AGNĖ ALEKSAITĖ

Institut litevského jazyka

EMOCIONÁLNĚ-EXPRESIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBA JAKO JAZYKOVÝ PROSTŘEDEK TVORBY PORTRÉTŮ POLITIKŮ NA ZPRAVODAJSKÉM PORTÁLU DELFI.LT

KLÍČOVÁ SLOVA: emocionálně-expresivní slovní zásoba, stylistika.

Naše „svobodný tisk“ (uvozovky kolem něj jako první napsal L. Jakimavičius) však každý den zveřejňuje pouze „konec světa“. Princip svobody tisku je porušován už jen tím, že čtenáři téměř nemají z čeho vybírat. Média se stále více bulvarizují. Vnucují společnosti témata, mluví pouze o strastech života a téměř nepřinášejí konstruktivní, tvořivé informace. I když jsou podány objektivní informace, bulvární manipulační nadstavba předem naprogramuje u důvěřivého člověka nepřiměřenou emocionální reakci.

(V. Juknaitė „Išsidūsi. Balsu: esė, pokalbiai“. Vilnius, Lietuvos rašytojų s-gos leidykla, 2002, p. 168.)

ÚVOD

Při pohledu na zpravodajské portály internetových médií je zřejmé, že pracovníci tisku (novináři, redaktoři, autoři titulků aj.) využívají jazyk, přesněji řečeno stylisticky příznakové jazykové prostředky, jako mocný tvůrčí nástroj, který formuje veřejné mínění. Právě proto, že utvářejí veřejné mínění, bývají masová komunikační média – média – někdy označována za čtvrtou moc, ačkoli jejich hlavní funkcí je šíření informací a zpráv (Gudonienė 1999: 23; srov. také Mažylė 2012: 163; Petrauskis 2012: 6). Internetová média se stala zdrojem manipulace, který ovlivňuje postoje a chování subjektů účastnících se komunikačního aktu, ačkoli novináři musí zůstat racionální, nevyvolávat emoce čtenářů a nepřenášet na ně vlastní hodnocení jako pracovníci tisku (Juodytė 2011). Jedním ze způsobů, jak formovat veřejné mínění, je manipulace emocionálně-expresivní slovní zásobou.

Článek analyzuje emocionálně-expresivní delfi.lt na zpravodajském portálu zveřejněných článků z období od října 2012 do června 2014 a od září 2015 do června 2016

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 2

lexika, jíž jsou popisováni aktéři litevské politiky (celkem bylo shromážděno 464 dokladů užití)¹. Novináři internetového zpravodajského portálu delfi.lt, kteří píší o litevské politice, mají za hlavní komunikační cíl informovat veřejnost a kriticky hodnotit politické události (Arcimavičienė 2010: 6). V analyzovaných příkladech emocionálně expresivní lexiky se rozebírají politické události a chování politických aktérů; „důležitými se zde stávají slova užívaná v textech, jejichž významy nejlépe odrážejí obraz světa a hodnotové postoje utvářené ve vědomí účastníků diskurzu“ (Būdvytytė-Gudienė 2013: 6). Cílem článku je zjistit, jakou emocionálně expresivní lexikou a jakým způsobem jsou vytvářeny portréty politiků (tj. jaké jsou jejich charakterové vlastnosti a chování).

UTVÁŘENÍ OBRAZU LITEVSKÝCH POLITIKŮ – SOCIÁLNÍCH ANTIHRDINŮ

Zástupci internetových médií ve snaze ovlivňovat veřejnost vědomě užívají emocionálně expresivní lexiku, kterou Slovník lingvistických termínů (dále jen KTŽ) definuje jako „slova, která mají v jazyce ustálenou konotaci expresivity a emocionality. Emotivní a expresivní jsou zdrobněliny a důvěrná oslovení, stejně jako hrubá a familiární slova aj.“; prostřednictvím této lexiky přímo či nepřímo vyjadřují hodnocení veřejných osob. Právě axiologicky příznakové jazykové prostředky představují veřejné osoby jako výrazné sociální antihrdiny.

„Nezodpovědné zobecňování sobeckého chování jednotlivých politiků a úředníků a projevy korupce vedly k tomu, že se upevnil negativní stereotypní pohled na všechny politiky, členy Seimasu i úřednictvo: <...>“ (Žibartas 2012: 19), proto je na zpravodajském portálu delfi.lt patrná tendence zobrazovat téměř všechny litevské politiky jako sociální antihrdiny (srov. Žibartas 2012: 17).

Jedním ze způsobů, jak vytvořit takový portrét politiků, je popsat je neologismy. Neologismy jsou dvojího druhu (Pikčilingis 1975: 156); oba druhy se vyskytují také na internetovém zpravodajském portálu delfi.lt:

1) uzualní neologismy (nová slova, která se v jazyce objevují průběžně a označují nové pojmy);

¹ Jazyk příkladů užití uváděných v této práci nebyl upravován, s výjimkou běžných korektorských chyb.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 3

2) okazionální neologismy (nová slova užívaná namísto názvů obvyklých jevů či věcí, která poskytují doplňující informace nebo plní jinou emocionálně expresivní funkci) (Aleksaitė 2014: 6).

