ACTA LINGUISTICA LITHUANICA

XLV (2001), 123–143

Formování příjmení měšťanů v Kaunasu v 16.–18. století

Alma Ragauskaitė

Litevský jazykový institut, Vilnius

Článek pojednává o vzniku příjmení mezi městským obyvatelstvem Litvy v 16.–18. století na příkladu záznamů z města Kaunasu. Příjmení se v různých vrstvách obyvatelstva začala používat v různou dobu. U městských elit (zejména u německy mluvícího luterského obyvatelstva) jsou doložena od počátku 16. století, zatímco proces utváření příjmení mezi městskými středními a nižšími vrstvami byl dokončen v 17. století. V městském obyvatelstvu jako celku se příjmení začala používat později než u šlechty (zde se příjmení patrně používala již v 15. století), ale dříve než u rolnictva (kde proces jejich utváření nebyl ještě v 18. století plně dokončen).

ÚVOD

O utváření příjmení měšťanů v Litvě bylo dosud napsáno jen velmi málo. Osobní jména obyvatel Vilniusu (vznikající příjmení) zkoumal Zigmas Zinkevičius. Podrobně analyzoval antroponyma v matrikách oddaných z let 1602–1615 a pokřtěných z let 1611–1616 kostela sv. Jana ve Vilniusu, avšak vzhledem ke specifické povaze těchto pramenů mohl věnovat problematice utváření příjmení jen malou pozornost. Autor konstatoval, že za tímto účelem je třeba prozkoumat dokumenty pokrývající delší období, v nichž by bylo zaznamenáno alespoň několik generací lidí (Zinkevičius 1977: 65). Později na základě podrobnější analýzy zápisů usuzuje, že v té době „příjmení již patrně zakořenila v rodinách privilegovaných lidí, kteří dbali na svůj vznešený původ a genealogii“ (tamtéž). Z práce Zinkevičiuse tedy vyplývá, že ve Vilniusu na počátku 17. století ještě neexistoval jednotný, ustálený a závazný systém označování osob.

Historik Z. Kiaupa se na základě označení obyvatel Šiauliai zaznamenaných v daňových seznamech města Šiauliai z let 1662–1663 a v soudní knize šiauliaiského panství z let 1636–1738 pokusil určit specifika utváření jejich příjmení (Kiaupa 1991: 3–4).

Výzkum utváření příjmení měšťanů je stále aktuální, protože dosud chybějí alespoň poněkud podrobnější práce, které by pojednávaly o vzniku a vývoji příjmení osob tohoto stavu.

Cílem tohoto článku je proto přehledně představit vznik a utváření dědičného osobního jména měšťanů v Kaunasu v 16.–18. století a podrobněji analyzovat tendence ve vzniku příjmení osob z různých vrstev příznačných pro tento stav.

124 |

ALMA RAGAUSKAITĖ

Antroponymie pro tento článek byla shromážděna z 51 knih městských aktů Kaunasu ze 16.–18. století. Patří mezi ně soubory soudních spisů a protokolů, knihy zápisů ze zasedání magistrátu i knihy aktů. Seznam těchto dokumentů je uveden na konci článku¹. Z chronologického hlediska jde o jedinečný materiál pro výzkum utváření příjmení, neboť originální knihy samosprávných institucí jiných litevských měst se dochovaly až od 17. století (Kiaupa 2000: 69). Prameny jsou psány polsky, latinsky, starou běloruštinou a zčásti německy.

Z uvedených knih bylo vypsáno přibližně 12 000 označení obyvatel Kaunasu² (nepočítaly se různé osoby, nýbrž všechny zápisy o obyvatelích Kaunasu – mužích i ženách). Jsou rozmanité. S ohledem na zvláštnosti označování žen (jsou označovány podle manžela nebo otce) a cíle článku se dále bude vycházet především z označení mužů.

V daném období se nejčastěji zapisují dvěma osobními jmény, např.: Paulus Balzga (M₄ 507)³, Mathias Dondulis (M₄ 22); Mathia Gorki (S₂ 2), Augustinus Gradowski (S₂ 2); Jakuba Abramowicza (GEN; L₅ 129)⁴, Vincentemu Ambrozewiczowi (DAT; L₅ 77) a další.

Kromě tohoto nejproduktivnějšího způsobu označování se objevují i jiné zápisy obyvatel Kaunasu. V 16.–18. století jsou osoby označovány také třemi osobními jmény, např.: Walenthìn Jurgie-wicz Banilkojėtis (V₆ 18), Stanislaw Piotrowic Budnikowicz (V₇ 364); Jozeph Dominik Bartoljewicz (MS₆ 463), Augustinus Paulus Dowiata (MS₁₀ 306); Jerzego Michała Grommeka (GEN; A₁ 418), Jana Kazimierza Łukaszewicza (GEN; A₁₀ 421), Mathias Josephus Wieliczko (A₁ 17) atd.

V 16. století a na samém počátku 17. století jsou někteří obyvatelé označováni opisným způsobem, např.: Andrzej konwisarz kowienſki (V₆ 85), Grýgier doilida z miaſta kowienſkiego (V₇ 196), Petrelis piwowar pana Augustina Domeraw burmistrza kowienſkiego (V₅ 243) a podobně.

Pozornost upoutá skutečnost, že tytéž osoby – muži i ženy – mohly být v různých aktech zapisovány různě, např.: Jerzy Brandżaytis (V₉ 26) – Brandżaycia (GEN; V₉ 27) – Georgius Brandziun (S₁ 25); Macieia Gorkiego (GEN; S₃ 298) – Mathie Gurſki (S₃ 23) – Gorſkiego (GEN; S₃ 298); Jan Tomaszewicz Kiemieionis (MV 386) – Tomazewicz Kiemieionis (MV 185); Piotr Kazimierz Saurymowicz (S₃ 238) – Piotrowi Saurymowiczowi (DAT; S₃ 78); Magdalena olim Petri Steygwit civis caunen(sis) derelicta vidua (S₁ 188) – Magdalena Steygwitowa (S₂ 188) a další.

Lze předpokládat, že zkoumáním toho, jak byly tytéž osoby zapisovány v různých letech, a zobecněním těchto různorodých označení lze učinit určité závěry o existenci či neexistenci dědičného osobního jména – příjmení.

¹ Kauno miesto senojo archyvo knygų sąrašą sudarė Z. Kiaupa (1973: 125–137). Be ten nurodytų šaltinių, dar reikėtų paminėti ir 1542–1544 m. vaito knygą, surastą Lietuvos valstybės istorijos archyve (toliau – LVIA; F. 166. Ap. 2. D. 14) bei 1754–1759 m. lentvaičio teismo knygą (LVIA. F. SA. B. 19588). Dar viena 1636–1646 m. Kauno magistrato knyga yra saugoma Rusijos valstybės senųjų aktų archyve Maskvoje (F. 356. Ap. 1. B. 19588). Ja pasinaudoti nebuvo galimybės.

² Apie Kauno miestiečių antroponimų atrankos kriterijus dar žr. Ragauskaitė (1999: 146; 2000: 94).

³ Zde i jinde jsou uvedeny nikoli všechny údaje, nýbrž pouze jejich část.

⁴ V článku se častěji používají tyto zkratky názvů pádů: GEN – genitiv, DAT – dativ, INSTR – instrumentál.

