ERIKA RIMKUTĖ

Univerzita Vytautase Velikého

ZNOVU O SLOVNÍKOVÝCH CHYBÁCH V SEZNAMU HRUBÝCH JAZYKOVÝCH CHYB: SEMANTISMY

KLÍČOVÁ SLOVA: jazyková kultura, litevština, semantismy, Seznam hrubých jazykových chyb, Korpus současné litevštiny, motivované a nemotivované užití.

1. ÚVOD

Článek se zabývá tím, nakolik je aktuální Seznam hrubých jazykových chyb (dále jen DKKS), který Státní komise pro litevský jazyk (dále jen VLKK) schválila již v roce 1997. Jak se uvádí na webových stránkách VLKK¹, jde o jedno z nejznámějších rozhodnutí VLKK.

V DKKS jsou uvedeny chyby v lexiku, slovotvorbě, morfologii a syntaxi a jejich opravy, jakož i základní požadavky na výslovnost. Zastavme se u jedné části DKKS – lexikálních chyb (v DKKS se označují jako slovníkové chyby). V roce 2014 byly první dva pododdíly DKKS (1.1 „Nepřípustné cizí výrazy a jejich odvozeniny“ a 1.2 „Nežádoucí novější cizí výrazy“) zrušeny (viz Urnėžiūtė 2014 a informace na webových stránkách VLKK). Z lexikálních chyb tedy v DKKS zůstaly dvě skupiny: 1) nepřípustné kalky a 2) chyby ve významu slov a spojení. Lze směle tvrdit, že obě tyto skupiny lexikálních chyb jsou pro uživatele jazyka aktuální a nebezpečné.²

Tento druhý (a poslední) článek v cyklu o slovníkových chybách v DKKS se zaměřuje především na chyby ve významu slov a spojení, takzvané semantismy; výsledky tohoto výzkumu jsou porovnány s údaji o nepřípustných kalkách uvedenými v předchozím článku (v prvním článku bylo pojednáno o užívání nepřípustných kalk, viz Rimkutė 2014).

Semantismy byly zkoumány v jediném zdroji, který odráží současný jazyk – Korpusu současné litevštiny (dále jen Korpus). Hned na úvod je třeba zmínit, že Korpus není pro analýzu nejvhodnějším zdrojem, protože většina jeho textů je (nebo by měla být) redigována. Skutečnost, že v Korpusu lze nalézt nepřípustné kalky a semantismy uvedené v DKKS (a také další jazykové chyby), umožňuje vyvodit několik závěrů:

1) část textů obsažených v Korpusu byla zveřejněna před schválením DKKS (nejstarší texty v Korpusu byly zveřejněny v roce 1992), a proto nelze v nich nalezené nepřípustné kalky a semantismy považovat za hrubé chyby (jde o běžné jazykové chyby);

¹ Dostupné na internetu: http://www.vlkk.lt/aktualiausios-temos/didziosios-klaidos.

² Bezpochyby by se mělo psát a diskutovat také o jazykových chybách na dalších úrovních, protože jsou hojné i v akademickém jazyce; srov. výzkum VLKK týkající se jazyka učebnic, magisterských prací a abstraktů disertací (viz http://www.vlkk.lt/naujienos/kitos-naujienos/akademines-kalbos-tyrimas-rodo-zema-rastingumo-lygi).

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 2

2) užívání některých nespisovných slov je motivováno: uživatelé jazyka se vědomě dopustili jazykových chyb (podrobněji viz 3.4);

3) autoři textů a jazykoví redaktoři nerozpoznávají a nedokážou opravovat nepřípustné kalky a sémantismy.

V následující kapitole se pojednává o tom, která slova se považují za sémantismy; třetí kapitola představuje výzkum sémantismů uvedených v DKKS a nalezených v korpusu Tekstynas se zřetelem k jejich četnosti, výskytu v jednotlivých částech korpusu Tekstynas, v textech z určitého období a k motivovanosti jejich užití.

2. POJETÍ SÉMANTISMŮ A METODOLOGIE VÝZKUMU

V této kapitole jsou podrobněji popsány sémantismy uvedené v DKKS a nalezené v korpusu Tekstynas, tj. litevská slova nebo slovní spojení, která vlivem jiných jazyků nabývají nových významů a tyto významy se považují za nespisovné. Podle Aldony Paulauskienė (2000: 76) bývají nejčastěji ovlivněny vedlejší významy slova, zatímco jeho základní význam zůstává nedotčen.

Aldonas Pupkis (2005: 263) semantizmus dar vadina semantiniais, reikšmės vertiniais, semantybėmis. Jų lietuvių kalboje atsiranda ne tik dėl netikslaus vertimo, bet ir dėl neapdairaus vartojimo (pvz., supainiojus dviejų žodžių reikšmes: kompanija ir kampanija, formacija ir far- macija).

Jonas Šukys (2003: 51) mini keletą lietuviškų semantizmų: abuojas, -a (neteiktina reikšmė „abejingas, -a“), aplamai (neteiktina reikšmė „apskritai“), berods (neteiktina reikšmė „rodos, turbūt, matyt“), gangreit (neteiktina reikšmė „gana greitai“), tūlas, -a (neteiktina reikšmė „kažkoks, -ia“), ainis (neteiktina reikšmė „protėvis, prosenis“). Kaip matyti iš pavyzdžių, tai nesuprasti tarminiai žodžiai.

Nepřípustné významy však nejčastěji vznikají vlivem jiných jazyků: dříve vlivem ruštiny, v posledních letech vlivem angličtiny. Lionginas Pažūsis (2014: 21–30) zmiňuje falešné přátele překladatele neboli falešné ekvivalenty, např. metropolitenas se nesmí užívat ve významu „hlavní město, velkoměsto“, prezidentas by se nemělo užívat ve významu „předseda“; kritizuje se nedávno rozšířené užívání slova harmonizuoti ve významu „uspořádat, sladit“; doporučuje se neužívat slovo ambicija ve významu „snaha, cíl“ a pilotinis ve významu „prvotní, počáteční“. O nesprávně překládaných anglických slovech psal také Vilmantas Vilkončius (2001). Tato slova lze považovat za novější sémantismy. Několika novějšími sémantismy, které vznikly vlivem angličtiny, se v článcích z posledních let zabývají Dalia Gedzevičienė (2014) a Rasuo­lė Vladarskienė (2013).

Za nejznámější seznam sémantismů lze patrně považovat již zmíněný DKKS. Autoři dalších publikací o jazykové kultuře uvádějí i více sémantismů – v jejich pracích lze najít několik desítek sémantismů, které DKKS neuvádí. Například A. Paulauskienė (2000) považuje za sémantismy tato slova: atmintis (ve významu „vzpomínka“), dirbti (ve významu „fungovat“, mluví-li se o něčem jiném než o člověku), eilė (ve významu „mnozí“, „množství“, „ne jeden“), galvoti (ve významu „domnívat se“), naudoti (ve významu „užívat“), papirkti (ve významu „získat“, „uchvátit“), pasisakyti (ve významu „veřejně promluvit“), pergyventi (ve významu „znepokojovat se“, „trápit se“), perlenkti (ve významu „přehánět“, „přidávat“) a další.

