MOKSLO KALBOS KULTŪROS IR TERMINOLOGIJOS PROBLEMOS

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXIV (1985)

АЛЛА ВЯЧЕСЛАВОВНА КРЫЖАНОВСКАЯ

KLASIFIKAČNÍ ASPEKT DEFINICE TERMÍNU

V teorii a praxi současné terminologické vědy je stále pociťována potřeba oddělit terminologickou slovní zásobu od neterminologické, přičemž vzhledem ke specifické povaze odborného slova je nutné přistupovat k významu termínu — zvláštního pojmenování z oblasti vědecké, technické a praktické činnosti, které funguje v oblasti profesní komunikace¹ — s mimořádnou odpovědností. Tato potřeba se zvláště zesiluje v souvislosti s prudkým rozvojem oborové terminologie: každodenně do ní spolu s dalšími prvky vědeckého stylu vstupují nové termíny.

Proto se v lingvistické teorii hledají objektivní znaky, které by mohly pomoci při bezchybném určování termínu. Povaha vědeckého, odborného termínu je v domácí i zahraniční literatuře prozkoumána poměrně důkladně. Termíny jsou definovány jako pojmenování systému pojmů (reálií) vědy, techniky, úředního jazyka a jejich odrazu ve výrobě, společenském životě nebo v jednotlivých oblastech; každý termín v těchto oblastech přitom má společensky uvědomovaný význam². Problém definice termínu však zůstává aktuální a obtížný. Stačí říci, že zdaleka ne všechny slovníky lingvistické terminologie zahrnují tento pojem do svého slovníku; například jej nenajdeme v práci E. Hampa³; v jiných případech je jako lingvistický termín definována terminologie, zatímco definice jednotlivé reálie chybí⁴. Existuje několik důvodů, proč je třeba znovu přistoupit k upřesnění definice termínu: aktuální potřeba neustálého uspořádávání termínů, které se nepřetržitě objevují v souvislosti se zrychlováním vědeckotechnického pokroku; požadavky vědeckotechnické praxe na sjednocení jednotlivých oborových terminologií; složité vzájemné působení terminologie s obecně užívanou neterminologickou

¹ Даниленко В. П. Русская терминология/Опыт лингвистического описания.— М.: Наука, 1977, с. 3, 201.

² Ахманова О. С. Лингвистическое значение и его разновидности.— В кн.: Проблемы знака и значения. М., 1969, с. 110.

³ Хэмп Э. Словарь американской лингвистической терминологии.— М.: Прогресс, 1964.— 264 с.

⁴ Марузо Ж. Словарь лингвистических терминов.— М.: Иностр. лит-ра, 1960, с. 308.

85

slovní zásobou a oborovou nomenklaturou. Uvedené důvody podněcují hledání optimálních způsobů definování termínu při jeho zařazování do příslušného oborového nebo obecného terminologického systému.

Tyto podněty jsou do jisté míry oslabovány doporučeními ohledně definování termínu, která jsou již součástí vědeckého diskurzu. Na jejich základě lexikografové z praxe odlišují termín od netermínu a zpracovávají lexikografické popisy terminologie jednoho či několika jazyků. Příslušné termíny používají odborníci z různých oborů vědy a techniky. Srovnávací analýza výběru termínů v několika slovnících popisujících terminologii téhož oboru však odhaluje velké množství rozdílů souvisejících s obtížemi při určování terminologické povahy slova.

V tom spočívá důvod pokračujícího rozpracovávání teoretických problémů terminologické vědy, které do zdánlivě všem jasných tvrzení vnáší určitá upřesnění a korekce. Chceme-li odpovědět na otázku, zda je třeba podrobněji definovat podstatu termínu, připomeňme některé obecně známé pravdy. Jedna z nich spočívá v tom, že vědeckého účinku při definování termínu dosahujeme tehdy, bereme-li v úvahu jak materiálně-jazykovou podstatu termínu (jeho sémantickou přesnost, příslušnost k vědeckému stylu apod.), tak dialektický charakter jeho vztahu k jiným prvkům lexikálního systému daného národního jazyka (literárním i neliterárním — nářečním, slangovým apod.) a rovněž k prvkům jiných národních jazyků, neboť při vzájemném působení s nimi se mohou částečně projevovat integrační procesy⁵.

