LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XL (1998)

Vincentas DROTVINAS

Vilniaus pedagoginis universitetas

RUKOPISNÝ EXEMPLÁŘ DOPLŇKŮ K „VOCABVLARIVM LITTHVANICO-GERMANICVM, ET GERMANICO-LITTHVANICVM“ F. W. HAACKA (HALLE, 1730)¹

Při zkoumání dějin lexikografie Malé Litvy jsem již v roce 1988 zaměřil pozornost na exemplář „Vocabvlarivm“ F. W. Haacka uchovávaný v archivu knihovny Hallské Franckesche Stiftungen² (Hauptbibliothek Franckeschen Stiftungen) (signatura 155 M 4/4a). Tento exemplář „Vocabvlarivm“ F. W. Haacka se v dějinách litevské lexikografie zmiňuje jen zřídka (viz dále) a obsah jeho doplňků dosud vůbec nebyl zkoumán. Samotný exemplář je zajímavý i tím, že umožňuje posunout datování takových publikací z druhé poloviny 19. století.³

Pojednávaný exemplář se skládá ze stránek textu „Vocabvlarivm“ a čistých listů většího formátu, přičemž tyto listy jsou všívány (vázány) mezi dvě tištěné stránky slovníku. Formát stránek a listů se liší: neoříznutá stránka slovníku má rozměr 18,2 cm × 11,5 cm (oříznutá – 17 cm × 10 cm, sazební obrazec – 14,4 cm × 7,5 cm), zatímco list má rozměr 20 cm × 17 cm. Každá stránka slovníku tedy má svůj vložený list: u pravých, lichých stran (1, 3, 5…) je tento list vlevo, u levých, sudých stran (2, 4, 6…) vpravo. Jak víme, samotné „Vocabvlarivm“ (bez obálek a Předmluvy (Vorbericht), která zabírá další dva listy) má celkem 230 stran (litevská část s. 1–151 Abašas, šo das Lager – žywa-tas, o der Leib (uterus) s závěrečnou frází Garbe Buk’ Diewui ant Aukšto. Amen a závěrečná viněta) a německá část – s. 152–230 (Aaron – Aornas – Zwölfte – Dwyliktas). Vložených listů by mělo být celkem 115, je jich však pouze 112: v litevské části slovníku 75, v německé 37. Listy chybějí mezi posledními stránkami litevské části slovníku, s. 150–151, mezi stránkami německé části s. 154–155, 228–229 a za s. 230. Část listů je svisle přeložena. Některé listy jsou poškozené: za stranou slovníku č.

¹ Článek je věnován výzkumu lexikografické práce F. W. Haacka a souvisí s autorovým článkem „F. W. Haacko Vocabvlarivm Litthvanico-Germanicvm, et Germanico-Litthvanicvm (Halle, 1730)“, otištěným v XXXIX. svazku „Lietuvių kalbotyros klausimai“ z roku 1998.

² Současný oficiální název zní „Interdisziplinäres Zentrum für Pietismusforschung der Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg in Verbindung mit der Franckeschen Stiftung zu Halle“.

³ Litevský termín parankinis egzempliorius (viz Knygotyra. Enciklopedinis žodynas, Vilnius: Alma Littera, 1997, 282), durchschossenes Buch – kniha, do níž jsou mezi tištěné listy všívány listy psacího papíru určené ke korektuře nebo poznámkám (viz Helmut Hiller. Wörterbuch des Buches. Fünfte, vollständig neu bearbeitete Auflage. Vittorio Klostermann. Frankfurt am Main, 1991, S. 98.).

3

146 pravá strana listu je po celé šířce oříznuta, na s. 226 ještě zůstal neodtržený růžek, za s. 228 je list vytržený (zůstala značka).

Papír listů se při dotyku prsty jeví silnější a tužší než papír stránek slovníku. Jak ukazují tři nalezené vodoznaky, papír listů vyrobili místní pruští papírníci, nejspíše ve třetím desetiletí 18. století. Datování vodoznaků by ostatně pro určení doby vzniku doplňků mnoho nepřineslo. Obecně bychom se mohli domnívat, že pojednávaný exemplář slovníku vznikl krátce poté, co vyšel samotný „Vocabvlarivm“, a že doplňky do něj mohly být zapisovány až do konce činnosti Litevského jazykového semináře, tedy nejpozději do roku 1740. Listy u stránek slovníku jsou prosáklé tiskařskou barvou: proti světlu jsou poměrně zřetelně vidět sloupce stránky. Jinak je pojednávaný exemplář slovníku zachován poměrně dobře; tu a tam jsou však patrné cákance inkoustu nebo hnědé skvrny (od lepidla?). Nejsou patrné ani stopy častějšího používání (ušpinění, škrábance, přehyby apod.).

