SABINE KIRCHMEIER

Evropská federace národních jazykových institucí (EFNIL)

TRENDY V EVROPSKÝCH JAZYKOVÝCH POLITIKÁCH S OHLEDEM NA JAZYKOVÉ TECHNOLOGIE

ABSTRAKT

Tento článek podává přehled současných trendů v evropských jazykových politikách, pokud jde o status úředních jazyků EU a s ohledem na jazykové technologie. Článek vychází z údajů shromážděných pro Evropský jazykový monitor (ELM), který poskytuje EFNIL – Evropská federace národních jazykových institucí – a z nedávných zkušeností s tvorbou národních dánských strategií pro umělou inteligenci a jazykové technologie. Cílem je popsat bohatství informací o evropských jazykových politikách dostupných prostřednictvím EFNIL a ELM a inspirovat výzkumníky, studenty a tvůrce politik k další analýze těchto údajů a jejich využití při budoucím rozvoji politik.

KLÍČOVÁ SLOVA: jazyková politika, jazykové plánování, jazykové technologie, evropské jazyky.

ANOTACE

Tento článek přináší přehled současných trendů v evropských jazykových politikách se zaměřením na status úředních jazyků Evropské unie a na jazykové technologie. Článek vychází z údajů Evropského jazykového monitoru (European Language Monitor, ELM), který provozuje Evropská federace národních jazykových institucí (European Federation of National Institutions for Languages, EFNIL), a z nedávných zkušeností s tvorbou dánské národní strategie pro umělou inteligenci a jazykové technologie.

Cílem článku je zkoumat z různých hledisek souhrnné informace o evropské jazykové politice (na základě údajů ELM získaných od EFNIL) a inspirovat výzkumníky, studenty a tvůrce politik k další analýze těchto údajů a k jejich využití při utváření budoucí jazykové politiky.

KLÍČOVÁ SLOVA: jazyková politika, jazykové plánování, jazykové technologie, evropské jazyky.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 2

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

ÚVOD

Tento článek podává přehled současných trendů v evropských jazykových politikách – pohled z nadhledu na evropskou jazykovou krajinu z hlediska postavení úředních jazyků EU a se zřetelem k jazykovým technologiím. Vychází z údajů v Evropském jazykovém monitoru (ELM), který vyvíjí a pravidelně spravuje Evropská federace národních jazykových institucí (EFNIL), a z nedávného vývoje jazykových technologií v Dánsku v oblasti politik. Jazykové technologie jsou zvoleny jako ústřední téma, neboť právě v této oblasti v současnosti zaznamenáváme nejzajímavější vývoj v národních politikách. Cílem článku je popsat bohatství informací o evropských jazykových politikách, které jsou dostupné prostřednictvím EFNIL a ELM, a inspirovat výzkumníky, studenty a tvůrce politik k další analýze těchto údajů a jejich využití při tvorbě budoucích politik.

V úvodních oddílech stručně popíšu EFNIL a jeho přístup k jazykovému plánování. Poté podám přehled Evropského jazykového monitoru (ELM) a uvedu podrobné příklady z oddílů o jazykové legislativě, používání angličtiny ve vysokoškolském vzdělávání a jazykových technologiích. Nakonec stručně popíšu vývoj jazykových technologií v Dánsku, abych ilustroval důležité aspekty procesu tvorby politik. V závěrečných kapitolách se krátce zmíním o nedávném vývoji jazykových technologií v Evropské komisi a UNESCO a zdůrazním doporučení EFNIL týkající se politik v oblasti jazykových technologií.

1. EVROPSKÁ FEDERACE NÁRODNÍCH JAZYKOVÝCH INSTITUCÍ (EFNIL)

EFNIL je federací oficiálních jazykových institucí v Evropě, a to jak v EU, tak mimo ni. V současnosti je zastoupeno 40 institucí a 29 zemí. EFNIL je financována z ročního členského příspěvku, který slouží k financování sekretariátu, pořádání každoroční mezinárodní konference a realizaci projektů sběru dat o jazykovém plánování a jazykové politice. EFNIL sleduje tyto cíle:

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 3

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

Shromažďování a výměna informací o úředně uznaných standardních jazycích EU a dalších úředních evropských jazycích.

Poskytování odborného poradenství v oblasti jazykové politiky v EU.

Zachování jazykové rozmanitosti v Evropě.

Podpora mnohojazyčnosti mezi občany členských států EU.

Federace rovněž sleduje vývoj menšinových a regionálních jazyků v Evropě. EFNIL usiluje o dosažení svých cílů prostřednictvím následujících činností:

Popis a analýza současné jazykové situace v EU i jejích důsledků pro dlouhodobější jazykový vývoj. V současnosti probíhají tři projekty:

LLE: Jazyková legislativa v Evropě (pravidelně aktualizovaný přehled jazykového režimu v jednotlivých zemích).

ELM: Evropský jazykový monitor (sběr údajů o jazykových politikách a praxi v celé Evropě).

ELIPS: Evropské jazyky a jejich srozumitelnost ve veřejném prostoru (sběr údajů o strategiích a praxi v oblasti srozumitelného jazyka v celé Evropě).

Vědecky podložená analýza mezistátních jazykových problémů a otázek jazykové politiky na každoročních konferencích a v publikacích.