Současná terminologická věda zde disponuje řadou vědeckých poznatků: za účelem uspořádání terminologie se analyzují sémantické vlastnosti jednotlivých termínů, jejich lexikálně-sémantických variant a skupin (monosémické a polysémické termíny, synonyma, antonyma a homonyma) z hlediska logické uspořádanosti jejich obsahu i jazykové, zejména strukturální a lexikálně-systémové účelnosti. A zatímco logikou terminologického systému se zabývá logika a věnuje zvláštní pozornost přísnosti klasifikačních základů a souladu termínů s kategoriemi pojmů⁶, všechny ostatní uvedené otázky spadají do kompetence lingvistické terminologické vědy.

Systematičnost organizace termínů je všeobecně uznávána a na této vlastnosti jsou založeny různé klasifikace termínů. K základním prin-

⁵ Bulachovskyj L. A. Vznik ukrajinštiny a její postavení mezi ostatními slovanskými jazyky.— Kyjev: Rad. škola, 1948, s. 3.

⁶ Даниленко В. П. Русская терминология, с. 3.

86

Dalším z klasifikačních principů spojených s pojmovou povahou termínů je faktor příslušnosti slova k podjazyku určité oblasti služeb a popisu činnosti v těchto oblastech ⁷. To umožňuje v případě potřeby odlišit termín od netermínu s přihlédnutím k tomu, že terminologie zahrnuje širokou škálu sémantických rozsahů — od abstraktních, obecných, souhrnných termínů až po konkrétní, úzké, jednotlivé termíny — a vyčlenit skupiny vědeckých termínů, mezi nimiž jsou obecněvědecké termíny a třídy termínů jednotlivých věd: technické, společensko-politické, vojenské, právní. Někdy tento faktor v terminologické klasifikaci převládá ⁸. Při výběru termínů s obecným a souhrnným sémantickým obsahem však vyvstává potřeba odlišit je od obecné abstraktní slovní zásoby (to je aktuální především u společensko-politické terminologie), a při výběru termínů označujících jednotlivé pojmy je nutné odlišit je od názvů nomenklaturních položek — nomenů.

Další klasifikační princip souvisí s povahou termínu jako specifického jazykového znaku a zohledňuje, že termín obsahuje nejen jazykovou sémantiku, ale také formální strukturu⁹. To umožňuje na jedné straně určit podskupiny a kategorie termínů uvnitř terminologického systému, počínaje pojmy označujícími předměty a konče abstraktními názvy procesů, činností a stavů. Na druhé straně se tak vymezují produktivní gramatické a slovotvorné struktury termínů, možnosti jejich fungování v podobě slova a slovního spojení, jednoznačné a víceznačné typy termínů a jejich lexikálně-sémantické skupiny: termíny-synonyma, termíny-homonyma apod.

Na první pohled se při určování terminologičnosti slova jeví jako nejúčelnější zohlednit, že jednoslovné a víceslovné termíny, které v každém konkrétním případě tvoří určitou sémantickou jednotu, se často nacházejí ve vztahu slova (slovního spojení) označujícího rod předmětů a slov označujících jeho druhové varianty. Tento celkově produktivní přístup však obsahuje jeden rozpor. Vzhledem k tomu, že termíny, běžně užívaná slova a nomeny mají nejen specifické rysy, ale také řadu společných vlastností jakožto druhy jazykových znaků, je třeba při definování termínu a jeho odlišení od netermínů zohlednit oba typy rysů.

⁷ Канделаки Т. Л. Работа по упорядочению терминологии и некоторые лингвистические проблемы, возникающие при этом.— В кн.: Лингвистические проблемы научно-технической терминологии. М., 1970, с. 40—53.

⁸ Лейчик В. М. Термины и терминоподсистемы — пограничная область между естественными и искусственными языками.— В кн.: Вопросы терминологии и лингвистической статистики. Воронеж, 1976, с. 3—11.