KAUNO MIESTIEČIŲ PAVARDŽIŲ FORMAVIMASIS | 125

1. LITEVSKÁ PŘÍJMENÍ OBYVATEL KAUNASU⁵

1.1. 16. století

Přehled proměny osobních jmen v příjmení začíná nejstaršími záznamy, tj. knihou magistrátu z let 1522–1545 a knihami fojta z let 1542–1544, 1544 a 1545. V těchto souborech aktů je přímých údajů dokládajících rodinnou příslušnost obyvatel Kaunasu málo. I tyto rané, nečetné příklady však umožňují určit některé tendence proměny osobních jmen v příjmení. Vznik společného antroponyma členů jedné rodiny dokládají příklady, kdy jsou vedle sebe zapsáni manžel a manželka, např.: 1522–1545 m.⁶Joannij Popela _(M¹ 343)⁷, jeho manželka – Dorothea Popyėlowa _(M¹ 343); 1522–1545 m. Petkowīčy, jeho manželka – domi(n)a⁸ Caterina Petkowīčowa _(M¹ 292).

I tehdy, když je manželka označena osobním jménem a nějakým přídomkem, které vyjadřují její závislost na manželovi, lze mít za to, že to již dokládá počátek utváření jednotného antroponyma, např.: 1544 m. Миха́ко кова́ жену Миха́лкову _(V² 56); 1544 m. дом ѧна Каспорова и ѧна Якуба нищебожика вошта _(V² 141) – пани Якубовая воштомова _(V² 62) a další.

Ojedinělý případ ukazuje, že stejné osobní jméno mají vedle sebe zapsáni otec a syn, např.: 1568–1572 m. Stanislao Popiningis, jeho syn – Mathaei Popiningis civis caunen(sis) _(M³ 58); 1583–1591 m. hon(estus) Bartholomeus Tylewicz pater germanus Alberti olim Tylewicz scabini caunen(sis) _(M⁴ 492).

Lze se domnívat, že stejná osobní jména představitelů téže rodiny lze označit za příjmení (Maciejauskienė 1983: 127; 1987: 113; 1991: 50–51; Pakszys 1983: 110–120; Bubak 1986: 216–217).

Společné osobní jméno bylo zaznamenáno v zápisech o matce a dětech, např.: 1583–1591 m. stawe(tnę) panią Annę Kotkunową a synem iey Andrżeyem Kotkunem ławnikem kowienſkim _(M⁴ 70); 1590 m. Pawel Stanislawowyç mieſçzanin kowienſki z matką ſwą Jadwigą Stanislawową _(V⁸ 237).

Stejným antroponymem byli zapsáni i další příslušníci téže rodiny, například bratři: 1589 m. Piotr Burbożentis mieſçanin kowienſki bratu Jakub Burbożentis _(V⁸ 157).

Bez přesných genealogických údajů nelze u takových zápisů určit příbuzenské vztahy mezi osobami, např.: 1590 m. Jurÿ v Jan Kabaldiowie mieszczanie _(V⁸ 197). Lze se jen dohadovat, že jde pravděpodobně o členy jedné rodiny – otce a syna nebo bratry.

⁵ Nelze určit, kdo z osob zmíněných v této podkapitole byli Litevci. Toto rozdělení na „Litevská příjmení obyvatel Kaunasu“ a „Příjmení členů kaunaské luteránské obce“ bylo dáno cíli článku a výzkumem etnického složení městské obce.

⁶ Zde se má za to, že při popisu vzniku příjmení obyvatel Kaunasu v 16. století je důležité uvést co nejpřesnější datum těchto prvních dokladů, neboť to umožní podložit chronologii utváření příjmení městského stavu. Kromě toho se v případech, kdy jsou listy pramene z chronologického hlediska značně zpřeházené, uvádí pouze přibližné časové rozmezí zaznamenané v jeho popisu.

⁷ Všechna osobní jména jsou opatřena metrikami. U každého je v závorkách uvedena zkratka dokumentu a za čárkou číslo listu (nebo stránky). Při uvádění antroponym se usiluje o zachování skutečných podob doložených v pramenech. Pro jednoduchost jsou písmena cyrilice převedena do moderních znaků a několik dalších starých grafických variant bylo rovněž upraveno.

⁸ Zde se přidržujeme názoru K. Lepszého, A. Wolffa a L. Glemžy, že zkratky zaznamenané v dokumentech samosprávných institucí se doplňují. Doplnění se uvádí v závorkách (Instrukcja 1953: 30; Wolff 1957: 155–181; Glemža 2000: 211–214).

126 |

ALMA RAGAUSKAITĖ

Formování příjmení dokládají také dva společné osobní antroponymy manžela a manželky, např.: 1554 m. uczcżywa Orbułya Pyotrowna Szymonowa Peckowska mieszczanka kowenska małzonka swe(go) Simona Peczkowjskiego (GEN; V₄ 226); 1555 m. providus Joannes Porffelis civis caunen(sis) (V₄ 345), jeho manželka – 1565 m. Katrina Janowa Porfeljowa (V₆ 117); 1554 m. niebołczyka Szymona Synthokopia (V₄ 285), jeho manželka – 1554 m. Anny Szymonowey Śyntokopijowey (DAT; V₄ 285); 1565 m. utchciwa Marta Janowna Kozielczykowna Pawlowa Puhaczowa małzonka swego pawła (V₆ 119), její manžel – 1555–1564 m. f(ama-tus) d(ominus) Pauli Puhacz consular caunen(sis) (M₂ 86).

Z příkladů je patrné, že dědičná osobní jména se vyskytují v zápisech městské elity – radních, purkmistrů, vogtů a jejich manželek i dětí.

Existuje značné množství případů, kdy nebylo zapsáno doložené dědičné antroponymum. Zápisy, z nichž se zdánlivě zdá, že část Kaunaňů v tomto století ještě příjmení neměla, je však třeba hodnotit obezřetně. Při pojednání o pojmenovávání měšťanů Kauna již bylo zjištěno, že tytéž osoby mohly být zapisovány různě. Ukázalo se, že někdy byly zaznamenány s dědičným osobním jménem, jindy bez něj, např.: 1522–1545 m. Joannij Popela relicta uxori Dorothe (M₁ 342) – Dorothe Popyelowa (M₁ 343); 1544 m. Miłaiko kobał żony Michalkowy (V₂ 56) – jeho manželka Ядвига (V₂ 56); 1522–1545 m. Petkowyč, jeho manželka – domi(n)a Caterina Petkowyczowa – Caterina martella fup area jacentem in longa platea penes muratam domum (M₁ 364) – 1522–1545 m. Jeorgius Petkowyč cum sua uxore Caterina (M₁ 293) a další. To dokládá, že dědičná antroponyma, která někteří lidé měli, mohla zůstat jednoduše nezaznamenána. Někteří Kaunaňané však v tomto období zřejmě příjmení ještě neměli. Potvrzuje to rozmanitost zápisů manžela a manželky. Často v nich chybí společné osobní jméno, např.: 1522–1545 m. d(ominus) Joanes Gradowjky tutor legittimy Katherine uxoris sue et tanq(am) plenipotens (M₁ 141); 1522–1545 m. domi(n)a Barbara olim domi(ni) Stanislai Gradowjki relicta vidua (M₁ 298); 1553 m. Helżbietha małzonka Lawryna Budnikowicza (V₄ 282); 1590 m. uczcżywy Andrzej Iwanowicz mieszczanin kowienki a małzonka jego Magdalena (V₈ 189); 1582 m. providus Andreas Kiermelis civis caunen(sis) et Anna Quałselnikowna coniuges (V₇ 369); 1580 m. Iendrzjeiem Janowiczem Kumelewiczjem y żoną jego Hanna Piotrowną Kwasielnikowną mieszczany (V₇ 95); 1568–1572 m. honesta Helena olim Ignaty Opanałbowicz civis caunen(sis) relicta vidua (M₃ 85); 1555–1564 m. honesta d(omina) Clara Georgy Pyeczuga vidua relicta (M₂ 52); 1583–1591 m. Bartłomieiem Plaukocziem y żoną jego Helżbiethą córką Stanisława Skiera mieszczanina kowenskiego (M₄ 382); 1566 m. uthcziwa pani Anna niekiedy Marciną Słieniunika mieszczanina kowienkiego wdowa (V₆ 144); 1562–1564 m. honesta d(omi)na Barbara olim Matia Tataryjkyj civis cawnen(sis) vidua relicta (V₅ 151); 1568–1572 m. Catherina olim Jacobi Winksznakis relicta vidua (M₃ 64); 1580 m. honesta Hedwiga olim Mathyj Zamjnik vidua relicta civis cawnen(sis) (V₇ 84); 1562–1564 m. honesta Agneta olim Stanisłai Zorawjki civis caunen(sis) vidua (V₅ 251).