Média mají sklon označovat politiky neologismy s negativním emocionálním hodnocením; poměrně oblíbená jsou složená slova se složkou valdžia- (viz také Girčienė 2013: 80), např. okazionální novotvar valdžiagyvis „hanl. označení představitele moci“ a uzualní novotvar valdžiažmogis, -ė „pejor. iron. člověk u moci; byrokrat“, např.:

„Dostávám tolik. Tolik mi chybí,“ píší litevští občané stížnosti na internet, naříkají nad svým bídným životem, děsí se svévole zaměstnavatelů a obviňují valdžiagyvius, že se o ně nestarají a nevytvářejí podmínky k dosažení lepších mezd. (delfi.lt 2015 10 06, Andrius Tapinas)

Dnes jsem šel kolem trosek kina „Lietuva“, zabedněných překližkou, v hlavním městě. Nějaký vtipný hnusák, který čmárá po celém Starém Městě debilní sentencemi, už napsal i tam: „Litevci srdce k srdci, zloděj vedle zloděje.“ Lidé jdou kolem, čtou a usmívají se. Jak to té vládě pěkně nandali, říkají si. Ti valdžiažmogiai teď budou vědět. (delfi.lt 2016 03 02, Andrius Užkalnis)

Novináři při psaní o veřejných osobách a ve snaze představovat politiky jako výrazné sociální antihrdiny užívají v publicistických textech častěji okazionální neologismy², jejichž referenční (informační) funkci zastíní funkce emocionálně expresivní, neboť při tvorbě okazionálních novotvarů je rozhodujícím faktorem potřeba novějšího, expresivnějšího vyjádření, nikoli snaha pojmenovat nové skutečnosti (Girčienė 2013: 79).

Ze stylistických důvodů se užívají také přejímky, např.:

Ale tvrdit, že lidé kvůli ní jezdí nakupovat do Polska, je projevem politického retarderio. Ano, je to další rétorický drahokam, který v sobotu použil Andrius Kubilius, když přišel s takovou hláškou a vysvětlil, že má na mysli autobusový mechanismus. Pochopte, retarderis je brzdový systém a nic špatného na tom není, ale stejně si všichni pomyslí na retardy u moci, což by znamenalo mentálně zaostalé, a to je velmi vtipné. (delfi.lt 2016 03 14, Andrius Tapinas)

² Slovník neologismů (dále jen ND) uvádí další složeniny se silně negativní konotací, jejichž první složkou je valdžia-, např.: valdžiadurnis, -ė „žert. hlupák u moci“, valdžiagrobis „iron. ten, kdo si uzurpoval moc“, valdžiasnukis „pejorativní označení představitele moci“ a valdžiauryvis „iron. člověk u moci“.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 4

V textu publicistického stylu je užito slovo s nově přejatým kořenem retarderis (angl. retarder), jehož první význam je v ND uveden jako „zpomalení (brzdový systém automobilu umožňující nepoužívat běžné brzdy)“; po vstupu do politického diskurzu získává ironický expresivní odstín a v přeneseném významu se užívá jako „zaostalec: brzda politických procesů“.

Novináři volí také metaforická podstatná jména, aby politiky vykreslili jako společenské antihrdiny, například:

S. Skvernelis naopak. Molice Seimasu kandys ho nesežraly. I když dostává ránu za ranou, ministr vnitra vítězí. Utekl zloděj narkoman a ještě odzbrojil dva policisty? V kterékoli zemi by měl ministr vnitra po kariéře. Ale tady skok v hodnocení S. Skvernelise bere dech i nejvyššímu vlku v zemi. (delfi.lt 2015 12 20, Rimvydas Valatka)

Podstatnému jménu kandis, které je v Slovníku litevského jazyka (dále jen LKŽ_e) definováno jako „zool. malý motýlek, jehož housenky prožírají šaty, požírají obilí, mouku, rostliny aj.“, je přisouzen přenesený význam, aby se zdůraznila újma a škoda působená litevskými politiky. Srov. LKŽ_e: kandis „přen. újma, škoda“.

Protože „[v] jazyce se odrážejí všechna naše hodnocení – společensky uznávaná, tradiční, „objektivní“, tvořící základ morálních norem, i zcela osobní, individuální, subjektivní <...>“ (Gudavičius 2000: 119), není pochyb o souvislosti textů publicistického stylu se světonázorem a vnímáním světa, které vytváří jazyk, neboť „[v]e veřejném diskurzu je zachyceno nejen pojetí světa charakteristické pro jazykový obraz světa a konkrétní kulturu, ale také zásadnější změny ve vnímání světa, jež jsou v textech popisujících každodenní aktuální dění nevyhnutelné <...>“ (Kvašytė, Papaurelytė-Klovienė 2013: 108). Právě z emocionálně-expresivní lexiky užívané v článcích zpravodajského portálu delfi.lt je patrné, jaký stereotypní obraz politika ve společnosti převládá. Politické osobnosti jsou na zpravodajském portálu delfi.lt představovány jako společenští antihrdinové kvůli negativním povahovým rysům a chování, které se jim připisují.

