LIETUVIŲ KALBOS SANDAROS TYRINĖJIMAI

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXVI (1987)

ALGIRDAS MALAKAUSKAS

PŘÍTOMNÁ AKTIVNÍ PARTICIPIA V SYNTAXICKÉ POZICI PODSTATNÉHO JMÉNA

Článek analyzuje přítomná aktivní participia, která ve větě stojí bez řídícího slova a plní funkci podmětu, předmětu a neshodného přívlastku.

Podle významu a způsobu užití je lze rozdělit do tří skupin. Některá se užívají substantivně jen v určité situaci a označují jednu konkrétní osobu (nebo skupinu konkrétních osob) podle činnosti vykonávané právě nyní nebo v době, o níž se ve větě hovoří, např.: Pracující zvedl hlavu a zasmál se Krtn. Tonoucí volal o pomoc Dkš. Nemocný mu řekl, aby se neoženil BM251 (Krp.). Někdo oznámil, že pracujícím dávají obědové lístky. Všichni se rozběhli tsp. Soutěžily její mládí, ruměnec a bledost,... a přesto se zarputile prodírala davem tančících AvD81. Brzy jsem byl spolu se skupinou uzdravujících se převezen do jiné nemocnice tsp. Kristupas Daukintis šel pozadu, daleko za těmi, kdo ho doprovázeli Radz PV117. Ti, kdo se zde léčí, jsou do práce a zpět dopravováni továrním autobusem tsp. V takových případech se nejčastěji užívají určité tvary participií, které zdůrazňují vypuštěná podstatná jména označující konkrétní osoby, často již známé z předchozího kontextu.

Jiná substantivně užitá participia označují neurčitou osobu nebo zobecněnou skupinu osob podle určité činnosti, která nesouvisí s konkrétním časem. V tomto substantivním významu se obvykle užívají neurčité tvary přítomných participií (zvláště typické jsou pro přísloví a pořekadla), např.: Musí být trpělivá, soucitná, trpící, mírné povahy, oddaná a pečující — takový je ideál zdravotní sestry trš. Řekl, že nám jsou nebezpeční nikoli ti, kdo chybují, nýbrž lhostejní AvD242. Smysluplná individuální práce s věřícími a pochybujícími tsp. Dříve, když jsem teprve začínala učit, jsem si velmi brala k srdci, že tu jsou lidé, kteří nestudují, ale jen si na studenty hrajíčių tsp. Ale stále je mnoho mladých lidí, kteří sport jen „podporují“, raději se na sport dívají, než aby sami sportovali tsp. Kdo se bojí, tomu i keř zapraská Skr. Kdo pracuje, tomu pomáhá i Bůh Jnš. Neber si, sestřičko, pijana Lknv. Je třeba jít za tím, kdo vede, a ne za tím, kdo slibuje LTR (Vkš). Mnoho je těch, kdo berou, ale málo těch, kdo dávají LTR (Šll). Pracujícímu pomoz, prosebnému slibuj LTR (Jnš). S plačícím plač, se zpívajícím zpívej, to všude platí Gs. Tonoucí se i stébla chytá LMD (Valk).

V současné spisovné litevštině dochází k substantivizaci třetí skupiny přítomných participií, která má tendenci měnit se v označení osob se specifickou vlastností činitele, jež není spojena s konkrétním časem. Užívají se následující participia se specializovaným význa-

