LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XL (1998)

Daiva MURMULAITYTĖ

Lietuvių kalbos institutas, Vilnius

Odvozeniny s příponou -ynė(s) v „Slovníku současného litevského jazyka“

Tvoření slov v litevštině bylo značně zkoumáno jak z historického, tak ze synchronního hlediska. Využití počítačů umožnilo toto zkoumání zpestřit, například zkoumat tvoření slov také statisticky. Seriózní statistická analýza samozřejmě není prostým počítáním slov, na začátku je však užitečné mít k dispozici přesné absolutní i relativní údaje o tvoření slov, protože dosud přesná statistika neexistovala. Při práci s počítačovou verzí „Slovníku současného litevského jazyka“ (dále jen DLKŽ(k)) bylo záměrem spočítat, kolik odvozenin s určitou příponou v něm celkem je, jak jsou rozděleny podle obecných slovotvorných významů, z jakých slovních druhů a slovotvorných struktur základových slov vznikly, zda se jejich slovotvorný základ změnil (a jak) apod.

1. Obecné údaje

V DLKŽ(k) končí na -ynė 189 slov¹. Rūgštynė a stýpynė jsou kvůli dvojímu přízvuku uvedeny dvakrát. V 11 případech (5,82%) nejde o odvozeniny s příponou -ynė: aguõntrynė, dynė ntk., gadýnė psn., linãmynė, mynė, pynė, plýnė, šeivãtrynė, trynė, urkštýnė a žvýnė. Dva místní jména jsou utvořena složenou příponou -umynė: klampumynė, tankumynė. Další 3 slova mají příponu -ynė, ale nejsou jejími odvozeninami – taková byla jejich základová slova, tj. přípona -ynė byla slovotvorným formantem v předchozím kroku tvoření slov, např. papušynė (: pušynas), protėvynė (: tėvynė) a gūndotrynė (: nótrynė). Zbývá tedy 173 slov – odvozenin s příponou -ynė. To představuje 91,53% všech slov s touto koncovkou a 98,30% všech slov obsahujících tuto příponu.

20 pomnožných podstatných jmen jsou odvozeniny s příponou -ynės. Slovo rūgštynės (2, 1) je kvůli dvojímu přízvuku v DLKŽ(k) uvedeno dvakrát.

2. Odvozeniny podle slovotvorných kategorií

Před rozdělením odvozenin s touto příponou do slovotvorných kategorií a zjišťováním, kolik odvozenin tvoří tu či onu kategorii, je třeba upozornit na to, že

¹ K statistickému zkoumání takového množství údajů počítač samozřejmě není zapotřebí; například podstatných jmen s příponou -imas je však v DLKŽ(k) přibližně 14,5 tisíce. Zkoumáním odvozenin s příponou -ynė se tedy chtělo pouze ověřit některé možnosti práce s počítačem.

218

Často může jedno a totéž slovo, které má pouze několik významů, z hlediska slovotvorby patřit k několika slovotvorným kategoriím, např. nakvynė 1. „místo k přenocování“, 2. „přenocování“. Proto je při zkoumání slovotvorné statistiky derivátů důležitý nejen počet samotných slov, ale i jejich významů. V tomto článku se pro označení slova v jednom z jeho významů používá termín séma, aby se odlišil od obecně pojatého odvozeného slova, které může mít i více významů. Takových sémém s příponou -ynė je v DLKŽ(k) 228.

Při přechodu k pojednání o slovesných derivátech s příponou -ynė(s) několik poznámek ke slovu dilgynė. V DLKŽ(k) je uvedeno jako slovo se dvěma významy: 1. viz d i l g ė l ė (bot. „plevel, léčivá a vláknitá rostlina, jejíž stonek a listy mají žahavé chloupky (Urtica)“); 2. viz d i l g ė l y n a s („místo zarostlé kopřivami“). Také v LKŽ II 549 jde o slovo se dvěma významy, které jsou však podány poněkud jinak: 1. „kopřivový porost“; 2. „kopřiva“, ačkoli příklady prvního významu – Dilgynei radau vištą periant Ds. aj. – by se hodily i k ilustraci významu místa. Lze tedy rozpoznat dva homonymní výrazy, které se liší nejen obecným slovotvorným významem, ale jsou také utvořeny od slov různých slovních druhů: dilgynė „kopřiva“ označuje činitele nebo nositele vlastnosti (podle toho, co budeme považovat za základové slovo – sloveso dilginti, nebo přídavné jméno dilgus), zatímco dilgynė „kopřivový porost“ označuje místo a jeho základovým slovem je podstatné jméno dilgė. Není-li jasné, co považovat za základové slovo prvního homonyma, do statistiky se nezahrnuje².

2.1. Deriváty s příponou -ynė mohou být odvozeny od sloves i jmenných slov (podstatných a přídavných jmen). Od sloves je utvořeno 72 derivátů, které mají celkem 116 významů. To představuje 41,62% všech slov utvořených touto příponou (při počítání sémém 51,10%). Jmennými slovy je motivováno 101 slov s celkem 111 významy (58,38% a 48,90%). Pozoruhodné je, že poměr slovesných a jmenných derivátů se při počítání slov a sémém liší. Při počítání slov jsou slovesné a jmenné deriváty s příponou -ynė zastoupeny přibližně v poměru 4:6, při počítání sémém zhruba napůl. Téměř desetiprocentní rozdíl vzniká tím, že od sloves bylo utvořeno více vícevýznamových slov než od jmenných slov. Je tomu tak proto, že slovotvorné kategorie typické pro slovesné deriváty spolu odedávna souvisejí – názvy dějů, výsledků dějů, nástrojů, míst a činitelů se často tvoří stejnými afixy (srov. DDR 18, 232). Jmenné deriváty mají v DLKŽ(k) mnohem častěji než slovesné pouze jeden význam (srov. 92,16% a 60,44%).

