ACTA LINGUISTICA LITHUANICA

L (2004), 1 – 10

Místní názvy severního středního Litvy s příponou -išk-

RENATA ENDZELYTĖ

Univerzita Vytautase Velikého, Kaunas

Tento článek se zabývá litevskými vlastními jmény odvozenými příponou -išk-, která pochází z indoevropského *-isk’-. Ve většině případů je tato přípona prostředkem tvoření nových slov na základě významů místa, příslušnosti nebo charakteristické vlastnosti. Místní názvy s touto příponou se odvozují od osobních jmen, apelativ nebo jiných místních názvů. Chronologicky jsou místní názvy s příponou -išk- poměrně nového původu a většinou jde o odvozeniny založené na jiných vlastních jménech (méně často na apelativech).

1. ÚVOD

Přípona -išk- je velmi stará a vyvinula se z přípony *-isk’-, která existovala v praindoevropštině. Tuto příponu mají Slované, Germáni i Skandinávci (Ambrazas 2000: 183). Z baltských jazyků se nejméně vyskytuje v lotyštině, zatímco v litevštině a pruštině bylo mnoho jejích odvozenin (Skardžius 1996: 150). Přípona -išk- znamená především „mít nějakou charakteristickou vlastnost někoho či něčeho […], která souvisí se samotnou podstatou věci“ (Skardžius 1996: 153).

U přídavných jmen vyjadřuje přípona -išk- zobecněný význam kvality, vlastnost typickou pro věc nebo slovo vyjádřené základovým slovem. Většina přídavných jmen s -išk- přechází v podstatná jména, např.: dváriškis, moteriškė (srov. příd. jm. mót eriška), namiškis, vyriškis (srov. příd. jm. výriškas), téviškė.

Varianta přípony -išk- -iškas, -a patří k nejproduktivnějším slovotvorným příponám kvalitativních přídavných jmen. Její odvozeniny tvoří jádro skupiny přídavných jmen vyjadřujících podobnou a charakteristickou vlastnost. Nejcharakterističtějším slovotvorným významem této přípony u denominalních přídavných jmen je „podobný věci označené základovým slovem“ (šmé kl iškas obraz, přátelský člověk). Přídavná jména s příponou -iškas, -a rovněž označují podstatné vlastnosti věci; tento význam úzce souvisí s významem charakteristické vlastnosti. Přídavná jména s příponou -iškas, -a, která se nejčastěji tvoří od odvozených nebo složených přídavných jmen, jež mohou fungovat i jako podstatná jména, obvykle označují charakteristickou nebo podstatnou vlastnost věci (nesmyslná naděje, beznadějný stav). (Ambrazas, ed., 1994: 207–208).

V současné litevštině se variantou přípony -išk- -iškis, -ė běžně tvoří z vlastních jmen (názvů měst, městeček a vesnic) označení osob podle jejich původu nebo místa bydliště, např.: kauniškis, -ė, vilniškis, -ė. V nářečích jsou odvozeniny s příponou -iškis, -ė častější než odvozeniny s příponou -ietis, -ė, která se prosazuje ve spisovném jazyce. Z vlastních jmen se tvoří také přídavná jména s rozlišovacím významem (podobná výše uvedeným podstatným jménům), např. vilniškiai svečiai. Z obecných podstatných jmen označujících místo-

2 |

RENATA ENDZELYTĖ

Odvozenin od názvů statků je málo (dvȧriškis, kalniškis, namiškis). Občas se vyskytne jednotlivé označení osoby vytvořené nikoli z místních názvů či jiných obecných označení míst, nýbrž z jiných slov s poněkud odlišným významem příslušnosti (karališkis, kariškis, šeimyniškis) (Ambrazas, red., 1994, 139–140, 219).

Význam původu a příslušnosti je zvlášť zřetelný u místních názvů odvozených od osobních jmen. Jmen sídel s touto příponou je hojně po celé Litvě (Razmukaitė 1998: 139–141) a v severním středu Litvy, na někdejším území Žiemgalců, je podle Kazimierase Būgy přípona místních názvů -išk- nejvěrnějším ukazatelem litevskosti (Būga 1961: 582).

Článek se z hlediska tvoření, sémantiky a struktury zabývá místními názvy ze severního středu Litvy (okresy Joniškis, Pakruojis a Pasvalys)¹ s příponou -išk-. Bylo jich nalezeno více než padesát a zvláště hojně se vyskytují v souboru názvů sídel a drobných místních názvů. Ne všechny odvozeniny s touto příponou jsou stejně staré; některé mohou být poměrně novými odvozeninami, zejména drobné hydronymy či názvy pozemků. To do jisté míry souvisí s posesivním významem této přípony, neboť většina těchto místních názvů je utvořena z osobních jmen² (pravděpodobně označení vlastníků). Toponyma s -išk- se nacházejí ve všech třídách místních názvů: v názvech sídel (farních vesnic, statků, vesnic, samot), vodních útvarů (řek a jezer, potoků, příkopů, pramenů, tůní, močálů, tůní v řece) i v názvech pozemků (polí, ploch, luk, pastvin, kopců, lesů, hřbitovů a různých dalších míst).