122

mem: studující, držící službu, pracující, pijící, slyšící, mluvící, milující, nepijící, nekouřící, nevěřící, píšící, vidící, dobře slyšící, nemocný, tonoucí, vedoucí, věřící, hrající a ještě několik dalších¹. Například někdy se studující užívá ve významu žáka či studenta, držící službu — ve významu službu konajícího, vedoucí — ve významu vedoucího, nemocný — ve významu pacienta, hrající — ve významu hráče: Přibližně 74% studujících dostává stipendium podle svých studijních výsledků a společenské činnosti trš. Značná část studujících se omlouvá tím, že se během přednášek připravuje na semináře, protože jindy nemají dost knih tsp. Patroví správci odpovídají za pořádek a čistotu na patrech, určují službu konající v kuchyni a kontrolují jejich práci trš. Do závěrečného kola soutěže odborné zručnosti ve Vilniusu se sešly pokladní, letušky a pracovnice oddělení organizace přepravy Správy civilního letectví Litvy tsp. Skutečný — a svou skutečností děsivý — moderátor vražedných televizních reportáží tsp.... konala se celostátní soutěž dovedností moderátorů rekreačních večerů věnovaná 40. výročí vítězství sovětského lidu ve Velké vlastenecké válce tsp. Lékař musí mít rád lidi, usilovat o vědění a zajímat se o vědecké novinky, soucítit s nemocným a chtít mu pomoci trš. Věk nemocného určuje pouze dobu, na kterou lze vystavit potvrzení tsp. Podle přípravy se hrající dělí na ty, kteří umějí plavat, a ty, kteří plavat neumějí tsp.

Nejčastěji má význam podstatného jména participium pracující (pracující). V různých kontextech se užívá ve významu: a) dělníků, b) zaměstnanců, c) pracujících lidí, např.: a) A také se dobře vydělává: šedesát procent pracujících dostává nejméně dvě stě rublů měsíčně, ostatní po 148 rublech, ale i ony mohou získat nejvyšší kategorii tsp;... lze nejen úspěšně splnit dnešní výrobní úkoly, ale také předpovídat fyzickou kapacitu pracujících tsp.; b) každý pracovní kolektiv potřebuje živého člověka, který by vedl stovky pracujících na hromadné či sportovní turistické výpravy tsp. Pracující Šilutského nábytkářského kombinátu odvádějí skvělou práci a dnes se ve velkém počtu zúčastní komunistické sobotní brigády tsp. Při volbě povolání je třeba znát jeho specifika a požadavky kladené na pracujícího trš. Kvalifikace je charakteristikou každého pracujícího trš. Část pracujících je blíže výrobnímu procesu, bezprostředně obsluhuje stroje a zařízení a provádí výrobní operace; jiní pouze plánují technickou a ekonomickou organizaci továrny, další řídí výrobu, vedou její účetnictví apod. trš.; c) komunistických sobotních brigád se aktivně účastní pracující z Kapsukasu tsp. Proto je v naší zemi věnována mimořádná pozornost organizaci odpočinku pracujících trš. Každoročně se pracujícím vytvářejí stále lepší podmínky ke studiu ve večerních a dálkových odděleních... tsp. Všude je třeba vytvářet atmosféru tvořivé práce a podporovat iniciativu pracujících — jak víme, právě ta inspirovala k dobré práci průkopníky stachanovského hnutí tsp.... Finská sauna je dobrá, nic nenamítám, ale ať se v ní zahřívají sami Finové; my raději postavíme o několik dalších veřejných lázní, protože jich pracující mají velmi málo AvD235.

¹ Kromě tvarů jednotného čísla mají téměř všichni také tvary množného čísla.

123

Substantivizované participium dirbantieji, které J. Pikčilingis kritizoval už před 20 lety², se z užívání příliš nechce vytratit, ačkoli bychom je, jak se zdá, měli čím nahradit. Slovem darbininkai se obvykle označují osoby vykonávající pouze fyzickou práci. Jazyk mohl význam slova darbininko rozšířit (srov. výrazy mokslo darbininkas, protinio darbo darbininkas), ale nestalo se tak. Naproti tomu slovo darbuotojai svůj význam rozšiřuje: kromě lidí, kteří nevyrábějí hmotné hodnoty (např. kultūros, medicinos, prekybos, švietimo ir kt. darbuotojai), se tak začínají označovat všichni lidé pracující v tom či onom podniku, továrně nebo organizaci (např. televizorių gamyklos darbuotojai = darbininkai + tarnautojai). Hovoříme-li obecně, používáme výrazy darbo žmogus, darbo žmonės. Mimochodem, v tomto významu je dirbantysis uvedeno v DLKŽ (s. 140), DLKŽ₁ (s. 122) i LKŽ (s. 565). LRKŽ (s. 147) rovněž obsahuje dirbantysis a LLŽ překládá pracujący slovem dirbantysis, o masy pracujące — dirbantieji (s. 533). Je třeba dodat, že někdy po užití substantivizovaného mnohoznačného participia dirbantieji věta vyzní nejasně, např.: Gražų pavyzdį parodė Vilniaus gražtų gamykla, kuri įsipareigojo didinti gamybą su tuo pačiu dirbančiųjų skaičiumi tsp. Není jasné, zda se myslí pouze dělníci, nebo všichni zaměstnanci (srov. také: Produkcijos gamyba, skaičiuojant vienam dirbančiajam, sumažėjo ir Šiaulių medžio apdirbimo kombinate).

