LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXXVIII (1997)

Irena ANDRIUKAITIENĖ

BAREVNÝ OBRAZ V A. JUŠKOVÝCH „LITEVSKÝCH SVATEBNÍCH PÍSNÍCH“

Podle A. R. Niemiho „význam Juškevičiusových písní sotva dokážeme ocenit tak vysoko, jak bychom měli. V dobách, kdy byl celý národ odsouzen k duchovní smrti, se objevila tato obrovská sbírka tak krásných písní, svědčící o tvůrčí síle staré litevské básnické bohyně, bohatství jejích skutečně litevských obrazů, pružnosti a umělecké kvalitě poezie“ (Niemi 1996: 144–145). Publikace „Lietuviškos svotbinės dainos, užrašytos par Antaną Juškevičę ir išspaudintos par Jōną Juškevičę“ (Petropylė, 1883; dále JSD 1955) zaujímá mimořádné místo nejen v litevském folkloru, ale je také důležitým pramenem pro badatele v dalších oborech – etnografii, literatuře a jazyce. Právě proto byla vybrána také k analýze barevného obrazu v litevských lidových písních.

Termín obraz se ne vždy užívá zcela jednoznačně. Nejčastěji se mu přisuzuje význam „představovaná věc, ztělesněná obrazem“. Při zkoumání beletristických děl se tímto termínem označuje také „výraz nebo slovní spojení užité v přeneseném významu ke zvýšení obraznosti básnického jazyka“ (LKŽ IV 275; DŽ₃ 263). Vzhledem k tomu, že neexistují izolované, nezávislé termíny (každý termín je určitými vztahy spojen s jinými a zároveň s celým jazykovým systémem), je racionální a možné analyzovat obraz (v tomto případě barvy) pomocí lingvistických metod. Oprávněnost takové analýzy potvrzují již publikované vědecké studie jednotlivých názvů barev z různých hledisek, provedené převážně na základě folklorního materiálu litevského i jiných národů (Ademollo Gagliano 1983: 234–256; 1984: 196–212; Nevskaja 1984: 135–146; Sarapik 1994: 11, 641–649; 12, 713–717).

Statistická analýza barevného obrazu ve svatebních písních ukazuje, že ve 1100 písních zapsaných v okolí Veliuony, které „pocházejí z dávných dob, z oné éry, kdy existoval nezvyklý způsob vydávání dcery a sjednávání svatby“ (JSD 1955: 27), bylo zaznamenáno celkem 2856 slovních spojení s přídavnými jmény označujícími barvy. Barevná škála je v těchto spojeních vyjádřena 26 přídavnými jmény:

zelený, -á (897krát), bílý, -á (594), strakatý, -á (297), hnědák (283), černý, -á (150), grošovaný, -á (120), červený, -á (113), žlutý, -á (84), černohnědý, -á, -oušek, -oušek (82), šedohnědý, -á (55), modrý, -á (43), šedý, -á (38), šedohnědý (o koni) (27), nažloutlý, -á (16), světle žlutý (o koni) (12), hnědý, -á (11), šedohnědý, -á (10), šedý (o koni) (7), světle šedý (o koni) (4), žlutá (3), šedá (3), červenohnědý (2), modrošedý (2), strakatý (o koni) (1), stříbrná

173

(1), modravá¹ (1).

Pro srovnání uvádíme také pořadí názvů barev sestavená podle četnosti výskytu ve dvou dalších pramenech – v písních zapsaných A. R. Niemim a A. Sabaliauskasem v severovýchodní Litvě (NS 1911) a v nářcích, které J. Basanavičius shromáždil převážně v okrese Seinai (BsR 1926):

