Sledujte @TermList na Twitteru! — Sociální média jako nástroj terminologických informací a aktivit

ANITA NUOPPONEN

Univerzita ve Vaase

KLÍČOVÁ SLOVA: terminologické aktivity, sociální média, počítačem zprostředkovaná komunikace, sdílení obsahu, online spolupráce

1. ÚVOD

Terminologická věda a terminologická práce vždy kladly velký důraz na vytváření sítí, spolupráci a sdílení informací, stejně jako na využívání a vývoj počítačového softwaru pro různé činnosti v tomto oboru. Tento článek spojuje dva výzkumné zájmy autora: terminologii a počítačem zprostředkovanou komunikaci (CMC) a patří do série článků, v nichž bylo zkoumáno přizpůsobování technologií CMC pro terminologickou práci a šíření terminologických informací¹. Následující citace pochází z příspěvku Nuopponenové z roku 1996, předneseného na konferenci TKE ve Vídni:

„Web je ideální platformou pro různé druhy terminologických aktivit. Není jen online archivem či úložištěm elektronických dokumentů ani celosvětovou bibliografií či encyklopedií terminologických a terminografických informací, ale může hrát důležitou roli jako interaktivní nástroj spolupráce a komunikace v terminologickém výzkumu, terminografických projektech i ve vzdělávání. Ačkoli na Webu již probíhá mnoho terminologických aktivit, jejich hlavní část stále chybí — doufejme, že ne na dlouho.“ (Nuopponen 1996)

Většina hlavních aktérů šíření terminologických informací a koordinace, jako například Infoterm a TermNet a národní terminologická centra, na webu stále chyběla — což je skutečnost, kterou dnes může být těžké pochopit. Zřejmým důvodem však bylo, že World

¹ „Terminologické informace“ označují informace související s termíny a pojmy, terminologickými produkty, metodami, teoriemi, výzkumem a dalšími činnostmi atd.

82 Anita Nuopponen | Follow @TermList on Twitter! — Social Media as a Tool for Terminological Information and Activities

World Wide Web byl tehdy stále zcela nový a první snadno použitelné webové prohlížeče se objevily kolem roku 1993. Internet se otevřel komerčnímu využití až přibližně v letech 1991–1993, přičemž přelomovými roky byly roky 1994–1995. Na University of Vaasa jsme vývoj Internetu sledovali již od konce 80. let a v roce 1994 jsem založil Term-List mailing-list a webový portál Terminology Forum s informacemi týkajícími se terminologie.

Od té doby se zpřístupnilo více nástrojů pro online interakci a šíření informací; nejnovějšími z nich jsou sociální média, jejichž využívání se rozšířilo téměř do všech oblastí lidské činnosti. Slovy Andrease Kaplana a Michaela Haenleina (2010) lze sociální média vlastně „považovat za vývoj zpět ke kořenům Internetu, protože proměňují World Wide Web zpět v to, čím měl být původně: platformu usnadňující výměnu informací mezi uživateli“. Nastal čas znovu zhodnotit situaci. Tento článek pojednává o tom, jak terminologové dnes využívají či mohou využívat Internet, a konkrétněji sociální média, k terminologickým aktivitám a šíření terminologických informací. Jako teoretický rámec jsou použity čtyři možnosti jednání, které sociální média nabízejí a které představili Jeffrey W. Treem a Paul M. Leonardi (2012) ve své diskusi o typech chování podporovaných sociálními médii. Pozornost je věnována pouze těm sociálním sítím či aplikacím, v nichž lze nalézt terminologické informace, obsah nebo aktivity.

2. S O C I Á L N Í M É D I A

Protože se pojem sociálních médií vyvíjí, lze jej jen obtížně přesně definovat. Autoři často volí extenzionální definici a vypočítávají „typy technologií, které lidé implicitně považují za sociální média (např. blogy, wiki, sociální sítě, sociální označování atd.)“, jak uvádějí Treem a Leonardi (2012: 145) ve své analýze předchozích studií sociálních médií. Obrázek 1 ukazuje předběžnou typologii typů sociálních médií. Vytvořit konceptuální systém sociálních médií je obtížné, protože software, služby a technologie se neustále vyvíjejí a proměňují v něco nového. Například zpočátku byl Twitter spojován s blogy, nyní se však používá ke sdílení zpráv a sociálnímu záložkování a konkuruje sociálním sítím, jako jsou Facebook a Google+.

