Page 1ACTA LINGUISTICA LITHUANICA
XLIV (2001), 201–225
Účelové konstrukce v litevštině se slovesy pohybu
ELENA VALIULYTĖ
Lietuvių kalbos institutas, Vilnius
U sloves pohybu se účel vyjadřuje především genitivem nebo genitivem s infinitivem (který nahradil původní supinum), případně samotným infinitivem. Vedle genitivu se užívají také předložkové vazby, např. s į, prie, dėl. V mnoha případech existuje synonymní vztah mezi infinitivní účelovou konstrukcí (tvořenou buď samotným infinitivem, nebo infinitivem a podstatným jménem) a jmennou konstrukcí (genitivní nebo předložkovou). Článek zkoumá několik řad synonymních prostředků vyjadřování účelu. Pozornost věnuje také lexikálním omezením, jimž tyto prostředky podléhají. Zohledněna je rovněž situace v nářečích a ve starších textech (Donelaitis), zejména pokud jde o užívání akuzativu a genitivu s infinitivem účelu.
0. ÚVOD
0.1. Sémantická kategorie účelu zahrnuje dva odlišné významy: CÍLE (tj. zamýšleného cíle) a ÚČELOVÉHO URČENÍ. Každý z těchto významů má své charakteristické vyjádření: cíl se vyjadřuje genitivem – samostatně nebo s infinitivem – a také samotným infinitivem, který zaujímá pozici genitivu (nuėjo vandens, sugrįžo rakto pasiimti, išėjo riešutauti); účelové určení se vyjadřuje dativem – samostatně nebo s infinitivem – a také samotným infinitivem, který zaujímá pozici dativu (turi rugių sėklai, padarė lentyną knygoms sudėti, patiesė lentą pereiti).
Kromě toho se účel s dalšími významovými odstíny vyjadřuje také některými předložkovými konstrukcemi: į s akuzativem (nuėjo į šokius), prie s genitivem (išėjo prie rugių), už s akuzativem (kovoja už laisvę) a dėl s genitivem (lenktyniauja dėl pirmos vietos).
Na druhé straně se účel vyjadřuje také vedlejší větou v souvětí podřadném, např.: Išsiuntė vaikus, kad uogų parinktų. Atidarė langą, kad įeitų tyro oro. Podrobněji viz Ulvydas, red. (1976: 884–889).
0.2. Výběr účelových konstrukcí závisí do značné míry na slovese hlavní věty (resp. slovního spojení). Článek popisuje účelové konstrukce užívané se slovesy pohybu a slovesy jim blízkými. Cílem bude poukázat na synonymii těchto konstrukcí. Proto bude věnována značná pozornost jejich lexikálnímu vyjádření.
0.3. Genitiv cíle (s infinitivem) se pojí se slovesy označujícími aktivní, volní činnosti živého subjektu: (a) pohyb (eiti, bėgti, važiuoti, skristi, plaukti) a jeho přerušení (sustoti, sustabdyti), (b) podněcování k pohybu (kviesti, prašyti
Page 2202 |
ELENA VALIULYTĖ
„a podobně“, posílat, lákat, hnát, vést, vzít „vést s sebou“, přivést „přimět někoho něco dělat“, přijmout „vpustit za nějakým účelem“, nechat „poslat někoho za nějakým účelem“) nebo její odmítnutí (jít někomu naproti, opustit, zůstat), (c) změnu polohy věci (lehnout si – uložit, sednout si – posadit, kleknout si – přimět kleknout, dřepnout si – přimět dřepnout, narovnat se, naklonit se, vzpřímit se, dosáhnout). Podrobněji viz Ulvydas, red. (1976: 28, 168); Grenda (1965: 50 a násl.); Ambrazas, red. (1997: 551); Šukys (1998: 112, 203).
0.4. Ve výzkumu valence se silně řízený genitiv u sloves ptát se (na cestu), prosit (o peníze), požadovat (odpověď), ptát se (na knihu), hledat (květ kapradí), rozhlížet se „také“ (po bohaté ženě) považuje za finitiv, tj. výraz s cílovým významem (Sližienė 1994: 23, 229, 349; 1998: 208, 290).
0.5. Slovesa uvedených sémantických skupin (pohybu, jeho podněcování, změny polohy věci) podle svých valenčních vlastností vyžadují především určení směru (Dir): cílového bodu (Ad), výchozího bodu (Ab) nebo trasy (Via), např.: odjet do hlavního města (Ad), vyjít z domu (Ab), jít přes les (Via).
S těmito konstrukcemi, obvykle vyjadřujícími cílový bod, se také dobře sémanticky „kombinují“ konstrukce s významem cíle (zamýšleného dosažení), tj. obě lze užít společně, např.:
(1) odjel do hlavního města, aby se porozhlédl
(2) šel k řece nasbírat kamínky
(3) odešel z domu na návštěvu
Z hlediska valence jsou cílové konstrukce u sloves pohybu volnými členy. Není-li však ve větě přítomen povinný průvodní člen (tj. výraz s místním významem – direktiv), může jej cílová konstrukce nahradit a věta zůstává strukturálně úplná, srov.:
(4) Děti šly do lesa (na ořechy).
(5) Děti šly na ořechy.
Proto se cílové konstrukce často užívají samostatně, bez určení místa (směru).
0.6. Občas se vyskytne některé sloveso – zastavit se, zůstat –, která vedle tvarů vyjadřujících místo pobytu (lokativu) připojují i slovní tvary s cílovým významem (tyto tvary mimochodem mohou být také nevyjádřené či vypuštěné), např.:
(1) Cestující se zastavili (v lese), aby si odpočinuli.
(2) Babička zůstala (doma), aby hlídala děti.
Tato slovesa mají ve své sémantické struktuře také sém pohybu, srov. definice jejich lexikálních významů: zastavit se „přestat se pohybovat“ ³DŽ 367, zůstat „neodjet“ ³DŽ 367. Právě to jim umožňuje připojovat tvary s významem zamýšleného cíle.
0.7. Konstrukce s významem zamýšleného cíle (účelu) se pojí také s minulým jednorázovým tvarem slovesa būti, užitým ve významu blízkém složenému tvaru pohybu, srov.:
(1) Byl jsem v lese kácet stromy / sbírat houby.
Page 3LIETUVIŲ KALBOS TIKSLO KONSTRUKCIJOS
203
(2) Byl jsem odešel do lesa kácet stromy / sbírat houby.
1. GENITIV
1.0. Genitiv účelu mohou vyjadřovat jak konkrétní, tak abstraktní podstatná jména. Jeho synonymie závisí do značné míry na lexikálním vyjádření genitivu.
1.1. Genitiv účelu konkrétních podstatných jmen je jakoby eliptický: vedle něj se téměř vždy (s výjimkou případů 0.4) předpokládá i infinitiv. Ten lze doplnit z kontextu nebo komunikační situace, např.:
Odešel do kůlny pro dříví [přinést]. BK
Hned jedu pro doktora [přivézt]. JABL
Pán přijel až k lesu – musí se vrátit pro sekeru [vzít si]. TTS
Otec poslal své dva chytré syny pro ty léky [najít]. TTS
Nestačí domácí práce, ale ještě je třeba jezdit pro čeleď [najmout]. ŽEM
Šel do obchodu pro chleba [koupit]. BK
Volá mě na čaj [vypít] – jdu! ŠRAG
Kaip yra nurodęs Jonas Šukys (1998: 114), „tokia numanoma bendratis dažniausiai yra įvairių gabenimo reikšmės veiksmažodžių (parnešti, parvežti, pargabenti...), dažnai su papildomu reikšmės atspalviu, jaučiamu iš situacijos ar konteksto (gauti, paimti, nupirkti, pasiskolinti...).“
U některých sloves s genitivní vazbou (hledat, rozhlížet se „totéž“, usilovat, ptát se, prosit, požadovat a podobně) k vyjádření účelu postačuje samotný genitiv a absence infinitivu není pociťována, např.:
hledá květ kapradiny
rozhlíží se sama s výbavou
ptal se mě na cestu
stařeček žádal o podporu
mladík usiloval o vzdělání
soused požadoval dluh
kočka číhá na myš
Avšak sloveso ieškoti se v závislosti na kontextu může pojit také s genitivem a infinitivem, např.: ieško namo pirkti.