Při analýze tvoření slov se rozlišuje slovotvorný základ a slovotvorný formant. V tomto případě je slovotvorným formantem přípona -išk-. Tvoření vlastních jmen se s určitými výhradami řídí zásadami analýzy obecných slov (Vanagas 1970: 24–29, 53–58). Vzhledem ke specifičnosti třídy vlastních jmen se vyčleňuje ještě jeden typ tvoření vlastních jmen – primární toponyma. Jde o případy, kdy se název jednoho toponyma jednoduše přenese na blízký objekt. Za primární místní názvy se tedy považují názvy, jejichž základová slova (slovotvorný základ) již obsahují příponu -išk-; názvy, jejichž základová slova tuto příponu nemají, tedy názvy, které se toponymy staly přidáním přípony -išk-, se považují za sekundární neboli odvozené. Analýza místních názvů ukázala, že většina z nich jsou sekundární onymy s jasným posesivním významem. Téměř všechny místní názvy jsou utvořeny z podstatných jmen, a proto se dělí na názvy odvozené od vlastních a obecných slov.

Různé koncovky dodávají příponě rozmanitost. Tak vznikají varianty přípony. V živém jazyce jsou varianty -iškė, -iškis, -iškės, -iškiai často jen formální záležitostí, která však může vést ke vzniku nového místního názvu, např.: Daunõr-iškė ves., okolí Daunoravy, Jnš; Daunor-iškiai ves., okolí Svirpliai, Jnš, srov. Daũnoras os. jm.; Kárp-iškiai ves., Pšvt; Kárp-iškis potok, Lnkv, srov. Kárpis os. jm.; Šleidar-iškė samota, Krk; Šleidar-iškiai samota, Skilvio-

¹ Místní názvy byly shromážděny z živého jazyka, z osobního kartotéčního souboru dr. Kazimierase Garšvy, z Katastru litevských pozemků, z archivu pakruojského oddělení Vlastivědného spolku, ze seznamu místních názvů a ochrany přírodních a kulturních památek Republikového ústavu zeměměřictví litevského ministerstva zemědělství, Lietuvos TSR administracinio-teritorinio suskirstymo žinyno (Vanagas, red., 1976), Lietuvos TSR upių ir ežerų vardyno (Vanagas, red., 1963).

² Předpokládá se, že místní názvy s posesivním významem nejsou příliš archaické, protože jejich sémantika se kvůli posesivitě vzdálila sémantice konkrétní třídy objektů (Vanagas 1970: 278).

VIETOVARDŽIAI SU PRIESAGA -išk-

3

ní okolí, Jnš; Šleider-iškis samota, okolí Saugelaukia, Jnš, srov. Šleideris os. jm. Někdy může mít tentýž objekt různé varianty názvu, například podobu mužského či ženského rodu nebo jednotného či množného čísla. Tak vzniká nový název, který se z hlediska tvoření slov považuje za odvozeninu příponovou nebo koncovkovou, např.: Katìl-iškės ves., okolí Žagarė, Jnš; Katìl-iškiai ves., ŽGR; Katìl-iškiai ves., okolí Žiūriai, Psv, srov. Katìlius os. jm.; Plėd-iškė louka, vesnice Giminėnai, Jnš; Plėd-iškis louka, vesnice Plediškiai, vesnice Stoniūnai, Jnš, srov. Plėdiškiai ves., Plėdis os. jm.; Veicel-iškė louka, samota Klioriškiai, Jnš; Veicel-iškės louka, vesnice Skribakiai, Jnš; Veicel-iškis louka, vesnice Stoniūnai, Jnš, srov. Veicelis os. jm.

Při analýze místních názvů je často obtížné rozlišit, který ze dvou totožných místních názvů je staršího původu, který je odvozeninou s příponou a který převzal již příponový název. Často je obtížné určit význam základového slova, pokud jde o osobní jméno apelativního původu. Pak vyvstává otázka, zda místní název pochází z osobního jména apelativního původu, nebo z obecného slova. Takové místní názvy dvojího původu se probírají zvlášť, protože je nelze zařadit pouze mezi názvy odvozené od osobních jmen, ani pouze mezi názvy odvozené od apelativ, např.: Smailiškis louka, Jnšk, Smailiškis les, Jnšk: srov. Smailýs, Smailis os. jm. (smailùs, -i).