Terminologija | 2013 | 20

83

Obrázek 1. Orientační typologie počítačem zprostředkované komunikace

Intenzionální definice pojmu sociální média často zdůrazňují vlastnosti, jako je existence online, tvorba obsahu uživateli, zobrazování obsahu ostatním, sdílení a interaktivita. Tyto charakteristiky však zatím sociální média dostatečně neodlišují od tradiční počítačem zprostředkované komunikace (CMC) (viz obrázek 1) (Treem, Leonardi 2012: 145). E-mail, mailing-listy atd. mají mnohé z těchto vlastností. Kromě obecně uváděných charakteristik sociálních médií Treem a Leonardi (2012) zdůrazňují typy chování, které sociální média obvykle umožňují — tedy co s těmito nástroji můžeme dělat. Mezi tyto možnosti řadí:

• viditelnost (příspěvky lze snadno vyhledat a zobrazit).

• trvalost (sociální média uchovávají shromážděné poznatky v průběhu času),

• upravitelnost (zprávy lze před odesláním pečlivě připravit),

• asociace (mezi jednotlivci, mezi jednotlivci a obsahem nebo mezi aktérem a prezentací, obsahem a obsahem).

Treem and Leonardi (2012: 148–150) note that these affordances apply also to the traditional CMC and other types of communication technologies utilized in organizations. The difference is that social media technologies have potential to have high levels of all of these affordances simultaneously.

8 4

Anita Nuopponen

Follow @TermList on Twitter! — Social Media as a Tool for Terminological Information and Activities

(Tamtéž.) E-maily lze například pečlivě připravit, ukládat a vyhledávat, jejich viditelnost je však omezená. Odesílatel navíc nemůže odeslanou zprávu upravit ani odstranit. Záznam v databázi může být viditelný, ale může postrádat asociaci, např. diskusi mezi těmi, kdo záznam upravují. Přestože Treem a Leonardi (2012) hovoří o organizačním prostředí, mnohé z toho, co uvádějí, platí také pro komunikaci uvnitř oboru, v tomto případě terminologie. Následující část pojednává o současných terminologických aktivitách na internetu a o možnostech, které sociální média tomuto oboru nabízejí.

3. TERMINOLOGICKÉ AKTIVITY NA INTERNETU

V práci Nuopponen (1996) byla nastíněna budoucnost terminologických aktivit na webu, jak ukazuje obrázek 2.

Obrázek 2. Některé možné směry vývoje terminologických aktivit na webu (Nuopponen 1996)

Do té doby se vynakládalo značné úsilí na sestavování bibliografií a šíření informací o tištěných terminologických produktech. Dnes je předpověď budoucnosti uvedená v článku poměrně přesná, protože web se nyní využívá ke všem těmto účelům; tištěné bibliografie například nahradily online seznamy publikací a máme přímý přístup k obrovskému množství

Terminologija | 2013 | 20

85

relevantních textů a dokumentů. Vyhledávače, seznamy odkazů, domovské stránky a sociální sítě učinily tištěné publikace who is who nadbytečnými a zastaralými.

4. TERMINOLOGICKÉ AKTIVITY V SOCIÁLNÍCH MÉDIÍCH

Byly prohledány sociální média, aby se zjistilo, jaké terminologické aktivity související s nimi se uskutečňují a jaké by se uskutečňovat mohly. Z pohledu sociálních médií lze terminologické aktivity zhruba rozdělit na navazování kontaktů, sdílení, setkávání, spolupráci, výuku a školení a výzkum (obrázek 3). Každá z těchto činností má vlastní požadavky a neexistuje žádná jednotlivá stránka, platforma či aplikace sociálních médií, která by vyhovovala všem.