1.2. Samostatnou skupinu tvoří podstatná jména označující názvy jídel podle doby jejich konzumace v příslušnou denní dobu (okamžik). Většina z nich má dva významy: pusryčiai ‘1. pozdní ranní doba. 2. jídlo v tuto dobu’ ³DŽ 635; pietūs ‘1. polední jídlo či pokrm. 2. poledne...’ ³DŽ 553; vakarienė ‘večerní jídlo’ ³DŽ 906; priešpiečiai ‘1. doba před polednem. 2. jídlo před obědem’ ³DŽ 602; priešpusryčiai ‘jídlo před snídaní’ ³DŽ 602; pó pietis ‘1. doba po obědě’ ³DŽ 576; ‘3. jídlo před večeří’ LKŽₓ 436; pavakariai ‘letní jídlo mezi obědem a večeří’ ³DŽ 529; naktipiečiai ‘jídlo při noční starodávné společné práci’ ³DŽ 413.
Page 4204 | ELENA VALIULYTĖ
Genitivy těchto podstatných jmen užité se slovesy pohybu a slovesy vyjadřujícími jeho vyvolání označují účel děje (záměr). Na druhou stranu je lze nahradit infinitivem slovesa téhož kořene (jako zmíněná podstatná jména) (srov.: pietūs → pietauti).
Prý se muži vracejí z pole na snídani parjoja (PAUKŠT). Šest dní se ani nezastavil na snídani nespoksojęs (BOR). Všichni se hnali na oběd sudūmė, a na práci nezbude čas (DS). Sešli jsme se na večeři vakarienės, ale on pořád nikde (VLKV). Tatínek se vrátí na svačinu před obědem priešpiečių. NM
Svolej pomocníky na noční jídlo. DKŠ
Celá rodina usedla ke svačině před obědem. RŠ
Genitiv lze ještě doplnit infinitivem slovesa valgyti ‚jíst‘. Tím vzniká trojčlenná řada synonym, např.:
vrací se na snídani / snídat / jít sníst snídani
sešli jsme se na večeři / večeřet / jít sníst večeři
1.3. Mezi abstraktními podstatnými jmény, jejichž genitiv může označovat cíl děje (účel), lze rozlišit několik sémantických skupin:
a) Názvy doby odpočinku nebo stavu odpočinku: atostogos, miegas, poilsis, pogulis „denní odpočinek vleže“, pokaitis „odpočinek po obědě, zdřímnutí“ ³DŽ 574, apypietė „1. odpočinek po obědě, zdřímnutí“ ³DŽ 545, nakynė „2. nocování“ ³DŽ 413, naktigultas „tamtéž“ ³DŽ 413.
Jak vidíme, většina podstatných jmen této skupiny je deverbatívní (nebo má společný kořen se slovesy) a jejich genitiv účelu bývá obvykle synonymní s infinitivem příslušného slovesa, např.:
V té době Tijūnėlis zastupoval odjetého na dovolenou (srov. jet na dovolenou) vedoucího kanceláře. CV
Šel spát. CV (Srov. Žygimantas šel spát. ŠALT)
Včera večer propustili milosrdnou sestru na odpočinek. VENCL (Srov. Šimtieji žirgeliai pailsėt sustojo. KTK)
Po jídle si na chvíli lehneme po obědě. VB (Srov. Po jídle šel si lehnout. KTK)
Potom Pačiauska hlídával, kdy čáp přilétá na nocleh. MAŠ
Nepřijal byste nás na nocleh? SLM (Srov. Ó děvčata, děvečky mladé, přijmete vojáčka přespat? TTS)
Tvar pokaičio nelze nahradit příslušným infinitivem, protože význam podstatného jména pokaitis se liší od významu slovesa pasikaitinti, např.: muži si lehli k poobědovému odpočinku (/*zahřát se), tento tvar však lze nahradit lexikálními synonymy zdřímnutí, odpoledního odpočinku, odpočinku po obědě, např.:
Muži se svalili k odpolednímu zdřímnutí. UŽP
Poobědval jsem a lehl jsem si k odpočinku po obědě / odpolednímu odpočinku.
Názvy doby odpočinku se užívají nejen se slovesy pohybu a změny polohy těla
Page 5LIETUVIŲ KALBOS TIKSLO KONSTRUKCIJOS | 205
slovesy (jít, ležet), ale také se stavovými slovesy (spát, zdřímnout si apod.), např.:
V poledne jsme všichni spali. GrD Děti spaly po obědě. TrŠ Po zdřímnutí jsme usnuli. OB Po obědě jsem si na chvilku zdříml. Ktk
V tomto případě genitiv označuje nikoli cíl, nýbrž obsah stavu. Genitiv podstatných jmen označujících odpočinek lze užít s infinitivem intranzitivních sloves uložit se (a jejich odvozenin), stejně jako spát (a jejich odvozenin), např.:
Jdeme si poledne lehnout, málo jsme spali. Dkš Král odešel do zahrady spát po obědě. SIMON Sekáč ulehl u kamene zdřímnout si po obědě. BsV Rodina ulehla, aby si po obědě zdřímla. GrŽ
Genitiv v těchto konstrukcích (na rozdíl od konstrukcí s infinitivem tranzitivních sloves) označuje účel děje vyjádřeného infinitivem (nikoli objekt), srov.:
1) odešel spát po obědě (bude spát po obědě – účel) 2) odešel jíst oběd (bude jíst oběd – objekt)
b) Označení doby pastvy a odpočinku dobytka (rytągonė ‚1. pastva dobytka časně ráno. 2. držení dobytka ve stáji po časné pastvě‘ LKŽXI 725, rytągonis ‚totéž‘, rytelis ‚totéž‘ LKŽXI 729, naktigonė ‚noční pastva dobytka (zpravidla pracovních zvířat)‘ DŽ3 412, naktinė ‚totéž‘ LKŽVIII 518). Tato slova jsou etnografismy. Jejich užití je stylisticky omezené.
Kdysi, bývalo, na svatodušní ráno děvčata místo pastýřů vyháněla na ranní pastvu. Ds O svátcích vyháněly dívky dobytek brzy ráno na pastvu zvanou ranní pastva, aby jej popáslyvyháněly dívky na takzvanou ranní pastvu (ranní pastvu). RŠ Večer jezdívali jsme na noční pastvu. Lb Tu a tam se pásali koně vypuštění na noc. RŠ Z ranní pastvyje zaháníme domů v jedenáct hodin. Kb Jdi a řekni pastýři, aby vyhnal dobytek na ranní pastvu. PN Když je horko, ženou i náš dobytek domů na ranní pastvu. SLM Už zahání krávy na oběd. Ktk V poledne jsme je tedy zaháněli domů, když bylo teplo. GL
Podstatná jména naktigonė, naktinė se obvykle užívají s předložkou į (resp. v ilativu), např.:
Pojedu na noční pastvu. Dkš
Page 6206 |
ELENA VALIULYTĖ
Na noční pastvu bylo třeba jet. Nmč Kdo z vás dnes v noci jede na noční pastvu – otec, nebo Albinas? Trgn
c) Názvy svátků (obvykle událostí: Štědrý večer, Vánoce, Velikonoce, Letnice, Boží tělo), jakož i náboženských obřadů (mše, nešpory, modlitby), například:
Juozas se jen vrátil domů na Vánoce. Maš
Na Štědrý večer se sešla celá rodina. Ktk
Vrátili se do vesnice na Letnice. Bk
Přivázal koně ke sloupu a šel na mši. Tts (Srov. Už odzvonili mši. Lnkv)
V městečku zvonili modlitby. Vien
V nářečích a hovorovém jazyce se tato podstatná jména užívají ke stejnému účelu (k vyjádření cíle) také v dativu, například: Vracel se do rodného kraje na Velikonoce. Už zazvonili na mši Rd.
V některých případech se užívá pouze dativ, například: zvonili na mši, přestávku, vyučování (nikoli *mše, přestávky, vyučování).
d) Názvy různých událostí, hostin, obřadů a příležitostí (jde o podstatná jména, která jsou slovotvorně spojena se slovesy, například: oslava svatby, rozlučka, uvítání, zakončení..., jednání, schůze, rozhovor, zájezd, revize, zkouška), například:
Celá brigáda se sešla na rozlučku. Balt
Přijď na zakončení žní. Dj
Každý rok byl spolu s dalšími váženými občany zván na hrad v Královci na ochutnávku piva. Rš (Srov. Přijď na ochutnávku, pivo je pěnivé, při ochutnávání se aspoň napiješ. Srv)
Divadlo vyjelo na zájezd. Bk
Odjížděl na revizi (provádět revizi). Jabl
Dnes se sejdeme na schůzi. Bk
Mládenec jezdíval k nevěstě na svatební přípitek. 3DŽ 879
Tato genitiva účelu nejsou častá. Mají své náhrady. Téměř ve všech případech lze použít konstrukci s předložkou į, např.: sešli se na promoci / na promoci, svolal je na instruktáž / na instruktáž, odjel na jednání / na jednání (viz į + ak.).
