This is a machine-generated translation of the original document and may contain errors, omissions, or changes in meaning. Do not rely on this translation for quotations, citations, or authoritative references. Please consult and cite the original document.
Preparing document pages…
Page 1
ASTA MITKEVIČIENĖ
Institut litevského jazyka
ORCID id: orcid.org/0000-0001-5508-1555
Oblasti vědeckého výzkumu: terminologie, terminografie.
DOI: doi.org/10.35321/all84-05
TERMÍNY A JIŽ NE TERMÍNY V POPULÁRNÍCH MÉDIÍCH
Termíny a netermíny v populárních médiích
ANOTACE
Článek pojednává o užívání termínů v populárních internetových médiích. Cílem výzkumu bylo zjistit, v jakém významu – speciálním (terminologickém), nebo determinologizovaném – se v internetových médiích užívají jazykové jednotky fungující v medicíně jako termíny, a identifikovat další sémantické změny těchto termínů. Předmětem výzkumu je termín alergija a složené termíny s ním vytvořené, hlavním zdrojem je korpus DELFI.lt. Článek odhaluje dynamiku terminologie.
Článek pojednává o užívání termínů v populárních online médiích. Cílem výzkumu bylo zjistit, v jakém významu – speciálním (terminologickém), nebo determinologizovaném – se v online médiích užívají jazykové jednotky fungující v medicíně jako termíny, a identifikovat další sémantické změny těchto termínů. Předmětem výzkumu je termín alergija „alergie“ a složené termíny s ním vytvořené, hlavním zdrojem je korpus DELFI.lt. Článek odhaluje dynamiku termínů.
Terminai ir nebe terminai populiariojoje žiniasklaidoje
ÚVOD
Termíny nejen tvoří základ vědeckého a odborného diskurzu, ale také doplňují obecnou slovní zásobu. Asi by se nikdo neodvážil tvrdit, že „určitá část termínů proniká všude, kde se užívá jazyk, do všech funkčních variet jazyka“ (Keinys 2005: 226). Ilustrační příklady není třeba dlouho hledat – po vypuknutí pandemie COVID-19 se termíny z epidemiologie či jiných oblastí medicíny, statistiky aj. každodenně dostávají k široké veřejnosti. Mimořádné události a situace se považují za jednu z extralingvistických příčin determinologizace v širším smyslu. To je zároveň podnětem pro terminology, aby obrátili pozornost k vztahu terminologie a nespecializovaného jazyka, k místu a postavení termínů v lexikálním systému, k determinologizaci¹. V litevské terminologii se těmto otázkám věnovala jen malá pozornost – Kazimieras Gaivenis (2014 [1997]: 242) stručně charakterizoval determinologizaci, Kazimieras Župerka (2000) zkoumal užívání lingvistických termínů v publicistice, Jurgita Mikelionienė s Aušrou Berkmanienė (2018) analyzovaly determinologizaci termínu aparatas, Asta Mitkevičienė (2020) zkoumala specifika užívání dvouslovných termínů v internetových médiích.
Výběr a prezentace slov a ustálených slovních spojení fungujících jako termíny jsou relevantní pro lexikografii (Žilinskienė 1997, 2000; Naktinienė 2002 aj.). Ve slovnících obecného jazyka, jako je DŽ, se podle K. Gaivenise „definice terminologických významů vůbec neuvádějí, nýbrž se podávají pouze vysvětlení lexikálních významů slov užívaných v terminologii a uvádějí se oblasti jejich užívání“ (Gaivenis 2002: 14). Terminolog tím odůvodňuje myšlenku, že do DŽ byla zařazena slova plnící funkce termínů, nikoli samotné termíny. Tohoto stanoviska se drží i tato práce. Zajímavé je, že z jiné – lexikografické, nikoli terminologické – perspektivy se tvrdí, že např. slova z oblasti botaniky se ve výkladových slovnících tradičně definují jako termíny (Gaidienė, Liutkevičienė 2020: 94)².
Tento článek pojednává o užívání termínů v populárních internetových médiích. Cílem je zjistit, v jakém významu – speciálním, nebo determinologizovaném – se v nich užívají jazykové jednotky fungující v medicíně jako termíny, a stanovit další sémantické změny těchto termínů.
Teoretická východiska. Je dobře známo, že média pomáhají popularizovat určité termíny. Jiná věc je, že v nich se termíny nemusí užívat ve stejném
¹ Např. na letošním mezinárodním sympoziu VAKKI přednesla slovinská terminoložka Mojca Žagar Karer referát o determinologizaci a pandemii COVID-19.
² „V litevských výkladových slovnících se obvykle používají tradiční definice, tj. při vymezování významu slova se vychází z prvků vědecké kategorizace (vědecké nomenklatury)“ (Gaidienė, Liutkevičienė 2017: 7, viz také tam uvedenou literaturu).
Straipsniai / Articles
99
Page 3
ASTA MITKEVIČIENĖ
odborný význam jako odborníci příslušné oblasti (zde se zatím abstrahuje od stylistického, přeneseného užití). Je třeba položit otázku: pokud se význam změní, můžeme tyto jazykové jednotky stále považovat za termíny? Na tuto složitou otázku neexistuje jediná odpověď; závisí na teoretickém pohledu na vztah slova a termínu – slova a termíny jsou stále zásadní a diskutovanou terminologickou dichotomií, která zaujímá ústřední místo v teoretických diskusích a sporech (Myking 2007: 84). Tento článek vychází z funkčně-komunikativního přístupu k termínům. Ačkoli hlavním a přirozeným prostředím termínů je odborný diskurz specialistů (ostatně zdaleka ne homogenní), vychází se z myšlenky, že „termín se za pomyslnou zdí nestává slovem“ (Gambier 1991, citováno podle Delavigne 2017: 43).
V terminologické literatuře se uvádí, že termíny se v nevědeckém diskurzu mění: rozšiřuje se oblast jejich užívání, snižuje se nebo se ztrácí přesnost, určitost a jednoznačnost, význam se rozšiřuje, mění se systémové vztahy termínů, extenze a intenze termínů, vznikají nové kolokace, asociace, konotace a individuální významy, konečně i systémový přenesený význam (Meyer 2000; Meyer a kol. 2000; Суперанская a kol. 2003; Žagar 2005; Halskov 2005; Dury 2008; Шмелева 2010; Багиян 2014; Renouf 2017; Nová 2018 aj.). Ingrid Meyer a Kristen Mackintosh (2000) spatřují nejen sémantické a pragmatické, ale i gramatické změny, když termíny začnou užívat nespecialisté. Zde je uvedeno, co se s termínem může stát mimo hranice vědeckého diskurzu, ovšem ne všechny změny nutně probíhají; např. systémový přenesený význam vzniká zřídka a pouze tehdy, když jsou podle K. Gaivenise termíny mezi nespecialisty široce rozšířené a dobře známé (Gaivenis 2014 [1997]: 242).
K. Župerka, který zkoumal užívání lingvistických termínů, empirickými údaji doložil předpoklad, že v litevské publicistice se termíny užívají různě: „[j]ak v přesném terminologickém významu, tak jako běžná slova nebo prostředky expresivizace jazyka“ (Župerka 2000: 181). Vyčlenil dvě funkčně-sémantické skupiny termínů v publicistice – termíny plnící funkci termínu (užité nejen v přesném terminologickém významu, ale i v přibližném či nepřesném) a determinologizované termíny (užité v systémovém nebo individuálním přeneseném významu) (tamtéž: 177). Je třeba upozornit, že v publicistickém stylu se na základě termínů často tvoří metafory (Bitinienė 2007: 37).