Jak již bylo uvedeno, v DLKŽ(k) je 20 pomnožných derivátů s příponou -ynės. Slovo rūgštynės je utvořeno od přídavného jména, zbývajících 19 jsou slovesné deriváty. Jeden z nich – stumdynės – má dva významy: 1. „tlačenice“; 2. „rvačka, strkanice“.

² Dále se do statistiky nezahrnují ani deriváty s nejistou motivací; procenta se počítají pouze na základě jasných případů odvozování.

219

2.2. P. Skardžius ve své práci (LKŽD 270–272) uvádí hlavní slovotvorné významy derivátů s příponou -ynė(s) jen stručně a velmi přibližně. Z kapitoly V. Urbutise o tvoření podstatných jmen v „Lietuvių kalbos gramatika“ (dále LKG) se dozvídáme, že deriváty s příponou -ynė(s) mohou být obecně: abstrakta od sloves (NA), názvy činitelů³ (NAg), názvy nositelů vlastnosti⁴ (NAt), názvy nástrojů (NI), míst (NL), souborová jména (NC) a názvy svátků a obřadů (NF)⁵. NAt (LKG I §596 15), §597 2)) a NC (LKG I §730 4)) jsou typické pro jmenné deriváty; NA (LKG I §443), NAg (LKG I §515), NL (LKG I §642) a NF (LKG I §738 1)) pro slovesné deriváty; NL (LKG I §668) pak pro deriváty jmenné i slovesné.

Při přechodu k přehledu statistiky slovesných derivátů několik příkladů, u nichž je zařazení k jednomu či druhému slovotvornému typu sporné.

Gužynė hovor. „zábava, taneční zábava, večírek“ – mohlo by jít o NA, srov. však gėrynė „pití alkoholických nápojů, popíjení“ – NF (LKG I §738 1)).

Maišalynė 1. „jídlo připravené z různých surovin“ a makalynė 2. „nekvalitní, smíchané jídlo“ jsou nejspíše NR nebo konkretizované NA. LKG neuvádí, že by slovesné deriváty s touto příponou mohly označovat výsledek děje; bylo však již zmíněno, že NA, NR, NI, stejně jako NL a NAg, spolu úzce souvisejí a někdy je obtížné jednoznačně určit, do které slovotvorné kategorie derivát patří. Deriváty maišalynė a makalynė označující jídla jsou zde považovány za NR.

Maišalynė 2. „zmatek, nepořádek“ a makalynė 3. přen. „zmatek, chaos, nepořádek“ se počítají společně s NA. K této slovotvorné kategorii se řadí také derivát kamšalynė, který je v DLKŽ(k) vysvětlen jediným slovem – „kamšatis“, jež označuje tlačenici či přeplnění. Je pravda, že v LKG I §668 je podobný derivát kamšynė (kimšynė) „tlačenice, přeplnění“ uveden mezi dalšími názvy míst. P. Skardžius (LKŽD 270) považuje slovo kamšynė „tlačenice, nával“ za NA.

Pādanỹnė 2. hromad. „nářadí, nástroje“. Ačkoli je tento derivát označen jako hromadný, patrně je třeba jej považovat za NI. Hromadná jména s příponou -ynė(s) se obvykle odvozují od podstatných jmen (āvalynė, bimbalynė, patalynė atd.). LKM 80 uvádí, že hromadná jména se od sloves netvoří. Na druhou stranu NC (pravda, většinou právě jmenná) nejvíce souvisejí s názvy míst (LKŽD 271, LKG I §725), které se mohou odvozovat i od sloves, srov. knibždynė

³ V LKG se jim také říká názvy nositelů slovesné vlastnosti.

⁴ V LKG se používá označení názvy nositelů jmenné vlastnosti.

⁵ Systém označení vychází z latinských názvů slovotvorných kategorií: NA – nomina actionis, NAg – nomina agentis, NAt – nomina attributiva, NR – nomina resultativa, NI – nomina instrumenti, NL – nomina loci, NC – nomina collectiva a NF – nomina feriarum et ritualia. V článku se používají také zkratky NL(C) (označuje názvy míst, které mají zároveň i kolektivní význam) a NLgr (znamená „čisté“ názvy míst).

220

„pohybující se, hemžící se množství“, makalynė 1. „řídká bahnitá půda, blátivá mokřina“, makasynė „totéž“, marmalynė 1. „bláto“; 2. „bažina, mokřina“, mirgalynė „množství třpytících se věcí“ – tyto odvozeniny jsou zde počítány spolu s názvy míst, stejně jako v LKG. V tabulkách uvedených na konci článku jsou odvozeniny tohoto typu ze všech názvů míst vyčleněny zkratkou NL(C), spolu s ostatními („čistými“, bez nádechu kolektivního významu) názvy míst však tvoří společnou slovotvornou kategorii NL.

Sėdynė ve významu „místo k sezení ve voze, sedadlo“ LKŽD 271, LKG I §642, patrně také LKMA 65 a LKM 78 (protože zde význam tohoto slova není uveden), se považuje za název nástroje. Je však nepravděpodobné, že by toto slovo označovalo nástroj ve významu „část těla určená k sezení, zadek“. Možná jde v obou případech o názvy míst? Názvy nástrojů ostatně mají sklon měnit se v názvy míst (nejen v litevštině) a tvoří se stejnými příponami (srov. DDR 208). Na druhou stranu už bylo zmíněno, že názvy míst s touto příponou zároveň nejčastěji označují i shluk věcí (třebaže to platí spíše pro jmenné odvozeniny s příponou -ynė(s)). V tomto případě tomu tak není. Proto se slovo v prvním významu, „sedadlo“, počítá spolu s názvy míst, zatímco druhé seméma se do statistik nezahrnuje, stejně jako gužynė.