Exemplář slovníku je svázán (nejspíše mnohem později) do desek z lepenky o tloušťce přibližně 0,3–0,4 cm, potažených hnědě vzorovaným papírem. Papír je místy prodřený až na lepenku, okraje desek jsou odřené a rohy se používáním zaoblily; přehýbáním utrpěl zvláště levý okraj přední desky. Hřbet je nahoře i dole potrhaný a místa sešití jsou zřetelná. Když vezmeme exemplář do ruky, snadno pocítíme, že nemá všude stejnou tloušťku. Vlevo, od hřbetu směrem ke středu, kde jsou sešity stránky a listy slovníku, je celý slovník citelně silnější, zatímco pravý okraj, kde jsou pouze listy, je zřetelně tenčí. Proto celý exemplář působí poněkud stlačeně a ztenčeně; protože listy vpravo netlačí deska, jsou trochu zvlněné.

Pojednali jsme o vnějším vzhledu pojednávaného exempláře slovníku F. W. Haacka. Víme-li, že přidané vložené listy slouží k opravě a doplnění textu, tedy ke korektuře v širším smyslu, popíšeme nyní podrobněji samotné doplňky. Za doplňky považujeme všechny rukou ve zkoumaném exempláři vepsané vsuvky neboli přípisy, u nichž můžeme rozlišit, samozřejmě poněkud podmíněně, tři případy: a) doplňky v užším smyslu – nová slova, b) poznámky k užívání slov nebo jejich tvarů a c) opravy slov, včetně oprav vynechaných či chybně zapsaných písmen apod. Doplňky jsou zapsány nejen na listech; nacházejí se také na vnitřní straně obálky a na stránkách obou částí slovníku.

Na vnitřní straně obálky je do sloupce, nejspíše rukou dvou osob, zapsáno celkem 32 řádků s litevskými hesly: ve sloupci psaném jednou rukou je 24 litevských slov s německými ekvivalenty a ve sloupci psaném druhou rukou dalších 8 slov (část slov je přeškrtnuta a jsou připsána nová).

Pod sloupci, ve spodní části obálky, jsou dva zápisy:

Sum

Michaelis Theophili

Successor

Gundlingii

Godof. Gerlach

Regiom. Poruss.

Regiom. Boruss.

4

A. O. R.

M.D.CC.XXXII

MDCCXXX

Mens. Septbr.

mens. Dec.

(dále vymazáno či vyškrábáno)⁴

In Jesu spes mea

Vpravo u druhého sloupce je připsána monogramová značka GM (= Michael Gundlingius?), později pak hnědou tužkou zmíněná signatura.

V celém slovníku se vyskytuje i více nelexikálních přípisků, např.:

s. 126 na prázdné stránce jako by cvičící se rukou

Kriſtus Kriſtaus K K Kriſtaus

Kriſtaus

Kriſt()

p. 151: Garbe buk’ Dievui ant Aukſšto.

Amen

Gloria Dei in Excelsis!

s. 260 u slov

Gotthard z Uher odešel z Halle do Uher na lipský velikonoční=veletrh.

Uhersko Maďarsko

Uher, k maďarské zemi je připsáno

Ačkoli doplňků a oprav slovníku není příliš mnoho (počítá se jich přes 180), jsou poměrně rozmanité. Podle povahy a účelu je lze rozdělit do několika skupin.

1. Nejčastěji se dopisují nová slova (lexémy); takovými jsou především slova ve všech 32 řádcích na druhé straně obálky. Jsou uvedena stejně jako slova odpovídajícího slovního druhu v samotném „Vocablariuvme“, i když ne vždy pravidelně.

2. Dopisují se příbuzná slova (odvozeniny), která rozšiřují hnízda (hesla) stávajících výchozích slov, například se k existujícímu podstatnému jménu připisuje podstatné jméno:

s. 8 Apſtas – Apſtumas, a

s. 137 Uttele, ės – Uttelus, aus

Laußwantzel

nebo sloveso Uttinetis, sich lauſen,

k přídavnému jménu se připisuje abstraktní podstatné jméno:

s. 16 Baltas, o weiſs – Baltumas das Weiße.

Nacházíme také připsaná příbuzná slova:

s. 98 Piklewoju, au, oſu, ti beutelend – unde Dūna piklewota, gebeutelt brodt.

3. Připsanými slovy nebo jejich tvary se ilustrují určité jevy litevského jazyka a uvádí se místo jejich popisu v gramatice F. W. Haacka, například koncovky pádů:

s. 8 Apſkuſtojis habet in vocativo – ſtojau vid

Gramat. pag. 246, n. 3.