Etymologická analýza ukazuje, že slovotvorným základem místních názvů s příponou -išk- jsou nejčastěji různá osobní jména: jak stará dvoukmenová (Dovìltiškė samota, ŽGR: Dovìltas os. jm.), jednokmenová (Dargìškis neobydlené místo, JnšKL: Dargis os. jm.), přezdívková (Sakališkiai ves., PKR: Sākalas os. jm. – sākalas; Balčiškiai ves., Psv: Balčius os. jm. – báltas, -à), patronymická osobní jména (Sindriūniškiai ves., Psv: Sindriūnas os. jm.), tak křesťanská jména (Antaniškis samota, PRK: Antānas os. jm.), jejich zkrácené podoby (Kaziūliškė louka, LGM: Kaziūlis, srov. Kazýs, Kazimieras os. jm.); nejen litevská, ale i lotyšská (Dābarīškis samota, LGM: Dabars os. jm.) a jiná (Gerliškiai pahorek, KRK: Herlich os. jm.) osobní jména. Z jiných základových lexémů bývají nejčastěji podstatná jména označující zvířata (divoká zvířata, domácí zvířata, plazy, hmyz, ryby), ptáky (divoké i domácí), rostliny (stromy i drobné rostliny); fyziografické termíny (kálnas, pakalnė, šilas); etnonyma (gūdas, čigōnas, lātvis, žydas), označení osob (bérnas, kareivis, klebōnas); názvy částí těla (gārbana, kuprà, rāgas), domácí náčiní (didà, dālgis, kirvìs). Základové adjektivní lexémy označují vlastnost objektu (plìkas, smailùs, ramùs) nebo barvu (báltas, júodas, rùdas).

2. PRIMÁRNÍ MÍSTNÍ NÁZVY

Za primární se považují místní názvy, které při přechodu z jedné slovní kategorie do jiné nezískaly žádné formální slovotvorné znaky. Jinými slovy, základovými slovy místních názvů považovaných za primární jsou podstatná jména, která již obsahují příponu -išk-. Nejčastěji jde o osobní jména nebo oikonyma, jejichž název se přenáší na sousední objekt. Název většího objektu se nejčastěji přenáší na menší: Kiaulìškis dr., PKR: Kiaulìškis býv. dv., PKR; Kūpeliškės krm., Jnš: Kūpeliškės k.; Kudrėniškis krm., LNKV: Kudrėniškis k., LNKV; Spitkiškė vk., PKR: Spitkiškė dv.; Trūliškis plk., Psv: Trūliškis mš., Psv. U některých objektů se název přenáší za účelem zdůraznění jejich lokalizace: Jakiškiai II vk., Jnš: Jakiškiai k., dv., vk., Jnš; Kareiviškis I, Kareiviškis II k., PKR: Kareiviškis k., PKR; Keliuotìškiai II k., VŠK: Keliuotìškiai k., Jnšk; Šiliškiai I k., PKR, KRK, Šiliškiai II k., PKR KRK: Šiliškiai vk., PKR.

4

RENATA ENDZELYTĖ

Několik primárních oikonym lze odvodit od osobních jmen³: Gipiškiai k., Psv: Gipiškis avd.; Judiškiai dv., LNKV: Judiškis avd. Oikonyma odvozená od osobních jmen mají nejčastěji tvar nominativu plurálu (pluralia tantum). To ukazuje, že místo se pojmenovává nikoli jménem jedné osoby, ale skupiny osob (rodiny) jako celku. V jistém smyslu by taková oikonyma mohla být chápána jako odvozeniny koncovkové, v zásadě však jde o totožné jméno, pouze s kolektivním významem. Názvy menších objektů číslo nemění: Katėliškis b., PŠVT: Katėliškis avd.

Z podstatnělých přídavných jmen označujících fyziografické termíny jsou utvořeny místní názvy Kalniškiai vk., PKR: kalniškis „člověk žijící na kopci, obyvatel kopce“ (LKŽ^V 148); Pakalniškiai k., LNKV; Pakalniškis vk., KRK: pakalniškis, pakalniškis „obyvatel podhůří, obyvatel úpatí“ (LKŽ^IX 147).

3. SEKUNDÁRNÍ MÍSTNÍ NÁZVY

Přípona -išk- u sekundárních toponym je derivačním znakem; základová slova tuto příponu nemají. Slovotvorným základem těchto místních názvů jsou různá podstatná jména, nejčastěji osobní jména. U místních názvů s příponou -išk- je zřejmý význam přináležitosti (je-li název utvořen z osobního jména nebo oikonyma) a vlastnosti (je-li název utvořen z jiného podstatného jména nebo přídavného jména). Sekundární místní názvy se nejčastěji tvoří z osobních jmen (70,66%). Jiná vlastní jména se užívají velmi zřídka: místní názvy oikonymického původu tvoří přibližně 1,3% a hydronymického původu 1,9%. Místní názvy nejasného původu tvoří asi 16%, zatímco toponyma utvořená z podstatných jmen různého významu téměř 11%.