V jednotlivých případech, kdy se význam odvozeného podstatného jména příliš nevzdálil od významu slovesa, lze genitiv nahradit infinitivem (a také konstrukcí s předložkou į), např.:
odjel na turné / koncertovat / na turné sešli se na schůzi / jednat / na schůzi odjel na jednání / jednat / na jednání šel na konzultaci / konzultovat / na konzultaci
Z této trojčlenné řady synonym se nejčastěji používá konstrukce s předložkou į, méně často genitiv.
Page 7LIETUVIŲ KALBOS TIKSLO KONSTRUKCIJOS
| 207
Když se význam odvozeného podstatného jména podstatně vzdálil od významu jeho slovotvorného základu (slovesa), nelze genitiv nahradit infinitivem, např.: sešli se na oslavu zakončení prací / na oslavu zakončení prací / *zakončit. Oslava zakončení prací neznamená samotný akt ukončení, nýbrž obřad s tímto aktem spojený – slavnost, hostinu.
Na druhou stranu lze některé abstraktní genitivy užít i s infinitivem tranzitivního slovesa, např.: odjel na revizi (provést), svolal je na instruktáž (vyslechnout), odjel za prací (vést), šel na konzultaci (získat).
1.4. Samostatně je třeba zmínit spojení diskutovaného slovesa eiti s genitivem slovesných podstatných jmen (většinou odvozenin s příponou -tynės, srov. Ulvydas, red. (1965: 295)), např.:
EITYNĖS: Pojďme závodit, – kdo dojde dál a rychleji. Š
GALĖTYNĖS: Tak co, kmotře, co kdybychom šli soutěžit,? SML (Srov. Bílá a modravá zvířátka se do sebe pustí v zápase. RŠ)
GRUMTYNĖS: Pastýři jdou zápasit. JABL
IMTYNĖS: Nechceš jít se mnou zápasit? BsMT. Jít zápasit, je třeba třikrát. SML (Srov. také: Pustit býky do zápasu JABL. Pastýři pouštějí býky, aby se trkali. Kp)
JOTYNĖS: Půjdeme, až vykoupeme koně, závodit? Ds
KAPOTYNĖS: Velmi rádi chodíme se šermovat s bičem. Ds
LENKTYNĖS: Když jel na koni, hnědák závodil s větry KREV. Nezávodi se stínem. Ds
MĖTTYNĖS: Pojď házet – kdo hodí dál, kdo hodí výš. SL (Srov. Kluci, pojďme k jezeru, půjdeme házet. Ds)
ZÁPASY: Před senosečí chodívali chlapci zápasit a přetahovat se. Kp
NA SCHOVÁVANOU: Děti, pojďme si hrát na schovávanou!
PŘETAHOVÁNÍ: Bojím se jít s tebou se přetahovat. SDK
RVAČKY: Můj tatínek chodíval na rvačky ANTŠ. Chlapci chodívali na rvačky, tedy se přetahovali. KRS
SÁZKY: Pojďme se vsadit: uvidíš – vyhraju. KTG
Spojení jít se vsadit má několik synonym: uzavřít sázku, uzavírat sázky, vsadit se (LKŽVII 216).
Uvedené genitivy lze nahradit odpovídajícím infinitivem, srov.:
jít na zápas ~ jít zápasit
jít se vsadit ~ jít sázet
jít na schovávanou ~ jít se schovat
Spojení s genitivem mají zobecněný význam, zatímco spojení s infinitivem jsou konkrétnější. Na druhou stranu sloveso jít je v těchto spojeních desemantizováno a označuje počátek děje, srov. jít na zápas ~ začít zápasit / zápas. Proto lze genitiv v probíraných spojeních zařadit mezi genitivy účelové pouze podmíněně.
Page 8208 |
ELENA VALIULYTĖ
2. GENITIV S INFINITIVEM
2.0. Genitiv účelu se častěji užívá s infinitivem tranzitivních sloves, např.: šel zalít květiny (srov. zalije květiny). Tato konstrukce ve větě plní jedinou sémantickou funkci – označuje cíl děje vyjádřeného hlavním slovesem, tedy zamýšlený objekt a zároveň předpokládaný účinek na něj (na daný objekt). Jinými slovy, mezi složkami této konstrukce je vztah objektový. Genitiv účelu s infinitivem tranzitivních sloves je specifický tím, že objekt děje označeného infinitivem je zde vyjádřen nikoli obvyklým akuzativem, nýbrž genitivem. To souvisí s povahou syntaktických vztahů v konstrukci (viz schéma 1):
SCHÉMA 1
Genitiv a infinitiv (každý zvlášť) přímo závisí na hlavním slovese (srov. šel pro květiny + šel zalévat), mezi nimi je však rovněž patrný objektový vztah (srov. zalévat květiny → zalije květiny). Syntaktické skupiny pohybových sloves s genitivem a infinitivem tedy tvoří uzavřenou syntaktickou strukturu s dvojími syntaktickými vztahy.
2.1. Genitiv se pojí s infinitivem SLOVES VYŽADUJÍCÍCH AKUZATIV.
2.1.1. Slovesné skupiny s genitivem účelu a infinitivem vytvářejí podle pořadí svých složek několik modelů1:
(1) V – GEN INF: šel / sklízet žito (2) V – INF GEN: šel / sklízet žita (3) GEN INF – V: žito sklízet / šel (4) INF GEN – V: sklízet žita / šel (5) GEN – V – INF: žita / šel / sklízet (6) INF – V – GEN: sklízet / šel / žita
Slovosled může ovlivnit stabilitu či nestabilitu konstrukce (přeskupení syntaktických vztahů).
(1) V – GEN INF:
V – intranzitivní pohybové sloveso; podmět – živá bytost:
Zahradník jde zalít zeleninu. Maš Jen jsem zavřel oči a už mě přišli budit. Rm Netrvá dlouho a přijdu i k vám udělat pořádek. LzP Anupras se poškrábal na břiše a přistoupil k lampě, aby si připálil. Bor Mladá žena odběhla pod jinou třešeň, aby si přečetla dopis. Cv Ten zeť jede zkontrolovat tchyni, jestli už zmrzla. SŽ
1 Užívají se tyto symboly: V – hlavní sloveso (tranzitivní i intranzitivní), Gen (genitiv) – genitiv, Inf (infinitiv) – infinitiv.
Page 9LIETUVIŲ KALBOS TIKSLO KONSTRUKCIJOS
Ať jen najde práci a pokoj, ptáčkem přiletí si pro ni. Avyž
Posadil se a vyplul lovit ryby. Grv
Vrátil se, aby si vzal věci. Ktk
Zastavili jsme se, abychom nechali koně odpočinout. Ut
GEN INF se pojí také s intranzitivními slovesy chystat se, připravovat se, když se vedle nich vyskytuje konstrukce cílového bodu, která signalizuje přítomnost předpokládaného (nebo vynechaného) slovesa pohybu (lze je doplnit z kontextu nebo komunikační situace), např.:
Chystám se [jet] do rodného kraje slavit Vánoce.
Toho rána se s bratříčkem vypravili [jít] k řece pouštět lodičky.
Chystám se [jít] na trh koupit semena.
Děti se vypravily [jít] na hradiště rozdělat oheň.
V hovorové řeči se u uvedených sloves GEN INF užívá i samostatně (bez uvedení cílového bodu), např.:
Chystáme se [jít] kopat brambory. Lp
V této pozici se však častěji užívá infinitiv tranzitivního slovesa s akuzativem, např.: Hostitelka se chystala přivítat hosty. O valenci uvedených sloves viz Sližienė (1998: 297–298; 320–321).
V – tranzitivní sloveso, které podněcuje pohyb:
Zve družičky na veselici, aby loupaly brambory. Baltr
Všechna města posílala delegace, aby mu blahopřály. Balč
A hle, vás, dragouny, vojáky, prosté lidi, přivedli, aby vás bičovali lidé stejní jako vy. Myk-Put
Matka odvedla všechny do stodoly ukázat výbavu. Vaižg
Přivezl nevěstu, aby umyla hrnky. Ls
Ředitel mě propustil na pár dní domů, abych si přivezl věci. Vencl
A Juozapėlį poslali sekat řepu. Paukšt
Nechal mě hlídat dům. Ktk
V – intranzitivní nebo tranzitivní sloveso změny polohy věci:
Po večerním posezení usedali ke stolu, aby povečeřeli. Vien
[Juozas] usedl si na pařez, aby si odpočinul a zapálil si. LzP
Vstal, aby pronesl kázání. Bk
Na chvíli si lehl, aby si odpočinul nohy. Ktk
Posadil hosta, aby povečeřel. Ktk
Poklekl děti, aby se modlily. Ut
Natáhl ruku, aby otevřel dveře.