Jak bylo uvedeno (Mitkevičienė 2020), determinologizace se v terminologii chápe různě – šířeji a úžeji. Podle shrnutí Viktora Tatarinova se determinologizace analyzuje trojím způsobem: 1) jako proniknutí termínu do obecného jazyka v jeho pravém významu, 2) jako metaforizace termínu, 3) jako „obalení“ terminologického významu sémantikou obecného jazyka (Татаринов 2006: 47). Determinologizaci lze chápat také jako proces, při němž termíny putují
100
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV
Page 4
Terminali ir nebe terminai populiariojoje žiniasklaidoje
ze speciálního jazyka do jazyka každodenního, i jako výsledek tohoto procesu – užívání termínů v nespecializovaném kontextu (viz Humbert-Droz a kol. 2019 a tam uvedenou literaturu).
Navzdory rozdílům v samotném pojetí determinologizace se v terminologii nejčastěji rozlišují dva typy sémantických změn termínů užívaných v nespecializovaném jazyce: 1) podstata terminologického významu se zachovává, označuje se stejný pojem jako v příslušné odborné oblasti, avšak tento pojem je chápán povrchněji než odborníkem, možné jsou konotace; 2) již se neoznačuje tentýž pojem, slovo se užívá v jiném (přeneseném) významu nebo se stává součástí idiomů. První typ se také nazývá despecializace, zjednodušení, částečná determinologizace aj., druhý – determinologizace (tehdy se termín užívá v úzkém smyslu, sensu stricto, jako u Župerky 2000). V zájmu jasnosti a přesnosti a v návaznosti na práce K. Gaivenise a K. Župerky se v tomto článku dále bude termín determinizologizacijos užívat pouze v úzkém smyslu.
Předmět, prameny a metody výzkumu. Medicína se považuje za jednu z oblastí (stejně jako informatika, ekonomie, ekologie, sport aj.), jejichž termíny si veřejnost nejčastěji osvojuje. Předmětem tohoto článku je termín alergija, který již dávno pronikl do obecného užívání, a složené termíny s ním. Tento termín je dobře znám i odborníkům mimo oblast medicíny. Lze to tvrdit už na základě skutečnosti, že se užívá i v přeneseném významu. Na druhou stranu se toto slovo dostalo do litevštiny jako termín, takže není pochyb o jeho terminologické povaze a směru užívání (speciální užívání → obecné užívání). To je důležité, protože termíny vzniklé terminologizací mohou být nespecialisty chápány poněkud jinak než „vrozené“ termíny.
Pro výzkum byl zvolen veřejně dostupný korpus DELFI.lt o rozsahu 70 milionů slov. Je sestaven z textů publikovaných v letech 2014–2016 na stejnojmenné internetové stránce. Tyto texty jsou zařazeny do 12 rubrik různého zaměření, odborných i zábavních: DELFI Veidai, Projektai, DELFI Mokslas, DELFI Auto, Sportas, DELFI Gyvenimas, DELFI Žmonės, DELFI Pilietis, Verslas, DELFI FIT, DELFI Žinios a Neidentifikuota kategorija (o korpusu podrobněji viz LKKŽ 2019: 14–15). Tento korpus se pro výzkum ukázal jako vhodný, protože zaprvé odráží jazyk starý jen několik let a zadruhé je sestaven z textů zveřejněných na populárním zpravodajském portálu, jejichž cílové publikum je široké. Alergija je v tomto korpusu zaznamenána 1 047krát (jednotné konkordanční řádky byly vyřazeny).
Za účelem porovnání výsledků v médiích a odborné literatuře se výraz alergija hledal také v dalších korpusech – v Korpusu litevského vědeckého jazyka CoraLIT (9 milionů slov, texty z let 1999–2009) a v beletristické části Korpusu současného litevského jazyka (DLKT) (21 milionů slov,
Straipsniai / Articles
101
Page 5
ASTA MITKEVIČIENĖ
texty z let 1992–2011). Využit byl také internetový korpus Sketch Engine³ dostupný uživatelům Lithuanian Web 2014 (ltTenTen14), sestavený z internetových textů vyhledaných pomocí SpiderLing v dubnu 2014. Rozsah tohoto korpusu činí více než 778 milionů slov (viz dále).
Metody výzkumu jsou analytická, komparativní a deskriptivní. Uplatňují se tradiční metody korpusové analýzy: analyzuje se konkordance alergij*, informativní kontexty (angl. knowledge-rich contexts), kolokace. Údaje z korpusu DELFI.lt se porovnávají s údaji z alergologické literatury a strukturovaných terminologických zdrojů (viz dále).
LEXIKOGRAFICKÉ A TERMINOLOGICKÉ ÚDAJE
Německý termín odpovídající litevskému alergija vytvořil z řeckých slov allos ‚jiný‘ a ergon⁴ ‚reakce‘ v roce 1906 dětský lékař Clemens von Pirquet (Dubakienė 2019: 16). Slovo alergija již bylo zařazeno do slovníku mezinárodních slov z roku 1936 („změněná reakce organismu na opakovanou injekci nebo infekci“). Toto mezinárodní slovo se do Slovníku litevského jazyka nedostalo, lze je však najít v kartotéce slovníku – v hlavní části a v dodatcích, a to pouze v medicínském a veterinárním významu (viz http://1kiis.lki.lt/).
Z tabulky 1 je patrné vysvětlení slova alergija ve třech litevských slovnících. Podstatné rozdíly jsou dva: TŽŽ 2013 a BŽ uvádějí i přenesený význam, TŽŽ 2013 uvádí dva navzájem související významy z oblasti medicíny. Tyto dva speciální významy byly zachyceny i v předchozích slovnících mezinárodních slov počínaje rokem 1986 a od roku 2001 se objevuje i třetí – přenesený – význam. Do DŽ bylo alergija poprvé zařazeno v roce 1993 (do třetího vydání).
Ve Výkladovém slovníku imunologických a alergologických termínů (2012) alergija je definována jako „změněná imunitní odpověď organismu na alergen, projevující se tvorbou specifických protilátek a senzibilizovaných lymfocytů“, v o něco dříve vydané učebnici klinické alergologie jako „reakce přecitlivělosti vyvolaná imunitními mechanismy“ (Dubakienė 2011: 11), zatímco v knize pro veřejnost Alergija: priežastys, simptomai, gydymas je pojem alergie vysvětlen jednodušeji s ohledem na úroveň medicínských znalostí adresátů (nespecialistů) – „změněná, zkreslená reakce imunitního systému organismu na běžné látky nacházející se v prostředí
³ Přístup na internetu: https://www.sketchengine.eu/.
⁴ergeia TŽŽ 2013.
102
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV
Page 6
Termíny a netermíny v populárních médiích
látky“ (Dubakienė 20019: 19). Při porovnání této definice s výkladem slova (nikoli termínu) v litevských jazykových slovnících (viz tabulku 1) je patrné, že v posledně uvedených se slovo vysvětluje abstraktněji – nevyjadřují se takové rysy medicínského pojmu jako reakce a imunitní systém. Lze vyslovit hypotézu, že právě tyto rysy – zejména poslední – by měly být významné při určování, zda se alergija v médiích užívá v přesném terminologickém významu.
TABULKA 1. Výklad Alergija ve výkladových slovnících litevského jazyka
DŽ TŽŽ 2013 BŽ med. zvýšená citlivost na dráždivé látky. 1) stav změněné (zvýšené, snížené nebo zaniklé) citlivosti organismu na alergen, 2) zvýšená citlivost organismu na alergen, 3) [přeneseně] nesnášenlivost, nepřátelský postoj. 1) stav organismu, kdy je zvýšena citlivost na určité látky (alergeny), 2) nesnášenlivost, podrážděnost, nepřátelství.
