Nerlicho (1808 – 1860) gramatika. Taigi rytų aukštaičių tarmė reformatų raštijoje yra atlikusi kur kas didesnį vaidmenį, negu paprastai manoma.

LITOVSKÉ NÁPISY V KOPII „KNYGA NOBAŽNYSTĖS“

Shrnutí

Článek analyzuje rukopisný text dvou modliteb nalezených v exempláři „Knyga nobažnystės“, který je uložen v knihovně M. Mažvyda ve Vilniusu. Bylo zjištěno, že zápis pořídil evangelický reformovaný kněz, rodák z okresu Biržai, který působil v Kelme. Texty napsané stejnou osobou se nacházejí ve sbírce reformovaných rukopisů z Kelme v knihovně Varšavské univerzity. Předpokládá se, že tyto texty byly opsány z nějaké staré modlitební knihy, pocházející buď z konce 18., nebo ze začátku 19. století. Text je napsán východním aukštaitským dialektem. Jazykové zvláštnosti oblasti Biržai jsou zřetelně patrné. Uvedená fakta ukazují, že východní aukštaitský dialekt hrál v písemnostech reformovaných mnohem významnější roli, než se dosud předpokládalo.

ČTYŘI DOPISY K. BŪGY TORE TORBIÖRNSSONOVI

V květnu a červnu 1992 jsem pracoval v knihovně a archivu slavisty a baltisty T. Torbiörnssona ^*, které se nacházejí na katedře slavistiky Lundské univerzity (Švédsko). Zde jsem se seznámil s Georgem Jaugeliem, někdejším pracovníkem této katedry, který se při jednom rozhovoru zmínil, že opsal čtyři dopisy K. Būgy T. Torbiörnssonovi a zamýšlel je vydat. Originály dopisů v ruštině byly spolu s další korespondencí a rukopisy nějakou dobu uloženy v archivu T. Torbiörnssona.

G. Jaugelis dopisy přepsal na stroji, doplnil diakritická znaménka a vyznačil podtržení. Zapsán zůstal pouze jatís (ь), které na psacím stroji nebylo, a latinské písmeno z v některých ruských slovech. Korektury se nepodařilo dokončit kvůli nemoci, která G. Jaugeliho na delší dobu upoutala na lůžko. Po návratu z nemocnice se ukázalo, že originály dopisů kamsi zmizely (ani mně se je nepodařilo najít, přestože jsem pečlivě prohledal archiv T. Torbiörnssona i katalog rukopisného oddělení knihovny Lundské univerzity). Protože se originály nenašly, zůstaly dopisy nedokončené, nepřipravené k tisku a nevydané.

Ačkoli opisy dopisů nebyly k vydání zcela připraveny, lze se na ně spolehnout (o několika sporných drobnostech viz Poznámky). G. Jaugelis byl považován za jednoho z nejlepších korektorů a redaktorů publikací Ústavu slavistiky; kromě toho vzorně připravil značný soubor dopisů ruských spisovatelů lundským slavistům (viz Slavica Lundensia, 1973. Vol. 1, p. 115—140; 1974. Vol. 2, p. 7—116). Rád bych G. Jaugeliovi poděkoval za svolení pořídit kopie opisů a publikovat je v litevském tisku.

* O knihovně a archivu T. Torbiörnssona viz Stundžia B. Lituanistika Lundo universitete // Gimtoji kalba, 1992, Nr. 11. P. 21—25.

Vědeckou práci v uvedené knihovně a archivu financovala prostřednictvím Švédského institutu (Svenska Institutet) Rada ministrů severských zemí (Nordic Council of Ministers); cestovní náklady v cizí měně uhradil Fond otevřené Litvy.

173

V oddělení rukopisů Knihovny Vilniuské univerzity je uloženo šest dopisů T. Torbjörnssona (dva z nich jsou pohlednice) K. Būgovi (signatura D 841), takže lze přibližně rekonstruovat korespondenci těchto dvou jazykovědců. V prvním dopise (4. 3. 1923) píše švédský vědec německy o tom, jak těžké je v Uppsale sehnat litevské knihy; žádá o doporučení knihkupce v Kaunasu. K dopisu je přiložen samostatný seznam pěti publikací. K. Būga odpovídá na tento dopis velmi rychle — 15. března. Těší se, že může pomoci s nákupem litevských knih, a zve adresáta, aby napsal do časopisu „Tauta ir žodis“.