Tento model je stylisticky neutrální a nejčastější.
209
Page 10210 |
ELENA VALIULYTĖ
(2) V–Inf Gen:
Kdysi jsem u nich pracoval a večer jsem zašel navštívit nemocného. PAUKŠT
[Baltaragis] zašel ještě jednou do salonku podívat se na dceru. BOR
Hejtman rychle oznámil, že se vydá do Litvy najít si ženu. SIMON
[Jurgutis] doběhl domů podívat se na své holuby. MAŠ
Všichni mluvili, odvážnější vystupovali, aby pronesli proslovy. VENCL
Královna posílá sluhu koupit jablka. ŠŽ
Pozvali elektrikáře, aby zašrouboval žárovku. SP
Honiči ve dne v noci hnali celé zástupy lidí stavět děsivou pevnost. BOR
Julė ho kbelíku odvedla, aby si umyl nohy. JACIN
[Ančiulis] odvedl [učitele] prohlédnout si pokoj. BALTR
Barbelė zastavila se, jako by se chtěla smířit kvůli uzlíku. LzP
[Tutkus] se sklonil, aby jí políbil ruku. VENCL
Tento model je inverzní, pokud jde o pozici genitivu vzhledem k infinitivu. Postpozice genitivu může být dána větnou strukturou: přítomností postpozitivního přívlastek (u genitivu) (a), nebo výskytem několika souřadných genitivů (b):
(a) Přišla k oknu broukat si píseň o větvi kaliny. CV
Na jaře chodíval Kadmó na pobřeží lovit mladé tuleně, kteří vylezli na břeh, aby se zahřáli. MAŠ
(b) Vyšel jsem podívat se na pole, řeku, louku. PAUKŠT
Modely (1), (2) se liší významovým přízvukem: v prvním se více zdůrazňuje zamýšlený objekt, přičemž genitiv, který jej označuje, stojí za hlavním slovesem, zatímco ve druhém se zdůrazňuje zamýšlený děj, srov.: (1) šel navštívit babičky a (2) šel navštívit babičku. Druhý model je vhodný pro přeskupení syntaktických vztahů: genitiv následující po infinitivu lze nahradit akuzativem, srov. šel navštívit babičku.
(3) Gen Inf – V:
Tak se to zrovna sešlo, že večer přijela navštívit mě matka. AVYŽ
Ptáci severní Evropy táhnou zimovat podél pobřeží Baltu. IVAN
Odcházeli na mladém sieliu plavit. CV
Krást stromy, za tmy se vydávají na okraj lesa. DON
Ráno zase dva vyrazili na lov, a na přípravu oběda nechali Geležminkise. ŠŽ
(4) Inf Gen – V:
Poslali ho plít zahradu. KTK
Užívání modelů (3) a (4) může být strukturálně podmíněno tázací větou se záporkou ne, např.:
Přišel opravdu koupit mlýn? BOR
Page 11LIETUVIŲ KALBOS TIKSLO KONSTRUKCIJOS
Neběžely děti opravdu trhat jablka? Ktk
(5) GEN – V – INF:
Běžím přinést vody. ĖR Zavrzaly dveře chléva – šel se podívat na dobytek. BUBN Půjdu přivítat nové ráno. BRDŽ
(6) INF – V – GEN:
Vyšel se podívat na pole. Ktk
Tyto modely s interpozicí slovesa jsou vzácné, zvláště ten poslední (6). Ukazují na rozložitelnost konstrukce genitivu s infinitivem a na relativní samostatnost jejích členů vůči sobě navzájem.
2.2. Genitiv se pojí s infinitivem SLOVES VYŽADUJÍCÍCH GENITIV.
2.2.0. Se slovesy pohybu, jeho vyvolávání apod. (viz 0.3) se pojí nejen genitiv s infinitivem tranzitivních sloves, ale také s infinitivem sloves vyžadujících genitiv (viz schéma 2):
SCHÉMA 2
Tato spojení mají stejnou syntaktickou a sémantickou strukturu jako spojení s infinitivem tranzitivního slovesa.
Kilmininkinių veiksmažodžių nėra daug (žr. Ambrazas, red. 1997: 510). Be to, ne visi jie gali būti vartojami tikslui reikšti. Ypač dažnos konstrukcijos su bendratimi ieškoti, pvz.:
[Vizgirdą] vyšel hledat skutečného viníka. BOR Ale spánek mi nedopřává klidu a my jsme vyšli do stepi čekat na ráno… BALT Zastavili jsme se v jedné chalupě zeptat se na cestu. Ktk Posadil se, aby si poslechl vyprávění. VENCL Vstává dříve a už celý měsíc chodí učit se hře na varhany. CV
2.2.1. Účelové konstrukce tvoří také slovesa řídící genitiv, odvozená od tranzitivních sloves předponami, nejčastěji pa-, at-, např.:
Letíme si oloupat žito. MAŠ (Srov. oloupal si žito, ale loupal žito.) Můžeš jít do borového lesa nalámat si větve. SIMON
211
Page 12212 |
ELENA VALIULYTĖ
Pochopila [Raiboji], že to byl pepř, uklidnila se a poslala pro vodu k napití. MAŠ
(Srov. napila se vody, ale pila vodu.)
2.2.2. Trvalé účelové konstrukce tvoří také infinitiv tranzitivních sloves s genitivem částečného (neurčitého množství) předmětu (podstatné jméno obvykle označuje látku), např.:
Teď půjdeme koupit sůl. ŠŽ
(Srov. koupil sůl v částečném množství a koupil sůl jako celek.)
Já běžím přinést vodu. ĖR
(Srov. přinesl vodu v částečném množství a přinesl vodu jako celek.)
Velkou zábavou bývalo chodit do sadu přinést si jablka. IVAN
(Srov. přinesl si jablka v částečném množství a přinesl si jablka jako celek.)
[Hadi] chodívali pít mléko z jedné mísy s dětmi. IVAN
Apie dalies kilmininką plačiau žr. Švambarytė (1996: 39 tt).
2.3. Pozici genitivu zaujímá VEDLEJŠÍ VĚTA.
Pozici genitivu u účelového infinitivu může zaujímat také vedlejší věta připojená jako vysvětlení, např.:
Celá roztřesená přiběhla Jurga k oknu podívat se (na co?), co se tu stalo. BOR
A Viliukas odběhl říct Barkovi, jaká je maminka hodná. SIMON
Jonas zůstal čekat, odkud se ten strach objeví. ŠŽ
Plačiau apie tai žr. Ulvydas, red. (1976: 815).
Cílovým konstrukcím s infinitivem jsou z hlediska komunikačního obsahu blízká spojení tvarů rozkazovacího způsobu (a) nebo budoucího času (b) dvou sloves (z nichž jedno je slovesem pohybu), srov.:
(a) Jdi si obuj lýkové boty. DON (Srov. Jdi obout si lýkové boty.) (b) Půjdu přinesu vodu. (Srov. Půjdu přinést vodu.)
První tvar může být v rozkazovacím způsobu, druhý v budoucím čase, např.:
Jdi mi natrhej jablek. ŠŽ (Srov. Jdi natrhat mi jablek.)
2.4. Místo genitivu se užívá také AKUZATIV.
2.4.1. Ačkoli je genitiv účelu s infinitivem akuzativního slovesa považován za normu spisovné litevštiny, místo genitivu se však užívá i akuzativ (viz schéma 3).
Srovnávaná spojení se liší nejen morfologickou (jedno s genitivem, druhé s akuzativem), ale i syntaktickou stavbou. Genitiv (1) je přímo spojen jak s hlavním slovesem (eisim šieno), tak s infinitivem (šieno grėbti) (dvojí syntaktické vztahy), zatímco akuzativ (2) je silně řízen infinitivem, který funguje jako sloveso-
Page 13LIETUVIŲ KALBOS TIKSLO KONSTRUKCIJOS
213
slova a nemá přímou souvislost s hlavním (pohybovým) slovesem. Došlo tedy k přeskupení syntaktických vztahů.
3 SCHEMA
(1) eisim šieno grėbti
(2) eisim šieną grėbti
Lze dodat, že se změnilo také postavení tohoto akuzativu (ve srovnání s genitivem) na úrovni větných členů: akuzativ je doprovodným členem větného členu (příslovečného určení účelu vyjádřeného infinitivem), nikoli komponentou složeného příslovečného určení (jako genitiv).