Společné osobní jméno není uvedeno v pojmenování rodičů a dětí, např.: 1522–1545 m. Stanislai Gradowjki et Stanislai fili sui (M₁ 298); 1522–1545 m. Sebestianu(s) Lowyč tutor consortis sue Anne et alioru(m) pueroru(m) (M₁ 292) a další.

Toto tvrzení dokládají také variantní podoby osobních jmen otce a syna: 1583–1591 m. hon(estus) Caspar Baniskaitis filius olim Valentini Baniskis civis caunen(sis) (M₄ 309);

KAUNO MIESTIEČIŲ PAVARDŽIŲ FORMAVIMASIS | 127

1555–1564 m. Georgij Burnanis fily Jana Burna (M₂ 69). Synové jsou zde označeni křestními jmény a patronymy utvořenými z druhého osobního jména otce. Děti ani otec tedy ještě nemají jednotné, ustálené a neměnné antroponymum.

Je to patrné i v takových případech: 1590 m. Staniflaw Bocz[kielis mie[czanin kowien[ki [yna [wego Pawla _V⁸ 207); 1583 m. hone[tu[Sebestianus olim hone[ti Pauli Jakubowicz civis caunen(sis) filius _V⁷ 323).

Společné antroponymum chybí také v označení dalších osob téže rodiny, například bratra a sestry, např.: 1561 m. slawethny pan Macziey Eÿthwÿlowicz ławnik kowien(ski) czinÿl opowÿadanye na panÿą Elzbiethe fio[tre swą _V⁵ 10); 1581 m. ho(nes-ta) Helizabeth Pawlowna Puhaczowna mie[czanka Cowien[ka bratu memu Zÿgmunto-wi _V⁷ 140).

Je těžké říci, zda tito lidé ještě neměli dědičné osobní jméno, nebo zda prostě nebylo zapsáno kvůli neustálenému pojmenovávání či z jiných důvodů.

Lze však tvrdit, že v první polovině XVI. století příjmení většinou ještě neměli příslušníci nižších vrstev měšťanského stavu. Obvykle byli označováni popisným způsobem, např.: 1545 m. Stanijlaw piwowar Kotkunowey _V³ 164); 1545 m. Mał-gorząte szynkarkę _V³ 77); 1545 m. Petras furmanos _V³ 53); 1564 m. Jan miecznik mie[czanin kowien(ski) _V⁸); 1545 m. Jan Stÿrnÿk [...] mÿe[czanie kowien[s[czy _V³ 43); 1551 m. Pÿotr słuzebnik pana Barthłomieia Biłoffa _V⁴ 365); 1581 m. Tomas parobek Kaielowei _V⁷ 195); 1555 m. Bochdan piwowar Bartholomeya Rhawa _V⁴ 348).

Z uvedeného lze vyvodit následující závěry o formování příjmení Kaunaňů v XVI. století: 1) již v první polovině XVI. století měla příjmení část Kaunaňů náležejících k městské elitě – radní, vogti, purkmistři a podobně; 2) ve druhé polovině tohoto století postupně přibývalo osob ze středních a nižších vrstev měšťanského stavu, které měly jednotné dědičné antroponymum; 3) námezdní pracovníci a služebnictvo žijící ve městě byli často označováni popisným způsobem, tj. většinou ještě příjmení neměli.

1. 2. XVII století

XVII. století – velmi důležité období utváření příjmení měšťanů. Záznamy v prozkoumaných pramenech ukazují, jak se dále utvářejí a ustalují příjmení představitelů lokální městské elity a středních vrstev v Kaunasu. Existuje dostatek údajů dokládajících vznik příjmení obyvatel nejnižšího postavení.

Je pravda, že určitá část představitelů nižších vrstev měšťanského stavu se ještě na samém počátku XVII. století v listinách zapisuje bez příjmení, např.: uczciwy Symon Czapecżnik [...] na Walentego piwowara swego _V⁹ 219); sługa mieyski burmistrzowski na imie Maciul (VSM 88). Ve většině případů však záznamy ze XVII. století dokládají, že obyvatelé Kaunasu měli společné dědičné osobní jméno. Mají je vedle sebe zapsaní rodiče i děti, např.: famat(us) Georgiy Brizgis, jeho dcera – Magdalena Brizgiowna _MS¹ 195); Reginie Burnijzkownie corce i synowi Jerzemu Burnijzkowi, jejich otec – Jerzy Burnijzko rayca miasta Kowna _S³ 197); famatus Chriſtophorus Gniauzewicz (S₃ 120), jeho dcera – Catherina Gniauzewiczowna (S₃ 120); Stanisława Kieły otec onoho Marcina a Katarzyny Kiełowney (GEN; M₅ 80); Jozефha i Jerzego Łukaſzewiczow synow, jejich otec – Janem Łukaſzewiczem (GEN; MS₁

128

ALMA RAGAUSKAITĖ

132); Jacobum Margužys, jeho dcera – Gertrudim Margužewna (M₅ 269); hon(estus) Simon Rawa civis caunen(sis) [...] Andree Rawa et Elisabeth Rawiaṅka fratris (S₁ 779); Gaspar Dowiata scabini caunen(sis) filium suum Casimirum Dowiata brata iego modszego Augustina Dowiaty (S₃ 295); famatus Augustinus Paulus Dowiata civis caunen(sis), jeho matka – famata Catherina Michałowiczowna Dowiatowa (S₃ 306); Jan Masiewicz poddany miejski imieniem swym y matki swei Potony Mas i owei (VSM 244); Katharzyny Mickowny Ambroziewowey Mifselewiczowey matki p(ana) Walentyna Mifselewicza (GEN; MS, 248).