⁹ Даниленко В. П., Скворцов Л. И. Терминология и норма: Вопросы культуры речи.— Русская речь, 1981, № 1, с. 77—82.

87

znaků. Vždyť jak termíny, tak netermíny mohou označovat rodové a druhové pojmy, neboť takové členění pomocí slov — jazykových prostředků vyjadřujících naše představy o skutečné realitě — neplní funkci samostatného definičního rysu termínu. Toto tvrzení je třeba zvlášť zdůraznit, protože oprávněné rozlišování termínů jako rodových a druhových na základě uvedených úvah se v zásadě nepopírá. Zpochybňuje se pouze povýšení rodově-druhových vztahů na úroveň hlavního diferenciálního znaku termínu, který jej odlišuje od netermínů. Samo rozlišování termínů s rodovým a jemu podřazeným druhovým sémantickým obsahem může být užitečné. Dokládá to skutečnost, že se v současné terminologické vědě vytvářejí algoritmy pro rozpoznávání termínů mezi netermíny: je-li jazyková jednotka označující rodový pojem termínem, pak jsou termíny také všechny jazykové jednotky označující příslušné druhové pojmy ¹⁰. V tomto případě není důležité ani tak to, že rodově-druhové vztahy mohou spojovat termíny i netermíny, jako spíše to, že navržený algoritmus ponechává otevřenou otázku terminologičnosti samotného rodového pojmu. Logika úvahy napovídá: není-li nad daným rodovým pojmem termín odpovídající hierarchie, pak dané slovo není termínem. Samotné rodové členění slov při terminologickém vymezení skutečné reality je tedy jako diferenciální znak termínu nedostatečné.

V této souvislosti vyvstává otázka účelnosti vědeckého návrhu, který vychází z dostatečně prozkoumané vlastnosti oborové terminologie. Tato vlastnost se nachází v mezích logiky jazyka a projevuje se jako hierarchická podřízenost skutečností daného oboru a jejich terminologických označení, která nelze plně uspořádat do rodově-druhových vztahů. Jde o vědeckou klasifikaci, jejímž všeobecně známým, složitým a nesporným příkladem je periodická soustava D. I. Mendělejeva, založená na jednom ze základních přírodních zákonů — zákonu periodicity. V této klasifikaci našel každý chemický prvek své místo; své místo získaly dokonce i prvky, které až do určité doby nebyly známy a která postupně zaplňovaly následující generace vědců. Všechny názvy prvků se přitom zařadily do souboru základních chemických termínů.

Pro nás je důležité, že klasifikace je zvláštní, dialekticky stabilní formou logického dělení předmětů podle nejpodstatnějších, přísně vědeckých a objektivních znaků, založeného na shodnosti předmětů jedné třídy a jejich odlišnosti od předmětů jiných tříd-

¹⁰ Головин Б. Н. О некоторых доказательствах терминированности словосочетаний.— В кн.: Лексика, терминология, стили. Горький, 1973, вып. 2, с. 61.

88

…ů — ne vždy se shoduje s dělením nadřazeného pojmu na podřazené ¹¹. Tato lineární vědecká klasifikace — zvláštní forma hierarchické podřízenosti termínů — spojuje původní termín s obecným nebo souhrnným významem a jemu podřízené rodové, druhové, poddruhové, individuálně skupinové a individuální termíny, které se v konečném článku řetězce mohou omezovat na nomenklaturní názvy přesahující rámec odborné terminologie ¹², a nikoli být pouze odbornými názvy typických objektů dané vědy, termíny-názvy užívanými v dané vědní oblasti, které se liší od terminologie zahrnující označení abstraktních pojmů a kategorií ¹³.