3.1. Sekundární oikonyma

Většina oikonym, tedy názvů obydlených míst, pochází z osobních jmen a apelativ. Několik oikonym lze odvodit z hydronym a jiných oikonym.

Základovými slovy oikonym osobního původu jsou jak litevská jména (stará dvoukmenová a jednokmenová, patronymická, apelativní), tak jména nelitevská (křesťanská a jména jiných národů) (Vanagas 1982: 62–97; Maciejauskienė 1991: 243–248): Adõmiškis vk., JNŠK: Adõmas avd.; Albertiškiai vk., KRK: Álbertas avd.; Aleniškis vk., PKR: Alenà, Elenà avd.; Antaniškis vk., PRK: Antãnas avd.; Bādariškis vk., PŠVT: Bādaras avd.; Būiviškiai k., SLČ: Buivỹs, srov. Bùivydas avd.; Čeniškiai k., JNŠK: Čenỹs avd.; Čiaučynīškis vk., LGM: Čiaučỹnas avd.; Dābariškis vk., LGM: Dābaras avd.; Dovainiškiai dv., PKR, Dovainiškis vk., PKR: Dovainis avd.; Dóviltiškė sdb., ŽGR: Dóviltis avd.; Gailiōniškiai k., JNŠK: Gailiōnis avd.; Gražiškiai k., JNŠ: Gražỹs avd.; Jākiškiai vk., KRK, Jakiškiai dv., k., JNŠ: Jākas avd.; Jūkiškiai k., PKR: *Jūkas, srov. Jukōnis avd.; Karaliūniškis k., PŠVT: Karaliūnas avd.; Katiliškiai k., ŽGR: Katilius avd.; Keliuotiškiai k., JNŠK: Keliuotis avd.; Krasniškiai k., ŽML: *Krašnas, *Krasnỹs avd., srov. Krasnàuskas,

³ Oikonyma odvozená od osobních jmen mohou mít dvojí původ: z osobního jména s příponou (primární) a z osobního jména bez přípony (sekundární). Protože Lietuvių pavardžių žodyne jsou doložena také osobní jména s příponou, řadí se taková oikonyma mezi primární; srov. Gipas ir Gipiškis, Judỹs ir Judiškis.

VIETOVARDŽIAI SU PRIESAGA -išk-

5

Kasnickas, Krasnevičius osobní jména; vesnice Kungiškiai, ŽML: Kūngas, Kungys osobní jména; Laumekiškis osada, SLČ: Laumekis osobní jméno; Mineikiškis osada, PSv: Mineikà, Mineikis osobní jména; Minginiškiai osada, KRK: Mìnginas osobní jméno; Nãgliškis osada, SLČ: Nãglis, Nãglius osobní jména; Norkūniškiai osada, LGM: Norkūnas osobní jméno; Pėtriškis osada, LGM: Pėtras osobní jméno; Plikiškis samota, VŠK, Plikiškiai vesnice, JNŠ: Plikis, Plikys osobní jména; Pūtriškiai vesnice, PSv: Pūtris, Putrys osobní jména; Razališkis vesnice, SLČ: Rozãlija osobní jméno; Rimšōniškiai vesnice, PKR: Rimšōnis osobní jméno; Stasiškiai osada, SLČ: Stasys osobní jméno; Šilingiškis osada, LNKV: Šilingis osobní jméno; Šulmiškis osada, LGM: *Šulmas, srov. Šulminas osobní jméno; Svōbiškis okrajová část vsi, samota, JNŠK: Svōba, Svōbas osobní jména; Trūliškis osada, PSV: Trūlis osobní jméno; Urnėžiškės vesnice, SKS: Urnėžas, Urnėžis, Urnėžius osobní jména; Valantiniškis statek, JNŠK: Valantinas osobní jméno; Vešelkškiai vesnice, LNKV: Vešėlka osobní jméno; Zimbiškiai vesnice, LNKV: Zimbà osobní jméno.

Samostatnou skupinu oikonym tvoří názvy odvozené z lotyšských osobních jmen⁴: Mìlidiškiai osada, JNŠK: lot. Milidis osobní jméno; Pileriškis vesnice, KRK: lot. Pileris osobní jméno; Pundeniškis osada, PŠVT: lot. Pundenis osobní jméno; srov. litevská osobní jména Pundys, Pundìnas; Vagariškis vesnice, KRK: lot. Vagars osobní jméno; srov. litevské osobní jméno Vagrys.

Několik oikonym může být odvozeno od názvů sousedních vesnic: Reibiniškiai vesnice, SKS: Reibiniai vesnice, SKS; Šikšnėliškiai vesnice, PSv: Šikšnėliai vesnice, PKR; Žagariškiai vesnice, ŽGR: Žagarė.

Oikonyma hydronymického původu jsou většinou průhledná, protože vesnice leží u vodního útvaru téhož jména: Savėliškis vesnice, PKR: Savėlis potok; Šidabriškis vesnice, PSv: Šidabra řeka; Šiladiškis osada, LGM: Šiladis potok; Vėngriškis samota, KRK, Vėngriškis osada, PKR: Vėngris potok.