2.4.2. Užívání akuzativu místo genitivu účelu není nic nového. Pronikaní akuzativu začalo již dávno: je doloženo v písemných památkách 17. století (Ambrazas 1995: 82).
Akuzativ se místo genitivu účelu užívá také v některých nářečích: především v západních aukštaitských nářečích, v části žemaitských nářečí, méně často i jinde (Dumašiūtė 1967: 25; Piročkinas 1972: 131 tt.; Ambrazas 1995: 82; Šukys 1998: 204). Zde je několik příkladů z nářečí:
Jdu převázat krávu (a krávu). Dkš (okres Marijampolė)
Otec ji poslal na trh koupit kravičky. Klvr (okres Marijampolė)
Ten muž se vrhl čerpat ze studny vodu, a [ir] oba se udusili. Grdž (Jurbarko r.)
Jednu třešeň jsem otrhal, půjdu otrhat další. Skr (Jurbarko r.)
Večer poslali děvečku přinést ze komory chomáč pazdeří. Všv (Telšių r.)
Zvykne si vyskočit na židli, na necky, aby si tam pohodlně povídal. Šts (Skuodo r.)
A nechala tu tříletou holčičku hlídat. Ožk (Vilkaviškio r.)
Posadil jsem se ke stolečku číst dopis. Plm (Kaišiadorių r.)
Jdi ty krmit vůz, ty se raději projdeš. Bsg (Radviliškio r.)
Takové akuzativy (před účelovým infinitivem) se vyskytují v nářečích jižních a východních Aukštaitů, např.:
Dívka nechává péct koláče. Dv (Šalčininkų r.)
Půjdeme zabíjet kachňata. Šmn (Kupiškio r.)
Usedá, aby si prohlédl zhnisanou nohu. Balt
V současné spisovné češtině se obě konstrukce střídají. Převládá genitiv s infinitivem. Akuzativ je častější v písemných textech autorů zastupujících západní nářečí (zejména Malou Litvu). Řekněme, že v Kristijonu Donelaitisově „Metai“ (ed. K. Ulvydas, Vilnius, 1983) jasně převládá akuzativ. J. Šukys (1996: 55) uvedl následující statistiku: akuzativ s účelovým infinitivem tvoří dokonce 87%, zatímco genitiv pouze 13%. Uvedeme příklady s akuzativem před účelovým infinitivem podle modelů slovosledu konstrukcí (srov. 2.1.).
Page 14214 |
ELENA VALIULYTĖ
(1) V – ACC INF:
Všichni tam v houfech vyšli v létě pozdravit. 21
Už se vracíme, abychom vás oživili. 105
A kdo další se ještě potloukal, aby trápil Litvu. 106
(3) ACC INF – V:
Mouchy a brouci, komáři s celým rojem blech se už k nám v houfech znovu sešli, aby nás trápili. 21
Ale jaká to divná věc, nikdo z toho velkého zástupu se k nám nevrátil, aby nás navštívil, plače či vzdychaje. 22
Rychle se rozběhl k tůni, aby si ulovil něco k jídlu. 22
Vždyť i oni se každoročně vydali na cestu, aby nás navštívili. 25
Jak to dělají naše hospodyně, že se v zimě sesedají v houfech, aby předly. 38
Do Královce se vydal přímo koupit kosu. 54
Několik z nich už odjelo do Královce, aby kupcům prodaly houby a něco nakoupily. 58
S děvčaty se sesedne u teplých kamen, aby předly. 58
I my jsme se sešli na loukách, abychom se zaškolili jako pastevciabsolvovat zaučení v práci na polích. 60
Jeho rány přišli ohradit. 85
Nejen Němci, aby se na nás všelijak podívali, ale i mnoho Francouzů se sešlo, aby nás měli rádi. 95
Hle, lištička uždaleka k ní přibíhá na návštěvu. 116
Vás pobízí běžet sít zeleninu na zahradě. 39
(4) INF ACC – V:
Ale i medvědi a vlci poskakujíce se radovali a do háje se vydávali něco roztrhat. 21
Také se snažil pohltit mou duši stále do lože usiloval. 48
(5) ACC – V – INF:
A severák rozcuchaný se k nám znovu přilétá škodit. 90
Týž genitiv cíle s infinitivem je použit jen několikrát, například:
Také samy, jak se sluší, spěchejte rychle trhat len. 58
Za tmy se vydávají na kraj lesa krást stromy. 79
Hned běžel střílet vrány, tolik, kolik bylo třeba, s puškou. 99
Je možné, že převahu akuzativu zde podporoval vliv němčiny, zatímco případy užití genitivu byly převzaty z nářečí, v němž se patrně tyto formy užívaly vedle sebe.
3. INFINITIV
3.1. Vedle genitivu se stejnými slovesy (s infinitivem) (0.3) se k vyjádření účelu užívá také samotný infinitiv, obvykle u intranzitivních sloves, např.:
Page 15LIETUVIŲ KALBOS TIKSLO KONSTRUKCIJOS
odešel se projít, sešli se poradit, zůstal přespat, vyslali prohlédnout, propustili sloužit, poklekl pomodlit se, posadil se odpočinout si, vstal odejít.
Šešelga vyšel se rozhlédnout na pole. BOR
Rekreanti se vrhají do rozbouřeného moře vykoupat se. SP
Dnes Deveikovy včelky poprvé vyletěly z úlu ohřát se na sluníčku. CV
První koníci se zastavili odpočinout si. Ktk
Stasiukovi rodiče si stavěli nový dům a synka poslali k strýci na návštěvu. Maš
Mykolas pozval, aby se posadil, i kuchaře. Vien
Odvedl je s kuřátkem k rybníku napojit je. Maš
Lesní zvířata svolávala rodinu… starého medvěda posadili doprostřed na pařez, aby předsedal. Maš
3.2. Účel může vyjadřovat také samotný infinitiv tranzitivního slovesa (bez genitivu), pokud je jeho objekt zřejmý nebo není podstatný, např.:
Ženy usedly příst.
Zavolej rodinu k jídlu. Poslal syna pást.
Stařík vede telata napít se. ŠŽ
Dcera odjela do Vilniusu studovat.
Nainys vystoupil, aby si zakouřil. Mikel
Tam jsem se svými bratry občas jezdíval na lov. Ivan
3.3. Cílový infinitiv některých sloves lze nahradit genitivem podstatných jmen téhož kořene, např.:
šel si lehnout / na odpočinek
ulehl si odpočinout / na odpočinek
zůstal přes noc / na nocleh / na nocleh
pozval na oběd / na oběd / najíst se
sešli se, aby povečeřeli / na večeři / na večeři
pozval k tanci / na tanec
odjel vyjednávat / na jednání / k jednání
sešli se, aby jednali / na schůzi / na schůzi
3.4. Cílový infinitiv může být synonymní s konstrukcí s předložkou „į“ a odpovídajícím lexikálním vyjádřením, např.:
vyšel lovit / na lov
vyšel na návštěvu / na návštěvu
přišel pobýt na návštěvě / na návštěvu
vyšel bojovat / do války
sešli se hodovat / na hostinu
šel se poradit / na poradu
215
Page 16216 |
ELENA VALIULYTĖ
3.5. U sloves s příponou -auti odvozených od názvů rostlin (uogauti), zvířat (peliauti), vzácněji i jiných věcí (kiaušinėti), lze infinitiv účelu nahradit genitivem odpovídajícího podstatného jména s infinitivem tranzitivního slovesa označujícího obvyklou činnost zaměřenou na daný objekt:
SBÍRAT:
vyšel sbírat maliny / malin
vypravil se na houby / sbírat houby
CHYTAT:
spěchal chytat ryby / ryby
šel kocour chytat myši / myši
HLEDAT:
odjel hledat krmení / hledat krmení
LOVIT:
šel lovit zajíce / zajíce lovit, chytat
TRHAT:
šel na ořechy / trhat ořechy, hledat
jdi sbírat šťavel / trhat, sbírat šťavel
VZTAH:
odešel zametat / vázat košťata
Mimochodem, tyto řady synonym lze obvykle doplnit také genitivem, např.: odešel sbírat maliny / sbírat malin / malin.