4. Sémantika a užívání nových slov se vysvětlují také zvláštními poznámkami:

⁴ K autorství zápisů viz dále.

5

s. 18 Bernas, Knecht oder Hausknecht, Pferdeknecht Aber Tarnas ist ein Knecht m. [?] außta vierter Diener

s. 21 Dainojimas Dainoti sey (?) dieses Wort wird gebraucht wo man mir aus Lust singet e.g. im Krüger oder Herberge. Aber von geistlichen Versen kan das nicht brauchen (v takových případech se říká giesmė, gie- doti – V.D.).

s. 47 Kankles, u ein bei den Lithauen gebrauchliches Musicalisches instrument.

5. Někdy poznámky odrážejí náboženské názory či hodnocení autora přípisků:

s. 157 Aufmachen – Paßileidęs geneigt aufmerck]ahm huⁱᵘᵐ vocabulum usurpatum de hominibus sibi relictis et ad peccatum pronis.

6. V některých přípiscích, které zřejmě psalo více osob, se k té či oné otázce odrážejí různé názory a samotné přípisky vytvářejí malou lexikální studii; například na druhé straně obálky vedle 3eķke, Strumpe připsala jiná ruka melior Strumpes uⁿᵈ Streples a na s. 210 – Strümpffe Sзeke,ēs secundum dialectum Memelenſen alias Strumpe, es, aut Streples, iū. To by mohlo naznačovat, že jedním z autorů zápisů mohl být obyvatel Klaipėdy.

7. Často se opravují i podoby slov vzniklé pouhou nejistotou či omylem: s. 126 Suti (Sunu) – bylo vymezeno a opraveno na fiuwu, případně se opravuje chyba způsobená vynecháním písmen: s. 159 amijliti = apmijliti.

V celém exempláři s doplňky se používají tradiční zkratky dobových latinských názvů gramatických kategorií: adv. interr. = adverbium interrogativum, decl., d. = declinatio, f., foem. = foemininum, G., gen. = genus, g.m. = genus masculinum, gramāt. = grammatica, masc. = masculinum, num. = numerus, pl. = pluralis, pl. tantū = pluralia tantum.

Podle obsahu lze doplňky rozdělit do několika skupin. Především lze pozorovat snahu obohatit slovník příklady lexika hovorového jazyka, z nichž lze uvést:

a) názvy řemeslníků a úředníků:

s. 14 Amtmannas Ein Āmtmān s. 15 Audejas, io Ein Leinweber s. 18 Bruwelle, io Bierbrauer Bitczulis, io E. bienen Wärter s. 47 Kappoczininķ’s, o ein Todten Gräber s. 54 Kurpininkas, kurpjus, aus der Schuſter s. 163 Bildhauer oder Steinhauer Akmens kalwis;

b) některé názvy dnů v týdnu a měsíců:

s. 18 Beržellis, o Maymonat (? – V. D.) s. 20 Sзwenta dienna oder Nedieles diena der Sontag Pannedelis, io Montag Vtorninkas dienstag Serrada, os mitwoch

6

Petnyczia, os pátek

Subata, os Sonntag;

c) názvy předmětů domácí potřeby, např. oděvů:

(obálka) kelnes, iu Hose oder beinkleider, srov.

S. 87 Hosen oder beinkleider, in pl. tantū

Šátek, ženský rod, Serwiete, též Schnuptuch

Užklotis ober deck

Paklotis unter

a obuvi:

(obálka) kurpjes, pju Wyžinos lederne Schuhe Wyžios

Naggines, uhersky Parreβken. Jeden druh kožených bot

s. 209 Sopagas;

d) názvy některých rostlin:

(obal) Notrinės, u: anderer Arth von Neßeln

s. 76 Oζka=bardis, dジiu Lilium convallium

s. 108 Puppos, u Bohnen;

e) názvy hmyzu a zvířat:

s. 18 Bitte, es biene

Bittinas včelí král

s. 173 Pelleda, os Eule

s. 199 Ratt βurke, es;

f) názvy dějů, stavů, procesů:

s. 9 Aptepti be[chmieren, eppu, epjau, epfu

s. 12 Atlekti, eku, ekiau, eksu herzufliegen.

s. 95 perlipti durchkriechen

s. 173 iβtroβkinti ersticken

s. 183 heißen waddinti.

