petrauskai

(14) Do takového města, jako je Paříž, rádo přijíždí mnoho mladých lidí. srov. do takového města, jakým je Paříž

34

Linksnių atrakcija lyginamosiose konstrukcijose

(15) Nestyděla se mít takového manžela, jako byl Brazauskas.

(16) Jako příklad lze všem uvést takové lidi, jako jsou Petrauskai.

(17) Do takového města, jako je Paříž, rádo přijíždí mnoho mladých lidí.

iii) pádová atrakce je možná a častější také u obecných podstatných jmen: (a) u obecných podstatných jmen, která se skloňují podle čísla a označují osoby či živé bytosti, srov. (18), (19), ačkoli věty s nominativem jsou častější, srov. (20), (21):

(18) Ne každý si může dovolit takový luxus, jako je mít dítě.

(19) Takové tvory, jako jsou hadi, neuvidíš všude.

(20) Ne každý si může dovolit takový luxus, jako je dítě.

(21) Takové tvory, jako hadi, neuvidíš všude.

(b) u obecných podstatných jmen skloňovaných podle čísla, která označují neživé objekty — věci, názvy dějů, abstraktní pojmy, srov. (22), (23), (24), ačkoli i v tomto případě jsou běžnější tvary v nominativu, srov. (25), (26), (27):

(22) Je příjemné dostat takový dárek, jako je počítač.

(23) Poslanci zřídka plní takové věci, jako jsou sliby.

(24) Je radostné darovat takový dar, jako je smích.

(25) Je příjemné dostat takový dárek, jako je počítač.

(26) Poslanci zřídka plní takové věci, jako jsou sliby.

(27) Je radostné darovat takový dar, jako je smích.

(c) u obecných podstatných jmen, která se podle čísla neskloňují, srov. (28), (29), (30); stejně jako v předchozích případech se častěji užívají věty s nominativem, srov. (31), (32), (33):

(28) Takové jídlo, jako je tvaroh, dochuť smetanou.

(29) Takovou potravinu, jako je cukr, vyrábějí také z cukrové řepy.

(30) Mnoho lidí má rádo takové jídlo, jako je slanina.

(31) Takové jídlo, jako je tvaroh, dochuť smetanou.

(32) Takovou potravinu, jako je cukr, vyrábějí také z cukrové řepy.

(33) Mnoho lidí má rádo takové jídlo, jako je slanina.

Všechny shrnuté případy atrakce pádů, kdy je nominativ nahrazen akuzativem, jsou uvedeny ve schématu 1.

35

VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA

Schéma 1.Atrakce pádů, kdy je nominativ nahrazen akuzativem.

4.2.2. Stejný výzkum byl proveden také s větami druhé skupiny — NOM. / DAT., kde by měl být v případě atrakce nominativ nahrazen dativem. Stejně jako v prvním případě jsme se pokusili zjistit, u kterých jmen je atrakce pádů možná a u kterých nikoli a jaký vliv mají kategoriální vlastnosti podstatného jména. Druhý průzkum umožnil upřesnit údaje z prvního průzkumu: u vět druhé skupiny (NOM. / DAT.) lze stejně jako u vět první skupiny (NOM. / ACC.) atrakci použít téměř vždy — výjimkou jsou věty se zájmeny.

Atrakce pádů se u zájmen obvykle nepoužívá, např.:

(34) *Takovou věc bych nesvěřil takovému, jako jsi ty.

(35) *Ani nevím, jak takovému, jako jsi ty, poděkovat.

(36) *I kdybys zůstal bez kožichu, takovým, jako jsou oni, se nehodíš.

(37) Takovou věc bych nesvěřil takovému, jako jsi ty.

(38) Ani nevím, jak takovému, jako jsi ty, poděkovat.

(39) I kdybys zůstal bez kožichu, takovým, jako jsou oni, se nehodíš.

Někdy je atrakce pádů možná i u zájmena (jde o okrajový případ — ve většině vět se užívá nominativ), např.:

(40) Takovým studentům jako vám se podaří složit zkoušku.