DETERMINOLOGIZACE
V korpusu DELFI.lt je slovo alergija přibližně ve 3% případů užito metaforicky – zcela determinologizováno. A většina řádků konkordance s tímto užitím (79%) pochází z rubriky zpráv, např.:
To svědčí o velké části alergie společnosti vůči Vlasteneckému svazu-Litevským křesťanským demokratům. [Zprávy] Je pravda, že slova „neustálá přítomnost“ zřejmě u některých představitelů NATO stále vyvolávají alergii, proto se pro ně hledají synonyma, například „dlouhodobý“. [Zprávy]
Z hlediska gramatické struktury se spojení s determinologizovaným slovem alergija neliší od složených termínů, v nichž se alergija označuje podle alergenu (viz dále), srov.: alergija šventėms, alergija sovietmečiui a alergija žiedadulkėms, alergija riešutams aj. Determinologizované slovo alergija se užívá se stejnými slovesy jako příslušný termín, např.: (su)kelti alergiją, jausti alergiją, atsiranda alergija, kyla alergija aj.
Na základě analýzy získané konkordance by se zdálo možné tvrdit, že se determinologizuje pouze jednoslovný termín alergija, nikoli však složené termíny s ním. Na druhou stranu takové korpusové spojení jako alergija katėms lze bez kontextu
Straipsniai / Articles
103
Page 7
ASTA MITKEVIČIENĖ
chápat různě – jako název jednoho druhu alergie i jako metaforické vyjádření. Pravděpodobnější však je, že v druhém případě by determinologizace byla vlastní pouze hlavnímu členu spojení alergija, nikoli celému slovnímu spojení. Ve spojení alergija kraujui nalezeném v korpusu jsou obě slova užita v přeneseném významu, samotné spojení není determinologizované – takový termín neexistuje.
Lze také porovnat údaje o užívání alergija v internetovém korpusu Lithuanian Web 2014 (ltTenTen14), kde je tato lema alergija doložena ve více než 18 000 případech. Sketch Engine umožňuje v tomto korpusu analyzovat konkordanci slova podle internetových stránek. Jak ukazuje obr. 1, nejvíce případů užití alergija bylo nalezeno na specializovaných webových stránkách zaměřených na zdraví. Takový výsledek se očekával. Jak je však patrné, v první desítce se objevily i lrytas.lt a delfi.lt. Lze předpokládat, že se tam alergija užívá i v determinologizovaném významu. To se potvrdilo při prohlídce náhodných řádků konkordance⁵
Jak ukazuje obr. 1, alergija byla nejčastěji užita na osvětovém webu SVEIKASŽMOGUS.lt. Po omezení vyhledávání v korpusu pouze na údaje z této stránky a prohlédnutí každého z 1 307 řádků konkordance bylo zjištěno, že alergija se na tomto zdravotně zaměřeném webu užívá pouze v přímém – speciálním – významu. Při psaní o medicíně nebo zdraví se tedy medicínský termín nepoužívá v přeneseném významu.
OBR. 1. Frekvence Alergij* v korpusu Lithuanian Web 2014 (ltTenTen14) podle internetových stránek
Zde je také užitečné podívat se, jak se alergija užívá ve vědeckém jazyce. Frekvence lemy alergija v Korpusu litevského vědeckého jazyka CorALit činí pouhých 16 případů a všechny případy užití
⁵ Mimochodem je třeba upozornit, že analyzované slovo může být také vlastním názvem, např. humoristická skupina „Alergija“, proto je třeba statistické údaje hodnotit s určitou opatrností. Lze se však domnívat, že celkový obraz by neměly výrazně změnit, protože celkem bylo s velkým počátečním písmenem, včetně začátků vět, alergija užito více než 1 500krát (z více než 18 000).
104
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV
Page 8
Terminai ir nebe terminai populiariojoje žiniasklaidoje
případů z textů biomedicínského zaměření. Ve všech řádcích konkordance je užit jako medicínský termín, nejčastěji jednoslovně, méně často jako člen složených termínů (např. alergija karvės pienui).
V beletristické části DLKT bylo nalezeno 105 případů užití lemy alergija (35 zdrojů zahrnujících období 1994–2008). Po prohlédnutí každého řádku konkordance bylo zjištěno, že v 7 z nich (tj. asi v 6,7%) je slovo alergija užito v přeneseném významu (zcela determinologizováno), např. alergija kitybei aj. Z názvů zdrojů determinologizovaného užití vyplývá, že nejde o texty z oblasti medicíny a zdravotnictví, nýbrž ze společenských a humanitních věd. Kromě těchto 7 zřetelně determinologizovaných případů se ve 4 řádcích konkordance nepodařilo přesně určit význam slova (ani po jejich maximálním prodloužení); tyto problematické případy pocházejí z textů společenského zaměření.
DALŠÍ SÉMANTICKÉ ZMĚNY
Především je třeba zdůraznit, že korpus DELFI.lt není homogenní – v textech do něj zařazených může být převyprávěn nebo citován projev alergologa, mohou v nich být uvedeny informace z vědeckých či popularizačních textů, tiskových zpráv zdravotnických institucí apod., avšak z řádků konkordance to nelze vždy přesně určit. Také je obvykle obtížné rozlišit, kde se reprodukuje projev odborníka z oblasti zdravotnictví (lékaře, farmaceuta aj.) a kde jde o citát takového projevu; z citovaného projevu navíc často není jasné, kdo je oním partnerem rozhovoru – alergolog, nebo stomatolog, lékař, nebo zástupce kosmetického průmyslu atd., kde jsou interpretace samotného novináře a jakému publiku je text určen, např.:
Podle ní jsou zařízení veřejného stravování povinna uvádět látky v pokrmech, které způsobují alergii nebo potravinovou intoleranci, avšak kvůli způsobu podání informace [...].
[Život]
Proto se v této práci upustilo od rozdělování řádků konkordance na základě tradiční terminologické opozice – jazyk specialistů vs. nespecialistů; zkoumaný materiál je analyzován jako součást diskurzu populárních médií a orientuje se na adresáta – jaký význam termínu alergija se dostává k publiku nespecialistů.
Význam termínu pomáhají určit informativní kontexty. Pojem Alergijos je v médiích vysvětlován, a to různě. Existují odborná vysvětlení blízká vědeckým definicím (a) i názornější, hravější vysvětlení, v nichž se uplatňují analogie (b):
Straipsniai / Articles
105
Page 9
ASTA MITKEVIČIENĖ
(a) Alergie – to je narušená imunitní odpověď, neadekvátní odpověď na určité antigeny, které [...]. [Věda]
Alergii způsobuje zkreslená reakce lidského imunitního systému na cizorodé látky – alergeny. [Život]
(b) Alergie je jednoduše řečeno selháním našeho imunitního systému [...]. [Věda]
Alergie je také jakousi otravou, protože se tak projevuje odmítavá reakce organismu [...]. [Neuvedeno]
Z kontextů první skupiny (a) je patrné, že alergie se vysvětluje poměrně podobně jako v popularizační knize o alergii (viz výše) a že se v nich předává více rysů pojmu (vyjádřených slovy odpověď, imunitní, imunity) než ve výkladu tohoto slova v obecných slovnících. V takových kontextech se alergija užívá v terminologickém významu. Na druhou stranu expresivní vysvětlení (b) ještě neznamená, že se termín užívá v pozměněném významu – z prvního příkladu b je patrné, že se ve vysvětlení zdůrazňuje rys pojmu „imunitní systém“.
