ÚVAHY, NÁVRHY

Antanas BURAČAS

EKONOMICKÉ INFORMACE A PROBLEMATICKÉ ASPEKTY TERMINOLOGIE

Nové informační zdroje a formy

Pro normalizaci terminologie v oblasti naší ekonomiky, techniky a dalších oborů bude velmi významný univerzální terminologický klasifikátor Evropské unie EUROVOC, který se připravuje z iniciativy Oddělení počítačového zpracování dat Seimasu Litevské republiky. Kromě toho se v současnosti z iniciativy Litevského úřadu pro normalizaci společně se Státní komisí pro litevský jazyk a odborníky LMA MII projednávají povinné postupy pro přípravu norem terminologie a definic, aby se přiblížily požadavkům, formátům a normám Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) platným v této oblasti.

Je samozřejmé, že nejvýznamnějšími v této práci byla a stále jsou sémantika termínu a kritéria jeho souladu s běžným užíváním. Neméně důležité jsou požadavky na správné tvoření termínů. Pro řádné uplatňování všech těchto kritérií při práci na úpravě terminologie je velmi potřebný počítačový slovník současné litevštiny, který by bylo vhodné propojit se slovníkem cizích slov, který používáme. Je přece paradoxní, že již 15–20 let lze na kterémkoli osobním počítači v zemi snadno opravovat anglické texty, neboť slovníky tohoto jazyka se automaticky instalují spolu s různým softwarem. Naproti tomu počítačové slovníky státního litevského jazyka lze vzhledem k mnoha povinným jazykovým normám jen obtížně nalézt. Jsou zřídka dostupné, a proto se téměř nikde nepoužívají – ani na úřadech, ani ve vzdělávacích institucích, navzdory jejich zjevné potřebnosti. Je žádoucí, aby každý počítač prodávaný v Litvě obsahoval také slovník litevského jazyka a pro oblasti podnikání a financí odpovídající obchodní terminologii atd.

37

V poslední době se v Litvě objevilo několik původních i přeložených učebnic (vyzdvihl bych prof. H. Dauderise, P. a R. Wonnacottovy) a také „Slovník ekonomických termínů“ (Ch. Pass a kol., překlad z edice „Collins“ z roku 1994) přispěly k rozvoji obecné kultury ekonomického myšlení a analytické úrovně našich úředníků a podnikatelů. Značná pozornost věnovaná sjednocování a normalizaci používaných termínů byla rovněž vynaložena na „Slovník-příručku obchodních, bankovních a burzovních termínů“ („Žodynas“, V., 1994), který jsem připravil společně s prof. B. Svecevičiusem. Zvláště důležitý by byl býval překlad původního „Oxfordského slovníku světa obchodu“, jehož vydávání se zastavilo pro nedostatek finančních prostředků a neurčitý postoj litevského vydavatele.

V souvislosti s mimořádně rychlým rozvojem kultury informační společnosti a využívání mezinárodních počítačových databází však musíme spěchat s normalizací užívání nových termínů, zejména z oblasti managementu, financí a bankovnictví, tím spíše, že se do tohoto procesu stále intenzivněji zapojuje početná studentská obec. Jedním ze způsobů, jak na něj působit, jsou odborné přehledy nejnovějších informačních zdrojů a dalších novinek, připravované odpovídajícími prostředky a v co nejoperativnějších formách. Zmínil bych mezi nimi také elektronickou knihu o mezinárodních bankovních zkušenostech, připravovanou společným úsilím magisterských studentů finančních a informatických oborů na VDU a KHF, která shrnuje publikace z let 1996–97 v „Financial Times“, „Economist“, ve zprávách Evropské a amerických centrálních bank, investičních fondů a burz, na mezinárodních konferencích a také v databázích „Internetu“ a World Wide Web. Je zřejmé, že po redakční úpravě by taková kniha zachycovala mnohem více nejnovějšího poznání světových finančních expertů a těžko dostupných příruček i analytických nástrojů k nejrůznějším otázkám, navíc dostupných našim odborníkům za nesrovnatelně příznivějších podmínek, než jim mohou nabídnout proslulé nejnovější kurzy v prestižních vzdělávacích centrech bankovnictví v Anglii či Rakousku. Zhotovení kopie takové knihy by zabralo jen málo času.