1. Novináři mají především sklon zesměšňovat politiky kvůli jejich nedostatku rozhodnosti, nezájmu o zájmy voličů a neochotě přijímat rozhodnutí důležitá a prospěšná pro společnost.

K zvýraznění této vlastnosti politiků se užívají metaforická podstatná jména, expresivní slovesa, slangové výrazy a tradiční frazémy.

Novináři píší o nerozhodných, apatických představitelích moci urážlivěji a drzejším způsobem, a proto užívají metaforická podstatná jména se silným negativním emocionálním nábojem, například:

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 5

Hůře na tom bude Německo a některé další evropské země. Nacisté se zdviženýma rukama mohou jen stěží očekávat příznivější prostředí, než jaké je dnes: vládní impotenti svou nečinností a bezmocností nejen kapitulují, ale přímo opouštějí hřiště a soupeři mohou střílet míče do prázdné branky. Hra je v podstatě u konce. (delfi.lt 2016 01 08, Andrius Užkalnis)

Toto metaforické podstatné jméno impotent je třeba probrat také z hlediska etické stylistiky. Podle Kazimierase Župerky (2005: 25) „jazykový projev adresátovi velmi často ‚vadí‘ jako neetický tehdy, když je stylisticky příznakový, aktualizovaný, expresivní“. Metaforické podstatné jméno impotent se v textu publicistického stylu užívá v přeneseném významu „muž, který je v určité situaci bezmocný“. Srov. LKŽₑ „kdo je sexuálně impotentní“ a Slovník současné litevštiny (dále jen DŽ₆) „muž, který je sexuálně impotentní“. Zde se sexuální bezmocnost srovnává s politickou, avšak zvolený jazykový prostředek je z etického hlediska nevhodný a poměrně urážlivý. Novináři při snaze utvářet hodnocení politických procesů ze strany publika (Juodytė 2011: 70–71) volí k charakteristice jednání politiků obrazná slovesa a slangové výrazy, např.:

Vláda přešlapuje na místě kvůli VAE, zatímco sousedé volí jadernou energetiku [titulek článku] (delfi.lt 2013 03 27, Ramūnas Bogdanas)

A. Butkevičius se nemění. Když byl ministrem financí, vytratil se do Druskininků, když bylo třeba v Seimasu obhájit roční rozpočet připravený jeho ministerstvem, a tuto náročnou práci přenechal náměstkům. (delfi.lt 2013 09 21, Ramūnas Bogdanas)

V prvním příkladu je v přeneseném významu „nedokázat se rozhodnout, neodhodlat se“ užito obrazné sloveso přešlapovat na místě a slangový výraz vytratit se ve druhé větě ve významu „odejít, aby se člověk vyhnul odpovědnosti“ zdůrazňuje negativní vlastnost politiků – nerozhodnost. Apatii politiků vůči zájmům voličů a neochotu přijímat rozhodnutí důležitá a prospěšná pro společnost odhalují také tradiční frazémy, např.:

Reformátoři policie dnes strkají hlavu do písku, protože stín nedávných událostí, kdy policie náležitě nereagovala na oznámení, padá právě na ně – na ty, kteří drasticky osekali financování policie a nehnuli ani prstem, aby policejní systém nekrvácel. (delfi.lt 2013 04 07, Virginija Baltraitienė)

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 6

Do Frazeologického slovníku (dále jen FŽ) je zařazen frazém nehnout prstem ve významu „nic nedělat“. Expresivita tradičních frazémů sice poněkud bledne ve srovnání s okazionálními frazémy (srov. Butkutė 2008: 46), novináři však při snaze ovlivňovat a utvářet veřejné mínění přesto častěji volí tradiční frazémy než okazionální.

2. Na zpravodajském portálu delfi.lt se tradičními frazémy a obraznými slovesy vytváří obraz politiků, kteří jednají ledabyle a nezodpovědně (srov. Būdvytytė-Gudienė 2013: 9), např.:

Z toho, co bylo řečeno, lze vyvodit závěr: vládní krize nastává tehdy, když se na zákony dívá skrz prsty.

(delfi.lt 2012 11 08, Aloyzas Sakalas)

Politici rozfofrují miliardy naspořené na důchody [titulek článku] (delfi.lt 2013 10 17, Romas Sadauskas-Kvietkevičius)

Negativní emocionální hodnocení politiků vyjadřuje tradiční frazém zaznamenaný ve FŽ dívat se skrz prsty ve významu „nevšímat si, nestarat se“ a obrazné sloveso rozfofrovat, zahrnuté do LKŽₑ, ve významu „hovor. promrhat, vyčerpat“, které se užívá k označení nezodpovědného jednání politiků.