1) NS 1911 (1338 písní a zpěvů): zelený, -á (436), bílý, -á (181), strakatý, -á (49), černý, -á (48 + -utis 1), hnědák (43+-uolis, -ė 2), šedý (o koni) (37), černohnědý (8 + -ėlis 27), žlutý, -á (28), červený, -á (21), šedý, -á (19), zelenohnědý, -á (10), modrý, -á (9), šedobílý, -á (7), zeleně strakatá (o koni) (3 + -ėlis 2), nažloutlá (4), grošovaný kůň (3 + -uota 1), hnědý, -á (3 + -inas 1), žlutavý (3), šedohnědý (o koni) (2), žlutá (1);

2) BsR 1926 (861 nářků): zelený, -á (128), bílý, -á (126), strakatý, -á (51), šedohnědý, -á (43), grošovaný, -á (28), žlutý, -á (16), šedý, -á (9), červený, -á (6), hnědák (4), světle šedý (o koni) (2).

Uvedené statistické údaje ukazují, že ačkoli byly písně (resp. zpěvy a nářky) zapsány v různých regionech (JSD 1955 – v okolí Veliuony, NS 1911 – v okolí Vabalninku, Biržů, Kupreliškisu, Papilia, Nemunėlio Radviliškisu, BsR 1926 – v okolí Miroslavu a Seinai) a náleží k různým žánrům (svatební písně; pracovní, herní a žertovné písně, písně sirotků aj.; pohřební nářky), nejčastěji se opakující názvy barev jsou stejné: zelený, -á, bílý, -á, strakatý, -á. O velmi podobné „folklorní“ barevné škále svědčí také zaznamenané stejné lexémy pro základní barvy spektra (červenou, žlutou, zelenou) i achromatické barvy (bílou, černou, šedou). V užívání názvů konkrétních „smíšených“ barev (resp. odstínů) lze pozorovat nejen podobnosti, ale i rozdíly; srov. pouze v JSD 1955 doložené modrošedý, šedohnědý, červenohnědý, pouze v NS 1911 pak hnědák, -yně, grošovaný, žlutavý.

Abychom barevný obraz lépe vystihli, je třeba popsat také jeho lexikální okolí, které pomáhá odhalit lexikální význam slova označujícího barvu a jeho sémantické vlastnosti. Jak ukazuje materiál, lexikální význam přídavných jmen označujících barvy určuje jejich spojování s jinými slovy a odráží i označuje předměty a skutečnosti reálného světa, hmotnou kulturu, jakož i duševní stav a náladu. Ve svatebních písních A. Jušky označují přídavná jména barev velmi rozdílný počet skutečností plnících pojmenovávací funkci: zelený, -á – 72 skutečností, bílý, -á – 61, strakatý, -á – 37, černý, -á – 26, červený, -á – 18, žlutý, -á – 18, modrý, -á – 9, šedý, -á – 8, grošovaný, -á – 7, hnědý, -á – 6. Všechny ostatní názvy barev, které se v tomto prameni vyskytují – černohnědý (-ý, -oušek, -oužek, -oužek), šedohnědý, -á, šedohnědý (o koni), nažloutlý, -á, světle žlutý (o koni), šedohnědý, šedý (o koni), světle šedý (o koni), žlutá, šedá, červenohnědý, modrošedý, strakatý (o koni), stříbrná, modravá – označují 1–3 skutečnosti.

Na základě těchto údajů lze přídavná jména označující barvy rozdělit na-

¹ Přídavné jméno modravá je doloženo v písni „O Birutė“ (JSD I 295). Podle A. Jušky tuto píseň „nesložili obyčejní lidé“, do sbírky však byla zařazena proto, že ji zpívají obyvatelé okolí Veliuony. Místo tohoto barevného přídavného jména v pořadí názvů barev v JSD je tedy zcela náhodné.

174

rozdělit na ty, jejichž lexikální okolí je:

1) velmi široké;

2) poměrně omezené.

Do první skupiny patří názvy achromatických a základních spektrálních barev, jakož i přídavná jména margas, -a, rudas, -a; viz tabulku 1, která zachycuje také podmíněnou klasifikaci označovaných reálií.

