KALBŲ KONTAKTAI LIETUVOS TSR

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXIII (1983)

VIDA SIMONAITĖ

NĚKTERÉ SMĚRY VÝVOJE SLOVNÍ ZÁSOBY LITEVŠTINY V SOVĚTSKÉM OBDOBÍ

1. Společenské faktory vývoje slovní zásoby litevštiny v sovětském období

Jazyk vznikl jako historická nutnost z naléhavé potřeby lidí komunikovat a vyvíjel se spolu s rozvojem společnosti. Zakladatelé marxismu-leninismu na něj nahlíželi jako na společenský jev ve dvou dialekticky propojených aspektech — jako na „bezprostřední skutečnost myšlení“ (Marx K., Engels F. Spisy, sv. 3, s. 448) a jako na „nejdůležitější prostředek lidské komunikace“ (Lenin V. I. Sebrané spisy, sv. 25, s. 258). Jazyk jako prostředek komunikace a vyjadřování myšlenek souvisí s dalšími společenskými jevy a hraje aktivní roli v životě společnosti¹.

Jazyk, neoddělitelný od společnosti, odráží každou společenskou změnu. Jak poznamenává J. D. Dešerijev (1977, s. 8), „jazyk je jakýmsi barometrem společenského vývoje. V současném jazyce se jako v zrcadle odráží společenský život jeho uživatelů.“ Čím složitější je společenská formace, tím složitější jsou společenské funkce jazyka. Tempo rozvoje jeho slovní zásoby se zrychluje v obdobích revolučních přeměn společnosti, přechodu od jedné společenské formace k jiné a kvalitativních změn ve vědeckotechnickém rozvoji. Pokrok společnosti často dává rozvoji slovní zásoby podnět.

F. Engels však při rozsáhlém výkladu společenského původu jazyka a jeho závislosti na společnosti varoval, že otázku vzájemného vztahu jazykových a společenských jevů není třeba zjednodušovat a že nelze všechny jazykové jevy vysvětlovat jako výsledek ekonomických procesů (Marx K., Engels F. Spisy, sv. 37, s. 395). Každý jazyk je určitým celkem s vlastními strukturálními zvláštnostmi a vnitřními zákonitostmi vývoje, s vlastními vztahy mezi zvukovými komplexy, morfologickými prvky a syntaktickými strukturálními jednotkami. Není oprávněné mechanicky přenášet na jazyk procesy, tendence a zákonitosti charakteristické pro jiné společenské jevy.

¹ O marxisticko-leninském pojetí jazyka viz: Dešerijev J. D., 1977, s. 10–14; Žirmunskij V. M., 1969, s. 5–25; Hartung W., 1979, s. 27–47; Große R., Neubert A., 1974, S. 9–24; Neubert A., 1974, S. 25–46; Schmidt W., 1972, S. 9–35 aj.

124

Většina jazykových jevů se může měnit také podle vnitřních zákonů vývoje jazyka, nezávisle na vůli lidí. Například na vnějších společenských podmínkách nezávisí postupné, po staletí trvající vymizení pádových koncovek podstatných jmen v indoevropských jazycích. Vnitřní zákony vývoje jazyka se vysvětlují základním zákonem dialektiky — zákonem jednoty a boje protikladů.

Pojem „vývoj jazyka“ se vykládá ve dvou rovinách: v takzvané „vnitrostrukturní“ a v sociologické, funkční rovině. V prvním případě jde obvykle o změny, které lze v různých historických epochách pozorovat v gramatické stavbě a slovní zásobě. V sociologickém aspektu se zkoumá funkční vývoj jazyka a procesy v jazykové stavbě, které jsou podmíněny společenskými faktory (srov. Isajev M. I., 1968, s. 81–82).

Jazyk se tedy vyvíjí podle vlastních vnitřních zákonů, tj. podle možností vlastního vývoje určitým směrem; uskutečňování těchto zákonů však určují společenské faktory a podmínky fungování jazyka.

Социальные факторы, по мнению Ю. Д. Дешериева (1968, с. 56), обусловливают функционирование и развитие языка двумя путями: 1) путем стихийного (или самопроизвольного) воздействия социальных факторов на языковую действительность и 2) путем сознательного регулирования обществом процессов языкового развития. Не на всех уровнях языка одинаково отражается его связь с социальными процессами, с развитием общества. Медленнее всего изменяется грамматический строй, а самым подвижным элементом является лексика, так как в ней наиболее выпукло и непосредственно отражаются сдвиги, происходящие в жизни общества. С эволюцией жизни общества, производительных сил и производственных отношений, культуры, науки, искусства меняется и лексика. В каждую эпоху активизируется та часть лексики, которая связана с самыми актуальными явлениями жизни. Для новых реалий необходимы и новые названия. Обычно трудно провести резкую грань между историей реалии и историей слова. Часто история слова помогает проникнуть в историю общественных понятий определенной эпохи (см. Кон И. С., 1970, с. 86—89).

Obnovením sovětské moci v Litvě v roce 1940 začala pro litevský národ nová etapa společenského vývoje. Ustanovení lidové, skutečně demokratické moci a znárodnění půdy, bank a velkého průmyslu vytvořily předpoklady pro socialistickou přeměnu národního hospodářství. Leninova národnostní politika otevřela nové možnosti rozkvětu litevské kultury, národní formou a socialistické obsahem, a tím také rozvoje litevštiny jako nedílné součásti této kultury.

Změny nastaly také v litevštině, zejména v její slovní zásobě. Byly podmíněny především společenskými, mimojazykovými faktory: změnou společensko-politických podmínek, přeměnou-

125

industrializací, vznikem nových průmyslových odvětví, kolektivizací zemědělství, rozvojem vědeckého výzkumu a široké sítě lidového vzdělávání, vznikem nových prostředků masové komunikace a také změnou samotných nositelů jazyka.

Po obnovení sovětské moci v Litvě vznikly nové státní a správní organizace a instituce, orgány místní správy i společenské organizace. Bylo přijato nové administrativně-územní členění.

Plánovitě se uskutečňoval urychlený rozvoj průmyslu republiky. Vedle rozvoje tradičních odvětví — potravinářského, lehkého a dřevozpracujícího průmyslu — vznikl energetický průmysl a stavebnictví. Vznikla a rozvíjela se zcela nová průmyslová odvětví: výroba obráběcích strojů, přístrojů a elektroniky, výroba krmných směsí, chemický a mikrobiologický průmysl aj. S cílem co nejracionálněji využívat místní přírodní a pracovní zdroje se nové průmyslové komplexy začaly budovat nejen ve velkých městech, ale i v okresních centrech republiky. Změnil se charakter práce: všude se zavádí mechanizace a automatizace výrobních procesů i metoda brigádního zadávání práce.

Zemědělství bylo přeměněno na socialistických základech. Kolektivizace otevřela venkovu široké perspektivy rozvoje. V současnosti se zemědělství převádí na průmyslový základ: budují se velké komplexy živočišné výroby vybavené nejmodernější technikou a automatizací, na pole přichází stále výkonnější technika a meliorace půdy se provádějí centrálně.

Bouřlivý rozvoj národního hospodářství a vznik dříve neznámých předmětů, procesů a pojmů si vyžádaly prudký rozvoj slovotvorby, na němž se podílejí i lingvisté.

Za léta sovětské moci se v republice vytvořil velký vědecký potenciál. Vědecký výzkum se rychle rozvíjí a řady vědců se rozrůstají.

Vědecký výzkum se provádí v různých vědních oborech: fyzikálně-matematických, chemicko-biologických a společenských. Úspěchy vědců republiky, zavádění výsledků výzkumu do masové výroby a široká popularizace vědy vyvolaly prudký „vpád“ nových slov a pojmů do spisovného jazyka.

Za léta sovětské moci proběhla v republice leninská kulturní revoluce. Dnešní sovětská Litva je krajem všeobecné gramotnosti. Sovětská moc zavedla hned od prvních dnů své existence všeobecné povinné základní vzdělávání a v současnosti již bylo zavedeno povinné střední vzdělávání. Široce se rozšířila také nová forma studia — odborné vzdělávání spojené se středním vzděláním. I vysokoškolské vzdělání se stalo dostupným všem.

126

Síť kulturně-osvětových zařízení se neustále rozšiřuje: klubů, knihoven, muzeí, divadel a kin. Jestliže v roce 1940 bylo v republice 75 klubových zařízení, 201 veřejných knihoven a 15 muzeí (Литовская ССР, 1980, с. 142), v současnosti působí v sovětské Litvě 1486 klubových zařízení, 2104 knihoven, jejichž fondy čítají více než 30 mil. knih, a 38 muzeí (Griškevičius P., 1980, p. 159; Šepetys L., 1980, p. 8). V republice působí 11 profesionálních a 36 lidových divadel (Баркаускас А., 1980, с. 170). Velká pozornost se věnuje také filmovému umění. Koncerty, divadla, kinosály, výstavy a další kulturní akce navštěvuje každoročně více než 57 mil. lidí (Šepetys L., 1980, p. 8).

Pro sovětskou Litvu je příznačná masová amatérská umělecká činnost. V letech 1940–1941 se jí účastnilo přibližně 16 tisíc lidí (Griškevičius P., 1980, p. 162), zatímco v současnosti působí 24 tisíc amatérských sborů, souborů, orchestrů, choreografických a divadelních kolektivů, které sdružují asi 400 tisíc nadšenců (Баркаускас А., 1980, с. 198).

Jedním ze základních ukazatelů kulturní úrovně je růst nákladů novin a časopisů a rozvoj knižního vydavatelství. Do každodenního života sovětských lidí pevně vstoupily nejen tisk, divadlo a film, ale také televize a rozhlas. Rozhlasové a televizní pořady se vysílají v litevském spisovném jazyce.

Bouřlivý rozvoj kultury vytváří příznivé předpoklady pro uplatnění tvůrčích sil lidu. Kultura a jazyk jsou ve všech etapách svého vývoje v těsném vzájemném vztahu. Rozvoj kultury, stejně jako rozvoj jiných oblastí společenského života, přispívá ke zdokonalování jazyka: k obohacování jeho slovní zásoby a prohlubování diferenciace stylistických a syntaktických prostředků. Tempo rozvoje kultury navíc podmiňuje tempo a tendence vývoje spisovného jazyka.

Vliv kultury na vývoj jazyka lze tedy považovat za nepopiratelný fakt. Existuje však i opačná závislost — vliv jazyka na kulturu. Jak uvádí Ф. П. Филин (1968, с. 11), „v socialistických zemích, které uskutečňují leninskou národnostní politiku, se jazyk stává mocnou pákou národního pokroku a kulturního vzestupu“. Je základním prostředkem vyjadřování a odhalování kultury. Vztah mezi jazykem a kulturou se tedy projevuje v jejich složitých vzájemných vztazích. Podle М. И. Исаева (1976, с. 57) slouží jazyk na jedné straně jako nástroj rozvoje kultury, stejně jako jiných sociálních jevů, na druhé straně často vystupuje jako prvek národní formy kultury (například pokud jde o literaturu).

Slovní zásoba litevského spisovného jazyka se doplňovala a měnila pod vlivem proměn nejen ve společenském životě, ale také ve složení uživatelů jazyka. Aktivním činitelem je totiž nejen samotný jazyk, jehož prostřednictvím se upevňují a rozšiřují znalosti a zkušenosti lidí, ale také vztah lidí, jeho uživatelů, k němu. Vztah člověka k mateřskému jazyku je podmíněn

127

již samotnou společenskou povahou jazyka. Jazyk je základním předpokladem existence společnosti i člověka jako jejího člena.