Část místních názvů souvisí s apelativy: Akmeniškiai vesnice, ŽML: akmuò „kámen“; Dirvōniškiai vesnice, JNŠK: dirvōnas; Dvareliškiai vesnice, KRK: dvarėlis, dvāras; Kalneliškiai vesnice, VŠK: kalnėlis, kálnas; Kriaūšiškiai vesnice, VŠK: kriaūšis; Šiliškiai osada, KRK, Šiliškis osada, LGM, KRK: šilas „les“.

Oikonymum Cigōniškis vesnice, JNŠ, lze spojovat s etnonymem cigōnas, cigōnas.

3.2. Sekundární hydronyma⁵

Většina sekundárních hydronym je odvozena od osobních jmen. Je však třeba poznamenat, že těmito hydronymy se označují především menší vodní útvary: tůně, říční ramena apod. Jde o poměrně nová jména, která vyjadřují příslušnost objektu určité osobě, nějakou vlastnost nebo jiný vztah k základovému slovu.

Tvoření hydronym odvozených od osobních jmen je poměrně průhledné: Abrōmiškis tůň, PKR: *Abrōmas, srov. osobní jméno Abraōmas; Aliūniškė potok, PKR: osobní jméno Aliūnas; Bėkiškis tůň, PŠVT: osobní jména Bėkas, Bekys; Buletriškis bažina, PŠVT: osobní jméno Būletris; Būrbìškis bažina, PŠVT: osobní jméno Būrba; Dáudiškas potok, PKR: osobní jméno Daudà; Daugéliškis bažina, SLČ: osobní jméno Daugėla; Dragiškis tůň, KRK: osobní jméno Drāgas; Jeñkeliškės bažina, SKS: osobní jméno Jeñkelis; Jėčiškės bažina, JNŠ: osobní jméno Jėčius; Kārpiškis potok, LNKV, Kārpiškiai bažina, PŠVT: osobní jméno Kārpis; Kindariškis bažina, PŠVT: *Kindaris, srov. Kindaravičius, Kindėris osobní jména; Kleiniškė bažina, ŽML: osobní jména Kleinas, Kle inys; Kraujeliškis pramen, JNŠK: osobní jméno Kraujelis; Kvedariškė potok, ŽGR: osobní jméno Kvě daras; Láimiškis potok, LNKV: osobní jméno Láima; Liberiš-

⁴ Tak uvedli informátoři místních jmen, ačkoli některá lotyšská příjmení mají také litevské protějšky.

⁵ Analýza mnoha říčních názvů vychází z výzkumů Aleksandera Vanagase (viz seznam literatury); ostatní místní názvy byly analyzovány podle jejich vzoru.

6 |

R E N A T A E N D Z E L Y T Ė

kis ves., VŠK: Liberis, Lūberis příjmení; Majūliškis ves., VŠK: Majūlis příjmení; Martyniškis míst., KRK: Martynas příjmení; Sargeliškis hř., LNKV: Sargėlis příjmení; Sargėliškis potok, hř., PKR: Sargėlis příjmení; Šemetiškės ves., LNKV: Šemeta příjmení; Šlekiškis ves., VŠK: Šlekys příjmení; Vaitiškės ves., JNŠ, Vaitiškė potok, JNŠ: Vaitis, Vaitys, Vaičius příjmení.

Zdá se, že místní jméno Pagaleibiškė b., PŠVT má dvojí tvoření: může jít zároveň o odvozeninu se sufixem i o předložkové spojení od osobního jména Leiba, srov. pagal-leib-iškė.

Podstatná jména, která tvoří slovotvorný základ hydronym, náležejí k několika sémantickým skupinám:

• označení osob: Berniškis b., JNŠ: bėrnas, srov. lotyšské bērns ‘dítě’;

• etnonyma: Čigoniškė b., JNŠK: čigonas;

• podstatná jména různého významu: Vilniškė b., PKR: vilna, vilnis.