(41) Takovým studentům jako vy se podaří složit zkoušku. (nominativ je běžnější)

Možnost atrakce ve větě (40) mohla být dána umístěním srovnávací konstrukce-

36

Linkšnių atrakcija lyginamosiose konstrukcijose

ce, tj. srovnávací konstrukce stojí před přísudkem, srov. větu (40) s větami (34), (35), a také tím, že mezi srovnávací konstrukci a přísudek vstupuje přímý předmět, srov. větu (40) s větou (36)⁹.

Druhé šetření ukázalo, že se atrakce uplatňuje u vlastních jmen, ačkoli častější jsou věty s nominativem, např.:

(42) O teplém noclehu pod střechou se takovému ubožákovi jako Raulovi ani nesnilo.

(43) Takovým pracovitým lidem jako Januliai je i nejdelší den v roce příliš krátký.

(44) O teplém noclehu pod střechou se takovému ubožákovi jako Raul ani nesnilo.

(45) Takovým pracovitým lidem jako Januliai je i nejdelší den v roce příliš krátký.

Atrakce pádů je možná u obecných podstatných jmen:

(a) u obecných podstatných jmen skloňovaných podle čísla, označujících osoby a živé bytosti, srov. (46), (47), ačkoli běžnější je užití nominativu, srov. (48), (49):

(46) Takovým ptákům jako vrabcům nejsou mrazy hrozbou.

(47) Takovému člověku jako bezdomovci chutná i černý chléb.

(48) Takovým ptákům jako vrabci nejsou mrazy hrozbou.

(49) Takovému člověku jako bezdomovec chutná i černý chléb.

(b) s počitatelnými apelativními podstatnými jmény označujícími neživé věci, srov. (50), (51), ačkoli obvyklejší je užití nominativu, srov. (52), (53), např.:

(50) Na takové zásoby potravin, jako jsou sušenky, by ve tvé skříňce mělo být dost místa.

(51) Takový mechanismus, jako je jízdní kolo, potřebuje obě kola.

(52) Na takové zásoby potravin, jako jsou sušenky, by ve tvé skříňce mělo být dost místa.

(53) Takový mechanismus, jako je jízdní kolo, potřebuje obě kola.

(c) s nepočitatelnými apelativními podstatnými jmény, srov. (54), (55); stejně jako v předchozích případech je obvyklejší nominativní tvar, srov. (56), (57):

⁹ O tom, že tyto faktory mohou ovlivnit vznik atrakce, viz také dále.

37

VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA

(54) V jeho srdci není místo pro takový pocit, jako je lítost.

(55) Takové činnosti, jako je malování, věnuje příliš mnoho pozornosti.

(56) V jeho srdci není místo pro takový pocit, jako je lítost.

(57) Takové činnosti, jako je malování, věnuje příliš mnoho pozornosti.

Mimochodem, jak již bylo zmíněno, pravděpodobnost atrakce může ovlivnit umístění srovnávací konstrukce ve větě. Ve všech výše uvedených případech (kdy k atrakci dochází) byly srovnávací konstrukce užity před přísudkem, avšak pokud je srovnávací konstrukce užita na konci věty, tj. za přísudkem, pravděpodobnost atrakce se buď výrazně sníží, nebo je atrakce zcela nemožná; věta (58) je například hraničním případem, zatímco věty (59), (60) se považují za chybné a řadí se mezi věty bez atrakce:

(58) Člověk nesmí být dotěrný se svými otázkami vůči takovému člověku, jako je soudce.

(59) *Zkušené lidi je vždy třeba pro takovou práci, jako jsou stavební práce.

(60) *Šimonovi nejsou zvyklí sloužit takovým pánům, jako jsou Němci.

(61) Zkušené lidi je vždy třeba pro takovou práci, jako je stavebnictví.

(62) Šimoniai nejsou zvyklí sloužit takovým pánům, jako jsou Němci.

Případy atrakce pádů, kdy je nominativ nahrazen dativem, a případy, kdy k atrakci pádů nedochází, lze shrnout — viz schéma 2.

Schéma 2. Atrakcí pádů, kdy je nominativ nahrazen dativem.