J. Šukys (2003), be jau minėtų lietuviškų semantizmų, nagrinėja ir daugiau netinkama reikšme vartojamų, į DKKS neįtrauktų semantizmų: baltiniai (reikšmė „apatiniai drabužiai,

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 3

košile“); dainuoti (ve významu „provést hymnu“), didėti (ve významu „přibývat“), duota(si), -a/-oji (ve významu „tento“, „daný“, „známý“), eilinį kartą (ve významu „opět“, „znovu“), gimtasis, -oji (nemluví-li se o místě narození), ypatingai (ve významu „zejména“); negrįžtamas, negrįžtamai (ve významu „nenapravitelný“, „konečný“), pastovus, -i (ve významu „stálý“, „častý“), sutikti (ve významu „najít“, „všimnout si“, „objevit“), šviežias, -ia (ve významu „nový“) a další.

V jedné z nejnovějších učebnic jazykové kultury – v publikaci Redagavimo pradmenyse vydané v roce 2013 – považuje Nijolė Linkevičienė za sémantismy tato slova: anksti (ve významu „značně“³), apvalus (ve významu „kruhový“), atpigintas (ve významu „se sníženou cenou“), dėkingas (ve významu „příznivý“, „vhodný“), dvigubas (ve významu „dvojí“), išgyvenimai (ve významu „pocity“), koks (ve významu „který“), matymas (ve významu „názor“), medžiaga (ve významu „články“, „reportáže“, „zprávy“ apod.), padavėtas (ve významu „použitý“), pakankamai (ve významu „dost“), praktiškai (ve významu „téměř“), prasmė (znamená-li „význam“), ženkliai (ve významu „značně“) a další.

Čtenáře je třeba upozornit, že DKKS obsahuje značné množství slov s nesprávně užitými předponami (např.: atkrauti, atredaguoti, pajungti, paskaičiuoti, praeiti, prafinansuoti, užskaityti), která by bylo přesnější považovat za chyby ve tvoření slov (takový názor zastává například Šukys 2003). Je tedy třeba zdůraznit, že ne všechny sémantismy uvedené v DKKS odpovídají běžnému pojetí sémantismů, v této studii se však k tomu přistupuje formálně a zkoumá se celý seznam významů a spojení slov z DKKS.

Dále se rozebírají pouze sémantismy uvedené v DKKS. Statistické údaje a příklady jsou převzaty z bakalářské práce Laury Vilčinskaitė „Užívání sémantismů v korpusu Dabartinės lietuvių kalbos tekstyne“ (2015)⁴. Sémantismy (stejně jako nepřípustné kalky probírané v první části cyklu) se zkoumají na základě metodologie uplatněné v článku Povila Rudzevičiuse (2005): zkoumalo se, v jakých textech a kdy publikovaných se sémantismy vyskytují; sledovalo se, zda jsou užity motivovaně, či nemotivovaně.

3. UŽÍVÁNÍ SÉMANTISMŮ

V SOUČASNÉM KORPUSU LITEVŠTINY

DKKS uvádí 115 sémantismů. Všechny byly v různých podobách (nejen v heslové) vyhledávány v Korpusu. Nebyl nalezen ani jeden případ užití at reaguoti⁵. U několika slov byly nalezeny pouze příklady správného užití: jde o atleisti, išvesti, pavesti, perspėti a uždaryti, například:

STT podle zákonů nemůže navrhovat návrhy právních předpisů, proto je to p o v ě ř e n o protikorupční komisi.⁶

vojáci tohoto zvěda zajali, zpočátku se neuvědomili, že ho mají důkladně prohledat, a když ho p o v ě ř i l i dále, propustili ho.

3 srov.: „Brzy (= mnohem dříve) před jednáním se před budovou soudu již shromažďovali lidé“ (Linkevičienė 2013: 92). Vysvětleny jsou méně často užívané sémantismy, jejichž užívání může vyvolávat nejasnosti.

4 Vedoucí práce Erika Rimkutė.

5 Obecně je třeba položit otázku, zda lze atreaguoti považovat za sémantismus, protože je těžké představit si kontext, v němž by se toto slovo užívalo správně. Toto slovo se spíše podobá nepřípustnému kalku.

6 Zde i dále jsou příklady převzaty z Korpusu. Příklady nebyly upravovány, pouze byly na některých místech odstraněny nesmyslné začátky a konce konkordančních řádků a relevantní slova byla zvýrazněna. Lexikální ani jiné chyby nebyly opravovány.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 4

Tato otázka se řeší vzájemnou dohodou a se souhlasem zaměstnavatele je zaměstnanec propuštěn k datu uvedenému v jeho žádosti, přičemž mu je vyplacena mzda až do dne propuštění

ozbrojování zločineckých skupin (článek 234-4) – podmíněné propuštění před uplynutím trestu nebo nahrazení nevykonané části trestu mírnějším trestem

Varuje korintské křesťany, že ti, kdo cizoloží, kradou nebo se opíjejí, nezdědí Boží království. V pořadu „Panorama“ jsme slyšeli varování ruského zástupce, abychom ani nepomýšleli na uznání Čečenska, protože je stále ruským územím.

Některé sémantické kalky se vyskytují pouze v jazykových doporučeních, tedy v odůvodněném kontextu (podrobněji o motivaci užití viz oddíl 3.4). Jde o slova apsidėti, atidengti, atkoreguoti, atredaguoti, gyvybingas, išnešti, prachi(u)opti, pradiktuoti, prafinansuoti, pragalvoti, prakomentuoti, prakonsultuoti, pr kontroliuoti, prileisti trūkumų, užėjimas, užplaukimas a užvežimas, například:

„běhat, uběhnout“: Každý den uběhnu (=uběhnu) několik kilometrů. 1.3.71. p r a č i u o p t i – nepoužívá se ve významu „nahmatat, nahmátnout“: Při zvětšení jater není těžké je nahmatat

knihu, sešit; otevřít deštník = rozevřít deštník. 1.3.10. atidengti: o d h a l i t pachatele, zločince = určit pachatele, zločince;

Není vždy jasné, jak hodnotit případy užití sekantis, -i. DKKS uvádí, že se nesmí užívat sekantis, -i ve významech „tento, tato, takový, taková“ (před výčtem), „hle, co; hle, proč“ (před vysvětlením), a sekančiai se nesmí užívat ve významu „tak, tímto způsobem“. V těchto nedoporučených významech tvoří sekantis,-i; sekančiai pouze asi 8% všech nesprávných výskytů nalezených v Tekstyne (bez rozlišení motivovaného a nemotivovaného užití, avšak po vyloučení případů, kdy byla uvedená slova nesprávně použita v jazykových doporučeních při vysvětlování, že jde o jazykové chyby), například:

Sovětská vláda konstatuje pravdivost následujících skutečností, které předkládá litevský ministr zahraničí Urbšys: 1. V posledních měsících litevské státní orgány

Ale konečné rozhodnutí učiníte teprve poté, co si sami upřímně odpovíte na následující otázky: – Mohu být podnikatelem?

Význam logistiky lze zdůvodnit také následujícími argumenty: – podniky musí zohledňovat potřeby zákazníků

V níže uvedených datech se příklady se slovem sekantis užitým ve významech „jiný“, „následující“, „příští“, „jdoucí po“ apod. rovněž považují za jazykové chyby (nikoli však za závažné chyby, srov. Kniūkšta 2008) a nerozlišují se od významů slov sekantis, sekančiai, které DKKS označuje za nepřípustné.

