LIETUVIŲ KALBOS LEKSIKOS RAIDA

LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA

POZNÁMKY, RECENZE

K UVÁDĚNÍ A DEFINICÍM SLOŽENÝCH TERMÍNŮ V „SOUČASNÉM SLOVNÍKU LITEVSKÉHO JAZYKA“

Rozsahem lexika, normativními tendencemi a strukturou hesel i článků se „Současný slovník litevského jazyka“ (Vilnius, 1954) do jisté míry podobá slovníku ruského jazyka S. Ožegova (srov. С. И. Ожегов, Словарь русского языка, изд. V, М., 1963) a anglickému slovníku N. a G. Fowlerových (srov. The concise Oxford Dictionary of current English edited by H. W. Fowler and G. H. Fowler based on Oxford Dictionary (fourth edition), Oxford university Press (Państwowe wydawnictwo naukowe, Warszawa, 1951). Jeho první vydání vyšlo tiskem před více než deseti lety a bylo kladně hodnoceno jak v naší republice, tak i v zahraničí. V nejbližších letech se začne připravovat druhé vydání „Současného slovníku litevského jazyka“ (dále jen DLKŽ). Cílem tohoto článku je předložit několik poznámek k uvádění a definicím složených termínů v DLKŽ, a přispět tak ke zdokonalení struktury hesel a článků tohoto slovníku.

Složené termíny neboli terminologická slovní spojení byly v sovětské jazykovědě zkoumány poměrně málo¹. Na základě teoretických východisek těchto skrovných výzkumů lze v současné litevštině rozlišit několik charakterističtějších druhů složených termínů: 1) shodná slovní spojení: a) slovní spojení typu „přídavné jméno + podstatné jméno“ s jedním nebo více shodnými přívlastek, např.: aitrusis || auksakuodis || gumbootasis || nuodingasis || plūdinis || standžialapis || šliaužiantysis || vandeninis vėd-

¹ Významnější články, v nichž se v té či oné souvislosti zmiňují složené termíny, jsou podle našeho názoru tyto: Н. Д. Андреев, В. Л. Замбржицкий, Именное словообразование в спортивной терминологии, „Развитие современного русского языка“, М., 1963; týž, Новое в современной сельскохозяйственной терминологии, „Вопросы культуры речи“, вып. 2, М., 1959; В. П. Даниленко, О словообразовании в области производственно-технической терминологии, „Вопросы культуры речи“, вып. 2, М., 1959; А. Баскаков, Структурные типы терминов в турецком языке и их лексикографическое оформление, „Лексикографический сборник“, вып. 6, М., 1963; С. И. Ожегов, О структуре фразеологии, tamtéž, вып. 1, М., 1957; Н. П. Кузькин, К вопросу о сущности термина, „Вестник Ленинградского университета“, вып. 4, Л., 1962; В. В. Акуленко, Две заметки об интернациональной лексике и терминологии, „Ученые записки филолог. фак. Харьковского гос. унив. им. А. М. Горького“, Харьков, 1962; jednotlivé publikace Akademie věd SSSR — Д. С. Лотте, Основы построения научно-технической терминологии, М., 1961; К. А. Левковская, Именное словообразование в современной немецкой общественно-политической терминологии, М., 1961; „Вопросы терминологии“ (sborník článků), М., 1961; О. С. Ахманова, Очерки по общей и русской лексикологии (kapitola 3), М., 1957 aj.

