PAVEL SKORUPA

Institut litevského jazyka

Oblasti výzkumu: toponomastika, kognitivní onomastika, kognitivní sémantika.

DOI: https://doi.org/10.35321/all81-06

SÉMANTICKÉ OPOZICE V TOPONYMII VILNIUSKÉHO KRAJE

Sémantické opozice v toponymech Vilniuského kraje

ANOTACE

Tato studie se zabývá (sémantickými) opozicemi v současných toponymech Vilniuského kraje (názvech sídel i nesídelních lokalit). Ačkoli tradiční výzkum litevské toponymie, zejména hydronymie, poukazuje na antonymické sémantické vztahy u některých místních názvů založené na rozlišujících prvcích složených i kompozitních názvů, těmto prvkům se nevěnuje náležitá pozornost. Pro výzkum bylo shromážděno 5103 toponym (názvů řek, potoků, rybníků a sídel), které se v současnosti v regionu vyskytují, a bylo identifikováno 400 toponym z tříd hydronym a oikonym, která vytvářejí 191 opozic. Opozice jsou analyzovány nejen z hlediska antonymických sémantických vztahů, ale také formálně, tj. na syntaktické (slovotvorné) rovině je zkoumána úloha komponentů složených a kompozitních názvů.

KLÍČOVÁ SLOVA: opozice, toponymum, současný Vilniuský kraj, sémantické vztahy, antonymické vztahy.

ANOTACE

Článek se zabývá (sémantickými) opozicemi v současných toponymech Vilniuského kraje (názvech sídel i nesídelních lokalit). V tradičních výzkumech litevské toponymie, zejména hydronymie, se uvádějí jednotlivé příklady antonymických místních názvů, dosud však nebyly zkoumány systematičtěji. Pro výzkum bylo shromážděno 5103 současných toponym (názvů řek, potoků, rybníků a sídel) a bylo zjištěno, že 400 toponym (z tříd hydronym a oikonym) tvoří 191 opozic. Opozice jsou analyzovány nejen podle svých antonymických sémantických vztahů, ale také formálně, tj. úloha komponentů složených a kompozitních názvů je zkoumána na syntaktické (slovotvorné) rovině.

Straipsniai / Articles

141

PAVEL SKORUPA

KLÍČOVÁ SLOVA: opozice, toponymum, současný Vilniuský kraj, sémantické vztahy, antonymické vztahy.

ÚVOD

Tradiční výzkum litevské toponymie, resp. hydronymie (zejm. Aleksandras Vanagas 1981a), poukazuje na antonymické vztahy u některých názvů vodních útvarů. Etymologové někdy naznačují, že například přívlastek označující barvu v toponymech je motivován barvou, úrodností či jinou fyzickou vlastností půdy; převládající barvou budov; přívlastky označující velikost jsou motivovány skutečnou velikostí pojmenovaného objektu atd. Obvykle se však těmto rozlišovacím prvkům v toponymech nevěnuje náležitá pozornost (Stachowski 2018).

Antonymický vztah bývá často spojován s rozlišujícími atributy složeného názvu, obvykle s přívlastky označujícími velikost, stáří, vodorovnou či svislou polohu v prostoru, barvu apod., které se užívají jako předřazené nebo postřazené modifikátory k rozlišení dvou totožných názvů. Antonymy jsou tradičně slova s opačným významem, tj. slova v sémantické opozici. Podle Johna I. Saeeda (2016: 63) je termín „opozice“ širším obecným označením, které na rozdíl od „antonyma“ označuje vztah mezi dvěma entitami, aniž by nutně znamenal, že jedna entita je negací druhé. V této studii se proto na opozice nahlíží nejen jako na antonymický sémantický vztah mezi rozlišujícími atributy názvu, ale také jako na jakýkoli typ vztahu mezi rozlišujícími složkami názvů, včetně prvků složených názvů, které mají zřetelně odlišnou funkci. Studie však nezahrnuje analýzu fonetických opozic, tj. totožných názvů, které se liší přízvukovým schématem. Vzhledem k rozsahu článku a velkému počtu opozic také není možné popsat etymologii a motivaci každého vlastního jména, proto je z hlediska etymologie a motivace popsána pouze část z nich.

Předmětem tohoto výzkumu jsou opozice založené na rozlišujících atributech názvů v současné toponymii Vilniuského kraje (názvy sídelní i nesídelní).

Cílem této studie je prozkoumat typické opozice mezi toponymy Vilniuského kraje z hlediska jejich syntaktických rysů a sémantiky rozlišujících atributů.

Článek vychází z analýzy opozic v toponymech (názvech řek, jezer, rybníků a sídel), která se v současnosti nacházejí na území současného Vilniuského kraje, jenž pokrývá velkou část (asi jednu třetinu) meziválečného

142

Acta Linguistica Lithuanica LXXXI

Semantic Oppositions in Vilnius County Toponyms

západního Vilniuského regionu, který je nyní součástí Litvy. Volba toponymie této oblasti k analýze byla dána její dlouhou, pohnutou a často smutnou historií, která výzkum komplikuje, neboť názvy míst v tomto regionu ovlivňovaly jazykové kontakty nejen v důsledku kulturní periferie, ale také dlouhodobé mnohojazyčnosti obyvatelstva. Vilniuský kraj v současnosti sestává ze 6 okresních samospráv, 1 samosprávy a 1 městské samosprávy: samospráva Elektrėnai, okresní samospráva Šalčininkai, okresní samospráva Širvintos, okresní samospráva Švenčionys, okresní samospráva Trakai, okresní samospráva Ukmergė, městská samospráva Vilnius a okresní samospráva Vilnius.

V korpusu 5103 toponym, tj. názvů řek (včetně potoků), jezer, rybníků a sídel (měst, městeček, vesnic a samot) v tomto regionu bylo identifikováno celkem 400 (8%) místních názvů, které tvoří 191 opozic: 25 z 335 názvů řek tvoří 14 (7%) opozic; 78 ze 714 názvů jezer tvoří 37 (20%) opozic; 32 ze 146 názvů rybníků tvoří 12 (6%) opozic; 267 z 3905 názvů sídel tvoří 128 (67%) opozic. V řadě případů jsou v opozici tři nebo více místních názvů z každé kategorie. Všechny vybrané toponymy, které tvoří opozice, se nacházejí ve vzdálenosti od 0,1 do 20 km od sebe.

Toponyma (názvy sídelní i nesídelní) byla shromážděna z webových stránek okresních samospráv Vilniuského kraje; Katastru řek, jezer a rybníků Litevské republiky (litevsky Lietuvos Respublikos upių, ežerų ir tvenkinių kadastras, UETK, https://uetk.am.lt); map Vilniuského kraje na https://www.geoportal.lt; Katalogu litevských místních názvů zaznamenaných z živého jazyka na Oddělení onomastiky Ústavu litevského jazyka (litevsky Lietuvių kalbos instituto Vardyno skyriaus Lietuvių vietovardžių, užrašytų iš gyvosios kalbos, kartoteka); Archivu dotazníků k názvům pozemků Vilniuského regionu na Oddělení onomastiky Ústavu litevského jazyka (litevsky Lietuvių kalbos instituto Vardyno skyriaus prieškarinės Vilniaus krašto žemės vardyno anketų archyvas); při analýze byly varianty některých podob názvů ověřeny na mapě Ruského impéria z roku 1872 (dále jen REM 1872) (https://mapire.eu/en/map/russia-1872/).

1. SYNTaktické rysy opozic v toponymii

Tato studie vychází nejen z analýzy typických antonymických sémantických vztahů mezi toponymy Vilniuského kraje, ale zahrnuje také jejich formální analýzu, tj. úlohy složek (složených a odvozených) názvů

Straipsniai / Articles

143

PAVEL SKORUPA

komponentů na syntaktické (slovotvorné) úrovni. První část článku tedy analyzuje syntaktické rysy toponym.

1.1. Předmodifikátory a postmodifikátory

Bylo zjištěno, že většina opozic ve víceslovných toponymech je utvářena takovými prvky, jako jsou rozlišující atributy, které fungují jako předmodifikátory nebo postmodifikátory názvu místa, tj. samostatná slova (např. kvalifikační přídavná jména) se umisťují buď před modifikovaný název, nebo za něj.

