AGNĖ PUKEVIČIŪTĖ

Univerzita Vytautase Velikého

Výzkumné zaměření: charakteristiky mluvené litevštiny.

ASTA KAZLAUSKIENĖ

Univerzita Vytautase Velikého

Výzkumné zaměření: výzkum mluvené litevštiny: akustické vlastnosti hlásek, fonotaktika, zákonitosti přízvuku, normy a úzus, rytmika jazyka; aplikovaná lingvistika.

KLASTROVÁ ANALÝZA TYPOLOGICKÝCH SKUPIN JAZYKOVÉHO RYTMU¹

Klastrová analýza typologických skupin jazykového rytmu

ANOTACE

Cílem tohoto článku je odpovědět na dvě otázky: 1) zda je shluková analýza vhodná k hledání typologických podobností rytmu a zda lze na jejím základě klasifikovat dosud neanalyzované jazyky a 2) do kterého shluku – jazyků se slabičným, nebo přízvučným rytmem – patří litevština a lotyština. Pro účely výzkumu pět rodilých mluvčích (Lotyš, Litevka, Švéd, Islanďanka a Číňanka) přeložilo a nahrálo tentýž text o délce přibližně 1 minuty. Nahrávky byly v programu PRAAT anotovány pomocí programu Paolo Mairano

¹ Výzkum financovala Rada pro výzkum Litvy (smlouva č. LIT-5-4). Jeho počáteční výsledky byly shrnuty v diplomové práci Agnė Pukevičiūtė (Akustické koreláty rytmu litevštiny a lotyštiny, 2013, vedoucí práce prof. dr. Asta Kazlauskienė). Autorky článku srdečně děkují informátorům, kteří nahráli a pomohli segmentovat zkoumaný materiál: prof. habil. dr. Pėteru Vanagovi, Valgerður Bjarnadóttir, Magnusovi Liwovi a Huashan Li, a doc. dr. Aaušře Saudargienė za pomoc s přípravou materiálu ke statistické analýze a za rady při práci s programem SPSS.

KLÍČOVÁ SLOVA: rytmus, jazyky s přízvučným rytmem, jazyky se slabičným rytmem, akustické koreláty jazykového rytmu, shluková analýza, litevština, lotyština, švédština, islandština, čínština.

KLÍČOVÁ SLOVA: rytmus, jazyky s přízvučným rytmem, jazyky se slabičným rytmem, akustické koreláty rytmu, shluková analýza, litevština, lotyština, švédština, islandština, čínština.

168

Acta Linguistica Lithuanica LXIX

Klasterinė tipologinių kalbos ritmo grupių analizė

pomocí vytvořeného programu Correlatore (verze 2.1) byly vypočteny akustické koreláty rytmu. Pro shlukovou analýzu byly využity také výsledky výzkumu rytmu dalších jazyků, které získal autor tohoto programu Mairano (2011). Data byla zadána do programu SPSS a byla provedena jejich shluková analýza.

Výsledky provedeného výzkumu ukazují, že hierarchická a dvoufázová shluková analýza neposkytují jednoznačné odpovědi. Hierarchická analýza je poměrně vhodná pro shlukování proměnných, které byly statisticky zpracovány v menší míře (ΔV, ΔC,%V, částečně také varcoΔV, varcoΔC). Dvoufázovou analýzu je třeba při klasifikaci jazyků podle rytmu používat velmi opatrně, neboť její výsledky jsou rozporné.

Litevština a lotyština patří podle všech analyzovaných proměnných do téhož shluku spolu s mnoha jazyky s přízvučným rytmem. Lze proto opatrně vyvodit, že rytmus obou dosud živých baltských jazyků je podobný a určuje jej přízvuk. Jde o jazyky s přízvučným rytmem.

ANOTACE

Tento článek si klade za cíl odpovědět na dvě otázky: 1) zda je klastrová analýza vhodná k hledání typologických podobností rytmu a zda lze na jejím základě klasifikovat dosud neanalyzované jazyky; 2) do kterého klastru – jazyků s přízvukovým, nebo slabičným rytmem – patří litevština a lotyština.

Pro tuto studii pět rodilých mluvčích (lotyštiny, litevštiny, švédštiny, islandštiny a čínštiny) přeložilo a nahrálo tentýž text. Délka textu byla přibližně 1 minuta. Nahrávky byly anotovány programem PRAAT a akustické koreláty rytmu byly vypočítány pomocí programu Correlatore, který vyvinul Paolo Mairano (verze 2.1). Pro klastrovou analýzu byly použity výsledky pro další jazyky odhadnuté autorem programu Mairanem (2011). Data byla zadána do programu SPSS a byla provedena klastrová analýza.

Výsledky ukazují, že hierarchická a dvoustupňová klastrová analýza neposkytují jednoznačné výsledky. Hierarchická analýza je poměrně vhodná pro shlukování proměnných, které byly statisticky zpracovány méně (ΔV, ΔC,%V, částečně varcoΔV, varcoΔC). Dvoustupňovou analýzu je třeba používat obezřetně, protože její výsledky jsou sporné.

Litevština a lotyština patří při použití všech proměnných do téhož klastru společně s řadou jazyků s přízvukovým rytmem. Lze proto opatrně vyvodit, že rytmus obou baltských jazyků je podobný a je způsoben přízvukem. Jde o jazyky s přízvukovým rytmem.

1. STRUČNÝ PŘEHLED VÝZKUMU JAZYKOVÉHO RYTMU

Kenneth Lee Pike (1945) vienas iš pirmųjų plačiau aptarė neeiliuotos kalbos ritmiškumo tipologinius skirtumus. Jis skyrė: 1) kirtinio ritmo (ang. stress-timed) kalbas, kurių ritmo pagrindas yra kirtis (pavyzdžiui, anglų, vokiečių kalbos), 2) skiemeninio ritmo (ang. syllable-timed) kalbas, kurių ritmiškumas paremtas

Straipsniai / Articles

169

AGNĖ PUKEVIČIŪTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ

užívání slabik s podobnou délkou (například ve francouzštině a španělštině). K těmto dvěma typologickým skupinám byla o něco později přidána i třetí – skupina jazyků s morovým rytmem; základem rytmu jazyků, které do ní patří, je mora (například japonština a tamilština).

