NA PAMÁTKU ANTUONINY REKENY
(1928–1998)
Naši lotyšští bratři opět přišli o významnou badatelku svého rodného jazyka: 25. února 1998 po dlouhé těžké nemoci zemřela profesorka Liepājské vyšší pedagogické školy Antuonina Rekena (Antoņina Reķēna, Jurgelāne).
Zesnulá se narodila nedaleko litevských hranic, v obci Kalupes v Daugavpilském okrese (dnes Baluožkalns, obec Ružkalni, okres Preiļi). Střední školu navštěvovala v Daugavpilsu a Preiļi. V roce 1952 absolvovala obor lotyšský jazyk a literatura a logika a psychologie na Lotyšském státním pedagogickém institutu v Rize. V letech 1952–1953 vyučovala psychologii na učitelském institutu v Cēsisu. Od roku 1953 působila na Liepājské vyšší pedagogické škole, kde vyučovala psychologii, dialektologii lotyšského jazyka, historickou gramatiku a baltskou filologii. Na začátku roku 1998 byl A. Rekeně udělen čestný titul emeritní vědkyně státu.
V roce 1962 obhájila lingvistka doktorskou disertaci „Kalupský dialekt“. Na toto téma publikovala několik článků. Pro badatele litevského jazyka jsou zvláště zajímavé její články, které zkoumají vztahy tohoto dialektu k litevštině a slovanským jazykům1. Problematiky litevských výpůjček v lotyšštině se dotýká také článek A. Rekeny o jazyce lotyšského překladu Rainisova „Fausta“2.
V roce 1975 vyšla rozsáhlá monografie A. Rekeny „Řemeslnická terminologie v některých jiholatgalských nářečích a její vztahy k odpovídajícím názvům ve slovanských jazycích“ (Amatniecības leksika dažās Latgales dienvidu izloksnēs un tās sakari ar atbilstošajiem nosaukumiem slāvu valodās. Rīga, 1975). Tato monografie je velmi cenná také pro badatele litevské slovní zásoby. V roce 1978 získala A. Rekena za tuto knihu cenu Janise Endzelīnse. Spolu s několika dalšími články tvořila kniha základ habilitační doktorské disertace A. Rekeny „Slovní zásoba jiholatgalských nářečí“, obhájené v Rize v roce 1993.
Krátce před smrtí A. Rekena ještě stihla spatřit své životní dílo – dvousvazkový „Slovník kalupského nářečí“ (Kalupes izloksnes vārdnīca 1, A-M, 2, N-Ž, Rīga, 1998). S dokončením tohoto mimořádně krásně vydaného díla autorce pomohly Sarmīte Lagzdinia, Tamara Elste, Valija Sarkanė, Astra Kremane-Treimane a Janis Elksnis; do tisku je nakonec připravil náš přítel, bývalý mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Lotyšska v Litvě dr. Albertas Sarkanis.
1 R e ķ ē n a A. Význam a užití předpony da- a pomocného slova da v nářečích hornolitavského dialektu ve srovnání s litevštinou a slovanskými jazyky. – Otázky teorie a praxe lotyšského jazyka. Riga, 1967, 81–93; Vztahy lotyšského jazyka k litevštině a slovanským jazykům v odrazu toponym Kalupes. – Problémy lotyšského jazyka a literatury. Riga, 1970, 152–165, a další.
2 R e ķ ē n a A. Apvidvārdu lietojuma īpatnības „Fausta“ atdzejojumā. – Raiņa gadagrāmata 1988. Rīga, 1988, 86–112.
259