Velmi časté jsou výrazy rūkantysis, rūkantieji (nerūkantysis, nerūkantieji), méně často se užívají geriantysis, geriantieji, např.: Be to, pravartu prisiminti, kad kartu su rūkančiuoju savo sveikatą žaloja ir tie, kurie kvėpuoja tabako dūmais užterštu oru trš. Ilgainiui rūkančiojo organizme išsivysto tam tikras atsparumas tabako nuodams trš. Visi gydytojai ir studentai vienu atsikvėpimu gali išvardyti, kas laukia rūkančiųjų trš. Jungtinėse Amerikos Valstijose draudimo kompanija rūkančiųjų ir nerūkančiųjų gyvenimo trukmę apskaičiuoja pagal specialias lenteles ir į tai atsižvelgia, apdrausdama žmogaus gyvybę trš. Druskininkai turėtų tapti pirmuoju nerūkančiųjų miestu respublikoje tsp. V poslední době začíná převládat názor, že nerūkantysis viešose vietose turi teisę kvėpuoti neužterštu oru trš. Nehody se pijákům stávají 35krát častěji než těm, kdo alkohol neužívají trš. Takže ze sta pijáků se šest již stalo nebo stane alkoholiky trš.... v rodinách pijáků často, jak si všímá lékař P. Baublys, panuje nesvornost — zkáza dětí trš.

Místo rozšířeného výrazu rūkančiojo se navrhuje užívat rūkytojas, který je s přívlastek zkrátka nenahraditelný (tabákový, cigaretový kuřák)³. Mimochodem, ŠŽ (s. 353) uvádí jako hlavní heslo právě rūkantysis (vedle rūkančiojo se dobře hodí nerūkantysis). Občas užívané rūkoris se považuje za hovorový výraz či hybrid, rūkalus má pejorativní význam, a proto se do spisovného jazyka příliš nehodí. Geriantieji se označují jako milovníci pití (alkoholu), alkoholu, lihovin, skleničky či panáka.

Substantivizují se také výrazy rašantysis, kalbantysis, mylintysis. Rašantįjį by bylo možné jen v určitém kontextu někdy nahradit výrazem rašytoju, který má v litevštině obvykle užší význam,

² Pikčilingis J. Žodžio aiškumas ir tikslumas. — V., 1965, p. 87.

³ Plg. Klimavičius J. Rūkytojas, rūkoris, rūkalus. — Mūsų kalba, 1980, Nr. 2, p. 58. Šiame straipsnyje apie rūkantįjį iš viso neužsimenama.

124

„kdo se věnuje literární tvorbě, píše beletristická díla“ (DLKŽ₁, s. 652), zatímco kalbantysis není významově vždy rovnocenný výrazu kalbėtojui, stejně jako mylintysis – išmylėjėliui, např.: Transkripce a uplatňování morfologických pravidel se dodnes stále opírají o intuici každého píšícího, takže písemnosti se jen hemží rozmanitým zápisem cizích vlastních (i obecných) jmen trš. Užije-li mluvčí nebo pisatel slovo v přeneseném významu, může jím vyjádřit jiný pojem trš. Existuje však i jiný názor: Koserijus se domnívá, že mluvčí dobře chápe systém svého jazyka (má jazykový cit), rozpoznává jevy pro jazyk netypické a tvoří (či obnovuje) pouze slova, která odpovídají jeho systému trš. Jazykovědcům nestačí jen hovořit o práci na kultuře jazyka, pečlivě shromažďovat a klasifikovat chyby různých odborníků či jiných mluvčích trš. – Zdá se, že všichni milující (i milovaní!) jsou obdařeni mimořádným citem AvD395. Milovaný jen zřídka odpovídá ideálu, který si ve své představivosti vytvořil milující trš.