Mezi doplňky vedle slov z obecného úzu stojí za zmínku několik slov z hovorové řeči i několik slov z Nového zákona s odkazy na příslušná místa:

s. 16 Baddu prapulti Hungers sterben Luc. XV

s. 25 Dūnos pilna tur Er hat Brodt die Fülle Lukobip V

s. 59 Mattyti Sehen Matt. II.2.

s. 201 Safft Brażdas, Drėgnumas, Luc. VIII 6

Mezi doplňky se objevují nejen jednotlivá slova, ale také slovní spojení různého obsahu:

s. 8 Drugiu apsirgti am Fieber kranck liegen

s. 13 Atpencз pareina Er komt wieder zurück

Durris dveře odemknout

s. 23 Wyta (=wiβta – V. D.) det (=deda – V. D.) Kiaubus die Henne legt Eyer.

s. 49 Poterus laikyti „Bettstunde halten“

s. 52 Kelas graud^us Eiⁿ „harter Weg“

s. 53 Dantis iβkulti „vyrazit zuby“ (? – V. D.)

7

s. 90

Paſtirrus ryti (sc. grudus)

jíst nemleté

s. 143

V3 Wartu ſtoweti

stát před branou.

Z typičtějších obrazných rčení, která se alespoň podmíněně blíží přísloví či pořekadlu, se nachází pouze jedno:

s. 57

Když vlci(?) vlezli do domu, tehdy psi (není? – V. D.)

Když je tu vlk, krmí se psi(? – V. D.).

Po přehledu dodatků lze uvažovat o tom, jaký cíl jejich autoři sledovali. Není jasné, zda šlo o neorganizované, amatérské úsilí jednoho či druhého čtenáře připsat do slovníku slova, která v něm nebyla zahrnuta, ale která znal. Anebo zda se tím snažili slovník opravovat a zdokonalovat, o jehož nedostatcích čteme v předmluvě ke slovníku, kterou napsal G. A. Francke. Nakolik byl reálný záměr připravit druhé vydání „Vocavblarivm“ a jak by se to provádělo, lze těžko říci. Jisté je pouze jedno: v novém vydání slovníku měly být alespoň přibližně zaplněny mezery, kterých si nepochybně všimli uživatelé slovníku, především nedostatky ve slovní zásobě hovorového jazyka. Tyto dodatky ovšem nebyly systematickou, plánovanou opravou slovníku, už jen proto, že zhruba dvě stě slov, jejich variant a spojení nestačilo. O zásadní zdokonalení a doplnění „Vocavblarivm“ se zřejmě neměl kdo vážně postarat: F. W. Haack v roce 1732 odjel z Halle, jeho nástupce Schimmelpfennig se, pokud je známo, nevyznačoval vědeckou činností v oblasti litevštiny a omezoval se pouze na její výuku (alespoň o jeho práci a zájmech nemáme podrobnější informace). A v roce 1740 konečně ukončil činnost i celý litevský jazykový seminář.

Co však lze říci o osobách, které mohly psát dodatky ke slovníku? F. Specht při přehledu rukopisů Franckeho knihovny jako první upozornil na samotnou existenci takového exempláře („ein durchschossenes Exemplar zu Haacks lit. Wörterbuch“), o přípiscích však poznamenal pouze to, že nebyly do slovníku zapracovány. ⁵ Gertruda Bense, která tento slovník zkoumala jako první podrobněji, píše, že mnoho přípisků je psáno stejným rukopisem jako jméno Michaelis Theophilius Gundlingius: zápis na vnitřní straně obálky a obdobné zápisy na s. 9, 12, 14, 15. Jinou rukou, nebo alespoň jiným inkoustem, je psáno na s. 48, 49. A na s. 64 jsou patrné dva různé rukopisy.⁶

Z porovnání dvou zápisů jmen čtenářů „Vocavblarivm“, zvěčněných na obálce slovníku, s rukopisem dodatků ke slovníku lze jen těžko vyvodit něco konkrétního, co by potvrzovalo, že jde právě o jejich dílo. Slovník s největší pravděpodobností četlo, používalo a bralo do rukou více lidí než jen oni dva. Zjevně to dokládají dvě zmíněné poznámky o synonymice názvů pro ponožky; jejich autoři museli být obyvatele Klaipėdy. Vždyť Michael Theophil Gundling i Godofried Gerlach se narodili v Královci. ⁷ První se

⁵ Specht F. Das Litauische Seminar an der Universität Halle. – Archivum Philologicum 5, Kaunas, 1935, 47.

⁶ Bense G. Beschreibung der in der Hauptbibliothek der Franckeschen Stiftungen vorhandenen Bücher des Seminars (rukopis, 1992).

⁷ Christiane Schiller: Das litauische Seminar in Halle (1727–1740) und seine Mitglieder. Auf Spurensuche. – Acta Baltica 32, 1994, 211–212.