3.1. Četnost užívání sémantismů v Korpusu současné litevštiny

Nejvíce dokladů užití se v Korpusu našlo u těchto zkoumaných slov: žinoti (50 925⁷), priimti vais-tus (34 064), skaityti (20 194), statyti (16 236), išlaikyti (16 023). Při setkání s tak velkým

⁷V soupisech je uveden celkový počet výskytů daného slova v Korpusu, aniž se rozlišuje správné a nesprávné užití. V následujících příkladech je v závorkách uvedeno, kolik bylo nalezeno nesprávných případů.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 5

množstvím údajů bylo rozhodnuto podrobněji zkoumat užití uvedených slov (a dalších slov či spojení, která se v Korpusu vyskytla více než 3000krát) pouze v publicistické části (ostatní zkoumaná slova byla analyzována ve všech částech Korpusu). V této části Korpusu bylo nalezeno pouze 7 případů nesprávného užití slova žinoti, po dvou případů slov priimti vaistus a skaityti, 28 případů slovesa statyti a 5 případů slovesa išlaikyti užitého v nesprávném významu. Je tedy zřejmé, že nenormativní užití těchto slov představuje velmi malý podíl.

U slov, u nichž nebyly kvůli vysokému počtu výskytů zkoumány všechny příklady (kromě výše uvedených jde ještě o slova atidaryti, atleisti, dėti(s), išeiti, (iš)pildyti, išskirti, išžiūrėti, nešti atsakomybę, pavesti, perspėti, pervesti, peržiūrėti, prabėgti, praeiti, reiškia, uždaryti, užsipilti, vesti) nelze spolehlivě zobecnit, zda jde o správné, či nesprávné užití. Při zkoumání ostatních slov, u nichž byly prověřeny všechny výskyty nalezené v Korpusu, lze jasně určit podíl správného a nesprávného užití. Celkem bylo nalezeno 58 518 řádků konkordance se správným užitím (což představuje 85,31%) a 10 073 případů nesprávného užití (14,69%). Sémantismů je tedy v Korpusu poměrně málo (srov. rozsah Korpusu: 140 milionů slov).

Podle četnosti výskytu byly sémantismy rozděleny do čtyř skupin: 1) užité více než 501krát; 2) užité 101–500krát; 3) užité 10–100krát a 4) užité 1–9krát. Upozorňujeme, že zde i dále byly zkoumány pouze případy nesprávného užití; správné příklady byly vyřazeny.

Osm nejčastěji užívaných sémantismů, zkoumaných ve všech částech Korpusu: paskaičiuoti (1666), peržiūrėti (1591), apmokyti (1153), sekantis, -i (832), pašvęsti (593), vieningas, -a (574), iššaukti (548), įpakavimas (519).

Ve druhé nejčetnější skupině sémantismů, tj. slov užitých 101–500krát, bylo nalezeno 12 výrazů: ap(si)jungti, apsivesti, at(si)žymėti, bendrai, gautis, įjungti, matomai, pašalinis (vaistų) veikimas, pervesti, reiškia, stovis ir užskaityti.

V Korpusu se poměrně málo často (10–100krát) užívá nejvíce sémantismů — takových slov bylo nalezeno 51, například: abuojas, apsieiti, aptarnauti sąskaitą, atlieti, atremontuoti, atrestauruoti, atsiekti, aukščiau stovintis, -i, davinys, glaustas, įnešti, išdirbti, išieškoti, išjungti, išpulti, išrišti, išskirti, išžiūrėti, įvesti, kurčias, nuimti, pajungti, pakelti, pernešti, praeiti, praklausyti, pravesti, pribūti, priešakinis, -ė, prigulėti, rastis, regimai, sąstatas, statyti, talpinti, tūlas, -a, užmanyti, užsipilti a další.

Nejméně často užitých (1–9krát) je 38 sémantismů, například: atidengti, atkoreguoti, atmainyti, atredaguoti, atreguliuoti, atsinešti, gyvybingas, -a, išimti, išlaikyti, išstatyti sąskaitą, išstoti, nešti atsakomybę, prabalsuoti, prabėgti, pragalvoti, užėjimas, užinteresuoti, užkrauti akumuliatorių, užnešti, užplaukimas, užvažiavimas a další.

Za zmínku stojí slova, která se v Korpusu téměř vždy (v 80–100% případů) užívají pouze v nesprávném významu. Jde o slova abuojas, -a, ap(si)jungti, apsivesti, aptarnauti sąskaitą, apturėti, atkoreguoti, atkrauti, atmirti, atredaguoti, atreguliuoti, atremontuoti, atrestauruoti, atsiekti, at(si)žymėti, aukščiau stovintis, -i, gautis, išmetinėti / užmetinėti, paskaičiuoti, praanalizuoti, prabalsuoti, pračiuopti, pradiktuoti, prafinansuoti, pragalvoti, prakeliauti, praklausyti, prakomentuoti, prakonsultuoti, prakontroliuoti, praskambėti, pribūti, užinteresuoti, užmanyti, užskaityti, užvežimas.

Některá z výše uvedených slov se v Korpusu vyskytla jen několikrát, proto nelze spolehlivě vyvozovat, že se užívají pouze v nesprávném významu. Jazykovým normativistům by mělo být věnováno upozornění, že předponová slovesa s předponami at-, pra- jsou často užívána nesprávně (je pravda, že v mnoha případech byla tato slova užita v publikacích o jazykové kultuře jako ilustrace nesprávného

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 6

v užívání). Při zkoumání údajů z Korpusu vzniká dojem, že se běžným užíváním stávají významy nesprávně užívaných gautis, paskaičiuoti, užskaityti. Chceme-li však tvrdit, že tato slova ohrožují správné užívání jazyka, je třeba ještě prozkoumat jejich motivaci (viz oddíl 3.4).

V Korpusu se nejčastěji (v 80–100% případů; zde nejsou uvedena slova, která jsou vždy užita ve správném významu, ta jsou vyjmenována na začátku článku) správně užívají tato slova: apsieiti, atidaryti, atidirbti, bendrai, davinys, dėti(s), gyvybingas, –a, glaustas, įnešti, išdirbti, išeiti, išieškoti, išimti, išjungti, išlaikyti, išnešti, (iš)pildyti, išrišti, išskirti, išstoti, išvesti, išžiūrėti, kurčias, –a, nuimti, pajungti, pakelti, pernešti, pervesti, praeiti, praplaukti, pravažiuoti, pravesti, priešakinis, –ė, rastis, reiškia, sąstatas, statyti, talpinti, tūlas, užbėgimas, užėjimas, užnešti, užplaukimas, užvažiavimas, vesti, vieningas, –a, žinoti.

Shrneme-li údaje o četnosti sémantismů, lze je porovnat s hlavními závěry výzkumu nedoporučovaných kalků. V Korpusu bylo nalezeno 3086 konkordančních řádků s nedoporučovanými kalky (v různých tvarech) z DKKS. Je tedy patrné, že kalků je v Korpusu mnohem méně než sémantismů. Nejčastější kalky nalezené v Korpusu jsou: išsireikšti, išsireiškimas (506), vienok (277), gerbūvis (241), neužilgo (235), (kaž)koks tai (231), (kaž)kas tai (209). Nejméně často se užívají kalkované výrazy ant kiek, ant tiek, ant sveikatos, kaip kartas, (kaž)kieno tai, (kaž)kodėl tai. V Korpusu nebyly vůbec nalezeny kalky būti (ne) kurse, ir taip, (kaž)kur tai.