Protože vědecká klasifikace umožňuje vymezit celý tematický okruh termínů určitého oboru, je třeba ji považovat za rozlišovací kritérium při určování terminologičnosti slova. Příkladů potvrzujících tuto myšlenku je mnoho, protože každý termín je součástí té či oné klasifikační soustavy. Například v „Biologickém slovníku“ круглі черви, или нематоди typu первиннородожчинних червів; mezi nimi se jako jeden z podřádů vyčleňují волосові черви, které se dále dělí na 12 rodů zahrnujících více než 100 druhů. Klasifikace tím nekončí a všechny názvy náležející do posuzovaného sémantického pole a této klasifikační soustavy jsou termíny. A budou jimi až po hranici, která je odděluje od názvů jednotlivých, jedinečných objektů spojených s danou klasifikační soustavou, avšak nevykazujících typické vlastnosti odborné terminologie. Uvedený postulát lze názorně ilustrovat určením místa široce známého slova телевізор ve vědecké terminologii. Tento termín zaujímá své místo v klasifikační skupině радіотехнічних пристроїв a představuje пристрій для приймання телевізійних передач¹⁵. Televizory se dále dělí na typy podle klasifikačního principu konstrukce obvodů (termínové spojení лампові телевізори), podle rozměrů a velikosti obrazovky. Klasifikační termínový systém se vyčerpá, jakmile se objeví názvy značek televizorů — jakési štítky pro rychle se měnící modifikace („Электрон“, „Фотон“, „Темп“). Tyto názvy

¹¹ Краткое методическое пособие по разработке и упорядочению научно-технической терминологии. — М.: Наука, 1979, с. 22.

¹² Суперанская А. В. Терминология и номенклатура. — В кн.: Проблема определения терминов в словарях разных типов. М.: Сов. энциклопедия, 1966, с. 270.

¹³ Ахманова О. С. Словарь лингвистических терминов. — М.: Сов. энциклопедия, 1966, с. 270.

¹⁴ Біологічний словник/За ред. І. Г. Підопличка, К. М. Ситника, Р. В. Чаговця. — Київ: Гол. ред. УРЕ АН УРСР, 1971. — 551 с.

¹⁵ Словник іншомовних слів/За ред. О. С. Мельничука. — Київ: Гол. ред. УРЕ АН УРСР, 1974. — 776 с.

89

představují nikoli termíny, nýbrž nomenklaturní názvy přesahující danou klasifikační soustavu. Dělení názvů na terminologické a nomenklaturní probíhá v různých oblastech vědy a techniky, avšak vymezit hranici mezi termínem a nomenem bez důsledného zohlednění klasifikačního základu odborné slovní zásoby je velmi obtížné, a proto bývá takové dělení v praxi často velmi podmíněné. Pokud se například budeme řídit „Rusko-ukrajinským slovníkem botanické terminologie a nomenklatury“ ¹⁶, zjistíme, že mezi nomenklaturní názvy jsou velmi podmíněně zařazovány odborné názvy různé hierarchické podřízenosti, jako авран лікарський, аїрчик паннонський, барк-гузія альпійська, вишня звичайна, зірочник блідий, калий круглоголовий, ковила українська, липа пухнастостовпчикова, пастернак посівний, трюфель пізній, шаблія дібровна a dokonce рижій, імбир. Při takovém přístupu se ukazuje, že nomenklaturní názvy, které zaujímají místo za hranicí terminologie na samém konci klasifikačního uspořádání, mohou být navzájem ve vztahu rodu a druhu: srov. v uvedeném slovníku тринія (rodový název) a jemu podřízené druhové názvy тринія Китайбеля, тринія багатостебла, тринія українська, тринія щетиниста. Це nepřímo potvrzuje, že při určování terminologičnosti slov nejsou rozlišovacími kritérii rodově-druhové znaky a že chápání nomenklaturnosti má v určitých konkrétních případech podmíněnou, dohodovou povahu.

Terminologie náležející do jednoho klasifikačního okruhu či řady má nejčastěji společné kořenové konstrukce a zahrnuje také jednoslovné termíny i termíny v podobě slovních spojení. Víceslovné termíny přitom vznikají v souvislosti s klasifikační gradací, srov.: конструкція, конструкція безроксійна, конструкція вибухово-безпечна, конструкція каркасна. Termíny se stejným kořenem v jedné klasifikační skupině svědčí o složitosti a rozvětvenosti vědeckých klasifikací; například strojírenský termín палец náleží do jedné klasifikační skupiny spolu s termíny stejného kořene пальцевидний, пальцьовий, пальцеподібний, пальчатий, пальчик¹⁷.