Z informativních kontextů si lze vytvořit přibližný obraz i o vztazích mezi termíny. Ačkoli vědci považují alergii nikoli za nemoc, nýbrž za stav (viz Dubakienė 2019: 98), v korpusu alergija a nemoc užity jak jako ekvonyma, tak jako hyponymum a hyperonymum, srov.:
Říká se, že některým nemocem nebo alergiím nelze předejít – vše je dědičné. [Život]
„Dysbióza může vzniknout i při mnoha jiných nemocech – potravinové alergii, Crohnově chorobě, ulcerózní kolitidě, diabetu a dalších imunitních onemocněních,“ vysvětloval odborník. [Život]
V alergologii se podle nové nomenklatury alergických onemocnění přijaté v roce 2001 zvýšená citlivost na potraviny dělí na potravinovou alergii a zvýšenou nealergickou citlivost na potraviny (Dubakienė 2011: 9); posledně uvedenému v nomenklatuře z roku 1995 odpovídá potravinová intolerance (viz Rudzevičienė 2015: 7). V korpusu se termíny alergija a citlivost nebo intolerance, která se zde nepoužívá, a také složené termíny s nimi vytvořené nejčastěji spojují jako ekvonyma. V několika řádcích je však alergija užita jako termín vyšší hierarchické úrovně, např.:
Citlivost na mléčné výrobky je jedním z nejrozšířenějších druhů alergie. [Život]
106
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV
Page 10
Terminai ir nebe terminai populiariojoje žiniasklaidoje
Také – v případě potravinové intolerance, zejména intolerance lepku. Příznaky toho, že vás zachvacuje tato alergie, jsou neustálá bolest hlavy, únava, zažívací potíže, příliš vysoká nebo příliš nízká hmotnost. [Život]
V médiích není nejbližší kontext alergijos (omezíme-li se na úroveň slovního spojení) pouze neutrální, ale i negativní; jinými slovy, je patrná negativní konotace. Například v korpusu DELFI.lt se alergija užívá s takovými slovesy jako zachvátila, číhá, trápí, sužuje; trpět (něčím), osvobodit se (od něčeho), zbavit se; bojovat (s něčím), s podstatným jménem boj (s / proti) aj., např.:
Alergie na pyl alergija může zachvátit i na podzim. [Život] Ti, které trápí alergie, by při jejich konzumaci měli zapíjet kysané mléčné výrobky: kefír, jogurt, kyselé mléko [...]. [Život] V boji proti alergii jsou ospravedlnitelné všechny prostředky. [Život]⁶
Výzkumy konceptuálních metafor ukazují, že při psaní o zdraví v médiích je patrný sklon využívat metaforické modely NEMOC je BOJ a NEMOC je NEPŘÍTEL (Kvašytė a kol. 2013: 115)⁷, což potvrzuje i užívání alergija, ačkoli alergie, jak bylo uvedeno, není nemoc.
Negativní hodnocení se vyjadřuje také takovými ojedinělými spojeními jako hrozná alergie, prokletá alergie, břemeno alergické sezóny aj.
SLOŽENÉ (NE)TERMÍNY
Samostatně je třeba pojednat o spojeních, jejichž hlavním členem je alergija. Některá z nich jsou druhovými termíny, jiná však, jak je patrné z příkladů v předchozím pododdílu, nikoli. Ve velké části atributivních spojení se v korpusu DELFI.lt alergie označuje podle alergenů.
Názvy alergií podle alergenů. V alergologii se alergeny – antigeny vyvolávající alergickou reakci – podle původu dělí do dvou skupin – infekčních (viz obr. 2) a neinfekčních (Dubakienė 2011: 18). V centru pozornosti médií se, jak lze usuzovat ze zkoumaného materiálu, ocitly alergické reakce vyvolané neinfekčními alergeny.
⁶ V tomto příkladu lze spatřovat slovní hříčku (srov. Kare pateisinamos visos priemonės).
⁷ Konceptuální metafory se široce užívají i v internetových tiskových zprávách o HIV / AIDS, jejichž cílem je informovat veřejnost (Arcimavičienė 2005).
Straipsniai / Articles
107
Page 11
ASTA MITKEVIČIENĖ
OBR. 2. Klasifikace neinfekčních alergenů podle Rūty Dubakienė (2011: 19)
Tabulka 2 uvádí atributivní spojení nalezená v korpusu DELFI.lt s hlavním členem alergija, jimiž se alergie označuje podle alergenů nebo zdrojů alergenů. V tabulce nejsou uvedena všechna nalezená spojení tohoto typu, nýbrž pouze ta, která lze považovat za termíny, a jejich synonyma a varianty. K určení, zda je nalezené spojení termínem z alergologie, byl využit klasifikační a nomenklaturní systém SNOMED CT (angl. Systematized Nomenclature of Medicine–Clinical Terms)⁸. Tento systém je označován za „nejúplnější vícejazyčnou databázi termínů klinické zdravotní péče na světě“ (Pagrindai 2019: 6). Hlavním důvodem, proč byl zvolen právě tento systém, je skutečnost, že v jeho litevské části
8 V systematickém seznamu nemocí TLK-10-AM používaném zdravotnickými zařízeními je hlavním členem názvu diagnózy alergija pouze u 13 diagnóz (např.: nepatikslinta alergija, buvusi asmeniui alergija narkotikams, vaistams ir biologinėms medžiagoms, buvusi asmeniui alergija penicilinui aj.).
108
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV
Page 12
Terminali ir nebe terminai populiariojoje žiniasklaidoje
„bylo přeloženo přibližně 48 tisíc pojmů“, mezi nimiž se ocitla i skupina pojmů „Alergie a citlivost na léčiva“ (tamtéž: 68, 69)⁹.
Do Výkladového slovníku imunologických a alergologických termínů je zařazen pouze ter-mín alergija vaistui (srov. však vaistų sukelta alergija AIATŽ 65), ale není považován za druhový termín alergijos, srov. definici: „[m]edicínsky nepříznivá reakce imunitního systému na léčivo. Δ se projevuje podobně jako alergie: kožní reakce, anafylaxe, poruchy dýchacího systému, horečka a alergie.“ Termín alergija vaistams je definován v učebnici klinické alergologie: „[a]lergické reakce vyvolané léčivy působícími jako alergeny“ (Dubakienė 2011: 290). Podle nomenklatury alergických onemocnění z roku 2001 se hypersenzitivita na léčiva dělí na alergii na léčiva a zvýšenou nealergickou citlivost na léčiva (viz Dubakienė 2011: 8–9), proto je třeba termíny alergija vaistams a padidėjęs nealerginis jautrumas vaistams považovat za ekvonymy.
V nomenklatuře SNOMED CT je, jak je patrné z příkladů, vyjádření všech pro tento článek relevantních termínů založeno na stejném modelu – s připojeným substantivem v dativu (alergija + Ndat.), které má někdy závislé členy vyjádřené substantivem v genitivu. V korpusu DELFI.lt je vyjádření názvů alergií podle alergenů rozmanitější, převládají však právě spojení se substantivem v dativu. Tento strukturální model dominuje i v korpusu SVEIKASŽMOGUS.lt, jehož údaje jsou uvedeny ve druhém sloupci tabulky 2, aby byl obraz úplnější. Je zřejmé, že i v korpusu SVEIKASŽMOGUS.lt existuje variování, byť ne tak výrazné.