4. SIEKINYS (SUPINUM)
Tato zvláštní forma s významem účelu se ve spisovném jazyce již nepoužívá – byla nahrazena infinitivem. „Siekinys se nyní užívá pouze ve východní a jižní části východního aukštaitského nářečí a v dílech spisovatelů pocházejících z tohoto nářečí (nejčastěji jako určitý stylistický prostředek). Dříve byl živý v celé Litvě. Už ve starých písemných památkách jej užívali nejen představitelé východních, ale i středních a západních aukštaitských nářečí (M. Daukša, J. Bretkūnas, méně často M. Mažvydas)“ (Ulvy das, red. 1971: 418).
Siekinys se užívá se stejnými slovesy jako účelový infinitiv: se slovesy pohybu, podněcování pohybu, změny polohy předmětu a s několika dalšími.
Siekinys vytvořený z přechodných sloves (stejně jako infinitiv, který jej nahradil, viz 3.) se užívá s genitivem předmětu, např.:
Nasnídáme se a jdeme trhat chmel. ŠMN
Když jsi byl u nás, pouštěli se také do pletí a pro vodu. SLM
Zastavil se, aby se napil piva. PND
Pojďme, bratři, sekat seno. Ds
Pomocníci se vrátili, aby snědli posečené. VAIŽG
Všichni se vrhli zamykat dveře, schovávat svůj majetek. BIL
Skubinas jako lenoch chodil pracovat. Sv
Odpoledne šel sekat žito. JABL
Nuže, když dosáhl devíti let, už ho vyhnali opravovat cestuna opravu vyhnali. GUD-GUZ
Neposílej vlka pást jehňatapást. DKK
Všichni se polekali a honem, jak jen mohli, vytlačili Katru, aby vyvedla ryzáka z cizího pozemku. VAIŽG
Kunotas svolal… aby ochutnali zelenou medovinu, aby si vyslechli starého věštce…. KRĖV
Na jaře ji vypustili, aby pásla husy. VIEN
Page 17LIETUVIŲ KALBOS TIKSLO KONSTRUKCIJOS | 217
Protože už neměl z čeho žít, znovu se ujal pasení oveček. BM
Mimochodem, v posledním případě se ve spisovném jazyce užívá infinitiv nikoli s genitivem, nýbrž s akuzativem, např.: ujal se pasení oveček.
Na druhou stranu se však i u účelového infinitivu (stejně jako u infinitivu tranzitivního slovesa, viz 2.4.) občas místo genitivu používá akuzativ, např.:
Půjdu, vezmu si kosu, půjdu kosit seno. KTY
[Bielinis] odběhl zahnat beránka z jařiny. VIEN
Účelový infinitiv od intranzitivních sloves, např.:
Bude třeba běhat po okolí, abychom se napásli jako ryby. VAIŽG
Bude-li pěkné počasí, vyrazíme na bobule a houby. PNM
Druhý den se čeledíni sešli, aby poseděli u večerního hovoru. VIEN
[Puodžiūnas] ulehl na pohovku, aby si odpočinul. VIEN
[Joniuka] bude třeba pustit pást ovce. BIL
Jednou si dívka vyprosila, aby mohla sbírat hřiby. JABL
Muži se domluvili, že pojedou do zeleného lesa. KRĖV
5. PŘEDLOŽKOVÉ KONSTRUKCE
5.0. Za určitých okolností mohou cíl (záměr) označovat také některé předložkové konstrukce:
(1) do s akuzativem: Synové odjeli na lov.
(2) k s genitivem: Rodina vyšla k žitu.
(3) kvůli s genitivem: Otec přišel kvůli synovi.
U prvních dvou konstrukcí (do s akuzativem a k s genitivem) se význam cíle za určitých lexikálních podmínek projevuje vedle jejich základního významu koncového bodu. U konstrukcí s předložkou kvůli souvisí význam cíle se základním významem příčiny.
5.1. Cíl označuje do S AKUZATIVEM.
5.1.1. Z hlediska valence sloves mohou konstrukce do s akuzativem ve větě zcela zastoupit valenční doplnění – konstrukci směru (srov. Sližienė 1994: 31). Proto se vedle nich konstrukce směru užívají zřídka, např.: Odjeli do Dusetos na dostihy. V neděli půjdeme na hradiště na májovou slavnost.
5.1.2. Konstrukce s do vyjadřující cíl se užívají se stejnými slovesy jako genitiv (s infinitivem): se slovesy pohybu (viz 0.3a), podněcování k pohybu (viz 0.3b) a také se slovesy vzít (na lov), přijmout (do stráže), odvést (na vojnu). Nepoužívají se však se slovesy změny polohy předmětu (srov. 0.3c), ani se slovesy zastavit se, (zů)stat.
5.1.3. Cílové konstrukce se nejčastěji tvoří se slovesnými podstatnými jmény (verbálními abstrakty), méně často s jinými podstatnými jmény abstraktního významu (robotní povinnost, nevolnictví, zajetí, májová slavnost).
Page 18218 |
ELENA VALIULYTĖ
5.1.4. Některé cílové konstrukce s předložkou į lze nahradit odpovídajícím infinitivem s obecnějším cílovým významem. Konstrukci s předložkou į ilustrují následující příklady:
Ketė chodí s Andriusem často na lov. Cv
Urtė bude překvapená, že už dnes bude třeba jet do služby. SIMON
Medvídek přikázal zajíci vrátit se na stráž. MAŠ
Když jeli do války, troubili na dlouhé trubky. IVAN
Jiné jdou v noci tajně na tancovačku, když předtím vylezly oknem. PAUKŠT
Pak nasedl na koně a vydal se na cestu. GD
Musím se najíst a jít do práce. PC
Když vyrostli a vrátili se na nocleh, mladí vrabčáci už neposlouchávali pohádky… MAŠ
Vystrašení a zarmoucení obyvatelé samot v lesích se neodvážili jít odpočívat. SIMON
Bratrovi neříká, že maminka přikázala pozvat na výpomoc i jeho. PAUKŠT
Spěchá mu na pomoc otec. CV
Podobný význam má také infinitiv slovesa téhož kořene: jde lovit, jede sloužit, vrátil se hlídat, jede do války, jde tancovat a podobně.
5.1.5. Konstrukce s předložkou į tvořené slovesnými podstatnými jmény označujícími nikoli samotné děje, nýbrž obřady, pohoštění či jiné společenské události s nimi spojené, na které se cestuje (viz Ambrazas, red. 1997: 144), se obvykle nenahrazují cílovým infinitivem, např.:
Alksnienė odešla na svatbu (/*vdát se). PAUKŠT
Pozvali sousedy na kolaudaci (/*zabydlet se). RŠ
Všichni se sešli na těch křtinách, tehdy otec vybral kmotry. ŠŽ
Po 1–2 týdnech zvali rodiče dívky na návštěvu, aby se seznámili se životem rodičů jejího muže. RŠ
Čeká den, čeká druhý, třetího dne se země zachvěla – to starý tchán přijel na obhlídku. KRĖV
(Srov. také: Tady všechno domluví a žádají, aby rodiče přijeli na obhlídku. LP)
Otec šel na schůzi (/*sejít se). Žák se vrátil na hodinu (/*vyučovat).
Obvykle nelze konstrukce s předložkou į nahradit infinitivem účelu, pokud má jejich podstatné jméno přívlastek, např.:
Nařídil svolat čeledíny a bezzemky na důležitou poradu. CV
Umělci se sešli na generální zkoušce. CV
[Oni] také přijeli na tento ples. VENCL
Vyslal jsem chlapce na velkou válku. JD
Mohu odjet na nějaké velkolepé stavby. JACIN
Syna povolali do vojenské služby. RŠ
Jen zřídka se vyskytují rozvitá spojení s předložkou į, která lze nahradit infinitivem s rozvíjejícím slovem, např.:
Page 19LIETUVIŲ KALBOS TIKSLO KONSTRUKCIJOS
219
Lodě vyplouvají na daleký lov. Rimk (Srov. vyplouvají daleko lovit.)
Když je podstatné jméno spojeno s genitivem označujícím předmět děje, lze konstrukci nahradit genitivem s infinitivem, např.:
Muži vyšli na lov hermelínů / lovit hermelíny.
5.1.6. Význam účelu mají také konstrukce s předložkou į, vytvořené s určitými abstraktními podstatnými jmény neodslovesného původu, např.:
Ve tvářích všech bylo vidět jakési uvolnění, jako by se sešli na májovou slavnost. CVNuž̌̌̌?
Nuž̌̌̌?