Tabulka 1

Přídavné jméno označující barvu | Tematické skupiny reálií | Živočišstvo | Rostlinstvo | Neživá příroda | Domácí potřeby a všední život | Části těla | Stavby | Lidské společenství | Duševní činnost | Ostatní objekty bílý, -á | 5(17x) | 9(150x) | 6(21x) | 23(142x) | 8(233x) | 2(2x) | 8(29x) | - | - černý, -á | 5(10x) | 1(12x) | 5(31x) | 11(84x) | 3(11x) | - | 1(2x) | - | - šedý, -á | 6(26x) | - | 1(4x) | 1(8x) | - | - | - | - | - červený, -á | - | 8(54x) | 1(1x) | 5(10x) | 2(26x) | - | 1(18x) | - | 1(4x) žlutý, -á | 1(10x) | 8(31x) | - | 7(17x) | 2(26x) | - | - | - | - zelený, -á | 1(1x) | 48(772x) | 5(17x) | 15(102x) | - | 3(5x) | - | - | - modrý, -á | 2(26x) | 2(9x) | - | 3(5x) | 1(2x) | 1(1x) | - | - | - pestrý, -á | 8(41x) | 1(1x) | - | 24(143x) | - | 3(106x) | - | 1(6x) | - hnědý, -á | 3(8x) | - | - | 2(2x) | 1(1x) | - | - | - | -

Sémantické skupiny reálií uvedené v tabulce lze blíže konkretizovat pomocí příkladů:

bílý, -á: gulbas, -elė, -inėlis, -užė (11krát), višta (2), ožka (1), vanagas (1), pasparnėliai (2); lelija, -ėlė, -ukė (58), dobilas, -ėlis, -užis (52), linelis, -užis (17), žiedas, -elis (9), liepa, -ėlė (6), diemedėlis, -užis (4), alyva (2), beržytis (1), rugeliai (1), aušrelė, -užė, -užėlė (9), akmuo, -enelis (5), rasa (3), sidabras (2), smiltis (1), sniegas (1); stalas, -aitis, -elis (60), pyragas, -ėlis (28), lentelė, -užė, -užėlė (17), žiurstėlis, -užėlis (6), marškinėliai (5), baltinėliai (4), duona, -užėlė (3), perynėlis (3), priegalvėlis (3), dorelėlis (2), pinigužiai (2), alaus putelė (2), rūbas, -užėlis (2), drobė (1), gobtūrėlis (1), kresnelis (1), kruželis (1), nuometėlis (1), popierėlis (1), rankovėlė (1), ritinėlis (1), suolelis (1), vystyklelis (1); ranka, -elė, -užė (209), koja, -elė, -ytė (9), burnelė (4), galvelė (4), petelis (3), akis (2), kaklas (1), yčius (1); mūrelis (1), karčema (1), brolelis, -užėlis (9), mergelė, -ytė, -užėlė (8), dukrelė (3), bernužėlis (2), motinėle, -užėlė (2), uošvelė (2), viešnelė (2), gūdas (1);

175

černý, -á: kuinas, -elis (3), juodberėlis (2), varnas (2), višta (2), žirgelis (1); uoga, -elė, -užė, -užėlė (12); purvynėlis (14), purvas, -elis, -užėlis (12), debesėlis (3), takužėlis (1), žemelė (1); laivas, -elis, -užis, -užėlis (55), kepurėlė, -užė (17), duona (3), gobtūras, -elis (2), alutėlis (1), dešra (1), kaušas (1), pyvas (1), sopagelis (1), stalelis (1), stanc-kelė (1); akelė, -ytelė, -užėlė (8), ranka, -elė (2), galva (1), juodbruvėlė (2);

šedý, -á: antelė (10), karvelis, -ėlis, -užis (7), avėlė, -užėlė (6), bitinėlis (1), vilkas (1), žąsinas (1); akmenėlis (4); sermegėlė (8);