Jak je patrné z tabulky, v populárních médiích se podle korpusu DELFI.lt největším počtem synonymních spojení označují alergija maistui, alergija žiedadulkėms a alergija namų dulkių erkėms – názvy těchto tří pojmů v něm také převládají.
V alergologické literatuře jsou jako termíny definována spojení alergija maistui (Rudzевičienė 2015) a maisto alergija (Dubakienė 2011: 312; 2019: 185), přičemž v textech této oblasti bylo zaznamenáno synonymní užívání. Ve zkoumaném korpusu bylo zaznamenáno také spojení maistinė alergija, které je pro termíny typické gramatickou strukturou, stejně jako atributivní spojení se substantivem v genitivu (maisto alergija). Dalším synonymem je alergija maisto produktams (srov. alergija pieno produktams v korpusu a SNOMED CT).
V korpusu DELFI.lt se alergie na pyl označuje velmi rozmanitě – nejen dvouslovnými spojeními se substantivem v dativu a genitivu, ale také méně terminologickými tříslovnými spojeními – s participii ([Ngen + Px] + alergija). Těmito spojeními se daný pojem v korpusu SVEIKASŽMOGUS.lt neoznačuje.
⁹ Jak bude patrné dále, ne všechny termíny relevantní pro téma článku mají litevské ekvivalenty.
Straipsniai / Articles
109
Page 13
ASTA MITKEVIČIENĖ
Roztoči domácího prachu jsou v různých odborných zdrojích označováni nejednotně. To částečně ovlivnilo i variování termínu alergija namų dulkių erkėms v médiích. Na odborném terminologickém semináři konaném v roce 2018 alergoložka R. Dubakienė uvedla, že při označování tohoto pojmu stále přetrvávají otázky (sama v nejnovějších pracích užívá namų dulkių erkės). Ačkoli „[k]romě roztočů domácího prachu hrají v alergologii důležitou roli také takzvaní skladištní roztoči“ (Dubakienė 2011: 45), v médiích se podle spojení analyzovaných v korpusu DELFI.lt alergija dulkių erkėms užívá jako synonymum k alergija namų dulkių erkėms. Pokud jde o vztah mezi alergija namų dulkėms a alergija namų dulkių erkėms, je obtížné rozhodnout – ačkoli SNOMED CT tyto pojmy rozlišuje, neznamená to, že jsou rozlišovány i v médiích.
2 TABULKA. Alergie podle alergenů
Korpus DELFI.ltČást korpusu ltTenTen14 (SVEIKASZMOGUS.lt) SNOMED CT alergija maistui 33¹⁰; maisto alergija 22; maistinė alergija 3; alergija maisto produktams 1 alergija maistui 44; maisto alergija 25; maistinė alergija 1; alergija maisto produktams 4; alergija maisto alergenams 1; maisto sukeliamа alergija 1 alergija maistui alergija pienui 2; alergija pieno produktams 1 alergija pienui 3; alergija pieno produktams 1 alergija pieno produktams alergija karvės pienui 2 alergija karvės pienui 5; alergija karvės pieno baltymams 1 srov. [nepřeloženo] allergy to cow’s milk protein¹¹ alergija jūros gėrybėms 1 – alergija jūros gėrybėms alergija žuviai 2; alergija žuvims 1 alergija žuviai 3; alergija žuviai ir žuvies produktams 1 alergija žuviai
¹⁰ Číslo označuje frekvenci. Tlustšími čarami jsou v tabulce odděleny skupiny příkladů podle klasifikace alergenů (obr. 2).
¹¹ Srov. „[a]lergie na kravské mléko je klasickým příkladem potravinové alergie [...]. Zřejmě proto, že tvorbu protilátek vyvolávají různé bílkoviny kravského mléka a jejich kombinace, alergie na kravské mléko se projevuje jak alergickými reakcemi rychlého typu, tak reakcemi pomalého typu“ (Dubakienė 2011: 321).
110
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV
Page 14
Terminai ir nebe terminai populiariojoje žiniasklaidoje
alergie na roztoče domácího prachu 2 alergie na roztoče domácího prachu 2 alergie způsobená roztoči domácího prachu 1 alergie na domácí roztoče 1 alergie na roztoče prachu 5 alergie na roztoče prachu 2 alergie na prachové roztoče 2
alergie na roztoče domácího prachu 3 alergie na roztoče domácího prachu 1 alergie na roztoče prachu 2
alergie na roztoče domácího prachu
alergie na domácí prach 1
alergie na domácí prach 1
alergie na domácí prach
alergie na peří 1 alergie na chmýří a peří 1 alergie na peří a chmýří 1
–
alergija plunksnoms
alergija pelėsiui
–
alergija pelėsiams
¹² V nomenklatuře SNOMED CT se rozlišuje alergie na mořské plody, zatímco pojmy nižší úrovně jsou alergie na ryby a alergie na měkkýše. Posledně uvedený pojem zahrnuje alergii na ústřice, alergii na humry aj., tedy jak na měkkýše, tak na korýše. S největší pravděpodobností byl zvolen nepřesný litevský ekvivalent allergy to shellfish (srov. IATE shellfish – vodní bezobratlí).
Straipsniai / Articles
111
Page 15
ASTA MITKEVIČIENĖ
Korpus DELFI.lt
Část korpusu ItTenTen14 (SVEIKASZMOGUS.lt)
SNOMED CT
alergie na hmyz 1 alergie na hmyz 1
alergie způsobená hmyzem 1
[nepřeloženo] allergy to insect allergen13
alergie na bodnutí hmyzem 1
alergie na kousnutí hmyzem 2 alergie na kousnutí hmyzem 1
[nepřeloženo] allergy to insect venom14
alergie na včely 1 alergie na včelí kousnutí 1
alergie na včelí kousnutí 1
alergie na včelí jed
alergija vaistams 1
alergie na léky 4 léková alergie 2 alergie na léčiva 1
alergie na zvířecí srst 1 alergie způsobená zvířecí kožešinou 1
alergie na zvířecí chlupy
alergie na kočky 5 alergie na kočku 1
-
srov. alergija kačių odos dalelėms, vakcina nuo alergijos katėms
alergija šunims 4
-
srov. alergija šunų odos dalelėms, vakcina nuo alergijos šunims
13 „Hmyzí alergeny jsou: alergeny bodavého hmyzu a hmyzu patřícího do skupiny inhalačních alergenů“ (Dubakienė 2011: 55).
14 Srov. alergija vabzdžių įgėlimui ME 1, VPLŽ.
15 Srov. „alergija cheminėms medžiagoms lieka visam gyvenimui“ (Dubakienė 2019: 62).
112
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV
Page 16
Terminai ir nebe terminai populiariojoje žiniasklaidoje
Alergeny nemohou být fyzikální činitelé (chlad, ultrafialové záření, teplo, vlhkost apod.) (Dubakienė 2019: 29). V korpusu DELFI.lt byla nalezena variující spojení, jejichž závislými členy jsou slova šaltis a saulė, srov.:
a) šalčio alergija, alergija šalčiui, pseudo šalčio alergija;
b) sluneční alergie, pravá sluneční alergie, alergie na slunce, alergie na sluneční záření, alergie na sluneční světlo.
Spojení alergija šalčiui bylo užito také v beletristické části DLKT (označuje jednu z kontraindikací) a jeho zdrojem je rok 1998. Při analýze zkoumaného materiálu byla prvotní hypotéza, že šalčio alergija, saulės alergija a jejich varianty nejsou termíny, nýbrž že alergija je zde užita v neterminologickém významu. Důvodem je neznámá přesná terminologická koncepce označovaná termínem alergija, přičemž slovem alergija se podle podobnosti označují i související pojmy. Další výzkum ukázal, že to není přesné. V uvedené části korpusu ltTenTen14 se rovněž nacházejí spojení alergija šalčiui (20 výskytů) a šalčio alergija (13).