Poradenské služby v oblasti jazykové politiky pro politické činitele institucí EU a členských států.

Šíření kulturních a praktických přínosů evropské jazykové rozmanitosti a mnohojazyčnosti prostřednictvím příslušných aktivit a publikací¹.

Přístup EFNIL k jazykovému plánování. Projekty EFNIL si kladou za cíl informovat osoby s rozhodovací pravomocí a výzkumníky o aktivitách v oblasti jazykového plánování v Evropě. Jazykové plánování se obecně definuje jako tvorba politik nebo programů určených k řízení či změně užívání jazyka. Obvykle zahrnuje plánování statusu, plánování osvojování a korpusové plánování.

Plánování statusu usiluje o regulaci postavení jednoho jazyka ve vztahu k ostatním jazykům: Které jazyky jsou považovány za úřední a neúřední jazyky v

¹Více informací na www.efnil.org.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 4

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

v zemi, v jakých společenských kontextech se jimi hovoří a jaké je právní postavení jejich uživatelů. Plánování statusu zahrnuje také plánování prestiže.

• Plánování osvojování usiluje o regulaci toho, které jazyky se vyučují v různých vzdělávacích kontextech a jak se tyto jazyky vyučují na různých stupních vzdělávání.

• Korpusové plánování reguluje jazyk jako takový: standardizaci slovní zásoby, pravopisu, pravidel psaní, terminologie atd.

Plánování statusu i plánování osvojování ovlivňují jazyk jako takový – jeho korpus, a znalost situace v oblasti jazykového plánování je proto důležitá nejen pro osoby s rozhodovací pravomocí, ale představuje také významné základní znalosti pro lingvistická pozorování.

2. EVROPSKÝ JAZYKOVÝ MONITOR (ELM)

ELM je projekt, který poskytuje informace o jazykové politice a praxi v zúčastněných zemích a aktualizuje se každé 4 roky. Jde o vědecký přehled jazykové situace v evropských zemích, který uvádí přesné odkazy na platné právní předpisy v jednotlivých zemích a přináší užitečné základní informace o postavení jazyků v Evropě.

ELM klade v pravidelných intervalech již 10 let přibližně stejné otázky, a umožňuje tak výzkumníkům sledovat vývoj jazykových politik v zúčastněných zemích. Otázky v ELM se týkají těchto témat:

• Situace v zemi. Úřední, regionální, původní a přistěhovalecké jazyky používané v zemi i mimo ni, právní status, soulad s úmluvami.

• Právní situace. Jazykové zákony, ústavní status, další předpisy, jazykové požadavky pro získání občanství.

• Základní a střední vzdělávání. Vyučovací jazyky, nabízené jazyky.

• Terciární vzdělávání. Vyučovací jazyky, jazyky používané v publikacích a disertacích.

• Média. Tisk, televize, film, hudba. Používané jazyky a poskytované překlady.

• Podnikání. Předpisy. Jazyky společností, výroční zprávy, webové stránky.

• Šíření jazyků. Výuka úředních jazyků v zahraničí.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 5

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

Jazykové organizace. Oficiální, nevládní, avšak financované z veřejných prostředků, soukromé.

Jazykové technologie.

Verze ELM | ELM 1 2004 | ELM 2 2012 | ELM 3 2014 | ELM 4 2019 Období sběru | 2003-2004 | 2008-2009 | 2012-2013 | 2017-2018 Dostupnost výsledků | Nedostupné | Články | Online | Online + články Zúčastněné země | Rakousko | Rakousko | Rakousko Belgie (FL/FR) | Belgie | Belgie (FL) Bulharsko | Bulharsko Kypr | Kypr Česká republika | Česká republika | Česká republika Dánsko | Dánsko | Dánsko Estonsko | Estonsko | Estonsko Finsko | Finsko | Finsko Francie | Francie Německo | Německo | Německo | Německo Řecko | Řecko | Řecko Maďarsko | Maďarsko | Maďarsko Island | Island | Island Irsko | Irsko Itálie | Itálie | Itálie Lotyšsko | Lotyšsko | Lotyšsko Litva | Litva | Litva Lucembursko | Lucembursko Malta Norsko | Norsko | Norsko Polsko | Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko | Slovenská republika | Slovenská republika Slovinsko | Slovinsko | Slovinsko Švédsko | Švédsko | Švédsko | Švédsko Nizozemsko | Nizozemsko | Nizozemsko | Nizozemsko Spojené království | Spojené království | Spojené království Celkem | 5 | 23 | 27 | 21

TABULKA 1. Přehled zemí účastnících se ELM 1–4

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 6

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

Sběr údajů pro ELM 1, první pilotní projekt, začal v roce 2004. Sběr údajů pro ELM 2 začal v roce 2008, pro ELM 3 v roce 2012 a pro ELM 4 v roce 2017.

Jelikož se jazykové instituce dobrovolně ujímají vyplnění dotazníku, který je dlouhý a složitý, nebylo vždy možné získat informace ze všech zemí. Seznam zúčastněných zemí je uveden v tabulce 1. V roce 2008 se zúčastnilo 23 zemí. V roce 2012 jich bylo 27 a v roce 2017 činil počet účastníků 21. Všech tří kol se zúčastnilo 17 zemí.