3. Zdůrazňuje se nejen ledabylé a nezodpovědné, ale i amorální chování politických aktérů, kdy touhu čestně zastupovat zájmy voličů zastíní politická moc a touha po osobním prospěchu. K vykreslení amorálního chování politických aktérů se užívají metaforická podstatná jména a okazionální frazémy.

Metaforická substantiva (podstatná jména a přídavná jména) užívaná na internetovém zpravodajském portálu delfi.lt lze rozdělit do dvou skupin:

1) uzualizovaná slova v přeneseném významu, která se dále dělí do dvou menších podskupin (definice přeneseného významu některých slov jsou zahrnuty v DŽ₆ nebo LKŽₑ, zatímco přenesený význam jiných není ve slovnících zaznamenán, přestože jsou v úzu široce rozšířená a čtenáři jim dobře rozumějí);

2) okazionální slova v přeneseném významu (jejich definice nejsou ani v DŽ₆, ani v LKŽₑ) (Aleksaitė 2014: 2).

Ve zkoumaných textech převažují ustálená metaforická podstatná jména, např.:

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 7

Druhým cílem je proniknout do center moci a privilegií a udržet si své teplé, výnosné a pohodlné místo v Seimasu. Jinými slovy, zajistit si natrvalo místo u koryta, proti jehož výhodám a privilegiím tak zuřivě, neústupně a nekompromisně bojovali. (delfi.lt 2013 01 29, Karolis Jovaišas)

Autor textu užitím ustáleného metaforického podstatného jména koryto ve významu „zdroj obohacení“ představitele moci znevažuje a předpokládá, že veřejné osoby jsou k ucházení se o moc motivovány osobními zájmy, přesněji touhou obohatit se.

Představitelé moci jsou zesměšňováni také užíváním příležitostných frazeologismů, např.:

Ten trochu významnější zapochybuje (možná), ale udělá, jak mu poručí nebo ho o to jemně požádají. Třeba to dělá prostě z dobrého srdce, anebo možná dostal sladkosti do tlapy – kdo to teď rozluští. (delfi.lt 2012 11 12, Vytautas Landsbergis)

Autor článku užitím příležitostného frazeologismu – obrazného slovního spojení, které se ustálí v jednom publicistickém textu a jen zřídka překročí jeho hranice (viz také Butkutė 2008: 16–24) – dostat sladkosti do tlapy, tj. „brát úplatek“, nepřímo naznačuje, že úplatné dary mohou ovlivnit chování politiků a jejich rozhodování, neboť existují političtí aktéři, kteří se snaží nezákonně obohatit využíváním svého postavení.

Je zřejmé, že v těchto příkladech užití nejsou zmiňovány konkrétní osoby, čtenářům se proto předkládá zobecněný obraz amorálních a nepoctivých politiků.

4. V zpravodajském portálu delfi.lt jsou politici hodnoceni jako sociální antihrdinové, protože nedokážou řídit stát a jimi zvolené metody vládnutí jsou nevhodné. Tuto vlastnost politiků ilustrují obrazné slovesné tvary (atributivní participia), cizojazyčné vsuvky a ustálené neologismy.

Atributivní participia „si poměrně dobře zachovala adjektivní povahu své kategorie a nemají-li u sebe závislá nebo připojená slova, často je lze od přídavných jmen jen obtížně odlišit“ (Ambrazas 1971: 8), jejich užívání na zpravodajském portálu delfi.lt se proto nijak neliší od užívání metaforických přídavných jmen, např.:

Reforma vysokého školství prosazovaná předchozí vládou, pokud se vůbec zdařila, uspěla jen částečně: možnost rozhodovat, kterou dostali studenti, nepodpořila kvalitu studia, nýbrž rozpoutala boj o image; univerzity se nezačaly slučovat a optimalizovat tak, jak se předpokládalo, a dostupnost bezplatného vysokoškolského vzdělávání se dokonce snížila. (delfi.lt 2013 01 26, Marijus Širvinskas)

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 8

V tomto publicistickém textu se v přeneseném významu užívá slovesný tvar (atributivní participium) stumtas, -a „o tom, koho chtějí přijmout, zvolit, jmenovat či protlačit“. Srov. DŽ₆: stumti „přen. snažit se, aby se někdo dostal do určitého postavení“ a LKŽₑ: prastumti „přen. zatajením skutečných cílů zařídit, aby někoho přijali, protlačit“.