Lekce z utváření terminologie

S jakými problémy se setkáváme, když se terminologická péče provádí bez úsilí rozhodných a pečlivých odborníků,

38

ukázalo se to velmi zřetelně při vydání litevského překladu jinak mimořádně potřebného a pečlivě připraveného výše zmíněného „Collinsova“ „Slovníku ekonomických termínů“ (Christofer Pass, Bryan Lowes, Leslie Davies; „Baltijos biznis“, red. A. Pupkis, konzultant redakce ekonomických termínů S. Vaitkevičius, dále jen ETŽ). Bylo by nežádoucí, aby terminologické skupiny působící samostatně v jednotlivých oborech vytvářely další problémy namísto toho, aby pomáhaly normovat úzus, tím spíše, že v rychle se rozvíjejících terminologických odvětvích je jejich pomoc velmi potřebná. Podívejme se dále na příkladu zkušeností s tímto slovníkem (ETŽ), zda jeho redaktoři překladu dodržovali nezbytné terminologické zásady a proč se jim v podstatě v mnoha případech nepodařilo uspět.

Především je třeba velmi ocenit snahu kolektivu ETŽ chránit litevskou ekonomickou terminologii před ustálenými i nově se šířícími cizími slovy. V případech, kdy redaktoři překladu ETŽ ignorovali sémantiku termínů a kdy logika zdravého rozumu i nahromaděné zkušenosti napovídají vhodnější alternativní pojetí než novotvar navržený ETŽ, které lépe odpovídá obsahu termínu, však tato snaha narazila u odborníků na značně nepřátelské přijetí (viz „Lietuvos rytas“, 12. října 1994, č. 211 aj.). Uvedu zde jen několik dalších takových případů.

1. Zavádějící volba ekvivalentu. Například double-entry se překládá jako dvojí účetnictví. Tím se univerzální princip dvojného zápisu operací mění v metodu zatajování příjmů před výběrčími daní, rozšířenou v trestné činnosti! Zjevný nesoulad překladu s obsahem původního termínu je patrný při ztotožnění diseconomies of scale s negativním ekonomickým dopadem. Ztráty vznikající v důsledku neracionálního rozsahu činnosti se tak ztotožňují s univerzálním hodnocením povahy činnosti.

Factor neznamená zdroje, jak překládají autority ETŽ, nýbrž činitel, třebaže se v kontextu mohou někdy první a druhé překrývat. Sémantický rozdíl v tomto případě spočívá v tom, že termín zvolený ETŽ označuje „možnost získání“, zatímco z ekonomické literatury víme, že původní termín se používá při analýze „aktivních složek výroby a jejich vzájemného působení“. Podobně je sporný překlad articles of association

39

jako vnitřní řád: vždyť association znamená sdružení, tedy institucionální formu činnosti, a v překladu z toho vůbec nic nezůstává! Překvapivý je také překlad maximization (např. asset-growth m.) slovem neomezený: zvyšování až na m a x i m á l n í úroveň je zjevně omezeno právě kritériem zakotveným v samotném termínu. Zcela nepřijatelné je ztotožnění termínu asset value per share s hodnotou nuceně prodávaného majetku. Jak lze vidět z definice uvedené přímo v hesle, jde o „hodnotu aktiv připadající na jednu akcii“.

Domnívám se, že je nutné rozlišovat b l í z k é významy složených termínů. Zavádějící může být například ztotožnění výrazu authorized/registered capital – schválený/registrovaný kapitál, který najdeme v ETŽ, s výrazem nominální kapitál – nominal capital. V případě právních kolizí může tato i řada dalších navrhovaných nepřesností způsobit opravdu značné ztráty! Takových případů je mnoho.

Podobná nedbalost vede k „vypouštění“ částí složených termínů nebo ke změně nuancí, např.: capital-output ratio není kapitálová náročnost, nýbrž poměr či koeficient, který ji charakterizuje. Stejně tak equilibrium market price není spíše rovnováha tržní ceny, nýbrž cena trhu v rovnováze; equilibrium market quantity není totožné s rovnováhou trhu; jde o množství (nabídky a poptávky), které tuto rovnováhu zajišťuje. Podobných případů je ještě více. Ne každý produkt je zboží, a proto nelze collective products ztotožňovat s kolektivním zbožím. Termín cash flow znamená peněžní tok, nikoli nutně jeho oběh (například pouze do pokladny nebo z ní).