2.3. Rozdělení slovesných odvozenin s příponou -ynė(s) do slovotvorných kategorií se tedy zkoumá na základě 114 odvozenin (semém) s jasnou slovotvornou motivací uvedených v DLKŽ(k).

Údaje v tabulce 1 ukazují, že téměř polovinu (42,98%) pojednávaných odvozenin ve slovníku tvoří názvy nástrojů (např. griežynė, laidynė), zatímco názvů dějů (např. kaitalynė, lojynė) je o něco více než desetina (12,28%). Mezi množnými odvozeninami s příponou -ynės naopak převažují slovesná abstrakta (90,00%, např. badynės, gaudynės aj.). Takto vysoký podíl těchto odvozenin poněkud mění i celkový statistický obraz – názvy dějů tvoří mezi odvozeninami s příponou -ynė(s) téměř čtvrtinu (23,88%). Tato slovotvorná kategorie se posouvá ze čtvrtého na druhé místo a předstihuje názvy míst a činitelů (18,66%, resp. 17,16%). Množné příklady posledních dvou kategorií ani názvů výsledků děje DLKŽ(k) neuvádí. Přibližně 3/4 názvů míst odvozených od sloves označují pouze místo a nemají další nádech kolektivního významu, např. čiuožynė, landynė, pėrdary­nė, slėpynė aj.

Názvy činitelů mohou být rodu společného – 18 (78,26%) – nebo ženského – 5 (21,74%). Ty druhé obvykle označují věci; některé lze považovat také za názvy nástrojů, např. tarškynė „něco, čím se chrastí, řehtačka, chřestidlo“ (srov. slovo terkšlė má pět významů a ve všech pěti případech jde o názvy nástrojů). Pokud bychom tuto odvozeninu spolu s girgždynė „co vrže, vrzající nástroj“ (srov. padarynė 1. „nářadí, nástroj“) a spygy­nė „prskavka“ považovali za názvy nástrojů (LKG I §515 girždynė a spy­gynė se přesto řadí do NAg, DLKG §245 rovněž, ačkoli jejich významy zde nejsou uvedeny), počet příkladů tohoto typu by se mírně zvýšil, ale postavení NAg mezi ostatními kategoriemi děje by se nezměnilo.

221

mas), počet příkladů tohoto typu by se poněkud zvýšil, ale postavení NAg mezi ostatními kategoriemi činností by se nezměnilo.

2.4. Již bylo zmíněno, že od jmenných slov s příponou -ynė bylo utvořeno 101 slov (111 sémém). Podle základových slov se rozdělují takto: od substantiv – 84 slov (83,17% všech jmenných odvozenin), neboli 88 sémém (79,28%), od adjektiv – 17 slov (16,89%), neboli 23 sémém (20,72%). Jedna adjektivní odvozenina – rūgštynė (2, 1) – je kvůli dvojí akcentaci uvedena dvakrát.

LKG uvádí, že jmenné odvozeniny s příponou -ynė mohou patřit k těmto slovotvorným kategoriím: názvy nositelů vlastnosti (NAt, LKG I §596 15), §597 2)), míst (NL, LKG I §668) a hromadné názvy (NC, LKG I §830 4)).

Při zkoumání rozdělení odvozenin od substantiv s příponou -ynė podle slovotvorných kategorií jsme nejprve vyčlenili slovo jovalynė „co je zpřeházené, smíšené, nepořádek“, protože není jasné, ke které slovotvorné kategorii je zařadit. Příkladů NAt jsou pouze tři: puodynė „hliněný hrnec; množství, které se do něj vejde“, rupūžynė 2. vulg. „ošklivá věc“, vakar(y)nė „severozápadní vítr na Kurské laguně“. To představuje 3,45% všech substantivních sémém. LKG I §597 2) uvádí nářeční, žemaitské odvozeniny s příponou -ynė označující pokrmy: bulbynė, kankolynė aj. Příklady této kategorie v DLKŽ(k) nejsou.

81 odvozenin (93,10% všech utvořených od podstatných jmen) označuje místa. Ve 36 případech se při vymezení místa užívají slova „mnoho“ nebo „hojně“, např.: březový háj „místo, kde roste mnoho bříz“, křoviny „místo, kde je hojně proutí“, jde tedy zároveň o hromadná pojmenování. Nahromadění však může být vyjádřeno i jinak, např. olšový porost „místo zarostlé olšemi“. Zde je třeba zmínit také různá pojmenování půdy, jakož i luk, mokřin, cest, lesů apod.: rašeliniště „mokrá, rašelinná půda“, hrbolatá louka „hrbolaté místo, louka“, ledovka „místo pokryté ledem, zledovatělá cesta“, bahniště „místo, kde je bahno, blátivý terén“, lesnaté místo „zalesněné místo“, drnoviště „místo, kde je souvislý drn, neobdělaná půda“ atd. NL(C) je tedy podstatně více – 77 (95,06% všech NL), tj. téměř všechna podstatná jména označující místa zároveň vyjadřují nahromadění věcí. V DLKŽ(k) jsou pouhá 3 slova (4 sémy, 4,94%) „čistě místních“ názvů (NLgr): vřesoviště „vřesoviště“, tj. „půda u písku“, vlast 1. „rodný kraj“; 2. „místo původu“, dům tchánů „dům rodičů manžela či manželky“.