8

rašė tenykščiame universitete 1729, Hallėje 1730 ir buvo eksmatrikuliuotas 1732 m. Antrasis stojo į Karaliaučiaus universitetą dukart (1730), Hallėje įsirašė 1732, bet baigė Hallės universitetą 1735 m. Juodu galėjo lankyti Karaliaučiaus Universiteto Lietuvių kalbos seminarą, bet nežinia, ar buvo geri lietuvių šnekamosios kalbos mokovai.

Chceme-li zjistit, které osoby slovník doplnily, měli bychom především nezapomínat na samotného autora „Vocabvlarivm“. F. W. Haack nejlépe rozuměl nedostatkům svého díla a měl osobní zájem na zdokonalování slovníku, proto některé přípisy mohou pocházet od něj. Není pochyb o tom, že praktická mluvená litevština F. W. Haacka a její slovní zásoba byly mnohem bohatší, rozmanitější a živější než slovník určený pro náboženský text. F. W. Haack mohl psát doplňky ve dvou případech: zaprvé při přípravě opětovného vydání slovníku (pokud by se uskutečnilo přání Franckes) a zadruhé při používání slovníku. Během delší doby mohl přidat zaslechnutá slova, jejich tvary nebo spojení: to už byly poznámky pro něj samotného. Domněnku, že doplňky a zápisy pocházejí od samotného autora slovníku F. W. Haacka, bychom mohli doložit srovnáním jeho rukopisu s rukopisem slovníkových hesel, avšak bez autografu F. W. Haacka to není možné.

Ať tak či onak, autory přípisů byli uživatelé slovníku, kteří chápali, že „Vocabvlarivm“ má mezery a slabá místa. Ukázali, že jsou schopni slovník alespoň trochu doplnit, byť z vlastní iniciativy; pravda, tyto doplňky neobsahovaly žádná jedinečná litevská slova (byla známa z jiných tehdejších slovníků). Přes obtíže výzkumu vyplývající z nedostatku pramenů lze říci, že přípisy ve slovníku F. W. Haacka jsou dokladem jazyka Litevců z Pruska z první třetiny 18. století, který odráží potřebu obsažnějšího slovníku a touhu po dokonalejším slovníku. Je škoda, že se nepřipravovalo druhé vydání slovníku a tyto doplňky jej nemohly obohatit.

Slovníkem F. W. Haacka skončilo aktivní studium litevského jazyka v Halle. Doufejme, že se starým litevským slovníkům v Halle dostane badatelské pozornosti a že výsledky výzkumu budou významné pro budoucí dějiny litevské lexikografie.

Příloha

Příloha se skládá z faksimilií doplňků „Vocabvlarivm“ a úplného seznamu doplňků.

Doplňky jsou zapisovány při zachování rozložení řádků a tam, kde je to možné, se rozlišují velká a malá litevská a německá písmena. Vztah přípisů ke slovům ve slovníku je na některých místech popsán v závorkách s iniciálami autora článku V. D. Opravená, kvůli nejasnému rukopisu nečitelná nebo pochybná slova se zapisují do závorek s otazníkem a uvedenými iniciálami. Latinské zkratky jsou vysvětleny v poznámkách.

9

Rub obálky exempláře s dodatky k „Vocabvlarivum“.

10

VOCABVLARIVM

LITTHVANICO-

GERMANICVM,

ET

GERMANICO-

LITTHVANICVM,

V něm všechna

Nového zákona a žalmů

obsažená slova podle abecedního

soupisu;

Kromě

Příloze

stručné

litevské

GRAMMATIC.

Vydáno

od

Friedrich Wilhelm Haack

S.S. Theol. Cultore,

v současnosti vyučující na litevském semináři v Halle.

H A L L E,

Vytiskl Stephanus Orban, univerzitní tiskař

1730.

Titulní strana „Vocabularima“.

11

12

Aplikace-

Ablativus, m. pract. nat. Turb. off. Obraz, m. gen. form. Zobrazení, m. das Ge- bildete. Zobrazitelný, m. das Ge- bildsam. Abbildungs- (mico) beruhet. Zobrazení, f. gen. Obrazový, m. gen. form. Obrazový, m. gen. form. Obrazový, m. gen. form. Obrazový, m. gen. form. Obrazový, m. gen. form. Obrazový, m. gen. form. Obrazový, m. gen. form. Obrazový, m. gen. form. Obrazový, m. gen. form. Obrazový, m. gen. form.

Zobrazení, f. gen. form. Obrazový, m. gen. form. Zobrazitelný, m. gen. form. Obrazový, m. gen. form. Zobrazení, f. gen. form. Obraz, m. gen. form. Obrazový, m. gen. form. Zobrazitelný, m. gen. form. Zobrazení, f. gen. form. Obrazový, m. gen. form. Obraz, m. gen. form. Zobrazení, f. gen. form. Obrazový, m. gen. form. Obraz, m. gen. form. Zobrazení, f. gen. form. Zobrazitelný, m. gen. form. Obrazový, m. gen. form.