Aktivní postoj lidí k vlastnímu jazyku závisí na charakteru společnosti, který je obvykle podmíněn její sociální a ekonomickou strukturou. V preambuli Ústavy SSSR (1977, с. 4) se uvádí, že sovětská společnost je „společností, v níž byly vytvořeny mohutné výrobní síly, vyspělá věda a kultura, v níž neustále roste blahobyt lidu a utvářejí se stále příznivější podmínky pro všestranný rozvoj osobnosti“. Čím uvědomělejší a vzdělanější jsou uživatelé jazyka, tím větší vliv mají na spisovný jazyk, zejména na jeho slovní zásobu. Jazyková činnost je totiž, stejně jako činnost vědomí, podmíněna materiálními a kulturními potřebami socialistické společnosti. Jazykové procesy tedy úzce souvisejí s rozvojem osobnosti. Nový člověk socialistické společnosti je podle slov К. Маркса všestrannou osobností. „Neprodukuje se v nějaké jediné určité podobě, nýbrž se vytváří ve své celistvosti; neusiluje o to, zůstat něčím definitivně ustáleným, nýbrž se nachází v absolutním pohybu vznikání“ (Маркс К., Энгельс Ф. Соч., т. 46, ч. 1, с. 476).

Během let sovětské vlády se kvalitativní složení obyvatelstva podstatně změnilo: počet dělníků vzrostl a počet rolníků se výrazně snížil. Dělnická třída se rozrostla nejen početně, zvýšila se také její vzdělanostní, profesní a kulturní úroveň. V současnosti má již více než třetina dělníků střední či vysokoškolské vzdělání, jejich kvalifikace výrazně vzrostla a rozvinula se jejich profesní zdatnost (Griskevičius P., 1980, p. 17). Zvyšuje se podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel republiky a v současnosti přesahuje 60%*. Velký vliv na vývoj slovní zásoby má migrace obyvatelstva, která zesílila v souvislosti s procesem urbanizace: z venkova do měst, z okresních center do hlavního města republiky a do dalších měst země.

Podstatně se změnilo také rolnictvo. Svým sociálním postavením, vzděláním a rozhledem se stále více přibližuje dělnické třídě. Nejrozšířenější profesi na venkově dnes zastává mechanizátor.

Na vývoj slovní zásoby litevského spisovného jazyka má vliv také aktivita určitých sociálních skupin. V minulém století užívala litevský spisovný jazyk převážně inteligence. Dnes jej při každodenní komunikaci používají dělníci i rolníci. Zástupci všech tříd a vrstev sovětské společnosti se podílejí na správě sovětského státu a práci různých společenských orgánů, řeší rozmanité závažné problémy a diskutují o důležitých otázkách společenského života, přičemž se snaží spojovat praktickou činnost s teorií. V takové komunikaci používají spisovný jazyk a řídí se jeho obecně přijímanými, kodifikovanými normami.

128

Změny v životě, vědeckotechnická a kulturní revoluce vytvořily podmínky také pro vývoj jazyka. Vždyť „čím složitější je struktura společnosti a čím vyšší je úroveň jejího rozvoje, tím významnější roli v ní hrají informace a tím větší význam má hlavní prostředek jejich předávání — jazyk“ (Андреев Н. Д., 1969, с. 25).

Rozšířila se také oblast užívání litevského spisovného jazyka. Důležitou roli zde hraje všeobecně vzdělávací škola, v níž během let sovětské moci nejen vzrostl počet žáků, ale také se zvýšila úroveň přípravy absolventů. Přitom je trvale věnována velká pozornost studiu mateřského jazyka a mladým lidem jsou vytvářeny příznivé podmínky k osvojení litevského spisovného jazyka.

Důležitou oblastí užívání a významným prostředkem rozvoje litevského spisovného jazyka jsou literatura a tisk. V litevštině vychází mnoho děl krásné literatury, vědeckotechnické, pedagogické a populárněvědecké literatury, stejně jako novin a časopisů. V roce 1940 bylo v republice vydáno v litevštině pouze 336 knih v celkovém nákladu 3,2 mil. výtisků (Tarybų Lietuvai 25 metai, 1965, p. 194), zatímco v roce 1979 to bylo 1305 knih a brožur v celkovém nákladu 13,5 mil. výtisků (Lietuvos TSR liaudies ūkis per 40 metų, 1980, p. 234). Na začátku roku 1979 připadalo v republice na 1 tis. obyvatel 1773 výtisků novin a časopisů (Griškevičius P., 1980, p. 166).

V republice úspěšně působí Litevské filmové studio. Nejvýznamnější díla domácí kinematografie jsou dabována do litevštiny.

Rozvoj různých oblastí společenského života, zejména kultury, přechod zemědělství na průmyslový základ, stírání podstatných rozdílů mezi městem a venkovem a prohlubování socialistické demokracie změnily sociální strukturu obyvatelstva a urychlily proces jazykové integrace. Dnes je litevský spisovný jazyk, který se stal všeobecně dostupným v ústní i písemné podobě, užíván všude. Pod jeho vlivem se urychluje proces nivelizace nářečních zvláštností, neboť nářečí přestala být dostatečně účinným prostředkem hromadného informování a komunikace.

V sovětském období dochází k intenzivnímu styku se všemi národy a národnostmi země, což má zase vliv nejen na ekonomiku, pokrok vědy a techniky a kulturu, ale také na rozvoj litevského spisovného jazyka. Po obnovení sovětské moci v Litvě zesílily nejen sociální, ekonomické a kulturní kontakty mezi národy, ale také vzájemné působení jazyků.

Důležitým rysem života sovětské společnosti je neustále rostoucí úloha ruštiny. V sovětském období zesílily litevsko-ruské jazykové kontakty. Ruština jako jazyk mezietnické komunikace ovlivňuje rozvoj litevského spisovného jazyka, zejména jeho slovní zásobu a tvoření slov. Prostřednictvím ruštiny pronikají do litevštiny mnohá internacionalismy a termíny, nové pojmy a

9. 949

129

některé způsoby tvoření slov, např. zkratky a slova s internacionalizovanými komponenty.

Ruština přispívá k aktivizaci některých existujících významů slov litevského spisovného jazyka i ke vzniku významů nových.

Uvedené sociální a extralingvistické faktory tedy do značné míry napomáhají vzniku nových slov a slovních spojení, změnám významů slov a aktivizaci některých způsobů a typů tvoření slov v litevském spisovném jazyce.

V sovětském období se slovní zásoba litevského spisovného jazyka rozvíjela v těchto směrech: 1) vznikala nová slova a slovní spojení, 2) měnily se významy slov, 3) zužovalo se užívání řady slov a slovních spojení nebo přecházely do pasivní slovní zásoby.

2. Vznik nových slov a slovních spojení

Jedním z hlavních a nejplodnějších směrů vývoje slovní zásoby je vznik nových slov a slovních spojení. Mohou v jazyce vznikat jako označení dosud neznámých jevů, předmětů a jejich vlastností, ale také jako nové označení již existujících skutečností. Vznik nových slov a slovních spojení první skupiny je diktován naléhavou potřebou. Ta, která patří do druhé skupiny, vznikají obvykle tehdy, když se objeví snaha dát namísto obecně přijímaného názvu výraznější a přesnější pojmenování. Tvorbu nových slov může ovlivnit i jiný jazyk; v důsledku toho se začne užívat přejaté slovo nebo slovo vytvořené podle jeho vzoru.

Nepřetržité doplňování slovníku o nové lexikální jednotky je přirozeným jevem ve vývoji jazyka, neboť potřeba označovat nově vzniklé předměty či jevy trvá neustále.

Nová slovní zásoba litevského spisovného jazyka zahrnuje nejrůznější oblasti společenského života. V této práci se zabýváme těmi oblastmi slovní zásoby, které podle našeho názoru poskytují dostatek materiálu k zachycení procesů probíhajících ve slovní zásobě litevského spisovného jazyka v sovětském období.

Skupina nových slov a slovních spojení z oblasti masově politické činnosti. V sovětském období nabyla masově politická práce velkého významu a obohatila se o nové formy. V této souvislosti se objevila nová slova a slovní spojení².

draugovininkas DLKŽ₁ 128, tarptautininkas DLKŽ₁ 838; agitbrigada T 1974 226, agitkolektyvas T 1975 41;

metodininkas visuomenininkas T 1977 225; agitacinis darbas DLKŽ₁ 5, ideologinis darbas K 1978 4 17, internacionalinis auklėjimas K 1978 4 17, komunistinis auk-

² Všechna slova a slovní spojení této skupiny označující osoby mohou mít také tvary ženského rodu, např.: draugovininkė, tarptautininkė atd.

130

lėjimas DLKŽ₁ 62, paskaitinis darbas DLKŽ₁ 518, propagandinis diafilmas T 1974 257, teisinis auklėjimas T 1974 269, vaizdinė agitacija K 1978 4 17; masinis politinis renginys T 1975 41, visuomeninis kultūrinis darbas T 1974 263, idėjinis-politinis auklėjimas K 1978 4 28, karinis-patriotinis auklėjimas T 1974 257, marksistinis-lenininis mokymas T 1974 257.

Skupina nových slov a slovních spojení z oblasti vědy a vzdělávání.

Objevilo se mnoho nových slov a slovních spojení souvisejících s úspěchy vědy a vzdělávání. Jsou to názvy typů škol:

agromokykla T 1978 243, automokykla T 1975 52; aštuonmetė mokykla DLKŽ₁ 44, internatinė mokykla SA 1974 10 63, pagalbinė mokykla TM 1974 11 14, partinė mokykla T 1975 34, proftechninė mokykla K 1975 6 64; specialioji vidurinė mokykla T 1978 132; partinio ūkinio aktyvo mokykla T 1974 280.

Názvy nových vědních oborů a druhů vědeckovýzkumné činnosti:

bulvininkystė MG 1976 4 36, ryšininkystė T 1974 272, runkelininkystė ŽOTŽ 254, žąsininkystė T 1979 114;

muziejininkystė T 1976 43; automatika DLKŽ₁ 64, kibernetika STTŽ 91, memuaristika LM 1974 43;

aplinkotyra T 1973 99, knygotyra MLTE III 66, medienotyra MATŽ 42, medžiagotyra T 1978 189, upėtyra DLKŽ₁ 877; gruntotyra³ DLKŽ₁ 190, kinotyra KKult 30 48, klubotyra LM 1974 48, landšaftotyra MLTE III 10, mašinotyra MT 1973 11 41, teatrotyra TŽŽ 747;

bioelektronika STTŽ 17, bioenergetika ŽOTŽ 18, biogeocenologija T 1974 281, biomatematika STTŽ 17, biometeorologija TM 1980 1 5, elektroakustika FTŽ 70, hidroakustika FTŽ 106, makrofizika FTŽ 174, mikroelektronika MG 1976 4 11, mikrosociologija ŠBSK 18, plazmochemija T 1979 85, radiochemija T 1975 27, radioelektronika T 1974 276, sociolingvistika T 1978 24, vibrotechnika T 1977 282.

Začala se používat také nová pojmenování vědců, badatelů a odborníků z různých vědních oborů:

dujininkas T 1974 263, šilumininkas T 1975 19, tikimybininkas T 1977 154;

vakuumininkas T 1976 117; dokumentalistas T 1977 147, higienistas SA 1974 10 60; ekologas MG 1978 5 43, kinologas T 1978 132, klimatologas VN 1974 265, transplantologas T 1978 127;

dailėtyrininkas VN 1974 285; eilėtyrininkas LM 1975 26, menotyryrininkas MG 1975 5 23, pelkėtyrininkas DLKŽ₁ 544, tautotyryrininkas DLKŽ₁ 842, žemėtyrininkas DLKŽ₁ 960;

biomedikas Š 1975 15 15, geobotanikas VN 1974 265, geochemikas MG 1978 5 43, radiobiologas MG 1980 2 13.

³Složená slova s druhou složkou -tyra se zpravidla tvoří pomocí spojovací samohlásky -o-, ačkoli podle obecných slovotvorných pravidel mají slova se základem na -a- častěji spojovací samohlásku -a-: gruntotyra.

⁴ Viz poznámku pod čarou 2.

9*

131

Do další podskupiny lze zařadit názvy druhů a metod vědecké práce a výzkumu:

agrotermofikacija MNV 16 15, makroprogramavimas STTŽ 121, metaprogramavimas STTŽ 133; agroekonominis tyrimas ŽŪTŽ 157, aviacheminis darbas T 1976 189, biosocialinė problema SA 1974 11 49, mikrocheminė diagnostika ŽŪTŽ 58, radiocheminis tyrimas T 1975 27, radioizotopinis tyrimas SA 1974 12 10, rentgenostruktūrinė analizė MNV 14 15, termobranduolinė reakcija DLKŽ 847; loginis-matematinis metodas SA 1974 11 49, matematinis-statistinis metodas T 1974 284.