V tomto období je zaznamenáno podstatně více společných antroponym manželů než v XVI. století. Manželé mají nejčastěji jedno společné osobní jméno, např.: Bartholomeus Baykow[k]i y Krystyna Janowiczowna Baykow[k]a małzonkowie (S₃ 403); sławetnym panu Stanisławowi Baltromiejewiczowi y paniey Katarzynie Kozielczykowne Baltromiejewiczowey małzonkom miejczanom kowien[k]im (DAT; S₃ 22); Woyciech Ba-ranowicz miejczanin kowien[k]i cechu tkackiego y Ewa Raczkiewiczowna Baranowiczowa małzonkowie (S₃ 153); uczciwego Jerzego Brandzaycia y niegdy Anny Brandzaycio-wey małzonkow y mieszczan (GEN; MV 137); famatus d(ominus) Gregorius Daglewicz civis et sutor caunen(sis), jeho žena – famata Catherina Kilputayciowna Daglewiczowa (S₃ 471); famatus d(ominus) Petro Daugialo civis caun(ensis), jeho žena – d(omina) Elizabetha Gladyszowna (S₃ 524); sławetnego pana Jana Dembkow[k]iego miej[cz]anina y kupca kowien[k]iego małzonki onego paniey Magdaleny Juriewiczowney Dembkow[k]iey (GEN; S₃ 12); honorat(us) d(omi)nus Christophori Dombrowski scabi-nus caunen(sis) et d(omi)na Dorothea Kasnerowna Dombrowska coniugibus (MS₁ 458); spectabilis d(ominus) Augustinus Paulus Dowiato consulari caunen(sis) et d(omi)na Elisabetha Baniewiczowna Dawiatowa coniugibus (MS₁ 197); Lukaſ Gierdziewicz bur-mijtrz miaſta kowień(skiego) małzonki moiey Elzbiety Ambroziewny Gierdziewiczowey (S₃ 365); Tomaſza Gierwaycia y Elzbiety Rufteykowny Gierwayciowey (GEN; S₃ 546); d(omina) Dorothea Mackiewiczowna Gradowſka spectabilis domini Stanislai Gradow-ski olim consulis cauenensis vidua (S₃ 344); famati Mathias Jakimowicz faber et Agnes Zagiewiczowna Jachimowiczowa coniuges (S₃ 259); Jan Juriewicz i Elzbieta Zyplanka Juriewiczowa małzonkowie miejczanie kowieńcy (S₃ 50); z panią Jagnieſ[k]ą Kaspro-wą małzonką pana Kaspra Gruminaicia mieszczanina kowieńskiego (V₉ 252); famata d(omina) Elisabetha Rumfeltowna Kozakiewiczowa domini Marcin Kozakiewicz incola caunen(sis) (S₃ 466); panu Andrzeiu Łukaszewiczu burmistrzu z pierwszą małzonką swoją panią Magdaleną Raczkiewiczowną Łukaszewiczową (MS₁ 108); panu Jakubowi Marcinkiewiczowi i małżonce onego pani Krystynie Jankiewiczownie Marcinkiewiczowey miej[cz]anom kowieńskim (DAT; MS₁ 439); d(omi)nus Chriſtofor Matulewicz textor cau-nen(sis), jeho žena – famata d(omi)na Elizabetha Czarnaw[k]a Matulewiczowa (S₃ 573); sławetnemu panu Janowi Milew[k]iemu y Jadwidze Tomaſzewiczownie Milewskiey małzonkom miejczanom (DAT; S₃ 248); pani Katharzyny Mijukiewiczowey [...] nieboſzczyk pan Stephan Mijukiewicz ławnik kowieński (MS₁ 386); fam(atus) Valentinus Mifsele-wicz civis caun(ensis), jeho žena – honeſta Anna Mijsokayciowna Mifselewiczowa (MS₁ 285); famatus d(omi)nus Stanislaus Naumowicz civis negotiatoris caunen(sis), jeho žena – Domina Marianna Naumowiczowa (MS₁ 286); panu Ambrozjowi Pawłowiczowi tkaczowi y miej[cz]aninowi kowieńskiemu małżonce paniey Zophii Bartłomiejowney

KAUNO MIESTIEČIŲ PAVARDŽIŲ FORMAVIMAS | 129

Pawłowiczowej (Dat; S₁ 682); vážený pán Simon Rymkiewicz, obyvatel Kaunasu, jeho manželka – vážená Elizabetha Degordinowna Rymkiewiczowa (MS₁ 345); vážený pán Andreas Romanowski, občan a obchodník kaunaský, a vážená paní Catherina Dowiatowna Romanow/ka (S₃ 309); panu Piotru Saulewiczovi, kaunaskému purkmistrovi, a paní Zofiyey Saulewiczowey, manželům (Dat; S₃ 111); pán Petrus Władijlaus Steczka Surwil, občan a obchodník [...] a paní Anna Dwilewiczowna Surwilowa, jeho manželka (MS₁ 199); vážený Albertus Wyjuk a Sophia Domeykowna Wijiukowa, obyvatelé Kaunasu (S₃ 406); vážený Adamus Wisztoklis, kaunaský tkadlec, jeho manželka – vážená Magdalena Andrzeiowna Wiztoklowa (S₃ 429) a další.

Častá jsou také pojmenování manželů, v nichž jsou zaznamenána dvě společná osobní jména, například: Piotr Dawgiało, kaunaský radní [...] paní Magdaleny Wierzbickiey Piotrowey Dawgialiney, radní (MS₁ 287); Jana Eufłachego Koiałowicza, kaunaského měšťana, a Anny Kołotowſkiey Janowey Koiałowiczowey, manželům (Gen; S₃ 277); Andrzey Łosinski, kaunaský měšťan a ševcovský řemeslník, a Justina Stegwiłowna Andrzeiowa Łosinska (MS₁ 338); pan Jerzy Ludwikowicz se svou manželkou Jagnieszką Gradowszczanką, dříve manželkou Andrzeje Kotkuna, a nyní Jurgiową Ludwikowiczową (M₅ 90); váženému Janowi Punkłiemu, kaunaskému měšťanovi, a paní Magdaleně Janowiczowney Janowey Punkłiey, manželům, kaunaským měšťanům (Dat; S₃ 440); panu Macieiu Rażowski, kaunaskému radnímu, a paní Zophiey Walentynownie Macieiowey Rażowskiey, manželům (Dat; MS₁ 338); Andrieiowi Staniulewiczowi, kaunaskému měšťanovi, a jeho manželce, paní Reginie Andrzeiowey Staniulewiczowey (Dat; S₃ 97); Jan Sokołowski a Katharzyna Jucewiczowna Janowa Sokołowska, manželé, občané města Kowna (MS₁ 267), a paní.

Společné osobní jméno manželů dokládají příklady, v nichž jsou uvedena osobní jména, která ženy získaly po jednom či dvou sňatcích, například: ctihodná paní Jadwiga Piotraszkowna, dříve Zygmuntowa Puhaczowa (VSM 503); ctihodná paní Dorota Casprowna, dříve Mikołaiowa Braidziowa a nyní Abrahamowa Laudanska (VSM 449); paní Marianna Wolenfewiczowna, v prvním manželství Wenckiewiczowa a ve druhém Winogrocka, nynější purkmistrová [...] pana Pawła Kazimierza Winogrockiego [...] purkmistra města Kowna (MS₁ 263).