Page 20220 |
ELENA VALIULYTĖ
Význam účelu se zvýrazňuje v případech, kdy podstatné jméno označuje nikoli konkrétní místo (1), ale neurčitý předmět (2). Druhou konstrukci lze nahradit účelovým genitivem s infinitivem, srov.: Ženy šly pro seno / hrabat seno. Konstrukce účelu s předložkou prie je tedy jakoby zkrácenou podobou genitivu s infinitivem. Užívá se tehdy, když je ze situace zřejmá zamýšlená činnost zaměřená na uvedený předmět. Na druhou stranu je konstrukce účelu s předložkou prie úplná: nelze k ní připojit infinitiv, jako je tomu u účelového genitivu, srov.:
(3) šel pro seno (*hrabat) (4) šel pro vodu (přinést)
Předložka prie s genitivem označující účel se může vyskytovat vedle konstrukcí označujících cílový bod, např.: Ženy šly na břeh řeky pro seno. Konstrukce účelu se však častěji vyskytuje samostatně a zastupuje valenční doplnění slovesa označující cílový bod.
5.2.2. Konstrukce s podstatnými jmény označujícími určité předměty (nikoli místa) lze nahradit genitivem s infinitivem (infinitiv se doplní podle kontextu nebo jazykové situace), např.:
Ženy šly pro len (tj. trhat len). BK Anele postavila džbán zpátky a, když se už vzpamatovala, spěchala znovu k lenovým snopům (tj. vázat len). BALT Půjdeme dnes pro žito (tj. sklízet žito). PLV Butvila posílá Sviderskise k těm nejtěžším stromům (tj. kácet stromy). CV Předáci od rána do noci pobíhali po vesnicích a hnali mladé i staré ke kamenům (tj. sbírat kameny). CV Trudė, ještě docela mladá, poslušně škrábala brambory, občas tajně odbíhajíc ke své ruční práci (tj. vyšívat). SIMON Říkám, třeba nějak... A v létě ji posadíme ke knize (tj. číst knihu). BALTR A když se den nachýlil k večeru, Anskis jako správný hospodář svolal rodinu ke knihám. SIMON Všichni zasedli k večeři (tj. jíst večeři, večeřet). ČIURL
Význam účelu je patrný také v konstrukcích tvořených s podstatnými jmény označujícími živé bytosti, např.:
Dilgėlienė mě odvedla zpátky ke vepřům (tj. pást vepře, krmit vepře). JABL Jdi domů k dětem (tj. starat se o děti). ŽEM Vychází ke koním (ke koním) (tj. pást koně). IMB Jonukase přidělili ke husám (tj. pást husy).
V uvedených případech podstatná jména označují předmět, na který bude působit příslušná činnost, např.: sedl ke knize / číst knihu → bude číst knihu. Někdy však může podstatné jméno označovat také nástroj zamýšlené (sledované) činnosti, např.:
Page 21LIETUVIŲ KALBOS TIKSLO KONSTRUKCIJOS
Ane si otřela vytrysklé slzy a vrátila se ke kolovrátku. BALTR
Krejčí usedl k šicímu stroji. BALT
Kočí se znovu usazují ke kartám. Cv
Tyto konstrukce lze nahradit synonymním infinitivem s instrumentálem, srov.: vrátila se ke kolovrátku (/příst na kolovrátku), usedli ke kartám (/hrát karty).
Rozšířením konstrukce odpovídajícím infinitivem se mění sémantická funkce konstrukce: ta označuje pouze koncový bod, zatímco cíl vyjadřuje infinitiv, srov.: vrátila se ke kolovrátku příst; usedl ke klavíru hrát.
5.2.3. Význam cíle mají někdy také konstrukce s předložkou prie a slovesnými abstrakty. Nejčastěji se užívá konstrukce prie darbo, např.: 1) Následujícího dne po obědě učitel hned přivedl starší žáky k práci Maš. 2) Nikdo nechtěl spěchat k práci Cv. V první větě lze prie s genitivem nahradit infinitivem (přivedl k práci / pracovat), ve druhé pak předložkou į s akuzativem (spěchá k práci / spěchá do práce). Infinitiv by v tomto případě měl již obsahový význam (spěchá pracovat).
5.2.4. V nářečích se konstrukce s předložkou prie vyskytují také s jinými slovesnými substantivy. I je lze nahradit genitivem cíle s infinitivem, např.:
Odvezli mě na panství kvůli vaření (tj. vařit jídlo). SKR
Královna při (při) porodu přikázala služebné pojmenovat druhou sestru. Šlv
Jdi ke zpěvu (tj. zpívat písně). J
Váš syn byl po celý rok špatným žákem… Tak tedy… A hubovali jsme, i k učení (tj. připravovat se na vyučování) jsme ho hnali. BALTR
5.3. Účel vyjadřuje DĚL S GENITIVEM.
Dėl konstrukce se k vyjádření účelu se slovesy pohybu užívají zřídka, např.:
Zastavil jsem se u Felikse kvůli pušce. SAJ
Až se vrátíš, nezapomeň přijít také kvůli sobě (tj. kvůli svým záležitostem, ve svůj prospěch). MIKEL
Nejprve [Perkūnas] tam opravdu chodil kvůli stuze, a později kvůli krásné Vaivě. KRĖV
Přišel jsem kvůli penězům (poradit se). KTK
Avšak dėl s genitivem má širší užití pro vyjádření účelu: tyto konstrukce se pojí také s dalšími slovesy označujícími aktivní jednání (závodit, bojovat, soutěžit, pracovat apod.), např.:
Děti závodí o nožík: kdo doběhne první, tomu nožík připadne. SP
Řád se spřátelil s mečovými bratry, ale obě strany soupeřily o žmuďská území. VIEN
Krmil jsem koníka pro jeho krásu. KRĖV
Pracují jako voli celý den pro kůrku suchého chleba. Cv
Obecně mají dėl účelové konstrukce s genitivem také odstín příčinného významu.
221
Page 22222 |
ELENA VALIULYTĖ
6. ZÁVĚRY
1. Konstrukce se slovesy pohybu, k nimž se řadí také slovesa podněcování k pohybu (zvat, posílat) a změny polohy věci (sedat si – posazovat), označují cíl jako zamýšlený předmět (účel). Cíl se v litevštině vyjadřuje genitivem (samostatně), genitivem s infinitivem nebo samotným infinitivem zaujímajícím pozici genitivu (šel pro vodu / přinést vodu / koupat se).
2. Cíl mohou označovat také předložkové konstrukce určitého lexikálního složení: do s akuzativem abstraktních, obvykle slovesných podstatných jmen (odešel na shromáždění), k s genitivem podstatných jmen označujících určité věci (šel k žitu, sedl si ke knihám). V takových případech se zachovává i význam koncového bodu pohybu, který je pro tyto předložky základní.
Cíl označují také konstrukce s předložkou kvůli a genitivem. Užívají se nejen se slovesy pohybu, ale také s některými jinými slovesy aktivního děje (závodit o první místo, bojovat za nezávislost, ucházet se o půdu). Význam účelu mívá nezřídka také odstín příčinného významu.
3. Ústřední místo v systému prostředků vyjadřování účelu zaujímá infinitiv – samostatně i s genitivem, zatímco předložkové konstrukce tvoří periferii tohoto systému.
Genitiv účelu konkrétních podstatných jmen může být užit samostatně i s infinitivem. Užívá-li se samostatně, lze jej považovat za eliptický, např.: šel pro vodu (přinést). Genitiv abstraktních, obvykle slovesných podstatných jmen se však užívá samostatně a lze jej nahradit odpovídajícím infinitivem, např.: šel si zdřímnout / lehnout si. Samotný genitiv účelu (bez infinitivu) se užívá se slovesy, která vyžadují tento pád: ptát se (na cestu), prosit (o peníze), požadovat (dluh), vyptávat se (na novinky), hledat (štěstí).
4. Konstrukce účelu jsou navzájem propojeny synonymickými vztahy. Vzniká několik synonymických řad, do nichž patří infinitiv – samostatný nebo s genitivem:
1) infinitiv / genitiv (slovesných abstrakt) (šel si lehnout / na lože, lehl si odpočinout / k odpočinku, sešli se popovídat si / k rozhovoru);
2) infinitiv (sloves odvozených od podstatných jmen příponou -auti) / genitiv s infinitivem jiného slovesa označujícího činnost zaměřenou na příslušný objekt (šel obědvat / na oběd / naobědvat se, vyšel sbírat ořechy / pro ořechy / natrhat ořechy, vyslal sbírat maliny / pro maliny / nasbírat maliny);
3) bendratis / į su galininku veiksmažodžių abstraktų (jei jų reikšmė nėra labai nutolusi nuo pamatinio veiksmažodžio) (išvyko medžioti / į medžioklę, atskubėjo pagelbėti / į pagalbą, grįžo sergėti / į sargybą);
4) k s genitivem u podstatných jmen označujících určité věci (nikoli místa) / genitiv téhož podstatného jména s infinitivem slovesa označujícího obvyklou činnost zaměřenou na uvedený objekt (šel k žitu / žito kosit, sedl si ke knize / knihu číst, poslali dítě k husám / husy pást);
5) k s genitivem / infinitiv s instrumentálem (když podstatné jméno označuje nástroj) (sedl si ke kolovratu / příst na kolovratu, sedl si ke klavíru / hrát na klavír, sesedli se ke kartám / hrát karty).