K vytváření portrétů politiků jako sociálních antihrdinů se ve zpravodajském portálu delfi.lt užívají také cizojazyčné vsuvky, například:

Koalice: krugovaja poruka [název článku]

V ruštině existuje výraz „krugovaja poruka“, který by se do litevštiny dal přeložit jako „zavázání“. Tento termín se používá mezi zločinci. Když do zločineckého gangu vstoupí nový člen, dostane kriminální úkol, aby porušil zákon, namočil se a stal se stejně zranitelným jako ostatní členové gangu. Nový člen se pak stává loajálním a důvěryhodným, protože jeho osud je úzce spjat s osudem ostatních. Lze si všimnout, že tyto metody se přenášejí do dnešní politiky. Poslední hlasování ukazují, že koalice se stmeluje bez ostychu a řídí se přitom uvedeným kriminálním principem. (delfi.lt 2012 11 28, Kęstutis Masiulis)

Autor tohoto textu volí ruskou vsuvku krugovaja poruka v názvu článku velmi uvážlivě: v textu nejen vysvětluje význam tohoto termínu užívaného ruskými zločinci, ale také uvádí, proč se kriminální termín hodí k popisu litevských politiků. Srovnání politiků se zástupci kriminálního světa působivě vytváří mimořádně negativní portrét litevských politiků jako sociálních antihrdinů.

Ve zpravodajském portálu delfi.lt nechybějí okazionální neologismy tvořené pomocí sufixálních slovotvorných formantů z příjmení politiků³ – sociálních antihrdinů – například:

Jsem přesvědčen, že do pondělí se názor A. Butkevičiuse nestihne změnit, a snažím se představit, jak se mu podaří přesvědčit zástupce tří stran vládní koalice v Seimasu, aby zapomněli na všechno, co v těchto dnech napovídali o V. Landsbergisovi, a hlasovali pro udělení Ceny svobody právě jemu. Protože výsledek prvního hlasování nebyl

³ Do ND jsou zařazeny tyto neologismy: gražulėjimas „iron. stávání se podobným Petru Gražulisovi (členovi Seimasu Litevské republiky, který vyniká mimořádně prudkou povahou, chováním a deklarovanými názory)“, gražulesnis, -ė „žert. podobný Gražulisovi (míněn je člen Seimasu Litevské republiky Petras Gražulis)“, gražuliada „ideologie, která se staví proti genderismu a kterou propaguje člen Seimasu Litevské republiky Petras Gražulis“, gražuliškai „žert. způsobem typickým pro Gražulise (míněn je člen Seimasu Petras Gražulis, proslulý svým krajním názorem na LGBT)“ a gražulizmas „hanl. krajní názory člena Seimasu Litevské republiky Petra Gražulise jako jev“. Jak vyplývá z údajů uvedených v ND, příjmení poslance P. Gražulise je mimořádně produktivní při tvorbě neologismů s hanlivým, ironickým či žertovným odstínem, které vyjadřují negativní emocionální hodnocení.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 9

jakási kuriózní náhoda, k nimž v Seimasu také dochází, když poslanci, kteří před koncem schůze zůstali v sále jako poslední a ještě se nestihli rozejít, v prvním čtení schválí řádně ani nepřečtený gražulišský nebo sysišský návrh zákona. (delfi.lt 2015 11 29, Romas Sadauskas-Kvietkevičius)

V tomto příkladu se ve významech „málo promyšlený, unáhlený“ užívají uzualizované neologismy gražuliškas, –a a sysiškas, –a. Je zřejmé, že se v textu publicistického stylu naráží na poslance, kteří vynikají ukvapenými, nepromyšlenými rozhodnutími a výroky, a přídavným jménům utvořeným z jejich příjmení se přisuzují nikoli individuální, nýbrž zobecněné významové rysy.

5. Na zpravodajském portálu delfi.lt je hojnost stereotypních názorů s emocionálně-hodnotícím aspektem (Gudavičius 2000: 61–62) na výřečnost politických aktérů, ba dokonce i na jejich intelektuální schopnosti; proto se prostřednictvím expresivních sloves a jejich tvarů (predikativních participií, polopříčestí), metaforických podstatných jmen a tradičních frazeologismů vytváří obraz politiků neschopných řídit stát a vysvětlovat voličům politické procesy.

Na zpravodajském portálu delfi.lt se hojně užívají prostředky emocionálně-expresivní lexiky (expresivní slovesa, jejich tvary (predikativní participia, polopříčestí) a od nich utvořená metaforická podstatná jména), které odhalují neartikulované vyjadřování politiků, např.:

Přežitky nasáklé sovětským surrogátem, žvanící o umělecké hodnotě balvanů na Zeleném mostě, bezmozci – veteráni komunistické strany, zastupující Litvu v evropských institucích, mekentající o ekonomických škodách způsobených sankcemi vůči Rusku a o nutnosti vést dialog se zločinci, jako by tím popírali jakoukoli možnost spojovat pseudoumění či ekonomický prospěch s propagandou (cílenými dezinformacemi). (delfi.lt 2016 01 28, Aurimas Navys)