1.1.1. Samostatná slova jako předmodifikátory a postmodifikátory

Opozice založené na antonymických vztazích samostatných slov v předřazené nebo postpozici se tvoří podle těchto vzorců: nulový modifikátor + název x předmodifikátor + název, předmodifikátor + název x předmodifikátor + název, název + nulový modifikátor x název + postmodifikátor. Z hlediska slovotvorby se toponymické opozice s předmodifikátory a postmodifikátory řadí mezi víceslovné názvy míst.

Vzor nulový modifikátor + název x předmodifikátor + název lze pozorovat ve 28 opozicích: 2 opozice říčních názvů – Upės x Mažoji Upės, Keṅa x Mažoji Keṅa; 2 opozice názvů jezer – Antavilio ežeras (lake) x Mažasis Antavilio ežeras, Gul̇binas x Mažasis Gul̇binas; 24 opozic názvů sídel – Bezdonys (tn) x Bezdonys (v) x Aukštieji Bezdonys (v), Brastà x Naujoji Brastà, Būda x Senoji Būda x Naujoji Būda (El mun.), Būda x Senoji Būda (Trak. D. mun.), Būda x Semeliškių Būda (Aukštadvaris eldership), Gedūnai x Didieji Gedūnai, Jagėl̇onys x Kl̇oniniai Jagėl̇onys, Kál̇viai x Naujoji Kál̇viai, Karkl̇ėnai x Užupio Karkl̇ėnai x Didieji Karkl̇ėnai, Katutiškės x Mažosios Katutiškės, Kudżionys x Mažieji Kudżionys, Laibiškės x Didžiosios Laibiškės, Lentvaris (tn) x Lentvaris (v) x Naujȧsis Lentvaris (v), Liepónys x Mažieji Liepónys, Maceliai x Senieji Maceliai, Medininkai x Didieji Medininkai, Migučionys x Senieji Migučionys x Nau̇jieji Migučionys, Pamerkys x Aukštasis Pamerkys, Piktakonys x Nau̇jieji Piktakonys, Rėva x Naujoji Rėva, Riešė (stead.) x Riešė (v) x Mažoji Riešė x Didžioji Riešė, Tarti̇okas x Šalčininkėlių Tarti̇okas, Trakai (tn) x Senieji Trakai (v) (Trak. D. mun.), Zaduvarninkai x Nau̇jieji Zaduvarninkai.

Vzor předmodifikátor + název x předmodifikátor + název lze pozorovat v 25 případech: 1 opozice říčních názvů – Didysis Pìrčiupis x Mažàsis Pìrčiupis; 3 opozice názvů jezer – Didelis Macijonėlis x Mažàs Macijonėlis, Didysai Siaurys x Mažàsai Siaurys, Didieji Vageikai x Mažieji Vageikai; 21 opozic názvů sídel – Didieji Baušiai x Mažieji Baušiai, Nau̇jas Jaṅavas x Šėnas

144

Acta Linguistica Lithuanica LXXXI

Semantic Oppositions in Vilnius County Toponyms

Janāvas, Māžosios Kabiškės x Didžiosios Kabiškės, Aukštieji Karklėnai x Žemieji Karklėnai, S enosios Kietaviškės x Naujosios Kietaviškės, Mažoji Kūosinė x Didžioji Kūosinė, Didieji Lygainiai x Mažieji Lygainiai, Senieji Miežionys x Naujieji Miežionys, Kalniniai Mijaugonys x Kloniniai Mijaugonys, Naują Pašaminė x Seną Pašaminė, Naujosios Rakliškės x Senosios Rakliškės, Aukštieji Rusokai x Žemieji Rusokai, Aukštieji Semeniukai x Žemieji Semeniukai, Mažosios Sėlos x Didžiosios Sėlos, Senas Strūnaitis x Naujas Strūnaitis, Aukštieji Suirnai x Žemieji Suirnai, Nauji Saminiai x Seni Saminiai, Naujasis Tarpu­pis x Senasis Tarpu­pis, Senosios Viešos x Aukštosios Viešos x Žemosios Viešos, Baltoji Vokė (tn) (Šlčn. D. mun.) x Juodoji Vokė (V C mun.) x Baltoji Vokė (V C mun.), Trakų Vokė (V C mun.) x Mūrinė Vokė (V C mun.).

Vzor název + postmodifikátor x název + postmodifikátor lze pozorovat ve 3 opozicích: 1 opozice říčních názvů – Čudy­kas Didelis x Čudy­kas Mažas; 2 opozice názvů jezer – Īlma Didžioji x Īlma Mažoji, Nevardas Aukštas x Nevardas Žemas.

Jak je patrné z výše uvedených příkladů, vzory nulový modifikátor x předmodifikátor a předmodifikátor x předmodifikátor jsou nejproduktivnější ve třídě opozic názvů sídel: tvoří 28, respektive 25 z celkových 191 opozic.

1.1.2. Číslovky jako postmodifikátory

U velkého počtu názvů rybníků a sídel (32, respektive 114) se používají číslovky k rozlišení dvou totožných toponym (v některých případech tří či více názvů). Takové toponymické konstrukce netvoří sémantické opozice a lze je pozorovat pouze u názvů rybníků a sídel, které nejčastěji odpovídají vzorcům název + nulový modifikátor × název + postmodifikátor a název + postmodifikátor × název + postmodifikátor, přičemž druhý z nich je nejproduktivnější (celkem 51 případů).

Vzor název + nulový modifikátor x název + postmodifikátor lze pozorovat v těchto případech: 1 opozice názvů rybníků – Bražuolės x Bražuolės I x Bražuolės II; 6 opozic názvů sídel – Antakalnis x Antakalnis I x Antakalnis II x Antakalnis III, Būda (Trakai eldership) x Būda I x Būda III, Naujālaukis (Naujālaukis I) x Naujālaukis II (El D. mun.), Naujālaukis x Naujālaukis II (Trak. D. mun.), Nemenčinė x Nemenčinė II, Versekà x Versekà I x Versekà II.

Vzor název + postmodifikátor x název + postmodifikátor lze pozorovat v těchto případech: 11 opozic názvů rybníků – Buivy­diškių I x Buivy­diškių II x Buivy­diškių III x Buivy­diškių IV x Buivy­diškių V x Buivy­diškių VI, Juodės I x Juodės II x Juodės III x Juodės IV, Mostiškių I x Mostiškių II, Navakonių I x Navakonių II, Šalčininkų I x Šalčininkų II, Taujenų x Taujenų II, Tetėnų I x Tetėnų II, Tolkiškių I x Tolkiškių

Straipsniai / Articles

145

PAVEL SKORUPA

II, Turniškių I x Turniškių II, Viesų I x Viesų II x Viesų III, Virkščių I x Virkščių II; 44 opozic označení sídel – Alėšiškės I x Alėšiškės II, Aliōnys (Aliōnys I) x Aliōnys II, Antaliẽdė I x Antaliẽdė II, Arēnai I x Arēnai II, Ažumiškė I x Ažumiškė II, Bastūnai I x Bastūnai II, Buivydžiai I x Buivydžiai II, Būrblīškė I x Būrblīškė II, Dailydūkas I x Dailydūkas II, Gemeliškis I x Gemeliškis II, Gimžiai I x Gimžiai II, Jušìškis I x Jušìškis II, Kalnuõtė I x Kalnuõtė II x Kalnuõtė IV x Kalnuõtė V x Kalnuõtė VII, Kiaukliškis I x Kiaukliškis II, Kochanovōka I x Kochanovōka II x Kochanovōka III, Kryžiãuka I x Kryžiãuka II, Kunigiškiai I x Kunigiškiai II, Kūosinė I x Kūosinė II x Kūosinė III, Lapiškiai I x Lapiškiai II, Levãniškis I x Levãniškis II, Liūnai I x Liūnai II, Lygūmai I x Lygūmai II, Maigiai I x Maigiai II, Malinãuka I x Malinãuka II, Myliãi I x Myliãi II, Meriónys I x Meriónys II, Nacẽliškiai I x Nacẽliškiai II, Naujãsodis I x Naujãsodis II, Navasiõlkai I x Navasiõlkai II x Navasiõlkai III, Nenōrtai I x Nenōrtai II, Pãgaigalė I x Pãgaigalė II, Parijà I x Parijà II, Pašilė I x Pašilė II x Pašilė III, Piliakalnis I x Piliakalnis II, Poguliãnka I x Poguliãnka II, Ramõniškiai I x Ramõniškiai II, Raudõnė I x Raudõnė II, Sakališkė I x Sakališkė II, Saveikiškia I x Saveikiškia II, Šẽškuškė I x Šẽškuškė II, Šẽšuolėliai I x Šẽšuolėliai II, Ūosininkai I x Ūosininkai II x Ūosininkai III, Urnėžiai I x Urnėžiai II, Vaičiukiškė I x Vaičiukiškė II, Varnikėliai I x Varnikėliai II.