47

p. 47, 1 47 k.

13

14

[Printed table; text is not legible enough to transcribe reliably.]

[Handwritten annotations; text is not legible enough to transcribe reliably.]

s. 18, ř. 18 d.

Zápisy na obálce slovníku

Lippine treppe

Treppe schody, u

Pracovní den werckeltag

Skrieblinė, es hutt

Keppure, es E.¹ Mitze Hutt Mutczia, czios čepice

3ekke punčochy

meli^or2 punčochy

u. Strēples Raiß... (ušpiněno inkoustem, přeškrtnuto – V. D.)

Oděv na krk (přeškrtnuto – V. D.) E. Halßtuch

Šátek kolem krku (přeškrtnuto – V. D.) Ryßis

Alstukas

Kenkle, jež se ohýbá: Schenckel

Spaktis (p přeškrtnuto – V. D.), cio E. Schnalle E. Spange

Boty, pju Wyžinos kožené boty, Wyžios, u, Parreßken

Naggines, u. Pareßken, druh kožených bot.

Kalhoty, iu Hose neboli spodní kalhoty

Sermega (znamená) sukně E. Weßt (plášť se nazývá Skreißte, es)

Kulner^us Koller

Okno Fenßter

Taure, es f.³ dřevěná špičatá sklenice

scd: dialectum Skywis, jo f.⁵ cín

memelensem,

alias⁴ Torelus

Stolní ubrus f. stolní ubrus je zcela usu, potior⁶ Skoterte, es

Šátek f Serwiette, it.⁷ kapesník

Přikrývka (U opraveno z V – V. D.) anebo pokrývka

Podložka pod

Pawazios, u jesle na saních

Pavučina, je to pavučina

Mießlunkis, io ten žert

Kute os (? – V. D.) f. (? – V. D.) oheň (? – V. D.)

Kopřivy a kopřivy

Žahavky, anebo jiný druh kopřiv

Brusinky, anebo borůvky

Čejka, je to čejka

15

Sum Michaelis Theophili Gundlingii Regiom⁸ Poruss. Hallae Magd.⁹ A. O. R.¹⁰ MDCCXXX mens. Decemb. In Jeſu ſpes mea

Nástupce Godofr. Gerlach Regiom. Boruss. M.D.C.C.XXXII Mens. Septbr.

Dodatky k litevsko-německé části slovníku

8 d¹¹ Apſjwelkūs

Být nemocen zimnicí (g oprav. z k – V. D.) am Fieber kranck liegen str. 334 gramat¹²

Apſkuſtojis, habet in vocativo ſtojau vid gramat. str. 246. č. 3

Apſjtūmas, o

9 k Potřít, beſchmieren, eppu, epjau, epſju

11 k Dokovat, Auffhammern oder Schmieden Kalwis Ka (? – V. D.)

12 d Přiletět, eku, ekjau, ekſju herzufliegen

Atminnu, ynau, ysxu (x přeškrtnuto – V. D.), inti nieder Zurücktreten e.g.¹³ die ſchu zurücktreten

Vrací se znovu

Atpleſti öffnen von (? – V. D.) tür ob (? – V. D.) in admit (? – V. D.) zu br.. ſt (? – V. D.)

auffthun (? – V. D.) otevřít

Durris vßrakinti die (? – V. D.) thür auffſchließen Raktas klíč

14 k das übrig geblieben (připsáno u Atſtanka, os das ubrige 2 decl. G. foem. – V. D.) Amtmannas. Ein Āmtmān Pole..k (? – V. D.) vel (? – V. D.) atsikelk wen du den gefallen bist (? – V. D.) ſo stehet auff.

15 k Audejas, jo Ein tkadlec Audeklas plátno

16 d Baddu zahynout hladem Luc. XV

18 d Blizgoti třpytit se (připsáno von Edelſtein D.? – V. D.) Bloзnas, no ein šibal (připsáno Schelm – V. D.) BaltumāS ta bělost

16

Beggu Diewas to by řekl bůh, to má… (? – V. D.)

Beje ano, řekl toho ještě více NB stupňování řeči, ano, řekl také… (? – V. D.) to (? – V. D.) použít (? – V. D.)

Ben kad ben tai butu Ano, kdyby to tak bylo!