Termín nondurables není vůbec totožný s zbožím krátkodobé spotřeby (jde také o zboží a potřeby střednědobé spotřeby, získávané v neobchodní formě, například galanterní či kancelářské potřeby apod.). Výraz clearing house system je třeba překládat nikoli jako bankovní clearing, nýbrž jako systém zúčtovacích středisek (ta provádějí clearingové operace). Podobně nemůžeme souhlasit s překladem current-weighted index jako běžný hodnotový index, vždyť i zde se v samotném textu vysvětluje, že jde o stanovení relativních vah neboli vážených indexů. Termín corporate sector – sektor korporací není totožný se soukromou činností, jak vyplývá i z popisu druhého významu v samotném ETŽ, s. 206 (zahrnuje se do něj navíc domácnost

40

a finanční činnost), ale redaktoři nad tím přivírají oči.

Termín learning curve by neměl být zúžen na křivku osvojování kvalifikace: každý pedagog potvrdí, že „učení“ je podstatně širší pojem a nelze je redukovat na „získání kvalifikace“. Dokonce ani dovednosti potřebné k práci či jiné činnosti nejsou pouze znakem získání kvalifikace.

Význam termínu se výrazně mění, když je pojem „indiference“ (neboli stejných užitků) nahrazen pojmem „lhostejnost“ z ETŽ: možnost aktivní volby při stejných šancích vůbec neznamená lhostejnost. Nedostatečně pečlivě zvolený ekvivalent slova ve složeném termínu může také nepřípustně změnit obsah termínu. Například ETŽ navrhuje pro hidden price reduction ekvivalent tajné snížení cen. Ve skutečnosti však jde o skryté snížení, které, jak víme z vlastní zkušenosti, obvykle probíhá vůbec n e t a j n ě, ačkoli je zastíráno obnovou sortimentu, jiným balením a podobnými způsoby. Z podobných důvodů nelze přijmout ani ekvivalent lineární integrace pro horizontal integration, protože pro popis daného procesu se používá ekonomický termín integrace horizontálních, neboli stejnorodých, činností.

Ke změně obsahu termínu dochází, když ETŽ navrhuje jako ekvivalent licenced deposit taker výraz instituce poskytující bankovní služby. Zaprvé, v mnoha zemích po celá staletí přijímají vklady nejen banky. Zadruhé, bankovní služby zahrnují operace s vklady mezi dalšími desítkami služeb. Zatřetí se ztrácí důraz obsažený v původním termínu na l i c e n c o v a n o u nebo r e g i s t r o v a n o u instituci přijímající vklady. Podpůrná cena není přesným ekvivalentem limiting pricing, protože důraz původního termínu – limiting – je třeba přeložit jako omezující, zatímco ekvivalentem pricing není výsledek procesu, nýbrž proces samotný: stanovování cen. ETŽ používá termín limiting nedůsledně, neboť limiting factor překládá právě jako omezující faktor. Dalším případem je minority interest, které neznamená podíl menšiny, nýbrž její zájmy na řízení společnosti.

Někdy nekompetence vytváří nebezpečí, že termín může být zcela bezdůvodně nahrazen jiným. Například termín public goods (vzdělávání apod.) se ztotožňuje s majetkem státu nebo s ve-

41

řejným produktem, avšak veřejné statky nejsou ani jedno, ani druhé, jak se snaží tvrdit ETŽ. Termín welfare state není označením prosperující země převzatým z románu, nýbrž termínem obdobným termínu ekonomie blahobytu, který ETŽ již používá; navíc se zde výrazem state myslí právě s t á t, neboť se hovoří o politice státní regulace. Stejným nedorozuměním je snaha prosadit jako ekvivalent tajnou cenu pro shadow price. Jde o cenu, kterou nelze stanovit přímo nebo která se určuje podle kritérií stínové ekonomiky. Nepřesnost a nedůslednost se projevují v případě, kdy je ekvivalentem cost výraz náklady, tj. výdaje, ale isocost line se již překládá jako přímka stejných hodnot. Ani na popularizační úrovni nelze ignorovat rozdíly, které vedou k chybnému ztotožňování. Například organizace OSN již dávno důsledně rozlišuje mezi rozvojovými a málo rozvinutými zeměmi. Proto je nepřípustné sloučit developing a underdeveloped country a v překladu ponechat pouze jeden (první) termín.