Užívání čísel v místních názvech je charakteristické pro poměrně nedávné nominační vzorce, zejména od počátku 20.^th století (Štěpán 2009: 915). Je důležité si povšimnout, že čísla se používají pouze v oficiálních zdrojích (na webových stránkách obcí, v dokumentech a na mapách apod.) k rozlišení totožných názvů, zatímco místní obyvatelé tato jména obvykle s čísly neužívají. Například Buivỹdžiai I a Buivỹdžiai II se oba označují jako Buivỹdžiai; stejně tak Ūosininkai I, Ūosininkai II a Ūosininkai III jsou v živém jazyce známy jako Ūosininkai. Stejné užívání se vztahuje i na názvy rybníků. Všechny názvy rybníků, zejména ty, které jsou doplněny čísly, jsou umělými toponymickými objekty pojmenovanými podle míst, kde se nacházejí, a jejich názvy vznikly transonymizací. Nejsou proto předmětem zájmu a dále se neanalyzují.

1.2. Afiksy

V řadě případů může být opozice místních názvů tvořena afixy, tj. předponami nebo příponami, zejména zdrobňovacími příponami, které stojí v protikladu k názvům bez jakýchkoli modifikačních prvků (názvům s nulovými modifikátory).

146

Acta Linguistica Lithuanica LXXXI

Semantic Oppositions in Vilnius County Toponyms

1.2.1. Přípony

Skupina opozic založených na zdrobňovacích příponách je největší a zahrnuje následujících 69 případů: 9 opozic názvů řek – Lãtvė x Latvėlė, Luknà x Luknelė (Baltėlė), Kenà x Kenėlė (Kinėlė), Mūšià x Mušėlė, Nėrupis x Nerupėlìs (viz také 1.3.), Strūnà x Strūnėlė, Šalčià x Šalčýkščia, Zizdrà x Zizdrėlė, Žeimenà x Žeimenėlė; 30 opozic názvů jezer – Akìs x Akėlė (a také dvě další jezera Akìs ve stejném starostenství, která tvoří opozici s Akėlė), Bakà x Bakūtis, Báltas x Baltėlis x Baltėlis, Bėlỹs x Bėlaitis, Beržuõlis x Beržuoliùkas, Briaũnis x Briauniùkas, Bedùgnis x Bedugniùkas, Drabùžis x Drabužáitis, Gėjus x Gėjùkas, Gėlà x Gėlaitis, Gruõžys x Gruožáitis, Gaigãlis x Gaigalùkas, Gėlvis x Gelvaitis, Jagùdis x Jaguðėlìs, Juodýnas x Juodynėlis, Kãris x Karaìtis, Krãkinis x Krakinùkas, Kretū́onas x Kretuõnūkštis, Liėdis x Liedáitis, Mónis x Monáitis, Pažemỹs x Pažemėlis, Skritis x Skričiùkas, Spindžius x Spindžiùkas, Sudotà x Sudotėlis, Šẽrnis x Šermùkas, Šamìnis x Šaminėlis, Šiemetis x Šiemetùkas, Švenčiùs x Švenčiùkas, Ungurỹs x Unguráitis, Varnãkis x Varnakėlis; 30 opozic názvů sídel – Akmenà (v) x Akmenà (v) x Akmenėlė (v), Barbiškis x Barbiškėlis, Bardìškiai x Bardiškėliai, Bugėnai x Bugenėliai, Dainavà x Dainavėlė, Deltuvà (tn) x Deltuvėlė (v), Dùsmenys x Dusmenėliai, Gruõžninkai x Gruožninkėliai, Grūžos x Gruželės, Juodýnas x Juodynėlis, Júodiškis x Juodiškėlis, Laukėnai x Laukenėliai, Lazdýnai x Lazdinėliai, Makučiai x Makučiukai, Miškiniai x Miškinėliai, Mūsningai x Musninkėliai, Naidài x Naidėliai, Nemenčìnė x Nemenčinėlė, Prūdiškė x Prūdiškėlė, Purnùškės x Purnuškėliai, Raguva x Raguvelė, Sámninkai x Samninkėliai, Slabadà x Slabadkà, Šalčininkai (v) x Šalčininkai (tn) x Šalčininkėliai (v), Šiukštiškiai x Šiukštiškėliai, Švenčionys x Švenčionėliai, Taujėnai (tn) x Taujėnai (v) x Taujėnėliai (v), Trãkai (v) x Trãkai (stead.) x Trakėliai (v) (Švnč. D. mun.), Versekà x Versekėlė, Vytinė x Vytinėlė.

Nejproduktivnější přípony jsou -el- (–is, -ė, -iai) a -el- (–is, -ė, -ės, –iai) (30 a 13 případů) u názvů sídelních i nesídelních objektů. Všechna zdrobnělá toponyma jsou příponovými deriváty toponym, vůči nimž stojí v opozici, a vznikají pod vlivem toponymického kontextu. Podle Vanagase (1970: 75) lze tato toponyma považovat za pokračování („kontinuum“) primárních místních názvů. Jejich vztah k toponymickému kontextu vyjadřuje společný kořen, zatímco přípona označuje vztahy příslušnosti (posesivity) a původu. Tyto vztahy odrážejí podřízenost z hlediska příslušnosti (nebo kvantity) a jsou určeny vzájemným vztahem samotných toponymických objektů; poskytují určitou informaci (vztah příslušnosti–původu). Zdrobnělá toponyma uvedená v této části označují objekty, které se vyznačují svou velikostí a jsou menší než objekty, podle jejichž názvů byla odvozena jejich zdrobnělá jména. Ve všech výše uvedených případech se toponymické objekty nacházejí ve velmi těsné blízkosti.

Straipsniai / Articles

147

PAVEL SKORUPA

1.2.2. Předpony

There are only two oppositions based on prefix derivatives that can be found among settlement names: Ūdrõnys x Paūdronys, Voverė x Pavoverė. The prefix pa-derivatives in the Lithuanian language denote a place below or near something. Ūdrõnys and Paūdronys are two villages in the vicinity of the village Tãbariškės in Turgeliai eldership, Šlčn. D. mun. Both villages are in close proximity and are located on the opposite sides of the road to Turgėliai. According to Marija Razmukaitė (2009: 34), oikonyms with the suffix -onys (-oniai) are pluralia tantum derivatives from personal names with patronymic suffixes -aitis, -ėnas, -onis, -ūnas. Thus, it may be claimed that the settlement name Ūdrõnys is a derivative from the anthroponym ^Ūdrỹs. The prefix pain the opposition Ūdrõnys and Paūdronys indicates the relationships of belonging (possessivity) and origin.

Druhou opozici v této kategorii tvoří dvě vesnice, Voverė a Pavoverė, které leží 4 km od sebe na pravém břehu řeky Voveraitė² (pravostranného přítoku řeky Žeimena) ve starostenství Pabradė, obci Švč. D. Vesnice Pavoverė leží blízko (0,3 km) soutoku řek Voveraitė a Žeimena, zatímco Voverė se nachází 4 km od Pavoverė, výše proti proudu řeky Voveraitė. Obě vesnice Voverė a Pavoverė obklopují lesy (Katelniškės, Kulniškės, Pavoverės, Voverės). Tyto názvy sídel byly motivovány potamonymem vodního toku, u něhož se nacházejí, zatímco předpona pa v názvu Pavoverė vyjadřuje nejen vztah tohoto sídla k potoku a vesnici Voverė, ale také k lesům Pavoverės a Voverės, v jejichž těsné blízkosti leží. Předpona pa také slouží jako rozlišovací prvek mezi dvěma názvy sídel a vyjadřuje vztahy posesivity a původu.

1.3. Složené místní názvy

Mezi toponyma zkoumaného regionu byly zařazeny pouze dvě opozice složených názvů bez samostatných slov užitých jako předřazené nebo dodatečné modifikátory: jedna opozice složených názvů sídel Senãduaris x Naujãdvaris a jedna opozice složených názvů řek Nėrupis x Nerupėlis. Každá z těchto dvou opozic představuje odlišný model tvoření složených názvů: Adjektivum

¹ Litevské mužské jméno, které mohlo být utvořeno a motivováno vlastnostmi připisovanými slovu ũdra (vydra) ‚dravý vodní kožešinový savec (Lutra lutra)‘.