3 odvozeniny (3,45% všech substantivních sémém) jsou hromadná pojmenování: obuv „výrobky k obouvání“ (srov. LKG I §730 4), DLKG §443 3), ačkoli podle P.Skardžiaus LKŽD 271 jde o NI), červí hemžení 2. přen. „hemžení“ (pokud bychom to považovali za „čisté“ hromadné pojmenování bez dalšího významového odstínu místa, neboť v NL(C) je tato odvozenina uvedena pod svým prvním významem – 1. „množství červů; místo, kde je mnoho červů“), ložní prádlo „veškeré vybavení postele (prostěradlo, přikrývka, polštář)“.

Od přídavných jmen bylo utvořeno 17 odvozenin s příponou -ynė (16,83% všech slov odvozených od jmenných slov), dohromady se 23 významy (20,72% všech jmenných semém). Velká většina – 19 (82,61%) – jsou názvy míst, např. dykynė 1. „nekvalitní pole“; 2. „prázdné, neobydlené místo“, kiau(r)ynė 1. „díra,

222

„dutina; prázdnota“; 2. „propast, sráz⁶, mėlynė 1. „modrá skvrna na těle (obvykle po úderu)“; 2. „modř oblohy, blankyt“; 3. odb. „namodralé zabarvení bělového dřeva způsobené houbou“.

3 slova (4 sémy (17,39%)) označují nositele vlastnosti: mėlynė 4. bot. „keřík z čeledi vřesovcovitých, rostoucí v lesích a na rašeliništích a plodící modré šťavnaté, nakyslé bobule (Vaccinium myrtillus); jeho bobule“, rūgštynė bot. „planá i kulturní jedlá a léčivá rostlina z čeledi rdesnovitých, plevel (Rumex)“, šlykštynė 1. „odporná věc, záležitost; 2. hovor. „odporný člověk nebo zvíře“.

V DLKŽ(k) je pouze jeden pomnožný jmenný derivát s příponou -ynės. Jde o NAt utvořené z přídavného jména rūgštynės.

Údaje v tabulce 2 ukazují, že naprostá většina jmenných derivátů s příponou -ynė(s) (90,10%) označuje místa, přibližně 3/4 z nich (77,00%) mají navíc odstín hromadného významu; „čistě“ hromadná označení představují pouhých 2,70%.

2.5. NL se z osmi uvedených slovotvorných kategorií vyznačuje tím, že deriváty s místním významem a příponou -ynė se tvoří jak ze sloves, tak ze jmen. Deriváty zbývajících sedmi slovotvorných kategorií jsou buď slovesné (NI, NA, NAg, NF a NR), nebo jmenné (NAt a NC, přičemž poslední jsou pouze podstatná jména).

Z jmenných základů se příponou -ynė utvořilo čtyřikrát více NL než ze sloves (80,00% a 20,00%), avšak ve slovníku je více slovesných derivátů DLKŽ(k) (20,00%) než přídavných jmenných (15,20%).

Označení míst často zároveň označují i shluk věcí, tj. lze je považovat také za hromadná označení. Naprostá většina NL(C) je odvozena od podstatných jmen; ve slovníku není ani jeden příklad utvořený od přídavného jména a od sloves jich je velmi málo (7,23%, pouze 6 sém, např. knibždynė „pohybující se, hemžící se množství“, makalynė 1. „řídká bahnitá půda, bláto“, makasynė „totéž“ atd.)⁷.

„Čistě“ místních označení (NLgr) je vytvořeno téměř stejnou měrou ze sloves (45,24%) a jmenných základů (54,76%), avšak derivátů od přídavných jmen je pětkrát více než od podstatných jmen (45,24% a 9,52%).

Poměr slovesných NLgr a NL(C) je nepřímo úměrný poměru jmenných NLgr a NL(C), tj. ze sloves bylo utvořeno více „čistých“ místních označení, zatímco naprostá většina jmenných místních označení má také odstín hromadného významu. To platí zejména pro deriváty od podstatných jmen (77 sém – NL(C), např. alksnynė „místo zarostlé olšemi“, a pouze 4 – NLgr, např. tėvynė 1. „rodný kraj“; 2. „místo původu“).

Obecně tvoří místní označení přibližně polovinu (51,02%) všech derivátů s příponou -ynė(s) v DLKŽ(k).

⁶ P. Skardžius v LKŽD 272 označuje kiáurynė „úžina, díra“ za derivát s jiným významem (tj. nikoli NA, NAg, NI, NC ani NL).

⁷ Darybos raidos požiūriu tokius vedinius nagrinėjo S. Ambrazas (1995: 185–186, 196).

223

3. Deriváty podle počtu významů

3.1. Jednovýznamových slovesných derivátů se sufixem -ynė je 37 (50,68% všech slov odvozených tímto sufixem od sloves): NI – 15, NL – 10, NAg – 7, NA – 3, NF – 1,? – 1 (gužynė); sufixem -ynės bylo utvořeno 18 derivátů (94,74%): NA – 16, NI – 1, NF – 1; celkem se sufixem -ynė(s) – 55 (60,44%): NA – 19, NL – 16, NL – 10, NAg – 7, NF – 2,? – 1. Jednovýznamové slovesné deriváty tedy většinou označují děje (34,55% všech jednovýznamových slovesných derivátů).

36 (39,56%) slov odvozených od sloves má více než jeden význam: se sufixem -ynė – 35 (48,61%), se sufixem -ynės – 1 (5,26%, stumdynės – oba výše uvedené významy patří k NA). 30 slov mají dva významy, u 15 z nich jsou oba významy téže slovotvorné kategorie⁸, 3 mají po třech významech (jedno – paláidynė – ve všech třech případech označuje nástroje), 3 mají po čtyřech významech (landynė a laužynė mají všechny čtyři významy – NL, sukynė – NI).

57,14% všech víceznačných slovesných derivátů se sufixem -ynė(s) má všechny významy téže slovotvorné kategorie; většina z nich označuje nástroje (55,00%).