Skupina nových slov a slovních spojení z oblasti kosmu.

Se začátkem kosmické éry a prvními úspěchy kosmonautiky se v litevském spisovném jazyce utváří nová oblast slovní zásoby — kosmická slovní zásoba⁵.

Skupina nových slov a slovních spojení z oblasti kultury a umění.

Úspěchy v kulturním životě během let sovětské moci vedly ke vzniku nové slovní zásoby z oblasti kultury a umění v litevském spisovném jazyce. Jde o názvy kulturních a uměleckých institucí a kolektivů: fotoklubas T 1975 3, fotomuziejus VN 1976 10; kultūros klubas DLKŽ 316, kultūros namai T 1975 47, kaimo kapela T 1974 252, saviveiklinis choras DLKŽ 688.

Samostatnou podskupinu tvoří názvy odborníků a pracovníků v kultuře a umění⁶: estradininkas LM 1974 48 — „estrádní umělec“, kinininkas PiktJV 168 — „filmový vědec“, klubininkas LM 1975 8 — „odborník, pracovník klubu“, muziejininkas T 1975 37 — „pracovník muzea“, televizininkas SluckUMN 12 — „pracovník televize“; fotomūnininkas T 1975 37, fotožurnalistas JG 1974 10 18.

Do jazyka pronikly názvy činností v oblasti kultury, různých akcí a další slova spojená s kulturním životem: fotopuybraiža K 1976 6 51, fotokūrinys T 1976 191, fotomenas LM 1976 6, fotoparoda T 1976 105, teleapybraiža KKult 30 77; fotoekspozicija LM 1976 10, fotoiliustracija T 1976 105, fotomontažas Š 1976 8 17, fotoromanas LM 1975 28, telefilmas BulotSG 64; koncertas-pašnekėsys VN 1975 57, koncertas-susitikimas T 1975 72, paskaita-koncertas LM 1974 44, seminaras-vakaronė T 1975 47, spektaklis-disputas T 1975 3, vaidininmas-vakaronė LM 1974 43, vakaras-susitikimas⁷ LM 1976 26, portretinė apybraiža LM 1976 26.

Skupina nových slov a slovních spojení z oblasti tělesné kultury a sportu.

Tělesná kultura a sport se v letech sovětské moci staly všeobecně dostupnými. Úspěchy sovětských sportovců na světové a celosvazové sportovní

⁵ О космической лексике см.: Simonait ytė V. Kosmoso leksika. — Kalbos kultūra, 1981, sąs. 40, p. 7—11.

⁶ Viz poznámku pod čarou 2.

⁷ Mnohé z takových názvů jsou nevhodné: místo vakaras-susitikimas = susitikimų vakaras, spektaklis-disputas = spektaklis su aptarimu a podobně.

132

aréně, široká síť sportovních zařízení a zapojení všech, od nejmenších po nejstarší, do tělovýchovných aktivit (komplex GTO) učinily sportovní hnutí skutečně masovým, což se nepochybně odrazilo v lexiku současného litevského spisovného jazyka. Všechny jazykové novinky související se sportem se prostřednictvím rozhlasu, televize a tisku dostávají do aktivního užívání většiny obyvatelstva. Slova z této lexikální oblasti jsou velmi oblíbená v každodenní mluvě mládeže. Široce se rozvinuly vojensko-technické druhy sportu, a odpovídajícím způsobem se rozšířila i tato lexikální skupina. Objevila se například tato slova:

motobolas S 1978 37;

autožygis T 1975 104;

autokrosas T 1978 96, autoral'is T 1978 96, aviamodeliavimas T 1978 96, motokrosas S 1975 14 7, motosportas S 1975 14 7;

orientacinis sportas T 1976 110, povandeninis sportas T 1978 96, stendinis šaudymas S 1978 37; karinis-sportinis žaidimas SA 1974 10 63;

povandenininkas T 1975 171, skraidyklininkas T 1978 263; motobolininkas T 1976 145, orientacininkas T 1976 110, stendininkas, -ė DLKŽ₁ 740;

motolenktynininkas LR 50, motosáulys RamSSŽ;

autoralininkas T 1975 41, aviamodelininkas, -ė T 1977 178.

Zdrojem obohacování sportovní a tělovýchovné slovní zásoby jsou nejen slova utvořená v litevštině, ale také značný podíl cizích slov, která do litevštiny pronikají nejčastěji prostřednictvím ruštiny.

Sportovní a tělovýchovnou slovní zásobu lze rozdělit do několika lexikálně-sémantických skupin.

Do první podskupiny patří názvy označující základní prostředky tělesné výchovy, druhy sportovních a tělovýchovných aktivit a sportovní činnosti. Rozlišují se mezi nimi druhy a poddruhy sportu a názvy sportovních her:

badmintonas T 1973 99, biatlonas S 1982 11, dziudo T 1978 74, motobolas S 1978 137, regbis S 1978 37;

vandensvydis T 1978 85; autožygis T 1975 104, motosportas Š 1975 14 7;

autoral'is T 1978 96, motoralis T 1979 96;

figūrinis čiuožimas DLKŽ₁ 154, figūrinis važinėjimas T 1975 16, laivų modelizmas T 1976 140, povandeninis sportas T 1978 96, savigynos imtynės S 1978 37, skridimas skraidyklėmis T 1979 270, stendinis šaudymas S 1978 37; karinis-sportinis žaidimas SA 1974 10 63

a druhy sportovních utkání a soutěží:

mačas S 1978 37, spartakiada S 1978 37;

septynkovė LRKŽ 659, šešiakovė DLKŽ₁ 809; motodangiakovė T 1979 232;

mikromačas T 1978 218, motokrosas Š 1975 14 7.

Druhá podskupina zahrnuje názvy sportovních a tělovýchovných objektů, předmětů a sportovního vybavení. Lze v ní vyčlenit názvy sportovních místností, staveb a zařízení zvláštního určení:

kartodromas T 1979 150;

133

motoklubas LR 6, mototrasa T 1978 96; irklavimo bazė S 1978 37, kroso trasa T 1978 240, olimpinis kaimelis T 1976 176, sporto kampelis S 1978 37, sporto kombinatas T 1978 64, sporto rūmai S 1978 37, treniruotė aikštelė S 1978 37, treniručių bazė T 1978 73; aviacijos sporto klubas T 1978 96; techninių sporto klubų kompleksas T 1978 96;

názvy sportovního vybavení:

skraidyklė T 1978 263; mopedas DLKŽ₁ 409, motoroleris DLKŽ₁ 410; ledrogės S 1978 37; motodviratis T 1975 152, motošalmas T 1975 91.

Třetí podskupinu tvoří názvy osob podle druhů sportu:

yrininkas, -ė T 1976 118, povandenininkas, -ė T 1975 171, riedulininkas, -ė T 1978 120, skraidyklininkas T 1978 263; biatlonininkas T 1978 75, motobolininkas T 1976 145, orientacininkas, -ė T 1976 110, regbininkas S 1978 37, stendininkas, -ė DLKŽ₁ 740; kartingistas T 1979 150; vandensvydininkas SluckUMN 35; autoralininkas T 1975 41, aviamodelininkas, -ė T 1977 178; dvira­tininkas plentinininkas T 1979 220, džiudo imtynininkas T 1978 28.

Lexikálně-sémantická podskupina názvů osob podle druhů sportu je velmi dynamickou kategorií sportovní a tělovýchovné slovní zásoby. Masová účast žen ve sportovním a tělovýchovném hnutí obohatila slovní zásobu této oblasti také o podstatná jména ženského rodu. Ženy se ovšem některých sportů neúčastní, například juda, ragby či samba. V takových případech příslušná podstatná jména ženského rodu rovněž chybějí.

Skupina nových slov a slovních spojení z oblasti průmyslově-výrobní činnosti. Jedná se o jednu z nejpočetnějších skupin nových slov a slovních spojení. Vyčleňuje se v ní podskupina názvů nových strukturálních výrobních jednotek:

autogamyкla K 1978 4 74, radijo gamykla (řid.); įmonė tiekėja T 1974 263, įmonė užsakovė SA 1974 10 56; buitinė įmonė SA 1974 10 29; apdailos cechas T 1975 35, štampavimo cechas T 1978 104; detalių apdorojimo cechas T 1978 148.

Samostatnou podskupinu tvoří názvy nových strojů, mechanismů, různých přístrojů, zařízení a nástrojů:

daugintuvas DLKŽ₁ 109, dvigubintuvas STTŽ 326, kaitintuvas (elektrinis) DLKŽ₁ 275, ramintuvas LRKŽ 624, ribotuvas DLKŽ₁ 664, žymėtuvas LRKŽ 872; atskyriklis DLKŽ₁ 58, bandiklis DLKŽ₁ 71, iškoviklis DLKŽ₁ 238, išleidiklis (vzduchu) DLKŽ₁ 240, kibirškiklis DLKŽ₁ 303, šliužiklis DLKŽ₁ 818, niekiklis DLKŽ₁ 848; staklymas T 1975 32; dulkėgaudis LKŽ II 823, purvaguodė DLKŽ₁ 639; bangolaidis LKŽ I 645, šviesolaidis STTŽ 260; vandenlaivis KKult 30 81; bangomatis DLKŽ₁ 71, greičiamatis DLKŽ₁ 184, jėgomatis DLKŽ₁ 267, srovėmatis DLKŽ₁ 735, tankmatis LRKŽ 779; duonvežis KKult 26 28, šilumvežis T 1975 22; atomlaivis LKŽ I 408, elektrolaivis

134

T 1974 300, elektrokaras T 1976 73, elektrovežimėlis T 1979 81, betonmaišė T 1975 90; blokvežis KKult 26 28, cementvežis KKult 30 35, kolonvežis T 1975 36; turbolavis T 1973 241; autokoduotuvas STTŽ 375, autožadintuvas T 1975 56, fotodaugintuvas MNV 60 16, servodaugintuvas STTŽ 264, servostiprintuvas STTŽ 264; fotoskaitiklis STTŽ 358, hidrovariklis MNV 15 5, mikrojungiklis STTŽ 139, mikrovariklis VN 1975 170, servovariklis STTŽ 264, termokeitiklis STTŽ 315, vibrokeitiklis FTŽ 388; autoprie kaba KKult 26 20, autoregės LRKŽ 100, autosvarstyklės T 1976 214, autotr aukinys T 1979 170, autovilkikas T 1975 224, hidrolėktuvas T 1979 8, hidrosiurblys MNV 15 7, hidrostotis MTŽ 70, motevežimėlis T 1975 54, servopavara STTŽ 264, termokrosnis T 1978 32, turbog rąžtas DLKŽ₁ 868, turbosiurblys KS 102, vibropavara T 1977 282;

autocisterna K 1979 7 62, autokranas T 1974 304, autoplatforma SluckUMN 14, autovagonas KKult 2 50, elektrofiltras T 1975 52, fototelegrafas T 1974 272, hidroagregatas T 1975 13, hidrošlanga T 1976 224, mikrotelefonas KKult 13 70, teleekranas MG 1975 1 51, videomagnetofonas T 1975 48, videotelefonas LM 1974 46.