² Název řeky Voveraitė může být odvozen od zdrobnělé podoby zoonymu voverė (veverka) ‚malý hlodavec s dlouhým ocasem (Sciurus)‘ (LKŽe) a mohl být motivován místem, kde se vyskytovalo / vyskytuje mnoho zvířat tohoto druhu.

148

Acta Linguistica Lithuanica LXXXI

Semantic Oppositions in Vilnius County Toponyms

+ obecné podstatné jméno (Senādvaris → senas „starý“ + dvaras „panství, majetek“ v protikladu k Naujadvaris → naujas „nový“ + dvaras „panství, majetek“) a sloveso + obecné podstatné jméno (Nerūpis → nerti „potápět se; rychle téci“ + upis „řeka“ v protikladu k Nerupėlis → nerti „potápět se; rychle téci“ + upėlis „říčka, potok“). V případě Senādvaris x Naujadvaris tvoří protiklad první části těchto složených názvů ← senas „starý“ a naujas „nový“. Protiklad složených říčních názvů je založen na odvozenině s deminutivní příponou (viz výše 1.2.1.).

2. SÉMANTICKÉ KATEGORIE PROTIKLADŮ V TOPONYMII

Jak bylo popsáno výše, protiklad vytvářejí rozlišovací prvky vlastních jmen. Ačkoli jsou antonymické vztahy v toponymii typické, ne všechny případy vytvářejí sémantický protiklad, neboť rozlišovací příznaky protikladu náležejí k různým sémantickým kategoriím, zejména jsou-li odvozeny od jiných vlastních jmen (např. oikonym, hydronym apod.). Příkladem jsou Tartōkas a Šalčininkėlių Tartōkas (Tartōkas ← lit. tartokas „pila, sawmill“ ← pol. tartak „pila nebo dřevařský závod“, tj. zařízení, kde se kmeny řežou na řezivo), dvě vesnice v obci Ščn. D., které jsou od sebe vzdáleny 8,5 km a nepochybně vytvářejí protiklad. Jedna z nich má nulový přívlastek neboli modifikátor (Tartōkas), zatímco druhý člen protikladu je rozvíjen přívlastkem odvozeným od vlastního jména (oikonyma) Šalčininkėliai.

Dalším příkladem místních názvů, které tvoří protiklad, aniž by jejich rozlišovací příznaky vycházely z antonymického sémantického vztahu, jsou dvě vesnice, které jsou nyní součástí města Vilnius – Trakų Vokė (← Trakų je genitiv oikonyma Trakai) a Mūrinė Vokė (Mūrinė ← lit. mūrinis (-ė) „kamenný nebo cihlový“). Obě sídla leží na řece Vokė³ v těsné blízkosti (přibližně 1 km) jedno od druhého. Název Vokė byl

³ Motivaci názvu řeky Vokė lze vzhledem k jeho složité sémantice interpretovat několika způsoby (slova v různých jazycích mohou vyvolávat různé asociace). Vokė (levostranný přítok Neris) je potok vytékající z jezera Pāpis. Název může být kulturně motivován. Józef Krajewski (2013: 225) ve své knize uvádí, že tento název pochází z tatarského voka „voda“. Toto tvrzení je však velmi sporné, neboť první zmínka o názvu Vokė v historických dokumentech je nejméně o deset let starší než doklad o prvním tatarském osídlení v okolí. Je proto velmi pravděpodobné, že název pochází z litevských sloves vōktis „mýtit“ a vōkti „sklízet, mýtit, sbírat“ (LKŽe), a to pomocí přípony -ė, která je slovotvornou příponou označující činitele děje (viz Ambrazas 1993: 170 a násl.). Motivaci názvu Vokė lze interpretovat takto: vōktis / vōkti → vokėjas „ten, kdo sklízí, čistí / uklízí“ → Vokė.

Straipsniai / Articles

149

PAVEL SKORUPA

poprvé zmíněna roku 1375, kdy pruský maršál Godfrid von Linden († 25. července 1379) a jeho vojsko po devět dní drancovali okolí Trākai. Poté se poblíž řeky Vókė odehrála velká bitva mezi pluky litevských knížat Kęstutise (asi 1300 – 15. srpna 1382) a Algirdase (11. února 1296 – 24. května 1377) a Řádem německých rytířů. V letech 1396–1397 usadil litevský velkokníže Vytautas (asi 1350 – 27. října 1430) tatarské zajatce u řeky Vókė. Roku 1415 daroval kníže Vytautas vesnici Vókė benediktinskému klášteru ve Starých Trakai (VLE XXIV). Přívlastek Trākų v složeném názvu Trākų Vókė je motivován oikonymem Trākai, protože sídlo leží poblíž cesty do Trākai. Název Trākų Vókė tedy znamená pouze „sídlo (Vókė) u řeky Vókė při cestě (ve směru na Trakai)“. Rozlišovací přívlastek Mūrinė „kamenný nebo cihlový“ (← lit. mūras „zeď či ohrada z malty, kamene nebo cihel“ nebo ← lit. sloveso mūryti „klást cihly; stavět z kamene nebo cihel“) byl motivován typem budov, které v sídle převládaly. Oba názvy (Trākų Vókė a Mūrinė Vókė) nepochybně tvoří protiklad, ten však u těchto složených názvů není založen na antonymickém sémantickém vztahu jejich rozlišovacích příznaků Trākų a Mūrinė.

Většina analyzovaných toponymických protikladů je založena na antonymických sémantických vztazích mezi rozvíjejícími slovy. Sémantická analýza se zaměřuje na typy toponymických protikladů z hlediska velikosti, polohy, stáří a barvy pojmenovaného objektu.

2.1. Velikost

Sémantická kategorie založená na antonymických vztazích hodnotících přídavných jmen označujících velikost (didelis „velký“ × mažas „malý“) zahrnuje 24 toponymických protikladů, tj. 11 hydronymických (5 potamonymických a 6 limnonymických) a 13 oikonymických protikladů.

Analýza geografických dat ukazuje, že téměř všechny rozlišovací příznaky tvořící protiklady doslovně odkazují k velikosti rozvíjeného objektu a vyjadřují sémantický antonymický vztah mezi členy protikladu; například řeka Kenà (23,9 km) je doslova delší než řeka Mažōji Kenà (10,4 km) a potok Kenėlė (8 km)⁴; jezero Didìeji Vági­ekai (0,047 km²) je dvakrát větší než

^⁴ Řeka Kenà je levostranným přítokem Vilnie. Řeka dala jméno vesnici Kenà (Kinė) v okrese Vilnius (přibližně 1 km proti proudu od soutoku Kenà s Vilnií). Kenėlė (Kinėlė) je levostranným přítokem Kenà a jde o odvozeninu s deminutivní příponou. Prameny Kenà a Mažōji Kenà jsou od sebe vzdáleny 6,6 km a obě řeky tečou

150

Acta Linguistica Lithuanica LXXXI

Semantic Options in Vilnius County Toponyms

jezero Mažieji Vagiekai (0,023 km²)⁵; vesnice Didžiosios Kabiškės zaujímá mnohem větší plochu než vesnice Mažosios Kabiškės. Totéž lze říci o opozicích založených na zdrobňovacích příponách (viz 1.2.1), např. řeka Mūšia (29 km) je téměř čtyřikrát delší než její přítok Mūšelė (8 km); jezero Báltas⁶ (0,65 km²) je téměř dvakrát větší než jezero Baltėlis (0,038 km²) a další jezero Baltėlis (0,015 km²) v obci Švč. D.; město Šalčininkai (2,98 km²) i stejnojmenná vesnice Šalčininkai (1,5 km²) (v blízkosti města) jsou obě větší než vesnice Šalčinėliai (0,5 km²).