15 (41,66%) víceznačných slov může podle slovotvorných významů patřit ke dvěma slovotvorným kategoriím; v 8 případech (53,34%) jde o NI a NAg (z nich má v sedmi případech (87,50%) první význam kategorii NI), ve 4 případech (26,67%) o NA a NAg (u všech slov je první význam NA), po 1 (6,67%) o NA a NL (nakvynė), NI a NL (stovynė) a NR a NA (maišalynė). Pokud budeme Makàlynė ‚špatné, smíchané jídlo‘ považovat za označení výsledku děje, je toto slovo jediné z 36 víceznačných (2,78%) s významy tří slovotvorných kategorií – NL, NR a NA.

3.2. Substantivní deriváty jsou v DLKŽ(k) mnohem častěji jednovýznamové než slovesné – 92,16%, zatímco slovesných takových, jak již bylo uvedeno, je pouze 60,44%. Většina jednovýznamových substantivních derivátů označuje místa (93,55%) (srov. slovesné, které označují děje (34,55%); označení míst jsou v tomto případě až na druhém místě).

8 substantivních derivátů se sufixem -ynė (7,84% všech derivátů se sufixem -ynė(s) odvozených od substantiv) má více než jeden význam: 4 slova jsou odvozena od podstatných jmen (4,76% všech substantivních derivátů), 4 od přídavných jmen (16,67% všech adjektivních derivátů). 7 substantivních derivátů (87,50%) má dva významy, jeden (12,50%) má čtyři významy. Všechny víceznačné deriváty odvozené od podstatných jmen mají dva významy; ve dvou případech patří do téže slovotvorné kategorie (NL – pempynė a tėvynė), v dalších dvou do různých kategorií: kirmėlynė – NL a NC, rupiūžynė – NL a NAt. Významy tří dvouvýznamových adjektivních derivátů náleží do jedné slovotvorné kategorie: dykynė a kiaurynė – NL, šlykštynė – NAt. 4 významy

⁸ Nepočítáme-li výše zmíněné sėdynė.

224

Významy slova mėlynė náležejí ke dvěma derivačním kategoriím: první tři jsou NC a čtvrtý je NAt.

Významy 62,50% víceznačných jmenných derivátů tedy náležejí ke stejné derivační kategorii (u substantivních 50,00%, u adjektivních 75,00%), zatímco u 37,50% jde o různé kategorie (u substantivních 50,00%, u adjektivních 25,00%). Stejnou derivační kategorii významů mají nejčastěji názvy míst – 80,00% (všechny substantivní a 66,67% adjektivních). Je třeba upozornit, že v tomto případě jsou relativní hodnoty velmi podmíněné, protože vycházejí z malého počtu údajů – v DLKŽ(k) je pouze 8 víceznačných jmenných derivátů s příponou -ynė. Množné víceznačné deriváty od jmen s touto příponou v DLKŽ(k) nejsou.

4. Deriváty podle struktury základových sloves

Počítačový program pro analýzu slovotvorby v DLKŽ uvádí vedle heslového slova jeho morfematickou strukturu. To umožňuje doplnit výzkum slovotvorby. Lze například zjistit, zda se zkoumaná přípona v derivátech vyskytuje bezprostředně za kořenem, nebo zda je druhá, třetí atd. Z toho lze usuzovat na strukturu základových slov – zda jsou jednoduchá, nebo odvozená, příponová, případně zda jejich přípony přešly do derivátů. Bylo například zjištěno, že u 55 ze 72 slovesných derivátů s příponou -ynė (76,39%) se tato přípona nachází hned za kořenem, zatímco u 17 derivátů (23,61%) je druhá, tj. tyto deriváty jsou vytvořeny z odvozených sloves (s rozšířenými příponami).

4.1. 11 derivátů (64,71% všech, které mají mezi kořenem a příponou -ynė(s) nějaký formant) je vytvořeno ze sloves s příponami -al(i)uoti(s), -al(i)oti(s): barškalyne, gargalyne, kaitalyne, kamšalyne, maišalyne, makalyne, marmalyne, mirgalyne, plepalyne, tarškalyne, tauškalyne. Z formálního hlediska lze jejich tvoření vysvětlit jedním ze dvou způsobů: jde o deriváty s příponou -ynė 1) od slovesných substantiv, derivátů s příponou -alas (srov. bimbalynė: bimbalas, ávalynė, jovalynė); 2) od sekundárních sloves, která jsou sama vytvořena od jmenných slov s příponou -alas. Sémantika ukazuje, že za základová slova je třeba považovat slovesa. Srov. v LKG gargalynė (I §515) a kaitalynė (I §444) a v DDR makalynė (§386) jsou považovány za slovesné deriváty.

1 derivát (5,88%) – erzel ynė – má základové sloveso zakončené na -eliuoti (ėrzeliuoti: erzelis).

4 deriváty (23,53%) – grumdynė, lakdynė, šildynė, šokdynė – mají formant -d-, který přešel ze základových sloves. Grumdynė a šildynė jsou vytvořeny ze smíšených sloves na -dyti, lakdynė a šokdynė ze sloves s příponou -dinti, jejichž rozšířená přípona nepřenáší do derivátu svou koncovou část -in-.

1 derivát (5,88%) – spygsė – má od smíšeného slovesa spygsóti nebo spygsėti přechodný formát -s-.

Z 19 pluraliových derivátů s příponou -ynės má 5 (26,36%) mezi kořenem a uvedenou příponou určité formanty: 1) kraustynės a slapstynės jsou vytvořeny z

225

smíšených sloves -styti (formant -st- přešel do odvozenin); 2) stumdynės, šaudynės ir žudynės – ze smíšených sloves -dyti (formant -d- přešel do odvozenin).