Genitiv u infinitivu tranzitivních sloves se někdy v důsledku přeskupení syntaktických vztahů mění na akuzativ, např.: šel navštívit babičky / babičku.
Page 23LIETUVIŲ KALBOS TIKSLO KONSTRUKCIJOS | 223
ZKRATKY
ANTŠ – Antasavà, okres Kupiškis
APUT – Juozas Aputis
AVYŽ – Jonas Avyžius
BALČ – Juozas Balčikonis
BALT – Juozas Baltušis
BALTR – Aleksas Baltrūnas
BIL – Jonas Biliūnas
BK – spisovný jazyk
BM – Litauische Mundarten, gesammelt von A. Baranowski... Leipzig, 1920.
BOR – Kazys Boruta
BRDŽ – Bernardas Brazdžionis
BSG – Baisógala, okres Radviliškis
BsMT – J. Basanavičius. Lietuviškos pasakos... Shenandoah, 1898, 1902.
BsV – Iš gyvenimo vėlių ir velnių. Surinko dr. J. Basanavičius, Chicago, 1903.
BUBN – Vytautas Bubnys
CV – Petras Cvirka
ČIURL – Sofija Čiurlionienė-Kymantaitė
DJ – Daujėnai, okres Pasvalys
DKK – Duokiškis, okres Rokiškis
DKŠ – Daukšiai, okres Marijampolė
DON – Kristijonas Donelaitis
DR – Darbėnai, okres Kretinga
DS – Dusetos, okres Utena
DV – Dieveniškės, okres Šalčininkai
3DŽ – Slovník současného litevského jazyka, Vilnius, 1993
ĖR – Ėriškiai, okres Panevėžys
GD – Gadūnavas, okres Telšiai
GL – Gelgaudiškis, okres Šakiai
GRD – Girdiškė, okres Šilalė
GRDŽ – Girdžiai, okres Jurbarkas
GRV – Gervėčiai, Bělorusko
GRŽ – Grūžiai, okres Pasvalys
GS – Geistarai, okres Vilkaviškis
GUD-GUZ – Aleksandras Gudaitis-Guzevičius
IMB – Imbrādas, okres Zarasai
IVAN – Tadas Ivanauskas
J – Antanas Juška
JABL – Jonas Jablonskis
JACIN – Leonidas Jacinevičius
JD – Litevské písně 1–3, zaznamenal Antanas Juška, Vilnius, 1954.
KAIR – Kairiai, okres Šiauliai
KB – Kabėliai, okres Varėna
KLV R – Kalvarija, okres Marijampolė
Page 24224 |
ELENA VALIULYTĖ
Kp – Kupiškis
Krėv – Vincas Krėvė-Mickevičius
Krs – Karsakiškis, okres Panevėžys
Ktk – Kuktiškės, okres Utena
Ktv – Kietaviškės, okres Kaišiadorys
Lb – Labanóras, okres Švenčionys
LKŽ – Slovník litevského jazyka
LNKV – Linkuva, okres Pakruojis
Lp – Leipalingis, okres Lazdijai
Lš – Liškiava, okres Varėna
LzP – Lazdynų Pelėda
Maš – Pranas Mašiotas
Mikel – Jonas Mikelinskas
Myk-Put – Vincas Mykolaitis-Putinas
Nm – Kudirkos Naumiestis, okres Šakiai
Nmč – Nemenčinė, okres Vilnius
Nv – Nevarėnai, okres Telšiai
Ob – Obeliai, okres Rokiškis
Ožk – Ožkabalai, okres Vilkaviškis
Paukšt – Juozas Paukštelis
Pc – Pociūnėliai, okres Radviliškis
Plm – Palomenė, okres Kaišiadorys
Plv – Pilviškiai, okres Vilkaviškis
Pn – Panevėžys
Pnd – Pandėlys, okres Rokiškis
Pnm – Panemunėlis, okres Rokiškis
PnmR – Panemunis, okres Rokiškis
Rd – Radviliškis
Rm – Ramygala, okres Panevėžys
Rš – spisy
Rt – Rietavas, okres Plungė
Sal – Kazys Saja
Sdk – Sudeikiai, okres Utena
Simon – Ieva Simonaitytė
Skd – Skuodas
Skr – Skirsnemunė, okres Jurbarkas
Sl – Salos, okres Rokiškis
Slm – Salamiestis, okres Kupiškis
Sml – Smilgiai, okres Panevėžys
Snėr – Salomėja Nėris
Sp – tisk
Srv – Surviliškis, okres Kėdainiai
Sv – Svėdasai, okres Anykščiai
ŠŽ – Stebuklingas žodis. Litevské lidové pohádky, připravil K. Aleksynas, Kaunas, 1985.
Page 25LIETUVIŲ KALBOS TIKSLO KONSTRUKCIJOS | 225
Š – Slovník litevského a ruského jazyka, sestavil J. Šlapelis, Vilnius, 1921
ŠALT – Saulius Šaltenis
ŠLV – Šiluva, okres Raseiniai
ŠMN – Šimónys, okres Kupiškis
ŠRAG – Šatrijos Ragana
ŠTS – Šatės, okres Skuodas
TRGN – Tauragnai, okres Utena
TRŠ – Tryškiai, okres Telšiai
TTS – lidová slovesnost
UT – Utena
UZP – Užpaliai, okres Utena
VAŽG – Vaižgantas
VB – Vabalninkas, okres Biržai
VENCL – Antanas Venclova
VIEN – Antanas Vienuolis
VLKJ – Vilkija, okres Kaunas
VLKV – Vilkaviškis
VRN – Varėnà
VŠV – Viešvėnai, okres Telšiai
ŽEM – Žemaitė
LITERATŪRA
AMBRAZAS, V. 1995: Lietuvių kalbos bendraties konstrukcijų raida. Lietuvių kalbotyros klausimai 33, 74–109.
AMBRAZAS, V., red. 1997: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.
BABICKIENĖ, Z. 1984: Žodžiai, reiškiantys paros laiką ir tuo metu valgomą valgį. Kalbos kultūra 47, 29–31.
DUMAŠIŪTĖ, Z. 1967: Dėl tikslo aplinkybės konstrukcijų vartojimo. Kalbos kultūra 13, 24–28.
GRENDA, Č. 1965: Veiksmažodžių junginiai su objekto bendratimi. Kalbotyra 13, 29–54.
LABUTIS, V. 1976: Tiesioginio objekto, tikslo ir kiekio kilmininkų valdymas. Mūsų kalba 4, 4–10.
PALIONIS, J. 1974: Supino vartojimas XVI–XVII a. lietuvių rašto paminkluose. Baltistica 10 (2), 143–147.
PIROČKINAS, A. 1972: Dėl kilmininko ir galininko su bendratimi vartojimo tikslo aplinkybei reikšti. Baltistica 1 priedas, 131–134.
SAVIČIŪTĖ, G. 1980: Predikaty celi i predikaty kauzaciji. Izvestija akademii nauk SSSR. Serija literatury i jazyka 39 (6), 539–548.
SLIŽIENĖ, N. 1994, 1998: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 1, 2(1), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.
ŠUKYS, J. 1996: Dėl neiginio ir tikslo kilmininkų K. Donelaičio „Metuose“. Kalbos kultūra 68, 49–56.
ŠUKYS, J. 1998: Lietuvių kalbos linksniai ir prielinksniai: vartosena ir normos, Kaunas: Šviesa.
ŠVAMBARYTĖ, J. 1996: Apibrėžtumas ir neapibrėžtumas bei jų raiška. Kalbos kultūra 68, 39–49.
ULVYDAS, K., red. 1965, 1971, 1976: Lietuvių kalbos gramatika 1, Fonетika ir morfologija; 2, Morfologija, Vilnius: Mintis; 3, Sintaksė, Vilnius: Mokslas.
VALIULYTĖ, E. 1988: Siekimo kilmininkas ir jo sinonimai. Kalbos kultūra 54, 30–36.
Elena Valiulytė
Gauta 2001 03 20
Lietuvių kalbos institutas
Antakalnio g. 6, 2055 Vilnius, Lietuva