38

Linksnių atrakcija lyginamosiose konstrukcijose

4.2.3. Dále probereme první skupinu — NOM. / GEN., v níž je v případě atrakce pádů nominativ nahrazen genitivem. Stejně jako v prvních dvou případech jsme se pokusili zjistit, s kterými jmény je atrakce pádů možná a s kterými nikoli a jaký vliv mají kategoriální vlastnosti podstatného jména. Druhé dotazování i v tomto případě umožnilo upřesnit údaje z prvního dotazování: stejně jako u skupiny NOM. / DAT. se atrakce v tomto případě téměř nevztahuje na zájmena, je možná u všech obecných podstatných jmen, ale u vlastních jmen se vyskytuje zřídka. Můžeme tedy říci, že u zájmen se atrakce téměř neuplatňuje, např.:

(63) *Nepotřebuji takového přítele jako tebe.

(64) *Toužím po takovém příteli jako po tobě.

(65) *Straním se takových typů jako jich.

(66) Nepotřebuji takového přítele jako ty.

(67) Toužím po takovém příteli jako ty.

(68) Straním se takových typů jako oni.

Ačkoli zřídka, případy atrakce pádů se vyskytují i u zájmen (nejčastěji se užívá nominativ):

(69) Takových lidí jako my na světě zůstalo málo.

(70) Takových lidí jako my na světě zůstalo málo. (nominativ je běžnější)

Stejně jako v případě druhé skupiny (viz oddíl 4.2.2) mohla být atrakce v této větě způsobena umístěním srovnávací konstrukce, tj. srovnávací konstrukce je použita před přísudkem; srovnejme větu (69) s větami (63), (64) a (65), a také tím, že mezi srovnávací konstrukci a přísudek je vloženo příslovečné určení.

Ukázalo se, že na rozdíl od případu skupiny NOM. / DAT. je atrakce pádů u vlastních podstatných jmen téměř nemožná, např.:

(71) *Ještě jste neviděli takové lidi jako Baranauskovi.

(72) *Nemá ráda takové muže, jako je Antanas.

(73) Ještě jste neviděli takové lidi, jako jsou Baranauskasovi.

(74) Nemá ráda takové muže, jako je Antanas.

Ale i v případě vlastních jmen byla konstrukce s atrakcí informanty někdy hodnocena jako možná, např.:

(75) Takové sousedy, jako jsou Miškiniai, bych nepřál ani jednomu.

39

VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA

(76) Takové sousedy, jako jsou Miškiniai, bych nepřál ani jednomu. (nominativ je běžnější)

Nejspíš je i v tomto případě atrakce možná proto, že srovnávací konstrukce stojí před přísudkem.

Bylo zjištěno, že atrakce je možná u všech obecných podstatných jmen: (a) u obecných podstatných jmen skloňovaných podle čísla, označujících osoby a živé bytosti, srov. (77), (78), ačkoli častější jsou věty s nominativem, srov. (79), (80):

(77) Nepotřebuji takové dítě, jako je narkoman.

(78) Děťátko, taková zvířata, jako jsou želvy, v řece nespatříš.

(79) Nepotřebuji takové dítě, jako je narkoman.

(80) Děťátko, taková zvířata, jako jsou želvy, v řece nespatříš.

(b) u obecných podstatných jmen skloňovaných podle čísla, označujících neživé objekty — věci, názvy činností, abstrakta, např.:

(81) Takové dokumenty, jako jsou pasy, se nehodí ukazovat každému.

(82) Takový konec, jako je vězení, nečekal.

(83) Nemám rád takový hluk, jako je hádka.

Atraktio pádů je v těchto případech také vzácná, častěji se užívají tvary nominativu:

(84) Takové dokumenty, jako jsou pasy, by se neměly ukazovat každému.

(85) Takový konec, jako je vězení, nečekal.

(86) Nemám rád takový hluk, jako je hádka.

(c) s obecnými podstatnými jmény neskloňovanými podle čísla, např.:

(87) Člověk neumí hledat takovou věc, jako je štěstí.

(88) Nechceme takové starosti, jako jsou výdaje.

Stejně jako v dříve uvedených případech jsou i zde obvyklejší věty bez atraktio pádů:

(89) Člověk neumí hledat takovou věc, jako je štěstí.

(90) Nechceme takové starosti, jako jsou výdaje.

V některých případech byla konstrukce s atraktio pádů odmítnuta, např.:

40

Linksnių atrakcija lyginamosiose konstrukcijose

(91) *V klasické čínštině neexistuje takové abstraktní slovo jako pravda¹⁰.

(92) V klasické čínštině neexistuje takové abstraktní slovo jako pravda.