3.3. Sekundární pomístní názvy

Odvozeniny se sufixem -išk- v této třídě místních jmen se nejčastěji tvoří z osobních jmen a apelativ. Názvy vyjadřují, že objekt někomu patří (jako většina dříve probíraných drobných hydronym), nebo vlastnost daného místa. Většina pomístních jmen, stejně jako v předchozích třídách toponym, je utvořena z osobních jmen: Aleksándriškė dr., ŽML: Aleksándras avd.; Aneliškis pv., JNŠK: Anėlė avd.; Bagdoniškė dr., pv., PKR: Bagdōnas avd.; Balčiškė dr., JNŠ: Balkis, Balčius avd.; Būrbiškiai gn., KRK, Būrbiškis dr., PŠVT: Būrba avd.; Butkiškė dr., PŠVT: Būtkus avd.; Čėpiškės dr., JNŠ: Čėpas avd.; Dabu liškis dr., JNŠK: Dabulis avd.; Dāpkiškis dr., PSV: Dāpkus avd.; Gedviliškis dr., LGM: Gedvilas avd.; Jurgiškis dr., pv., KRK: Jūrgis avd.; Kaziuliškė dr., LGM: Kaziūlis, Kazys avd.; Klioriškis dr., JNŠ: Kl iorys avd.; Kū kuliškis dr., pv., PKR: Kūkulas avd.; Laučiškė dr., SKS: Laučius avd.; Leibiškė dr., SKS, Leibiškis kln., SKS: Leiba avd.; Lipiškiai dr., ŽML: Lipas avd.; Martyniškiai krm., LNKV: Martynas avd.; Mažeikiškis dr., VŠK: Mažeikā, Mažeikis avd.; Merkeliškis l., PSV: Mėrkelis avd.; Mūreliškės gn., krm., SKS: Mūrelis avd.; Naudžiūniškis kln., ŽML: Naudžiūnas avd.; Pauriškis dr., PKR: Pāuras avd.; Pėtriškis mš., SLČ: Pėtras avd.; Plėdiškė dr., JNŠ, Plėdiškis dr., JNŠ: Pledys avd.; Pōviliškis pv., LNKV: Póvilas avd.; Sargėliškiai dr., LNKV: Sargėlis avd.; Smailiškis dr., JNŠKL: Smailys avd.; Šoviškis pv., SLČ: Šova, Šovys avd.; Šūnakiškis dr., JNŠ: Šūnakis avd.; Ūsiškiai vt., SLČ: Ūsas avd.; Valiušiškė pv., LGM: Valiušis avd.; Žemriet iškis dr., JNŠ: Žemriėta avd.

Místní jméno Pāmozūriškis gn., LGM může být utvořeno dvojím způsobem – jako odvozenina s předponou i se sufixem. Nejspíše jde o odvozeninu s předponou pa- od sufixálního etnonyma možūras nebo osobního jména Mozūras, srov. pa-mozūr-iškis.

Hydronymického původu je místní jméno Šiladiškis dr., LGM: Šiladis upl.

O něco častěji lze místní jména odvozovat od oikonym⁶: Bivainiškis mš., JNŠ: Bivainiai k., JNŠ; Gedžiūniškis mš., JNŠK: Gedžiūnai k., LNKV; Kibiškiai pv., LNKV: Kibai k.; Mažūtiškė dr., PŠVT: Mažučiai k., ŽML; Reibiniškės krm., SKS: Reibiniai k., SKS; Orel iškiai gn., LNKV: Orėliai k., JNŠK.

⁶ Slovotvorný základ místních jmen uvedli informátoři.

VIETOVARDŽIAI SU PRIESAGA -išk-

7

Ostatní podstatná jména, která slouží jako základ pro tvoření místních názvů, jsou sémanticky velmi různorodá:

• označení osob: Burliokiškis kln., Psv: burliokas „starověrský Rus v Litvě“ (LKŽ₁₁ 1193); Kleboniškis dr., PŠVT, pv., PKR: klebōnas; Mur̃kliškis pv., PŠVT: murklys „ten, kdo mručí; mrzutý, nemluvný člověk; tlouštík, buřt“ (LKŽᵥᵢᵢ 420), srov. mur̃kti; Pirduliškis dr., SLČ: pirdùlis „prďola“ (LKŽ₉ 1087);

• etnonyma: Cigoniškis gn., PŠVT: čigōnas; Žydiškė dr., mš., PŠVT, gn., JNŠ: žydas;

• části těla: Gárbaniškė dr., ŽGR: gárbana; Kiaũšiškė dr., PKR: kiaũšis, kiaũšinis;

• nástroje: Dalgiškis dr., JNŠ: dalgis; Kirveliškės dr., krm., SKS: kirvelis, kirvis;

• fyziografické termíny: Pakluoniškis vt., mš., LGM: pakluōnė; Sodeliškis dr., PKR: sodēlis, sōdžius; Šniūriškiai kln., ŽML: šniūras, šniūrai „dlouhý úzký pruh země; plošná míra“ (LKŽₓᵢᵢ 195);

• rostliny nebo jejich části: Žabiškis krm., VŠK: žabas „proutek, chrastí, větvička; stonek, klestí, prut; keř, křoví“ (LKŽₓₓ 14), „proutek, chrastí“ (DLKŽ 947);

• názvy jídel: Šiupiniškis gn., PKR: šiupinys;

• mytonyma: Perkūniškis dr., Psv: Perkūnas;

• názvy zvířat: Glindiskis l., Psv: glinda; Oželiškis pv., SLČ: oželis, ožys;

• abstraktní podstatná jména: Siautiškės dr., PŠVT: siaūtis „náraz, poryv; rozmáchlé gesto, máchnutí“ (LKŽₓᵢᵢ 482), „běsnění“ (DLKŽ 689); srov. siaūtėti.