15. Užsak. Nr. 174

225

rynas (systematika rostlin), přesunuté || boční || vnitřní || koncové || lokální || spodní || povrchové morény (geologie), bazénový || jaderný || energetický || rychlý || homogenní || heterogenní || laboratorní || tepelný || mezilehlý reaktor (jaderná energetika), boční odváděcí příkop (meliorace), pozdní silážní plodiny (agronomie), žhavicí vakuová lampa (elektrotechnika); b) slovní spojení typu „podstatné jméno || genitivní atributivní spojení + podstatné jméno“ s jedním nebo více neshodnými přívlastky, např.: pracovní píseň (folkloristika), kyselina sírová (chemie), teplota tuhnutí (fyzika, chemie), urychlovač vrstev (textilnictví), generátor střídavého || stejnosměrného proudu (elektrotechnika), karburizátor dřevěného uhlí (chemie); c) apozitivní slovní spojení typu „podstatné jméno + podstatné jméno || přídavné jméno“, např.: dub pýřitý (Quercus pubescens), borovice kleč (Pinus montana), kavyl vláskovitý (Stipa capilata), jehlice rolní (Ononis arvensis), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), kapraděnka horská (Dryopteris phegopteris), kos zpěvný (Turdus musicans), hřib rudonachový (Boletus versipellis), orel rybář (Pandion haliaetus), holub hřivnáč || doupňák (Columba palumbus || oenas), rejsek trpasličí (Sorex minutus), veverka létavá (Pteromys volans), myška drobná (Mycromys minutus), prvek ryzí (chemie), hora osamělá (geomorfologie), kámen kývavý (geomorfologie); 2) řídící slovní spojení, např.: a) slovní spojení typu „podstatné jméno + podstatné jméno“ s pádem řízeným, např.: množení hřížením (botanika), upevňování kládami || kameny || upevňovacími prvky (hornictví), kalení v oleji (metalurgie), konfrontační výslech (právo), placení v hotovosti (ekonomie), zavlažování pruhy (hydrotechnika), urážka činem || písemně (právo); b) slovní spojení typu „podstatné jméno + přechodník“ s řízením gerundivem, např.: mazání ponořením || poléváním || lisováním (strojírenství), konzervování solením || sušením (technologie potravin), výslech při identifikaci (právo); c) spojení s předložkovým řízením typu „podstatné jméno + předložka + podstatné jméno || atributivní slovní spojení“, např.: jeřáb se šípem (strojírenství), stykač s pružinou (elektrotechnika), byreta s kohoutem (fyzikální chemie), bezodtoká nížina (fyzická geografie), ustanovený obhájce || obhájce na základě dohody (právo), doživotní správa (právo), valence podle kyslíku || vodíku (chemie), odvody do zvláštního fondu (ekonomie); 3) složená slovní spojení neboli úplná složená slova, např.: kapsle-detonátor (pyrotechnika), příkop-sběrač (meliorace), pasterizátor-regenerátor (technologie potravin), stavidlo-regulátor (hydrotechnika), měnič-kladivo (textilnictví), loď-vlečný člun (námořní doprava).

V DLKŽ jsou nejčastěji uváděny složené termíny prvního typu – ustálená slovní spojení a frazémy. V praxi se jich také užívá nejvíce. Obecně je v DLKŽ terminologizovaných slovních spojení uvedeno poměrně málo. Tento nedostatek by bylo třeba napravit při vydání druhého vydání Slovníku.

Složené termíny jsou v DLKŽ uváděny dvěma způsoby: buď jako ilustrační příklady některého významu slova (a), nebo jako samostatný význam (b). Např.:

a) přízvuk (1) gram. způsob výslovnosti hlásek ve slově; intonace: přízvuk s přízvučnou slabikou na začátku (klesavý) p. přízvuk s přízvučnou slabikou na konci (stoupavý) p.

kvalitativ|ní,-ní (1) ← kvalita: K. rozdíl. Příslovečná určení způsobu rozlišujeme na ~ní a kvantitativní (gram.)

226

b) spoj|ka, -y ž. (3) 1. [...] 2. gram. slož. přísudku – časované sloveso nebo příčestí, které ho zastupuje

ostrožka (2) [...] 3. ostrožka polní, bot. rostlina z čeledi pryskyřníkovitých, rostoucí na písčitých půdách; plevel často se vyskytující mezi žitem (Delphinium Consolida)

Korelační složené termíny jsou v DLKŽ podle našeho názoru uváděny příliš nejednotně. Porovnejme několik hesel:

1) jednodělož|ný, -á (2) bot. rostlina, jejíž zrno má jednu dělohu: ~né rostliny 2) dlouhokvět|ý, -á (2) dlouhý: ~ný len (takový druh lnu) 2) len (4) bot. přadná a olejnatá kulturní rostlina (Linum): ~ový květ, ~ trhat, máčet, třít 3) obratlov|ý, -á (2) → obratlovec: ~í živočichové

1) stejnopohlav|ný, -á (2) mající stejné pohlaví: květy ~né (bot. Flores regulares) 2) kývavý, -á podst. (2) kdo/co se kývá: K. bříza 2) bříza (3) bot. listnatý strom s bílou kůrou (Betula): B. převislá (s převislými větvemi) B. pýřitá (s hrubou, řemenovitou kůrou) [...] 3) luskovin|ový, -á (1) →2 lusk: L. rostlina (s lusky)

Porovnáme-li uvádění příslušných korelačních složených termínů ve výše citovaných heslech, vidíme rozdíly: někde se dodržuje přirozené pořadí složek složených termínů, jinde se jejich pořadí střídá; někde se složený termín uvádí v jednotném čísle (1, 2), jinde v množném čísle (3) atd.