červený, -á: obuolys, -ėlis, -užis (23), rožė (11), uogelė (8), žiedelis (7), bijūnėlis (1), lelijėlė (1), pagiružiai (2), vyšnelė (1); auksas (1); plytelė (3), šilkelis, -užis (3), kilpelė, -užė (2), midutis (1), vynelis (1); veidas, -elis, -užėlis (25), galva (1); mergužėlė (18); kraštelis (4);

žlutý, -á: karosėlis (10); kvietelis (6), riešutas, -užis (3), žiedelis (5), lelijėlė (4), linelis, -užis (3), mieželis (3), svėrelė (2), spurgelė, -užėlė (2), alus, -utis (9), smuikužėlis (2), šilkelis, -užis (2), mizingužė (1), siūbelė (1), špilga (1), vaškelis (1); kaselė, -užėlė (18), plaukai, -eliai, -užiai (8);

zelený, -á: volungėlė (1), rūta, -elė, -užė, -užėlė (289), giria, -elė, -užė (119), lanka, -elė, -užė (80), liepa, -elė, -užė, -užėlė (47), lapelis, -užėlis (34), darželis (23), ąžuolas, -ėlis (20), veja, -elė (17), apynėlis (15), žolė, -elė (10), sodas, -elis (9), medis, -elis (9), beržas, -elis, -ytis (8), linas, -elis (8), mauras, -elis (5), levendrelė (6), šakelė (6), klevas, -elis, -užis (5), bijūnas, -ėlis (4), miežis, -elis (4), rugys, -ėlis (4), vyšnia, -elė (4), beržynas (3), gojus, -elis (3), skroblelis, -užėlis (3), pušelė (3), velenėlė (3), diemedelis (2), ievėlė (2), jovaras, -užėlis (2), (češnako) laiškelis (2), meirūnėlis (2), palėjus (2), viršūnėlė (2), alyva (1), apynėlis (1), antvejėlė (1), biržtvynėlis (1), grūšia (1), kuitelis (1), lapienė (1), mėtėlė (1), puronėlis (1), sedulėlė (1), uogelė (1), vyšniynas (1), žirnis (1), žolynėlis (1); varis (8), pūdymėlis (5), kalnelis (2), laukelis (1), vandenėlis (1); šilkas, -elis, -užis (7), uzbonas (8), vainikas, -ėlis (7), vynas, -elis, -užis (7), prievartėlė, -aitė (5), mulas (4), lingynėlė (3), sienelis (3), rykštelė, -užė (2), drobelė (1), kiemelis (1), kuntušėlis (1), skūra (1), šėkelis (1), veršenėlė (1); mūrelis, -užėlis (3), stanelė (1), ūlyčia (1);

modrý, -á: karvelis, -elėlis (25), žirgelis (1), vosilkėlė (6), žiedelis (3); mandieružė (3), žiūponėlis (1), pančiakos (1); antakeliai, -užiai (2); dvarelis (1);

pestrý, -á: kurtas, -elis, -užė (24), genys, -elis, -užis (6), žuvis, -elė, -užėlė (6), gegelė (1), lydekėlė (1), paukštelis (1), zylėlė (1), žirgužėlis (1); mėgelkėlė (1), skrynia, -elė, -užė, -užėlė (75), lova, -elė (14), yygė, -elė (12), karietėlė (6), patalėlis (5), plintelė (5), krėslas, -elis (4), kraselė, -užė (3), perynėlis, -užis (2), stuopužėlė (2), sukenkėlė (2), abrūselis (1), aštuonnyčiai (1), brikelis (1), drobužėlė (1), grabelis (1), jupuželė (1), kriūzas (1), priegalvėlis (1), sienužė (1), stalelis (1), stikliukėlis (1), šniūrelkėlė (1), vainikėlis (1); dvaras, -elis, -užis, -užėlis (96), karčiamėlė, -užė (9), pilaitė (1); gromatėlė (6);

hnědý, -á: katė, -elė (5), žvirblelis (2), paukštelis (1), sermegėlė (1), taboka

176

(1); oči (1).

Do druhé skupiny – s omezeným lexikálním prostředím – se řadí především názvy „smíšených“ barev, viz tabulku 2.