3. PŘÍKLADY INFORMACÍ V ELM

V následujícím textu uvedu tři příklady, které ilustrují, jak lze údaje v ELM využít. Popíšu údaje o jazykové legislativě, údaje o používání angličtiny ve vysokoškolském vzdělávání a údaje o jazykových technologiích.

3.1. Jazyková legislativa

První příklad se týká jazykové legislativy. Účastníci v jednotlivých zemích dostali tyto otázky:

• Obsahuje ústava ustanovení týkající se jazyka?

• Existuje jazykový zákon? (Jazykový zákon je rámcový zákon, který je nutné dodržovat v ostatních právních předpisech.)

• Jsou ustanovení týkající se jazyka obsažena v jiných právních předpisech?

Tyto tři otázky lze chápat jako hierarchii, v níž je ústava na nejvyšší úrovni jako nejobecnější druh právního předpisu a ustanovení týkající se jazyka v jiných předpisech jsou nejkonkrétnější. Obrázek 1 ukazuje, že v ELM 4 (2017) o něco více než polovina zúčastněných zemí (11 z 21) uvedla, že jejich ústava obsahuje ustanovení týkající se jazyka, zatímco o něco méně než polovina (9 z 21) žádná ustanovení na ústavní úrovni nemá. Jazyková ustanovení v jazykových zákonech a dalších právních předpisech jsou o něco rozšířenější: 14 z 21 zemí uvádí, že mají jazyková ustanovení na těchto legislativních úrovních.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology

| 7

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

OBR. 1. Jazyková ustanovení v ELM 4 (2017)

ELM také poskytuje podrobné informace o tom, které země mají jaké typy předpisů (viz tabulka 2).

V tabulce 2 jsou země seřazeny podle míry jazykové regulace v jejich právních předpisech. Nahoře najdeme země s nejmenší mírou regulace a dole ty, které mají předpisy na všech 3 úrovních.

Pouze 3 země (Dánsko, Německo a Nizozemsko) nemají předpisy na dvou nejvyšších úrovních: v ústavě a v jazykovém zákoně, zatímco 8 zemí má předpisy na všech třech úrovních. Důvody se v jednotlivých zemích liší. Například dánská ústava pochází z roku 1849 a v průběhu let prošla pouze několika drobnými revizemi. Byla přijata v době, kdy se země formovala jako národní stát, který byl považován za poměrně homogenní a jednojazyčný. Nikdo proto nepomyslel na to, že by do ústavy zahrnul zvláštní ustanovení o dánštině. Ve Finsku jsou otázky postavení švédštiny a finštiny a práv švédské menšiny předmětem mnoha

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

8

years. There was a language law already in 1922, and language provisions became part of the constitution in 1999.

Rozhodnutí týkající se úředních jazyků v: Země 2.1. Ústava 2.2. Jazykový zákon 2.3. Jiná legislativa Dánsko Ne Ne Ano Německo Ne Ne Ano Nizozemsko Ne Ne Ano Lucemburské velkovévodství Ne Ano Ne Řecko Ne Ano Ne Česká republika Ne Ano Ano Island Ne Ano Ano Norsko Ne Ano Ano Švédsko Ne Ano Ano UK Neaplikuje se Neaplikuje se Ano Portugalsko Ano Ne Ne Bulharsko Ano Ne Ano Maďarsko Ano Ne Ano Belgie Ano Ano Ne Rakousko Ano Ano Ano Estonsko Ano Ano Ano Finsko Ano Ano Ano Lotyšsko Ano Ano Ano Litva Ano Ano Ano Slovenská republika Ano Ano Ano Slovinsko Ano Ano Ano

TABULKA 2. Přehled právních ustanovení v zemích zapojených do ELM 4 (2017)

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 9

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

Vidíme, že neexistuje žádná země, která by neměla žádné ustanovení na žádné úrovni. Obvykle platí, že pokud nejsou ustanovení na nejvyšší úrovni, nějaká existují na nižší úrovni. UK nemá jednotný ústavní zákoník, proto se otázky týkající se prvních dvou typů legislativy neuplatní.

3.2. Čeho se jazyková ustanovení týkají?

Mnohé ústavy stanoví, jaký jazyk či jazyky jsou v dané zemi úřední. Některé se vztahují na celou zemi, jiné omezují působnost právních předpisů pouze na státní instituce a školy. Ustanovení se zaměřují především na práva občanů, kteří daným jazykem hovoří – například francouzské zákony stanoví, že francouzští občané mají právo používat svůj vlastní jazyk v každém kontextu. Tak je tomu například na vědeckých konferencích, které se nesmějí konat výhradně v angličtině.

OBR. 2. Legislativní opatření upravující používání jazyků ve školách, na univerzitách, v hromadných sdělovacích prostředcích a v podnikání v zemích zapojených do ELM 4 (2017)

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 10

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

Mnohá ustanovení zajišťují práva jazykových menšin. Některá zakládají práva spotřebitelů (např. požadují překlad cizojazyčných dokumentů, jako jsou prohlášení o obsahu a uživatelské příručky). Některá upravují jazyk používaný ve veřejnoprávních médiích a jiná vymezují úlohu úředních institucí, které jazyk sledují a standardizují jeho určité aspekty, například pravopis a terminologii.