Nepřesné uvádění korelačních složených termínů může u uživatele DLKŽ vyvolávat určité nejasnosti a otázky. Proč je například v hesle přídavného jména vačnatý, -á uvedeno nejen to, že obsah složeného termínu vačnatí savci souvisí s 3. významem podstatného jména vak, ale je uvedena i neúplná definice („kteří nosí mláďata ve vaku“), zatímco u složeného anatomického termínu štítná žláza (v hesle přídavného jména štítný, -á) je takto označena zkratkou anat. a je těžké pochopit, zda výše uvedený složený termín souvisí s jedním z významů slova štít funkčním, nebo podobnostním vztahem.

Frazeologické složené termíny jsou v uvedeném slovníku zařazeny na konec hesla za trojúhelník, např.:

hrom| (1) 1. [...] △ ~ový sluk (takový pták, Scolopax gallinago) pek|lo (3b) [...] △ ~ový kamínek (farm. Argentum nitricum). ~ový stroj (výbušná nálož s hodinovým mechanismem)

Uvádění tohoto druhu termínů v DLKŽ podle našeho názoru také příliš kolísá. Například kalky „bílý verš“ (srov. angl. blank verse, franc. vers blancs, něm. Blankverse, rus. белые стихи, pol. biały wiersz) a „bílá horečka“ (srov. rus. белая горячка) jsou uvedeny za trojúhelníkem v hesle slova bílý, -á, zatímco výraz skutama­sis let (srov. pol. lot koszący, rus. бреющий полёт) je vyčleněn jako samostatný význam v hesle slova skutama­s (~asis), ~a (~oji). Termín mořské morče (zool. Cavia cobaya) je v hesle moře uveden za trojúhelníkem, zatímco v hesle slova prasátko –

15*

227

ne. Složený termín doba bronzová s vysvětlením připojeným v závorkách je v hesle bronz za trojúhelníkem, zatímco korelativní druhový složený termín doba kamenná v tomto slovníku vůbec není. Za frazeologismy se bez opory považují a za trojúhelník se umisťují také takové složené termíny jako indoevropské jazyky, námořní || zeměpisná || anglická míle, nosní přepážka, trestní zákoník, úzkolistá vrba, horský křišťál apod.

Způsob uvádění definic pojmů označovaných složenými termíny závisí na struktuře a povaze hesel, v nichž jsou termíny umístěny. Definice následující po složených termínech, které jsou v hesle jednovýznamového nebo víceznačného slova vyčleněny jako samostatný význam, stojí za pomlčkou a obvykle jsou pouze úplné (a); definice složených termínů následujících po ilustraci se uvádějí v závorkách a jsou několikerého typu: úplné (b), neúplné (c), lexikální (d, d₁), např.:

a) hlízovitost (1) bot. brukvovitá h. – parazitická houba rostoucí na kořenech zelí a vytvářející zduřeniny ve tvaru hlíz (Plasmodiophora brassicae)

objektivismus (2) [...] 2. buržoazní o. – takový výklad nezbytnosti a zákonitosti historického procesu, který ospravedlňuje a hájí kapitalistický řád a snaží se zakrýt třídní vykořisťovatelské zájmy buržoazie pláštíkem „nestrannosti“ a domnělé „objektivity“. Marxisticko-leninské pojetí objektivity zahrnuje stranickost, účinný a aktivní postoj ke skutečnosti s cílem revolučně ji přetvářet

b) inkubační,-í (1) → i n k u b a c e: I. doba (čas potřebný k vývoji zárodku ve vejci; med. časový interval od nákazy do objevení prvních příznaků nemoci)

tellurický,-á (1) → t e l l u r: čáry (čáry slunečního spektra vznikající tím, že plyny a páry v zemské atmosféře pohlcují příslušné světelné paprsky)

c) potopudný,-á (2) → p o t: ~ivé léky (které vyvolávají pocení)

výkupní,-í (2) → v y k u p o v a t: ~ní ceny (placené při státním výkupu)

sedimentární,-í (1) → sediment: ~ární horniny (vzniklé ze sedimentů)

d) stoličkový,-á (1) → s t o l i č k a: stolička (molár)

zvukový,-á (2) → zvuk: ~ový pravopis (fonetický). zvukový film

vlaštovčí,-í (2) → v l a š t o v k a: ~ka obecná (zool. Hirundo rustica)

d₁) vláknitý,-á (1) → v l á k n o: ~ité rostliny (len, konopí) [...]