Bernas, čeledín nebo domácí sluha, koňský pacholek

Ale Tarnas je sluha. e (? – V. D.) auſsta čtvrtý (? – V. D.) služebník

Berzellis, o máj

Bille kéž by to bylo jen toto

Bitte, es biene

Bittinas, včelí král

Aulys, io (přeškrtnuto – V. D.) úl Awyliſ, io

Bitcullis, io f. včelař

Bruwelle, io sládek

Spiecus, aus včelí roj

Slunce, které se leskne; Bobißkas starodávný

20 d ſchwenta diena neboli Niedeles diena neděle. Pannedelis, io pondělí Vtorninkas úterý Serrada, os středa Petnyzia, os pátek Subata, os neděle

21 k Dainoti zpívat; tohoto slova se užívá, když někdo zpívá jen pro potěšení, např. v krčmě nebo hostinci. Nebo jinak pro potěšení. O duchovních věcech se ho však užívat nemůže (? – V. D.)

23 k wyta (opraveno na wißta – V. D.) det Kiaubus slepice snáší vejce jako klobásy (? – V. D.)

25 k Myllas sukno nebo látka Drumstas hustý, užívá se u tekutin, např. vody, vína (? – V. D.) atd., ale také ras (zahradní motyčka? – V. D.) Storas (? – V. D.) Dünos pilna tur Má chleba nadbytek Lukobip XV.

32 d Grobai, u 1 d. g.m. vnitřnosti

46 d Kaip retay jak zřídka

47 d Kankles, u hudební nástroj užívaný Litevci

47 k Kappoczinink’s, o hrobník Kappoczauti, ju, awau, ausu vykonávat hrobnické řemeslo

48 d katrulⁿ kam, příslovce tázací: Karaulunas (=Karaliūnas – V. D.), o korunní princ Kaspin’s, o vlasová páska, kterou nosí ženy Kaßkadda snad (připsáno ex adv. dubitandi et adhibet de rebus dubiis – V. D.)

17

49 k Padněme na kolena a modleme se (? – V. D.)

Zeptej se (dále přeškrtnuto – V. D.) nechť padneme na kolena a^d modlíme se

Modlitbu^us držet, konat modlitební hodinku

Modlitby, ej 2 d. konal modlitební hodinku

Prošlapaná cesta, vyježděná cesta

Tvrdá cesta, tvrdá cestaⁿ

Zamrzlá cesta, zamrzlá cestaⁿ

Sáňková cesta, cesta pro saněⁿ

53 k Vyrazit zuby, vyrazit zuby (? – V. D.)

Křivost, no jeden stoličkový=zub

54 d Švec, švec (nahoře připsáno: ševcová – V. D.)

je častěji v užívání (? – V. D.) Kurpjuſ, aus, 4 d. g.m.

Kurpes ſuti ševcovsky dělat

Kazatelova manželka, manželka kazatele

kašlu, kašlat, s kašlem, kašlat

57 k Když vlci v domě, tehdy psi (není? – V. D.)

Když je vlk tam, krmí se psi ^er

59 Mattyti: Vidět (připsáno Matt. 11. 2. – V. D.)

62 d Milſti (ſ3 opraveno – V. D.) dojit, 3u, 3au, ſ3u

milßtūwe, vědro na mléko

64 d Myße laikiti E. konat bohoslužbu

Naujena, od^er noviny

Narras (nahoře připsáno uns = Narruns? – V. D.) it. E.

Duck (přeškrtnuto – V. D.) potápka, kachna

65 k Nebylys, io (připsáno mutus. – V. D.)

nedawadnas

nedawadney (připsáno – V. D.): incomposit^us

incontinu^us

incondit^us

indigest^us

indisposit^us

inordinatus

turabat^e (? – V. D.)

76 d Obſras, a ein Tachſe, 1 d. g.m.

Konvalinka, =houžev, Lilium convallium

90 d Pastirrus jíst syrové (sc.¹⁴ obilí)

91 d Patkawa, os podkova

Pakalne, es nížina

95 k přelézt, překonat

perleti, přelít

perlysti, prolézt

97 d pertiſti, navzájem se roztahovat ſtu, ſiau, tiſu

98 d Pėſtas, ſto pěšky g.m. peſta, ſtos g.f. (připsáno: NB znamená také jednu

18

Výrazem Stamppfe byla míněna stoupa, -y – V. D.)

Piklewoju, au, oſu, oti prosívat a¹⁵

Dūna piklewota, prosívaný chléb

108 d Puppos, u fazole

126 d Suti nahen sunu (přeškrtnuto a n opraveno na w. – V. D.) ſuwu

Kristus Krista K k Krista

Kriſtaus

Kriſt (nedokončeno? – V. D.)

137 d Uttelus, aus, n. vši svatojánské

uttinetis pouštět se běžet

138 d Pantas, o

141 k Walakis, io neplatné peníze

142 wamʒdʒūti pískat (podtrženo a připsáno: wamʒdʒu, au, iju, iti – V. D.)