Některá nařízení se využívají častěji než jiná. Obrázek 2 ukazuje, že ze zemí, které se zúčastnily průzkumu ELM 4, pouze čtyři uvádějí, že neexistují žádná nařízení, která by úředním jazykům přiznávala stanovené postavení na základních školách. Podstatně méně zemí má taková nařízení v případě univerzit a jazyka používaného v hromadných sdělovacích prostředcích. Pokud jde o podnikatelský sektor, většina zemí zřejmě nemá žádná ustanovení týkající se jazyka.

3.3. Angličtina jako jazyk výuky ve vysokoškolském vzdělávání

Druhým příkladem informací dostupných v ELM jsou údaje o angličtině jako jazyku výuky ve vysokoškolském vzdělávání. Všechny země kromě Slovenska uvádějí, že angličtina se používá jako jazyk výuky na bakalářském stupni.

Kolik kurzů se však skutečně vyučuje v angličtině? Je to až 25%, až 50%, až 75%, nebo dokonce více než 75%? A liší se to podle jednotlivých vědních oborů? Přehled informací, které lze najít v ELM 4, je uveden v tabulce 3.

Tabulka 3 uvádí v levém sloupci seznam zemí, dále celkové procento za všechny vědní obory a poté samostatné údaje pro humanitní, společenské a přírodní vědy. Světle zelená barva označuje, že se v angličtině vyučuje 0 až 25% kurzů. O něco tmavší odstín odpovídá hodnotě do 50%, další do 75% a nejtmavší barva označuje více než 75%. Čím tmavší je tedy barva, tím více výuky probíhá v angličtině. Nejtmavší odstíny se samozřejmě vyskytují ve všech oborech ve Spojeném království, ale také v oblasti společenských a přírodních věd v Lucembursku.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 11

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

Země | Celkové procento | Humanitní vědy | Společenské vědy | Přírodní vědy Rakousko | Bez odpovědi | Bez odpovědi | Bez odpovědi | Bez odpovědi Bulharsko | 0–25% | 0–25% | 0–25% | 0–25% Česká republika | 0–25% | 0–25% | 0–25% | 0–25% Estonsko | 26–50% | 26–50% | 26–50% | 26–50% Finsko | 26–50% | 0–25% | 0–25% | 51–75% Německo | 0–25% | 0–25% | 0–25% | 26–50% Řecko | 0–25% | 0–25% | 0–25% | 0–25% Island | 0–25% | 0–25% | 0–25% | 0–25% Lotyšsko | 26–50% | 0–25% | 0–25% | 26–50% Litva | 0–25% | 0–25% | 0–25% | 0–25% Lucembursko | Bez odpovědi | 26–50% | Více než 75% | Více než 75% Slovenská republika | Bez odpovědi | Bez odpovědi | Bez odpovědi | Bez odpovědi Slovinsko | 26–50% | 26–50% | 0–25% | 26–50% Spojené království | Více než 75% | Více než 75% | Více než 75% | Více než 75% Švédsko | 51–75% | 0–25% | 26–50% | 0–25% Norsko | Bez odpovědi | Bez odpovědi | Bez odpovědi | Bez odpovědi Nizozemsko | 51–75% | 51–75% | 51–75% | 51–75% Dánsko | 26–50% | 0–25% | 26–50% | Více než 75% Belgie | Bez odpovědi | Bez odpovědi | Bez odpovědi | Bez odpovědi Portugalsko | 0–25% | 0–25% | 0–25% | 0–25% Maďarsko | 0–25% | 0–25% | 0–25% | 26–50%

TABULKA 3. Angličtina jako jazyk výuky na bakalářském stupni v zemích zapojených do ELM 4 (2017)

Je zřejmé, že procentní podíl kurzů vyučovaných v angličtině je nejvyšší v přírodních vědách, zatímco v humanitních a společenských vědách je nižší. V mnoha zemích nejsou údaje o skutečném používání angličtiny na univerzitách snadno dostupné, protože jazyk výuky se systematicky neeviduje. Některé údaje jsou proto odhady.

Podíváme-li se na používání angličtiny jako jazyka výuky na magisterském stupni, vidíme značný nárůst jejího využívání, zejména v přírodních vědách, ale například v případě Nizozemska také v ostatních oborech. Kromě Lucemburska má Dánsko více než 75% univerzitních kurzů přírodních věd na magisterském stupni vyučovaných v angličtině.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 12

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

Země Celkové procento Humanitní vědy Společenské vědy Přírodní vědy Rakousko Bez odpovědi Bez odpovědi Bez odpovědi Bez odpovědi Bulharsko Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Česká republika Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Estonsko Mezi 26–50% Mezi 26–50% Mezi 26–50% Mezi 26–50% Finsko Mezi 26–50% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 51–75% Německo Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 26–50% Řecko Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Island Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Lotyšsko Mezi 26–50% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 26–50% Litva Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Lucembursko Bez odpovědi Mezi 26–50% Více než 75% Více než 75% Slovenská republika Bez odpovědi Bez odpovědi Bez odpovědi Bez odpovědi Slovinsko Mezi 26–50% Mezi 26–50% Mezi 0–25% Mezi 26–50% Spojené království Více než 75% Více než 75% Více než 75% Více než 75% Švédsko Mezi 51–75% Mezi 0–25% Mezi 26–50% Mezi 0–25% Norsko Bez odpovědi Bez odpovědi Bez odpovědi Bez odpovědi Nizozemsko Mezi 51–75% Mezi 51–75% Mezi 51–75% Mezi 51–75% Dánsko Mezi 26–50% Mezi 0–25% Mezi 26–50% Více než 75% Belgie Bez odpovědi Bez odpovědi Bez odpovědi Bez odpovědi Portugalsko Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Maďarsko Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 0–25% Mezi 26–50%