Obrázek 3. Terminologické aktivity v sociálních médiích

4.1. Navazování kontaktů

Navazování kontaktů zde označuje jak (1) hledání vhodných osob a organizací, s nimiž se lze spojit, tak (2) obnovení kontaktu a udržování spojení, stejně jako diskusi o společných zájmech. Sociální sítě (SNS), jako jsou LinkedIn a Facebook2, umožňují uživatelům najít osoby, které již znají, a navázat s nimi spojení, zjistit, kdo je s kým propojen a kdo co dělá. Velkou síť výzkumníků v oblasti terminologie a terminologů lze skutečně najít již na síti LinkedIn. Dříve vyžadovalo získávání těchto informací a budování profesní sítě častou účast na terminologických akcích, korespondenci a výměnu e-mailů. Na sociální síti lze informace snadno upravovat a nezmizí tak snadno jako vizitky po konferenci.

Z jiného úhlu pohledu poskytují sociální sítě uživatelům možnost zviditelnit se. Treem a Leonardi (2012) uvádějí, že „sociální média uživatelům umožňují zpřístupnit“

² Mezi další oblíbené sociální sítě patří Google+, Orkut (oblíbený v Indii a Brazílii), SinaWeibo (Čína), Vkontakte (Rusko). Viz také např. http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_social_networking_websites

86 Anita Nuopponen | Follow @TermList on Twitter! — Social Media as a Tool for Terminological Information and Activities

jejich chování, znalosti, preference a vazby v komunikačních sítích, které byly dříve ostatním neviditelné (nebo alespoň velmi těžko postřehnutelné)“. Zejména LinkedIn (linkedin.com), který je více zaměřen na profesní oblast než Facebook (facebook.com), se stal běžným způsobem, jak navázat spojení s lidmi, které potkáváme na konferencích a setkáních. Místo výměny vizitek můžeme říci: „Najdete mě na LinkedIn,“ nebo poslat pozvánky lidem, které jsme potkali, a spojit se s nimi. Uživatelský profil na LinkedIn lze také charakterizovat jako dynamický a interaktivní životopis, protože uživatelé mohou aktualizovat své údaje a jejich kontakty mohou potvrzovat jejich dovednosti a psát doporučení. Uživatelé zveřejňují aktualizace svého stavu a sledují zprávy ostatních. Samotné weby navíc analyzují údaje uživatelů a jejich stávající kontakty a doporučují nová spojení nebo obsah, který může, ale nemusí být relevantní.

Ve srovnání se sociálními médii mají diskuse v e-mailu nebo v e-mailové konferenci omezenou viditelnost. Sociální média také umožňují pečlivě upravovat zprávy, mazat již odeslané zprávy, oslovit větší skupinu, aniž by se zahlcovaly e-mailové schránky, a později zprávy vyhledávat a zobrazovat atd. (Treem, Leonardi 2012: 148) Sociální síť, jako je LinkedIn, poskytuje lidem různé typy informací, které mohou nabízet i osobní webové stránky, ale sociální sítě jsou obvykle dynamičtější a usnadňují interakci: potvrzování kontaktů, posílání zpráv, sdílení novinek či jiného obsahu, připojování ke skupinám se zvláštními zájmy a diskusi v těchto skupinách.

V tradičních diskusích prostřednictvím CMC se názory a komentáře vyjadřovaly a sdílely v e-mailových zprávách, konverzacích v e-mailových konferencích nebo v synchronním či asynchronním online chatu. Nástroje založené na e-mailu mají omezenou viditelnost: zprávu dostanou pouze ti, kterým byla odeslána. Nevýhodou je, že se schránky snadno zaplní dlouhými konverzacemi. Místo toho lze k diskusím více využívat sociální média, a umožnit tak zapojení většího počtu lidí. Například na LinkedIn je možné vytvořit diskusní skupiny nebo se připojit k již existujícím. Pro terminology jsou zvlášť důležité dvě skupiny: Terminology, kterou spravuje Kara Warburton, a její podskupina Association for Terminology and Knowledge Transfer, kterou spravuje Hanne Erdman Thomsen. Ani využívání podobných možností není bez problémů, protože lze snadno zapomenout, že je člověk členem skupiny, pokud nejsou zapnuta e-mailová upozornění. E-mail se stal nástrojem používaným každý den, ale sociální sítě si v našem každodenním životě nezískaly nutně stejně výrazné místo.