2. N e d ů s l e d n o s t t v o r b y t e r m i n o l o g i e. Již zmíněným ekvivalentem diseconomies of scale zvoleným ETŽ je negativní ekonomický účinek; external diseconomies of scale se však již překládá jako vnější faktory neekonomičnosti a internal economies of scale jako vnitřní faktory ekonomičnosti. V tomto případě, stejně jako v předchozím, se ztrácí podstatné kritérium termínu – totiž že originál má na mysli důsledky rozsahu činnosti; navíc může být (ne)ekonomičnost v tomto kontextu č á s t e č n ý m nebo v e d l e j š í m případem, ačkoli jinak je třeba tuto volbu hodnotit jako zajímavý pokus. Na druhou stranu popis úspor z rozsahu činnosti vůbec nevyžaduje přidávat jako součást termínu slovo faktory, které v původním termínu není.

Nedůslednost kritérií ETŽ je patrná také v případě, kdy se diseconomies překládá jako neekonomičnost, zatímco disequilibrium se překládá jako nedostatek rovnováhy (nazvěme to přechodem k použití popisného kritéria); obdobně se v podobných případech ponechávají termíny z mezinárodního slovníku deindustrializace, disinflace (proč alespoň ne dezinflace?)

Termín substitution effect se překládá jako termín efekt nahrazení

42

účinek; a marginal rate of substitution – mezní míra substituce; ale již marginal rate of technical substitution – mezní míra technického obnovování (proč ne substituce?) .

Redaktora ETŽ, který vynaložil značné úsilí na počeštění terminologie, lze oprávněně položit i další otázku: proč se v přeloženém textu příliš často ponechává mezinárodní termín kompanija, když se v zákonech i v jiné odborné literatuře soustavně používá a uznává pojem „společnost“. Stejně tak není jasné, proč se pojem „certifikát“ nenahrazuje ekvivalentem osvědčení (průmyslového rozvoje apod.), který by mohl tento zbytečný internacionalismus snadno vytlačit.

3. Nevhodné je užívání významů několika souběžně používaných termínů, zejména výpůjček z metodiky jiného vědního oboru sloužící určité oblasti. Například zcela nepřijatelný je překlad koeficient pořadové korelace jako koeficient kategoriální asociace: matematická statistika odedávna používá pro měření tohoto vztahu pořadí označení pořadová korelace. Stejně tak je nesprávným ekvivalentem výrazu vícenásobná korelace vícenásobná asociace. Zavádějící je také ekvivalent termínu kontingenční tabulka interakcí (viz popis termínu – interakcí čeho?) tabulka: ve „Slovníku matematických termínů“ (zkr. MTŽ, s. 544) a v dřívější praxi je tento termín jednoznačně vymezen jako tabulka závislosti znaků. Vhodným významem termínu rozdělení je rozložení, avšak při užití statistického termínu podmíněné rozdělení je třeba používat v tomto vědním oboru ustálenou podobu podmíněné rozdělení; obdobně je třeba normální rozdělení překládat nikoli jako normální rozložení (ETŽ, s. 159), nýbrž jako rozdělení (viz MTŽ, s. 564), protože jinak bychom si pletli významy pojmů. Podobně nelze doporučit překlad výrazu exponenciální vyhlazování slovem sladění; MTŽ jako normovaný význam termínu uvádí vyhlazování (s. 691).

Nevhodné jsou pokusy překládat doslovně taková spojení, která v odborných oblastech získala specifický význam. Mezi takové neúspěšné případy bych zařadil pokus ETŽ prosadit doslovný překlad ordinal utility jako ordinální užitek. Lze skutečně pochybovat, zda se alespoň jeden člen kolektivu ETŽ podíval, jak se tento termín odedávna používá v učebnicích ekonomie. Už studenti musí rozlišovat

43

kvantitativní užitek od užitku určeného podle preference, pořadí priorit

Nepřijatelný je také doslovný překlad, který navrhuje ETŽ pro returns (diminishing average/ marginal r.), totiž zisk: ne všechny příjmy jsou ziskové, a proto je nutné důsledněji rozlišovat pojmy. Neodůvodněně se nerozlišují pojmy „peníze“ a „měny“: ETŽ překládá forward exchange market spojením trh termínovaných peněžních obchodů. V praxi burz, které tento termín nejčastěji používají, jde obvykle o měnové obchody.