S rozvojem chemického průmyslu se objevila pojmenování jeho nových výrobků:

kapronas DLKŽ₁ 283, lavsanas DLKŽ₁ 361, triacetatas DLKŽ₁ 860; kietlydinis T 1974 280, putlydinis MNV 19 12, putplienis MNV 19 12; putaliuminis MNV 19 11, putbetonis DLKŽ₁ 644, putmetalis MNV 19 11; biokuras ŽŪTŽ 18; autobenzinas T 1974 257, autokosmetika T 1977 149, hidrokremas MT 1975 1 14, monokristalas T 1975 147, plastcementas LM 1976 45, polietilenas DLKŽ₁ 582, polieteris T 1975 26, polipropilenas T 1974 304;

Do další podskupiny lze zařadit názvy osob podle povolání, specializace či zaměstnání⁸.

dujininkas T 1974 263, pjūklininkas, -ė DLKŽ₁ 568, šilumininkas, -ė T 1975 19; aparat ininkas T 1975 46, galvanininkas T 1975 61, cementininkas MG 1974 12 15, karbiuratorininkas T 1974 255, konditerininkas DLKŽ₁ 325, lokatorininkas T 1976 85, operacininkas JG 1976 10 18, skreperininkas T 1976 282, trikot ažininkas T 1975 32, tunelininkas T 1978 208, vakuumininkas T 1976 117; autošaltkalvis VN 1977 193, autovairuotojas T 1978 27, hidrostatytojas KKult 4 50, motopjūklininkas T 1977 162, naftotiekininkas T 1977 195; autoelektrikas T 1976 115, autogreiderininkas T 1975 44, autokranininkas VN 1975 58, autotransportininkas T 1975 67, turboremontininkas T 1978 232; betonuotojas-dailidė T 1978 75, darbininkas komplektuotojas MNV 15 13, derintoja-pal eidėjas T 1974 300, dizelininkas-šaltkalvis T 1975 55; elektrikas automatininkas T 1974 284, inžinierius elektrikas T 1974 271, inžinierius mechanizatorius T 1974 271, inžinierius technologas T 1978 132, laborantas aparatininkas T 1978 75, meistras derintojas T 1975 49, meistras operatorius TM 1974 11 11, stalius-dailidė JG 1981 5 18, statybininkas montuotojas T 1974 266, tekintojas karuselininkas JG 1981 5 18, tekintojas revolverininkas T 1976 213, šaltkalvis surinkėjas T 1975 24, šaltkalvis vamzdininkas K 1975 7 47, šturmanas elektrikas T 1975 175.

⁸ Viz poznámku 2.

135

Skupina nových slov a slovních spojení v oblasti zemědělství. Kolektivizace venkova, uskutečněná v letech sovětské moci, se odrazila také v lexiku litevského spisovného jazyka a přispěla ke vzniku nových slov a slovních spojení označujících nové společenské vztahy, nové formy organizace práce a nový způsob života na venkově. Oblast lexika odrážející nové jevy venkovského života se utvořila převážně v období všeobecné kolektivizace, avšak neustále se doplňuje a mění s organizačním a ekonomickým posilováním kolchozů a sovchozů a s růstem politické, všeobecně vzdělanostní, profesní a kulturní úrovně kolchozníků a pracovníků sovchozů.

Do samostatné podskupiny lze zařadit názvy hospodářských jednotek a útvarů:

zoocentras MG 1976 4 40, zooferma T 1976 184; agropramoninis kompleksas T 1976 40, gyvulininkystės ferma DLKŽ₁ 154, gyvulininkystės kompleksas T 1977 266, kiaulininkystės ferma DLKŽ₁ 302, kiaulininkystės kompleksas T 1978 247, kompleksinė brigada T 1974 288, laukininkystės padalinys K 1978 4 37, mechanizuota paukštidė LKŽ IX 647, pagalbinis ūkis ŽŪ 1974 11 5, paukštininkystės ferma TM 1974 11 11, pienininkystės kompleksas T 1974 272, tarybinis ūkis T 1979 9; kolūkinis gamybinis susivienijimas T 1979 86.

Do další podskupiny lze zařadit názvy nových a zdokonalených zemědělských strojů, mechanismů, různých přístrojů, zařízení a nástrojů:

barstytuvas (trąšų) T 1975 47, dalintuvas (pašarų) T 1977 125, draskytuvas (durpių) KKult 25 71, kaupiotuvas ŽŪTŽ 318, kupetuotuvas ŽŪTŽ 107, lietintuvas KKult 30 51, lukštenuvas (kukurūzų) ŽŪTŽ 348, sklaidytuvas (šiaudų) ŽŪTŽ 275, užverst(uvas) (griovių) MTŽ 62, vagotuvas DLKŽ₁ 908, vartytuvas (sieno) DLKŽ₁ 920; metiklis (šiaudų) ŽŪTŽ 276, paisiklis (kuliamosios) DLKŽ₁ 483; kūgiakrovė ŽŪTŽ 287; velėnpjovė ŽŪTŽ 58; šakniarovė DLKŽ₁ 803; kupetvežis ŽŪTŽ 107, piemvežis DLKŽ₁ 560.

Широко употребляются названия новых профессий, специальностей⁹: augalininkas BTŽ 65, kupranugarininkas LRKŽ 351, linininkas T 1975 13; buldozerininkas T 1975 44, kombainininkas DLKŽ₁ 323, silosininkas T 1974 260; hidromelioratorius TM 1974 11 11, zooinžinierius T 1976 278; agronomas daržininkas T 1974 269, agronomas laukininkas MK 1973 9 7, šaltkalvis kombainininkas T 1975 49, traktorininkas-kombainininkas T 1975 49, traktorininkas-mašinistas T 1975 49, traktorininkas-šėrikas TM 1974 11 11, vairuotojas-Kombainininkas T 1975 49.

3. Změna významů slov

Obohacování slovní zásoby litevského spisovného jazyka v sovětském období probíhalo také změnou významů slov. Mnohá slova nejsou z hlediska sémantiky ustálená. Jejich významy se neustále mění:

⁹ Viz poznámku 2.

136

tu vznikají nové, tu některé zanikají, tu se přesouvají z jedné oblasti pojmů do jiné nebo z jedné stylistické vrstvy do jiné.

Faktory změny významů slov, stejně jako veškerého vývoje slovní zásoby, mají jak společenskou (extralingvistickou), tak vnitřní (lingvistickou) povahu. Společenskými faktory jsou především změny ve společenském životě, neboť „významy slov, stejně jako vztahy mezi významy téhož slova a mezi významy různých slov, jsou samozřejmě podmíněny dějinami jazyka, které souvisejí s dějinami národa“ (Šmelev D. N., 1973, s. 22). Změna významů slov je zároveň podmíněna i vnitřními zákonitostmi vývoje jazyka, vzájemným působením významů samotného slova aj. Směry změn významů jednotlivých slov ve slovní zásobě litevského spisovného jazyka v sovětském období jsou velmi rozmanité, někdy dokonce nečekané, nevybočují však z rámce základních zákonitostí vývoje celého lexikálně-sémantického systému. Slova získávají nové významy nejen z potřeby označovat nové předměty nebo jevy, ale také v souvislosti se společensky významným přehodnocením již existující skutečnosti. Někdy vzniká potřeba nového, expresivnějšího označení známých skutečností.

Změna významů slov litevského spisovného jazyka v sovětském období probíhá především rozšiřováním nebo zužováním sémantického rozsahu slov.

3.1. Rozšiřování sémantického rozsahu slov.

Rozšiřování sémantického rozsahu slov neboli nabývání nových významů nastává, když se slova užívají k označení širšího okruhu pojmů, a zakládá se na schopnosti slov mít více významů. Právem se uvádí, že „mnohoznačnost slova je základem vývoje a růstu jazyka“ (Lyberis A., Ulvydas K., 1958, s. 78). Nově nabývané významy slov zahrnují stále více objektů, způsobů jednání a příznaků jevů. Nové významy ovšem slova získávají v důsledku poměrně dlouhého procesu. S. Kezite (1972, s. 107) upozorňuje, že „v mnoha případech lze snadno pozorovat, jak v průběhu vývoje významů vznikají nové významy postupným oddělováním od konkrétnosti základního významu“. Takto nově vzniklé významy slov se nazývají druhotné významy. Mohou být přímé i přenesené.

3.1.1. Přímé významy slov.

Slova užívaná v přímém významu pouze pojmenovávají objekty skutečnosti, nezahrnují však hodnocení pojmenovávaného objektu; jinými slovy, z hlediska emocí jsou neutrální.

Mnohá slova získala v sovětském období nové významy:

apylinkė (okolí) — „nejmenší administrativně-územní jednotka v Litevské SSR: apylinka“;

draugas, -ė (přítel, soudruh) — „člen sovětského úřadu, podniku či kolektivu; sovětský člověk“. V socialistické společnosti se toto oslovení užívalo obzvlášť často…

137

jako oslovení nebo jako přívlastek ke jménu, namísto někdejšího ponas v buržoazní společnosti;

grandis (samostatná součást (kroužek) řetězu, článek) — „nejmenší organizační jednotka pracujících ve výrobě; součást, člen nějakého systému“, srov.: linininkystės grandis DLKŽ₁ 182, prekybos grandis K 1978 188, specializuota pašarų ruošėjų grandis T 1978 188;

…gamybinė praktika — svarbi specialistų rengimo grandis T 1978 137. Pagrindinė mūsų teismų sistemos grandis — liaudies teismas DLKŽ₁ 182;

kraštas (země, kraj, oblast) — „velká administrativně-územní jednotka v SSSR“;

laukininkystė (rostlinná výroba) — „pěstování zemědělských plodin; nauka o zemědělských plodinách“;

liaudis (prostí lidé, lid) — „veškeré obyvatelstvo, obyvatelé nějakého státu či země“;

sritis (část země, území, oblast) — „velká administrativně-územní jednotka“;

vakarai (jedna ze čtyř světových stran, západ) — „označení kapitalistických zemí“, srov.: Bet JAV siekia, kad tokiai vyriausybei (koalicinei vyriausybei) vadovautų toks vienetas, kuris orientuotųsi į Vakarus T 1978 271;

milijonierius (majitel bohatství v hodnotě milionu; milionář) — „mající milion určitých věcí“, srov.: kultūros milijonierius MK 1978 1 4;

rajonas (oblast vymezená určitými geografickými, ekonomickými apod. znaky; rajón) — „malá administrativní jednotka v SSSR“;

reidas (nájezd) — „kontrola prováděná skupinou aktivistů z pověření společenských organizací“, srov.: Autoinpektorių ir visuomenininkų keli ekipažai ruošėsi išvykti į ketvirtą masinį patikrinamąjį reidą T 1978 277;

veteranas (veterán) — „zkušený, zasloužilý pracovník v některém oboru“, srov.: darbo veteranas T 1978 134, gamybos veteranas T 1979 129, irk-lavimo veteranas T 1978 251, kombainininkas veteranas T 1979 200, kolūkio veteranas T 1979 79, mėsos pramonės veteranas Š 1979 4 15, milicijos veteranas T 1978 259, mokslo veteranas DLKŽ₁ 931, muzikos veteranas LM 1979 17, partijos veteranė T 1978 220, spaudos veteranas T 1978 288, teatro veteranas LM 1979 8, traktorininkas veteranas T 1978 150, ūkio veteranas T 1980 15.

Změna významu slova se obvykle projevuje ve slovních spojeních. Bylo zjištěno, že „stálé nebo časté užívání slova v určitých spojeních, v určitých řečových kontextech se může odrazit na jeho významu“ (Панов М. В., 1968, с. 111). Kterýkoli význam mnohoznačného slova se nejčastěji projevuje ve slovních spojeních, v situačním kontextu, neboť v řečovém procesu kontext a situace zužují, zpřesňují a konkretizují takové abstraktní, široce pojaté významy. Kromě toho užívání slova v určitých více či méně ustálených kontextech obvykle souvisí s aktuálností tohoto užití pro určité skupiny mluvčích

138

jazyka, pro určité žánry písemnictví atd. Zda se takové užití slova v každém konkrétním případě stane faktorem obecného jazyka a zda se na jeho základě utvoří samostatný význam slova, závisí „na mnoha příčinách, mimo jiné i na společenských faktorech, totiž zaprvé na zájmu společnosti o skutečnost označovanou daným slovem a zadruhé na společensko-jazykovém hodnocení prostředí, v němž dané užití slova vzniklo“ (Панов М. В., 1968, с. 112). Možnost spojovat slovo s jinými slovy je zároveň do značné míry určena jeho významem. Slova s různými významy mají také různé možnosti takového spojování. Odhalování nových významů tedy v různé míře závisí na kontextu.