Stejná antroponyma (snad příjmení) se vyskytují také v označeních dalších členů rodiny, například bratrů a sester: vážený pán Andreas Berezyn, občan a obchodník kaunaský, panu Henrychowi Berezynie, mému vlastnímu bratrovi (MS₁ 6); Andrzeia i Jerzego Bielawskich braci (Gen; MS₁ 278); Caſimirum Dowiata brata iego młodszego Augustina Dowiaty (S₃ 295); ctihodní Lawryn a Stanisław Lancunowiczowie, vlastní bratři (MV 409); Jan Rawa i brata iego Bartłomieia Rawe (M₅ 174); vážený Błażej Wetai-kowicz, kaunaský měšťan, se svým bratrem Macieiem Wetaikowiczem (VSM 87); ctihodný Joannes Maniuk a Catherina Maniukowna, jeho sestra (S₁ 579).

Členové jedné rodiny či příbuzenstva mají společné osobní jméno zřejmě i v těchto případech: ctihodní Grygier a Stefan Dwilowiczowie, měšťané (VSM 79); vážení Joannes a Laurentius Koiałłowiczowie (S₁ 416); Michała i Andrzeia Raczkiewiczow, měšťanů (Gen; MS₁ 109).

Prameny ze XVII. století obsahují řadu záznamů o manželovi a manželce, z nichž není jasné, zda nemají společná antroponyma, nebo zda prostě nebyla zapsána, například: paní Alžbieta

130 |

ALMA RAGAUSKAITĖ

Pieczužanka, vdova po zesnulém Macieiu Balickim, kaunaském radním (MV 368); ctihodná Dorothea Wojciechowna, manželka tkadlec Valentini Biwilewicz (S₁ 517); paní Eva Niejciukowna, zanechaná vdova po zesnulém váženém Francijckim Bonifzkovi, kaunaském radním (S₂ 41); ctihodný Mathia Burba, kaunaský občan a obchodník, jeho manželka – Barbara Stacziukowna (S₂ 18); ctihodná Zophia Bledziewfczanka, pozůstalá manželka Albertiho Dembkowského, kaunaského občana (S₂ 235); vážený pán Adamus Dominikiewicz, kaunaský radní, jeho manželka – Urfula Gradowfzczanka (S₂ 88); Anna Sramowna, pozůstalá vdova po Paulu Gradowském (S₁ 280); pan Jan Gradowski, kaunaský purkmistr, a jeho manželka Barbara Juriowney Pieczugowny (M₁ 100); Symonowi Gulbinowiczowi a paní Annie Leynartowiczownie, manželům, kaunaským měšťanům (DAT; S₂ 228); ctihodná Elizabet Eggiertowna, manželka Jacobiho Jaug iella, kaunaského občana (S₁ 731); ctihodný Wojciech Jodźiewicz, kaunaský měšťan, s manželkou, paní Barbarą Pieczugowną (VSM 129); ctihodná Elisabetha Kotkunowna, vdova po ctihodném Joannis Jodźisovi, kaunaském občanovi (S₁ 111); ctihodná Zofia Pawłowna, pozůstalá vdova po zesnulém Macieiu Kaleciunovi, kaunaském měšťanovi (MV 240); ctihodná Barbara Gradowfzczanka, pozůstalá vdova po Stanijławovi Kielocovi, kaunaském občanovi (S₁ 807); paní Elizabetha Antoniowna, pozůstalá vdova po Valentini Krżczonowiczovi, radním (S₂ 142); ctihodnému Piotru Ławynowiczowi, kaunaskému cihláři, a jeho manželce Ewie Stephanownie (DAT; S₂ 244); ctihodnému Ambroziejowi Lenartowiczowi a Annie Mikołajownie, manželům a měšťanům (DAT; MV 170); vážený pan Bernat Maciejewicz, kaunaský měšťan, se svou manželkou Zofią Gradowsczanką (VSM 391); paní Anna Worlowszczanka, pozůstalá manželka někdejšího pana Jana Maciejowicze, kaunaského purkmistra (MV 417); paní Anna Krżczonowiczowna, pozůstalá vdova po ctihodném Stephani Miju kiewiczovi, kaunaském radním (MS₁ 452); Gerżemu Piotrowiczowi a jeho manželce Dorocie Słubellowiczowey, měšťanům (DAT; S₂ 52); Jerzy Romanowicz, obchodník a kaunaský měšťan, se svou manželkou Annou Korsakowną (S₁ 285); ctihodný Nicolai Rudzianski, kaunaský občan, jeho manželka – Elizab etha Mikołaiowna (S₂ 88); paní Helena Kuberszczanka, pozůstalá vdova po Christophorim Sebestianowiczovi, kaunaském občanovi (MS₁ 310); ctihodný Jan Słuszkiewicz a paní Jadwiga Kiermellowna, manželé, měšťané (MV 190); vážený Thomas Szymanowicz, kaunaský občan, a Magdalena Słubelowna, manželé (S₃ 256); ctihodná Urſula Jakubowna, pozůstalá vdova po Georgym Piotrowiczi Szymtokapisovi, kaunaském občanovi (S₂ 165); ctihodná Urſula Bonifzkowna, pozůstalá vdova po Bartholomei Wakařynaýtisovi, kaunaském občanovi (S₂ 41); váženému panu Błażejowi Wętkowiczowi, kaunaskému měšťanovi a obchodníkovi, a paní Annie Biotacyiowie, manželům (DAT; VSM 184); ctihodná Catharina Wakarynaiciowna, zákonitá manželka ctihodného Petri Wilhel ma, kaunaského občana (S₂ 41); Heleny Ciżowny a Łukaſza Wizbołowicza, měšťanů (GEN; VSM 287) a další.

Uvedené příklady v žádném případě nedokazují, že zděděná osobní jména ve skutečnosti neexistovala. V řadě případů mohla písaři příjmení také vynechat. Toto tvrzení potvrzuje skutečnost, že někdy jsou tytéž osoby zaznamenány různě – se společným osobním jménem i bez něj: vážený Jan Koia łłowicz, kaunaský měšťan a obchodník, jeho manželka, paní Brygitta Beynartowna Janowa Koiałłowiczowa (MV 363) – vážení Joan Koiałłowicz a ctihodná Brigitta Beynartowna, manželé, občané (S₁ 362); ctihodná paní Jadwiga Piotraszkowna, dříve Zygmuntowa Puhaczowa (VSM 503) – vážený pán Sigis-

KAUNO MIESTIEČIŲ PAVARDŽIŲ FORMAVIMASIS | 131

mundus Puhacz civis caunen(sis), jeho manželka – Hedwigi Piotraszkowney (S₁ 94); Zofia Zochowska Plaukociowa manželka pana Grygiera Piotrowicze Plaukocia, kaunaského měšťana a kupce (VSM 194) – pan Grygier Plaukoc, kaunaský měšťan, a paní Zofia Zochowska, manželé (VSM 193); pana Jerzego Pozery, kaunaského měšťana, a jeho manželky paní Barbary Pozerowey (GEN; MV 385) – honest(us) Georgy Pozera et Barbara Jurgiowna coniugum (S₂ 157); poctivá Katarzyna Wilhelmo-wa, vdova po zesnulém Piotrovi Wilhelma, kdysi kaunaského měšťana (MV 382) – hon(esta) Catharina Wakarynaiciowna honesti Petri Wilhelm civis caunen(sis) legitti-ma coniunx (S₂ 41) atd.