Terminologija | 2013 | 20 87

4.2. Sdílení

Jedním z nejtypičtějších rysů sociálních médií je sdílení — sdílení obsahu a meta-informací. V oblasti terminologie může jít o texty, publikace, články, prezentace, terminologické produkty, software, videozáznamy z kurzů atd. Meta-informace zde označují údaje o tom, kde najít sdílený obsah, odkazy, novinky a recenze atd. E-mail, webové stránky, e-mailové zpravodaje, online časopisy, internetová knihkupectví a databáze usnadnily a urychlily sdílení a vyhledávání obsahu. Sociální média tuto sadu nástrojů rozšiřují, například o blogy, wiki, sociální označování a weby pro sdílení obsahu, jako jsou videa, texty či fotografie.

Blogy jsou užitečné nástroje pro vzájemné sdílení myšlenek, nápadů a názorů³. Mohou čtenářům umožnit zapojit se do konverzace a sdílet příspěvky na dalších kanálech sociálních médií. Dobrými příklady z oblasti terminologie jsou BIK Terminology⁴ od Barbary Inge Karsch, Terminology Blog od TermNet⁵, TNCs blogg (ve švédštině) od Švédského centra pro terminologii⁶ a Blog Terminologické koordinace Evropského parlamentu⁷. Zajímavé blogy související s terminologií mají také mnohé společnosti: například Microsoft⁸ a SAP⁹ mají blogy, na nichž mohou jejich zákazníci, překladatelé a lokalizátoři diskutovat. Z blogů se postupem času mohou stát rozsáhlé informační archivy, jako se to stalo s původním blogem TermCoord¹⁰, který byl přeměněn na webovou stránku.

Seznamy odkazů na webových stránkách jsou stále oblíbeným způsobem sdílení meta-informací (např. Terminology Forum¹¹). Sociální média nabízejí další možnosti, například Pinterest, Scoop.it. Pinterest je velmi oblíbená sociální síť sloužící ke sdílení („připínání“) krásných fotografií nalezených kdekoli na webu. Cynthia Dudenhofferová (2012: 328) ve svém článku „Pinterest jako nástroj pro propagaci knihoven a informační gramotnost“ popisuje Pinterest takto:

³ Více viz např. Kaplan, Haenlein 2010

⁴ http://bikterminology.com

⁵ http://terminologyblog.wordpress. com

⁶ http://www.tnc.se/TNCs-blogg

⁷ http://termcoord.eu/ blog

⁸ http://blogs.technet.com/b/terminology

⁹ http://scn.sap.com/community/globalization

¹⁰ http://termcoord.wordpress.com

¹¹ http://www.uva.fi/termino

88 Anita Nuopponen | Follow @TermList on Twitter! — Social Media as a Tool for Terminological Information and Activities

„Pinterest umožňuje členům „připínat“ položky nebo obrázky nalezené na internetu na „nástěnku“, kterou lze snadno sdílet prostřednictvím e-mailového odkazu nebo sledováním jejího tvůrce. Nástěnky jsou veřejně přístupné, takže není nutné se přihlašovat, a lze je průběžně aktualizovat. Tento typ nástroje se velmi dobře hodí ke sdílení informací jak s vizuálně orientovanými studenty, tak s tradicionalisty a pracovníci knihovny jej mohou rychle a snadno spravovat. Vyučující na vysokých školách mohou Pinterest využít také k vytváření „výzkumných portálů“ neboli vizuálních znázornění myšlenek, která slouží jako úvodní podnět k procesu výzkumu a psaní.“

Někteří terminologové experimentovali s podobným využitím pro terminologii, např. Terminology Forum¹² má nástěnky na Pinterest pro terminologické databáze s odkazy na webové stránky terminologických databází, terminologickou literaturu s obálkami knih terminologické literatury z webů, odkud je lze zakoupit nebo stáhnout, a podobně (viz obrázek 4). Jiní mohou sdílet výsledky, dát jim lajk nebo je komentovat. Scoop.it je podobný službě Pinterest, ale je více zaměřený na text (viz např. http://www.scoop.it/u/terminology-forum). Tyto weby lze popsat také jako stránky pro kurátorství sociálního obsahu, na nichž uživatelé shromažďují existující obsah (nebo odkazy na něj) podle svých zájmů a sdílejí své nálezy se svými sledujícími.