Některá substantivizovaná participia zastupují neexistující podstatná jména (v našem jazyce pro označení určitých osob žádná taková podstatná jména vůbec nemáme), např.: Tikintieji mėgsta sakyti, kad ateistai kovoja su dievu trš. Tuos klebono žodžius gali patvirtinti daugybė tikinčiųjų SajK297. Tačiau kas gi verčia tikintįjį visiškai atsidėti dievui? trš. Vienodai gina tiek tikinčiųjų, tiek ir netikinčiųjų konstitucines teises LTSR Baudžiamasis kodeksas tsp. Pastaruoju metu sukonstruota daug įvairių priemonių, padedančių akliems kurtiesiems bendrauti tarpusavyje ar su reginčiaisiais trš. Regintysis rega gali spręsti, kada jo kūnas yra vertikalioje padėtyje, o aklasis tegali pasikliauti proprioreceptiniais ir vestibuliariniais signalais trš. Juo anksčiau tai pradėsime, juo mažiau atsilikęs jis (kurčiasis) nuo girdinčiojo trš. Vėliau apkurtę vaikai taip pat turi būti auklėjami ir mokomi kurčiųjų-prigirdinčiųjų mokymo ir auklėjimo įstaigose trš. Ne mažiau svarbu laikytis tvirto dienos režimo ir kurčiojo ar prigirdinčiojo šeimoje trš.

Jako podstatná jména se užívají i participia skęstantysis, stojantysis, mirštantysis, která velmi často označují osoby podle činnosti vykonávané v určité chvíli (dočasné, nep trvalé), jež nesouvisí ani s časem, o němž se ve větě mluví, ani s přítomností, např.: Ne kasdien tenka rizikuojant išnešti vaiką iš degančio namo, išgelbėti skęstantįjį tsp. Leidinyje aiškinamos elgesio vandenyje taisyklės, nurodoma, kaip gelbėti ir gaivinti skęstantįjį, atsižvelgiant į esamas sąlygas ir turimas priemones tsp. Dar daug yra Lietuvos skęstančiųjų gelbėjimo draugijos pirminėms organizacijoms veiklos sričių, užkertančių kelią nelaimingiems atsitikimams tsp. Medicinos seseriai dažnai tenka budėti naktimis, jausti savo bejėgiškumą prie mirštančiojo, klausyti nepagristų ligonio artimųjų priekaištų trš. Ne paslaptis, kad Matematikos fakultete kiekvienais metais trūksta stojančiųjų, tačiau planai vis dėlto įvykdomi tsp.

Ještě je třeba poznamenat, že participia přítomného času někdy zastávají místo podstatného jména spolu s rozvíjejícími slovy, např.: Nors gydant sergančiuosius cukriniu diabetu daug pasiekta, tačiau kol kas visiškai ši liga dar neišgydoma trš. … prie Lietuvos jūrų laivininkystės suburtas rusų kalba rašančiųjų literatūrinis klubas „Aplinka“ tsp. … stojančiųjų į režisūrą jis klausdavo, ne kodėl jie nori tapti režisieriais, o ką jie nori pasakyti žmonėms tsp. Rašančius redakcijai prašome nurodyti savo ryšių skyriaus indeksą tsp. Zjistilo se, že mezi geriančiųjų kietą van

125

u lidí trpících onemocněními krevního oběhu bylo o 41 procent méně žen a o 25 procent méně mužů ve srovnání s lidmi, kteří pijí měkkou vodu tsp. Ke studiu všech oborů jsou přijímáni pracující v daném oboru tsp. Výzkumy vědců z různých zemí prokázaly, že duševní schopnosti (pracovní výkonnost) lidí, kteří kouří delší dobu, se výrazně snižují trš. Zcela nevidomí a slabozrací tvoří první skupinu invalidů se zrakovým postižením trš. Participia s rozvíjejícími slovy mohou ve stejném kontextu být i prostá — žádný výraznější rozdíl není patrný.