TABULKA 4. Angličtina jako vyučovací jazyk na magisterské úrovni v zemích účastnících se ELM 4 (2017)

V mnoha zemích panují obavy, zda to neovlivní lexikální inventář, vyjadřovací schopnosti a zejména terminologii jejich jazyků ve vědeckém diskurzu. ELM představuje dobrý výchozí bod pro realizaci srovnávacích výzkumných projektů, které by přinesly hlubší poznatky o tomto vývoji.

3.4. Jazykové technologie

Already in 2002, David Crystal in his book Language Death (Crystal 2002) mentions language technology as one of the important means to preserve the vitality of a language. Since then, there have been several reports, for instance the Meta-NET White Paper Series (Rehm and Uszkoreit 2012), that are warning about languages becoming digitally extinct.

Mnohé jazyky, jejichž počet mluvčích klesá, hledí k jazykovým technologiím v naději, že svůj jazyk zachovají, nebo dokonce oživí. Například bylo vynaloženo značné úsilí na

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 13

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

vytvoření systémů rozpoznávání a syntézy řeči, kontroly pravopisu a gramatiky a softwaru pro strojový překlad islandštiny, grónštiny a sámštiny.

Umělá inteligence a roboti nyní vstupují na trh a umožňují každému ovládat domácí prostředí, získávat informace a komunikovat s technologiemi prostřednictvím mluveného dialogu. Aby bylo možné zařízení správně a bezpečně používat, musí však být hlasová rozhraní dostupná v jazyce občanů. Čím pokročilejší dialog je, tím lepší znalost kulturně podmíněných rysů místního jazyka je nezbytná, aby robot dokázal porozumět požadavkům občanů a sám se jim srozumitelně vyjadřovat.

Komunity, které dokážou tuto novou technologii využít, budou mít oproti ostatním výraznou výhodu, protože budou lépe připraveny zvládat rostoucí požadavky soukromého i veřejného sektoru v nadcházejících letech. Pokud však budou tyto typy technologií dostupné pouze v několika široce rozšířených jazycích, budou z nich mít prospěch jen ti, kteří mají výsadu tyto jazyky používat.

In 2012, the Meta-Net project (Rehm, Uszkoreit 2012) collected information on how European languages were covered by language technology. It could clearly show that large language communities, such as primarily the English-speaking countries, but also the French- and Spanish-speaking countries, were considerably more advanced than most of their smaller European neighbours. This is called the language bias.

Důsledky jazykové předpojatosti byly popsány takto:

„Jazykové technologie mají dopad na sociální spravedlnost, tj. na rovné příležitosti jednotlivců a skupin (například menšin) ve společnosti při přístupu ke zdrojům, při prosazování jejich hlasu a při zastoupení ve společnosti“ (Hovy, Spruit 2016).

Údaje META-NET ukazují, že to platí nejen pro jednotlivce a menšiny ve společnosti, ale také pro země a jazyky. Důvod spočívá ve způsobu, jakým se vytváří umělá inteligence a jazykové technologie. Většina produktů jazykových technologií se trénuje na existujících souborech dat. Pokud pro určitý jazyk nejsou soubory dat k dispozici, nebude produkt dostupný uživatelům tohoto jazyka. Pokud produkt není trénován na relevantním souboru dat pro daný jazyk nebo oblast, nebude schopen zachytit jazykové a kulturní rysy tohoto jazyka nebo oblasti. Politická pozornost je důležitá pro všechny jazyky s menšími zdroji, chtějí-li překonat jazykovou předpojatost a zachovat své jazyky živé v digitálním věku.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 14

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

OBR. 3. Přehled pokrytí evropských jazyků jazykovými technologiemi podle META-NET (2012)

Bílé knihy META-NET rovněž ukazují, že politická pozornost má skutečný význam. Na obrázku 3 vidíme, že nizozemština je na stejné úrovni jako němčina a italština, přestože tyto jazyky mají podstatně více mluvčích. Důvodem je, že nizozemská vláda již v roce 2004 zahájila jazykovou strategii a zvláštní program financování jazykových technologií pro nizozemštinu nazvaný STEVIN (Spyns 2008), který systematicky zajistil, aby příslušné jazykové zdroje vznikaly v úzké spolupráci průmyslu a výzkumných institucí. Podobně strategické iniciativy vlád, například v pobaltských státech v posledních letech, ukazují obrovský pokrok v oblasti jazykových technologií pro baltské jazyky.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 15

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

Ne všechny země se však zaměřují na význam jazykových technologií pro své jazyky. I to můžeme zjistit z Evropského jazykového monitoru. Podíváme-li se na odpovědi na otázky týkající se jazykových technologií, zjistíme, že pouze přibližně polovina zemí uvádí, že má zvláštní program financování pro své jazyky.