Obrázek 4. Nástěnky Terminology Forum na Pinterestu

¹² http://www.pinterest.com/termlist

Terminologija | 2013 | 20

89

Sdílení zpráv lze považovat za samostatnou kategorii sdílení. Zavedení e-mailu, e-mailových konferencí, e-mailových zpravodajů a webových stránek usnadnilo šíření a získávání například informací o událostech. Po určitou dobu se informace o událostech shromažďovaly na portálu Terminology Forum, ale od této myšlenky se brzy upustilo, protože vyhledávání informací a úprava webových stránek vyžadovaly příliš mnoho úsilí a nebylo možné je provádět pravidelně. Dnes Twitter a mobilní zařízení (telefon/tablet) nabízejí lepší řešení: lze snadno sledovat tweety jiných uživatelů, kteří se zajímají o události a obsah související s terminologií, a informace dále tweetovat či retweetovat svým sledujícím. Jde o rychlý způsob zasílání a předávání informací o různých terminologických událostech (viz obrázek 5). Mobilní aplikace přinesly sociální média do mobilních telefonů a tabletů, kde lze snadno přistupovat ke zprávám a příspěvkům na sociálních sítích, kdykoli máme trochu volného času.

Obrázek 5. Výsledky vyhledávání výrazu Twitter terminology (8.11.2013)

Také Facebook využívají organizace k publikování zpráv. Twitter nabízí lepší viditelnost, protože kromě sledujících může zprávu najít kdokoli prostřednictvím vyhledávání slova (např. terminology), „hashtagu“ (#terminology) nebo uživatele (@termlist). Facebook je zaměřen na vztahy mezi uživateli, zatímco na Twitteru bývá nejsilnější vazba často mezi odesílatelem a obsahem. Mezi nejrelevantnější uživatele Twitteru, které mohou sledovat zájemci o terminologické zprávy a události, patří Uwe-Muegge, Rodolfo Maslias, TermCoord, TermNet a TermList.

90 Anita Nuopponen | Follow @TermList on Twitter! — Social Media as a Tool for Terminological Information and Activities

4.3. Setkání, události, vzdělávání a školení

Sociální média (např. Twitter, Facebook, blog) se často používají nejen k propagaci nadcházejících konferencí (viz obrázek 5), ale také v jejich průběhu. Někteří účastníci (viz obrázek 5: TAUS; Kaleidoscope) a někteří organizátoři během akce obvykle živě blogují nebo tweetují a citují příspěvky (viz obrázek 5: #tekom). Další možností je streamovat celou akci nebo její části, aby ji účastníci mohli sledovat, komentovat (např. v chatu), nebo dokonce přednášet online. Lze rozlišovat mezi webcasty a webináři (online semináři). Webcasty představují víceméně jednosměrnou komunikaci, zatímco webináře využívají interaktivní prvky softwaru pro webové konference (např. Adobe Pro Connect, Skype, etc.), které umožňují interakci přednášejícího s publikem. Webináře, videa (např. Youtube.com, Vimeo.com) a sdílení prezentací (např. www.Slideshare.net) se využívají k různým vzdělávacím a školicím účelům. TermNet pořádá kurzy ECQA Certified Terminology Manager zčásti formou webinářů (http://www.termnet.org). Také některé překladatelské a lokalizační firmy pořádají webináře na terminologická témata. Pro univerzitní kurzy je účelné využívat platformy pro elektronické vzdělávání, protože univerzity obvykle zpřístupňují svým zaměstnancům a studentům platformu (např. Moodle, Blackboard). Tyto platformy zahrnují různé typy komunikačních nástrojů a nástrojů pro sdílení obsahu známých ze sociálních médií.