Na základě případů atrakcí u obecných podstatných jmen nelze tvrdit, že by na tyto případy atrakcí mělo vliv umístění srovnávací konstrukce ve větě¹¹. Rovněž nebylo zjištěno, že by u skupiny NOM. / GEN. pravděpodobnost atrakce určovalo to, zda je větný predikát vyjádřen záporným slovesem, nebo slovesem vyžadujícím genitivní doplnění. Případy atrakce pádů, kdy je nominativ nahrazen genitivem, a případy, kdy k atrakci pádů nedochází, lze shrnout — viz schéma 3.

Schéma 3.Atrakcí pádů, kdy je nominativ nahrazen genitivem.

4.2.4. Čtvrtá skupina — NOM. / INSTR., kdy by při atrakci instrumentál měl nahradit nominativ. Na základě údajů z prvního průzkumu bylo zji-

¹⁰ Tato věta s atrakcí byla použita pouze třikrát a je považována za chybnou. Atrakce ve větě nemusela být uplatněna proto, že se autor chtěl vyhnout dvojznačnosti – použitím atrakce pádu by se změnil význam věty: v čínštině neexistuje pojem pravda, nikoli samotný jev jako takový. Viz také větu (64), v níž mohla rovněž vzniknout dvojznačnost.

¹¹ Atrakce je patrná jak ve srovnávacích konstrukcích užitých před predikátem (věty (78), (81), (82)), tak ve srovnávacích konstrukcích užitých po predikátu (věty (77), (83), (87), (88)).

41

Veslava Čižik-Prokaševa

jištěno, že instrumentál nominativ nemění, a to bez ohledu na to, jaké kategoriální vlastnosti má standard srovnání. Druhý průzkum ukázal, že atrakce pádů s instrumentálem je možná, byť velmi zřídka. Bylo zjištěno, že:

i) atrakce pádů se neuplatňuje u zájmen, např.:

(93) *Takovými rodiči, jako jste vy, se lze chlubit.

(94) *Stát se takovým, jako jsi ty, je snadné.

(95) Takovými rodiči, jako jste vy, se lze chlubit.

(96) Stát se takovým, jako jsi ty, je snadné.

ii) atrakce pádů se neuplatňuje u vlastních podstatných jmen¹², např.:

(97) *Chlubit se takovými známými, jako jsou Sopranovi, mohou jen Zasranové.

(98) *S takovým mužem, jako byl Paleikis, byla připravena na všechno.

(99) Chlubit se takovými známými, jako jsou Sopranovi, mohou jen Zasranovi.

(100) S takovým mužem, jako je Paleikis, byla připravena na všechno.

iii) Pádová atrakce se může uplatňovat u obecných podstatných jmen:

(a) u obecných podstatných jmen, která se skloňují podle čísla a označují osoby či živé bytosti, se pádová atrakce nemusí vždy uplatňovat, např.:

(101) *Vždy se může proměnit v takového, jako je otec. (nemožné)

(102) Vždy se může proměnit v takového, jako je otec.

(103) Každé dítě se nadchne takovými přírodními tvory, jako jsou koťaty. (možné)

(104) Každé dítě se nadchne takovými přírodními tvory, jako jsou koťata. (nominativ je běžnější).

Je pravděpodobné, že ve větě (101) není pádová atrakce možná, protože se tím předchází dvojznačnosti: proměnit se v otce znamená něco jiného než proměnit se v člověka podobného otci (viz také poznámku pod čarou 10). Ve větě (103) dvojznačnost nevzniká.

(b) u obecných podstatných jmen, která se skloňují podle čísla a označují neživé objekty — věci, názvy činností, abstrakta — se pádová atrakce obvykle může uplatňovat, např.:

(105) Nedoporučoval bych věřit takovým nesmyslům, jako jsou pomluvami.

¹² Ještě by bylo třeba ověřit, zda se atrakce skutečně neuplatňuje u vět s vlastními jmény. Uváděné příklady jsou považovány za chybu, tj. věty s pádovou atrakcí byly použity pouze po třech. Bylo by možné ověřit, zda by v tomto případě mohla mít na pravděpodobnost pádové atrakce vliv pozice srovnávací konstrukce nebo nějaký jiný faktor.