Mnohé výzkumy z konce 20. století vycházely z hypotézy typologické klasifikace rytmu jazyků, kterou navrhl Pike. Měřením a porovnáváním akustické délky slabik a intervalů mezi přízvuky se výzkumníci snažili doložit existenci dvou rytmických skupin a jejich rozdíly (Abercrombie 1967; Roach 1982). Experimentální výzkumy však izochronnost segmentů mluvené řeči – jejich opakování v pravidelných intervalech či přibližně stejnou délku – nepotvrdily. Byly proto hledány jiné ukazatele jazykového rytmu. Rebecca McKeever Dauerová (1983) na základě toho, že fonologický systém jazyka přímo určuje jeho rytmus, navrhla rozdělovat jazyky do rytmických skupin podle přítomnosti či nepřítomnosti určitých fonologických rysů. Patří k nim redukce samohlásek a složitost struktury slabiky. Na základě této myšlenky a s využitím statistických metod se Franck Ramus, Marina Nespor a Jacques Mehler (1999) pokusili určit akustické koreláty rytmu jazyků (proměnné získané výpočtem délky vokalických a konsonantických intervalů): ΔV – směrodatnou odchylku délky vokalických intervalů, ΔC – směrodatnou odchylku délky konsonantických intervalů,%V – podíl délky vokalických intervalů. Uvedení autoři hypoteticky předpokládali, že jazyky s přízvukovým rytmem se vyznačují větší variabilitou délky samohlásek a složitější strukturou slabiky, a proto by hodnoty ΔV a ΔC měly být vyšší a%V nižší než u jazyků se slabičným rytmem. Výsledky jejich analýz konkrétních jazyků to však potvrdily pouze částečně.

V pozdějších výzkumech byla věnována pozornost možnému vlivu různých jazykových i nejazykových faktorů na rytmus. S cílem normalizovat rozdíly v tempu vypočítaly Esther Grabeová a Ling Ee Lowová (2002) párové indexy variability: nPVI – index vokalických intervalů, rPVI – index konsonantických intervalů. Předpokládalo se, že jazyky s přízvukovým rytmem se vyznačují vysokou variabilitou délky samohlásek a souhlásek, a tedy vysokými hodnotami nPVI a rPVI, zatímco u jazyků se slabičným rytmem jsou tyto indexy nízké.

Išvengti tempo įtakos trukmei siekė ir Volkeris Dellwo su Petra Wagner (2003). Jie balsinių ir priebalsinių intervalų trukmės standartinį nuokrypį padaugino iš 100 ir apskaičiavo variacijos koeficientus: varcoΔV (balsinių intervalų) bei varcoΔC (priebalsinių intervalų). Tačiau nei poriniai variantiškumo indeksai, nei variacijos koeficientai nepadeda vienareikšmiškai nustatyti ritmo tipologinių panašumų ir suskirstyti kalbų į tipologines klases. Vis dėlto aptarta ritmo parametrų nustatymo metodika gana ilgai buvo, o ir dabar dar tebėra populiari, nors ir susilaukė pagrįstos kritikos (pavyzdžiui, Arvaniti 2012)².

² Podrobněji o popsaných metodách výzkumu jazykového rytmu a možnosti jejich uplatnění při popisu rytmu litevštiny viz Kazlauskienė 2013.

170

Acta Linguistica Lithuanica LXIX

Klasterinė tipologinių kalbos ritmo grupių analizė

2. METODOLOGIE VÝZKUMU

V této studii jsme se rozhodli vyzkoušet nový postup – experimentálně ověřit podobnost akustických korelátů rytmu a jazykového rytmu obecně pomocí metody shlukové analýzy. Ve statistice se používá ke zjišťování podobnosti objektů či jevů a k jejich rozdělování do shluků (tj. skupin podobných objektů). Cílem shlukové analýzy je seskupit zkoumané veličiny tak, aby rozdíly uvnitř shluku byly co nejmenší a rozdíly mezi shluky co největší (Vaitkevičius, Saudargienė 2006).

Očekávalo se, že shluková analýza objasní dvě otázky, které jsou zároveň cílem této studie.

1. Spadají akustické koreláty rytmu švédštiny, islandštiny a čínštiny vypočtené Paolem Mairanem (2011) a pro tuto studii do stejných shluků? Liší se koreláty rytmu s přízvukem ve švédštině a islandštině zjištěné Mairanem a námi od korelátů slabičného rytmu v čínštině? Pokud budou odpovědi na tyto otázky kladné, znamená to, že shluková analýza je skutečně vhodná pro hledání typologických podobností rytmu a lze ji využít ke klasifikaci dosud neanalyzovaných jazyků.

2. Druhou otázkou, která nás zajímá, je, do kterého shluku – jazyků se slabičným, nebo s přízvukovým rytmem – spadají litevština a lotyština.

Akustické koreláty rytmu švédštiny, islandštiny a čínštiny již vypočítali jiní autoři (pro tuto studii jsme vycházeli z údajů z veřejně dostupného internetového zdroje – Mairano 2011). První dva jazyky se řadí mezi jazyky s přízvukovým rytmem, čínština mezi jazyky se slabičným rytmem. Rytmus litevštiny a lotyštiny dosud podle této metodiky zkoumán nebyl. V předchozích studiích rytmičnosti litevštiny byl za základ rytmu považován přízvuk, nepočítala se však akustická délka jednotek, nýbrž rozložení přízvuků v různých úsecích. Rytmus veršovaného jazyka takto zkoumali Juozas Girdzijauskas (1966, 1979) a Leonardas Sauka (1974, 1978), rytmus prózy a mluveného jazyka pak Valerija Ramonaitė (1980, 2006), Bonifacas Stundžia (1991) a Asta Kazlauskienė, Inga Fokaitė (2005).