Někdy jsou v jednom zápisu titíž manželé zaznamenáni jedním společným osobním jménem, v jiném zápisu pak dvěma, např.: famatus Bartholomeus Ambrozieiunas refitio-nis caunen(sis) et Hedwigs Kupciowna Ambrozieiunowa coniugibus (MS₁ 106) – panu Bałtromieiowi Ambrozieiunas, ševci, a Jadwidze Kupciownie Bałtromieiowey Ambrozie-iunowey, manželům (DAT; MS₁ 106); honest(us) Martin Dackiewicz textor incola caun(ensis) et eius consorti Hedwigi Jusitowna Dackiewiczowa coniugibus (MS₁ 310) – panu Marcinowi Dackiewiczowi, tkalci, a jeho manželce paní Jadwidze Jusitownie Marcinowey Dackiewiczowey, manželům (DAT; MS₁ 311); Macieiu Razowski, kaunaskému radnímu, a paní Zophiey Walentinowney Macieiowskiey (DAT; MS₁ 338) – spectabilis domini Mathias Razowski consularis caun(ensis) et eius consorte d(omi-na) Anna Walentynowna Razowjka (S₃ 210); spectabilem d(omi)n(um) Stanislaum Benedictum Surwil secretarium consularem caunensem et consortem eius [...] Elisabetham Razawszczankam Surwiłowam consularisem coniuges (MS₁ 273) – d(ominus) Stanisław Benedict Surwił a Elżbieta Razowszczanka Stanisławowa Surwiłowa, manželé (MS₁ 141); spectabilis d(omi)ni Simonis Stegwil consularis caunensis cum [...] domina Sophia Rozowszczanka Stegwilowa (MS₁ 87) – Symonie Stegwile, kaunaskému radnímu, a paní Zophiey Razowszczance Symonowey Stegwilowey, manželům (MS₁ 338); Stanisław Wierzbicki et Elizabet Usowjka Wierzbicka coniuges (S₃ 335) – Stanisław Wierzbicki, kaunaský radní, a Elzbieta Usowjka Stanisławowa Wierzbicka, manželé, kaunaské měšťany (S₃ 336). Nejvíce takových příkladů je v knihách radních z let 1662–1673 a v knihách magistrátu a radních z let 1683–1773 a 1686–1776. Sbírky soudních spisů těchto soudů ukazují, že příjmení již měla v podstatě všechna měšťanská populace.

Na počátku XVII. století se podoby příjmení otce a dětí ještě liší, např.: uczciwy Andrzej Boniszkowicz zesnulého Fransyska Boniszko syna kaunaského měšťana a radního (MV 228); uczciwy Matyasj Jodjewicz zesnulého Jana Jodzia, syna kaunaského měšťana (MV 120); hon(estus) Andreas Koiata fily sui Laurenty Koiatowicz civis caunen(sis) (S₁ 267).

Je těžké říci, zda syn příjmení nemá, nebo zda prostě nebylo zapsáno, a to i v těchto případech, např.: Pawła Janowicza Plikożencia y syna iego Łukasza Pawłowicza (VSM 34); uczciwy Jan Stanisławowicz, syn zesnulých Stanisława Mikołaiewicze, kotláře, a Alżbiety Stanisławowey, kaunaských měšťanů (MV 313); hon(estus) Joan Sczepanowicz, radní, jeho syn – Andreas Janowicz (M₅ 261). Takové proměnlivé zápisy otců a dětí jsou doloženy od počátku XVII. století.

Označení obyvatel Kaunasu v XVII. století svědčí o obzvlášť intenzivním utváření příjmení měšťanů: 1) v první polovině tohoto období postupně přibývá příjmení osob ze středních a nižších vrstev měšťanského stavu;

132 |

ALMA RAGAUSKAITĖ

2) zápisy v knihách radních z let 1662–1673 a v knihách magistrátu a radních z let 1683–1773 a 1686–1773 ukazují, že příjmení již měla v podstatě všechna měšťanská populace; 3) v XVII. století nebylo utváření příjmení ještě definitivně dokončeno; 4) kvůli nejednotným zápisům je obtížné určit status vznikajících příjmení. Tato vlastnost neumožňuje zcela přesně stanovit dobu konečného ustálení příjmení. V různých zápisech může být příjmení téže osoby zaznamenáno odlišně: může být různě pozměněno či zkomoleno, mít různé slovotvorné formanty, navíc může být polonizováno, poněmčeno apod.

1. 3. XVIII. století

Z soudních spisů XVIII. století je zcela zřejmé, že všichni měšťané mají příjmení. Zvlášť patrné je to tehdy, když jsou vedle sebe zapsáni manželé, např.: Piotr Apolinski, krejčí, a Roza Szukiewiczowna Apolinska, manželé (Ał₂ 26); d(omi)nus Paulus Danilewicz consularis caunen(sis) et d(omi)na Catharina de Datowscys Danilewiczowa consularisa (Ał₄ 68); panu Michałowi Datowskiemu, radnímu města Kowna, i samej paniei Annie Datowskiej, manželům (DAT; Ał₁ 348); honorati domini Simonis Dobrzyałowski scabini caunensi, jeho manželka – domina Agnetis Dobrzyałowska (Ał₁ 57); famata Elisabetha Gurska fam(atus) d(ominus) Joannis Gurski civis caunen(sis) derelicta vidua (MS, 388); poctivému Piotrovi Harmatowiczovi, manželovi Agnieszky Charmatowiczowey, manželce, mistrům cechu tkalcovského (DAT; L₅ 71); famatus Stephanus Jasulewicz, jeho manželka – Catharina Barbara Jasulewiczowa (Ał₁ 214); poctivým Szymonowi a Maryannie Palczewskim, kaunaským formanům (DAT; L₄ 76); st(awetny)mi Kazimierzem i Anną Paschalskiemi, chirurgy (INSTR; Ał₁₁ 48); poctivý Jakub a Magdalena Pietruszewscy, mistři cechu truhlářského (L₁₁ 188); Michał a Anna Piotrowscy, manželé, mistři ševcovského řemesla (Ał₇ 191); Janowi a Maryannie Rozewkim, manželům a měšťanům (DAT; L₁₁ 74); poctiví Jakub a Marianna Rozmyfławowiczowie, mistři bratrstva andělů (L₁₀ 135); poctiví Michał a Barbara Rudzianscy, kaunaští tesaři (L₁₁ 147); Macieja a Magdaleny Rudzianskich, kaunaských manželů, koželuhů (GEN; SV₁ 89); Marcinowi a Klarze Sinkiewiczem [...] tesařské práce (L₄ 33); pana Adama Stanisława Skuderowicza, kaunaského fojta, a samotnou paní Sawlulewiczownę Skuderowiczową (Ał₁ 145); d(omi)na Elisabeth Razowska Surwitowa spectabilis olim d(omi)ni Stanislai Surwił consularis caunensis vidua (Ał₂ 54); Jozef a Marianna Stankiewiczowie, mistři krejčovského řemesla (Ał₇ 15); Jan a Marianna Szarlota Steffanowiczowie, mistři koželužského řemesla (Ał₁₀ 200); s poctivými Maciejem a Rozą Swifcy, manžely kovářského řemesla (L₆ 126); Antoniemu a Annie Szabanowskim, mistrům tkalcovského řemesla, manželům (DAT; Ał₉ 650); Antoni a Elzbieta Szyleykowie, manželé, formani (L₈ 60); Franciszek a Katarzyna Szynkiewiczowie, manželé (L₇ 33); Janem a Katarzyną Szyrami, kaunaskými měšťany a manžely (INSTR; Ał₉ 404); poctivý Jozef a Teresa Szyrmowie, manželé, mistři tesařského řemesla (L₇ 53); Maciejowi a Krystynie Szotkowskim, kaunaským pirožníkům (DAT; Ał₉ 121); Dawidem a Krystyną Tylami, mistrům kovářského řemesla (INSTR; Ał₁₀ 22); Jerz a Katarzyna Tyminscy, mistři tesařského řemesla (L₇ 37); Jozefowi a Rozalii Tyszkóm, manželům z města Kowna (DAT; Ał₇ 379); Paweł a Maryanna Tołoczkowie, mistři tesařského řemesla