Tabulka 2

Adjektivum označující barvu Reálné tematické skupiny Živočišstvo Rostlinstvo Neživá příroda Domácnost a každodenní život Části těla bėras 1(283x) - - - - rai̇bas, -a 7(120x) - - - - juodbėras, -is, -ėlis, -užis, -užėlis 1(82x) - - - - sieras, -a - - 2(55x) - - šėmas 1(27x) - - - - gelsvas, -a - 1(11x) - - 1(5x) palšas 1(12x) - - - - raimas, -a 3(10x) - - - - širmas 2(7x) - - - - šyvas 1(4x) - - - - gelta - 1(1x) - - 1(2x) žila 1(3x) - - - - raudas - 1(1x) - 1(1x) - mėlas - - - 1(2x) - degla 1(1x) - - - - sidabrinė - 1(1x) - - - žydrainė - - - - 1(1x)

Barevná adjektiva druhé skupiny označují především srst zvířat nebo peří ptáků: bėras, juodbėras, -is, -ėlis, -užis, -užėlis, šyvas: (kůň, -ėlis, -užis, -užėlis), srov.: A přišli mladí švagříčkové, a vyvedli hnědého koníka, hnědého koníčka JSD I 592. A přišel mladý mládenec na černo-hnědém koníku a přivázal hnědého koníka k větvi olivovníku JSD I 450. Šedý kůň, šedý, a já nečesyvý JSD II 919, 1099.

177

širmas (:koníček, zajíček), srov.: Čím šedší, tím krásnější, to je tvůj koníček JSD I 198. Zastřelil jsem, zastřelil šedého zajíčka, zastřelil JSD II 1040.

šėmas, palšas (:býk, -elis), srov.: A když oral úhorové políčko, bučeli šedí býčci, chvěla se sírová zemička JSD I 419. Oráčovy plavé krávy, ne honicí psi JSD I 357.

degla, žila (:prase, -elė), srov.: Obuj si lýkové střevíce, vyžeň černé svině JSD II 848. Domů, domů, nestydatí svatebčané: šedá svině mlátí ječmen JSD I 571.

raibas, -a, raimas, -a (: ptáci a části jejich těla), srov.: Kamps v koutku strakatá kukačka ráno večer kukala JSD I 432. Tanči, nevěsto, až do strakatých kohoutků JSD II 771. Hej, zelená se, zelená háj, plný strakatých ptáčků JSD II 857. A na peříčkách, na strakatých křidélkách by byla lesní kukačka JSD II 826. A přileť, přileť, strakatý sokolíčku, na louku, spatřil strakatou kukačku na louce JSD II 1056. Z kukačky spadá strakaté peříčko JSD II 1084.

Z písní zapsaných A. Juškou je patrné, u kterých řídících slov se užívají adjektiva označující určité barvy a která z nich jsou nejčastější; jinými slovy se ukazují nejcharakterističtější lexikálně-sémantické dvojice.

Sémantickou charakteristiku barevného obrazu rozšiřují vedlejší (přenesené) významy některých adjektiv, srov.:

margas, -a „krásný, nádherný“: Umyji si pestrý dvoreček, vybělím stolek JSD I 412. A on přišel, přinesl do pestré krčmičky JSD I 192. A odešla moje milá do pestrého zámečku JSD II 1012.

baltas, -a, raudonas, -a „krásný“: To stihnu vyprat sukénku a každý den chodit v bílém JSD I 59. Copak nejsem bílá, copak nejsem červená, copak nemám tvářičky jasné JSD I 47.

juodas, -a „pilný“: Vybral si, odlišil si jednu dívku v prostých šatech a s černými ručičkami JSD I 232 a podobně.