O rytmičnosti mluvené lotyštiny se již objevily určité náznaky. Zinny Sans Bond, Dace Markus a Verna Stockmal (2003) porovnávali prozodii rodilých mluvčích lotyštiny a rodilých mluvčích ruštiny hovořících lotyšsky: kontrastní délku samohlásek, přízvuk a rytmus. Jejich článek neobsahuje podrobnou analýzu ani interpretaci rytmu lotyštiny, přestože vypočítali veličiny navržené Ramusem, Nesporovou a Mehlerem (1999) a Grabeovou a Lowem (2002). Studie Bondové, Markusové a Stockmalové (2003) vycházela z předpokladu, že lotyština má slabičný rytmus.

Pro tuto studii byl zvolen standardní text navržený Mezinárodní fonetickou asociací (viz http://alt-usage-english.org/north_txt.html) (angl. The North Wind and the Sun, litevsky Šiaurės vėjas ir saulė), který používají nejen badatelé rytmu, ale i všichni fonetikové. Při analýze materiálu jiného typu by nebylo metodologicky správné porovnávat výsledky této studie s údaji o jiných jazycích získanými na základě uvedeného textu.

Straipsniai / Articles

171

AGNĖ PUKEVIČIŪTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ

Pět rodilých mluvčích (Lotyš, Litevka, Švéd, Islanďanka a Číňanka)³ text přeložilo a přečetlo. Řeč informantů byla nahrána diktafonem v tiché místnosti. Každá nahrávka je o něco kratší než jedna minuta.

Výzkumný materiál byl zpracován a empirická data získána v několika etapách:

1. Po konzultaci s informantem každého jazyka byly nahrávky anotovány v programu PRAAT. Při anotování se vycházelo jak z oscilogramu, tak z poslechu. Upravená textová anotační mřížka programu (angl. TextGride) byla uložena ve formátu *txt.

2. Pomocí programu Correlatore (verze 2.1), který vytvořil Mairano (2011) v laboratoři experimentální fonetiky Artura Genreho v Turíně (Itálie), byly vypočteny statistické hodnoty akustických rytmických korelátů v našich nahrávkách (výsledky jsou uvedeny v tab. 1). Jak již bylo zmíněno, pro klastrovou analýzu byla použita data z Mairana (2011). Jsou nezbytná pro řádné provedení klastrové analýzy, jejíž výsledky jsou podstatně spolehlivější, když se seskupuje větší množství dat.

TABULKA 1. Hodnoty statistických veličin akustických rytmických korelátů⁴

Jazyk | ΔC |%V | ΔV | varcoΔV | varcoΔC | nPVI | rPVI; Litevština | 52 | 54 | 54 | 54 | 66 | 57 | 57; Lotyština | 55 | 52 | 58 | 55 | 65 | 70 | 65; Švédština | 55 | 44 | 36 | 39 | 48 | 45 | 68; Švédština 2 | 65 | 49 | 51 | 50 | 66 | 60 | 82; Islandština | 60 | 40 | 33 | 45 | 56 | 45 | 63; Islandština 2 | 52 | 47 | 41 | 50 | 60 | 51 | 56; Čínština | 44 | 51 | 44 | 44 | 47 | 48 | 54; Čínština 2 | 48 | 62 | 74 | 51 | 62 | 51 | 53; Japonština | 31 | 51 | 39 | 47 | 40 | 43 | 32; Portugalština | 54 | 49 | 55 | 48 | 44 | 57 | 56; Francouzština | 40 | 49 | 40 | 45 | 41 | 45 | 44; Finština | 47 | 48 | 45 | 47 | 46 | 45 | 55; Řečtina | 37 | 47 | 34 | 50 | 48 | 52 | 42; Němčina | 66 | 46 | 54 | 56 | 60 | 58 | 65; Estonština | 54 | 46 | 39 | 43 | 51 | 43 | 53; Čeština | 58 | 45 | 51 | 51 | 49 | 45 | 61; Turečtina | 58 | 45 | 38 | 43 | 55 | 46 | 67

³ Všichni informanti mají vysokoškolské filologické vzdělání a pracují na univerzitách nebo tam pokračují ve studiu: Lotyš a Islanďanka jsou vyučující, Švéd je vedoucí personálního oddělení a Litevka s Číňankou jsou studentky magisterského studia.

⁴ Zde i dále jsou nahrávky z našeho výzkumu označeny indexem 2, např. švédština 2, zatímco data Mairana jsou uvedena bez indexu.

172

Acta Linguistica Lithuanica LXIX

Klasterinė tipologinių kalbos ritmo grupių analizė

Jazyk | ΔC |%V | ΔV | varcoΔV | varcoΔC | nPVI | rPVI Arabština | 55 | 45 | 47 | 56 | 55 | 47 | 64 Italština | 54 | 44 | 44 | 53 | 49 | 48 | 62 Nizozemština | 46 | 43 | 45 | 62 | 50 | 68 | 53 Dánština | 61 | 42 | 40 | 46 | 52 | 50 | 66 Španělština | 52 | 42 | 30 | 42 | 53 | 42 | 60 Ruština | 55 | 41 | 34 | 43 | 48 | 45 | 63 Angličtina | 59 | 40 | 48 | 62 | 51 | 61 | 70 Polština | 66 | 36 | 32 | 41 | 49 | 41 | 72

3. Data byla zadána do programu SPSS (více o něm viz http://www.insol.lt/statistics/, Vaitkevičius, Saudargienė 2006) a byla provedena jejich klastrová analýza.

Při zkoumání litevštiny a lotyštiny byla v programu SPSS provedena hierarchická a dvoufázová klastrová analýza. Při použití hierarchické analýzy není počet klastrů předem znám. Klastry se vytvářejí hierarchickým principem – všechna data se považují za jeden klastr složený z menších skupin. Lze je určit rozdělením jednoho společného klastru na menší nebo spojením malých klastrů do větších. Dvoufázová analýza se od výše popsané liší tím, že při jejím použití je počet klastrů znám předem (Vaitkevičius, Saudargienė 2006). V této práci byly zvoleny dva klastry, protože se zkoumají dvě skupiny jazykového rytmu – přízvučná a slabičná. Třetí skupina, morová rytmická skupina, nebyla do analýzy zahrnuta, protože nebyla vyslovena hypotéza, že by baltské jazyky mohly patřit do této skupiny. Při provádění klastrové analýzy se objekty přeskupují tak dlouho, dokud podobnosti uvnitř klastru nejsou výrazně větší než podobnosti mezi klastry (Vaitkevičius, Saudargienė 2006). Výsledky švédštiny, islandštiny a čínštiny se ověřují pouze pomocí dvoufázové klastrové analýzy, protože byl zvolen malý počet zkoumaných objektů (šest jazyků). Kromě toho je předem znám počet klastrů i to, do které rytmické skupiny tyto jazyky patří (dvě rytmické skupiny a výsledky dvou studií).