KAUNO MIESTIEČIŲ PAVARDŽIŲ FORMAVIMASIS | 133

(L₆ 78); Janovi a Katarzyně Urbańským, měšťanům (DAT; B₂ 23); ctihodným Antoniovi a Terese Wroblewským, formanům z Kaunasu (DAT; L₁₁ 201); pánům Kazimierzovi a Maryanně Zahor[kým], radním města Kowna (GEN; L₁₀ 117); ctihodným manželům Teodorovi a Katarzy-ně Zdanowiczovým (L₁₁ 200); Michalovi a Anně Zołądkiewiczovým, mistrům ševcovského řemesla (DAT; A₁₉ 389) a dalším.

Při uvádění manželů se často ještě sděluje, z jaké rodiny či rodu manželka pochází, např.: ctihodným manželům Wilhelmowi a Szarlo cie z Radkow Matuciom, mistrům koželužského řemesla (DAT; A₁ 668); Antoniegovi a Katarzyně z Kuleszow Narockým, [...] radním města Kowna (GEN; A₁₇ 25); Bazylemu a Rozale z Bartoszewiczow Palijewskim, měšťanům (DAT; A₁₀ 437); Franciszkov i Anně Pietraszewiczovým, obyvatelům města Kowna (A₁₇ 364); Jozefovi a Katarzyně z Wilczynskich Pileckým, manželům, obyvatelům města Kowna (GEN; A₁₉ 1); Michalovi a Anně z Jucewiczow Piotrowským, mistrům ševcovského cechu (GEN; L₈ 45); ctihodný pán Joannes Chrysophorus Plew, radní kaunaský, jeho manželka – ctihodná paní Anna de Plekały Plewowa (A₁ 130); pánům Maciejowi a Terefe z Pacewiczow Pozerským, písařům kaunaského magistrátu (DAT; A₁₁ 295); Janem a Anną z Dzienkowskich Po-ziemskými (A₁₉ 771); ctihodným Jakubowi a Maryanně z Oppowskich Rozmystowiczovým, kaunaským formanům (DAT; A₁₇ 277); Janowi a Anně z Szatynskich Sielickým, kaunaským měšťanům a manželům (DAT; A₁₇ 40); Janovi a Elzbietě z Runcewiczow Sinkiewiczovým, manželům, mistrům kaunaského řemesla (L₆ 68); Michalowi a Konstancyi z Szyleykow Skaczkowským, měšťanům (DAT; A₁₈ 616); Jozefovi a Magdaleně z Orłowskich Staszynským, mistrům (GEN; A₁₉ 26); Bartłomieyovi a Barbaře z Moze ykow Steffanowiczovým, měšťanům Kowna, manželům (A₁₇ 437); Antoniemu a Anně z Cimazewskich Szabanowským, mistrům tkalcovského řemesla, manželům (GEN; A₁₁ 5); Mikołayowi a Magdaleně z Urbanowiczow Szatkiewiczovým, obyvatelům města Kowna (A₁₉ 207); Wawrzynieci a Terejse z Wroblew[kých] Taramowiczovým, manželům, obyvatelům města Kowna (A₁₇ 181); slovutným pánům Jozefovi a Rozalii z Łoybow Tyszkovým, měšťanům (L₆ 89); Piotrovi a Elzbietě z Pileckich Uszakovým, obyvatelům a měšťanům (A₁₀ 81); Franciszkovi a Kat rzyně z Brawinskich Zarzeckým, obyvatelům (INSTR; A₁₈ 187); Jerzymu a Maryanně z Sobolewskich Zy ciewiczovým, manželům a obyvatelům (A₁₀ 519) a pánům.

Méně často mají manželé dvě společná osobní jména, např.: urozený pán Casimirus Inkiewicz, kaunaský konšel, a jeho manželka Katharzyna Kazimierzowa Inkiewiczowa, kaunaská měšťanka (A₁₁ 48); panu Antoniemu Łukaszewiczowi a téže paní Jadwidze Antoniowey Łukaszewiczowey, tkalcům (DAT; A₁₂ 38); panu Matheusowei Steffowsk iemu, purkmistrovi města Kowna, a téže paní Katarzynie Matheuzowey Steffowskiey, kaunaské purkmistrové, manželům (DAT; A₁ 312); Piotr Surwił, purkmistr města Kowna, a jeho žena Magdelena Surwitowna Piotrowa Surwiłowa, manželé (A₁₁ 521); já, Stanisław Urbanowicz, tkadlec, a já, Helena Stanisławowa Urbanowiczowa, manželé a kaunaští obyvatelé (A₁₂ 122) a další.

Lze uvést i jiné příklady potvrzující, že žena po sňatku získává manželovo příjmení: pánům Maciejowi a Krystyně z Marcinkiewiczow, v prvním manželství Waluz yckiey, nyní Szołkowskim, obyvatelům města Kowna (A₁₈ 131); Szymonovi a Elzbietě z Kuliszewskich, v prvním manželství Antonina Bielecka, nyní Kołuccy, mistrům ševcovského řemesla, manželům (A₁₇ 64); já, Maryanna Maiewska, v prvním manželství Eydukiewiczowa, v druhém

134 |

ALMA RAGAUSKAITĖ

to Łukaszewiczowa s mým manželem Janem Majewskim, mistrem ševcovského řemesla (AĮ₁₁ 350); paní Elżbieta Razowszczanka, dříve Jeryna Boniszkowna a poté Stanistawowa Surwitowa, kaunaská měšťanka (MS₁ 376).

Někdy se jméno ženy a její rodné příjmení vynechává a spokojí se pouze s označením sama, żona, tj. sama, manželka, např.: Pawłovi a jeho samotné Tołoczkow (GEN; L₁₀ 131); Teodorowi a jeho manželce Wafilewskim (DAT; L₁ 21); Kazimierz a jeho žena Wienckowiczowie (L₁₁ 158); Michalowi a jeho ženě Wisztortom (DAT; B₂ 67); Antoni a jeho žena Zarębowie (B₂ 4). To ukazuje, že v 18. století, stejně jako dříve, byly ženy zapisovány různě a neúplně označovány. Možná šlo o určitou kancelářskou tradici.