výtrusný,-á (1) → výtrus: ~né rostliny (řasy, houby, mechy, kapradiny)

Jedním z výraznějších nedostatků definic složených termínů v DLKŽ je to, že definice složených termínů uváděných jako ilustrační příklady nejsou dostatečně sladěny s definicemi pojmů označovaných heslovým slovem. Např.:

228

rudimentární,-í (1) biol. zárodečný; nedostatečně vyvinutý, zanikající, rudimentární; ~ní orgány (orgány, které během evolučního vývoje organismu ztratily svůj význam a jsou na cestě k zániku, např. červovitý přívěsek slepého střeva, kostrč apod.)

Definice složeného termínu rudimentární orgány v tomto případě pouze opakuje základní definici a podle našeho názoru je zcela zbytečná. Takových případů je v DLKŽ poměrně mnoho.

Sovětský jazykovědec F. Sorokoletovas má patrně pravdu, když tvrdí, že nejlepší způsob, jak v výkladovém slovníku definovat druhové termíny, je zařadit je do skupiny příbuzných pojmů, a nikoli podrobně vysvětlovat, z čeho je co vyrobeno, k čemu se co používá atd.², protože takové definice (zejména nástrojů a přístrojů) velmi rychle zastarávají. Navíc pokud definovaný pojem nezařadíme do širšího nadřazeného pojmu nebo použijeme neúplnou definici, snadno sklouzneme k povrchnosti. Uveďme pár příkladů:

množný,-á (2) → mnoho: ~ná číslovka (která se pojí s pomnožnými podstatnými jmény)

minerální,-í (1) → minerál: ~ní hnojivo. M. olej. M. voda (v níž je rozpuštěn nějaký minerál)

Podle neúplné definice složeného termínu množné číslovky v prvním z výše citovaných příkladů by se dalo usuzovat, že číslovku ve slovním spojení pátý rok lze považovat za množnou. I v obyčejné studniční vodě jsou rozpuštěné minerály, ale proč takovou vodu nikdo nenazývá minerální?

Synonyma přívlastečných složek složených termínů by bylo vhodnější uvádět nikoli za celým složeným termínem, jak se to dělá ve většině hesel DLKŽ (srov. dveře s výplní — dveře s výplní,-í heslo, zvukové písmo — zvukový,-á heslo, zubatý zub — zubatý,-á heslo aj.), nýbrž vložit je doprostřed složeného termínu (srov. tvrdo-průtažný || tvarově stoupavý přízvuk — přízvuk heslo), protože složené termíny mají v mnoha případech synonymy také mezi jednoslovnými termíny (srov. pískovec: pískovec — pískový,-á heslo).

Sjednocením výše probíraných nesrovnalostí v uvádění složených termínů a jejich definic v DLKŽ by se struktura jeho hesel poněkud zkompaktnila a především by se slovník lidem lépe používal.

K. Gaivenis

VÝZNAMNÁ PUBLIKACE BĚLORUSKÝCH LINGVISTŮ

Дыялекталагічны атлас беларускай мовы, Мінск, 1963, VIII + 338 žemėl. + 970 p.

Mezi nejrozsáhlejší a nejvýznamnější publikace, které v posledních letech obohatily nejen běloruskou, ale vůbec sovětskou jazykovědu, bezpochyby patří „Dialektologický atlas běloruského jazyka“, vydaný Jazykovědným ústavem Akademie věd Běloruské SSR nesoucím jméno J. Kolase. Tato publikace je výsledkem dlouholeté, rozsáhlé práce

² Viz Ф. П. Сороколетов, Смысловая характеристика терминов в толковых словарях, „Лексикографический сборник“, вып. V, М., 1962, p. 130.

229