4.4. Spolupráce

Terminologické projekty a správa terminologie zahrnují různé typy interakce, přenosu informací a komunikace, například zprávy, schůzky, ukládání a zasílání materiálů, komentování, úpravy, revize, publikování a propagaci. K jejich uskutečnění se tradičně používaly různé nástroje. Mnohé z těchto problémů by bylo možné vyřešit pomocí sociálních médií nebo začleněním interaktivních prvků do kolaborativních platforem, například těch, které nabízí technologie wiki.

Technologie wiki je v zásadě „kolaborativní serverová technologie s otevřeným zdrojovým kódem, která uživatelům umožňuje přistupovat k hypertextovým stránkám, procházet je a upravovat v reálném čase“ (Leuf, Cunningham 2001: 442). Existuje několik rozšíření technologie wiki, například Semantic MediaWiki, které umožňuje strojově čitelné zpracování dat pro sémantický web¹³. Wikipedia je nejznámější

¹³ http://semantic-mediawiki.org

Terminologija | 2013 | 20

91

příklad využívající jako platformu Semantic MediaWiki. Stejnou platformu lze použít také pro kolaborativní terminologické projekty, např. Finnish Termbank for Arts and Sciences¹⁴. Tato terminologická banka je národním projektem, jehož cílem je sestavovat terminologie různých akademických oborů na základě crowdsourcingu. V roce 2008 Nuopponen uzavřel svůj článek slovy

„Wikipedia je zajímavým modelem otevřené online spolupráce, protože diskuse účastníků o principech a metodách jsou dostupné na webu. V příštích deseti letech snad vznikne několik termpaedií v různých specializovaných oborech.“ (Nuopponen 2008)

Dnes se technologie wiki zřejmě často využívá a zmiňuje při vývoji integrovaných kolaborativních nástrojů pro terminologickou práci (např. Kudashev 2013; He et al. 2009; Désilets et al. 2009). Technologie wiki umožňuje vytvářet propojení mezi terminologickými hesly a souvisejícími diskusemi, a tím řešit některé problémy, kvůli nimž jsou tradiční terminologické databáze kritizovány. Tuto technologii mohou využívat projekty a organizace, je však nutné nainstalovat server. Pro jednotlivce a menší skupiny je zajímavým online kolaboračním webem založeným na technologii wiki TermWiki¹⁵, kde může kdokoli vytvářet glosář, vyhledávat v kolekcích a diskutovat o nich. Pro firmy je k dispozici také komerční, pokročilejší verze.

Také ti, kdo pracují s ontologiemi, si uvědomili, že když jsou ontologie příliš rozsáhlé na to, aby je zvládla spravovat jedna osoba nebo malá skupina, je nutná spolupráce, kterou však tradiční nástroje nepodporují. Tudorache et al. (2008) představují Collaborative Protégé¹⁶ jako řešení, které do nástrojů pro práci s ontologiemi integruje komunikační nástroje. Podle Tudorache et al. (2008) představuje velký problém „nesoulad mezi vytvořenou ontologií na jedné straně a veškerým uvažováním a diskusí, které vedly k vytvoření tohoto artefaktu, na straně druhé“. Proto bylo pro uživatele ontologie „často nemožné pochopit zdůvodnění návrhových rozhodnutí, zjistit, které reference byly relevantní, a najít externí zdroje, které ovlivnily rozhodnutí při modelování“. Collaborative Protégé propojuje diskuse s „procesem úprav ontologie, chaty a anotacemi změn a komponent ontologie“.

¹⁴ http://tieteentermipankki.fi/wiki/Termipankki:Etusivu/en

¹⁵ http://www.termwiki.com

¹⁶ http://protegewiki.stanford.edu/wiki/Collaborative_Protege

92

Anita Nuopponen

Follow @TermList on Twitter! — Social Media as a Tool for Terminological Information and Activities

(Tamtéž.) Zkušenosti a řešení vyvinutá pro práci s ontologiemi jsou zajímavá také z hlediska terminologické práce, protože mnohé metody a problémy jsou podobné.