Jak ukazují i výsledky vyhledávání Google, alergija šalčiui / šalčio alergija se užívá také na internetových stránkách s lékařskou či zdravotnickou tematikou, např. allergomedica.lt, vaistai.lt, l sveikata.lt aj., a také v rozhovorech se samotnými lékaři. Lze porovnat také titulek článku registrovaného v publikační databázi Litevské univerzity zdravotnických věd a zveřejněného v popularizační publikaci – „Kopřivka a alergie na chlad“ (2007).
R. Dubakienė píše v učebnici alergologie pouze o kopřivce z chladu, zatímco v popularizační knize při pojednání o kopřivce z chladu užívá spojení alergija šalčiui (Dubakienė 2019: 204). Na základě uvedeného lze učinit opatrný závěr, že alergija šalčiui / šalčio alergija je v současnosti termínem popularizačného a nevědeckého diskurzu¹⁶.
K podpoření či vyvrácení tohoto závěru byly s využitím možností Sketch Engine automaticky sestaveny malý korpus (117 000 slov) Alergijos tekstynas z textů internetových stránek allergomedica.lt a rutadubakiene.com. Vyhledávání v tomto korpusu ukazuje, že šalčio alergija a alergija šalčiui se užívají na obou stránkách, srov. informativní kontexty:
Alergie na chlad je jednou z neimunologických (pseudo)alergických forem. [allergomedica.lt]
Alergie na chlad je druh alergie, která pacienty nejčastěji trápí v zimě. [allergomedica.lt]
Teprve po nalezení příčiny lze alergii na chlad, projevující se kopřivkou, vyléčit. [rutadubakiene.com]
¹⁶ Srov. tvrzení „takový termín jako alergie na chlad neexistuje“ z https:// naujienos.manodaktaras.lt/naujiena/ kodel-salcio-dilgelines-nereiketu-vadinti-alergija-salciui.216efa69-f1bf-11ea-a537-aa00003c90d0.
Straipsniai / Articles
113
Page 17
ASTA MITKEVIČIENĖ
Podobně je tomu u dalších spojení – saulės alergija / alergija saulei. Do ontologie SNOMED CT je jako synonymum k photosensitization caused by sun zařazen termín allergy to sunlight (bez litevských ekvivalentů; původce je litevsky označen saulės šviesa). V uvedeném malém Alergijos tekstyne byla rovněž nalezena spojení alergija saulei a saulės alergija. Z metajazykových komentářů je patrné, že alergija saulei není přesným označením, srov.:
Vědci stále objasňují mechanismy alergie na slunce – přesněji takzvaných fotodermatóz. [allergomedica.lt] Alergie na slunce je „nepravá“ alergie – pseudoalergie, k jejímuž rozvoji není zapotřebí reakce alergen–protilátka. [rutadubakienė.com]
Samostatně je třeba zmínit variantní spojení alergija glitimui (2) / alergija gliutenui (2)¹⁷ z korpusu DELFI.lt – alergija se zde pravděpodobně užívá buď v nepřesném terminologickém významu místo hypersenzitivity (srov. jautrumas gliutenui v SNOMED CT), nebo je celé spojení terminologicky nepřesné, srov. také:
Celiakii bychom neměli zaměňovat s alergií na pšenici a hypersenzitivitou na gluten. [Gyvenimas]¹⁸
Vyhledávání Google Scholar ukazuje, že termín alergija glitimui se užívá v magisterských pracích LSMU, ty však patří do oblasti veterinárního lékařství. Z Alergijos tekstynas sestaveného pro tento výzkum je patrné, že alergija gliutenui bylo několikrát užito na allergomedica.lt (stejně jako neceliakinis jautrumas gliutenui, gliuteno netoleravimas), mimo jiné s metajazykovým komentářem:
Alergie na pšenici a alergie na gluten nemusí být nutně synonyma, [...]. [allergomedica.lt]
Další atributivní spojení. V korpusu DELFI.lt se alergija užívá také s atributy označujícími místo (akių alergija, odos alergija), čas nebo frekvenci (pavasarinė alergija / pavasario alergija, sezoninė alergija), subjekt (vaikų
¹⁸ Jak se píše na webových stránkách Americké asociace pro alergii, astma a imunologii, alergie na gluten (angl. gluten allergy) je zavádějící termín, často zaměňovaný s alergií na pšenici (angl. wheat allergy), někdy pak s celiakií (angl. celiac disease); intolerance glutenu (angl. gluten intolerance) není alergie (https://acaai.org/allergies/types/food-allergies/types-food-allergy/wheat-gluten-allergy).
114
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV
Page 18
Terminal ir nebe terminai populiariojoje žiniasklaidoje
alergija), jinou vlastnost (stipri alergija, lėtinė alergija). Ačkoli byly uvedené příklady zaznamenány také v korpusu SVEIKASŽMOGUS.lt, bez odborných znalostí je přesto obtížné přesně určit, které z nich jsou skutečně termíny, a pokud jimi jsou, zda patří do vědeckého, nebo popularizačního diskurzu.
Jak ukazuje příklad spojení alergija glitimui, ani skutečnost, že závislý člen spojení je termínem, neznamená, že spojení je víceslovným termínem. Tuto myšlenku lze dále rozvinout – pokud je atribut termínu ve spojení jednotkou odborné slovní zásoby, např. adjektivem, nemusí být toto spojení termínem, jak ukazuje spojení atopinė alergija zaznamenané ve zkoumaném korpusu (srov. atopija – „vrozený sklon k alergickým onemocněním“ AIATŽ).
Z uvedeného vyplývá, že odborný význam alergijos je v médiích širší než terminologický medicínský význam. To potvrzuje tvrzení, že po proniknutí termínů z odborného jazyka do jazyka obecného se jejich význam obvykle rozšiřuje a pojem se stává méně vymezeným (Becker 2016: 397). Na druhé straně se zdá, že alergija nebyla ani v medicíně vždy užívána jednoznačně. Tak například v roce 1991 se v Medicínské encyklopedii (ME I) psalo, že alergija označuje také „zvýšenou citlivost na jakékoli vnější podněty (např. hluk)“ (ME I: 34)19. Nespecialisté tedy mohou termíny nadále užívat i v zastaralém významu, jak ukazují práce badatelů z jiných zemí (viz Nova 2018: 392).
ZÁVĚRY
Výzkum užívání termínu alergija a víceslovných termínů vytvořených s jeho účastí v populárních médiích ukázal, že medicínská podstata jeho významu se v nich většinou zachovává a že se užívají jako termíny. Případy úplné determinologizace tvoří pouhá 3 procenta a většinou pocházejí ze zpravodajské rubriky. Údaje ze specializovaného korpusu textů se zdravotnickou tematikou rovněž podporují myšlenku, že při psaní o medicínských či zdravotnických otázkách není tendence užívat termíny dané oblasti také v přeneseném významu. Pro závažnější zobecnění je samozřejmě třeba prozkoumat užívání podstatně většího a rozmanitějšího počtu termínů.