Z většiny sémantických anonymních opozic v této kategorii však vybočuje jedna výjimka – dvě řeky v přímé opozici, Didysis Pirčiupis a Mažasis Pirčiupis⁷. Rozlišující atributy (adjektiva) v antepozici (Didysis ← didis (velký, rozměrný) a Mažasis ← mažas (malý)) byly k názvům řek Pirčiupis přidány nejspíše ve druhé polovině 20. století (v důsledku přejmenování obou řek), neboť Mapa ruského impéria (REM 1872) uvádí dva názvy řek Pirčiupis (rus. Пирцюписъ) a název sídla Pirčiupė (rus. Пирцупе), nyní Pirčiupiai,

v opačných směrech od sebe. Mažoji Kenà (pravostranný přítok Merkys) je název vytvořený analogicky podle Kenà jako opozice k formě s kvalifikačním adjektivem mažas (–a) (malý) ‚malých rozměrů; nevelký, řídký; nepatrný, slabý; méně významný‘ (LKŽe). Vanagas (1981: 156) tvrdil, že název Kenà je odvozen z litevského kinė ‚vyvýšené místo na louce, v bažině nebo ve vodě‘ nebo ‚kořeny stromů a keřů na břehu řeky (ve vodě)‘ (LKŽe); případně také z litevského kinis ‚krusta na vodě; bahno, močál‘ nebo ‚malý ostrov v řece či jezeře; oblast bahna, močálu‘ (LKŽe). Motivace názvu je proto poměrně nejasná a lze ji vykládat jako přenos pojmu: kinė → místo zarostlé stromy a keři → (Mažoji) Kenà (a Kinėlė); nebo kinis → krusta na vodě; bahno, močál → (Mažoji) Kenà (a Kinėlė).

⁵ In the Rusian Empire Map of 1872, the lake Didėji Vagiekai are recorded as (Rus.) оз.[еро] Важье, Mažieji Vagiekai – (Rus.) оз.[еро] Важенка (see REM 1872). An unnamed stream drains into the Lake Didėji Vagiekai. The southern part the lake is also a source of yet another unnamed stream, which joins Didėji Vagiekai with the lake Mažieji Vagiekai, which in its turn is a source of yet one more unnamed stream that joins it with the Lake Luknia. Both Didėji Vagiekai and Mažieji Vagiekai lie in the bed or watercourse of a nameless stream. Thus, the name Vagiekai may be derived by means of the suffix -iek- with pluralum tantum inflection -ai from the Lith. vagà (riverbed, channel) ‘the place where the river flows’ (LKŽe). The motivation of the name can be interpreted as a transposition of the concept: vagà → the one that lies in the riverbed / course → Didėji Vagiekai / Mažieji Vagiekai.

⁶ Jezero Báltas i dvě jezera Baltėlis v této opozici jsou motivovány barvou báltas, –a (bílý).

⁷ Didysis Pirčiupis i Mažasis Pirčiupis jsou levostrannými přítoky Merkys (soutok Mažasis Pirčiupis a Merkys leží o 2 km dále proti proudu od místa, kde se Didysis Pirčiupis vlévá).

Straipsniai / Articles

151

PAVEL SKORUPA

na řece dnes známé jako Didysis Pirčiupis. To lze pozorovat také na mapách ze sovětského období. Tyto dva složené názvy řek ve skutečnosti neodkazují na velikost obou řek, neboť Mažasis Pirčiupis je o 1,8 km delší než Didysis Pirčiupis, jejich délka tedy činí 9,1 km, respektive 7,3 km. Tento geografický fakt umožňuje alespoň několik výkladů sémantické motivace obou toponym. Zaprvé, volbu kvalifikačních adjektiv nelze vysvětlit skutečnou velikostí obou řek; mohla být motivována intenzitou a objemem toku – didysis by tedy mohlo znamenat ‚objemný, hojný; silný, prudký, intenzivní‘ (LKŽe), zatímco mažasis by mohlo znamenat ‚malých rozměrů, slabý‘ (LKŽe), čímž by se zdůrazňovaly nejvýraznější charakteristiky obou řek. Takové výklady motivace rozlišujících atributů jsou však sice možné, ale diskutabilní, protože kdysi intenzivní a mohutné proudy mohly ztratit svůj objem i sílu. Zadruhé, atributy didysis a mažasis by mohly znamenat ‚důležitý, významný‘, respektive ‚nevýznamný, méně důležitý‘. Didysis Pirčiupis mohl být považován za „důležitější, významnější“ než Mažasis Pirčiupis z těchto důvodů: a) název Pirčiupiai⁸ je poprvé doložen již v 16.–17. století. Vesnice ležela na cestě do Grodna. V okolí pořádali lovy vévodové Litevského velkoknížectví. Nacházel se zde královský lovecký zámeček (viz ML-I; Maculevičius, Baltrušienė 199: 92); na břehu Didysis Pirčiupis ležela vesnice Pirčiupiai (rus. Пупоне ← *Piciupe, *Piciupė ← Piciupė, Piciupis) (viz REM 1872); b) vesnice Pirčiupiai (a řeka, u níž leží) je známá tragédií z června 1944, kdy po útoku sovětských partyzánů⁹ na nacistický prapor vyslala Schutzstaffel trestný oddíl a zaživa upálila téměř všechny obyvatele Pirčiupiai (119 lidí, včetně dětí mladších 16 let) (viz Lipovec 2019). Tragédie v Pirčiupiai je zachycena v mnoha knihách, článcích atd. S ohledem na výše uvedené by rozlišující atributy didysis a mažasis mohly ve skutečnosti zdůrazňovat význam jedné řeky oproti druhé bez ohledu na jejich skutečnou délku.

⁸ Název vesnice Pirčiupiai je motivován názvem řeky či řek v jejím okolí. Název řeky je složený; jeho první část Vanagas (1981: 260) spojuje s litevským pirtis (lázeň) ‚určitá budova nebo místo ke koupání; budova či místnost, kde se suší len‘ (LKŽe). S přihlédnutím k historickým faktům, že okolí bylo oblíbeným loveckým místem litevských velkoknížat a kdysi se zde nacházelo královské lovecké sídlo, stejně jako k tragédii z roku 1944, lze motivaci kvalitativního adjektiva Didysis x Mažasis vykládat podle teorie Stachowského (2018: 197–214) a konstatovat, že Didysis Pirčiupis je důležitější. Lingvisticko-kognitivní motivaci lze vykládat jako přenos pojmu: pirtis (lázeň) → řeka ke koupání / lázeň → Pirčiupis.

Členové odbojových hnutí, která bojovala proti silám Osy v Sovětském svazu.⁹

152

Acta Linguistica Lithuanica LXXI

Semantic Optisons in Vilnius County Toponems

2.2. Poloha

Sémantická kategorie založená na antonymických vztazích rozlišovacích atributů (adjektiv), které označují relativní polohu toponymických objektů v prostoru (ve všech případech jde o vertikální polohu aukštas „vysoký“ x žemas „nízký“), zahrnuje 10 toponymických opozic (1 limnonymum a 9 oikonym). Ve dvou případech (Jagelons x Klōniniai Jagelons a Kalniniai Midūgonys x Klōniniai Midūgonys) jsou totožné místní názvy modifikovány adjektivy klōninis „údolní“ (ve významu „nacházející se v údolí“) a kalninis „kopcovitý / horský“ (ve významu „nacházející se na kopci / hoře“); jsou odvozena od litevských geografických termínů klōnis „údolí, prohlubeň, nížina, rokle“ a kānas „vysoká přírodní vyvýšenina; kopec, hora“.

Jednou z nejzajímavějších opozic v této kategorii je opozice jezer Nevārdas Aukštas a Nevārdas Žemas – dvou limnonym v analyzovaném regionu, jejichž opozice je založena na antonymickém sémantickém vztahu určujících adjektiv aukštas „vysoký“ a žemas „nízký“. Jezera leží v obci V D., 10,5 km severovýchodně od vesnice Paberžė. Nevārdas Aukštas má vysoké, suché břehy, z větší části porostlé stromy a loukami; Nevārdas Žemas je větší jezero, které leží 0,07 km jižně od Nevārdas Aukštas. Ve srovnání s jezerem Nevārdas Aukštas jsou břehy jezera Nevārdas Žemas nízké a bažinaté (jezero obklopuje Vilkiškių Swamp). Název Nevārdas je odvozen zápornou předponou ne- od základu vard-. Podle Aleksandrase Vanagase (1981: 362) je třeba všechny hydronymy se základem vard- spojovat s hydronymy se základy verd- a vird-. Všechny představují tři varianty etymologicky jediného kořene – vard-, verd- a vird-. Takové hydronymy lze odvodit z litevských výrazů verdė, verdìs „pramen, zdroj“ (LKŽe), virdùklis „pramen, vír“ (LKŽe) ← litevské sloveso virti (verda, virė) nebo versti „vyvěrat či tryskat z podzemních prostor (o prameni)“ (LKŽe). Jazykově-kognitivní motivaci názvů Nevārdas Aukštas a Nevārdas Žemas lze tedy interpretovat jako posun konceptu: ne + vardas (verdėnis, verdùklis) (ne + pramen, zdroj → vodní plocha, která není pramenem ani zdrojem → Nevārdas (Aukštas / Žemas)). Rozlišovací atributy obou názvů označují jejich skutečnou polohu v prostoru; Nevārdas Aukštas se nachází v prostoru poněkud výše (tj. je vyvýšené, leží na kopci) než jeho protějšek.