42

Linksnių atrakcija lyginamosiose konstrukcijose

(106) Nedoporučoval bych věřit takovým nesmyslům, jako jsou pomluvy. (nominativ je běžnější)

Věta (107) je považována za chybnou, protože byly použity pouze tři věty s atrakcí. Možná na to mělo vliv umístění srovnávací konstrukce: srovnávací konstrukce je vložena mezi infinitiv a určitou slovesnou formu (srov. větu (105)):

(107) *Zajímat se o takové události, jako jsou vraždy, má rád ne každý.

(108) Zajímat se o takové události, jako jsou vraždy, má rád ne každý.

(c) u obecných podstatných jmen, která se neskloňují v čísle, např.:

(109) Onemocnět takovou nemocí, jako jsou neštovice, není nebezpečné.

(110) Onemocnět takovou nemocí, jako jsou lepra, není nebezpečné. (nominativ je běžnější)

Případy pádové atrakce, kdy se nominativ mění na instrumentál, a případy, kdy k pádové atrakci nedochází, lze shrnout — viz schéma 4.

Schéma 4.Pádová atrakce, kdy je nominativ nahrazen instrumentálem.

4.2.5. 4.2.5.Nakonec je třeba probrat pátou skupinu — NOM. / LOC., kdy může být nominativ v případě atrakce nahrazen lokálem. Jak již bylo zmíněno, během prvního průzkumu nebyly uvedeny žádné věty s lokálem, proto se analyzují pouze údaje z druhého průzkumu, které ukazují, že pádová atrakce je někdy možná i s lokálem. Proberme tyto případy postupně.

43

VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA

i) pádová atrakce se u zájmen neuplatňuje, např.:

(111) *Jen v takovém, jako je on, nacházím útěchu a klid.

(112) Hledejme příčiny v takových, jako jsou ony.

(113) Jen v takovém, jako je on, nacházím útěchu a klid.

(114) Hledejme příčiny v takových, jako jsou oni.

ii) pádová atrakce se někdy uplatňuje u vlastních podstatných jmen:

(a) u vlastních podstatných jmen označujících osoby a živé bytosti se pádová atrakce neuplatňuje, např.:

(115) *Jen se divím, odkud se v takovém malém človíčkovi, jako je Jonukas, bere tolik síly?

(116) Boj za pravdu vřel dokonce i v takových podvodnících, jako jsou Kazlauskai.

(117) Jen se divím, odkud se v takovém malém človíčkovi, jako je Jonukas, bere tolik síly?

(118) Boj za pravdu vřel dokonce i v takových podvodnících, jako jsou Kazlauskai.

(b) u vlastních podstatných jmen označujících neživé objekty se pádová atrakce uplatňuje, např.:

(119) Pořád sníš o tom, že budeš žít v takové zemi, jako je Afrika.

(120) V takových oblastech, jako jsou Žemaičiai a Tartučiai, byly objeveny zajímavé zvyky.

(121) Pořád sníš o tom, že budeš žít v takové zemi, jako je Afrika. (nominativ je běžnější)

(122) V takových oblastech, jako jsou Žemaičiai a Tartučiai, byly objeveny zajímavé zvyky. (nominativ je běžnější)

iii) atrakce pádu se může uplatňovat u obecných podstatných jmen:

(a) u obecných podstatných jmen skloňovaných podle čísla, která označují osoby či živé bytosti, se atrakce pádu neuplatňuje, např.:

(123) *Vědci už tento virus objevili u takových pacientů, jako jsou nemocní tuberkulózou.

(124) Vyprávěl jsem o touze po svobodě, která tkví nejen ve zvířatech, ale i v takovém Božím tvorovi, jako je člověk.

(125) Vědci už tento virus objevili u takových pacientů, jako jsou nemocní tuberkulózou.

(126) Vyprávěl jsem o touze po svobodě, která tkví nejen ve zvířatech, ale i v takovém Božím tvorovi, jako je člověk.

44

Linksnių atrakcija lyginamosiose konstrukcijose

(b) u obecných podstatných jmen skloňovaných podle čísla, která označují neživé objekty, se atrakce pádu uplatňuje, např.:

(127) V takové knize, jako je encyklopedie, najdeš spoustu zajímavých věcí.

(128) V takových institucích, jako jsou nemocnice, zdraží služby a vzrostou platy.