OBR. 4. Odpovědi týkající se jazykových technologií v ELM 4 (2017)

Kromě toho pouze přibližně polovina zemí uvádí, že veřejné instituce poskytují občanům jazykové technologie. Tyto údaje ukazují, že získat politickou pozornost pro jazykové otázky není ve všech evropských zemích vůbec snadné. V současnosti však nástup umělé inteligence posílil zájem o jazykové technologie, což může vést k tomu, že toto důležité téma zařadí v budoucnu na pořad jednání více zemí. Stručně to ukážu na příkladu nedávného vývoje v Dánsku.

4. JAZYKOVÉ TECHNOLOGIE A UMĚLÁ INTELIGENCE V DÁNSKU

V Dánsku probíhá výzkum a vzdělávání v oblasti jazykových technologií pro dánštinu již řadu let – od počátku 80. let. Přestože výzkumná obec předložila mnoho návrhů, nebylo vynaloženo koordinované úsilí na posílení jazykových technologií. Koncem 90. let se zdálo, že zájem o tuto oblast dokonce klesá.

V důsledku toho bylo na začátku století jen málo iniciativ a výzkumných projektů. Oficiální zprávy o stavu dánštiny vždy obsahovaly doporučení týkající se jazykových technologií, ale politická reprezentace je prakticky ignorovala. Dokonce

BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 16

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

Série META-NET (Rehm, Uszkoreit 2012), která jasně doložila, že Dánsko výrazně zaostává, politickou scénou neotřásla, s výjimkou několika opozičních stran.

V letech 2015 a 2016 zveřejnila Dánská jazyková rada sérii článků o jazykových technologiích, což vedlo k návrhu v dánském parlamentu zřídit výbor pro jazykové technologie (články DSN LT). Protože návrh pocházel od opozice, bylo nejprve rozhodnuto uspořádat v parlamentu slyšení. To se konalo přibližně o rok později, na začátku roku 2017. A konečně, na začátku roku 2018, rok po slyšení, mohl být výbor ustaven. Celý proces trval téměř tři roky.

Poté však události nabraly mimořádně rychlý spád. Výbor pro jazykové technologie měl předložit zprávu v polovině roku 2019. Dbalo se na zapojení všech relevantních aktérů v této oblasti. Workshopů se ve skutečnosti zúčastnilo a k závěrečné zprávě přispělo více než 200 institucí a soukromých podniků (Kirchmeier et al. 2019a; 2019b).

Necelého půl roku po zahájení činnosti výboru se však zrychlilo zaměření na umělou inteligenci a již v říjnu 2018 se jazykové technologie staly součástí národní strategie digitálních veřejných služeb, která věnovala celou kapitolu jazykovým technologiím pro dánštinu. V březnu 2019, měsíc před zveřejněním zprávy výboru, zveřejnilo ministerstvo financí národní strategii pro umělou inteligenci a přidělilo 4 miliony eur na jazykové zdroje pro dánštinu (Denmark’s National Strategy for Artificial Intelligence 2019). To bylo možné díky úzké koordinaci a komunikaci mezi ministerstvem a výborem ohledně doporučení během celého procesu.

Doporučení výboru pro jazykové technologie byla následující:

1. Zřízení ústřední organizace, která by plánovala a spravovala národní banku jazykových zdrojů pro dánštinu.

2. Jazyková banka by měla obsahovat vysoce kvalitní zdroje následujícího typu:

2.1. Korpus dánské řeči s časovými anotacemi pro technologie zpracování řeči.

2.2. Korpusy dánských textů a anotované zlaté standardy pro strojové učení.

2.3. Komplexní lexikální databáze.

2.4. Dánská terminologická banka.

2.5. Sada nástrojů pro jazykové technologie.

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 17

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

2.6. Jazykový portál pro distribuci zdrojů.

3. Více vzdělávání a školení odborníků v oblasti jazykových technologií pro dánštinu.

4. Více výzkumu jazykových technologií pro dánštinu.

Tato doporučení v současnosti realizuje Dánská agentura pro digitalizaci a stále více jazykových zdrojů pro dánštinu zpřístupňuje na svých webových stránkách sprogtekno logi.dk.

Jednou z myšlenek, které výbor předložil, bylo shromáždit veškeré informace o daném lexému v jediné komplexní lexikální databázi.

Databáze by měla obsahovat tradiční lexikální zdroje, jako jsou různé slovníky a databáze obecného jazyka, pravopisných norem, neologismů a pojmů, a také sémantické sítě, terminologické databáze a databáze řeči. Sloučit tyto zdroje není snadný úkol, pro program umělé inteligence je však přístup ke všem druhům jazykových informací mimořádně užitečný. V rámci projektu ELEXIS (ELEXIS 2020) v současnosti probíhají experimenty zaměřené na propojení lexikálních informací v jednom jazyce i napříč jazyky, do nichž je zapojeno několik evropských jazyků.