Na dopis K. Būgy odpovídá T. Torbjörnsson 21. března rusky. Děkuje za zaslané knihy a žádá o další. Píše, že dosud četl především litevské pohádky, překlad Nového zákona a K. Donelaitise. Při čtení knih mnoho slov nenachází ve slovnících. 14. dubna posílá ještě pohlednici. Odpověď na tyto dva dopisy napíše K. Būga 27. dubna. V dopise se omlouvá za dlouhé mlčení, které souviselo s psaním slovníku.

Tentokrát s odpovědí poněkud otálí T. Torbjörnsson — jeho dopis je datován 23. června. K. Būga mohl na tento dopis odpovědět nejdříve koncem června, takže datum třetího Būgova dopisu, který je odpovědí (2. června), je zřejmě omyl (viz Vysvětlivky).

Čtvrtý dopis K. Būgy — pohlednice — byl napsán 6. února 1924. Oznamuje se v něm odeslání prvního sešitu „Litevského jazykového slovníku“, za který T. Torbjörnsson děkuje v dopise z 14. února. Později (11. května) napsal T. Torbjörnsson ještě pohlednici.

Zde zveřejněné dopisy K. Būgy jsou podány v současném ruském pravopisu, chronologicky seřazeny a očíslovány. Jeden z nich (čtvrtý) je napsán na druhé straně pohlednice. Podtržená slova v textu jsou vyznačena tučným písmem, zatímco příklady, které Būga rád podtrhával (i více než jednou čarou), kurzivou. Zachovány jsou pravopisné i jiné varianty, např. славяне ir словене. Za rady týkající se publikování dopisů děkuji profesoru Z. Zinkevičiusovi.

[1]

Kaunas, 15. března 1923

Vážený kolego!

U nás je knižní obchod špatně organizován. Knihy Vám posílám nikoli prostřednictvím knihkupectví, ale osobně, což je pro mnohé spolehlivější a rychlejší. Moje Kalbos dalykai jsou vyprodány.

Poslal jsem Vám několik knih, o které jste nežádal. Myslím, že mi to nebudete mít za zlé.

„Švietimo darbas“ považuji za zbytečné Vám posílat, protože vše najdete přetištěné v mé knize „Kalba ir senovė“. Kromě mých vlastních v Švietimo darbas žádné další jazykovědné články nebyly. V nejbližších dnech Vám bude zasláno č. 3—6 za rok 1922 „Švietimo darbas“ (Festschrift Dr. Johannes Basanavičius), které obsahuje články prof. G. Gerullise, J. Endzelina, R. Trautmanna, M. Vasmera a St. Mladenova.

I další knihy o litevštině, které se objeví na kaunaském knižním trhu, Vám na Vaše přání rád pošlu.

Velmi mě těší, že se i v zahraničí začínají zajímat

174

litevským jazykem. Považuji za svou povinnost vůči vědě a vlasti pomáhat všem při získávání litevských knih.

Peníze za knihy mi můžete poslat vložené do doporučeného dopisu (rekomend.). Bylo by žádoucí obdržet je v americké měně, tj. v dolarech. Za knihy, které jsem již odeslal, mi dlužíte 6 dollars 50 cents (v litevské měně 65 litai).

K Velikonocům vyjde tiskem velký svazek (448 s.) sborníku „Tauta ir žodis“), který bude obsahovat řadu mých článků o otázkách baltské a slovanské jazykovědy. Naše fakulta hodlá tento sborník zasílat různým univerzitám a učeným společnostem výměnou za jejich publikace. Myslím, že také Uppsalská univerzita bude souhlasit se zapojením do výměny.

V „Tauta ir žodis“ budeme přijímat články o baltské (aiské) filologii a v cizích jazycích (francouzštině, němčině, angličtině). Nám (fakultě) by bylo velmi milé, kdyby nás naši severní sousedé — Švédové — poctili články o baltských či baltsko-slovanských jazykovědných otázkách.

Do II. svazku „Tauta ir žodis“ přislíbili zaslat články G. Gerulis, R. Trautmann, M. Vasmer, L. Bulachovski (Charkov), P. Schmidt (Riga). II. svazek půjde do tisku v červnu nebo červenci tohoto roku.