• prvky sociálního prostředí: Pūniškis vt., PKR: pūnė „ohrada ve stodole na sypání plev, plevník; chlév; dvůr; bouda, stan; jeskyně, dutina, nora; prázdný vaječný obal“ (LKŽₓ 916).

Místní název Juodókiškis mš., VŠK lze odvozovat od přídavného jména juodókas, srov. juodas.

3.4. Nejasné místní názvy

Původ názvů některých míst lze vykládat několika způsoby, protože jej nelze určit s jistotou. Jde především o názvy míst, jejichž základovými lexémy mohou být jak osobní jména, tak apelativa, např.:

• názvy zvířat a ptáků: Brėdiškė l., ŽGR: Brėdis avd., brėdis; Kūrmìškis pv., PKR: Kurmà, Kùrmis avd., kùrmis; Gaidžiškis dr., krm., LNKV, mš., PKR: Gaidỹs avd., gaidỹs; Gėrviškiai k., JNŠK: Gérvė, Gervỹs avd., gėrvė; Pelėdiškis vk., JNŠK: Pelėda, Pelėdžius avd., pelėda; Sakališkis vk., LGM, mš., PKR: Sãkalas avd., sãkalas; Šarkiškės mš., JNŠ: Šárka, Šarkis, Šarkỹs, Šarkus avd., šárka; Varniškis dr., mš., LNKV: Vãrnas avd., var̃nas;

• etnonyma: Gudiškis⁷ dr., VŠK: gùdas, Gùdas avd.; Latvėliškis dv., plv., KRK: Latvėlis avd., srov. Lãtvis avd., latvėlis, lātvis; Latviškė pv., PKR, Latviškis l., PŠVT: lātvis, Lātvis avd.; Maskoliškiai k., SLČ: Maskōlius avd., srov. maskōlius ‚voják carské armády; Rus‘ (LKŽᵥᵢᵢ 893);

⁷ Kořen gud- může pocházet nikoli z etnonyma gudai, nýbrž z obecného slova *gūdas, *gudà ‚pole, louka‘, srov. pr. gudde ‚křoviny‘, viz Karaliūnas (1999: 27–40); srov. také gūdà ‚hrb; strašák na plašení ptáků; strašák na strašení dětí‘ (LKŽₓᵢᵢ 692), gūde ‚brousek, brus, brusný kámen‘ (LKŽₓᵢᵢ 693).

8 |

R E N A T A E N D Z E L Y T Ė

• názvy osob a povolání: Kairiškis l., Jnšk: srov. Kairýs adv., kairys; Kálviškis vk., Jnšk: srov. Kálvis adv., kálvis, kalvà; Kareiviškis k., Pkr: srov. Kareíva adv., kareíva, kareivís; Kūpriškis vk., Všk, l., LnkV: srov. Kuprýs adv., kuprà, kūprius.

Považovat tato propria pouze za jména osobního původu nebo pouze za apelativa není zcela namístě. Pravděpodobnější je, že názvy sídel mohou pocházet z osobních jmen, zatímco některá pomístní jména, například názvy lesů, luk a polí, z apelativ. V jednom ohledu není pochyb: všechna jsou to odvozeniny od podstatných jmen pomocí přípony -išk-.

4. ZÁVĚRY

1. Adjektivům dodává varianta přípony -iškas, -a zobecněný význam vlastnosti, charakteristiky příznačné pro věc označenou základovým slovem. Z vlastních jmen (názvů měst, městeček a vesnic) se obvykle pomocí další varianty přípony -iškis, -ė tvoří názvy osob podle místa jejich původu nebo bydliště. Význam původu a příslušnosti, který tato přípona vyjadřuje, je zvlášť zřetelný u místních jmen odvozených od osobních jmen, jichž je po celé Litvě mnoho. Místní jména s příponou -išk- na území severní střední Litvy, někdejší Žiemgalské oblasti, dokládají svůj litevský původ.

2. Z chronologického hlediska mohou být místní jména s příponou -išk- poměrně novými odvozeninami, protože většina z nich je utvořena z jiných vlastních jmen (nejčastěji osobních jmen). O novosti místních jmen svědčí také posesivní význam přípony a jejích odvozenin.

3. Při tvoření místních jmen se užívají různé varianty přípony -išk-. Pro území severní střední Litvy jsou typičtější podoby -iškis, -iškiai, -iškė, méně častá je přípona -iškės. Použitím různých variant přípony lze od téhož jména utvořit několik místních jmen, např.: Daunora, Daūnoras adv.: Daunoriškė k., oblast Daunorava, Jnš, Daunoriškiai k., oblast Svirpliai, Jnš; Šleideris adv.: Šleidariškė vk., Krk, Šleidariškiai vk., oblast Skilvionys, Jnš, Šleideriškis vk., oblast Saugelaukis, Jnš.