3.

DVOUFÁZOVÁ KLASTROVÁ ANALÝZA AKUSTICKÝCH KORELÁTŮ ŠVÉDŠTINY, ISLANDŠTINY A ČÍNŠTINY

Standardní odchylka délky souhlásek (ΔC) a procentní podíl délky vokalických intervalů (%V)

Aby se zjistilo, zda jsou hodnoty%V a ΔC u švédštiny, islandštiny a čínštiny zaznamenané Mairanem (2011) a v této studii podobné a spadají do stejné skupiny, byla provedena

Straipsniai / Articles

173

AGNĖ PUKEVIČIŪTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ

dvoufázová klastrová analýza. Nejprve byly vypočteny průměrné hodnoty kvantitativních proměnných pro každý klastr a jejich směrodatná odchylka (viz tab. 2).

TABULKA 2. Centra klastrů podle procentního podílu délky vokalických intervalů a standardní odchylky délky souhlásek

%V ΔC Průměr Směrodatná odchylka Průměr Směrodatná odchylka Klastr 1 45,00 3,916 58,00 5,715 Klastr 2 56,50 7,778 46,00 2,828 Klastr Celkem 48,83 7,521 54,00 7,720

Z tabulky je patrné, že průměr ΔC prvního klastru je vyšší než u druhého, zatímco u proměnné%V je tomu naopak – vyšší je hodnota druhého klastru, avšak v tomto případě je také poměrně vysoká směrodatná odchylka. Z toho vyplývá, že pro první klastr je typická složitější slabičná struktura (tj. více souhlásek ve slabice (vyšší ΔC)), která vede i k nižšímu procentnímu podílu vokalických intervalů (%V).

Výsledky této analýzy ukazují, že nejpodobnější hodnoty%V a ΔC a jeden klastr tvoří jazyky patřící do skupiny s přízvučným rytmem: islandština (%V = 40, ΔC = 60), islandština 2 (%V = 47, ΔC = 52), švédština (%V = 44, ΔC = 55), švédština 2 (%V = 49, ΔC = 65), zatímco příklady čínštiny se slabičným rytmem (%V = 51, ΔC = 44) a čínštiny 2 (%V = 62, ΔC = 48) vytvořily další klastr. Z toho vyplývá, že%V a ΔC jsou poměrně spolehlivým ukazatelem, podle něhož se analyzované jazyky skutečně liší a který nezávisí na objektivních (tempu řeči, intonaci atd.) ani subjektivních (kvalitě nahrávky, rozdílech v anotaci atd.) faktorech souvisejících s výzkumníky či informanty.

Koeficienty variace

Rozdíl mezi centry obou klastrů je poměrně značný také u variačních koeficientů. Z tabulky 3 je patrné, že průměry varcoΔV a varcoΔC druhého klastru jsou vyšší.

TABULKA 3. Centra klastrů podle variačních koeficientů

varcoΔV varcoΔC Průměr Směrodatná odchylka Průměr Směrodatná odchylka Klaster 1 42,67 3,215 50,33 4,933 Klaster 2 50,33 0,517 62,67 3,055 Klaster Celkem 46,50 4,680 56,50 7,688

174

Acta Linguistica Lithuanica LXIX

Klasterinė tipologinių kalbos ritmo grupių analizė

Bohužel jsou tentokrát výsledky velmi překvapivé: hodnoty varcoΔV a varcoΔC nejpodobnější prvnímu klastru a tvořící jej mají jazyky analyzované Mairanem (2011): islandština (varcoΔV = 45, varcoΔC = 56), švédština (varcoΔV = 39, varcoΔC = 48) a čínština (varcoΔV = 44, varcoΔC = 47). Všechny naše zkoumané nahrávky spadají do druhého klastru: islandština 2 (varcoΔV = 50, varcoΔC = 60), švédština 2 (varcoΔV = 50, varcoΔC = 66) a čínština 2 (varcoΔV = 51, varcoΔC = 62). Koeficient variace, který měl být objektivnějším kritériem pro typologickou klasifikaci jazyků, tedy působí větší zmatek a naznačuje, že jeho výsledky výrazně závisí na zkušenostech s anotováním konkrétního jazyka. Variační koeficienty našich nahrávek jsou podobné, což dovoluje usuzovat, že při anotování možná nestačí konzultovat rodilé mluvčí, ale samotné anotování musí provádět rodilí fonetici.

Párové indexy variability

Rozdíl mezi centry obou klastrů podle nPVI a rPVI je poměrně značný (viz tab. 4).

⁴ TABULKA. Centra klastrů podle párových indexů variability

nPVI

rPVI

Průměr

Směrodatná odchylka

Průměr

Směrodatná odchylka

Klaster

1

48,00

3,000

58,80

6,458

2

60,00

.

82,00

.

Celkem

50,00

5,586

62,67

11,094

Seskupení jazyků je však ještě nejednoznačnější než při zkoumání variačních koeficientů. První klastr tvoří všechny jazyky kromě švédštiny 2 analyzované v této studii (její rPVI je velmi vysoké – 82, zatímco nPVI je podobné jako u ostatních jazyků – 60); ta jako jediná spadá do druhého klastru. Párové variační indexy ostatních jazyků jsou si velmi podobné: islandštiny (nPVI = 45, rPVI = 63), islandštiny 2 (nPVI = 51, rPVI = 56), čínštiny (nPVI = 48, rPVI = 54), čínštiny 2 (nPVI = 51 rPVI = 53), švédštiny (nPVI = 45, rPVI = 68). V tomto případě je zřejmé, že dvoustupňová klastrová analýza není užitečná, protože první klastr je třeba rozdělit do menších skupin. Shrnutím výsledků dvoustupňové klastrové analýzy tří jazyků lze říci, že standardní odchylka délky souhlásek (ΔC) a procento délky vokalických intervalů (%V) jsou při seskupování jazyků do tříd poměrně spolehlivými ukazateli. Dvoustupňová klastrová analýza variačních koeficientů a párových variačních indexů v tomto případě vyvolává více otázek, než poskytuje odpovědí.