4. Velká nejednotnost v procesu překladu může čtenáře přivést do bezvýchodné situace: nejednou se to stalo i redaktorům ETŽ, kteří si nevšimli, že jejich nepřeložený úvodní (heslový) termín derivativ – derivative (ve finančních operacích obvykle odvozený index) je opatřen odkazem na diferenciální počet – v textu tohoto hesla je však původní termín již přeložen, takže odkaz čtenáři nic neposkytuje. S obdobnou situací se setkáváme opakovaně: ani ekvivalent envelope curve kumulativní (?) křivka s odkazem na termín průměrné dlouhodobé náklady nic nevysvětluje. Vysvětlení tohoto hesla takovou křivku vůbec nezmiňuje (srov. s. 110 a 269–270). Existují i nesrovnalosti jiného druhu. Například convertability se zcela přijatelně překládá slovem směnitelnost, avšak v hesle téhož termínu týkajícím se měny se říká, že je konvertibilní; čtenáři se pak může zdát, že si z něj někdo prostě utahuje a snaží se ho zmást.

5. U termínu derivativ a dalších podobných případů se setkáváme s uváděním žargonu používaného odborníky (hovorových výrazů); domnívám se, že v překladu je vždy vhodné na to upozornit a odlišit tyto případy od normativních, doporučených termínů.

6. Termín musí být srozumitelný. Co si pomyslíte, když uslyšíte takový termín: organizace ve tvaru M? Pravděpodobně tomu dobře rozumějí jen sami překladatelé, kteří vědí, že podle originálu je M zkratkou anglického termínu multidivisional (škoda, že není vysvětleno, proč se složka českého termínu v tomto případě nejen zkracuje, ale také nepřekládá). Neméně nevhodné je

44

nahrazení jednoho cizího nebo dokonce mezinárodního slova v překladu jiným, zvláště když není zaručeno, které z nich může být čtenáři známější. Například slovo eksc esas v ETŽ a MTŽ nahrazuje termín kurtosis: domnívám se, že je zde patrná snaha odborníků uměle se oddělit od laiků, kteří by se při analýze statistických pozorování pokoušeli využít metodu určování maxima rozdělení.

Nakonec bude každý překvapen, když zjistí, že klasik fyziokratismu F. Kene (Quesnay), jehož příjmení se v Litvě píše i vyslovuje stejným způsobem již dvě století, se navrhuje bez jakéhokoli důvodu vyslovovat jako Kvesne!

7. Uplatňování popisných kritérií

při hledání nejpřijatelnějšího ekvivalentu se nesmí přehlížet, že doplnění obecnějšího termínu upřesněním by zúžilo sémantiku jeho užití. V ETŽ k tomu došlo například při překladu složených termínů barriers to/condition of entry: v litevské verzi se u termínu įėjimas (který může znamenat také įrašas!) nečekaně objevuje slovo į rinką, které v originále není. Nepochybně je možné vstoupit do společenství, do složení atd.

Ve všech případech uplatnění popisných kritérií bychom měli usilovat o výběr co nejbližšího ekvivalentu. Proto podle mého názoru termínu delivered pricing lépe odpovídá termín cena včetně dodání než termín prodejní cena včetně dodání, užívaný v ETŽ. Překlad termínu Direct labour jako přímá pracovní síla, jak vyplývá z textu, zužuje jeho použití: první výskyt označuje přímé pracovní náklady.

Velmi vzdálený původnímu významu je překlad investors in industry termínem kontrolující instituce: popisuje povahu vlivu, nikoli však instituci a oblast její činnosti. Termín investoři v průmyslu označuje pouze toto vymezené odvětví ekonomické činnosti.

Původní význam termínu insider trading zkresluje ekvivalent zvolený v ETŽ, nelegální obchod. Jde o interní obchodování s cennými papíry, které nemusí být nezákonné, ačkoli se při něm využívají neveřejné informace, jimiž disponují makléři, nebo informace týkající se zájmů potenciálního investora.