V litevském spisovném jazyce sovětského období mnohá dávno známá slova rozšířila oblast svého užívání a vznikla nová slovní spojení, v nichž slova získala jiné významy nebo významové odstíny:

darbininkas, -ė (pracující, dělník) — „pracovník, činitel“, srov.: kultūros darbininkas LM 1979 16, literatūros darbininkas P 1981 1 160, partijos darbininkas K 1978 9 61;

kampelis (malý kout, koutek) — „místnost zvlášť upravená pro výchovnou, politickou, kulturní, zdravotnickou a jinou činnost ve školách, institucích a podnicích“, srov.: deputatų kampelis T 1978 204, raudonasis kampelis DLKŽ₁ 280, poilsio kampelis T 1978 184; v ruštině красный уголок П 1978 260;

krūvis (zatížení) — „množství vykonávané práce“, srov.: metinis paskaitų krūvis DLKŽ₁ 341, visuomeninio darbo krūvis DLKŽ₁ 341;

metraštis (popis historických událostí, kronika) — „popis něčí činnosti“, srov.: komjaunimo metraštis K 1978 10 4, tautų draugystės metraštis T 1978 215, žygdarbių metraštis T 1978 288;

mokykla (škola) — „to, co poskytuje praktické znalosti, zkušenosti“, srov.: komunistinio darbo mokykla T 1978 213, meistriškumo mokykla T 1978 150, pažangaus patyrimo mokykla T 1978 202;

šaka (větev) — „část, oddělení, oblast, odvětví“, srov.: liaudies ūkio šaka T 1978 148, pedagogikos mokslo šaka T 1968 150, sporto šaka T 1978 189, žemės ūkio šaka DLKŽ₁ 802;

taškas (bod) — „místo, bod určený k určitému účelu“, srov.: pardavimo taškai DLKŽ₁ 840, prekybos taškai T 1978 207, techninio aptarnavimo taškai T 1978 114;

tinklas (síť) — „skupina institucí téhož zaměření umístěných na různých místech“, srov.: gydomųjų įstaigų tinklas T 1979 228, krepšinio sekcijos tinklas T 1980 12, mokslinių įstaigų tinklas K 1978 7 4, partinių organizacijų tinklas K 1978 10 10, prekybos tinklas TM 1978 8 11, statybos kombinato tinklas T 1978 154, vaikų įstaigų tinklas K 1978 6 69;

brigada (vojenský útvar, brigáda) — „skupina plnící výrobní nebo společenské úkoly“, srov.: agitatorių brigada DLKŽ₁ 88, darbininkų brigada T 1978 189, komjaunimo ir jaunimo brigada K 1978 6 90,

139

brigáda sestavovatelů lodí T 1979 158, brigáda rostlinné výroby DLKŽ₁ 88, žákovská výrobní brigáda TM 1979 51, specializovaná lékařská brigáda T 1978 188;

geografija (geografie) — „oblast rozšíření nějakého jevu“, srov.: geografija biuro renginių geografija LM 1979 49, geografija gastrolių geografija LM 1979 1, geografija koncertų geografija T 1979 34, geografija konkurso geografija KV 1979 19, geografija regbio geografija T 1978 272, geografija sporto geografija T 1978 235, geografija šventės geografija T 1978 150;

gvardietis, -ė (gardista) — „aktivista, úderník“, srov.: darbo gvardietis (trīs.), penkmečio gvardiečiai T 1977 227.

Na vznik většiny výše uvedených významů slov nebo nových významových odstínů měl vliv ruský jazyk.

Např. v ruštině: nejdůležitější článek systému komunistické výchovy pracujících П 1979 224; kronika pětiletky П 1979 285; síť zdravotnických zařízení П 1979 227, obchodní síť zboží hromadné spotřeby П 1979 282; mechanizované provozovny П 1979 273; brigáda podniku automobilové dopravy П 1979 285, komsomolsko-mládežnická brigáda СП 1979 232; veterán strany П 1979 277, veterán práce П 1979 283.

3.1.2. Přenesené významy slov. V souvislosti s rozšířením sémantického objemu slov v sovětském období lze zaznamenat také nabývání přenesených významů. Jak poznamenává J. Pikčialingis (1975, s. 234), „užití slova v přeneseném významu se rovná převratu v jeho stylistice, rovná se proměně toho, co bylo nevýrazné a neutrální, ve stylisticky informativní a barvité“. Užívání slov v přeneseném významu rozšiřuje jejich sémantiku a obohacuje jazyk.

Mnohá slova litevského spisovného jazyka získávají v uvedeném období přenesený význam. Zároveň se omezuje užívání v přímém neboli primárním významu. Děje se tak jednak v důsledku toho, že v životě společnosti klesá role předmětů či jevů označovaných přímými významy těchto slov, jednak v souvislosti s tím, že uvedená slova získávají takové přenesené významy, které svou abstraktností a šíří rozšiřují možnosti spojování daných slov se slovy z různých oblastí života (srov. Šmelev D. N., 1964, s. 5—6). Přenesené významy navíc obvykle získávají slova a slovní spojení z nejaktuálnějších oblastí života.

Je známo, že přenesený význam vzniká tehdy, když se slovo označující určitý jev skutečnosti (objekt, děj, stav, vlastnost atd.) záměrně použije pro jiný jev na základě nějakého společného znaku, analogie či určité souvislosti (srov. Kėzytė S., 1961, p. 234—235). A jak tvrdí J. Pikčialingis (1975, s. 234), „při užití v přeneseném významu se ‚archiséma‘, sémantické jádro, zastírá, potlačuje; nadále existuje pouze latentně a do popředí vystupují potenciální sémy — to, co slovu dodává nový obsah, to, co přináší doplňující informaci o předmětu, který označuje“. Základem přeneseného významu je obvykle nejrozšířenější, nejznámější a nejkonkrétnější význam slova.

140

Jedním z nejzřetelnějších rysů současné litevštiny je široké rozšíření rozmanitých termínů. Tento proces je podmíněn sociálními a extralingvistickými faktory – rostoucí úlohou vědy, šířením techniky, zvyšováním vzdělanostní úrovně mluvčích, rozšiřováním společenských funkcí spisovného jazyka a širokou propagací vědeckých poznatků v tisku, rozhlase, televizi a filmu. Je však zákonité, že tento proces nabývá zvláštní dynamiky v sovětském období. Kromě toho, jak poznamenává V. V. Vinogradov (1961, s. 6), „zde se názorně a zřetelně projevuje souvislost vývoje jazyka, jeho lexikálního systému s dějinami materiální a duchovní kultury národa“.

Vedle rozšiřování termínů ve spisovném jazyce sílí jejich užívání v přenesených významech. Jde o mezinárodní jev, příznačný pro všechny jazyky, včetně litevštiny. V současné litevštině se v přeneseném významu užívají termíny z různých, zvláště aktuálních oblastí vědy a techniky. Nejčastěji obohacují společensko-politickou slovní zásobu.

V sledovaném období se v lexiku nejvíce rozšířily termíny z oblasti biologie, fyziky, matematiky a medicíny užívané v přeneseném významu¹⁰.

Výzkum kosmického prostoru zpopularizoval některé astronomické termíny a přispěl k jejich užívání v přenesených významech¹¹.

Přenesené významy získaly i další astronomické a geografické termíny:

horizontas (horizont) – „rozsah znalostí, idejí, možností činnosti“, srov.: darbo horizontai₁ DLKŽ 197, kūrybos horizontai LM 1978 26, žmonių sąmoningumo horizontai T 1978 203;

klimatas (klima) – „nálada, stav vzájemných vztahů“, srov.: ideologinis klimatas T 1974 266, partinio gyvenimo klimatas T 1978 194, politinis klimatas T 1960 80, psichologinis klimatas K 1978 6 13, tarptautinis klimatas T 1978 185;

meridianai (meridiány) – „hranice rozšíření určitého jevu nebo činnosti“, srov.: brolybės meridianai VN 1979 8, marinistų kūrybiniai meridianai T 1978 276, meno ir literatūros meridianai LM 1978 48, tėvynėj žūklės meridianai T 1979 99.

Přenesené významy získala také řada termínů a slov z technické a výrobní slovní zásoby:

kalvė (kovárna) – „instituce nebo organizace pro přípravu odborných kádrů“, srov.: filologų kalvė LM 1978 48, sporto kadrų kalvė T 1979, vairuo-

¹⁰ O užívání těchto termínů v přeneseném významu viz: Simonaitytė V. Terminų vartojimas perkelinėmis reikšmėmis. – Kalbos kultūra, 1980, sąs. 39, p. 21–22.

¹¹ Tamtéž, s. 22–23.

141

kovárna T 1978 78, kovárna zemědělských pracovníků DLKŽ₁ 279, novinářská kovárna LM 1978 43;

klíč (klíč) – „prostředek k pochopení, rozluštění něčeho“, srov.: klíč k úspěchu v práci T 1978 143, klíč myšlenky LM 1979 6, klíč k opravdovému, ušlechtilému umění T 1978 278;

setrvačník (setrvačník) – „to, co podněcuje a udržuje činnost něčeho“, srov.: setrvačník vojenských provokací T 1979 260, setrvač- ník militarismu T 1978 139;

pružina (pružina) – „podněcující příčina činnosti, impuls k něčemu, důvod, popud, stimul“, srov.: pružina práce, záležitostí a problémů LM 1979 6, pružina rychlého pracovního tempa T 1974 266;

páka (páka) – „zdroj, příčina vzniku a šíření něčeho“, srov.: páka ke zvýšení produktivity práce DLKŽ₁ 800, páka ke zvyšování úspěchů T 1978 273, páka hospodářského růstu T 1978 202, páka řízení zemědělské výroby T 1978 154;

motor (motor) – „impuls, hnací síla“, srov.: motor života KE 209, motor odvětví národního hospodářství T 1978 148, motor lidského jednání DLKŽ₁ 918;

dílna (základní výrobní jednotka průmyslového podniku, dílna) – „lidé stejné profese, nějaké společné kategorie; oddělení či místo zvlášť určené k něčemu“, srov.: dílna spisovatelů LM 1978 52, dílna zdraví T 1979 32;

dopravník (dopravník) – „nepřetržitá práce, činnost“, srov.: Kvůli události se běh polních prací na dopravníku příliš dlouho nezastavil T 1978 221. Zelený dopravník se nezastavuje T 1979 165;

stroj (stroj) – „organizace, která mechanicky vykonává nějakou práci, řeší nějaké úkoly“, srov.: propagandistický stroj LKŽ VII 902, státní stroj LKŽ VII 902;

mechanismus (mechanismus) – „vnitřní uspořádání, systém nějakého jevu“, srov.: mechanismus osobnosti LM 1979 17, mechanismus jazyka DLKŽ₁ 390, mechanismus poezie a kritiky LM 1978 41, psychologický mechanismus T 1979 188, státní mechanismus DLKŽ₁ 390;

spirála (spirála) – „nekonečný, nepřestávající jev“, srov.: spirála času LM 1979 1, spirála vývoje LM 1979 6.

Ruština mohla rovněž aktivizovat užívání slov a slovních spojení v přeneseném významu. V ruštině stejně jako v litevštině získala slova a termíny z různých oblastí přenesené významy, srov.: práce – motor kultury LRKŽ 842; klíč k profesím П 1979 284; kovárna kádrů LRKŽ 310; … nedopustit přerušení na dopravníku: pole – přeprava – sběrné místo СЛ 1979 235; mechanismus řízení П 1979 272, hospodářský mechanismus СЛ 1979 234; spirála závodů ve zbrojení СЛ 1979 235; spisovatelská dílna СЛ 1979 220.