Straipsniai / Articles

175

AGNĖ PUKEVIČIŪTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ

4. RYTMUS LITEVŠTINY A LOTYŠTINY NA ZÁKLADĚ KLASTROVÉ ANALÝZY

Standardní odchylky délky (ΔC, ΔV) a procento délky vokalických intervalů (%V)

Aby bylo možné zjistit, do které typologické rytmické skupiny patří lotyština a litevština, byla nejprve provedena hierarchická klastrová analýza, jejímž cílem bylo ověřit, jak se jazyky seskupují podle ΔV,%V a ΔC a do kterého klastru spadají litevština a lotyština. V této analýze byla použita také data dalších jazyků uvedená v Mairanově práci (2011: 170, 179, 199).

Výsledky hierarchické klastrové analýzy ukazují, že litevština, lotyština, němčina, arabština, angličtina, čeština, italština a portugalština mají nejpodobnější hodnoty ΔV,%V a ΔC, a tvoří proto jeden klastr; hodnoty ΔV u jazyků v tomto klastru se pohybují od 44 do 58,%V od 40 do 54 a ΔC od 52 do 66. V tomto klastru se pouze italština považuje za bližší slabičnému rytmu (jak je patrné, klastrová analýza o tom zdánlivě vyvolává pochybnosti), zatímco všechny ostatní jazyky (samozřejmě kromě analyzovaných baltských jazyků, jejichž typ rytmu není znám) patří k jazykům s přízvučným rytmem.

Druhou skupinu tvoří mnoho jazyků se slabičným rytmem, ale patří do ní i řada těch, které se obvykle považují za jazyky s přízvučným či smíšeným rytmem (viz tab. 5). Hodnoty ΔV u těchto jazyků se pohybují od 30 do 45,%V od 36 do 51 a ΔC od 37 do 66. Z výsledků je nepochybné jedno: do prvního klastru se nedostal žádný prototypický jazyk se slabičným rytmem (francouzština, španělština, řečtina), zatímco do druhého klastru se dostaly pouze dva prototypické jazyky s přízvučným rytmem (ruština, nizozemština). Jak ukazuje tabulka 5, litevština a lotyština patří do prvního klastru a jsou podobnější prototypickým jazykům s přízvučným rytmem (údaje o akustických korelátech jazyků jsou uvedeny v tab. 1).

TABULKA 5. Výsledky hierarchické klastrové analýzy podle standardních odchylek a podílu vokálů⁵

Číslo klastru

Rytmické skupiny a jazyky

Přízvučný rytmus

Slabičný rytmus

Neurčeno

1

angličtina, němčina, arabština, portugalština, čeština

italština

litevština, lotyština

2

ruština, nizozemština, islandština, turečtina, dánština, polština, švédština

španělština, francouzština, řečtina, čínština, estonština, finština

⁵ V této i dalších tabulkách jsou tučně zvýrazněny prototypické jazyky konkrétní rytmické skupiny, zatímco rytmus ostatních jazyků je předmětem diskuse (některé z nich jsou dokonce považovány za nezařaditelné nebo za jazyky se smíšeným rytmem).

176

Acta Linguistica Lithuanica LXIX

Klasterinė tipologinių kalbos ritmo grupių analizė

Výsledky hierarchické analýzy tří proměnných umožňují učinit závěr, že prototypické jazyky s přízvukovým a slabičným rytmem spadají do různých klastrů. Jazyky těchto skupin se tedy podle analyzovaných rysů liší, avšak zda jsou tyto rysy ukazateli odlišného jazykového rytmu, je již cílem jiného výzkumu.

Po provedení dvoustupňové klastrové analýzy (zvolený počet klastrů je samozřejmě dva) je patrné, že průměr ΔV u jazyků prvního klastru je vyšší, zatímco u druhého nižší (viz tab. 6). Jazyky prvního klastru se vyznačují větší variabilitou délky samohláskových intervalů. Průměr proměnné ΔC je nižší v prvním klastru a o něco vyšší ve druhém. Rozdíl však není příliš velký, zvláště vezmeme-li v úvahu, že údaje v prvním klastru jsou velmi rozptýlené (vysoká směrodatná odchylka – až 8,15).

TABULKA 6. Centra klastrů podle směrodatných odchylek a podílu samohlásek

%V | ΔV | ΔC Průměr | Směrodatná odchylka | Průměr | Směrodatná odchylka | Průměr | Směrodatná odchylka Klastr | 1 | 47,75 | 3,388 | 47,58 | 6,999 | 50,67 | 8,150 Klastr | 2 | 41,78 | 3,032 | 36,67 | 5,408 | 57,78 | 4,295 Celkem | 45,19 | 4,377 | 42,90 | 8,324 | 53,71 | 7,544

Výsledky dvoustupňové klastrové analýzy uvedené v tabulce 7 ukazují, že hodnoty ΔV,%V a ΔC v litevštině a lotyštině jsou nejpodobnější hodnotám v jazycích s přízvukovým rytmem, jako jsou němčina, arabština, nizozemština, portugalština a čeština, a v jazycích se slabičným rytmem, jako jsou italština, řečtina, čínština, finština a francouzština. První klastr, do něhož podle údajů tohoto výzkumu patří i baltské jazyky, tvoří 12 jazyků (57%), druhý 9 jazyků (43%).