2.3. Stáří

Největší počet opozic (19 případů) založených na antonymických vztazích rozlišovacích atributů (adjektiv v předpozici) s významem

Straipsniai / Articles

153

PAVEL SKORUPA

„starý“ ve slově sēnas a „nový“ ve slově naujas lze nalézt pouze v kategorii oikonym, například Sēnas Strūnaitis x Naujas Strūnaitis (dvě vesnice v seniūniji Strūnaitis, obci Švč. D.) nebo Naujasis Tarupis x Senasis Tarupis (dvě vesnice v seniūniji Senieji Trakai, obci Trak. D.). Někdy lze opozici starý x nový pouze vyvodit, protože jeden z členů nemá modifikátor: srov. Lentvaris (tn) x Lentvaris (v) x Naujasis Lentvaris (v), Trakai (C) (seniūnija Trakai, obec Trak. D.) x Senieji Trakai (v) (seniūnija Senieji Trakai, obec Trak. D.). Rozlišovací atributy sēnas „starý“ a naujas „nový“ v opozicích této kategorie sémantických antonymických vztahů poukazují na věkový rozdíl mezi členy opozice, tj. jeden z členů je doslova starší než druhý. Vesnice Senieji Trakai je tedy například skutečně starší než historické město Trakai, případně město Lentvaris¹¹ i vesnice Lentvaris jsou starší než vesnice Naujasis Lentvaris.

2.4. Barva

Barevné opozice jsou v toponymii současného Vilniuského kraje překvapivě vzácné. V kategorii oikonym byl zjištěn pouze jeden případ. Ačkoli se podle Saeda (2016: 64) „termín antonymie někdy používá k popisu slov, která jsou na stejné úrovni taxonomie“, tj. hierarchického klasifikačního systému, jako je systém adjektiv označujících barvy, která jsou „souřadnými členy téže taxonomie, a proto se vzájemně vylučují“, toponyma (názvy řek, jezer a sídel, včetně složených a

¹⁰ Podle pověstí založil Senieji Trakai roku 1316 velkokníže Gediminas, který přenesl hlavní město Litvy z Kernavė do Senieji Trakai a vystavěl zde cihlový hrad. Trakai a Trakajské knížectví jsou poprvé zmíněny roku 1337 ve Vygandově Marburské kronice. Historikové tuto zmínku o Trakai spojují se Senieji Trakai. Když se velkokníže Gediminas usadil ve Vilniusu, zdědil jeho syn Kęstutis Trakajské knížectví a přesunul město ze Senieji Trakai na jeho dnešní místo, známé jako (Naujieji) Trakai. Hrad Senieji Trakai zničil Řád německých rytířů roku 1391 (ML-I; Kerbelytė 1983; Vanagas 1996; Maculevičius, Baltrušienė 1999; Mišeikis 2001; Malinauskas, Kriaučiūnas 2005; Zinkevičius 2007; Lisauskas 2009; Veinckevičius 2010; VLE XXI). Název Trakai je odvozen z litevského slova trākas (mýtina, paseka) „suchá travnatá louka v lese, porostlá řídkými keři a stromy“, „vykácený nebo vypálený les, mýtina“ či „keře nebo stromy rostoucí pod korunami stromů, podrost“ (LKŽe). Jazykově-kognitivní motivaci lze tedy interpretovat jako přenos konceptu: trākas (mýtina, paseka) → lesní louka, mýtina, podrost → Trakai.

¹¹ Lentvaris se připomíná již roku 1596 jako Lentvario (Lentvariškių) dvaras (čes. panství Lentvaris), které se začalo rozvíjet v sídlo v letech 1861–1862, kdy byla vybudována železniční trať Petrohrad–Varšava (viz Vanagas 1996: 135–137).

154

Acta Linguistica Lithuanica LXXI

Semantic Options in Vilnius County Toponyms

složená jména) se stejnou syntaktickou skladbou nebo formou pozměněnou jakoukoli barvou by potenciálně mohla tvořit opozici. V korpusu 5103 toponym však žádná taková jména nebyla identifikována¹².

Colour components in toponyms, according to Stachowski (2018: 199–200) can be motivated by the following: 1) geographical factors, i.e. such names can be derived by means of analogy from other toponyms (esp. the hydronyms) the geographical object is in close proximity to; 2) geological factors, i.e. the colour of soil in the vicinity of the named object, and/or fertility of soil, which is closely related to its colour, i.e. the darker the colour of soil, the more fertile it is; 3) the colour of buildings; 4) symbolism, i.e. colours in toponyms may have a symbolic meaning, as in many cultures have symbolic meaning with reference to space, esp. point of the world: the North, South, East and West¹³; 5) colour oppositions may correspond to oppositions, such as old × new, upper × lower, big × small, e.g., colour white could mean big and, eventually, old, as opposed to black with the meaning small and, eventually, new; 6) as a distinguishing element between two identical names.

Opozici, o níž je řeč a která je založena na antonymickém vztahu mezi barvami báltas (bílý) a júodas (černý), tvoří dvě vesnice v samosprávě V C – Juodāji Vókė a Baltóji Vókė (význam a motivaci názvu Vókė viz oddíl 2). Baltóji Vókė (vesnice) leží 8,8 km od Juodāji Vókė (vesnice); obě se nacházejí na pravém břehu řeky Vókė. Juodāji Vókė lze také považovat za opozici vůči městečku Baltóji Vókė (samospráva Šlčn. D.), které leží 8,7 km od Juodāji Vókė (vesnice). Motivaci barevných adjektiv ve složených toponymech nebo barevné složky ve složených místních názvech, v tomto případě názvech sídel, je velmi obtížné vysvětlit, a to z několika důvodů.

Uvažujme některé možné faktory, které mohly motivovat názvy Juodāji Vókė a dvou sídel Baltóji Vókė na základě údajů z Russian Empire 1872 Map, na níž je ze tří názvů uvedena pouze vesnice Baltóji Vókė (rus. Белая Бака). Barevné atributy v těchto názvech sídel lze vysvětlit s ohledem na jejich stáří, přičemž barva bílá mohla znamenat velká a nakonec,

¹² Existuje několik toponym, například názvy řek Báltupis (známé také jako Cedronas nebo Kedronas), Juodė, Raudonėlė, Rudaminà, Rūdė, Žalasė a názvy jezer Juõdis, Báltis, které byly zjevně tak či onak motivovány barevnými adjektivy báltas (bílý), júodas (černý), raudónas (červený), rùdas (hnědý, červený), žalias (zelený), ale leží příliš daleko od jiných toponymických objektů motivovaných barvami, než aby mohly tvořit opozice.

¹³ Tím se tato analýza nebude zabývat, protože případů je příliš málo na to, aby bylo možné vyvodit věrohodné závěry. Teorie barevných opozic založených na starověké barevné symbolice ve vztahu ke světovým stranám byla zkoumána v pracích Superanska (1970), Štepān (2009), Stachowski (2018) a dalších, avšak žádné zákonitosti nebyly prokázány.

Straipsniai / Articles

155

PAVEL SKORUPA

starý, na rozdíl od černého s významem malý a nakonec nový. To, že vesnice Juodžiō Vókė a městečko Baltōji Vókė nejsou na mapě z 19^th. století zachyceny, znamená, že obě sídla jsou poměrně „mladá“. Úvaha „bílá je stará a černá je mladá“ by tedy mohla platit pouze pro opozici Baltōji Vókė (vesnice, samospráva V C) x Juodžiō Vókė (vesnice), nikoli však pro opozici Juodžiō Vókė (vesnice) x Baltōji Vókė (městečko, samospráva Ščn. D.). Městečko Baltōji Vókė bylo původně založeno jako sídlo známé pod názvem Naujoji Žagarinė a současný název i status městečka získalo v roce 1958¹⁴. Lze tedy usuzovat, že název Baltōji Vókė vznikl analogicky k názvu vesnice Baltōji Vókė (samospráva V C).