Jak je patrné z výše popsaných údajů, jak samotných sémantismů uvedených v DKKS, tak jejich výskytů v Korpusu je podstatně více. Z toho vyplývá, že rozpoznávání sémantismů a jejich oprava vyžadují větší pozornost uživatelů jazyka i těch, kdo stanovují jazykové normy.

3.2. Rozložení sémantismů v jednotlivých částech Korpusu současné litevštiny

Při počítání nalezených sémantismů v jednotlivých částech Korpusu je třeba údaje interpretovat opatrně. Z prvního obrázku je patrné, že nejvíce sémantismů se vyskytuje v publicistice. To lze vysvětlit tím, že publicistické texty tvoří většinu celého Korpusu. Mluvený jazyk na první pohled působí jako nejspisovnější, ale není tomu tak: chyb bylo nalezeno méně jen proto-

že texty mluveného jazyka tvoří nejmenší část Korpusu.

OBR. 1. Rozložení sémantismů v Korpusu⁸

⁸ Texty Korpusu se člení na části uvedené na prvním obrázku; jejich poměry viz http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/menu?page=statistics.. Zde nejsou započítány sémantismy, které byly zkoumány pouze v publicistické části, protože jejich výskytů v Korpusu bylo nalezeno více než 3000.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 7

Porovnejme údaje z korpusu o užívání nevhodných kalk: i kalk se nejčastěji vyskytovaly v publicistice (58,2%), mnohem méně v odborné a naučné literatuře (18,4%), mluveném jazyce (12%) a krásné literatuře (8,8%). Nejméně případů užití bylo zaznamenáno v administrativní části korpusu (2,6%).

Po výpočtu normalizované četnosti (počtu případů užití na 100 tisíc slov) vyšly zcela odlišné údaje: nejvíce sémantismů bylo zaznamenáno v mluveném jazyce (36 případů na 100 tisíc slov); četnost sémantismů byla poměrně podobná v publicistice (9,8 případů), administrativní literatuře (8,8 případů) a odborné a naučné literatuře (7,8 případů).

Neteiktinų vertinių (plačiau žr. Rimkutė 2014) normalizuoto dažnumo duomenys gerokai skiriasi nuo semantizmų: sakytinėje kalboje 100-ui tūkst. žodžių pasitaiko 65,3 atvejai, negrožinėje literatūroje – 2,7, publicistikoje – 2, grožinėje literatūroje – 1,5, administracinėje literatūroje – 0,6 pavartojimo atvejų. Taigi tik sakytinės kalbos dalyje neteiktinų vertinių pavartojama daugiau nei semantizmų, o kitose Tekstyno dalyse vertinių kelis kartus mažiau. Ir vėl galima daryti išvadą, kad semantizmus sunkiau atpažinti nei kitas leksikos klaidas.

Šiuos duomenis galima palyginti ir su P. Rudzevičiaus straipsnyje (2005) apie nevartotinas senąsias svetimybes pateiktomis išvadomis. Jis teigia, kad svetimybių daugiausia grožinėje literatūroje (30,2 proc.). Darytina prielaida, kad senosios svetimybės yra reikalingesnė stilistinė priemonė grožinės literatūros veikėjų kalbai ir charakteriams iliustruoti nei vertiniai ar semantizmai.

Níže je uvedeno pět nejčastějších sémantismů v každé části korpusu spolu s četností jejich užití. V administrativní literatuře byly nejčastěji užity sémantismy paskaityti (339), įpakavimas (110), užskaityti (82), sekantis, -i (78) a pašvęsti (77). V krásné literatuře byly nalezeny tyto často užívané sémantismy: paskaityti (120), iššaukti (88), sekantis (87), apmokyti (79) a pašvęsti (36). V odborné a naučné literatuře byly zaznamenány tyto časté sémantismy: sekantis, -i (221), stovis (169), apmokyti (165), pašvęsti (149) a iššaukti (136). V publicistice byly nejčastěji užity sémantismy paskaityti (1073), apmokyti (797), sekantis, -i (429), vieningas, -a (420) a pašvęsti (331). Pět nejčastěji užívaných sémantismů v mluveném jazyce jsou gautis (118), paskaityti (19), sekantis, -i (17), apsivesti (6) a užsipilti (5).

Jak ukazují uvedené příklady, ve všech částech korpusu lze najít sémantismus sekantis, téměř ve všech částech se užívají výrazy pašvęsti, paskaityti. Za zmínku stojí také sloveso gautis, časté jak v mluveném jazyce, tak v publicistice (tvoří 46, respektive 40%). Normativci by tedy měli věnovat pozornost těmto častým slovům užívaným v různých textech. Diskutuje se také o jejich užívání (srov. názor Dainiause Razauskase (2008) na sekantis); navíc převažují určité ustálené vazby s tím či oním sémantismem (viz oddíl 3.4), jejichž časté užívání může u uživatelů jazyka vyvolat mylný dojem, že jsou tyto výrazy správné.

3.3. Rozložení sémantismů v textech z různých období

Při zkoumání lexikálních chyb uvedených v DKKS se vycházelo z předpokladu, že uživatelé jazyka postupně lépe poznávají jazykové normy a dopouštějí se méně chyb. Proto byla vyslovena hypotéza, že ve starších

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 8

textech (vydaných před rokem 2000) bude více sémantismů (stejně jako dalších chyb uvedených v DKKS), zatímco v novějších textech (vydaných od roku 2001) se sémantismy budou vyskytovat méně.

Zkoumání údajů potvrdilo hypotézu: sémantismy užité v textech vydaných do roku 2000 tvoří 60% všech příkladů, zatímco v textech vydaných od roku 2001 tvoří 40%. Velmi podobné jsou také údaje z výzkumu nevhodných kalk: v textech vydaných do roku 2000 bylo nalezeno 59% kalk a v textech vydaných od roku 2001 se vyskytlo 41% kalk.

V textech vydaných do roku 2000 nebyl nalezen ani jeden případ užití pouze sémantismu dėti(s) (v pozdějších textech byl užit jednou), zatímco v textech vydaných od roku 2001 nebyly nalezeny příklady užití dokonce 26 sémantismů: apsidėti, atidengti, atkoreguoti, atredaguoti, atreguliuoti, atsinešti, gyvybingas, -a, išimti, išnešti, praanalizuoti, prabėgti, pračiuopti, pradiktuoti, prafinansuoti, pragalvoti, prakeliauti, prakomentuoti, prakonsultuoti, prakontroliuoti, prileisti trūkumų, skaityti, užbėgimas, užinteresuoti, užplaukimas, užvažiavimas, užvežimas. Lze diskutovat o tom, zda má smysl tato slova uvádět v DKKS, neboť zejména mladí lidé jejich nesprávné užívání neznají a často mu nerozumějí.

Nejčastěji užívanými sémantismy do roku 2000 jsou paskaičiuoti (1181), peržiūrėti (716), apmokyti (714), įpakavimas (440), sekantis, -i (425). Nejčastěji se od roku 2001 nesprávně užívaly tyto sémantismy: peržiūrėti (875), paskaičiuoti (485), apmokyti (414), sekantis, -i (407). Některé sémantismy tedy byly a stále jsou aktuální. Jak bylo uvedeno v předchozím oddílu, tato slova se užívají téměř ve všech částech korpusu a patří k nejčastějším; kdo chce mluvit a psát spisovným jazykem správně, měl by proto věnovat pozornost jejich nenormativním významům.