5. ZÁVĚR

V posledních patnácti letech došlo k výrazné změně online aktivit v oblasti terminologie. Již se neklade otázka, zda terminologické organizace potřebují webové stránky, ale zda dnes potřebují být přítomny na sociálních médiích. Internet neslouží jen k vytváření archivů a jejich zpřístupňování, ale také k aktivnímu sdílení různých typů obsahu. Vedle bibliografických či jiných metainformací lze bezplatně zpřístupnit i celý obsah¹⁷ nebo za poplatek. Sociální média rozšířila možnosti navazovat spojení a udržovat kontakty, stejně jako získávat informace o dění v oblasti zájmu.

Pro ty, kdo pracují s terminologií, např. terminology, terminologické výzkumníky, překladatele, studenty atd., sociální média usnadňují navazování kontaktů, vyhledávání a sdílení informací, setkávání a účast, zapojování a podobně. Sociální média však nabízejí nepřeberné množství alternativ a pro nováčka může být náročné najít ty nejrelevantnější stránky a software. V tomto článku proto bylo jako příklad uvedeno jen několik relevantních nástrojů sociálních médií. LinkedIn zřejmě slouží jako oblíbený prostředek k propojování lidí v oblasti terminologie. Twitter se prosazuje jako médium pro šíření novinek, kde se tweetují a retweetují výzvy k zasílání příspěvků, nové publikace, připravované kurzy a další aktuální informace související s terminologií. Tradiční nástroje CMC, jako jsou webové stránky, mají také zavedenou úlohu při šíření informací a publikování obsahu. Webové stránky a blogy fungují jako uzel propojující různé další kanály nebo jako rozhraní k nim, zatímco e-mail často slouží jako nástroj pro zasílání oznámení, když nás stránky sociálních médií informují, že se někomu líbila či přeposlal naše zpráva nebo že nás někdo začal sledovat apod. Rozsah spolupráce a počet společných projektů rostou, a s nimi i potřeba nástrojů pro spolupráci. Technologie (např. wiki) je již k dispozici, jen je třeba ji trochu upravit, aby vyhovovala terminologickým aktivitám.

¹⁷Například Pavel S., Nolet D. Handbook of Terminology. Translation Bureau, Public Works and Government Services Canada, 2001, dostupné na: <http://www.bt-tb.tpsgc-pwgsc.gc.ca/publications/documents/termino-eng.pdf?archived=true>.

Terminologija | 2013 | 20

93

Sociální média mají také své nevýhody, tento článek se však zaměřil na možnosti, které nabízejí pro terminologické aktivity. Je důležité, aby bylo možné snadno vyhledávat a prohlížet různé typy příspěvků a aby znalosti uchovávané a shromažďované v průběhu času nezanikly. Sociální média navíc obvykle umožňují pečlivě připravit zprávy před zveřejněním a vytvářet spojení mezi jednotlivci, mezi jednotlivci a obsahem či mezi aktérem a prezentací, stejně jako mezi jednotlivými obsahy.

REFERENCES

Désilets A., Huberdeau L.-Ph., Laporte M., Quirion J. 2009: Building a Collaborative Multilingual Terminology System. – Proceedings of the ASLIB: Translating and the Computer, available at: <http://nparc.cisti-icist.nrc-cnrc.gc.ca/npsi/ctrl?action=rtdoc&an=15153226&lang=en>.

Dudenhofer C. 2012: Pin it! Pinterest as a library marketing and information literacy tool. – College & Research Libraries News 73(6), 328–332, available at: <http://crln.acrl.org/content/73/6/328.full.pdf+html>.

He S., Nachimuthu S. K., Shakib S. C., Lau L. M. 2009: Collaborative Authoring of Biomedical Terminologies Using a Semantic Wiki. – Proc. of AMIA 2009 Symposium, San Francisco, California, 234238, available at: <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20351856>.

Kaplan A. M., Haenlein M. 2010: Users of the world, unite! The challenges and opportunities of Social Media. – Business Horizons 53(1), 59–68, available at: <http://dx.doi.org/10.1016/j.bushor.2009.09.003>.

Kudashev I. 2013: Quality Assurance in Terminology Management: Recommendations from the Termfactory Project. University of Helsinki, Palmenia Centre for Continuing Education, Kouvola, available at: <http://www.projectglossary.eu/download/QA_in_TM_Kudashev.pdf>.