Tvrzení, že barevná adjektiva v názvech mohou být motivována geografickými a geologickými faktory, může částečně platit v případě Juodžiō Vókė, které leží uprostřed bažiny Baltōji Vókė, největšího rašeliniště v Litvě. Je vysoce pravděpodobné, že barevné adjektivum Juodžiō (černý) v názvu této vesnice mohlo být motivováno tmavou barvou půdy (rašeliny), vezmeme-li v úvahu polohu vesnice. Přítomnost barvy ve všech třech názvech sídel mohla být motivována barvou budov v každém z nich. Absenci černé barvy ve většině názvů sídel (zejména vesnic) lze vysvětlit tmavou či černou barvou dřevěných budov (Šėpān 2009: 917). Dřevo, běžný stavební materiál, časem tmavne až černá. Přítomnost dřevěných staveb nevysvětluje barevné adjektivum v názvu Juodžiō Vókė, neboť toponyma jsou obvykle motivována určitými rysy, které jsou výlučně charakteristické pro pojmenovaný objekt, nikoli jeho běžnými vlastnostmi. To znamená, že pokud byla či je černá barva běžná v době pojmenování, tj. převládající tmavou (černou) barvu většiny dřevěných staveb v sídle nelze považovat za jedinečnou vlastnost (výrazný rys) oikonyma, a nemohla tedy motivovat jeho název.

Barva budov jako výrazný rys však představuje možný a vysoce pravděpodobný motivační faktor v případě Baltōji Vókė (vesnice), která je proslulá svým staletým sídlem Baltōji Vókė (lit. Baltōsios Vókės dvaras), které je zařazeno na seznam chráněných objektů Ministerstva kulturního dědictví¹⁵. Zámek se světlými (bílými) stavbami je nejvýraznějším objektem ve vesnici Baltōji Vókė, a lze jej proto považovat za její výlučný, výrazný rys. Adjektivum báltas ‚bílý‘ se v názvech sídel obvykle spojuje s bílou omítkou zděných budov. Motivy přejmenování Naujoji Žagarinė na Baltōji Vókė (městečko, samospráva Ščn. D.) nejsou zcela jasné a nový (současný) název městečka lze považovat za motivovaný pouze

¹⁴ Webové stránky starostenského úřadu Baltōji Vókė: https://www.baltojvke.lt/apie-seniunija/

¹⁵ Viz Registr kulturních památek na adrese: https://kvr.kpd.lt/#/

156

Acta Linguistica Lithuanica LXXI

Semantic Options in Vilnius County Toponyms

po rašeliništi Baltōji Vōkē, jak byla Naujōji Žagarinė založena jako osada pro dělníky, kteří těžili rašelinu pro vilniuskou teplárnu.

3. ZÁVĚRY

1. V souboru 5103 toponym, která v současnosti existují ve Vilniuském kraji, bylo určeno 191 opozic: názvy řek (včetně potoků) tvoří 14 (7%) opozic; názvy jezer 37 (20%) opozic; názvy rybníků 12 (6%) opozic a názvy sídel 128 (67%) opozic. Opozice byly vybírány s ohledem na vzdálenost mezi objekty; za tvořící opozici byly považovány objekty vzdálené od sebe 0,1 až 20 km.

2. Analýza syntaktických rysů toponym ukazuje, že většina opozic ve víceslovných toponymech je tvořena rozlišujícími přívlástky (obvykle kvalifikačními přídavnými jmény), které fungují jako předřazené nebo následné modifikátory názvu místa a řídí se těmito slovotvornými vzorci: nulový modifikátor + název × předřazený modifikátor + název, předřazený modifikátor + název × předřazený modifikátor + název, název + nulový modifikátor × název + následný modifikátor. Z hlediska slovotvorby se tyto toponymické opozice řadí mezi víceslovné místní názvy.

3. Užívání číslovek v místních názvech je charakteristické pro nominační vzorce 20.^th století a lze je pozorovat u velkého počtu názvů rybníků a sídel; číslovky se používají k rozlišení dvou totožných toponym (v některých případech i tří a více objektů). Takové toponymické konstrukce se vyskytují pouze v opozicích názvů rybníků a sídel, které se častěji řídí vzorci název + nulový modifikátor × název + následný modifikátor a název + následný modifikátor × název + následný modifikátor; druhý z nich je nejproduktivnější (celkem 51 opozic).

4. Předpony nebo zdrobňovací přípony vytvářejí opozice s místními názvy bez modifikátoru. Nejpočetnější je skupina opozic založených na zdrobňovacích příponách (69 opozic). Všechna zdrobnělá toponyma jsou příponová odvození (nejproduktivnější jsou přípony -ėl- (-is, -ė, -iai) a -el- (-is, -ė, -ės, -ai); od toponym, s nimiž jsou v opozici, se liší velikostí a označují menší objekty, než jsou objekty, od jejichž názvů byla odvozena. Opozice založené na odvozeninách s předponou pa- (s významem místa pod něčím nebo poblíž něčeho) se vyskytují mezi názvy sídel (2 případy).

5. Mezi toponymy analyzovaného regionu byly určeny pouze dvě opozice složených názvů bez samostatných slov užitých jako předřazené či následné modifikátory: jedna opozice složených názvů sídel a jedna opozice složených názvů řek. Opozice složených názvů řek je založena na odvozenině se zdrobňovací příponou.

Straiņsai / Articles

157

PAVEL SKORUPA

6. Ačkoli jsou antonymické vztahy v toponymii typické, ne všechny případy vytvářejí sémantickou opozici, zejména tehdy, jsou-li popisné přívlástky odvozeny od jiných vlastních jmen nebo náležejí-li do různých sémantických kategorií. Většina analyzovaných toponymických opozic je založena na antonymických sémantických vztazích mezi určujícími slovy. Sémantická analýza se zaměřuje na typy toponymických opozic podle velikosti, polohy, stáří a barvy pojmenovaného objektu. Nejvíce opozic (19 případů) založených na antonymických vztazích mezi rozlišujícími přívlastky (přídavnými jmény v antepozici) s významem senas ‚starý‘ a naujas ‚nový‘ se vyskytuje pouze v kategorii oikonym. Naproti tomu barevné opozice jsou v toponymii současného Vilniuského kraje překvapivě vzácné: ve třídě oikonym byl zjištěn pouze jeden případ založený na antonymickém vztahu barev baltas (bílý) a juodas (černý).

ZKRATKY

C – město; D. – okres; El – Elektrėnai; Lith. – litevský; mun. – obec; Pol. – polský; Rus. – ruský; stead. – osada; Šlčn. – Šalčininkai; Švnč. – Švenčionys; tn – městečko; Trak. – Trakai; V – Vilnius; v – vesnice.

LITERATURA A ZDROJE

Ambrazas Saulius 1993: Daiktavardžių darybos raida. Vilnius: Mokslo enciklopedijų leidykla.

Webové stránky samosprávy Baltoji Vokė na adrese: https://www.baltojivoke.lt/apie-seniunija/

Kerbelytė Bronislava 1983: Kai milžinai gyveno: Padavimai apie miestus, ežerus, kalnus, akmenis. Vilnius: Vaga.

Krajewski Józef 2013: Wilno i okolice: przewodnik. Piastów: Oficyna Wydawnicza „Rewasz”.

Webové stránky Registru kulturních hodnot na adrese: https://kvr.kpd.lt/#/

Lipovec Aleksandr 2019: Birželio 3-ąją – nacių sunaikinto Lietuvos Pirčiupių kaimo ir nežudytų 119 gyventojų 1944 metais tragedijos minėjimo diena [interaktyvus]. Prieiga internete: https://sputniknews.lt/columns/20190604/921211/Pirciupiu-kaimo-tragedija-lietuvos-gyventojai-nese-geles-prie-Pirciupiu-Motinos-paminklo.html.

Liauska Vytautas 2009: Trakai: praeities vaizdai. Vilnius: Darlis.

158

Acta Linguistica Lithuanica LXXI

Semantic Options in Vilnius County Toponyms

LKŽ – Slovník litevského jazyka 1–20, 1941–2002, elektronická verze, redakční kolegium: Gertrūda Naktinienė (vedoucí redaktorka), Jonas Paulauskas, Ritutė Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė. Vilnius: Litevský jazykový ústav, 2005 (aktualizovaná verze, 2008) [interaktivní]. Dostupné na internetu: http://www.lkz.lt/

Maculevičius Steponas, Baltrušienė Dolores, ed., 1999: Znajomość z Litwą. Księga tysiąclecia. Tom pierwszy. Państwo. Kaunas: Kraštotvarka.