Gramatická struktura termínů v podobě slovních spojení se ne vždy shoduje s vědecko-klasifikačním a lexikografickým zpracováním současné terminologie. Podle tradičních klasifikací by v těchto termínech měly být na prvním místě nadřazené a na druhém podřazené složky, například: геотропизм не-

¹⁶ Русско-украинский словарь ботанической терминологии и номенклатуры/Сост. Д. Я. Афанасьев, А. И. Барбарич, Д. К. Зеров и др.— Киев: Изд-во АН УССР, 1962.— 310 с.

¹⁷ Русско-украинский технический словарь/Сост. А. И. Матейко, М. М. Матейко, Н. С. Родзевич и др.— Киев: Держтехвидав, 1961.— 648 с.

90

гативный, олія валерианова, хід міжклітинний. Chápání terminologie jako organické složky lexikálního systému spisovného jazyka však v těchto případech vyžaduje zásadu přímého tvoření složité terminologické konstrukce; proto se v nových slovnících, např. v připravovaném třísvazkovém „Rusko-ukrajinském slovníku vědecké terminologie“ Akademie věd Ukrajinské SSR, doporučuje následující pořadí víceslovných termínů: асфальтове покриття, каустична магнезія, обертання планет. Nesoulad mezi klasifikační a lexikografickou praxí vede k tomu, že se víceslovné termíny v terminologických slovnících, zvláště v přírodovědných, často tvoří různě i v rámci jediné knihy, srov.: доцентрові нервові волокна, друга сигнальна система a дотику чуття, доцільність органічна ve výše zmíněném „Біологічному словнику“. Tuto nejednotnost je třeba odstranit. Normou abecedních terminologických slovníků, které termíny zpracovávají především s ohledem na jejich gramatickou strukturu, ale vybírají je podle klasifikačních vlastností, se stalo zařazování víceslovných termínů do slovníku v jejich přirozené jazykové podobě, tj. чуття дотику, органічна доцільність.

Na základě výše uvedeného lze tvrdit, že klasifikační znaky termínu představují jeho systémové sémantické vazby s jinými slovy (termíny), které pomáhají odlišit termín od netermínu. Pomocí těchto znaků lze vymezit tu či onu skupinu termínů, čímž se vědecká klasifikace při určování terminologičnosti slova stává diferenciální. Je třeba mít na paměti, že klasifikace termínů ve vědě není neměnná, mění se v závislosti na rozvoji a zdokonalování vědeckého poznání. A i v určité etapě se klasifikace vyznačují mimořádnou rozmanitostí. Lze to ukázat na následujícím příkladu. Stále častěji se hledají diferenciální znaky termínu na základě tematické jednoty, tedy vazeb mezi slovy náležejícími k jednomu pojmovému poli. Stejně jako vztahy mezi nadřazenými a podřazenými pojmy ani pojmové vztahy samy o sobě, izolované od jiných znaků termínu, nemohou při určování terminologičnosti slova plnit diferenciační funkci, protože se jimi v jazyce sdružují prakticky všechna plnovýznamová slova. Oborové zaměření, lexikálně-statistická analýza příslušných textů ve spojení s určením pojmových vazeb mezi specializovanými složkami textů však umožňují výběr a seskupení uspořádané, normalizované terminologie. Metodika takového rozsáhlého lexikálně-sémantického seskupování terminologické slovní zásoby se zohledněním strukturních a slovotvorných vazeb podle popsaných znaků se rozvíjí v současných tezaurech, které představují speciální, nejčastěji terminologické slovníky, v nichž jsou shromážděna označení oborových pojmů a označení jejich klasifikačních vztahů. Jak vidíme,