TABULKA 7. Výsledky dvoustupňové klastrové analýzy podle směrodatných odchylek a podílu samohlásek

Číslo klastru | Rytmické skupiny a jazyky Přízvukový rytmus | Slabičný rytmus | Neurčeno 1 | arabština, němčina, nizozemština, portugalština, čeština | francouzština, řečtina, italština, čínština, finština | litevština, lotyština 2 | angličtina, ruština, islandština, turečtina, dánština, polština, švédština | španělština, estonština

Je patrné, že výsledky této analýzy se od hierarchické liší tím, že do stejného klastru jako litevština a lotyština spadá více jazyků se slabičným rytmem

Straipsniai / Articles

177

AGNĖ PUKEVIČIŪTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ

jazyků: italština, čínština, finština a dokonce prototypické jazyky francouzština a řečtina. Další prototypický jazyk se slabičným rytmem (španělština) se zařadil do druhého klastru. Tentokrát se rozdělily i prototypické jazyky s přízvučným rytmem: angličtina do druhého a němčina do prvního klastru. Při analýze tří proměnných (nejdůležitějších ukazatelů typologické třídy jazykového rytmu) je tedy vhodnější hierarchická než dvoustupňová klastrová analýza.

Koeficienty variability

Hierarchická klastrová analýza podle proměnných varcoΔV a varcoΔC ukazuje, že do jednoho klastru patří litevština, lotyština a čtyři prototypické jazyky s přízvučným rytmem: arabština, nizozemština, angličtina a němčina (viz tab. 8). Hodnota varcoΔV u těchto jazyků se pohybuje od 54 do 62, varcoΔC od 50 do 66. U jazyků druhého klastru se varcoΔV pohybuje od 39 do 53 a varcoΔC od 41 do 56.

TABULKA 8. Výsledky hierarchické a dvoustupňové klastrové analýzy podle koeficientů variability

Číslo klastru

Rytmické skupiny a jazyky

Přízvučný rytmus

Slabičný rytmus

Neurčeno

1

angličtina, nizozemština, němčina, arabština

–

litevština, lotyština

2

ruština, portugalština, islandština, turečtina, dánština, čeština, polština, švédština

španělština, francouzština, řečtina, estonština, italština, čínština, finština

Jak ukazují výsledky dvoustupňové klastrové analýzy, průměry obou koeficientů variability jsou v prvním klastru vyšší než ve druhém (viz tab. 9).

TABULKA 9. Centra klastrů podle koeficientů variability

varcoΔV

varcoΔC

Průměr

Směrodatná odchylka

Průměr

Směrodatná odchylka

Klaster

1

57,50

3,564

57,83

6,911

2

45,33

3,885

49,07

3,955

Celkem

48,81

6,743

51,57

6,274

Výsledky hierarchické a dvoukrokové klastrové analýzy se zcela shodují. Klastry tvoří stejné jazyky: v jednom jsou litevština, lotyština, němčina, arabština, angličtina a nizozemština, ve druhém zbývající jazyky (viz tab. 8).

178

Acta Linguistica Lithuanica LXIX

Klasterinė tipologinių kalbos ritmo grupių analizė

Hierarchická a dvoustupňová klastrová analýza variačních koeficientů zřetelně ukazuje podobnost rytmu litevštiny, lotyštiny a jazyků s přízvukovým rytmem a poměrně přesně odděluje prototypické jazyky s přízvukovým rytmem od jazyků se slabičným rytmem.

Párové variační indexy

Hierarchická klastrová analýza podle párových variačních indexů přináší velmi diskutabilní výsledky (viz tab. 10). Všechny jazyky kromě francouzštiny a řečtiny spadají do jednoho klastru. rPVI jazyků v prvním klastru se pohybuje od 53 do 72, nPVI od 41 do 70. rPVI jazyků ve druhém klastru se pohybuje od 42 do 44, nPVI od 45 do 52.

TABULKA 10. Výsledky hierarchické klastrové analýzy podle párových variačních indexů

Číslo klastru | Rytmické skupiny a jazyky | Rytmus s přízvukem | Slabičný rytmus | Neurčeno | 1 | angličtina, nizozemština, němčina, arabština, ruština, portugalština, islandština, turečtina, dánština, čeština, polština, švédština | španělština, estonština, italština, čínština, finština | litevština, lotyština | 2 | – | francouzština, řečtina

Tabulka 11 uvádí výsledky dvoustupňové klastrové analýzy. Je třeba upozornit na to, že průměry rPVI obou klastrů jsou téměř stejné, což velmi zpochybňuje spolehlivost tohoto ukazatele (zejména s ohledem na vysokou směrodatnou odchylku).

TABULKA 11. Centra klastrů podle párových variačních indexů

nPVI | rPVI | Průměr | Směrodatná odchylka | Průměr | Směrodatná odchylka | Klastr | 1 | 61,83 | 5,776 | 61,00 | 6,603 | 2 | 45,80 | 2,883 | 59,60 | 8,534 | Celkem | 50,38 | 8,322 | 60,00 | 7,893

První klastr tvoří šest jazyků (29%), druhý 15 (71%) (viz tab. 12). Srovnáme-li výsledky s výsledky hierarchické klastrové analýzy, zjistíme, že v prvním klastru spolu s litevštinou a lotyštinou zůstaly němčina, angličtina, nizozemština a portugalština. Všechny jazyky se slabičným rytmem spadaly do druhého klastru.

Straipsniai / Articles

179

AGNĖ PUKEVIČIŪTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ

TABULKA 12. Výsledky dvoustupňové shlukové analýzy podle párových indexů variability

Číslo shluku

Rytmické skupiny a jazyky

Přízvučný rytmus

Slabičný rytmus

Neurčeno

1

angličtina, nizozemština, němčina, portugalština

–

litevština, lotyština

2

ruština, arabština, islandština, turečtina, dánština, čeština, polština, švédština

španělština, francouzština, řečtina, estonština, italština, čínština, finština

Výsledky dvoustupňové shlukové analýzy s proměnnými nPVI a rPVI ukazují podobnost rytmu litevštiny, lotyštiny a jazyků s přízvučným rytmem a stejně jako analýza variačních koeficientů dobře odlišují prototypické jazyky s přízvučným rytmem od jazyků se slabičným rytmem.

5. ZÁVĚRY

Při shrnutí pokusu aplikovat metody shlukové analýzy na identifikaci typologických rytmických tříd lze vyvodit následující závěry.