Malinukas Vidmantas, Kriaučiūnas Jonas 2005: Trakų krašto gamtos ir kultūros paveldas. Vilnius: Dailė.

Mišeikis Jonas 2001: Senieji Trakai istorijos verpetuose. Trakai: Trakų sp.

ML-I – Naše Litva, sv. 1, 1964. Pičupis. Boston: Vydavatelství Litevské encyklopedie.

Razukaitė Marija 2009: apie kai kuriuos Vakarų Lietuvos priesaginius oikonimus. – Kalbos kultūra 82, 34–40.

REM 1872 – Mapa Ruského impéria z roku 1872. MAPRE – Historické mapy online [interaktivní]. Dostupné na adrese: https://mapre.eu/en/map/russia-1872/

Katastr řek, jezer a rybníků Litevské republiky (lit. Lietuvos Respublikos upių, ežerų ir tvenkinių kadastras) na adrese https://uetk.am.lt.

Saed John I. 2016: Semantics. Fourth edition. Chichester: WILEY Blackwell.

Stachowski Kamil 2018. O opozycjach kolorystycznych w ojkonimii Polski. – Acta onomastica LIX, 197–214.

Superanskaja Aleksandra 1970: Суперанская Александра. Терминологичны ли цветовые названия рек? – Местные географические термины. Москва: Мысль, 120–127.

Štėpān Pavel 2009: Opositions in Toponym. – Names in Multi-Lingual, Multi-Cultural and Multi-Ethnic Contact. Proceedings of the 23^rd International Congress of Onomastic Sciences. Aug 17–22, 2008, York University, Toronto, Canada, 915–920 [interactive]. Available at: https://yorkspace.library.yorku.ca/xmlui/handle/10315/4034.

Vanagas Aleksandras 1970: Lietuvos TSR hidronimų daryba. Vilnius: Mintis.

Vanagas Aleksandras 1981: Lietuvių hidronimų etimologinis žodynas. Vilnius: Mintis.

Vanagas Aleksandras 1981a: Lietuvių hidronimų semantika. – Lietuvių kalbotyros klausimai 21, 4–153.

Vanagas Aleksandras 1996: Lietuvos miestų vardai. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Straipsniai / Articles

159

PAVEL SKORUPA

Verinkevičius Juozas 2010: Kur dunko Trakų pilys: publicistika (apie Trakų praeitį ir dabartį). Trakai: Voruta.

Mapa Vilniuského kraje [interaktivní]. Dostupné na: https://www.geoportal.lt.

VLE XXI – Visuotinė lietuvių enciklopedija, T. XXI, 2012. Senieji Trakai. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas [interaktyvus]. Prieiga internete: https://www.vle.lt.

VLE XIV – Visuotinė lietuvių enciklopedija, T. XIV, 2015. Trakų Vokė. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas [interaktyvus]. Prieiga internete: https://www.vle.lt.

Zinkevičius Zigmas 2007: Senosios Lietuvos valstybės vardas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Sémantické opozice toponym Vilniuského kraje

SOUHRN

Předmětem této studie jsou sémantické opozice v toponymii Vilniuského kraje. Mezi 5103 toponymy bylo zjištěno 191 opozic: 14 (7%) opozic názvů řek; 37 (20%) opozic názvů jezer; 12 (6%) opozic názvů rybníků; 128 (67%) opozic názvů sídel. Opozice byly vybrány s ohledem na vzdálenost mezi objekty, tj. za opozici se považuje dvojice objektů vzdálených od sebe 0,1 až 20 km. Tradiční výzkum litevské toponymie, resp. hydronymie (zejména Vanagas 1981), poukazuje na antonymické vztahy v některých názvech vodních ploch, především v těch, které jsou modifikovány kvalifikačními přídavnými jmény označujícími barvu, velikost apod. Etymologové někdy tvrdí, že například kvalifikační přídavná jména vyjadřující barvu v toponymech jsou motivována barvou půdy, její úrodností či jinými fyzikálními vlastnostmi půdy; převládající barvou střech; přídavná jména vyjadřující velikost jsou motivována skutečnou velikostí pojmenovávaného objektu apod. Těmto rozlišovacím prvkům v toponymech se však obvykle nevěnuje náležitá pozornost (Stachowski 2018).

Pojem opozice je širší než antonymie a označuje jakýkoli vztah mezi prvky, které mají zřetelnou rozlišovací funkci (Saed 2016: 63). Článek se zabývá nejen typickými antonymickými sémantickými vztahy mezi toponymy Vilniuského kraje, ale provádí také jejich formální analýzu, tj. zkoumá úlohu komponentů víceslovných a složených názvů na syntaktické (slovotvorné) úrovni. Analýza syntaktických charakteristik ukazuje, že většinu opozic víceslovných toponym tvoří kvalifikační přídavná jména stojící před nebo za místním názvem. Byly zjištěny tyto slovotvorné vzorce: název bez řídícího členu

160

Acta Linguistica Lithuanica LXXI

Semantic Options in Vilnius County Toponyms

x řídící člen + název, řídící člen + název, řídící člen + název, název bez řídícího členu x název + řídící člen (srov. Kenà x Mažoji Kenà, Mažosios Kabiškės x Didžiosios Kabiškės; Čùdikas Didelis x Čùdikas Mãžas; Ėlma Didžioji x Ėlma Mažoji atd.). Z hlediska slovotvorby se tyto opozice klasifikují jako víceslovné místní názvy. Někdy se v oikonymech používají číslice k rozlišení dvou totožných názvů (v některých případech tří a více názvů), např.: Antaliedė I x Antaliedė II, Jūdės I x Jūdės II x Jūdės III x Jūdės IV atd., což je typické pro pojmenovávání ve 20. století. Takové názvy jsou příznačné pro rybníky a sídla a vznikají podle těchto vzorců: název bez řídícího členu x název + řídící člen, název + řídící člen x název + řídící člen. Druhý vzorec je nejproduktivnější – bylo zaznamenáno 51 případů.

Opozici mohou tvořit afixy, například zdrobňovací přípony (srov. Bedugnės x Bedugnė, Prūdiškė x Prūdiškėlė, Žeimenà x Žeimenėlė atd.) nebo předpony (Ūdronys x Paū̇dronys, Voverė x Pavoverė). Největší skupinu tvoří zdrobňovací opozice (69 případů). Všechna zdrobnělá toponyma jsou odvozena příponami (produktivní jsou přípony -ėl- a -el-) od toponym, s nimiž tvoří opozice, a označují menší objekty než ty, podle kterých byla pojmenována. Opozice předponových odvozenin (s místním významem) tvoří názvy sídel (2 případy). Mezi toponymy analyzovaného kraje byly zjištěny pouze dvě opozice složených názvů: Senadvaris x Naujadvaris (opozici tvoří první části) a Nėrupis x Nerupėlis (opozici tvoří zdrobňovací přípona).

Antonymické vztahy jsou pro toponymii typické, avšak ne ve všech případech vzniká sémantická opozice, zejména pokud jsou řídící členy (nejčastěji kvalifikační přídavná jména) odvozeny od jiných názvů nebo náležejí k různým sémantickým kategoriím (srov. Tartòkas x Šalčininkėlių Tartòkas, Trãkų Vókė x Mūrinė Vókė). Většina analyzovaných opozic je založena na antonymických sémantických vztazích mezi řídícími členy. Sémantická analýza se zaměřuje především na typy toponymických opozic podle velikosti, polohy, stáří a barvy pojmenovávaného objektu. Největší počet opozic (19 případů), založených na antonymickém vztahu kvalitativních přídavných jmen starý a nový, tvoří oikonyma (např.: Didieji Baušiai x Mažieji Baušiai, Naujas Janavas x Senas Janavas, Mažosios Kabiškės x Didžiosios Kabiškės atd.). Nejmenší skupinu sémantických opozic tvoří barevná opozice (bílá x černá) ve třídě oikonym: Baltoji Vokė (k, V m. sav.) x Juodoji Vokė (k, V m. sav.) x Baltoji Vokė (m., Šln. r. sav.).

Přijato 11. listopadu 2019.

PAVEL SKORUPA

Ústav litevského jazyka

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Litva

[email protected]

Straipsniai / Articles

161