Leuf B., Cunningham W. 2001: The Wiki Way: Quick Collaboration on the Web, Boston, Addison-Wesley.

Nuopponen A. 1996: Terminology Online: From Term Banks to the World Wide Web. – Terminology Science & Research 7(1), 21–27.

Nuopponen A. 2008: Term lists or multimedia and collaboration? Future directions for online terminology resources. – Proceedings of XVIth European Symposium on Language for Special Purposes (LSP) Specialised Language in Global Communication, University of Hamburg, 27–31 August 2007.

Treem J. W., Leonardi P. M. 2012: Social Media Use in Organizations. Exploring the Affordances of Visibility, Editability, Persistence, and Association. – Communication Yearbook 36, 143–189, available at: <http://comm.soc.northwestern.edu/leonardi/files/2012/09/socialmedia.pdf>.

Tudorache T., Noy N. F., Tu S., Musen M. A. 2008: Supporting Collaborative Ontology Development in Protégé. – The Semantic Web – ISWC 2008, Berlin, Heidelberg: Springer, 17–32, available at: <http://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-540-88564-1_2>.

SEKITE @TERMLIST TWITTER’YJE! – SOCIALINĖ ŽINIASKLAIDA KAIP TERMINOLOGINĖS INFORMACIJOS IR VEIKLOS PRIEMONĖ

Straipsnyje kalbama apie tai, kaip socialinė žiniasklaida yra ar galėtų būti naudojama terminologinei veiklai ir terminologinės informacijos sklaidai. Nagrinėjama įvairi, su terminologija susijusi, socialinės žiniasklaidos priemonėmis pristatoma veikla ir bandoma nustatyti, kas yra ir kas galėtų būti padaryta. Kaip teorinis pagrindas imama keturi socialinės žiniasklaidos bruožai (matomumas, nuolatinis buvimas, redaguojamumas, bendrumas), pateikti Treem ir Leonardi darbe (2012) kalbant apie organizacijos komunikaciją. Terminologinei veiklai svarbu tai, kad socialinės žiniasklaidos priemonėmis

94

Anita Nuopponen

Follow @TermList on Twitter! — Social Media as a Tool for Terminological Information and Activities

pateiktą įvairių tipų medžiagą yra nesunkiai randama ir peržiūrima, sukauptos žinios nedिंगsta, galima užmegzti ryšius tarp žmonių, žmogaus ir turinio ar dalyvio ir pateikties, taip pat tarp turinio ir turinio.

Palyginus su tradicinėmis interneto komunikacijos priemonėmis, tokiomis kaip interneto svetainė, elektroninis paštas ar elektroninio pašto grupė, naudojant socialines žiniasklaidos priemones lengviau susisiekti, susitikti ir dalyvauti, įsitraukti, dalintis informacija ir ją rasti. Kita vertus, socialinė žiniasklaida pateikia daugybę galimybių, todėl gali būti sunku rasti labiausiai poreikius atitinkančias svetaines ir programinę įrangą. Straipsnyje daugiausiai dėmesio skiriama toms socialinės žiniasklaidos priemonėms, kurios naudingiausios dirbantiems terminologijos darbą. Terminologijos srityje LinkedIn – populiari priemonė norintiems susisiekti, Twitter vis labiau įsitvirtina kaip pranešimo apie kvietimus dalyvauti konferencijose, naujus leidinius, vykstančius mokymus ir kitos aktualios informacijos pateikimo priemonė. Tinklaraščiai ir tradicinės interneto svetainės atlieka įprastą vaidmenį skleidžiant informaciją ir skelbiant turinį. Abi šios priemonės taip pat jungia įvairius kitus kanalus. Elektroninis paštas paprastai naudojamas kaip pranešimo priemonė. Socialinės žiniasklaidos technologijos, tokios kaip vikis, sujungia sąveikos ir turinio kūrimo priemones ir skatina bendradarbiavimą.

Gauta 2013-11-11

Anita Nuopponen University of Vaasa Wolffintie 34 65200 Vaasa Finland

Terminologija | 2013 | 20

95