V přenesených významech se užívá také mnoho termínů a slov z vojenské slovní zásoby:

142

mūšis (boj) — „velké úsilí o dosažení, uskutečnění něčeho“, srov.: mūšis už derlių T 1978 234;

užnugaris (týl) — „zařízení pro řízení něčí činnosti“, srov.: Žemės ūkio valdyboj pasakojo, kad daugiagiriečiams ypač daug padeda apgalvotai tvarkomas kombainų užnugaris, visų pirma džiovyklių ūkis… T 1978 210;

armija (armáda) — „množství lidí spojených společnými zájmy a životními podmínkami“, srov.: geležinkelininkų armija T 1979 170, mechanizatorių armija T 1978 154, mokytojų armija T 1978 251, prekybininkų armija T 1978 240, tarybinių mokslo darbuotojų armija T 1979 87;

frontas (fronta) — „oblast státní, kulturní, hospodářské nebo společenské činnosti“, srov.: darbo frontas DLKŽ₁ 157, ekonomikos frontas K 1978 7 6, ideologinis frontas K 1978 6 71, kovos už komunizmą frontas T 1979 106, literatūros frontas T 1979 230, taikos frontas T 1978 144;

manevras, manevravimas (manévr, manévrování) — „jednání s vynalézavostí, nalezení východiska z nastalé situace“, srov.: … ekonominis manevras, operatyviai sprendžiant gamybos pertvarkymo uždavinius vartotojo interesais T 1979 200. Taigi operatyvus, sumanus manevravimas darbymetyje, kuris visada labai svarbus, dabar įgyja tikrai nepaprastą reikšmę T 1978 208;

mobilizacija (mobilizace) — „soustředění značných sil k řešení nějakého úkolu“, srov.: mokslinių jėgų mobilizacija DLKŽ₁ 406, pramonės mobilizacija DLKŽ₁ 406;

pozicija (pozice) — „postoj, zásadní stanovisko k nějaké otázce“, srov.: Auklėjimo procese svarbu ugdyti aktyvią žmogaus poziciją T 1978 150;

strategija (strategie) — „nauka o vedení politického a společenského boje“, srov.: brigados strategija VN 1981 58, didmeistrių strategija T 1978 218, mokslinė strategija MG 1979 12 14;

taktika (taktika) — „metody a způsoby společenského a politického boje za dosažení stanoveného cíle“, srov.: kovos su vėžiu taktika VN 1978 212, revoliucinė proletariato taktika DLKŽ₁ 833.

Srov. také přenesené významy odpovídajících termínů a slov z této oblasti v ruštině: битва за урожай П 1979 263; умелое маневрирование ресурсами П 1979 284; идеологический фронт П 1979 272, трудовой фронт П 1979 282, хлебный фронт П 1979 272.

V současnosti se s rostoucí úlohou sportu v našem životě stále častěji užívají v přeneseném významu termíny a další slova ze sportovní slovní zásoby¹².

Přenesené významy získala v sovětské éře také řada slov z jiných oblastí života:

aukštuma (výšina) — „vyšší instituce, centrum“, srov.: stiprinti socialistinės vadovaujamosios aukštumas DLKŽ₁ 63;

diegimas (sázení) — „šíření, široké uplatnění, zavádění“, srov.:

¹² См. Simonaitýtė V., 1980, p. 23–24.

143

zavádění vědeckých výsledků do výroby T 1978 208, zavádění nové techniky a technologie T 1978 272;

srov. zavádění: zavádění lepších secích strojů do kolchozů LKŽ II 499, zavádění nových zařízení a technologií T 1978 266;

uzel (узел) — „místo křížení, spojení, propojení; skupina zařízení společného účelu umístěných na jednom místě“, srov.: železniční uzel _{DLKŽ₁ 388,} dopravní uzel T 1978 170, průmyslový uzel T 1978 137, rozhlasový uzel _{DLKŽ₁ 388,} zdravotnický uzel T 1978 151, rozvodný uzel T 1978 151, mezinárodní telefonní uzel T 1978 262;

odchylkář (ten, kdo se odchýlil od hranice, normy) — „ten, kdo se odchýlil od hlavní politické linie, úchylkář“, srov.: nacionalistický odchylkář LKŽ VIII 889;

celiny (целина) — „nějaká nedotčená oblast činnosti“, srov.: celiny dramaturgie T 1979 87;

rodina (семья) — „skupina lidí, organizace se společnými zájmy“, srov.: rodina bratrských literatur T 1978 276, rodina inženýrů T 1979 157, rodina kosmických států T 1979 84, rodina zdravotníků KV 1979 51, olympijská rodina T 1978 155, rodina okresních komunistů T 1979 130, rodina republikových komsomolců T 1978 155, rodina sovětských národů T 1978 218;

mezivrstva (прослойка) — „společenská skupina vyznačující se sociálními a politickými znaky“, srov.: maloburžoazní mezivrstvy _{DLKŽ₁ 838;}

most (мост) — „to, co spojuje, sjednocuje“, srov.: Metodika je odvětví pedagogické vědy, které bezprostředně staví most od teorie k praxi T 1978 150; mosty přátelství T 1978 190, mosty bratrství literatur T 1978 213;

krok (шаг) — „čin, záležitost, jednání, pochod“, srov.: kroky velké výstavby T 1978 190, široké kroky kolchozní vesnice T 1979 38;

aréna (арена) — „oblast činnosti“, srov.: aréna politického boje _{DLKŽ₁ 40,} aréna spartakiády T 1978 160, mezinárodní aréna T 1978 143;

autogram (автограф) — „určitý znak, příznak dosažených výsledků činnosti“, srov.: „...Gagarin vyryl první lidský autogram v kamenném prostoru vesmíru... T 1979 81; autogramy krasobruslařů na ledě T 1976 160;

dynastie (династия) — „představitelé různých generací jedné rodiny, kteří vykonávají stejnou práci a mají stejné povolání“, srov.: dynastie tkalců T 1979 72, dynastie nábytkářů KV 1979 30, dynastie dělníků K 1978 4 9, dynastie inženýrů T 1976 22, dynastie vězeňských dozorců K 1975 11 58, dynastie dojiček T 1973 3, kosmická dynastie MADK 253;

panorama (pohled (obvykle z výšky) na krajinu rozprostírající se do širokého prostoru, panoráma) — „celkový obraz činnosti“, srov.: panorama kulturního života T 1979 265, panorama olympijských soutěží T 1978 223.

Srov. také v ruštině: zavádění automatického výpočtu СЛ 1979 232, zavádění demokratických principů a norem do života socialistické společnosti П 1979 278, zavádění komplexního systému řízení kvality СЛ 1979 235, zavádění dosažených výsledků do praxe СЛ

144

1979 235, внедрение практики лучших коллективов родственных предприятий П 1979 277; семья писателей СЛ 1979 220, семья советских народов П 1979 276; шаги гиганта П 1979 285, шаги космической интеграции СЛ 1979 234; арена политической борьбы LRKŽ 66.

V litevském spisovném jazyce se vyskytují případy, kdy se slovo v přeneseném významu užívá pouze v lokálu:

rikiuotėje (v řadách) — „zapojivší se do práce“, srov.: energetinis blokas — rikiuotėje T 1979 234, ideologinio darbo rikiuotėje T 1979 246, taikaus darbo rikiuotėje T 1979 128, komplex „Vilijos“ — rikiuotėje T 1979 3; srov. v ruštině энергоблок в строю СЛ 1979 234;

sargyboje (na stráži) — „pečující o něco, dbající na zachování něčeho“, srov.: geros nuotaikos sargyboje T 1978 241, pagrindinio įstatymo sargyboje LM 1978 40, sveikatingumo sargyboje T 1978 220, švaraus oro sargyboje RV 1979 11, taikos ir socializmo sargyboje K 1980 5 19, teisėtvarkos sargyboje T 1979 241; srov. v ruštině на страже основного закона СЛ 1978 232.

Mnohé termíny a slova z různých oblastí slovní zásoby mohly nabývat přenesených významů již dříve, avšak v sovětském období se jejich užívání v těchto významech zintenzivnilo a vzniklo mnoho nových slovních spojení:

branduolys (jádro) — „základní, nejdůležitější část“, srov.: idėjinio auklėjimo darbo branduolys T 1978 184, lietuvių literatūros branduolys LM 1979 14, muzikos branduolys T 1978 260;

ratas (kruh) — „oblast; skupina lidí spojená něčím“, srov.: gamybos ratas T 1978 208, platus profesijų ratas T 1978 180, veiklos ratas DLKŽ₁, 653; vartotojų ratas T 1978 213;

varžtai (svěrák) — „útlak, omezení“, srov.: ekonominiai varžtai LM 1978 26, imperializmo varžtai DLKŽ₁, 921, kultūros ir civilizacijos varžtai DLKŽ₁, 921;

žvaigždė (hvězda) — „celebrita, velmi známá osobnost“, srov.: komunistinio darbo žvaigždė K 1978 12 3, tarybinio meno žvaigždė T 1978 208;

apogėjus (apogeum) — „vrchol, nejvyšší vzestup, dosažený úspěch“, srov.: kūrybinės brandos apogėjus LM 1979 29, mūsų teatrų veiklos apogėjus LM 1979 28, šalies pirmenybių apogėjus Š 1978 12 24, TSRS tautų vasaros spartakiados apogėjus T 1980 12;

štabas (štáb) — „řídící orgán“, srov.: „Komjaunimo prožektoriaus“ štabas T 1978 208, liaudies draugovės štabas T 1979 228, statybos štabas T 1979 228, srov. v ruštině: информационный штаб П 1979 278, республиканский штаб по строительству нефтеперерабатывающего завода СЛ 1979 234.

Některá slova, která vypadla z aktivního užívání, přetrvávají a nabývají nových přenesených významů nebo nových odstínů přenesených významů v konstrukcích s podstatným jménem v genitivu, srov.: sporto karalienė T 1979 136, upių karalienė T 1978 208, sporto karalius T 1979 138, šachmatų karūna T 1979 265, pasaulio šachmatų sestras T 1979 265.

10. 949

145

V přeneseném významu se mohou užívat nejen jednotlivá slova, ale i ustálená slovní spojení. V takovém případě se slovní spojení lexikalizuje a stává se jakoby jedním slovem. Slova, která do tohoto spojení vstupují, ztrácejí svůj původní význam:

apvalus stalas (kulatý stůl) – „otevřená, veřejná výměna názorů na určitou otázku, porada při naprosté rovnoprávnosti jejích účastníků: nikdo nezaujímá ústřední místo, nikdo nesedí v koutě ani na kraji“, srov.:... jie eina tarnybines pareigas, po to, sakysime, skaito paskaitas, rašo straipsnius, reiškia mintis prie apvalaus stalo... К 1978 6 78.

V současnosti se jako synonyma užívají slovní spojení apskritas stalas, apskritasis stalas, srov.: pokalbis prie apskrito stalo КV 1979 51; Gruzijos ir Lietuvos rašytojai susitiko Tbilisyje prie apskritojo stalo tęsti balandžio mėnesį Vilniuje ir Kaune pradėto dialogo apie tarybinės literatūros heroj aus moralinį dorovinį veidą ir jo gyvenimišką poziciją Т 1978 232.

V dnešní době přibývá takových ustálených slovních spojení, srov.: grandinine reakcija Т 1979 267, problema Nr. 1 К 1978 10 59, visuomeniniais pagrindais К 1978 12 73; srov. v ruštině: ценная реакция LRKŽ 193, на общественных началах П 1979 273, проблема номер один П 1979 268.

Každé slovo může mít několik přenesených významů, ale ne všechny se rozšíří a ustálí v literárním jazyce. Některých užívá mnoho lidí v často opakovaném kontextu, jiné se užívají příležitostně, pouze v určitých případech jednotlivými mluvčími. Každý význam slova, včetně přeneseného, se ustaluje na základě ustáleného užívání a rozšíření. V některých případech může vzniknout nový význam slova, v jiných pouze významový odstín, ve třetích půjde jen o kontextové užití (srov. Kėzytė S., 1972, p. 113). V jazyce je třeba rozlišovat přenesené významy slov, které již zakořenily a rozšířily se, od úzkých, kontextových, často náhodných významů, jež se ještě neutvořily nebo neměly možnost se utvořit, dosud se nerozšířily a neužívají se ve větší míře a nestaly se součástí stabilního systému lexikálních významů jazyka. Lze tedy rozlišovat přenesený význam slova a přenesené užití (srov. Jakaitienė E., 1980, p. 39; Kėzytė S. 1961, p. 236; Pikčilingis J., 1975, p. 235–236). Vždyť ne každý případ užití slova v přeneseném významu již znamená, že získalo ustálený přenesený význam. Ne vždy je snadné odlišit přenesený význam slova od jeho přeneseného užití, protože zde chybějí přísná kritéria. Přenesené užití slova, které se vyskytuje pouze v určitých případech, se navíc může v jazyce rozšířit, ustálit a tím se změnit v samostatný přenesený význam slova.