45

ETŽ navrhuje překládat termín loss-leading spojením prodej zboží se ztrátou. Vedení podle výše ztrát však nenastává pouze při prodeji zboží; termín v originále navíc klade důraz nikoli na prodej jako na jeden ze způsobů získání vedoucího postavení, nýbrž na samotné prvenství.

8. Přisuzování vlastností neexistujícímu termínu:

international commodity agreement ETŽ překládá jako termín mezinárodní smlouva o spotřebním zboží (lze uspořádat dokonce i loterii o hodnotnou cenu pro ekonoma, který vymyslí, kde hledat tento termín smlouvy o zboží, neboť je tam zařazen): i z dalšího textu je zřejmé, že tento termín se stejně dobře používá například na trzích se surovinami či na jiných trzích (nikoli se spotřebním zbožím).

9. Kontinuita tradic ve speciální terminologii:

jestliže jazykovědci nedoporučují používat univerzální sloveso obout si, když se mluví o botách (doporučuje se nazout si), o kalhotách (doporučuje se obléci si), proč by se tedy luxury product mělo překládat jako luxusní produkt, a ne jako statek, jak je v ekonomické praxi obvyklé? Podobně odmítavou reakci vyvolává překlad výrazu permanent income, který používá ETŽ: trvalými příjmy: o jaké příjmy by šlo – denní, nebo měsíční? Je zvykem hovořit o stálých příjmech, aby se odlišily od ostatních, které jsou skutečně dočasné a nepravidelně získávané. Nechce se nám měnit ani portfoliové investice do balíku cenných papírů.

10. Zásadní rozhodnutí současně používat nové termíny v překladu ETŽ a zachovat abecední řazení termínů podle originálu, nikoli podle jejich hlavních významových hesel, vedlo k naprostému fiasku při snaze snadno najít potřebné heslo. Některá spojení termínů nelze po nově navrhované redakci ETŽ, kterou zatím zná pouze skupina předkládající překlad, vůbec najít; například bilateral trade je třeba hledat nikoli u hesla obchod, a dokonce ani u hesla dvoustranný obchod, nýbrž u hesla vzájemný obchod. Anebo by bylo třeba začít hledat podle anglického ekvivalentu (pokud jej čtenář zná) ve slovníčku na konci ETŽ.

Jen zřídka termín začíná přídavným jménem, přestože překladatelé do litevštiny, kteří se až příliš drželi doslovného znění originálu, se tu nejspíš dostali do pasti, jež vyvolala hněv odborníků. Koho by napadlo hledat ekvivalent termínu derived demand jinde než u termínu

46

odvozená poptávka, jak jej odborníci obvykle používají a jak plně odpovídá obsahu termínu, a místo toho u významově odlišného, byť příbuzného termínu sekundární poptávka? Proč je třeba termín dividenda vyplácená v akciích hledat pod slovem akcie? A má se termín cenné papíry kryté zlatem hledat pod termínem zlato?

V případech, kdy se navrhují nebo představují termíny, jejichž užívání ještě není ustálené, a takových je v publikaci snad čtvrtina, může i odborník najít potřebný termín teprve poté, co několikrát pozorně přečte celý text knihy od začátku do konce.

Na jedné straně navzdory nedávným pokrokům v oblasti litevské ekonomické terminologie stále naléhavě potřebujeme systematický a moderní encyklopedický popis specializovaných oblastí makroekonomie a mikroekonomie – financí, obchodu, práce, managementu a dalších –, a to nikoli ani tak z akademického, jako spíše z pragmatického hlediska. Nezbytné je také sjednotit významy termínů, které se v různých oblastech ekonomické analýzy interpretují odlišně; správně a průběžně aktualizovatelně představit současné analytické nástroje (případy a způsoby jejich použití); popsat indexy, ukazatele a informační zdroje zahraniční ekonomické statistiky. Pouhými překlady tyto nejdůležitější problémy nevyřešíme.

Na druhou stranu není před nepřesnostmi způsobenými neznalostí či neúspěšným výběrem ekvivalentů chráněn žádný odborník pracující v oblasti terminologie, to se však nesmí proměnit v aroganci, nebo ještě hůře, v systém: psaní či překlad slovníku se svými cíli i postupy zásadně liší jak od tvorby beletrie, tak od přípravy odborné literatury, a představy o kritériích tolerance se zde zcela liší.

47