142 d Wanta, os krátké koště z groené byliny, které se používá v lázeňské místnosti

143 k Vʒ Wartu stoweti stát před branou

149 k ʒarnos, u 2 d. g.f. střeva

NB úhel ʒiarrojanti

Dodatky k německo-litevské části slovníku

157 k povolivší se, nakloněný, aufmerkſahm (podtrženo – V. D.) h^hum

vocab ulum uſurpat de hominibus sibi relictis et ad peccatum pronis

Joſtas band

159 k Bedenken přemýšlet, uvážit (doplněno p a zopakováno opravené slovo apmiſliti – V. D.)

der bedacht ʒamone, tedy (3=S – V. D.)

161 d Bemühen (sich) snažit se (doplněno: ſtorotiſi – V. D.)

163 k Bildhauer oder Steinhauer kamenický mistr

165 k Creatur, gechſöpff stvoření, o 1 d. g.m.

173 k Pelleda, os sova

Vschtrokßkinti navzájem (? – V. D.) udusit, ale udusit

Selbst je Vßrokßti

174 d Feder pero (doplněno: také Schreib – V. D.)

175 k Wiſſa pilnacſe (? – V. D.)

Riezwaſ

pilně

181 k rozžíhat (? – V. D.) oheň lít (? – V. D.), tj. ¹⁶žhavý

183 k říkat waddinti

Dům Buttas troba ukis (očíslováno autorem přípisu – V. D.):

Dům 1) je proprie dům (2) je vlastně budova, která (3) je dům, dvůr (? – V. D.) a^nd vše, co se pod tím rozumí v hospodářství domu.

19

Vlastně se také dům nazývá Nammai, mu, 1. deklinace, genitiv maskulina. Lukáš XIV,

XI. Domácí náčiní Turtas, o Namu rykay.

187 k kalhoty či spodní kalhoty Kelnes, iu v množném čísle: pouze v množném čísle

191 k plátno

193 k kožešina, es myš

199 k mokrá košile, es

201 vlhkost, Lukáš VII. 6

205 povinnost tj. být povinen, je vinen.

206 d V.17 s. 67. Priereggeti nemoci dobře vidět (připsáno: Neprireggeti – V. D.)

208 pořekadlo Kālbeſis (připsáno cio (? – V. D.) 1 d. g. m.

209 botka Sopaga (připsáno koncové s – V. D.)

Žně, u

Strangas

210 denně, každodenní (připsáno „každý den“ – V. D.)

210 d punčochy, es. Secundum dialectum Memelensem alias

Strumpe, es. nebo (? – V. D.) Strep̄les, ú.

211 k pošetilý, hloupý, hloupě (nahoře připsáno i.e. einfältig – V. D.)

pošetile hloupě, i.e. närrisch

223 d les, Girra

226 znovu^er vyzvednout nebo^er opakovat, opakovat

230 dvakrát

Vysvětlivky

1. Zde i jinde E. označuje neurčitý člen ein eine.

2. melior – lepší.

3. f. – foemininum – ženský rod.

4. ſcd: – secundum – podle.

5. ſ – ſive – nebo.

6. in uſu – užívá se, potior – lepší.

7. it – item – také.

8. Regiom – Regiomontanus – königsberský.

9. Magd. – Magdeburgensis – magdeburský.

10. A. O. R. – Anno Orbis Redemptoris – rok Vykupitele světa.

11. d – pravá strana listu, k – levá strana listu.

12. gramāt. pag. – uvádějí se stránky gramatiky litevského jazyka od F. W. Haacka.

13. e.g. – exempla gratis – například.

14. ſc. – ſicut – například.

15. unde – odtud.

16. i.e. – id est – to jest.

17. vid., v. – vide – viz.

20

KOREKTURNÍ EXEMPLÁŘ „VOCABVLARIVM LITTHVANICO-GERMANICVM, ET GERMANICO-LITTHVANICVM“ OD F. W. HAACKA (HALLE, 1730)

Shrnutí

V hlavní knihovně Franckových nadací (sign. FrB 155 M 4/4a) je uchováván exemplář „Vocablavrim Litthvanico-Germanicvm, et Germanico-Litthvanicvm“ od Friedricha Wilhelma Haacka (1705–1754) s rukopisnými doplňky. Do exempláře slovníku bylo zapsáno více než 180 litevských slov a slovních spojení s jejich německými ekvivalenty; zapsali je dosud neznámí uživatelé (pravděpodobně dva studenti litevského semináře). Tyto rukopisné dodatky, většinou převzaté z hovorového jazyka, měly za cíl rozšířit hesla tištěného slovníku a vysvětlit sémantiku a užití některých litevských slov.

21