Poté bylo slyšet už jen nejasné mumlání vilniuských politiků, že prý se něco děje v bruselských chodbách, že prý, možná (v hlase zaznívá pochybnost), Kreml jedná kvůli aktivní účasti na prosazování projektu Východního partnerství. (delfi.lt 2013 09 17, Valentinas Mitė)

L. Graužinienės pištění à la „špatný Skvernelis, velmi špatný“ ani nestojí za citování. Když předsedkyně Seimasu s vážnou tváří tvrdí, že v době, kdy policie pronásledovala uprchlíka s automatickou zbraní, ministr vnitra spal, protože jí to sám řekl, nezbývá než se utěšovat tím, že když Bůh rozdával lidem smysl pro humor a realitu, jedna budoucí „představitelka“ země právě přebírala brambory naklíčené a shnilé ve skladu kolchozu. (delfi.lt 2015 11 22, Rimvydas Valatka)

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 10

Takzvaní tuteišové a jejich vůdce – orel chorobných bludů a laciné demagogie, který sice kdáká zkomolenou litevštinou, přesto intuitivně chápou, že Litva nechce a nemá zájem dostat se do konfliktu s mnohem mocnějším Polskem a namísto špatného přítele získat dobrého nepřítele, namísto špatného míru dobrou válku. (delfi.lt 2013 10 15, Karolis Jovaišas)

Zkrátka, Bůh poslal prezidentce holuba – ospalého policistu ze Švenčionys a šikovného narkomana. S. Skvernelis odstoupil. L. Graužinienė bublala spokojeností a pro jistotu ještě něco zachrochtala o ministrově předvolební kampani. (delfi.lt 2015 11 22, Rimvydas Valatka)

Z definic citovaných základních sloves uvedených ve slovnících vyplývá, že autoři textů volili slova s expresivním významem, která negativně vystihují nevhodné vyjadřování politiků. Jak si povšiml Vytautas Ambrazas (1971: 8), užívání predikativních participií, která ve větě zastávají funkci přísudku a označují hlavní děj (stav), se podobá užívání expresivních sloves. V publicistických článcích převažují slova se stálou (systémovou) expresivitou. Srov. DŽ₆: mekenti „expr. koktat, zadrhávat se“; LKŽₑ: „meknoti, koktat, mluvit se zadrháváním“; LKŽₑ: memĕnti „mluvit nejasně, nevyslovovat dobře slova, koktat“; DŽ₆: čirkšti „expr. mluvit nespokojeně a rozzlobeně, bručet“; DŽ₆: kleketuoti „expr. hovor. tlachat nesmysly, žvanit, smát se, chechtat se“; DŽ₆: burbuliuoti „mluvit nejasně, mumlat“ a LKŽₑ: prakriuksėti „expr. říci jako zařehtání“. Novináři zesměšňují nejen nesouvislé, neartikulované vyjadřování politiků, ale také jejich intelektuální schopnosti, např.:

Pohanství i zen buddhismus jsou velmi zajímavé, ale chcete, aby váš poslanec přemýšlel jako ve 13. století, byl naprostým zenem, když tři čtvrtiny Seimasu už takoví jsou, a aby se mu v hlavě králíci řezali i kvůli tomu, zda věří, či nevěří, a čemu věří? Bude pak schopen pustit se do geopolitických, globálně-ekonomických a demografických výzev, když ani pořádně nechápe, kdo vlastně je? (delfi.lt 2016 01 24, Rimvydas Valatka)

Do FŽ je zařazeno tradiční frazeologické spojení králíci se perou v hlavě s králíky ve významu „úplně pomatený“. Mimochodem, když novináři píší o jevech v domácí politice Litvy, neváhají vyjadřovat i nespokojenost voličů a jejich zklamání z vlády, což ještě více posiluje obraz politiků jakožto společenských antihrdinů utvářený na zpravodajském portálu delfi.lt. Zklamání voličů z vlády se popisuje rozšířenými frazeologickými spojeními, např.:

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 11

Na závěr přece jen trochu poezie: sedíme šťastní na dně Evropy, pracujeme ne hlavou, ale zadkem. (delfi.lt 2012 11 12, Jurgis Jurgelis)

Rozšířením tradičního frazému sedět na dně o prvek šťastní vzniká paradoxní efekt, který odhaluje negativní, ironický postoj autora článku k nastalé politické situaci, v níž se nikdo nepokouší změnit špatnou, svízelnou situaci.