(129) V takové knize, jako je encyklopedie, najdeš spoustu zajímavých věcí. (nominativ je běžnější)

(130) V takových institucích, jako jsou nemocnice, zdraží služby a vzrostou platy. (nominativ je běžnější)

(c) u obecných podstatných jmen, která se neskloňují podle čísla, se atrakce pádu někdy uplatňuje a někdy ne, např.:

(131) Na takových hostinách, jako jsou křtiny, bývá vždycky velmi veselo.

(132) V takových závodech, jako jsou automobilové závody, obvykle vítězí nejlepší pilot.

(133) Naše síla není v moci, ale v takovém poutu, jako je jednota.

(134) Na takových hostinách, jako jsou křtiny, bývá vždycky velmi veselo. (nominativ je mnohem běžnější)

(135) V takových soutěžích, jako jsou závody, nejčastěji vítězí nejlepší pilot. (nominativ je mnohem obvyklejší)

(136) Naše síla nespočívá v moci, ale v takovém vztahu, jako je jednota. (užívá se pouze nominativ)

To, že ve větě (133) nebyl použit lokál, mohla způsobit sémantika řídícího slova srovnávací konstrukce.

Případy atrakce pádů, kdy je nominativ nahrazen lokálem, i případy, kdy k atrakci pádů nedochází, lze shrnout — viz schéma 5.

45

VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA

Schéma 5. Atrakcí pádů, kdy je nominativ nahrazen lokálem.

5. ZÁVĚRY

Kaip jau buvo pastebėta anksčiau (Čižik 2003), linksnių atrakcija būdinga lyginamosioms konstrukcijoms, bet ne lyginamiesiems sakiniams: atkurtame pilname lyginamajame sakinyje lyginimo standartą galima išreikšti tik vardininku. Šiame straipsnyje aptartos pažyminio funkciją atliekančios lyginamosios konstrukcijos, kurių pagrindinis žodis atlieka subjekto funkciją, ir vardininką keičia netiesioginis (objekto) linksnis, pvz.: Miške randu tokių gėrybių kaip grybų, uogų (vietoje kaip grybai, uogos).

Atrakci mohou způsobovat různé faktory. Druhý průzkum potvrdil, že atrakci ovlivňují:

(a) pád: možnost atrakce určuje PÁDOVÁ HIERARCHIE. O této hierarchii, poprvé popsané jako „hierarchie dostupnosti jmenných frází“ (noun phrase accessibility hierarchy — Keenan, Comrie 1977), viz dále Čižik (2003: 16–17); Holvoet, Semėnienė (2004: 28–32); Holvoet, Semėnienė (2005: 51–54).

(b) inherentní kategoriální vlastnosti jmenného výrazu: slovní druh, vlastní / obecné jméno, živé / neživé)¹³,

¹³ To, že atrakce pádů někdy není patrná u zájmen a vlastních podstatných jmen-

46

Linksnių atrakcija lyginamosiose konstrukcijose

(c) syntaktické faktory:

nefinitní forma (infinitiv): pokud se ve větě užívá infinitiv, vztahuje se atrakce pádů také na zájmena (viz oddíl 4.2.1);

pozice srovnávací konstrukce: v některých případech, kdy srovnávací konstrukce předchází predikátu, lze pozorovat větší sklon k uplatnění pádové atrakce (viz oddíly 4.2.2, 4.2.3); kromě toho může někdy vznik pádové atrakce způsobit také vložení předmětu nebo příslovečného určení mezi řídící slovo srovnávací konstrukce a predikát (viz oddíly 4.2.2, 4.2.3);

nejednoznačnost: aby se předešlo nejednoznačnosti, pádová atrakce se neuplatňuje (viz oddíly 4.2.3, 4.2.4); kromě toho k pádové atrakci nemusí dojít v důsledku významu řídícího slova srovnávací konstrukce (viz oddíl 4.2.5).