Na základě údajů o užívání analyzovaných termínů lze ilustrovat terminologické tvrzení, že sémantika termínů užívaných v nevědeckém diskurzu bývá pozměněna. Část těchto změn – širší význam, menší vymezenost významu, odlišné systémové vztahy, negativní konotace – je patrná nebo odvoditelná z informativních kontextů a kolokací. Konotace přímo závisí na stylu a kontextu, nelze však tvrdit, že významy zkoumaných termínů
19 O vývoji příslušného anglického termínu a jeho nejednoznačném užívání píše Igea 2013.
Straipsniai / Articles
115
Page 19
ASTA MITKEVIČIENĖ
rozsahu a vymezenosti se změnily právě v médiích nebo, v širším pohledu, v nevědeckém diskurzu, protože samotné vědecké pojmy a terminologie jsou dynamické.
Při snaze určit, která atributivní spojení jsou termíny a která nikoli, se ukázalo, že víceslovné termíny v médiích značně variují, avšak variování je vlastní i jazyku specializovaných zdravotnických webů a je patrné také ve vědeckém diskurzu. Další skutečností je, že nejen v médiích, ale i v jiných odborných textech určených široké veřejnosti se užívají nepravé termíny (alergija šalčiui). Výzkum tak poukázal i na potřebu zkoumat užívání termínů v litevském popularizačním diskurzu.
HLAVNÍ ZDROJ
Korpus DELFI.lt. Přístup na internetu: http://tekstynas.mwe.lt/.
LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE
AIATŽ – Výkladový slovník imunologických a alergologických termínů, eds. V. A. Tamošiūnas, R. Dubakienė, A. Žvirblienė, Vilnius: Centrum pro vydávání vědeckých a encyklopedických publikací, 2012.
Arcimavičienė Liudmila 2005: Kognitivní domény HIV/AIDS v litevštině, angličtině a ruštině. – Kalbotyra 54(1), 17–31.
Becker Holger 2016: Vědecké a technické slovníky; pokrytí vědeckých a technických termínů ve všeobecných slovnících. – The Oxford Handbook of Lexicography, ed. P. Durkin, Oxford: Oxford University Press, 393–407.
Bitinienė Audronė 2007: Publicistinis stilius, Vilnius: Nakladatelství Vilniuské pedagogické univerzity.
BŽ – Výkladový slovník spisovné litevštiny, elektronické vydání, šéfred. D. Liutkevičienė, Vilnius: Litevský jazykový institut. Přístup na internetu: http://bkz.lkki.lt/ [navštíveno v lednu 2021].
CorALit – Korpus litevského vědeckého jazyka (Corpus Academicum Lithuanicum). Přístup na internetu: http://coralit.lt [vyhledávání v listopadu 2020].
Delavigne Valérie 2017: Užívání termínů a socioterminologické variování. Vliv sociálních a místních otázek na pohyb termínů. – Multiple Perspectives on Terminological Variation, eds. P. Drouin, A. François, J. Humbley, A. Picton, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 32–55. DOI: 10.1075/tlrp.18.02del.
116
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV
Page 20
Terminai ir nebe terminai populiariojoje žiniasklaidoje
DLKT – Korpus současné litevštiny, sestavil Centrum počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velikého v Kaunasu. Přístup na internetu: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/ [vyhledávání v listopadu 2020].
Dubakienė Rūta 2011: Klinická alergologie, Vilnius: Nakladatelství Vilniuské univerzity.
Dury Pascaline 2008: Vzestup výrazů carbon neutral a compensation carbone: Diachronní zkoumání migrace slovní zásoby z jazyka ekologie do jazyka novin a naopak. – Terminology 14(2), 230–248. DOI: 10.1075/term.14.2.06dur.
DŽ – Slovník současné litevštiny (internetový), šéfred. S. Keinys, 7., opravené a doplněné vyd., Vilnius: Litevský jazykový institut, 2015. Přístup na internetu: http://lkiis.lki.lt.
Gaidienė Anželika, Liutkevičienė Danutė 2017: Specifika definování významu v „Výkladovém slovníku spisovné litevštiny“: rostliny a živočichové. – Bendrinė kalba 90, 1–47. Přístup na internetu: http://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/153.
Gaidienė Anželika, Liutkevičienė Danutė 2020: Pojetí slova „rostlina“ (na základě průzkumu mezi studenty). – Acta Linguistica Lithuanica 82, 93–116. Přístup na internetu: http://journals.lki.lt/actalinguisticalithuanica/article/view/1026.
Gaivenis Kazimieras 2002: Litevská terminologie: nástin teorie a uspořádání, Vilnius: Nakladatelství Litevského jazykového institutu.
Gaivenis Kazimieras 2014: Vybrané spisy, ed. J. Gaivenytė-Butler, Vilnius: Litevský jazykový institut.
Halskov Jakob 2005: Zkoumání vlastností determinologizace: DiaSketch. – LAMBDA 29, 39–63.
Humbert-Droz Julie, Picton Aurélie, Condamines Anne 2019: Jak vytvořit korpus pro nástrojový přístup k determinologizaci v oblasti částicové fyziky. – Research in Corpus Linguistics 7, 1–17. DOI: 10.32714/ricl.07.01.
IATE – Interaktivní terminologie pro Evropu. Přístup na internetu: https://iate.europa.eu/home [navštíveno v březnu 2021].
Igea Juan M. 2013: Historie pojmu alergie. – Allergy 68, 966–973.
Keinys Stasys 2005: Současná litevská terminologie, Vilnius: Nakladatelství Litevského jazykového institutu.
Kvašytė Regina, Papaurelýtė Silvija 2013: Některé rysy konceptu „nemoc“ ve veřejném diskurzu v Litvě. – Filologija 18, 107–117.
Straipsniai / Articles
117
Page 21
ASTA MITKEVIČIENĖ
Lithuanian Web 2014 (ltTenTen14). Přístup na internetu: https://www.sketchengine.eu/lttenten-lithuanian-corpus/ [vyhledávání v únoru 2021].
LKKŽ 2019 – Slovník kolokací litevského jazyka, ed. A. Bielinskienė, L. Boizou, I. Bumbulienė, J. Kovalevskaitė, T. Krilavičius, J. Mandravickaitė, E. Rimkutė, L. Vilkaitė-Lozdienė, Kaunas: Vytautas Magnus University. Dostupné online: http://mwe.lt/wp-content/uploads/2019/02/Lietuvių_kalbos_kolokacijų_zodynas.pdf.
LRTB – Banka termínů Litevské republiky. Dostupné online: http://terminai.vlkk.lt/ [citováno v lednu 2021].
ME I – Encyklopedie medicíny I: A–M, ed. V. J. Grabauskas a kol., Vilnius: Státní nakladatelství encyklopedií, 1991.
Meyer Ingrid 2000: Computer Words in Our Everyday Lives: How are they interesting for terminography and lexicography. – Proceedings of the 9th EURALEX International Congress, ed. U. Heid, S. Evert, E. Lehmann, Ch. Rohrer, Stuttgart, 39–58. Dostupné online: https://euralex.org/publications/computer-words-in-our-everyday-lives-how-are-they-interesting-for-terminography-and-lexicography/.
Meyer Ingrid, Mackintosh Kristen 2000: Když termíny pronikají do našeho každodenního života: přehled determinologizace. – Terminology 6(1), 111–138.
Mikelionienė Jurgita, Berkmenienė Aušra 2018: Determinologisation of Lithuanian and English Technical Terms: The Case of Apparatus. – Readings in Humanities [Humanities – Arts and Humanities in Progress 3], ed. O. Andreica, A. Olteanu, Cham: Springer, 235–246. DOI: 10.1007/978–3–319–66914–4_15.