3.4. Motivace užívání sémantismů

Nejpřesnější údaje o správném či nesprávném užívání lexikálních jednotek lze získat zkoumáním motivace, neboť lze poměrně jasně rozhodnout, zda se sémantismy uvedené v DKKS užívají záměrně, tj. s vědomím, že jde o chybu (ta se nejčastěji graficky vyznačuje), ale z důvodů stylistických či jiných⁹ jde o potřebné slovo, nebo zda si uživatelé jazyka neuvědomují, že některá slova užívají v nesprávném významu. Podle Dalios Blažinskaitės (2000: 96) „[d]obrý jazyk může být i nesprávný, jestliže se jazyková správnost porušuje z té či oné stylistické pohnutky“. I další lingvisté (např. Šukys 2003: 25–26) souhlasí s tím, že porušování norem motivované stylisticky, k němuž dochází nejčastěji v krásné literatuře, publicistice a běžné mluvě, se za chyby nepovažuje.

Kaip teigia P. Rudzevičius (2005: 215), „aiškiai atskirti motyvuotą ir nemotyvuotą vartojimą ne visada galima ir dėl to, kad patys kalbos vartotojai nevienodai suvokia svetimybių¹⁰ nenorminškumą ir galimas jų funkcijas kalboje“. Ir tiriant šiame straipsnyje aprašytų semantizmų vartoseną, ne visada buvo lengva nustatyti motyvaciją: kartais pritrūkdavo ilgesnio konteksto, kai kuriais atvejais būdavo neaiški sakinio mintis.

P. Rudzevičius (2005: 214–215) motyvuotais normų pažeidimais laikė:

1) existující nebo předpokládané vsuvky z nesoučasné spisovné jazykové normy: a) folklorní; b) starší literatury; c) nářečních textů;

⁹ Plg. Jurgitos Girčienės (2007: 149) minimas priežastis: dėl „noro pasakyti kitaip, stilistiškai ekspresyviai, išreikšti socialinę tapatybę, taigi siekiant naujesnės, madingesnės kalbinės raiškos“.

¹⁰P. Rudzevičius zkoumal nepřípustná stará slova cizího původu (poznámka E. R.).

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 9

2) aktualizovaná slova cizího původu, kdy se ze stylistických důvodů upravují a do kontextu vkládají prvky užívání z dřívějších dob;

3) citace ze současného nespisovného jazyka: a) při citování delšího textu, aby se zachovala autentičnost jazyka; b) když je v uvozovkách pouze jednotlivé slovo; c) když se slovo cizího původu užívá jako prostředek emocionálně-expresivního stylu; d) v dialozích; e) v jazykových doporučeních.

V tomto článku se za motivované užívání sémantismů považují následující případy (každý je ihned ilustrován několika příklady užití):

1) jsou napsány v uvozovkách, např.:

další ve významu v angličtině – „come out“ může znamenat také, že se někomu něco „povede“ („vyjde“), překl.

Tehdy skutečně bdělá redakční komunistická buňka „vynesla usnesení“... Čekala ulice, alkohol nebo psychiatrie.

od poloviny května jezdili na zájezdy po Litvě. Divadlo „plnilo a překračovalo“ plány, herci plnili „normy“ představení a rolí

Věří se, že salát může lásku „přitáhnout“ a těhotné ženě „vyvolat“¹¹ porod.

V oněch dobách, před získáním nezávislosti, se představení „stahovala“ nejen z politických, ale často i z uměleckých důvodů:

A příští týden zástupce moskevské vlády slibuje „vytáhnout dokumenty“ a zjistit, zda se v Litvě zveřejňuje Alexandr

nikdo nemůže popřít, že z takové organizace práce „kapou“ těm „nahoře“ Jidášovy groše, a proto se zuby nehty brání tři pracovní úvazky

2) v doslovných citacích, stejně jako v citacích ze starších textů a v textech s terminologií, např.:

Vaižgantas poznamenal: „Dr. J. Basanavičiovi není a nikdy nebylo nic, co by bylo národu, a jemu by to bylo lhostejné a nepřijatelné.

27. září 1926 – 2. února 1933 // LVA. F. „Při plnění postupu stanoveného ministerstvem školství podávám zprávu o své činnosti

A ten se přesto oženil, vstoupil do manželství. Ale (ona) nemohla nic dělat.

„Tam, kde svěže vládne temnota, / znovu, zasvěcena počátkům bytí, / zrodí se znovu pro přicházející ráno“ (17. sonet „Zimy“, s. 65).

„Předseda vlády a několik ministrů jsou internováni a nacházejí se na velitelství armády. Vládní úřady jsou obsazeny vojenskými jednotkami.“

Z Kaziho dopisu z 27. 9. 1948: „S naším Vladem to nevypadá dobře. Nachází se někde v sanatoriu a pravděpodobně propadá pesimismu.

3) najít v normativních publikacích určených pro výuku a vzdělávání, např.:

Obsloužit: obsloužit účet = spravovat účet; Atkoreguoti – nedoporučuje se, viz „(pa)koreguoti“: Náš výbor tento projekt nedávno upravil; Atidirbti (=dokončit přípravu, vytvořit, definitivně zpracovat, zdokonalit) metodiku, plán.

11 V tomto příkladu mohly být uvozovky zvoleny nikoli z obavy, že by se jejich použitím člověk chránil před užitím nesprávného slova, ale kvůli jazykové hře.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 10

1.3.53. *matomai* – nepoužívat jako vsuvku vyjadřující mínění: M a t o m a i (=Zřejmě), měli bychom se ještě jednou poradit. M a t o m a i (=Asi) už je čas

1.3.52. *kurčias, -ia* – nepoužívat ve významu „tlumený, -á“: k u r č i a s (=tlumený) výbuch.

Už nás nejednou z k l a m a l (=podvedl, oklamal). 1.3.63. *pernešti* – nepoužívat ve významu „unést, přestát, vydržet, vytrpět, ustát“

1.3.94. *sąstatas* – nepoužívat ve významu „složení“: s l o ž e n í týmu, výboru, rady (=sudėtis). 1.3.95. *sekantis, -i* – nepoužívat ve významu: 1. „tento, takový, právě takový“

4) užít v řeči postav literárních děl, např.:

Podívej, – znovu ukazuje se zdviženým obrázkem, – kolik je tam okének. Můžeš je s p o č í t a t, jestli chceš. A komíny jsou tři... Maminka však nemá na počítání okének čas.

Zase jsme zůstali sami dva, – řekl dobrovolník, – chvíle před spaním v ě n u j i četbě a vysvětlování

říkat retro, satana, když Andrzej vykřikl pootevřeným okénkem: – Na s h l e d a n o u! Hodně štěstí, moje vysněná vílo! A tady máš.

od padesáti do sto padesáti liber podle toho, jaký je s t a v... – Telefon máme, poradíme se a zavoláme

5) najít hovorový jazyk v citacích zprostředkujících něčí slova (nejčastěji v publicistických textech), např.:

přinese nové podněty i malířství? – Vzpomínám si, že jste do scénografie slíbila z a p o j i t i také svůj obraz namalovaný speciálně pro představení?

robot: „Moje tvář, moje ruka v bílé rukavici, moje póza, moje p r o m y š l e n á řeč – jsem poctivým ozubeným kolečkem soukolí.

podobně konstruované reklamy „s e j m o u stres“ nejednomu z cílové skupiny tím, že „oznamují“, že samotný erotizovaný výrobek může

parlamenty střední a východní Evropy a pobaltských zemí jim pomohou je p r o h l é d n o u t“, uvádí se v prohlášení Státní dumy Ruska.