Na základě údajů z průzkumu je tedy nejpravděpodobnější, že k atrakci dojde u akuzativu, tj. když je nominativ po uplatnění pravidla atrakce nahrazen akuzativem. Nejméně pravděpodobná je atrakce u lokálu a instrumentálu (nominativ je zřídka nahrazen lokálem nebo instrumentálem), zatímco dativ a genitiv zaujímají mezi těmito pády střední pozici. Druhý průzkum umožnil zpřesnit pořadí pádů. Podle údajů z průzkumu by hierarchie pádů v litevštině měla vypadat takto:

nominativ > akuzativ > dativ > genitiv > instrumentál > lokál¹⁴

u jmenných výrazů může být podmíněna HIERARCHIÍ ŽIVOSTI. W. Croft uvádí následující rozšířenou hierarchii životnosti: zájmeno 1. a 2. osoby < zájmeno 3. osoby < vlastní jméno < obecné podstatné jméno označující osobu < obecné podstatné jméno označující zvíře < obecné podstatné jméno označující neživý předmět; ta se dále skládá ze tří podrobnějších hierarchií: Osoba: první < druhá < třetí Reference: zájmeno < vlastní jméno < obecné podstatné jméno Živost: člověk < živá bytost < neživý předmět (Croft 2004: 130). Další informace o hierarchii životnosti a jejím uplatnění v gramatickém výzkumu viz Čižik (2003: 15-16); Šemėnienė (2005: 70tt); Comrie (1989: 128, 185tt).

¹⁴ Srov. s hierarchií pádů stanovenou Harbertem pro starou horní němčinu: NOM > ACC > DAT > GEN (Harbert 1989: 146). Harbertova studie se zakládá na pádové atrakci v relativních větách.

47

VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA

Čím výše se určité slovo nachází v pádové hierarchii, tím pravděpodobnější je, že bude ovlivněno atrakcí. Je třeba mít na paměti, že pádová atrakce (pádová shoda) je pouze možnost¹⁵, protože častěji se užívají věty, v nichž se tvary jmenných slov neshodují. Kromě toho se vyskytují věty, v nichž se navzdory zjištěné tendenci pádová atrakce neuplatňuje.

LITERATŪRA

Croft, W. 2004: Typology and Universals. 2nd edition. Cambridge: University Press.

Comrie, B. 1989: Language Universals and Linguistic Typology. 2nd edition. Chicago: The University of Chicago Press.

Čižik, V. 2003: Linksnių atrakcija lyginamosiose konstrukcijose. Acta Linguistica Lithuanica 48, 1–17.

Erdmann, O. 1874: Untersuchungen über die Syntax der Sprache Otfrids. Erster Teil. Halle. Reprint: Hildesheim–New York: Olms, 1973.

Grimm, J. 1866: Über einige Fälle der Attraktion. In: Kleinere Schriften III. Abhandlungen zur Literatur und Grammatik. Berlin: Dümmler, 312–348.

Harbert, W. 1989: Case attraction and the hierarchization of case. Proceedings of the Eastern States Conference on Linguistics 6. Ithaca: CLC Publications, 138–149.

Holvoet, A. & A. Judžentis, 2003: Sudėtinio prijungiamojo sakinio aprašymo pagrindai. In: Holvoet & Judžentis, red., Sintaksinių ryšių tyrimai. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 115–172.

Holvoet, A. & L. Semėnienė, 2004: Linksnių teorijos pagrindai. In: A. Holvoet & L. Semėnienė, red., Gramatinių kategorijų tyrimai. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 11–33.

Holvoet, A. & L. Semėnienė, 2005: Veiksnio ir tiesioginio papildinio sąvokos. In: A. Holvoet & R. Mikulskas, red., Gramatinių funkcijų tyrimai. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 39–64.

¹⁵ Anot O. Erdmanno, linksnio atrakcija yra veikiau išimtis nei dėsningumas (Erdmann 1874: 130).

48

Linksnių atrakcija lyginamosiose konstrukcijose

Keenan, E. L. & B. Comrie. 1977: Noun phrase accessibility and Universal Grammar. Linguistic Inquiry 8.1, 63–99.

Matthews, P. H. 1997: Oxford Concise Dictionary of Linguistics. Oxford: University Press.

Schleicher, A. 1856: Handbuch der Litauischen Sprache: Litauische Grammatik. Prag: J. G. Calve’sche Verlagsbuchhandlung.

Semėnienė, L. 2005: Intransityvinio subjekto žymėjimas vardininku ir / ar kilmininku. Acta Linguistica Lithuanica 52: 67–82.

Veslava Čižik-Prokaševa

Lietuvių kalbos institutas

P. Vileišio g. 5, 2055 Vilnius, Lietuva

[email protected]

49