МОКСЛО КАЛБОС КУЛТУРОС ИР ТЕРМИНОЛОГИЈОС ПРОБЛЕМОС

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXIV (1985)

IGOR JEVTICHUANOVIČ OŽIGOV

VĚDECKOTECHNICKÁ REVOLUCE A PROBLÉMY TERMINOLOGIE FYZIKY

Vědeckotechnická revoluce (VTR) je globální, složitý, vícestupňový a mnohostranný jev v životě lidstva, který zasahuje základní zájmy lidí. VTR se rozvíjí v historických podmínkách, v nichž se ustavily dva společensko-politické a ekonomické systémy. V současné etapě jsou vztahy mezi světem socialismu a světem kapitalismu do značné míry vyhrocovány ideology kapitalismu, především úsilím představitelů vojensko-průmyslového komplexu USA.

Hlavní rysy VTR se zřetelně projevily na přelomu poloviny 20. století. Z historického hlediska se VTR vyznačuje stále rychlejším rozvojem ekonomiky, průmyslu, vědy a techniky. Vznikají nové obory a oblasti poznání (kosmonautika, polovodiče, kvantové krystaly, tekuté krystaly, ultravysoká čistota látek, látky s uspořádanou magnetickou strukturou, vláknová optika, integrované tištěné obvody, povrchové materiály, supravodiče, polymery aj.). Zintenzivňuje se pracovní a duchovní činnost člověka i celé společnosti. Mezistátní vztahy se výrazně prohlubují. Na všech úrovních narůstají mezinárodní vazby. Vzrůstá výměna myšlenek. Rozvoj států a národů však probíhá nerovnoměrně a úrovně, kterých dosáhly, se liší. V průmyslu se přechází k automatizovaným a linkovým výrobním systémům, vyvíjí se a zavádí robotika. Řízení výroby a společenské činnosti se stále více uskutečňuje pomocí elektronické techniky, počítačů, automatizovaných řídicích systémů a systémů počítačem podporovaného projektování. Vznikají nové obory vědy a techniky na pomezí jednotlivých věd (bionika, biofyzika, biochemie, molekulární biologie, průmyslová mikrobiologie aj.). Objevují se komplexní úkoly a globální problémy (využití sluneční energie, ochrana životního prostředí, prognózování).

Celý tento proces provází velké množství překladů technických, vědeckých a dalších textů. Každý jazyk má přitom vlastní pravidla, tradice a postupy v terminologii a při tvorbě termínů.

107

Za těchto podmínek vznikají v oblasti komunikace a jazyka vědy specifické úkoly týkající se vědeckotechnické terminologie. Uveďme některé z nich.

1. Vypracovat jednotný pojmový aparát a terminologii pro problematiku VTR, které by usnadnily rozšiřování mezinárodní spolupráce.

2. Dále zdokonalovat pojmový aparát a terminologii k filozofickým otázkám VTR z hlediska konstruktivní práce pokrokových vědců ve všech zemích, zejména pak otázek týkajících se výrobní a vědecké činnosti v naší zemi, a zohledňovat nutnost kritiky „technologického determinismu“, který vede k buržoazní filozofické koncepci konvergence společnosti, i „technologického pesimismu“, jenž vede k neopodstatněné kritice vědy a techniky ¹.

3. Organizovat soustavnou a produktivní masovou činnost terminologických orgánů na všech úrovních v souladu s jejich postavením (v rámci Akademie věd, státní normalizační instituce, informačních vědeckovýzkumných ústavů, vysokých škol, překladatelských organizací, redakcí, nakladatelství, knihoven aj.).

4. Zvyšovat terminologické povědomí vědeckotechnické inteligence a formovat u širokých vrstev obyvatelstva uvědomělý a aktivní postoj k otázkám terminologie, překladu z cizích jazyků atd.

5. Uspořádat terminologii v základních oborech a standardizovat ji v aplikovaných a výrobních oborech vědy a techniky. Terminologickou normalizaci je přitom třeba provádět v těchto oborech s přihlédnutím k jejich vzájemným vazbám a závislostem a v určitém pořadí ².

Výbor pro vědeckotechnickou terminologii Akademie věd SSSR (dále jen VVT), založený před 50 lety, se věnuje³ mimo jiné uspořádávání terminologie v základních oborech fyziky. Terminologie teoretické mechaniky a termodynamiky již byla uspořádána. Obdobná práce v oblasti kvantové mechaniky a kvantové teorie pevných látek se dokončuje. Plánuje se uspořádání terminologie v dalších oborech fyziky.

Na základě zkušeností z práce vědeckých komisí VVT a analýzy nového terminologického materiálu obsaženého ve vědeckých časopisech a monografiích o fyzice lze vyvodit některé závěry a formulovat problémy, které vznikají při uspořádávání terminologie.

¹ См.: Марксистско-ленинская теория НТР.— Вопросы философии, 1974, № 2, с. 3—14.