V nejbližších dnech Vám pošlu separát ze sborníku „Tauta ir žodis“ svého článku „Srovnávací průvodce potamologií ve vztahu k baltským (aiským) a slovanským starožitnostem“¹, v němž dokazuji, že Slované ještě v VI. století uchovávali dvojhlásky (ai, ei, au).

Za část dlužné částky mi, prosím, kupte Vaši knihu „Die gemein slavische Liquidametathese“², která v Kauně není k dostání.

Znáte knihu R. Trautmanna „Baltisch-slavischer Wörterbuch“³?

Vychází časopis Le Monde Oriental? Ve své knize „Kalba ir senovė“ najdete zdrcující kritiku prací Agrella a Petersonna⁴.

Zůstávám s úctou, hluboce si Vás vážící K. Būgà

[2]

Kaunas, 1923 m. balandžio (IV) 27 d.

Vážený kolego!

Promiňte, že jsem se dlouho neozval. Mlčení bylo způsobeno prací na slovníku. Přibližně 5 V již začnu sestavovat rukopis (přepisováním kartiček do sešitů).

Za Šv. darbas 3—6, Tauta ir žodis I a Odisėja mám obdržet tři dolary (= 30 litů).

Vaši „Liquidametathese“ jsem již dávno obdržel a srdečně Vám za ni děkuji.

Bylo by zajímavé znát mínění slavistů o mé rekonstrukci jednotlivých praslovanských jazyků na základě zeměpisných názvů (ladoga < *āldāgā, polsky Lana < prusky Alnā, Olsta <

175

lotyš. Alūksta, Меречь < lit. Merkỹs, Лучеса < lit. Laukesà atd.)⁵.

Vše nejlepší! Váš oddaný K. Būga

[3]

Kaunas, 2. června (Juni) 1923⁶

Vážený kolego!

Váš dopis z 23/VI spolu s přílohou jsem obdržel, obdržel⁷, za což Vám srdečně děkuji.

Velmi mě těší, že jste se již seznámil s mým článkem, v němž pojednávám o slovanské fonetice 6.—7. století po Kr.

Lautsbstition⁸ bylo by možné předpokládat u Ardigastos (Radigošť), kdyby se tento jev vyskytoval všude: Ладога||Aldeigjoborg⁹ (roku 1311 Oldag v livonské listině Grusman, čudsko-litevské. I 155)⁹ — na severu, Lana¹⁰ Alnī „něm. Alle“ (ve východním Prusku), Label||Albis „Labe“, Lābīn¹⁰ Albōna (na Balkáně). Fin. (vodní tok) artti „rvačka, spor“ ukazuje, že Rusové (Slověni) přišli do styku s Finy již v době, kdy se místo ratь (srb. rat/rāt) ještě říkalo ārti [s akcentem] nebo ǵrti (ǝ = (ǝ̄ — široké, otevřené o, blízké hlubokému a, např. v litevských slovech lãpas, lăbas). Ke styku ruských Slověnů s Finy před 6.—7. stoletím nemohlo dojít. V 6.—7. století pronikli Slované také na Balkán. Balkánské Raša „řeka v Istrii Aršia“, Rab „dalmatinský ostrov Arbe“ jasně dokazuje, že také předkové Srbů, Slovinců a Bulharů přišli ještě s ārt, alt~ārt, ālt. Rāt, lāt, rāt, lāt vyvinutými samostatně na Balkáně a samostatně v Čechách. Nejméně pochybuji o tom, že při osidlování nových území Slovany, tedy opět v 6.—7. století po Kr., měli všichni Slované místo č a ž ještě kʹ a gʹ. Dokládá to nejen ajstský (baltský) a finský materiál, nýbrž také západoslovanský. Laukesà > Лучеса, Sārg(i)jar(v)i > Сережар. Fin. Kimala-inen „Hummel“, est. Kääw (gen. Kääwi) || fin. Käämi „cívka“ ukazuje, že ruští Slověni v době styku s Finy říkali místo чьмель a цевь ještě *kįmǝl̄a (srov. kǝdelь vedle kǝdelь a kǝdelʹa~kǝdǝlʹa v lotyš. kuo-dala a fin.-vep. kuontalʹ/o) a kēvi. Kēvi z praslovanské formy koivī nebo *kaivī.