Shluková analýza (hierarchická i dvoufázová) neposkytuje jednoznačné výsledky. Hierarchická analýza je poměrně vhodná pro shlukování méně statisticky zpracovaných proměnných (ΔV, ΔC,%V a částečně také varcoΔV, varcoΔC), zatímco dvoufázovou analýzu lze možná použít i při práci se složitějšími indexy (PVI). Dvoufázová analýza však v tomto případě vyvolává více pochybností už jen proto, že byly zvoleny pouze dvě možnosti (buď přízvukový, nebo slabičný rytmus; smíšený být nemůže).

Litevština a lotyština se podle všech proměnných řadí do téhož klastru společně s mnoha jazyky s přízvukovým rytmem. Lze proto opatrně vyvodit, že rytmus obou baltských jazyků je podobný a určuje jej přízvuk. Jde o jazyky s přízvukovým rytmem.

Shluková analýza (zejména srovnání údajů ze dvou různých studií švédštiny, islandštiny a čínštiny) ukázala, že pro zkoumání rytmu je mimořádně důležitá preciznost anotace. Na druhou stranu jde pouze o pilotní výzkum, a proto jsou tyto závěry důležité nikoli kvůli samotné typologické klasifikaci rytmu jazyků ani kvůli ukazatelům jejich rytmické povahy. Mohou sloužit jako vodítka pro další výzkum nebo jako další důvod pochybovat o existenci přísně vymezených tříd jazykového rytmu.

LITERATŪRA

A b e r c r o m b i e D a v i d 1967: Elements of general phonetics. Edinburgh: Edinburgh University Press.

A r v a n i t i A m a l i a 2012: The usefulness of metrics in the quantification of speech rhythm. Journal of Phonetics 40, 351–373.

180

Acta Linguistica Lithuanica LXIX

Klasterinė tipologinių kalbos ritmo grupių analizė

Bond Zinny Sans, Markus Dace, Stockmal Verna 2003: Prosodic and Rhythmic Patterns Produced By Native and Non-native Speakers of a Quantity-Sensitive Language. 15th International Congress of Phonetic Sciences. Barcelona, 527–530.

Dauer Rebecca McKeever 1983: Stress-timing and syllable-timing reanalysed. Journal of Phonetics 11, 51–62.

Dellwo Volker, Wagner Petra 2003: Relationships between language rhythm and speech rate. Proc. of the International Congress of Phonetic Science, 471–474.

Girdzijauskas Juozas 1966: Lietuvių eilėdara. Silabinės-toninės sistemos susiformavimas. Vilnius: Vaga.

Girdzijauskas Juozas 1979: Lietuvių eilėdara: XX a. Vilnius: Mokslas.

Grabe Esther, Low Ee Ling 2002: Durational Variability in Speech and the Rhythm Class Hypothesis. Papers in Laboratory Phonology 7, 1–16.

Kazlauskienė Asta, Fokaite Inga 2005: Dėl lietuvių kalbos teksto prozodijos. Žmogus ir žodis 7(1), 35–38.

Kazlauskienė Asta 2013: Kai kurie akustiniai lietuvių kalbos ritmiškumo parametrai. Baltistica 48(1), 19–36.

Mairano Paolo 2011: Rhythm Typology: Acoustic and Perceptive Studies. Doctoral dissertation. Turin: University of Turin.

Pike Kenneth Lee 1945: The Intonation of American English. Ann-Arbor: University of Michigan Press.

Pukevičiūtė Agnė 2013: Akustiniai lietuvių ir latvių kalbų ritmo koreliatai. Magistro darbas. Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas.

Ramonaite Valerija 1980: Prozos kalbos ritmas. Konstruktyvieji faktoriai ir pagalbiniai formantai. Literatūra ir kalba 16, 38–65.

Ramonaite Valerija 2006: Pirminis Juozo Baltušio „Parduotų vasarų“ ritmas. Acta humanitarica universitatis Saulensis, 307–333.

Ramus Franck, Nespor Marina, Mehler Jacques 1999: Correlates of linguistic rhythm in the speech signal. Cognition 73(3), 265–292.

Roach Peter 1982: On the Distinction between ‘Stress-timed’ and ‘Syllable-timed’ Languages. – David Crystal. Linguistic controversies. London: Edward Arnold, 73–79.

Sauka Leonardas 1974: Lietuvių folklore eilet yros ir teorijos klausimai. – Literatūra ir kalba 13, 192–207.

Sauka Leonardas 1978: Lietuvių liaudies dainų eilėdara. Vilnius: Vaga.

Stundžia Bonifacas 1991: Kirtis tekste. Žodžiai ir prasmės 1, 86–92.

Vaitkevičius Raimundas, Saudargienė Aušra 2006: Statistika su SPSS psichologiniuose tyrimuose: mokomoji knyga. Kaunas: VDU leidykla.

Vaitkevičius Raimundas, Saudargienė Aušra 2012: Daugiamačiai duomenų analizės metodai psichologijoje. Kaunas.

Straipsniai / Articles

181

AGNĖ PUKEVIČIŪTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ

PRIEDAS

1. Tiriamieji tekstai lietuvių kalba

Vieną dieną Šiauriniam vėjui ir Saulei besiginčijant, kuris iš jų stipresnis, pasirodė keliautojas, vilkintis apsiaustą. Tada jie susitarė, kad tas, kuris privers keliautoją nusivilkti apsiaustą, bus laikomas stipresniu.

Pirmiausia Šiaurinis vėjas pūtė taip stipriai, kiek tik galėjo, bet kuo stipriau jis pūtė, tuo tvirčiau keliautojas apsigaubdavo apsiaustą; galiausiai Šiaurinis Vėjas pasidavė.

Tada Saulė pradėjo kaitinti ir keliautojas tuoj pat nusivilko apsiaustą. Taip Šiaurinis vėjas turėjo pripažinti, kad Saulė stipresnė už jį.

2. Tiriamieji tekstai latvių kalba

Vienu dienu Ziemeļu vējam un Saulei strīdoties par to, kurš no viņiem ir stiprāks, nāca ceļotājs, ietīnies mētelī. Viņi savā starpā vienojās, ka tas, kurš pirmais liks ceļotājam novilkt savu mēteli, tiks uzskatīts par stiprāko.