² Viz: Ožigov I. E. O plánování prací na uspořádání vědeckotechnické terminologie.— In: Problémy rozvoje a uspořádávání terminologie v akademiích věd svazových republik. M., 1983, s. 122—126.

³ Viz: Sidorov V. I., Kandelaki T. L. Metodologické aspekty terminologické práce Výboru pro vědeckotechnickou terminologii Akademie věd SSSR.— VJ, 1983, č. 2, s. 3—8.

108

Je účelné uspořádávat terminologii především podle uzlových témat, která obsahují pojmy a termíny sloužící jako výchozí pro jiné terminologické systémy. Výběr uzlových témat lze usnadnit sestavením „stromu věd“ (z hlediska terminologie). Pomocí tohoto „stromu“ lze snáze sestavit posloupnost a plán prací na uspořádání terminologie.

Mnoho nových termínů se vyznačuje nedostatečnou stručností. Jsou těžkopádné a mnohoslovné. Zkrácené podoby termínů a zkratky se využívají nedostatečně. Např.: anomální rudý posuv kvasihvězdných objektů, model КРЭЛ v teorii chemické vazby v krystalických pevných látkách, celková energie vazby v kovalentních krystalech se značným podílem iontovosti.

Výrazným rysem současné terminologie je stále sílící příliv neopodstatněných cizích výpůjček, zejména anglicismů, např.: бутстрэп, драйвер, децимация, пиннинг, скейлинг a další. Analýza ukázala, že někteří fyzikové-překladatelé nekriticky a ve velkém zavádějí a používají cizojazyčné výpůjčky. Tím získávají cizojazyčné výpůjčky, které se objevily v našem tisku, podporu a snadněji se šíří, i když jsou nevhodné.

Vyskytuje se také značné množství termínů typu „kentaur“, např.: грандобъединение, грубые переменные, духовые состояния в перовскитах, модель системы с недиагональным дальним порядком.

V oblastech poznání, kde chybí názornost nebo jsou pojmy složité svou strukturou (elementární částice, statistická fyzika), se používají termíny s výrazným emocionálním zabarvením, např.: дьявольская лестница, красота, очарование a další.

Jako jedno z opatření k překonání obtíží při rozvíjení fyzikální terminologie se navrhuje podporovat přechod od pasivní tvorby termínů k aktivní. Za tímto účelem je třeba praktikovat sestavování stručných příruček-instrukcí a příruček-doporučení pro tvorbu termínů a široce je šířit mezi technickou inteligencí. Podle našeho názoru by tyto příručky-doporučení pro tvorbu termínů neměly být pouhými souhrny dosavadních základních metodologických a metodických prací. Měly by obsahovat také soustavu pravidel, zobecnění a postupů práce s konkrétním materiálem, tím spíše, že nové termíny se zavádějí především v těch oblastech poznání a v těch terminologických systémech, které dosud nebyly uspořádány.

Dalším aspektem současných problémů terminologie v souvislosti s vědeckotechnickou revolucí je zohlednění a obratné skloubení heuristických a konzervačních tendencí v terminologických systémech⁴.

⁴ Viz: Ожигов И. Е., Пахомов А. С. O některých otázkách informačního zabezpečení vědeckovýzkumné práce a pedagogické činnosti

109

Uspořádaná terminologická soustava uchovává (konzervuje) poznatky na určité etapě a je pokladnicí pro využívání poznání. Hraje také roli jakéhosi nástroje pro zkoumání systému pojmů a v rámci svých mezí má heuristické vlastnosti. Jednotlivé pojmy se objevují, vznikají, formují a dávají podnět ke vzniku nových termínů, které logicky zaujímají své místo v terminologické soustavě.

Vypracovaný (uspořádaný) systém termínů jakožto bezrozporný slovní odraz systému pojmů nejen usnadňuje proces myšlení a praktického využívání poznání v dané etapě (v průmyslu apod.), ale také přispívá k dalšímu rozvoji vědy a techniky a k přechodu na novou úroveň poznání.

Vedle toho mohou konzervační a heuristické tendence v určité etapě hrát negativní roli, neboť vyjadřují tradiční přístup k vědeckým problémům. Dochází k tomu například v „slepých uličkách“ ve vývoji vědy, kdy je třeba přehodnotit základy systému pojmů a jemu odpovídajícího systému termínů.

Za nežádoucí jev ve vědeckém jazyce je třeba označit také případy neopodstatněného používání přesných fyzikálních a matematických termínů v jiných oblastech poznání, například: алгоритм, диссипация, множество, строгое доказательство, функция состояния a další.

na příkladu terminologické práce ve fyzice.—In: Celosvazová konference „Problémy informačního zabezpečení základního a aplikovaného vědeckého výzkumu ve světle usnesení XXVI. sjezdu KSSS“: Teze referátů a sdělení. Moskva, 1982, část 1, s. 146—149.