Když se na Západní Dvině setkali Finové s ruskými Slověny, vyslovovalo se místo Dvina ještě Dveinā, jak ukazuje livonské Veina (lenských Livonců) a estonské Weina-jõgi „Düna, Západní Dvina“. V době, kdy Rusové dospěli k Severní Dvině, se Dveinā již změnilo na Dvēna, odkud pochází karelské Vienā¹².

Jak vidíte, fakta praslovanské a všeslovanské doby se mi jeví ve zcela jiném světle. Labų dienų! K. Būga¹³

[4]

Kaunas, 6. února 1924

Vážený kolego!

Děkuji za Vámi zaslané články!

176

Včera jsem Vám poslal I. sešit svého „Lietuvių kalbos žodynas“, o němž laskavě informujte své lingvistické kolegy. Cena I. sešitu je v Kovně 12 litů (= 1 americký dolar 20 centů), bez poštovného. Poštovné za 1 výtisk zaslaný doporučenou tiskovinou činí 1 litas 44 centů. O tom jsem již psal prof. E. Lidénovi a H. Peterssonovi. Druhý sešit slovníku vyjde z tiskárny krátce po Velikonocích. Vše nejlepší! K. Būga¹⁴

VYSVĚTLIVKY

¹ Slovo потомология by mělo být v závorkách. Viz B ū g a K. Upių vardų studijos ir aisčių bei slavėnų senovė // Tauta ir žodis. K., 1923. T. 1. S. 1—44 (= B ū g a K. Rinktiniai raštai. T. 3. V., 1961. S. 493—550).

² T o r b i ö r n s s o n T. Die gemeinslavische Liquidametathese. 1—2. Upsala, 1901; 1903 (— Upsala Universitets Årsskrift, 1902; 1904).

³ Mělo by být Slawisches.

⁴ Viz B ū g a K. Rinktiniai raštai. T. 2. V., 1959. S. 151—153, 214—223.

⁵ Podrobněji o těchto a dalších rekonstrukcích viz B ū g a K. Rinktiniai raštai. T. 3. S. 493—550, 741 a násl.

⁶ Datum tohoto dopisu (2. června) je nesprávné, protože jde o odpověď na dopis T. Torbiörnssona z 23. června.

⁷ Slovo получил je uvedeno dvakrát.

⁸ Mělo by být Lautsubstitution.

⁹ Mělo by být Трусман; viz Т р у с м а н Ю. Ю. Чудско-литовские элементы в новгородских пятинах. Часть первая. Ревель, 1897.

¹⁰ Zdá se, že chybí značka ||.

¹¹ Je uvedeno dvakrát (9 =.

¹² Problematika probíraná v dopise byla rozpracována v článcích K. Būgy; viz B ū-g a K. Rinktiniai raštai. T.3. S. 493—550, 741 a násl. aj.

¹³ Na konci tohoto dopisu je uvedeno, že jde o otevřený dopis; jsou zde také uvedeny adresy T. Torbiörnssona (Schweden/Herrn Dr. Tore Torbiörnsson / Upsala, Universitet) a K. Būgy (Abs. Prof. K. Būga. Kaunas, D. Vilniaus gatvė N 2. Litauen).

¹⁴ Tento dopis je napsán na druhé straně pohlednice. Na první straně jsou adresy T. Torbiörnssona a K. Būgy a datum (6—II—24).

Poznámka. Po vydání této publikace budou přepisy dopisů K. Būgy T. Torbiörnssonovi předány do oddělení rukopisů knihovny Vilniuské univerzity.

Bonifacas Stundžia

DOPISY K. BŪGY POLSKÉMU LINGVISTOVI JANU ROZWADOWSKÉMU

V archivu Polské akademie věd v Krakově se mezi mnoha dopisy, které psali významní i méně známí lidé z různých koutů světa polskému lingvistovi prof. Janu Rozwadowskému, nachází také korespondence důležitá pro vědecké studium litevštiny a kulturní dějiny.

J. Rozwadowski (1867–1935) byl jedním z největších polských lingvistů, znalcem klasických jazyků, významným slavistou, indoevropeistou a baltistou. Byl

177