OBR. 5. Databáze kombinující informace o dánských lexémech z různých lexikografických a terminologických zdrojů

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 18

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

Sledování jazykových dat, zejména ve veřejném sektoru, a jejich zpřístupňování vývojářům systémů umělé inteligence zní jako únavná a byrokratická činnost. Ukazuje se však, že je nesmírně důležitá. Výbor pro jazykové technologie proto přijal následující doplňující doporučení:

Změna zákona o povinném výtisku s cílem zpřístupnit uložené digitální i tištěné materiály pro jazykové technologie

Pokyny pro shromažďování textů ve veřejných institucích a v projektech financovaných z veřejných prostředků

Zmapování překladatelských úkolů ve veřejných institucích a revize překladatelských smluv pro veřejné instituce s cílem usnadnit sdílení překladových dat.

5. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY

Vícejazyčnost byla vždy ústředním tématem EU a EU již mnoho let využívá jazykové technologie k budování vlastních jazykových služeb a terminologických databází. Nyní EU zpřístupňuje svá data a služby, například systém eTranslation, všem veřejným institucím v Evropě, aby odstranila jazykové bariéry. Je to součást strategie EU pro jednotný digitální trh a jejího Nástroje pro propojení Evropy (CEF), který občanům v celé Evropě umožní obchodovat a vyhledávat informace v jiných zemích ve vlastním jazyce (ELRC 2019).

V rámci projektu ELRC EU vybízí všechny země, aby k tomu aktivně přispěly tím, že bezplatně zpřístupní jazykové zdroje, jako jsou terminologie, lexikální databáze a přeložené texty. Tato práce probíhá v úzké spolupráci s evropskými projekty a institucemi, jako jsou ELRA, CLARIN a META-NET.

Tento trend se netýká pouze Evropy a nezahrnuje pouze úřední jazyky. EU a UNESCO nedávno spojily síly a zahájily konferenci LT4all (LT4all 2019), aby prozkoumaly, co lze podniknout pro všechny jazyky světa, včetně menšinových jazyků. Do konce roku 2022 by měla být připravena strategie rozvoje jazykových technologií pro všechny evropské jazyky (European Call LANGEQ-2020(PPPA-AG)).

Lingvistický výzkum, který probíhá v mnoha zemích, má velký význam nejen pro občany a jazyky, ale také pro jazykové technologie. Faktem je, že

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology

| 19

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

víme jen velmi málo o tom, co bude v budoucnu zapotřebí pro rozvoj umělé inteligence.

Fakta o sémantice jazyků, jazykové variaci, jazykových změnách a nářečích jsou u mnoha jazyků stále popsána jen nedostatečně. Zejména naléhavě potřebujeme výzkum povahy lidských dialogů, abychom zlepšili komunikační rozhraní pro roboty, chatboty atd. K těmto účelům potřebujeme více přepsaných dialogů, přeložených textů a terminologických a lexikálních popisů. Data shromážděná v lingvistických výzkumných projektech často nelze sdílet pro jiné účely, protože chybí formální souhlas informátorů a není jasné, jaká omezení vyplývají z autorských práv. Nové projekty by měly dbát na to, aby získaly povolení používat data nejen pro jednu výzkumnou skupinu a jeden projekt, ale i pro všeobecné použití, nebo alespoň pro vývoj jazykových technologií.

To je také obsahem doporučení EFNIL pro jazykové technologie.

• Všechny země by měly mít strategii jazykových technologií a převzít odpovědnost za shromažďování a správu veřejně dostupných jazykových dat a za zajištění dostupnosti lingvistických a technologických odborných znalostí nezbytných pro vývoj vysoce kvalitních jazykových technologií pro své jazyky.

• EU by se měla dlouhodobě strategicky zaměřit na výzkum a vývoj jazykových technologií pro všechny evropské jazyky, a to na základě úzké spolupráce mezi EU a všemi evropskými státy.

EFNIL bude pokračovat v projektech, které sledují vývoj jazykových politik a strategií. Další průzkum ELM se uskuteční v roce 2021 a bude zveřejněn v roce 2022. Možná bude tentokrát možné zaznamenat větší pokrok v oblasti jazykových technologií a umělé inteligence. EFNIL aktivně prosazuje zájmy úředních a menšinových jazyků v Evropě jako partner projektu EU ELE (European Language Equality), jehož cílem je vytvořit strategickou agendu výzkumu, inovací a implementace a plán pro dosažení úplné digitální jazykové rovnosti v Evropě do roku 2030 (European Call LANGEQ-2020(PPPA-AG)).

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 20

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

REFERENCES

Crystal David 2002: Language Death, Cambridge University Press.

Danish Digitization Agency 2019: Denmark’s National Strategy for Artificial Intelligence: https://en.digst.dk/policy-and-strategy/denmark-s-national-strategy-for-artificial-intelligence/.

DSN LT articles: https://dsn.dk/vi-arbejder-ogsa-med/sprogteknologi-og-fagsprog/hvordan-virker-sprogteknologi.

Diderichsen Philip 2015-1: Stavekontrol. – Nyt fra Sprognævnet (1), 5–8.

Diderichsen Philip, Kirkedal Anders S. 2015: Talesyntese og talegenkendelse. – Nyt fra Sprognævnet (2), 6–11.

Diderichsen Philip 2015-2: Maskinoversættelse. – Nyt fra Sprognævnet (3), 8–15.

Diderichsen Philip 2016: Hverdagens sprogteknologi nu og i fremtiden. – Nyt fra Sprognævnet (1), 8–13.