Přenesené užití slova má situační, nahodilou povahu a zpravidla dodává promluvě zesílené emocionálně-expresivní zabarvení ve srovnání s rozšířeným, běžným přeneseným významem slova. Při užívání slov v přeneseném významu je proto třeba přihlížet ke stylové vrstvě promluvy a stylistickým požadavkům kontextu. Např. v no-

146

vých slovních spojeních se přenesené významy slov a termínů mohou užívat v umělecké literatuře. Speciální terminologie jako zdroj expresivních jazykových prostředků výrazně proniká do publicistiky.

Slova a termíny v přeneseném významu lze užívat k různým stylistickým účelům, přesto je však třeba se vyvarovat jejich záměrného a neodůvodněného užívání v těchto významech:

Nábytek – průvodci člověka LM 1978 31; ...olympiáda — to je symbol míru a přátelství mezi národy. Ti, kdo tomu nerozumějí nebo předstírají, že tomu nerozumějí, se vědomě stavějí do role „atletů studené války“... T 1980 38; ...proces rozluky a přerušení vztahu — to není jen morální havárie osobnosti, ale také nepochybně nižší pracovní ukazatele K 1978 9 88; citadela zdraví a krásy Š 1978 28; obrazovka olympijských her T 1978 223; obrazovka míru a přátelství T 1978 121; ...teorie čísel je polygon, na němž se zkouší síla moderních matematických nástrojů MG 1979 11 3; polygon výraznosti JG 1979 11 28; ...diplomacie v rodině — to je svérázná rodinná terapie TM 1978 8 17; terasa splněných snů T 1978 180 a další.

3. 2. Zmenšování sémantického rozsahu slov. Slovní zásoba litevského spisovného jazyka v sovětském období se vyznačuje nejen vznikem velkého množství nových významů slov, ale také zmenšováním sémantického rozsahu některých z nich. Např.:

pra非常ymas (žádost) — ztrácí význam, který mělo za dřívějších společenských vztahů; nyní se v tomto významu užívá slovo pareiškimas DLKŽ₁ 508;

seniūnas, -ė (starosta) — rovněž ztratilo význam správce vesnice; nyní označuje představeného zvoleného v nějaké skupině, srov.: Aukščiausiosios Tarybos seniūnas (trš.), kurso seniūnas DLKŽ₁ 693;

tarnas, tarnaitė (sluha, služka) — již neoznačuje námezdní služebnictvo. Nyní se tak nazývá člověk, který vykonává něčí vůli, srov.: deputatas — liaudies tarnas DLKŽ₁ 837.

V oficiální slovní zásobě se již neužívají ve významu vykořisťovaných námezdních pracovníků ani slova merga, bernas, pusbernis, pusmergė. V těchto významech se stejně jako další podobná slova vyskytují pouze v umělecké a historické literatuře.

4. Zúžení užívání slov a slovních spojení

Vedle vzniku nových slov a změn jejich významů dochází také k procesu zužování užívání některých slov. Mnohá slova a slovní spojení, široce rozšířená v letech nadvlády buržoazie, mizí z aktivního užívání nebo zanikají. Týká se to zejména té části slovní zásoby litevského spisovného jazyka, která byla spojena se starým režimem,

10*

147

starým administrativně-státním systémem a označovala společenské vztahy, které již náležejí minulosti.

Z aktivního užívání odešla především slova a slovní spojení označující orgány vykořisťování pracujících a buržoazní administrativně-řídicí aparát, tj. názvy orgánů buržoazní moci, jejích institucí, privilegií, stavovských rozdílů, funkcí, hodností a titulů:

antstolis DLKŽ₁ 18, nuovada DLKŽ₁ 451, nuovadas DLKŽ₁ 451, ponas DLKŽ₁ 583, ponia DLKŽ₁ 583, prievaiždas DLKŽ₁ 611, urmininkas, -ė DLKŽ₁ 877, valdininkas, -ė DLKŽ₁ 913, verslininkas, -ė DLKŽ₁ 928, viršaitis DLKŽ₁ 944;

burmistras DLKŽ₁ 93, departamentas DLKŽ₁ 114, grafas DLKŽ₁ 181, policija DLKŽ₁ 582, policininkas DLKŽ₁ 582;

savivaldybė DLKŽ₁ 688;

darbo birža DLKŽ₁ 82, policijos viršininkas RLKŽ II 206.

Po kolektivizaci ztratila aktuálnost také slova označující formy starého, individuálního užívání půdy:

dvaras DLKŽ₁ 139, palivarkas DLKŽ 537, pusininkystė DLKŽ₁ 641;

bajordvaris LKŽ I 571, bajorkaimis LKŽ I 572.

V socialistické vesnici se přestala užívat nebo přešla do pasivní slovní zásoby slova označující vesnické vykořisťovatele, vládnoucí třídu vesnice:

dvarininkas, -ė DLKŽ₁ 139, tijūnas DLKŽ₁ 849, valakininkas, -ė DLKŽ₁ 912;

didžiažemis, -ė DLKŽ₁ 118, dvarponis, -ė DLKŽ₁ 139.

Z aktivního užívání vymizela slova označující vesnickou chudinu, vykořisťované a jevy jejich každodenního života:

duoneliautojas, -a DLKŽ₁ 137, gry tel ninkas, -ė DLKŽ₁ 188, kampininkas, -ė DLKŽ₁ 280, kumetynis DLKŽ₁ 344, kumetis, -ė DLKŽ₁ 344, palūkanos DLKŽ₁ 496, palūkininkas, -ė DLKŽ₁ 496, prasčiokas, -ė DLKŽ₁ 595, pusininkas, -ė DLKŽ₁ 641, sklypininkas, -ė DLKŽ₁ 712, trobelininkas, -ė DLKŽ₁ 864, varguolis, -ė DLKŽ₁ 918, vekselis DLKŽ₁ 925.

S rozvojem techniky a zlepšováním podmínek materiálního života zmizela nebo mizí z aktivního užívání také mnohá slova označující předměty a nástroje domácí potřeby a každodenního života:

arklas DLKŽ₁ 41, aukštinis DLKŽ₁ 63, dūminė DLKŽ₁ 135, kultuvas DLKŽ₁ 343, spragilas DLKŽ₁ 732, milinys DLKŽ₁ 401, naginės DLKŽ₁ 414, piesta DLKŽ₁ 560, smuklė DLKŽ₁ 724, smuklininkas, -ė DLKŽ₁ 724, spingsulė DLKŽ₁ 731, svirnas DLKŽ₁ 801, vyža DLKŽ₁ 949.

V letech sovětské moci došlo k zásadní přestavbě systému lidového školství, a proto z jazyka vymizela slova a slovní spojení označující vzdělávací instituce staré doby:

gimnazija DLKŽ₁ 173, progimnazija DLKŽ₁ 632;

klասikinė gimnazija (rš.), mergaičių gimnazija RLKŽ I 174, mokytojų seminarija DLKŽ₁ 691, realinė gimnazija DLKŽ 662.

148

Stále méně se užívají také slova označující žáky těchto vzdělávacích institucí: gimnazistas, -ė DLKŽ₁ 173, seminaristas, -ė DLKŽ₁ 692.

Výrazně se zúžila také oblast užívání náboženské slovní zásoby: gavėnia DLKŽ₁ 166, pamaldos DLKŽ₁ 496, pasninkavimas DLKŽ₁ 522, vienuolynas DLKŽ₁ 937, vienulis, -ė DLKŽ₁ 937; kapelionas DLKŽ₁ 282, komunija DLKŽ₁ 324, mišios DLKŽ₁ 405, sutana DLKŽ₁ 790; bažnytinė vėliava RLKŽ II 568, paviktinė sutana RLKŽ II 189, vakarinės pamaldos DLKŽ₁ 496.

Stále méně se užívá nebo z aktivní slovní zásoby jazyka zcela mizí také mnoho dalších slov označujících neaktuální, zastaralé pojmy: parapijietis, -ė DLKŽ₁ 506, pasaulietis, -ė DLKŽ₁ 512, sodietis, -ė DLKŽ₁ 726.

Samozřejmě ne všechna zastaralá slova a slovní spojení mizí z aktivního užívání současně; někdy za určitých okolností v jazyce koexistují s novými slovy. V Litevské SSR se po určitou dobu zachovalo staré administrativní členění, takže v aktivním užívání litevského spisovného jazyka koexistovala slova valsčius, apskritis a apylinkė, rajonas.

S upevňováním nových forem společenského života však taková zastaralá slova přece jen ustoupila novým. Mnohá z nich se zařadila do historické slovní zásoby nebo se někdy užívají k označení jevů minulosti či života v kapitalistických zemích.

V posledních desetiletích zastarala, začala se užívat méně často nebo přešla do pasivní slovní zásoby také některá slovní spojení, která se v litevském spisovném jazyce objevila v letech sovětské moci: kuopelė DLKŽ₁ 345; baltagvardietis, -ė DLKŽ₁ 69, raudonarmietis, -ė DLKŽ₁ 654, raudongvardietis, -ė DLKŽ₁ 654; ežeras DLKŽ₁ 179, nepas DLKŽ₁ 493; darbininkų fakultetas RLKŽ II 330, liaudies komisaras DLKŽ₁ 323, liaudies komisariatas DLKŽ₁ 323, revoliucinis komitetas T 1978 278; kaimo vargarmenės komitetas DLKŽ₁ 918, Liaudies komisarų taryba RLKŽ II 446.

Tato slova se v litevštině objevila v době, kdy předměty a jevy, které označovala, již patřily nebo začínaly patřit minulosti. I dnes se mohou užívat ve vztahu k nedávné minulosti sovětského období.

To jsou v obecných rysech významné jevy, k nimž došlo a dochází ve slovní zásobě litevského spisovného jazyka v sovětském období. Základním z nich je rozšiřování slovní zásoby: v uvedeném období se litevský jazyk obohatil o podstatně větší počet nových slov a slovních spojení než kdykoli předtím. Do pasivní slovní zásoby přešlo mnohem méně slov. Studium uvedených procesů již začalo, avšak mnoho otázek vývoje slovní zásoby litevského spisovného jazyka stále čeká na své badatele.

149

Seznam používaných zkratek

BTŽ – Botanikos terminų žodynas. – V., 1965.

BulotSG – Bulota J. Smeigtuko galvutė: Humoreskos. – V., 1973.

DLKŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. – V., 1954.

DLKŽ₁ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 2 leid., papild. – V., 1972.

FTŽ – Fizikos terminų žodynas. – V., 1979.

JG – Jaunimo gretos.

K – Komunistas.

KE – Smolka K. Kaip elgtis. Žmogus tarp žmonių. – V., 1978.

KKult – Kalbos kultūra.

KS – Keidinas M. Kosmoso spąstuose. – V., 1973.

KV – Kalba Vilnius.

LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas. – V., 1956–1978, t. 1–11.

LM – Literatūra ir menas.

LR – Kiseliovas V. Linksmasis romanas. – V., 1976.

LRKŽ – Lyberis A. Lietuvių–rusų kalbų žodynas. – V., 1971.

MADK – Arlაზovas M., Arskis F., Azernikovas V. etc. Maži apsakymai apie didįjį kosmosą: Noriu žinoti. – V., 1965.

MATŽ – Aiškinamasis medienos apdirbimo terminų žodynas. – V., 1971.

MG – Mokslas ir gyvenimas.

MK – Mūsų kalba.

MLTE – Mažoji lietuviškoji tarybinė enciklopedija. – V., 1971, t. 3.

MNV – Mokslo naujienos visiems.

MT – Mokslas ir technika.

MTŽ – Melioracijos terminų žodynas. – V., 1960.

P – Pergalė.

PiktJV – Pikturna I. Jūrų vėjai: Apsakymai. – V., 1975.

RamSŠŽ – Ramuckas J. Surask savo žvaigždę: Apyrąžė. – V., 1975.

RLKŽ – Rusų–lietuvių kalbų žodynas. – V., 1967, t. 1–2.

rš. – spisy z předválečného období, které nemají samostatné zkratky.

RV – Raudonoji vėliava.

S – Sportas.

SA – Ochrana zdraví.

SluckUMN – Sluckis M. Uostas mano – neramus. – V., 1968.

STTŽ – Kairys V., Kaminskas A., Kudirka Z. aj. Rusko-litevsko-anglický slovník termínů výpočetní techniky. – V., 1971.