Celkově tedy mohou mít slovesné odvozeniny se sufixem -ynė(s) v DLKŽ(k) tyto formanty převzaté ze základových sekundárních a smíšených sloves: -al- (11, neboli 50,55% všech slov s formanty mezi kořenem a sufixem -ynė(s)), -d- (7, neboli 31,81%), -st- (2, neboli 9,09%), -el- (1, neboli 4,55%) a -s- (1, neboli 4,55%). Celkem je takových odvozenin 22 z 91 (24,18%).

4.2. Odvozeniny se sufixem -ynė(s) lze tvořit ze sloves různé struktury: primárních, sufixálních, smíšených a předponových (statistické údaje viz tabulka 3). U některých odvozenin není snadné přesně určit základová slovesa. Například tarškynė 1. „nějaký předmět, kterým se chrastí, řehtačka, chrastítko“; 2. hovor. „žvanil“ lze odvodit jak od tarškšti, tak od tarškėti. Za základové slovo odvozeniny šokynė 1. „stojany s příčkou, přes kterou se skáče“; 2. „deska, z níž se skáče do vody, skokanský můstek“ lze patrně považovat i primární sloveso šokti, ačkoli podobně významová slova šankynė 1. „překážka, přes kterou se skáče“, 2. „deska, z níž se skáče do vody, skokanský můstek“ a šokdynė „skákadlo“ („provaz s držadly na skákání“), odvozená od příčinných sufixálních sloves šankinti a šokdinti, naznačují, že i slovo šokynė by mohlo vycházet také ze sufixálního příčinného slovesa šokinti. Možná by stálo za to prozkoumat, jakou strukturu mohou mít tato paralelní základová slovesa, např. primární a smíšenou, primární a sufixální, několik smíšených, několik sufixálních atd. V tomto případě je však takových příkladů velmi málo a nestačí k závažnějším statistickým zobecněním.

Celkově je nejvíce slov se sufixem -ynė(s) odvozeno od primárních sloves (35,16%), ačkoli plurálové odvozeniny častěji vycházejí ze smíšených sloves (57,89% všech plurálových odvozenin). Téměř stejný podíl odvozenin tohoto sufixu vychází ze sufixálních a smíšených sloves – 24,17%, respektive 23,08%. Odvozeniny uvedené v singulárové podobě se však tvoří ze sufixálních sloves dvakrát častěji (srov. 27,78% a 13,89%), zatímco plurálové odvozeniny vycházejí ze smíšených sloves téměř šestkrát častěji (10,53% a 57,89%). Čtyři podstatná jména jsou odvozena od předponových sloves: padarynė, palaidynė, pašėlynė, pėrdarynė. Značný počet odvozenin (12,09%) může být motivován několika základovými slovy. Jde především o názvy činitelů nebo nástrojů odvozené od zvukových sloves, které mohou vycházet z primárních, smíšených i sufixálních sloves, např. birzgynė: birgzti ir birzgėti, čirškynė: čirškšti ir čirškėti, tauškynė: taukšti ir tauškėti aj.

⁹ Statistika těchto odvozenin je uvedena v pátém řádku tabulky 3.

226

4.3. Při počítání odvozenin (sémémů) jednotlivých slovotvorných kategorií (viz skupina tabulek 4) je patrné, že slovesné odvozeniny kategorií NI, NA, NL a NAg se tvoří ze sloves různé struktury (primárních, sufixálních, smíšených a předponových); značná část z nich (14,93%) souvisí s několika základovými slovy. Téměř polovina názvů nástrojů je odvozena od primárních sloves. Základová slovesa většiny názvů míst a činitelů jsou rovněž primární (40,00%, respektive 30,43%), zatímco většina názvů dějů je odvozena od sufixálních a smíšených sloves (po 37,50%) a odvozeniny od primárních sloves netvoří ani pětinu všech názvů dějů (18,75%). Názvy míst a činitelů jsou častěji odvozeny od sufixálních než od smíšených sloves, zatímco názvy nástrojů jsou naopak častěji odvozeninami smíšených než sufixálních sloves (v obou případech se však statistické údaje o základových slovesech jedné a druhé struktury příliš neliší, o 6–10%). Tvoření odvozenin se sufixem -ynė(s) od předponových sloves obecně není příliš typické (asi 6% všech slovesných odvozenin). Kvůli nedostatku údajů lze o struktuře základových sloves kategorií NR a NF říci jen málo.

4.4. Při porovnání derivátů uvedených v jednotném čísle v DLKŽ(k) a derivátů v množném čísle je patrné, že „jednotné“ se častěji tvoří z primárních sloves (37,72%), zatímco více než polovina derivátů v množném čísle (60,00%) se tvoří ze smíšených sloves. Ve slovníku nejsou žádné deriváty v množném čísle s příponou -yně(s) utvořené od předponových sloves. „Jednotné“ deriváty se mohou třikrát častěji než deriváty v množném čísle vztahovat k několika základovým slovesům.

Názvy dějů uvedené v singuláru a plurálové názvy dějů se výrazně liší strukturou základových sloves. Nejvíce singulárových odvozenin (71,43%) je utvořeno od sekundárních sloves, např. barškalynė, erzelynė, kaitalynė aj.; od primárních sloves je odvozeno pouze 7,14% (lojynė), od smíšených sloves není odvozena ani jedna odvozenina. Naproti tomu nejvíce plurálových odvozenin (61,11%) je odvozeno od smíšených sloves (gaudynės, šaudynės, tasynės), 27,78% od primárních (niovynės, slėpynės, žaidynės) a pouze 11,11% (šestkrát méně než od smíšených) od sufixálních sloves (kumštynės).