4. Základová slova místních jmen jsou nejčastěji podstatná jména. Jde o osobní jména různého původu (70,66%): litevská a méně často nelitevská, křesťanská i apelativní, jednoduchá i příponová. Dalšími častěji užívanými slovy jsou apelativa různých významů (10,92%). Místní jména nejasného původu tvoří 15,98%. Hydronyma a oikonyma se při tvoření místních názvů používají zřídka (1,92%, respektive 1,3% všech místních jmen). Toponyma odvozená od jiných slovních druhů tvoří pouhých 0,2% místních jmen. Podobné poměry jsou typické jak pro názvy sídel, tak pro pomístní jména.

5. Etymologická analýza ukazuje, že základovými lexémy místních jmen s příponou -išk- jsou nejčastěji osobní jména a další podstatná jména označující zvířata (divoká i domácí, plazy, hmyz a ryby), ptáky (divoké i domácí), rostliny (stromy a drobné rostliny); fyziografické termíny (kálnas, pakalnė, šilas); etnonyma (gūdas, čigõnas, látvis, žýdas), označení osob (bérnas, kareivis, klebõnas); označení částí těla (gárbana, kuprà, rãgas), předměty denní potřeby (dūdà, dãlgis, kìrvis). Základové adjektivní lexémy označují vlastnost objektu (plikas, smailus, ramùs) nebo barvu (báltas, júodas, rùdas).

VIETOVARDŽIAI SU PRIESAGA -išk-

| 9

ZKRATKY MÍSTNÍCH NÁZVŮ

Jnš – Joniškis

Jnšk – Joniškėlis

Krk – Kriukai

Lgm – Lygumai

Lnkv – Linkuva

Pkr – Pakruojis

Psv – Pasvalys

Psvt – Pašvitinys

Sks – Skaistgiris

Slč – Saločiai

Všk – Vaškai

Žgr – Žagarė

Žml – Žeimelis

DALŠÍ ZKRATKY

apl. – okolí

avd. – osobní jméno

b. – bažina

bk. – ves s kostelem

br. – brod

dr. – pole

dv. – statek

gn. – pastvina

gr. – příkop

k. – vesnice

kdr. – rybník

kln. – kopec

krm. – křoví

l. – pole

la. – lotyšský

lie. – litevština

lkn. – močál

mš. – les

plv. – statek

pv. – louka

sdb. – usedlost

stv. – napajedlo

šlt. – pramen

upl. – potok

vk. – samota

vt. – lokalita

10 |

RENATA ENDZELYTĖ

LITERATŪRA IR ŠALTINIAI

AMBRAZAS, S. 2000: Daiktavardžių darybos raida. Lietuvių kalbos vardažodiniai vediniai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

AMBRAZAS, V., red., 1994: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

BŪGA, K. 1961: Rinktiniai raštai 3, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla.

KARALIŪNAS, S. 1999: Etnonimo Gudai kilmė. Darbai ir dienos 10 (19), 7–54.

KUZAVINIS, K., SAVUKYNAS, B. 1987: Lietuvių vardų kilmės žodynas; Vilnius: Mokslas.

LKŽ – Slovník litevského jazyka A–Ž, Vilnius, 1941–2002.

LPŽ – Slovník litevských příjmení 1–2, odpovědný redaktor A. Vanagas, Vilnius: Mokslas, 1985, 1989.

MACIEJAUSKIENĖ, V. 1991: Lietuvių pavardžių susidarymas, Vilnius: Mokslas.

MICKIENĖ, I. 2001: Telšių rajono toponimų daryba. Daktaro disertacija, Kaunas.

RAZUMKAITĖ, M. 1998: Lietuvos priesaginių oikonimų; Daktaro disertacija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

SKARDŽIUS, P. 1996: Rinktiniai raštai 1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

VANAGAS, A. 1970: Lietuvos TSR hidronimų daryba, Vilnius: Mintis.

VANAGAS, A. 1981a: Lietuvių hidronimų etimologinis žodynas, Vilnius: Mokslas.

VANAGAS, A. 1981b: Lietuvių hidronimų semantika. Lietuvių kalbotyros klausimai 21, 4–153.

VANAGAS, A. 1982: Mūsų vardai ir pavardės, Vilnius: Mokslas.

VANAGAS, A., red., 1963: Lietuvos TSR upių ir ežerų vardynas, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla.

VANAGAS, A., red., 1976: Lietuvos TSR administracinio-teritorinio suskirstymo žinynas 2, Vilnius: Mintis.

Obdrženo 25. 3. 2004

Renata Endzelytė Univerzita Vytautase Velikého K. Donelaičio g. 52, 3000 Kaunas, Litva [email protected]