Myking Johan 2007: Žádné pevné hranice. – Indeterminacy in Terminology and LSP: Studies in honour of Heribert Picht, ed. B. E. Antia, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 73–91.
Naktinienė Gertrūda 2002: Prezentace odborné lexiky v „Slovníku spisovné litevštiny“. – Kalbos kultūra 75, 47–56.
Nová Jana 2018: Terms Embraced by the General Public: How to Cope with Determinologization in the Dictionary? – Proceedings of the XVIII EURALEX International Congress: Lexicography in Global Contexts, ed. J. Čibej, V. Gorjanc, I. Kosem, S. Krek, Ljubljana: Ljubljana University Press, 387–398. Dostupné online: https://euralex.org/publications/terms-embraced-by-the-general-public-how-to-cope-with-determinologization-in-the-dictionary/.
118
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV
Page 22
Terminai ir nebe terminai populiariojoje žiniasklaidoje
Renouff Antoinette 2017: Některá korpusová pozorování determinologizace. – Neologica 11: La néologie en terminologie, 21–48.
Rudzevičienė Odilija 2015: Alergie dětí na potraviny: učební kniha, Vilnius: Nakladatelství Vilniuské univerzity.
SNOMED CT – Prohlížeč SNOMED CT. Dostupné online: https://www.snomed.lt/snomed-ct/ [citováno od listopadu 2020 do března 2021].
TLK-10-AM – Systematický seznam nemocí TLK-10-AM, 2015. Dostupné online: http://ebo-ok.vlk.lt/e.vadovas/index.jsp.
TŽŽ 1936 – Slovník mezinárodních slov, ed. K. Boruta, P. Čepėnas, A. Sirutytė-Čepienienė, [Kaunas]: Tiskový fond.
TŽŽ 2013 – Slovník mezinárodních slov, ed. A. Kaulakienė, S. Keinys, B. Kurkulis, V. Račiūnaitė, V. Žalkauskas. Vilnius: Alma littera.
VLEe – Všeobecná litevská encyklopedie, elektronická verze, Vilnius: Centrum pro vydávání vědeckých a encyklopedických děl. Dostupné online: https://www.vle.lt/ [citováno v lednu 2021].
VPLŽ – Příručka péče o dítě a nemocí 1, šéfred. V. Basys, Vilnius: Institut pro vydávání vědeckých a encyklopedických děl, 2005.
Žagar Mojca 2005: Determinologizace (na příkladu fyzikální terminologie). – Jezik in slovstvo 50(2), 35–48. Dostupné online: https://www.dlib.si/stream/URN:NBN:SI:DOC-S941VDJA/67ca0698-7e9b-430d-bf44-68a1f913156b/PDF.
Žilinskienė Vida 1997: Uvádění termínů ve III. vydání „Slovníku současné litevštiny“. – Acta Linguistica Lithuanica 37, 46–52.
Žilinskienė Vida 2000: Technické termíny ve III. vydání „Slovníku současné litevštiny“. – Acta Linguistica Lithuanica 43, 176–182.
Župerka Kazimieras 2000: Lingvistické termíny v publicistice. – Darbai ir dienos 24, 175–182. Dostupné online: http://donelaitis.vdu.lt/publikacijos/zuperka.pdf.
www.allergomedica.lt [citováno v únoru 2021].
www.rutadubakiene.com [citováno v únoru 2021].
Багиян Александр 2014: Determinologizace jako výsledek rozostření hranic mezi odbornou a obecně užívanou lexikou. – Филологические
Straipsniai / Articles
119
Page 23
ASTA MITKEVIČIENĖ
nauky. Вопросы теории и практики 7(2), 28–33. Dostupné online: https://www.gra-mota.net/materials/2/2014/7-2/6.html.
С у п е р а н с к а я А л е к с а н д р а, П о д о л ь с к а я Н а т а л и я, В а с и л ь е в а Н а т а л и я 2003: Общая терминология. Вопросы теории, odpovědná redaktorka T. Канделаки, Moskva: Едиториал УРСС.
Т а т а р и н о в В и к т о р 2006: Общее терминоведение: encyklopedický slovník, Moskva: Московский лицей.
Ш м е л е в а О л ь г а 2010: Změna podstatných vlastností termínu v procesu despecializace a determinologizace. – Вестник МГОУ 4, 46–52.
Termíny a netermíny v populárních médiích
SHRNUTÍ
Článek pojednává o užívání litevských termínů v populárních internetových médiích. Výzkum měl zjistit, v jakém významu – speciálním (terminologickém), nebo determinologizovaném – se v internetových médiích užívají jazykové jednotky fungující v medicíně jako termíny, a identifikovat další sémantické změny těchto termínů. Článek představuje dynamiku termínů.
Předmětem výzkumu je lékařský termín alergija „alergie“ a složené termíny, které se s ním tvoří. Jako hlavní zdroj studie byl zvolen korpus DELFI.lt, sestávající z textů publikovaných v internetovém zpravodajském portálu téhož názvu v období 2014–2016. Byly použity tradiční metody korpusové analýzy: analýza konkordance alergi*, kontextů bohatých na znalosti a kolokací. Údaje z korpusu byly porovnány s údaji z textů alergologie a strukturovaných terminologických zdrojů (např. SNOMED CT atd.).
Studie užívání termínu alergija „alergie“ a složených termínů, které se s ním tvoří, v populárních médiích odhalila, že se v nich obvykle zachovává jádro lékařského významu a že se užívají jako termíny. Případy úplné determinologizace představují sotva 3 procenta a objevují se především v rubrice Zprávy. Údaje z korpusu specializovaného lékařského obsahu rovněž podporují myšlenku, že při psaní o tématech medicíny nebo zdraví není běžnou praxí užívat také termíny z této oblasti v přeneseném významu. Pro formulaci spolehlivějších zobecnění by studie samozřejmě měla zahrnout mnohem větší počet a rozmanitost termínů.
Údaje získané analýzou užívání sledovaných termínů mohou ilustrovat terminologické tvrzení, že sémantika termínů užívaných v nevědeckém diskurzu prochází určitými změnami. Část těchto změn – širší význam, menší určitost významu, odlišné systémové vztahy, negativní konotace – je patrná nebo naznačená v kontextech bohatých na znalosti a v kolokacích. Konotace přímo závisí na stylu a kontextu, avšak není důvod tvrdit, že ke změnám rozsahu a určitosti sledovaných termínů došlo specificky v médiích nebo obecněji v nevědeckém diskurzu, protože samotné vědecké pojmy a termíny jsou dynamické.
120
Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV
Page 24
Terminai ir nebe terminai populiariojoje žiniasklaidoje
definovanost významu, odlišné systémové vztahy, negativní konotace – jsou patrné nebo naznačené v kontextech bohatých na znalosti a v kolokacích. Konotace přímo závisí na stylu a kontextu, avšak není důvod tvrdit, že ke změnám rozsahu a určitosti sledovaných termínů došlo specificky v médiích nebo obecněji v nevědeckém diskurzu, protože samotné vědecké pojmy a termíny jsou dynamické.
Při pokusu určit, která atributivní spojení jsou termíny a která nikoli, se ukázalo, že složené termíny se v médiích značně liší, avšak variabilita je pozorována také v jazyce specializovaného zdravotnického webu; nachází se rovněž ve vědeckém diskurzu. Navíc se pseudotermíny (např. alergija šalčiui „alergie na chlad“) nevyskytují pouze v médiích, ale také v jiných odborných textech určených široké veřejnosti. Výzkum proto rovněž poukázal na potřebu zaměřit se na užívání termínů v litevském popularizačně-vědeckém diskurzu.