Jsou léky lepší než chemické přípravky? – Tyto léky nemají žádné v e d l e j š í účinky a snadno se kombinují s jinými léky.

Pokud bude „Kareda“ p ř e s u n u t a do nižší ligy, nebudu ji financovat,“ prohlásil podnikatel.

„Rozpočet musí být stabilní, nesmí se během roku několikrát p ř e h o d n o c o v a t,“ uvedl předseda vlády.

– No, řekněme v této fázi. – Takže vy nyní iniciujete usnesení Seimasu o zastavení? – Ano.

6) najít v části Tekstyno obsahující mluvený jazyk, např.:

nebereš si dovolenou. – Jak to, že si ji neberu? Beru. – Takže ti připadá volno. – To máš volno ty. Jo. Od pondělí. – Ale neděle je volná.

například v energetice, přerušení dodávek plynu Ukrajině a zároveň celé Evropě v y v o l á nějaký výsledek? V y v o l á to, že Evropa má energetickou strategii.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 11

tam počkat, říká. – No tak snad Anděla se svým autem, no. Můžeš Anděle n a l í t benzín, nebo čím jezdí, a jí přece...

protože se ti započítají ty dva roky. No. Ty, které jsi studoval na vyšší odborné škole, se ti započítají jako ty dva roky na vysoké škole. – Ale kde jsi na to přišel?

posedět v kavárně. Už jsem říkala, že na tancovačku. No, takový volný čas, takový to je, a t a k t o t o v y c h á z í. Když se vrátíš, p o č í t e j, už tam moc času nezbývá, abys někam vyrazil

– Zásuvky nemáme. – Takže zásuvku bude třeba asi přivézt odtud. N ě k a m e t o p ř i p o j í m e k solárním panelům.

V jedné větě se může vyskytovat i několik případů motivovaného užití. V tomto článku nebylo důležité přesně roztřídit zkoumané příklady podle výše uvedené klasifikace, nýbrž zjistit, zda byla jazyková chyba použita motivovaně, či nemotivovaně.

Všechny případy nalezené v části Tekstyno obsahující mluvený jazyk byly považovány za motivované užití. Toto rozhodnutí bylo zvoleno ze dvou důvodů:

1) většinu části obsahující mluvený jazyk tvoří neformální každodenní hovorová řeč; 2) v současné verzi Tekstyno nelze odlišit příklady formálního jazyka od neformální každodenní hovorové řeči (na formální jazyk se vztahují požadavky na jazykovou správnost a tyto případy by měly být považovány za nemotivovaná porušení pravidel).

Čtenáři článku mohou pochybovat o tom, zda lze výše uvedené případy motivovaného užití 4–6 skutečně považovat za motivované užití, tj. zda lze jednoznačně určit, že mluvčí či postava literárního díla použije semantismus záměrně. Tyto případy jsou složité a diskutabilní. Je však pravděpodobné (i když to není nezbytné), že autor literárního díla používá v řeči vytvořené postavy semantismy, aby odhalil její nevzdělanost, prostý způsob vyjadřování a blízkost každodenní řeči (v níž se vyskytuje řada různých jazykových chyb), případně aby vyjádřil ironii. Podobně lze vysvětlit i příklady uvedené u pátého bodu: lze se domnívat, že novináři usilují o přesné zachycení slov svých partnerů, možná nejen kvůli autenticitě, ale také proto, aby odhalili jejich nevzdělanost či jazykovou nekompetentnost, anebo proto, že si uvědomují, že použitý semantismus (či jiná jazyková chyba) je nezbytný k přesnému vyjádření myšlenky. V mluveném jazyce se mohou vyskytnout také případy, kdy mluvčí používají semantismy, přestože vědí, že jsou považovány za jazykové chyby, protože chtějí být správně pochopeni, ztotožnit se se sociální skupinou, s jejímiž členy komunikují, nebo kvůli jazykové hře či ironii.

Není pochyb o tom, že některé z těchto probíraných semantismů byly použity proto, že mluvčí neznají jazyková pravidla a neuvědomují si, že dělají chybu; to však lze určit jen obtížně a subjektivně. Tyto případy lze tedy považovat za přechodné mezi jednoznačně motivovaným a nemotivovaným užitím.

Níže je uvedeno několik příkladů nemotivovaného užití nalezených v Tekstynu:

Byla vidět hůl, kterou většinou jen tak táhl za sebou nebo beznadějně m á c h a l do vzduchu.

Tyto kompoziční prvky řádu upevňuje a s p o j u j e soukromé vlastnictví.

Mimochodem, dříve si pošta za služby s p r á v y účtů brala peníze pouze od komunálních podniků.

palivová základna zmíněné společnosti, při tankování benzinu však žádné výjimečné podmínky ani slevy nebyly.

jsou stále považovány pouze za pomocné prostředky, zejména informace u m í s ť o v a n é ve virtuálním prostoru, jejichž získání je nejčastěji spojeno s telefonním

M. Šalkauskas se však smyslem pro humor chlubit nemůže: jím zplozený k d o s i Gediminas vypadá jako Ilja Muromec s preclíkem v kapse.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 12

O jejich přízeň měli vedoucí okresů životní zájem. Této okolnosti se můj přítel rozhodl využít.

Nejčastěji bezdůvodně užívanými sémantismy jsou: prohlédnout (1438), spočítat (1423), zaškolit (1096), jednotný, -á (520) a balení (504). Časté užívání některých sémantismů bylo dáno jazykovými zvláštnostmi toho či onoho periodika nebo určitého autora. To znamená, že v některých případech bychom měli hovořit o jazykové nekompetentnosti redaktorů či spisovatelů některých publikací, nikoli o jazykových chybách rozšířených v současném jazyce.

Jak bylo uvedeno výše, některé sémantismy se vyskytují v ustálených spojeních. Níže je uvedeno několik spojení se sémantismy, která se vyznačovala častým užíváním – právě takové ustálené užívání sémantismu často tvořilo většinu chyb.

Užití sémantismu zaškolit je v 95% případů nemotivované; nejčastější spojení jsou zaškolit personál, odborníky; zaškolení personálu, např.:

Havras také navrhuje vyškolit odborníky z klaipėdského přístavu a studenty námořní dopravy na Klaipėdské univerzitě

se považují náklady na odbornou přípravu a rekvalifikaci pracovníků, včetně školení personálu k práci se zařízeními a k osvojení nových technologií

Je ovšem poměrně obtížné rozhodnout, zda je zaškolit užito ve správném významu, protože není známo, zda měl autor textu na mysli význam „povrchně a krátce poučit“, nebo „důkladně a dlouho učit“. Proto lze užití zaškolit hodnotit různě.