Na zpravodajském portálu delfi.lt převažuje stereotypní negativní postoj téměř ke všem litevským politikům, protože většině jsou připisovány negativní charakterové vlastnosti (chamtiví, sobečtí, apatičtí, bez vůle), rysy (neumějí řídit stát, vyjadřují se neartikulovaně, mají nízké intelektové schopnosti) a chování (nemorální, lhostejné, nezodpovědné). Lze tvrdit, že zobecněným charakteristickým rysem litevských politiků je neschopnost zastupovat národ. Negativní postoj, který převládl v internetových médiích vůči téměř všem litevským politikům, lze mimochodem vysvětlit psychologickými a sociálními příčinami: v litevštině, stejně jako v mnoha jiných jazycích, se negativní emocionální hodnocení vyjadřuje častěji než pozitivní, neboť vše dobré se přijímá jako norma a lidé kvůli běžným věcem neprojevují mimořádné emoce; vše špatné se proto považuje za odchylku od normy a hodnotí se jazykovými prostředky s výrazným negativním emocionálně-expresivním nábojem (Jakaitienė 1988: 51; Gudavičius 2000: 130–131).

TYPICKÁ EMOCIONÁLNĚ-EXPRESIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBA PŘI TVORBĚ PORTRÉTŮ POLITIKŮ

Ve zpravodajském portálu delfi.lt se při psaní o politicích jako sociálních antihrdinech uplatňují především slovesa a jejich tvary se stálou (systémovou) obrazností (štvát proti sobě; rozcupovat; bečet; zachrochtat) a tradiční frazémy (marnotratný syn; mít prasečí oči; nehnout ani prstem; vzít nohy na ramena; dívat se skrz prsty; líbat zadek; keře se perou), které novináři používají mnohem častěji než okazionální nebo rozšířené frazémy. Pracovníci tisku však ve snaze vyjádřit emocionální hodnocení konkrétního politika a oslovit čtenáře originálněji a vtipněji volí okazionální (litevská Viagra; koalice naděje z Pravieniškių; dostat sladkosti do tlapy) nebo rozšířené (šlápnout na hrábě populismu; sedět šťastně na dně Evropy; nechat si narůst dlouhé rohy) frazémy, protože přitahují pozornost čtenářů více než tradiční.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 12

K tvorbě portrétů politiků je na internetovém zpravodajském portálu delfi.lt hojně využíváno metaforických podstatných jmen a úzových neologismů. Převládají úzová metaforická podstatná jména (parazit, -ka; mol; impotent; koryto; apendicitida); přenesené významy některých slov jsou zahrnuty v DŽ₆ nebo LKŽ, zatímco přenesené významy jiných ve slovnících zaznamenány nejsou, přestože jsou v úzu široce rozšířené a čtenáři jim dobře rozumějí. V politických textech zkoumaného zpravodajského portálu delfi.lt se však nevyskytla okazionální metaforická podstatná jména, jejichž definice chybějí jak v DŽ₆, tak v LKŽ. Objevilo se několik přídavných jmen s výrazným negativním významem (bufetový, -á; převlékač kabátů, -ka).

Na internetovém zpravodajském portálu delfi.lt se vyskytují úzové neologismy (kremlák; squatter, -ka) i okazionální neologismy (europederast), z nichž expresivitou vynikají útvary se složkou valdžia- (mocizvíře; mocichtivec, -vka). Nechybějí ani novotvary vytvořené pomocí příponových slovotvorných formantů z příjmení politiků – sociálních antihrdinů – (gražulovský, -á; sysovský, -á; stoupenec Paleckise, -kyně; stoupenec Tamaševského, -kyně; kubiloid); užívají se také výpůjčky (retardér), kterým se v politickém diskurzu, stejně jako litevským slovům, přisuzuje přenesený význam.

K tvorbě portrétů politiků se méně často používají slangové výrazy (plácat nesmysly, vyvléknout se) a vsuvky v cizím jazyce (krugovaja poruka).

ZÁVĚRY

1. S tím, jak se internetová žurnalistika stala zdrojem manipulace, je patrný výrazný sklon vykreslovat téměř všechny litevské politiky jako společenské antihrdiny. Jedním ze způsobů utváření veřejného mínění je manipulace s emocionálně-expresivní lexikou.

2. Analýza části článků zveřejněných na zpravodajském portálu delfi.lt ukázala, jaká emocionálně-expresivní lexika se používá k vytváření portrétů politiků:

2.1. Novináři pomocí metaforických podstatných jmen, názorných sloves, tradičních frazémů a slangových výrazů zesměšňují politiky za jejich nedostatek rozhodnosti, apatii vůči zájmům voličů a neochotu přijímat rozhodnutí důležitá a prospěšná pro společnost.

2.2. Na zpravodajském portálu delfi.lt se pomocí tradičních frazémů a názorných sloves utváří obraz politiků, kteří se chovají tvrdě a nezodpovědně.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 13

2.3. Nemorální chování politických aktérů, kdy touhu poctivě zastupovat zájmy voličů zastíní politická moc a touha po osobním prospěchu, ilustrují metaforická podstatná jména a příležitostné frazémy.

2.4. Na zpravodajském portálu delfi.lt jsou politici hodnoceni jako společenští antihrdinové, protože nedokážou řídit stát a jimi zvolené metody řízení těchto veřejných činitelů jsou nevhodné. Tuto vlastnost politiků ilustrují tvary názorných sloves (atributivní participia), cizojazyčné vsuvky a běžně užívaná neologická slova.

