ZIGMAS ZINKEVIČIUS
Oblasti vědeckého výzkumu: baltistika, dějiny litevštiny, dialektologie, onomastika.
ROZŠIŘOVÁNÍ SLOVNÍKU LITEVSKÝCH MÍSTNÍCH NÁZVŮ
Existují místní názvy, které se dnes již nepoužívají, protože objekty jimi označované zanikly. Takové místní názvy jsou však bohatstvím litevského jazyka a je třeba je zařadit do Slovníku. Obvykle je znají pouze starší lidé, kteří by je také měli shromáždit a popsat. Nezáleží na tom, že tyto místní názvy jsou zmiňovány v písemných pramenech. Vzpomínky pamětníků by přinesly významné dodatečné údaje o jejich historii i o historii objektů, které označují. To je patrné z několika příkladů z mého rodného kraje.
Cìbiškės (varianty: Cibikės, Cibikýnė, srov. cìbė ‚koza‘) – tak se v meziválečném období nazýval levý břeh řeky Šventoji severovýchodně od Ukmergė, kdy řeka kvůli přehradě tvořila velkou vodní plochu, která po odstranění přehrady zanikla. Tehdy přestal být potřebný i místní název Cìbiškės a jeho varianty.
Jogvilų Paupė – tak se v mém dětství nazývala mýtina na levém břehu Šventoji, mezi potoky Šiaušupis a Duoburėlis. Po změně hladiny vody se Jogvilų Paupė proměnila v neprůchodné rákosí a její starý název zanikl. Nevím, zda ho dnes někdo ještě používá, snad jen při vzpomínání na minulost.
Jotūniškės – tak se v mém dětství nazýval krásný hájek, který ležel cestou z rodného domu do vesnice Jogvilai. Rostlo v něm mnoho malin, které jsme rádi sbírali. Tento hájek časem zastínil sousední les a jako samostatný objekt zanikl. Spolu s ním se zapomnělo i jeho jméno. Neměl jsem příležitost zjistit, zda si na ně dnes ještě někdo vzpomene.
Pašlaitė – bývalá mýtina na levém břehu Šventoji, jihozápadně od dnešní dálnice. Z jižní strany ji odděloval svah, který dal místu jméno. Tento místní název přestal být potřebný a zanikl poté, co bylo místo při stavbě dálnice zpustošeno. Místní název Pašlaitė dnes může použít už jen starší generace, když vzpomíná na minulost.
Svirnàvietė – místo, které se časem proměnilo v neprůchodné rákosí u ústí Šiaušupisu (přítoku Šventoji). Název pochází od slova svìrnas, ačkoli si už v mém dětství nikdo nevzpomínal, že by tu kdy stála taková budova. Zřejmě to bylo velmi dávno.
Vztah probíraných a podobných místních názvů k analogickým názvům doloženým v písemných pramenech – to už je záležitost sestavovatelů Slovníku. Není pochyb, že
Įžvalgos / Insights
173