Ziemeļvējš pirmais pūta tik stipri, cik vien varēja, bet, jo stiprāk viņš pūta, jo stingrāk ceļotājs ietinas savā mētelī; galu galā Ziemeļvējš tomēr padevās.

Tad Saule sāka stipri sildīt un ceļotājs uzreiz novilka savu mēteli. Tā Ziemeļvējam bija jāatzīst, ka Saule bija stiprāka par viņu.

3. Tiriamieji tekstai švedų kalba

Nordanvinden och Solen tvistade en gång om vem av dem som var starkast. Just då kom en vandrare vägen fram insvept i en varm kappa. De kom då överens om att den som först kunde få vandraren att ta av sig kappan, han skulle anses vara starkare än den andra.

Då blåste nordanvinden så hårt han nånsin kunde, men ju hårdare han blåste desto tätare svepte vandraren kappan om sig, och till slut gav Nordanvinden upp försöket.

Då lät Solen sina strålar skina helt varmt och genast tog vandraren av sig kappan och så var Nordanvinden tvungen att erkänna att solen var den starkaste av de två.

4. Tiriamieji tekstai islandų kalba

Dag einn þegar Norðvindurinn og Sólin voru að rífast um það hvor þeirra væri sterkari, birtist ferðamaður vafinn inn í frakka. Þeir voru sammála um að sá sem gæti blásið frakkanum af ferðamanninum myndi teljast sterkari en hinn.

182

Acta Linguistica Lithuanica LXIX

Klasterinė tipologinių kalbos ritmo grupių analizė

Norðanvindurinn blés eins fast og hann gat, en því fastara sem hann blés, því þéttara varð ferðamaðurinn kápunni um sig, og að lokum gafst Norðanvindurinn upp á að reyna.

Þá fór Sólin að skína, og undireins fór ferðamaðurinn úr frakkanum. Þá varð Norðanvindurinn að viðurkenna að Sólin væri sterkari en hann var.

6. Tiriamieji tekstai kinų kalba

You yi tian, dang yi ge guo zhe da yi de lv xing zhe chu xian de shi hou, bei feng he tai yang zheng zai zheng chao jiu jing shui geng jiang. Ta men tong yi shui xian rang lv xing zhe ba wai tao tuo diao jiu ren wei shui bi ling yi ge qiang.

Sui hou, bei feng jiu jing ta zui da de nu li lai chui feng, dan shi, ta chui de yue da, lv xing zhe jiu ba wai tao guo de yue jin. Zui hou,bei feng fang qi le.

Jie xia lai, tai yang kai shi fa chu re liang, lv xing zhe li ji jiu tuo xia le wai tao. Suo yi, bei feng bu de bu cheng ren tai yang bi ta geng qiang.

Cluster Analysis of Typological Groups of Language Rhythm

SUMMARY

This article aims to answer two questions: 1) whether the cluster analysis handy finding rhythm typological similarities, and it can be classified on the basis of it so far unanalysed languages 2) in which a cluster – stress-timed or syllable-timed languages – Lithuanian and Latvian languages fall into.

Standard text, proposed by the International Phonetics Association (see http://alt-usage-english.org/north_txt.html) (Eng. The North Wind and the Sun, Lith. Šiaurės vėjas ir saulė) was selected for this study. Five native speakers (Latvian, Lithuanian, Swedish, Icelandic and Chinese) translated and recorded it (each record was much shorter than 1 min.). The records were annotated by program PRAAT and acoustic correlates of rhythm of records that we have done have been calculated using program Correlator (2. 1 version) which was developed by Pado Mairano (2011) in Arturo Genre experimental phonetics laboratory of Turin (Italy). It was found that Lithuanian ΔC=52,%V=54, ΔV=54, varcoΔV=54, varcoΔC=66, nPVI=57, rPVI=57; Latvian ΔC=55,%V=52, ΔV=58, varcoΔV=55, varcoΔC=65, nPVI=70, rPVI=65; Swedish ΔC=65,%V=49, ΔV=51, varcoΔV=50, varcoΔC=66, nPVI=60, rPVI=82; Icelandic ΔC=52,%V=47, ΔV=41, varcoΔV=50, varcoΔC=60, nPVI=51, rPVI=56; Chinese ΔC=48,%V=62, ΔV=74, varcoΔV=51, varcoΔC=62, nPVI=51, rPVI=53.

Straipsniai / Articles

183

AGNĖ PUKEVIČIŪTĖ, ASTA KAZLAUSKIENĖ

Data of other languages estimated by the author of the program Mairano (2011) was used for cluster analysis. The data was entered to the SPSS program and a cluster analysis was performed.

The results show that the cluster analysis (both hierarchical and two-steps) does not provide unambiguous results. Hierarchical analysis is pretty handy to cluster less statistically processed variables (ΔV, ΔC,%V, partly varcoΔV, varcoΔC), a two-step analysis might be possible to rely on, and with more complex indices (PVI). However, a two-step analysis is begging the question, because it does not leave the third option (stress-timed or syllable-timed, cannot be mixed).

Lithuanian and Latvian languages according to all the variables fall into the same cluster together with a number of stress-timed languages. Therefore, it can be carefully concluded that rhythm of the two Baltic languages is similar and caused by stress. They are stress-timed languages.

Cluster analysis (in particular, Swedish, Icelandic, Chinese Language comparison between the two types of data) has shown that the annotation precision is particularly important in the researches of rhythm. On the other hand, the findings are relevant not for the typological classification of languages’ rhythm and not for the indicators of languages’ rhythm. They can be as guidelines of further research or another excuse to question existence of strictly defined classes of speech rhythm.

Įteikta 2013 m. liepos 11 d.

AGNĖ PUKEVIČIŪTĖ

Vytauto Didžiojo universitetas

Kristijono Donelaičio g. 58, LT–44248 Kaunas, Lietuva

[email protected]

ASTA KAZLAUSKIENĖ

Vytauto Didžiojo universitetas

Kristijono Donelaičio g. 58, LT–44248 Kaunas, Lietuva

[email protected]

184

Acta Linguistica Lithuanica LXIX