91

Jde o jednu z podob vědecké klasifikace termínů, která vychází z jejich přirozených vazeb ve vědeckém textu. Výhodou této klasifikace, kterou jsme pracovně nazvali tezaurickou, je to, že na základě sémantických srovnání různého typu nejen stanovuje obsahovou hierarchii termínů, ale také jejich normativnost; nejen určuje hierarchické vztahy mezi termíny, ale také poukazuje na jejich absenci. V jednom z takových slovníků, „Tezauru vědeckotechnických termínů“¹⁸, se termíny sdružují do tříd sémanticky podmíněné ekvivalence na základě objektivních vztahů. Jde o vztahy rovnocennosti (rozsah několika termínů se zcela shoduje), vztahy průniku (částečná shoda terminologických významů) a vztahy podřazenosti – jednu z podob vztahů mezi nadřazenými a podřazenými termíny. Za těchto podmínek se do klasifikačního systému zařazují zcela totožná, absolutní synonyma i termíny, které lze v textech za určitých okolností používat vzájemně zaměnitelně; např. v tomto slovníku se ztotožňují a přibližují акселерометры как измерители ускорения, интеграторы ускорений, ньютонометры. Tato metoda určování terminologičnosti slova tedy názorně ukazuje synonymické vztahy i vztahy mezi nadřazenými a podřazenými termíny. Díky přijatým omezením okruhu synonym, která se určují pomocí této metody, do něj spadají především víceslovná spojení s odlišnou strukturou, např.: домостроительные комбинаты, предприятия строительной индустрии. Pomocí této klasifikace se zaznamenávají sémanticky spjatá slova-termíny a víceslovné terminologické výrazy (ларингофоно-телефонные гарнитуры, шлемофоны), víceslovné výrazy a zkratky (ПТУРС, противотанковые управляемые реактивные снаряды).

Výhoda tezaurické metodiky určování terminologie spočívá nejen v tom, že umožňuje zahrnout do lexikografického výzkumu všechny vědecké termíny existující v určité době v určité vědecké literatuře, ale také v tom, že tato metoda na základě sémantických srovnání různého typu umožňuje určit nejen sémantickou hierarchii termínů, ale i jejich normativnost. To je důležité, protože střet termínů náležejících k různým klasifikačním systémům v jednom odborném oboru vede k narušení systémových vazeb mezi termíny.

Pomocí uvedené metodiky se nejen odhalují hierarchické vztahy mezi termíny, ale také se konstatuje přítomnost či nepřítomnost takových vztahů u toho či onoho termínu, neboť se zohledňuje míra sémantické totožnosti a určují se nadřazené termíny i podřazené termíny a jejich výskyt u nadřazených

¹⁸ Тезаурус научно-технических терминов/Общ. ред. Ю. И. Шемакина. — М.: Воениздат, 1972. — 671 с.

92

termínů. Zohledňují se také termíny, které mají s hlavním termínem společné sémantické vazby, přestože s ním nejsou ve vztahu nadřazenosti a podřazenosti. Normalizačním faktorem této metodiky je určování termínů, které je třeba nahradit nebo rozčlenit na termíny jako sémantické složky, a to na základě vědecké analýzy textů. Např. uvedený tezaurus poukazuje na nutnost nahradit termín двигатели Ванкеля termínem роторно-поршневые двигатели, zatímco termín системы космической навигации je zaznamenán jako termín, který je třeba rozčlenit na součásti космическая навигация, навигационные системы. To už jsou praktické kroky na cestě k uspořádání oborové terminologie na základě objektivních znaků.

Shrneme-li možnosti určování termínu na základě hierarchické a tezaurické vědecké klasifikace, je třeba konstatovat, že jejich vhodnost je selektivní v různých terminologických oblastech současné vědy a techniky. Obecně však lze na základě znalosti základních znaků termínu jako označení speciálního, vědeckého pojmu a pomocí popsaných klasifikačních metod zařazení slova, které je termínem, do určitého klasifikačního systému odlišit termín od netermínu pomocí objektivních kritérií a také z existujících různorodých odborných označení vybrat nejvíce systémový, a tedy nejvhodnější termín k vyjádření vědeckého či technického myšlení. Existují tedy veškeré důvody doplnit definici termínu jako speciálního označení z oblasti vědeckotechnické a praktické činnosti, které funguje v oblasti profesionální komunikace, takto: a je součástí současného vědeckého a odborného klasifikačního systému.