4.5. Pro slovesné odvozeniny se sufixem -ynė(s) jsou charakteristické tyto změny slovotvorného základu:

1. Vynechává se sufix základového slovesa nebo závěrečná část rozšířeného sufixu, např. kankynė: kankinti, kumštynės: kumščiuotis, erzelynė: erzėliuoti. Vynechání části sufixu je charakteristické pouze pro příklady uvedené v DLKŽ(k) v singuláru. Celkem má přibližně 25% odvozenin takto změněný slovotvorný základ.

2. Vynechání reflexivního afixu, např. niovynės: niautis, slapstynės: slapstytis. To je typičtější pro plurálové odvozeniny (asi 50% všech plurálových odvozenin

227

ních), podstatně méně – u derivátů uvedených v jednotném čísle (maudynė: maudytis).

3. Střídáním samohlásek v kořeni (např. landynė: lįsti) se vyznačují pouze asi 4% derivátů s touto příponou (v jednotném čísle).

V budoucnu by bylo možné ještě prozkoumat, jaké změny derivačního základu jsou charakteristické pro deriváty jednotlivých derivačních kategorií; pro přesnější statistiku z tohoto hlediska však DLKŽ(k) neposkytuje dostatek údajů.

TABULKY

1. Slovesné deriváty s příponou -ynė(s) podle derivačních kategorií

Poř. č. | Derivační kateg. | -ynė (počet |%) | -ynės (počet |%) | -ynė(s) (počet |%) | Poř. č. 1. | NI | 49 | 42,98 | 1 | 5,00 | 50 | 37,31 | 1. 2. | NL: | 25: | 21,93 | - | - | 25: | 18,66 | 3. | NL(C) | 6 | 24,00* | - | - | 6 | 24,00* | | NLgr | 19 | 76,00* | - | - | 19 | 76,00* | 3. | NAg | 23 | 20,18 | - | - | 23 | 17,16 | 4. 4. | NA | 14 | 12,28 | 18 | 90,00 | 32 | 23,88 | 2. 5. | NR | 2 | 1,76 | - | - | 2 | 1,49 | 5–6. 6. | NF | 1 | 0,88 | 1 | 5,00 | 2 | 1,49 | 5–6. Zjevně utvořené | 114 | 100,00 | 20 | 100,00 | 134 | 100,00 | zjevně utvořené deriváty | | (98,28) | - | - | | (98,53) | deriv. deriváty? | 2 | 1,72 | - | - | 2 | 1,47 |? Celkem | 116 | 100,00 | 20 | 100,00 | 136 | 100,00 | Celkem

2. Jmenné deriváty s příponou -ynė(s) podle derivačních kategorií

Poř. č. | Derivační kateg. | -ynė (počet |%) | -ynės (počet |%) | -ynė(s) (počet |%) 1. | NL: | 100: | 90,91 | – | – | 100: | 90,10 | NL(C) | 77 | 77,00* | – | – | 77 | 77,00* | NLgr | 23 | 23,00* | – | – | 23 | 23,00* 2. | NAt | 7 | 6,36 | 1 | 100,00 | 8 | 7,21 3. | NC | 3 | 2,72 | – | – | 3 | 2,70 Zjevně utvořené | 110 | 100,00 | 1 | 100,00 | 111 | 100,00 deriváty | | (99,10) | | | | (99,11)? | 1 | 0,90 | – | – | 1 | 0,89 Celkem | 111 | 100,00 | 1 | 100,00 | 112 | 100,00

* Všechna NL.

228

3. Deriváty se sufixem -ynė(s) podle stavby základových sloves

Základová slovesa | -ynė | počet |% | -ynės | počet |% | -ynė(s) | počet |% Primární | 27 | 37,50 | 5 | 26,32 | 32 | 35,16 Sufixální | 20 | 27,78 | 2 | 10,53 | 22 | 24,17 Smíšená | 10 | 13,89 | 11 | 57,89 | 21 | 23,08 Prefixální | 4 | 5,55 | – | – | 4 | 4,40 Několik sloves | 10 | 13,89 | 1 | 5,26 | 11 | 12,09? | 1 | 1,39 | – | – | 1 | 1,10 Celkem | 72 | 100,00 | 19 | 100,00 | 91 | 100,00

4. Deriváty se sufixem -ynė(s) podle slovotvorných kategorií a stavby základových sloves:

a) deriváty uváděné v jednotném čísle

Slovotvorné kategorie | Základová slovesa | prim. | suf. | smíš. | pref. | několik sloves | Celkem NI | počet | 24 | 5 | 8 | 5 | 7 | 49 NI |% | 48,98 | 10,20 | 16,33 | 10,20 | 14,29 | 100,00 NL | počet | 10 | 7 | 3 | 1 | 4 | 25 NL |% | 40,00 | 28,00 | 12,00 | 4,00 | 16,00 | 100,00 NAg | počet | 7 | 5 | 3 | – | 8 | 23 NAg |% | 30,43 | 21,74 | 13,04 | – | 34,78 | 100,00 NA | počet | 1 | 10 | – | 2 | 1 | 14 NA |% | 7,14 | 71,43 | – | 14,29 | 7,14 | 100,00 NR | počet | – | 2 | – | – | – | 2 NR |% | – | 100,00 | – | – | – | 100,00 NF | počet | 1 | – | – | – | – | 1 NF |% | 100,00 | – | – | – | – | 100,00 Celkem | počet | 43 | 29 | 15 | 8 | 19 | 114 Celkem |% | 37,72 | 25,44 | 13,16 | 7,02 | 16,67 | 100,00