* * *

Skloňovaná participia mohou stejně jako přídavná jména označovat osoby, když zastávají pádovou pozici podstatného jména. Výzkumy ukazují, že v litevštině se participia užívaná v terminologizovaném významu (zejména v různých písemnostech a tisku) vyskytují častěji, než se a priori předpokládalo, a není snadné to vysvětlit pouze vlivem jiných jazyků⁴, protože 1) participia vyjadřující vlastnosti osob mají obecně sklon přecházet k podstatným jménům, 2) tato participia jsou utvořena od sloves přítomného času s zobecněným časovým významem (kalba, myli, rašo, regi, rūko, tiki aj.), 3) užívají se tehdy, když a) vůbec neexistují podstatná jména s odpovídajícím významem, b) existující podstatná jména jim nejsou významově rovnocenná, c) tato podstatná jména nejsou ve spisovném jazyce oblíbená nebo se z určitých důvodů nehodí. Pokud v litevštině existují podstatná jména s adekvátním významem, jazykoví normativisté doporučují taková participia raději neužívat⁵.

ZKRATKY

AvD — Avyžius J. Degimai. — V., 1984.

DLKŽ — Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. — V., 1954.

DLKŽ₁ — Slovník současné litevštiny/2. dopl. vyd. — V., 1972.

LKŽ — Lietuvių kalbos žodynas. — V., 1969, t. 2.

LLŽ — Vaitkevičiūtė V. Lenkų—lietuvių kalbų žodynas. — V., 1979.

LRKŽ — Lyberis A. Lietuvių—rusų kalbų žodynas. — V., 1971.

RadzPV — Radzevičius B. Priešaušrio vieškeliai. — V., 1979.

SajK — Saja K. Klaidžiojimas: Apysakos ir apsakymai. — V., 1982.

ŠŽ — Lyberis A. Sinonimų žodynas. — V., 1980.

Ostatní — jako LKŽ.

PŘÍČESTÍ PŘÍTOMNÉHO ČASU ČINNÉHO RODU V SYNTAKTICKÉ POZICI PODSTATNÉHO JMÉNA

Shrnutí

Článek pojednává o užívání litevských příčestí přítomného času činného rodu v roli podstatného jména. Vyčleňují se tři skupiny takových příčestí: 1) příčestí užívaná pouze v určité situaci a označující jednu konkrétní osobu (nebo skupinu konkrétních osob) podle činnosti, kterou právě vykonává, nebo v době, o níž se hovoří ve větě, např.: Besigydantiejičia at-

⁴ Pupkis A. Kalbos kultūros pagrindai. — V., 1980, p. 138.

⁵ Viz Rady k jazykové praxi/2. opravené a doplněné vyd. — V., 1985, s. 47, 51, 65, 258.

126

vozí je sem a do práce továrním autobusem „Лечу и их привозят сюда и отвозят на работу заводским автобусом“. Pracující zvedl hlavu a zasmál se „Работающий поднял голову и засмеялся“; 2) příčestí označující neurčitou osobu nebo zobecněnou skupinu osob podle nějakého děje, který nesouvisí s konkrétním časem, např. S plačícím plač, se zpívajícím zpívej, pak budeš všude na svém místě „С плачущим плачь, с поющим пой, тогда везде будешь на своём месте“; 3) příčestí označující osoby (nebo osobu) podle děje, který pravidelně vykonávají, např. Věřící rádi říkají, že ateisté bojují s Bohem „Верующие любят говорить, что атеисты борятся с богом“. Druskininkai by se mělo stát prvním městem nekuřáků v republice „Друскининкай должен стать первым городом некурящих в республике“.

Autor článku poznamenává, že terminologizovaná příčestí (3. skupina), která doplňují systém sufixálních podstatných jmen, se užívají zpravidla tehdy, když v jazyce vůbec neexistují podstatná jména, která by jim významově odpovídala, když se existující podstatná jména sémanticky neshodují se substantivizovanými příčestími nebo nejsou v literárním jazyce oblíbená. V případech, kdy existují sémanticky odpovídající podstatná jména, kodifikátoři jazyka doporučují taková příčestí v řeči raději neužívat.