Š – Maják.

ŠBSK – Popovas S. Šiuolaikinės buržuazinės sociologijos kritika. – V., 1969.

T – Pravda.

TLR – Tarybų Lietuvos rašytojai. – V., 1977, t. 1.

TM – Sovětská žena.

trš. – spisy ze sovětského období, které nemají samostatné zkratky.

TŽŽ – Tarptautinių žodžių žodynas. – V., 1969.

VN – Večerní zprávy.

ŽŪ – Zemědělství.

ŽŪTŽ – Anskaitis V., Kilas M. Rusko-litevský slovník zemědělských termínů. – V., 1971.

П – Pravda.

СЛ – Sovětská Litva.

150

СПИСОК ЛИТЕРАТУРЫ

Маркс К. Критика политической экономии (Черновой набросок 1857—1858 годов). — Маркс К., Энгельс Ф. Соч. 2-е изд., т. 46, ч. 1, с. 49—508

Маркс К., Энгельс Ф. Немецкая идеология. — Соч. 2-е изд., т. 3, с. 7—544.

Энгельс Ф. Письмо Энгельса Йозефу Блоху в Кенигсберг. Лондон, 21 (—22) сент. 1890 г. — Маркс К., Энгельс Ф. Соч. 2-е изд., т. 37, с. 393—397.

Ленин В. И. О праве наций на самоопределение. — Полн. собр. соч. (ПСС), т. 25, с. 255—320.

Конституция (Основной Закон) Союза Советских Социалистических Республик. — М., 1977.

Андреев Н. Д. Язык в обществе, используемом кибернетические машины. — В кн.: Вопросы социальной лингвистики: Сб. статей. Л., 1969.

Баркаускас А. Моя республика. — Вильнюс, 1980.

Виноградов В. В. Вступительное слово. — В кн.: Вопросы терминологии: Материалы Всесоюз. терминологического совещания 25—29 мая 1959 г. М., 1961, с. 3—10.

Дешериев Ю. Д. Социальная лингвистика: К основам общей теории / АН СССР. — М., 1977.

Дешериев Ю. Д. Проблема функционального развития языков и задачи социолингвистики. — В кн.: Язык и общество. М., 1968, с. 55—81.

Жирмунский В. М. Марксизм и социальная лингвистика. — В кн.: Вопросы социальной лингвистики. Л., 1969, с. 5—25.

Исаев М. И. Языковое строительство как один из важнейших экстралингвистических факторов развития языка. — В кн.: Язык и общество. М., 1968, с. 81—99.

Исаев М. И. Языковая политика и языковое строительство в культурной революции. — В кн.: Развитие языков и культур народов СССР в их взаимосвязи и взаимодействии. Уфа, 1976, с. 57—66.

Кон И. С. История и социология (О некоторых проблемах современной буржуазной социологии). — Вопросы философии, 1970, № 8, с. 79—90.

Литовская ССР / Главная редакция энциклопедий, Гл. ред. Й. Зинкус. — Вильнюс, 1980.

Русский язык и советское общество. Лексика современного русского литературного языка / Под ред. М. В. Панова. — М., 1968.

Филин Ф. П. К проблеме социальной обусловленности языка. — В кн.: Язык и общество. М., 1968, с. 5—22.

Харутюг В. О смысле и содержании марксистско-ленинской концепции языка. — В кн.: Актуальные проблемы языкознания ГДР: Язык — идеология — общество. М., 1979, с. 27—47.

Шмелев Д. Н. Проблемы семантического анализа лексики (на материале русского языка). — М., 1973.

Шмелев Д. Н. О семантических изменениях в современном русском языке. — В кн.: Развитие грамматики и лексики современного русского языка. М., 1964, с. 4—17.

Griškevičius P. TSRS tautų greto­se. — V., 1980.

Griškevičius P. Vieningose TSRS tautų greto­se. — Komunistas, 1980, Nr. 7, p. 11—21.

Grobė R., Neubert A. Thesen zur marxistisch-leninistischen Soziolinguistik. — In: Beiträge zur Soziolinguistik: Linguistische Studien. Halle (Saale), 1974, S. 9—24.

Jakaitienė E. Lietuvių kalbos leksikologija. — V., 1980.

Kėzytė S. Perkeltinės žodžio reikšmės ir jų pateikimas „Lietuvių kalbos žodyne“. — Kn.: Lietuvių kalbotyros klausimai, 1961, t. 4, p. 233—253.

Kėzytė S. Žodžio reikšmės platėjimo atvejų pateikimas „Lietuvių kalbos žodyne“. — Lietuvos TSR MA darbai. A serija, 1972, t. 2(39), p. 105—120.

Lyberis A., Ulvydas K. Lietuvių literatūrinės kalbos leksikos praturtėjimas tarybinės santvarkos metais. — Kn.: Literatūra ir kalba, 1958, t. 3, p. 31—110.

Lietuvos TSR liaudies ūkis per 40 metų. — V., 1980.

151

Neubert A. Zu Gegenstand und Grundbegriffen einer marxistisch-leninistischen Soziolinguistik. – In: Beiträge zur Soziolinguistik. Linguistische Studien. Halle (Saale), 1974, S. 25–46.

Pikčilingis J. Lietuvių kalbos stilistika. – V., 1975, t. 2.

Schmidt W. Das Verhältnis von Sprache und Politik als Gegenstand der marxistisch-leninistischen Sprachwirkungsforschung. – In: Sprache und Ideologie, Halle (Saale), 1972, S. 9–35.

Simonaitytė V. Terminų vartojimas perkeltinėmis reikšmėmis. – Kalbos kultūra, 1980, sąs. 39, p. 20–24.

Simonaitytė V. Kosmoso leksika. – Kalbos kultūra, 1981, sąs. 40, p. 7–11.

Šepetys L. Tarybiniam žmogui: LTSR mokslo ir kultūros pasiekimai bei uždaviniai. – Komunistas, 1980, Nr. 9, p. 7–15.

Tarybų Lietuvai 25 metai. – V., 1965.

V. SIMONAITYTĖ

KURIOS NE KURIOS TARYBINIŲ METŲ LIETUVIŲ LITERATŪRINĖS KALBOS LEKSIKOS RAIDOS KRYPTYS

Reziumė

Lietuvių literatūrinės kalbos raida tarybiniais metais suintensyvėjo. Tai susiję su daugelio socialinių faktorių. Dideli socialinio, ekonominio ir kultūrinio tarybinės visuomenės gyvenimo pakitimai atsispindi kalboje, pirmiausia jos leksikoje, ir prisideda prie jos raidos. Tarybinių metų lietuvių literatūrinės kalbos leksikai turėjo įtakos ir kalbos vartotojų sudėties permainos.

Tarybiniais metais lietuvių literatūrinė kalba išplėtė savo vartojimo sferą. Lietuvių literatūrinė kalba dabar vartojama visose gyvenimo srityse.

Tarybų valdžios metais vyksta intensyvus bendravimas ir bendradarbiavimas su visomis šalies tautomis ir tautybėmis veikia ne vien ekonomiką, techniką, kultūrą, bet kartu ir lietuvių literatūrinę kalbą. Suaktyvėję lietuvių ir rusų kalbų kontaktai sustiprino rusų kalbos poveikį lietuvių literatūrinei kalbai, ypač jos leksikai. Per rusų kalbą į lietuvių literatūrinę kalbą ateina daug naujų sąvokų su jų pavadinimais. Rusų kalba daro įtaką lietuvių literatūrinės kalbos kai kurių žodžių darybos tipų aktyvizacijai bei žodžių reikšmių kitimui. Kūrybiškai panaudodami tą įtaką, lietuvių literatūrinę kalbą darome lankstesnę ir veiksmingesnę.

Judriausia literatūrinės kalbos dalis yra leksika. Leksikos pakitimai yra įvairūs: kinta žodžių reikšmės, atsiranda naujų žodžių ir žodžių junginių, o dalis jų pasitraukia į pasyviąją žodyno atsargą arba visai išeina iš vartosenos.

Kaip ir anksčiau, tarybiniais metais svarbiausia lietuvių literatūrinės kalbos leksikos raidos kryptis yra naujų žodžių ir žodžių junginių atsiradimas.

Jais ypač pasipildė tos leksikos sritys, kurios nusako mokslo pažangą, masinį-politinį darbą, kultūrinį bei meninį gyvenimą, pramonės, žemės ūkio raidą. Pasirodė daug žodžių ir žodžių junginių, apibūdinančių fizinio auklėjimo ir sporto sritį, pradeda formuotis ir nauja leksikos sritis – kosmoso leksika.

Svarbi lietuvių literatūrinės kalbos leksikos raidos kryptis tarybiniais metais yra ir žodžių reikšmių kitimas. Pagrindiniai lietuvių literatūrinės kalbos žodžių reikšmių kitimo būdai yra šie: žodžių reikšmių gausėjimas, žodžių reikšmių perkėlimas ir žodžių reikšmių mažėjimas. Reikšmių gausėjimui lemiamos įtakos turėjo naujas gyvenimas ir naujos visuomeninių santykių formos. Tarybiniais metais daugelis žodžių įgijo naujų reikšmių arba naujų reikšmės atspalvių.

Suaktyvėjo ir reikšmių perkėlimo procesas. Perkeltines reikšmes paprastai įgyja aktualiausių sričių žodžiai bei terminai. Vartojant perkeltinėmis reikšmėmis žodžius, būtina atsižvelgti į kalbos stilių, į stilistinius konteksto poreikius, bet įmantraus ir nepagrįsto vartojimo šiomis reikšmėmis vis dėlto reikia vengti.

Tarybinių metų lietuvių literatūrinėje kalboje pastebimas ir kai kurių žodžių reikšmių mažėjimo procesas. Iš žodžių reikšmių mažėjimo pavyzdžių galima nurodyti senūną (dabar reiškia tik išrinktą kokios nors grupės vyresnįjį), plg.: Aukščiausiosios Tarybos seniūnas, kurso seniūnas.

152

Tarybiniais metais pastebima ir kai kurių žodžių bei žodžių junginių vartosenos siaurėjimas arba pasitraukimas į pasyviąją žodyno atsargą. Iš aktyviosios vartosenos pirmiausia pasitraukė tie žodžiai ir žodžių junginiai, kuriais nusakomas buržuazinis administracinis valdymo aparatas, seni visuomeniniai ir politiniai santykiai, praeities ekonomika, kultūra, švietimas, buitis, papročiai. Tokie žodžiai ir žodžių junginiai tampa literatūrinės kalbos istorija.

Bendroji lietuvių literatūrinės kalbos leksikos raidos kryptis yra žodyno plėtimasis: lietuvių kalba tarybiniais metais daugiau naujų žodžių ir žodžių junginių įgijo, negu jų prarado.

V. SIMONAITYTĖ

SOME DEVELOPMENT TENDENCIES OF THE VOCABULARY OF THE LITHUANIAN LITERARY LANGUAGE IN THE SOVIET PERIOD

Summary

The development of the Lithuanian literary language in the Soviet period has greatly intensified. This intensification is due to many social factors. The vocabulary of the Lithuanian literary language of the Soviet period has also been influenced by changes in the language users’ structure.

In the Soviet years the Lithuanian literary language has widened the sphere of its usage: it is being used in all the fields of our life. The contacts between the Lithuanian and Russian languages that have become more active intensify the influence of the Russian language on the Lithuanian literary language, its vocabulary in particular. The creative use of this influence makes the Lithuanian literary language more flexible and effective.

Vocabulary is the most lively part of the literary language. Various are its changes: new words and word combinations turn up, the meanings of the words change, some words and word combinations become part of the passive vocabulary or disappear completely. In the Soviet years, as well as in the previous period, the main trend in the development of the Lithuanian literary language is the rise of new words and word combinations. Another important trend is changes in the meanings of the words. The principal ways of changes in the word meanings in the Lithuanian literary language are as follows: increase of the word meanings, division of the word meanings and decrease of the word meanings. In the Soviet years the narrowing of usage of some words and word combinations has also been observed.

The general development tendency of the Lithuanian literary language vocabulary is its broadening: in the Soviet years the number of the words and word combinations acquired exceeds that of the lost.