Diderichsen Philip, Henrichsen Peter J., Kirchmeier Sabine, Pedersen Bolette S. 2016, September 26th: Sproget er digitaliseringens sorte guld. Politiken.

ELEXIS 2020: European Lexicographic Infrastructure: https://elex.is/.

ELM 4, 2019: European Language Monitor 4. Final version: https://juniper.nytud.hu/elm4.

ELM 3, 2014: European Language Monitor. Articles and general information: http://efnil.org/projects/elm.

ELRC 2019: European Language Resource Coordination: http://lr-coordination.eu/.

Hovy Dirk, Spruit Shannon L. 2016: The Social Impact of Natural Language Processing. – Proceedings of the 54th Annual Meeting of the Association for Computational Linguistics, Berlin, Germany, August 7-12, 2016. Marseille 2020, 591–598. https://www.aclweb.org/anthology/2020.lrec-1.403.

Kirchmeier-Andersen et al. 2012: Kirchmeier-Andersen Sabine, Robustelli Cecilia, Spetz Jennie, Stickel Gerhard, Teigland Nina. European Language Monitor (ELM). – Stickel, Gerhard (ed.): National, Regional and Minority Languages in Europe. Contributions to the Annual Conference 2009 of EFNIL in Dublin. Duisburger Arbeiten zur Sprach- und

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 21

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

Kulturwissenschaft / Duisburg Papers on Research in Language and Culture, Berlin. Peter Lang, 181-190.

Kirchmeier et al. 2019a: Kirchmeier Sabine, Henrichsen Peter Juel, Diderichsen Philip, Hansen Nanna B. Dansk Sprogteknologi i verdensklasse. Rapport fra sprogteknologiudvalget under Dansk Sprognævn nedsat af Kulturministeriet. Dansk Sprognævn. https://dsn.dk/nyt/nyheder/2019/dansk-sprogteknologii-verdensklasse-rapport-frasprogteknologiudvalget/?searchterm=dansk%20sprogteknologi.

Kirchmeier et al. 2019b: Kirchmeier Sabine, Pedersen Bolette, Nimb Sanni, Diderichsen Philip, Henrichsen Peter Juel. World Class Language Technology – Developing a Language Technology Strategy for Danish. – Proceedings of the 12th Language Resources and Evaluation Conference. http://www.lrec-conf.org/proceedings/lrec2020/pdf/2020.lrec-1.403.pdf.

LLE (Language Legislation in Europe): http://efnil.org/projects/lle.

LT4all 2019: Language Technologies for All: https://en.unesco.org/LT4All.

Rehm Georg, Uszkoreit Hans (eds.) 2012: META-NET White Paper Series: Europe’s Languages in the Digital Age. Springer, Heidelberg, New York, Dordrecht, London. 31 volumes on 30 European languages. http://www.meta-net.eu/whitepapers.

Spyns Peter, D'Halleweyn Elisabeth, Cucchiarini Catia 2008: The Dutch-Flemish comprehensive approach to HLT stimulation and innovation: STEVIN, HLT Agency and beyond. – Proceedings of the 6th International Conference on Language Resources and Evaluation, Marrakesh, Morocco, 1511–1517.

Received 30 11 2020

Accepted 21 12 2020

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 22

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

TRENDS IN EUROPEAN LANGUAGE POLICIES WITH A VIEW TO LANGUAGE TECHNOLOGY

Summary

This article gives an overview of current trends in European language policies — a bird’s eye view on the European language landscape regarding the status of the official EU-languages and with a view to language technology. It is based on data in the European Language Monitor (ELM) that is developed and regularly maintained by the European Federation of National Institutions for Language (EFNIL), and on recent developments in Denmark regarding policies for language technology. Language technology is chosen as the focus point, since this is an area where we currently see the most interesting developments in national and EU policies. The aim of the article is to describe the wealth of information about European language policies that is available through EFNIL and ELM, and to inspire researchers, students and policy makers to further analyse the data and use them for future policy development.

The first section describes EFNIL and its approach to language planning. EFNIL’s projects aim at informing decision makers and researchers about language planning activities in Europe. Language planning is generally defined as the development of policies or programs designed to direct or change language use. It typically consists of status planning, acquisition planning and corpus planning.

All three aspects of language planning are addressed in the European Language Monitor (ELM) described in section 2 and 3, which also contains samples of the data in ELM about language legislation, about the use of English in higher education and about language technology. The samples disclose interesting facts about language policies in Europe, for instance: only about half of the participating countries have provisions about language in their constitution; Denmark, Finland, Luxembourg and the Netherlands are the countries where the use of English as medium of instruction in natural science at the MA level is most widely

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

SABINE KIRCHMEIER. Trends in European Language Policies with a View to Language Technology | 23

doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.07

spread; and only half of the participating countries report to have an official strategy for language technology.

Section 4 describes the development regarding the recently adopted strategy for language technology in Denmark and illustrates important aspects of the policy development process – especially the interaction between political actors and experts in the field, and the recommendations that were finally adopted.

In the concluding chapter, the recent plans for language technology in the European Commission and the UNESCO are highlighted, and it is shown that these are very much in tune with EFNIL’s recommendations for policies on language technology.

SABINE KIRCHMEIER

Vice president of EFNIL

Kirchmeier.dk

Kålundsvej 2B

DK-3520 Farum

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 93 (2020)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204