2.5. Pomocí názorných sloves a jejich tvarů (predikativních participií, přechodníků), metaforických podstatných jmen a tradičních frazémů se utváří obraz politiků, kteří nedokážou řídit stát a neumějí voličům vysvětlit politické procesy.

3. Nejcharakterističtějšími druhy emocionálně-expresivní lexiky, které novináři zpravodajského portálu delfi.lt používají k vytváření negativního portrétu politiků, jsou názorná slovesa a jejich tvary, tradiční frazémy, metaforická podstatná jména a běžně užívaná neologická slova.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 14

ŠALTINIAI

DŽ 2011: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. Šeštas (trečias elektroninis) leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://dz.lki.lt.

FŽ 2001: Frazeologijos žodynas. Red. J. Paulauskas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

KTŽ 1990: Kalbotyros terminų žodynas. K. Gaivenis, S. Keinys, Kaunas: Šviesa.

LKŽ_e 2005: Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (elektroninis variantas). Vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: www.lkz.lt.

ND – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. Internetinė duomenų bazė. Sud. R. Miliūnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://naujazodziai.lki.lt/.

LITERATŪRA

Aleksaitė A. 2014: Ekspresyviosios antraštės naujienų portale delfi.lt. – Bendrinė kalba 87. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/straipsniai/87/Aleksaite_BK_87_Str aipsnis.pdf.

Ambrazas V. 1971: Dėl lietuvių kalbos dalyvių sintaksinės sistemos raidos. – Baltistica pr. 1, 7–16.

Arcimavičienė L. 2010: Moralės modeliai viešajame diskurse: kontrastyvinė metaforų analizė. Daktaro disertacijos santrauka, Vilnius: Vilniaus universitetas. Prieiga internete: http://vddb.laba.lt/fedora/get/LT-eLABa-0001:E.02~2010~D_20100517_160502-21233/DS.005.0.01.ETD.

Būdvytytė-Gudienė A. 2013: Metaforiniai modeliai 2000–2005 m. politikos diskurse. – Filologija 18, 5–17.

Butkutė L. 2008: Frazeologizmų stilistinės ir retorinės išgalės politiniame diskurse. – Lituanistica 54, 44–54.

Girčienė J. 2013: Stilistiniai naujadarai internete. – Šiuolaikinės stilistikos kryptys ir problemos, 79–88.

Gudavičius A. 2000: Etnolingvistika, Šiauliai: Šiaulių universitetas.

Gudonienė V. 1999: Įvadas į masinės komunikacijos teorijas, Vilnius: Žara.

Jakaitienė E. 1988: Leksinė semantika, Vilnius: Mokslas.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika kaip kalbinė politikų portretų kūrimo priemonė naujienų portale delfi.lt | 15

Juodytė A. 2011: Manipuliaciniai scenarijai naujienų vadyboje: žurnalistų profesinių vertybių tyrimas. Daktaro disertacija, Vilnius: Vilniaus universitetas. Prieiga internete: http://vddb.laba.lt/fedora/get/LT-eLABa-0001:E.02~2011~D_20120302_093556-27490/DS.005.0.01.ETD.

Kvašytė R., Papaurelytė S. 2013: Kai kurie koncepto liga bruožai Lietuvos viešajame diskurse. – Filologija 18, 107–117.

Mažylė J. 2012: Naujienų atrankos įtaka publikacijos pateikimo būdui ir formai. – Medijos, žiniasklaida, žurnalistika tradicinėje ir tinklaveikos visuomenėje, 165–171. Kolektyvinė monografija, moksl. red. Ž. Pečiulis, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Petrauskis K. 2012: Ekonominiai, technologiniai ir socialiniai Lietuvos žiniasklaidos pokyčiai. – Žurnalistikos tyrimai 5, 5–24. Prieiga internete: http://www.zurnalai.vu.lt/zurnalistikos-tyrimai/article/view/1808/1078.

Pikčilingis J. 1975: Lietuvių kalbos stilistika 2, Vilnius: Mokslas.

Žibartas J. 2012: Socialinės šizofrenijos industrija. Demokratiją jau pakeitė mediakratija? – Kultūros barai 5, 14–22. Prieiga internete: http://etalpykla.lituanistikadb.lt/fedora/objects/LT-LDB-0001:J.04~2012~1367183492522/datastreams/DS.002.0.01.ARTIC/content.

Župerka K. 2005: Tekstas etinės stilistikos požiūriu. – Žmogus ir žodis I, 25–28. Prieiga internete: http://etalpykla.lituanistikadb.lt/fedora/get/LT-LDB-0001:J.04~2005~1367153622685/DS.002.0.01.ARTIC.

Gauta 2016 08 29

Priimta 2017 01 20

AGNĖ ALEKSAITĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204