Při analýze barevného obrazu je na druhé straně třeba věnovat pozornost častým případům desemantizace významu ve folklorním jazyce, kdy se barevné adjektivum z přívlastečného určení stává „stálým epitetem“, které již nevytváří obraz, nýbrž vyzdvihuje zvláštnosti tradiční poetické symboliky lidových písní. To platí zejména pro typická folklorní slovní spojení, v nichž se barva stává neoddělitelnou součástí poetického obrazu či motivu, srov.: bílý jetelíček (mládenec), bílá liliička (dívka), černá bažina, černá loďka (těžký život), proměna nevěsty v strakatou kukačku, šedou kachničku (odchod žít k tchyni) a podobně. Časté jsou poetické obrazy svatebních písní spojené s motivem zelené routy (přivázání koně k záhonku routy, jeho rozdupání, potopení věnečku aj.).

LITERATURA A PRAMENY

A d e m o l l o G a g l i a n o M. T. 1983: Il lituano márgas e i suoi sinonimi. – Indogermanische Forschungen 88, 234–256.

A d e m o l l o G a g l i a n o M. T. 1984: Il lituano márgas e i suoi sinonimi (Fortsetzung). – Indogermanische Forschungen 89, 196–212.

178

BsR 1926: Lietuvių raudos iš visur surinktos su D-ro J. Basanavičiaus prakalba (Iš „Lietuvių tautos“), Vilnius: „Rucho“ spaustuvė.

DŽ₃: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1993.

JSD 1955: Lietuviškos svotbinės dainos užrašytos Antano Juškos ir išleistos Jono Juškos 1–2, Vilnius: Valstybinė grožinės literatūros leidykla. (Straipsnio tekste po sutrumpinimo JSD romėniškas skaitmuo rodo tomą, o arabiški skaitmenys – dainos numerį).

LKŽ IV: Lietuvių kalbos žodynas 4, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1957.

N e v s k a j a L. 1984: Невская Л.П. Лит. margas (семантические связи постоянного эпитета). – Славянское и балканское языкознание: Язык в этнокультурном аспекте, Москва: Наука, 135–146.

N i e m i A. R. 1996: Antanas ir Jonas Juškevičius. – Lituanistiniai raštai.: Lyginamieji dainų tyrinėjimai, Vilnius: Džiugas, 141–146.

NS 1911: Lietuvių dainos ir giesmės šiaur-ytinėje Lietuvoje Dr. A.R. Niemi ir kun. A. Sabaliausko surinktos. Annales Academiae scientiarum Fennicae. Ser.B.Tom VI.

S a r a p i k V. 1994: Valge ja must. – Keel ja kirjandus 11, 641–649; 12, 713–717.

UŽÍVÁNÍ OZNAČENÍ BAREV V „LIETUVIŠKOS SVOTBINĖS DAINOS“ („LITEVSKÉ SVATEBNÍ PÍSNĚ“) A. JUŠKY

Shrnutí

V litevských lidových písních se poměrně často vyskytují označení barev, jejichž sémantický kontext lze neformálně vyvodit. Ve svatebních písních zaznamenaných A. Juškou je doloženo 2856 slovních spojení obsahujících přídavná jména označující barvu. Tato označení barev jsou vyjádřena 26 přídavnými jmény. Nejčastěji se opakují lexémy, srov.: žalias, -ia, baltas, -a, margas, -a.

Tento článek se pokouší zkoumat lexikálně-sémantické vztahy mezi označeními barev a skutečnostmi, které tato označení charakterizují. Analýza ukazuje, že v širokém lexikálním okolí se užívají označení barev achromatického spektra (baltas, juodas, pilkas), respektive základních spektrálních barev (raudonas, geltonas, žalias, mėlynas), a také přídavná jména margas, -a, rudas, -a. V omezeném lexikálním okolí se objevují označení „smíšených barev“, která z větší části označují barvu dobytka nebo ptačího peří. Při analýze označení barev jako prostředků obraznosti se berou v úvahu vedlejší (přenesené) významy i případy desemantizace slovního významu, které se v lidové poezii často vyskytují, kdy přídavné jméno označující barvu již není prostředkem obraznosti, protože se proměnilo v ustálený přívlastek – specifický jev v poetice lidových písní.

179