229

b) deriváty v množném čísle

Slovotvorné kategorie | Základová slovesa | Celkem | prim. | suf. | smíš. | pref. | několik sloves | NA | počet | 5 | 2 | 11 | – | – | 18 |% | 27,78 | 11,11 | 61,11 | – | – | 100,00 NF | počet | – | – | 1 | – | – | 1 |% | – | – | 100,00 | – | – | 100,00 NI | počet | – | – | – | – | 1 | 1 |% | – | – | – | – | 100,00 | 100,00 Celkem | počet | 5 | 2 | 12 | – | 1 | 20 |% | 25,00 | 10,00 | 60,00 | – | 5,00 | 100,00

c) všechny deriváty

Slovotvorné kategorie | Základová slovesa | Celkem | prim. | suf. | smíš. | pref. | několik sloves | NI | počet | 24 | 5 | 8 | 5 | 8 | 50 |% | 48,00 | 100,00 | 16,00 | 10,00 | 16,00 | 100,00 NA | počet | 6 | 12 | 12 | 2 | – | 32 |% | 18,75 | 37,50 | 37,50 | 6,25 | – | 100,00 NL | počet | 10 | 7 | 3 | 1 | 4 | 25 |% | 40,00 | 28,00 | 12,00 | 4,00 | 16,00 | 100,00 NAg | počet | 7 | 5 | 3 | – | 8 | 23 |% | 30,43 | 21,74 | 13,04 | – | 34,78 | 100,00 NR | počet | – | 2 | – | – | – | 2 |% | – | 100,00 | – | – | – | 100,00 NF | počet | 1 | – | 1 | – | – | 2 |% | 50,00 | – | 50,00 | – | – | 100,00 Celkem | počet | 48 | 31 | 27 | 8 | 20 | 134 |% | 35,82 | 23,13 | 20,15 | 5,97 | 14,93 | 100,00

Doručeno 1998 07 01

ZKRATKY

DDR – Ambrazas S. Vývoj tvoření podstatných jmen. Slovesné deriváty v litevštině, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1993. DLKG – Gramatika současné litevštiny, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1996. DLKŽ – Slovník současné litevštiny, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1993. DLKŽ(k) – počítačová verze DLKŽ.

230

LKG – Gramatika litevského jazyka 1, Vilnius: Mintis, 1965.

LKI – Litevský jazykový institut.

LKM – Paulauskienė A. Morfologie litevského jazyka: přednášky pro studenty litevštiny, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1994.

LKMA – Paulauskienė A. Lietuvių kalbos morfologijos apybraiža, Kaunas: Šviesa, 1983.

LKŽ – Slovník litevského jazyka 1–2, Vilnius: Mintis, 1968–1969; 3–6, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1956–1962; 7–9, Vilnius: Mintis, 1966–1973; 10–15, Vilnius: Mokslas, 1976–1991; 16–17, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1995–1996.

LKŽD – Skardžius P. Lietuvių kalbos žodžių daryba, Vilnius, 1943.

LITERATŪRA

Ambrazas S. 1995: Lietuvių kalbos kuopinių ir vardžodinių vietų pavadinimų darybos raida. – Lietuvių kalbotyros klausimai 33, Vilnius: LKI, 180 – 200.

Jakaitienė E. 1980: Lietuvių kalbos leksikologija, Vilnius: Mokslas.

Jakaitienė E. 1988: Leksinė semantika, Vilnius: Mokslas.

Urbutis V. 1988: Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslas.

ABLEITUNGEN MIT DEM SUFFIX -ynė(s) in “DABARTINĖS LIETUVIŲ KALBOS ŽODYNAS”

(Wörterbuch der litauischen Gegenwartssprache”)

Zusammenfassung

Im Beitrag werden manche Möglichkeiten, die Wortbildung mit Hilfe des Computers zu untersuchen dargelegt. Bei der Analyse der Bildungen mit dem Suffix -ynė(s) werden vorwiegend die Verbalableitungen in Betracht gezogen.

Bei der Einteilungen der Verbalableitungen nach Kategorien ist festgestellt worden, daß diese Bildungen vorwiegend Geräte, Handlungen (der größte Teil der Pluralbildungen), auch handelnde Personen, Ortsangaben bezeichnen. Für Bezeichnungen von Handlungsresultaten, Feiertagen und Bräuchen liegen nur wenige Belege vor.

Für Ortsbezeichnungen sind nicht nur Verbal – sondern auch Nominalableitungen charakteristisch. Die letzteren machen den größten Teil (mehr als 90%) der Nominalableitungen aus, wobei sie häufiger als die Verbalableitungen die semantische Schaltierung eines Sammelbegriffs aufweisen.

Der größte Teil der Nomina mit dem Suffix -ynė(s) (cca 80%) ist von Substantiven und nur cca 1/5 von Adjektiven abgeleitet.

Die Verbalableitungen stammen größtenteils von ursprünglichen Verben ab. Wenn Ableitungen mit dem zu erörternden Suffix aus sekundären oder gemischten Verben entstehen, fallen die Suffixe der letzteren (vgl.: kankynė: kankinti) oder die Endteile ihrer erweiterten Suffixe aus. Im letzteren Fall gehen aus dem Grundverb in die Ableitungen die Formanten -al- (gargalynė), -d- (šildynė), -st- (kraustynės) u. a. über.

Außer diesen erörterten Veränderungen des Grundverbs ist kennzeichnend für die Ableitungen mit dem Suffix -ynė(s) der Austal des reflexiven Affixes des Grundverbs (niovynės: niautis), seltener die Verschiebung seines Wurzelvokals (landynė -lįsti).

231

DERIVATIVES WITH THE SUFFIX -ynė(s) IN „THE DICTIONARY OF MODERN LITHUANIAN“

Summary

The present article deals with the deverbative words with the suffix -ynė(s) from „The Dictionary of the Modern Lithuanian“. It is the attempt to show how the computer may help in the investigation of some linguistic problems. There are some statistical data of the word formation with mentioned suffix in the article.

232