Užití sémantismu spojit je rovněž v 95% případů nemotivované; za zmínku stojí často užívané spojení spojit síly. Např.:

jeden zaměstnanec bez ohledu na to, v jaké společnosti pracuje. Výhodou je, že odborové svazy z různých průmyslových odvětví jsou po spojení organizovanější

Jak spojit úsilí všech sportovních organizací? Na papíře je všechno v pořádku, ale v praxi…

U slova označit užitého v nesprávném významu bylo nalezeno 91% případů nemotivovaného užití; nejčastějším spojením je označení trestného hodu (nebo penalty)¹². Např.:

v záznamu, který pohřešovaná zanechala správkyni hotelu, policisté našli poznámku, že majitelka pasu přijela do Litvy 30. prosince přes Kalvariju

téměř dvakrát hůře než „Alita“ stříleli z trojek a trestných hodů, v soubojích o míč zjevně zaostávali.

Příslovce bendrai se v nesprávném významu užívá ve spojeních bendrai paėmus / imant („obecně vzato“). Jeho nemotivované užití představuje 84%. Např.:

V úterý hořely v Itálii lesy na 25 místech. Obecně vzato je situace na požární frontě méně hrozivá než před několika dny

s ohledem na přestávky, opakování, ujasňování intonace, dynamiky a, obecně vzato, interpretace.

12 Jako jeden sémantismus se v tomto případě zkoumaly a počítaly nejen různé tvary at(si)žymėti, ale také příbuzná slova, která jsou s ním slovotvorně spjata, tj. atžyma. Toto řešení bylo zvoleno proto, že takových případů není mnoho a navíc jsou v DKKS uvedeny u popisu významových chyb jednoho slova a slovních spojení.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 13

Příklady nemotivovaného užití sémantismu įjungti představují více než 90%; nejčastěji se užívá slovní spojení įjungti į sistemą („začlenit do systému“). Např.:

Použít prostředky Blokádového fondu na obnovu kostela Zmrtvýchvstání, z a č l e n i t tento projekt do státního programu k tisíciletí státu.

sjednotí uplatňování celních a periferních režimů, všechny celní služby z a č l e n í do společného automatizovaného řídicího s y s t é m u.

Sémantismus įnešti se poměrně často užívá nemotivovaně (nemotivované užití tvoří celkem 93%). V korpusu se svou četností vyznačovalo spojení įnešti pataisą („vnést opravu“), např.:

A život v n á š í o p r a v u, kdy už reforma skutečně začne.

Dostanou-li žáci možnost hry opakovat, budou je bezděčně zdokonalovat a v n á š e t tvůrčí o p r a v y.

Až 97% případů užití sémantismu įpakavimas je nemotivovaných. Z ostatních chyb vyniká slovní spojení prekių (prekės) įpakavimas („balení zboží“), např.:

jogurtů různých druhů, již se vyrábí také nový druh sýra „Feta“; kvalita b a l e n í se výrazně zlepšila.

dávek konzumovaných nealkoholických nápojů a velikost b a l e n í z b o ž í, které lze najít v obchodních centrech

U slovního spojení pašalinis (vaistų) veikimas (poveikis), reiškinys, užitého v nesprávném významu („vedlejší působení (účinek) léků, jev“), bylo nalezeno 94% příkladů nemotivovaného užití, např.:

působení fyziologicky aktivních látek v organismu, a proto méně často vyvolává v e d l e j š í ú č i n k y a alergické reakce.

klesla na 250–300 mg%, heparin vzrostl o 37–80%. Během léčby nebyly pozorovány v e d l e j š í ú č i n k y na játra a ledviny.

Až 90% nalezených příkladů nemotivovaného užití sémantismu převést; nejčastěji užívaným slovním spojením s tímto sémantismem je převést do školy. Např.:

V roce 1690 vězně p ř e v e d l i do slavné francouzské věznice Bastily. Tam o něj pečovali tak dobře

1839/40 – 6 (z nichž dva byli noví, ale i ti byli, jak je uvedeno, p ř e v e d e n i na vilniuskou šlechtickou š k o l u). Ve švenčionské šlechtické škole studovali:

Také 90% všech případů nemotivovaného užití tvořily příklady sémantismu přezkoumat. Nejčastěji užívaným slovním spojením s uvedeným sémantismem je přezkoumat zákon(y), např.:

co má dělat práceschopný člověk bez práce? Seimas by měl p ř e z k o u m a t z á k o n y týkající se práce důchodců.

Budeme hovořit o mnoha velmi důležitých, v zásadě p ř e z k o u m a n ý c h a zcela nových z á k o n e c h, které hodlá vydat litevský Seimas.

Při zkoumání užívání sémantismu jednotný, -á se vyčlenilo spojení jednotný názor, např.:

bude se jednat o tom, jak má Rusko reagovat na události 11. září. Je jasné, že j e d n o t n ý n á z o r nebude, protože postoje politiků se velmi liší.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 14

zdá se, že byli poslanci a zároveň i veřejnost odpovídajícím způsobem, jednotný názor však také neexistuje, většina ale přesto tuto myšlenku podporuje

Za zmínku stojí také tyto sémantismy, které se v korpusu Tekstynas častěji (ve více než 80% případů užití) užívají nemotivovaně než motivovaně: iššaukiantčiai, matomai, paskaičiuoti, sekantis, -i, užskaityti (častá spojení skolų / įsiskolinimų užskaita / užskaitymas), pašvęsti – toto poslední slovo je zvláště časté v náboženských textech; zdá se, že se v nich stává normou užívat pašvęsti ve významu „zasvětit, obětovat“ (zvláště častá jsou spojení pašvęsti gyvenimą, pašvęstasis gyvenimas – pro toto poslední spojení by bylo vzhledem k významovým odstínům obtížné najít správnou náhradu, proto se v mnoha náboženských textech užívá jako termín).

O něco méně často než výše uvedené se nemotivovaně užívají tato ustálená spojení se sémantismy: (iš)pildyti pareigą (–as), išskirti pašalpą / sklypą, iššaukiantis elgesys, elgtis iššaukiančiai / iššaukiamai, įvesti pataisas, pravesti liniją, karo stovis, talpinti informaciją.

Po vyloučení mluveného jazyka činí motivované užívání sémantismů v korpusu Tekstynas 13,94%, zatímco nemotivované 86,06% (srov. velmi podobné údaje o užívání nepřípustných kalků: motivované užívání – přibližně 16%, nemotivované – 84% (Rimkutė 2014). Na základě těchto údajů lze učinit důležitý závěr, že uživatelé jazyka obtížně rozpoznávají jak nepřípustné kalky, tak sémantismy, protože kalky se svou podobou podobají litevským slovům, zatímco cizost a nepřípustnost významů sémantismů se určují obtížně.

Šio tyrimo rezultatus palyginus su P. Rudzevičiaus (2005) neteiktinų senųjų svetimybių analizės rezultatais, išryškėjo tokie skirtumai: kaip minėta anksčiau, neteiktini vertiniai ir semantizmai daug dažniau vartojami nemotyvuotai (atitinkamai 84 ir 86 proc.), o senųjų svetimybių dažnesnė vartosena motyvuota (60 proc.), vadinasi, kalbos vartotojai geriau atpažįsta svetimybes ir, jei jas pavartoja, tai grafiškai ar kitaip išskiria. Tokią vartoseną galima paaiškinti tuo, kad gana lengvai atpažįstama svetimybių forma, o vertinius ir semantizmus sunkiau atskirti nuo taisyklingų lietuviškų žodžių. Semantizmus atpažinti sudėtinga dar ir dėl to, kad jie neretai painiojami su perkeltinėmis reikšmėmis vartojamais žodžiais.

4. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY A DOPORUČENÍ

Semantismy jsou poměrně časté lexikální chyby v Korpusu současné litevštiny. Jejich frekvence užívání se velmi liší: některá slova se vyskytují více než 50 tisíckrát (např. vědět), u jiných bylo nalezeno jen několik tvarů. Je však třeba upozornit, že slova a spojení, která mohou být semantismy, se častěji užívají správně než nesprávně. Po vyloučení údajů o zvláště frekventovaných slovech (vyskytujících se více než 3000krát, ta byla rozebrána pouze v části věnované publicistice) bylo u dalších slov, která mohou být semantismy, nalezeno 58 518 konkordančních řádků se správným užitím (což představuje 85,31%) a 10 073 případů nesprávného užití (14,69%). Lze uvažovat o tom, zda má smysl ponechat v DKKS slova, která jsou v Korpusu vzácná a jejichž chybné užití se nejčastěji nachází ve výňatcích z normativních publikací (slova s předponou pra-, několik slov s předponou at-).

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 15

Větší pozornost by měla být věnována poměrně častým slovům, která se v korpusu Tekstynas téměř vždy (v 80–100% případů) nemotivovaně užívají pouze v nesprávném významu: abuojas, -a, ap(si) jungti, apsivesti, aptarnauti sąskaitą, apturėti, atremontuoti, atretauruoti, atsiekti, at(si)žymėti, gautis, išmetinėti / užmetinėti, paskaičiuoti, prabalsuoti, pribūti, užmanyti, užskaityti.

Po výpočtu normalizované četnosti (počtu případů užití na 100 tisíc slov) bylo zjištěno, že nejvíce sémantismů se vyskytuje v mluveném jazyce (36 případů na 100 tisíc slov); četnost užívání sémantismů je poměrně podobná v publicistické literatuře (9,8 případů), administrativní literatuře (8,8 případů) a v části věnované krásné literatuře (7,8 případů).

Motivované užívání sémantismů představuje 13,94%, zatímco nemotivované 86,06% (všechny případy z mluveného jazyka byly považovány za motivované užití). Z toho vyplývá, že uživatelé jazyka sémantismy obtížně rozpoznávají, pravděpodobně proto, že cizí významy se obtížně určují a zaměňují se za přípustné přenesené významy jiných slov.

V textech vydaných do roku 2000 (tj. starších) představuje užívání sémantismů přibližně 60%, zatímco od roku 2001 40%; lze předpokládat, že uživatelé jazyka a redaktoři začínají jazykové normy lépe znát.

Větší pozornost je třeba věnovat jak kalkům probíraným v předchozím článku cyklu o lexikálních chybách v DKKS, tak sémantismům. Bylo by vhodné aktualizovat a doplnit uvedený seznam lexikálních chyb: ke kalkům připsat nepřípustná přeložená (často obrazná) rčení a seznam sémantismů doplnit nejnovějšími příklady.

Je zapotřebí spolehlivý elektronický registr lexikálních chyb a jejich oprav, který by se průběžně aktualizoval a uváděl nejen slova považovaná za chybná a jejich správné ekvivalenty, ale také komentáře a vysvětlení, proč se určité slovo nemůže v litevštině užívat a za jak závažnou chybu je považováno.

Jazykové normy je třeba popisovat jasněji. Zamlčování sporných a nejasných významů zvyšuje nedůvěru uživatelů jazyka k jazykovým znalostem.

Je sporné, zda má smysl ponechat v DKKS slova apmokyti, paskaičiuoti, protože stupeň úplnosti nebo přesnosti děje se obvykle obtížně určuje. Správné a nesprávné užívání příčestí sekantis, -i by mělo být popsáno jasněji. V normativních publikacích je žádoucí uvádět více a rozmanitějších příkladů, z nichž by bylo patrné rozlišení mezi správným a nesprávným užitím.

ŠALTINIAI

Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt.

Didžiųjų kalbos klaidų sąrašas. Prieiga internete: http://www.vlkk.lt/aktualiausios-temos/didziosios-klaidos/zodyno.

LITERATŪRA

Blažinskaitė D. 2000: Stilistiškai motyvuoti reklamos kalbos nukrypimai nuo normų. – Kalbos kultūra 73, 96–101.

Gedzevičienė D. 2014: Semantizmų vartosena teisės mokslo darbų rankraščiuose. – Taikomoji kalbotyra 5. Prieiga internete: http://taikomojikalbotyra.lt/lt/2014/08/semantizmu-vartosena-teises-mokslo-darbu-rankrasciuose (žiūrėta 2015 06 21).

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

ERIKA RIMKUTĖ. Dar kartą apie Didžiųjų kalbos klaidų sąrašo žodyno klaidas: semantizmai | 16

Girčienė J. 2007: Naujųjų skolinių vartosena: kalbos kultūros ir stilistikos takoskyra. – Kalbos kultūra 80, 143–152.

Kniūkšta P. 2008: Ką seka sekantis? – Kalbos kultūra 81, 236–244.

Linkevičienė N. 2013: Redagavimo pradmenys, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Prieiga internete: http://www.flf.vu.lt/mokslas/elektroniniai_istekliai#vadovėliai-mokymo-priemonės (žiūrėta 2015 05 15).

Paulauskienė A. 2000: Lietuvių kalbos kultūra, Kaunas: Technologija.

Pažūsis L. 2014: Vertimas ir kalba, Vilnius: Vilniaus universitetas. Prieiga internete: http://www.espa-rama.lt/es_parama_pletra/failai/ESFproduktai/2014_Monografija_Vertimas_ir_kalba.pdf (žiūrėta 2015 04 10).

Pupkis A. 2005: Kalbos kultūros studijos, Vilnius: Gimasis žodis.

Razauskas D. 2008: Dėl sekančio klausimo. – Kalbos kultūra 81, 224–235.

Rimkutė E. 2014: Ar vis dar aktualus Didžiųjų kalbos klaidų sąrašas? Vertinių atvejis. – Bendrinė kalba 87, 1–13. Prieiga internete: www.bendrinekalba.lt/Pdf/Rimkute_BK_87_straipsnis.pdf (žiūrėta 2015 06 05).

Rudzevičius P. 2005: Svetimybių vartojimo polinkiai lietuvių kalbos tekstyne. – Kalbos kultūra 78, 210–219.

Šukys J. 2003: Kalbos kultūra visiems, Kaunas: Šviesa.

Urnėžiūtė R. 2014: Taisyklingos kalbos niekas neatsūaukė (R. Urnėžiūtė kalbino D. Vaišnienę, J. Palionytę, R. Miliūnaitę, A. Dvylįtę, D. Smalinską). – Gimtoji kalba 2, 18–26.

Vilčinskaitė L. 2015: Semantizmų vartosena Dabartinės lietuvių kalbos tekstyne. Bakalauro darbas, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas.

Vilkónčius V. 2001: Vertimas į lietuvių kalbą: trafaretų antplūdis, Vilnius: Gimtasís žodis.

Vladarskienė R. 2013: Naujos tarptautinių žodžių reikšmės administracinėje lietuvių kalboje, – Taikomoji kalbotyra 3 (2013–2014). Prieiga internete: http://taikomojikalbotyra.lt/lt/2013/12/naujos-tarptautiniu-zodziu-reiksmes-administracineje-lietuviu-kalboje (žiūrėta 2015 07 20).

Gauta 2015 07 22 Priimta 2015 11 03

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204