Kontext aktů jasně dokládá, že stejným příjmením se označovali i další členové rodiny, například otec a syn nebo bratři: Andrzey Dziękowski, radní města Kowna, a ctihodný Michał Dziękowski, bratři (SV₂ 227); panu Marcinowi Sinkiewiczowi a Jozeffowi Sinkiewiczowi, bratrovi (AKA₂ 38); Jakubovi a Teodorovi Bielawským, obyvatelům města Kowna (GEN; AĮ₁₀ 300); slovutným pánům Bartłomiejowi a Stanisławowi Dawidowským, kaunaským měšťanům (DAT; L₉ 22); Adamovi a Fran Gronkim, obyvatelům města Kowna (DAT; AĮ₇ 673); ctihodným Maciejowi a Stanisławowi Kierewiczovým, mistrům tkalcovského cechu (DAT; L₁₀ 23); Michałovi a Jakubovi Kleynowým, mistrům ševcovského cechu (GEN; L₇ 102); ctihodným pánům Dominikowi a Tomaszowi Kontakiewiczovým (DAT; L₃ 165); ctihodným Mikołajovi a Maciejovi Suchodolským, kaunaským obyvatelům (GEN; AĮ₈ 173).

To platí zejména pro společně zapsané rodiče a děti, např.: Simonis Misielewicz et Magdalena Misielewiczowna famati Valentini Misielewicz filij (MS₁ 395); Petri Narwosz consularis caunen(sis) [...] synowi memu Dominikowi Narwoszowi i Katarzynie Narwoszownie corce z pierwszego małzenstwa (MS₁ 390); Karol, otec, mistr tkalcovského cechu, a Jozef, syn, Puchowscy (L₁₁ 113); Dominikowi Sakowiczowi a dceři Sakowiczownie (DAT; L₁₁ 30); pánové Jakub, otec, a Jozefat, syn, Abramowiczowie, měšťané, kupci a obyvatelé města Kowna (SV₁ 52); Maciey a Magdalena z Zykiewiczow Rudzianscy, manželé, kaunští obyvatelé (AĮ₇ 348), jejich syn – Felicjanowi Rudzianskiemu synowi (DAT; AĮ₇ 348); já, Maryanna Maiewska, v prvním manželství Eydukiewiczowa, v druhém Łukaszewiczowa [...], Wincenty syn i Aniella z Myszevskich synowa Eydukiewiczowie małżonkowie (AĮ₁₁ 350); Katarzynę Łukajfewiczowe a Dorote Łukajfewiczowne córkę (L₂ 46); Jozefa Macewicza, Rozalią Macewiczową, matkę (B₂ 3); já, Jozef Narocki, kaunaský obyvatel, svou matku Katarzynę Narocką, kaunaskou radní (AĮ₉ 753); Anny Pazerowej, matky, a Andrzeia Pazera, syna (GEN; MS₁ 418); Magdalena matka a Kazimierz syn Stankiewiczami (INSTR; AĮ₆ 400); Dominiki z Wasilewskich, v prvním manželství Abramowiczowey, písařové města Kowna, nyní Michalkiewiczowe, a syna Klemensa Abramowicza (AĮ₇ 638); Elżbiecie Jerzowey Ulewiczowey, matce, a Stanisławowi Ulewiczowi, synovi (DAT; L₇ 61); Maciey a Magdalena, rodiče, Katarzyna, dcera, Rudzianscy, mistři koželužského řemesla (L₈ 2).

Kontext dokumentárních zápisů z 18. století tedy jasně ukazuje, že příjmení již měli příslušníci všech vrstev měšťanského stavu.

KAUNO MIESTIEČIŲ PAVARDŽIŲ FORMAVIMASIS | 135

3. PŘÍJMENÍ ČLENŮ KAUNSKÉ LUTERÁNSKÉ OBCE

2. 0. Obecné poznámky

Při zkoumání původu osobních jmen v XVI–XVII. století bylo zjištěno, že část antroponym kaunských měšťanů měla germánský původ (Ragauskaitė 1999: 147; 2000: 105–106). Původ osobního jména ovšem ne vždy vypovídá o národnosti jeho nositele. V Kaunasu však žili Němci a je přirozené, že jejich pojmenování se vyskytují v městských knihách aktů (Kiaupa 2000: 67). Podle historiků byla kaunská luteránská obec od prvních dnů své existence německá (Kiaupa 1977: 14–18; Oksas 2000: 177–210). Již v roce 1544 jsou v knize fojta zmiňováni němečtí písaři z Kaunasu: дан от себе мо писарю немецкому Станиславу (DAT; V₂ 66), Тома неме писа́ (V₂ 66).

Objevují se také další Němci, kteří ve městě žili: Матус Кегуба неме (V₂ 68), z Hanus Niemczem (INSTR; V₂ 55), Pomkcyu němu (DAT; V₂ 59). Protože většina kaunských luteránů byli lidé německé národnosti, bylo by možné od diskuse o utváření jejich příjmení zcela upustit. Z několika důvodů se tak nestane. Především byli tito lidé členy místní měšťanské obce Kaunasu. Od roku 1655 si vydobyli právo na šest míst v městském magistrátu: tři radní a tři konšely. Podíleli se tedy na správě města a tyto osoby jednoduše nelze přehlédnout (Kiaupa 1977: 13–26). Tato obec hrála ve veřejném životě Kaunasu velmi důležitou roli⁹.

Zajímavé je porovnat chronologii vzniku a ustalování příjmení Němců z Kaunasu a obyvatel německých měst. Kromě toho je důležité objasnit, v čem se utváření příjmení kaunských měšťanů německé národnosti podobá utváření příjmení ostatních členů místní kaunské obce a v čem se od něj liší.

2. 1. XVI. století

Po prohlédnutí nejstarších pramenů se ukázalo, že němečtí kaunští měšťané měli příjmení již v první polovině XVI. století. Lze je doložit v zápisech o rodičích a dětech, např.: 1522–1545 famatus Joachim Schotner... omnes cives testame(n)ti olim famati Georgy Schotner (M₁ 133); 1582 honestus Albertus Bytner famati olim Bernati Bytner civis caunen(sis) filius (V₇ 369); 1580 pan Frydrich Bidner ławnik matki swei paniei Bernatowei Bitnierowny burmistrzowei kowien[kiey] (V₇ 18); 1562–1564 uthcziwÿ Jan Korczak ojca swego niebo[es]cika Friderica Korczaka burmitrza kowien[skie-go] (V₅ 157); 1583–1591 hon(esta) Anna Korczakowna Szmicowa Georgi Korcsak fratris sui (M₄ 693) – 1583–1591 hon(esta) Anna Georgy Korczak scabinus caunensis filia legittima (M₄ 632).

Lze předpokládat, že příjmení se objevuje v označeních bratrů a otce se synem, např.: 1564 uthcziwÿ Gregier Heyn Floryana Heyna brata swe(go) (V₆ 27); 1583–1591 ho(nestus) Georgius et Michael Flancy cives (M₄ 58).

Stejně jako u ostatních obyvatel Kaunasu se i v označeních Němců vyskytují dvě obecná osobní jména, např.: 1567–1568 uthcziwa pani Malgorata Jacubowa Sulczowa (V₆ 225), její manžel

⁹ Išsamesnę darbų apžvalgą apie Kauno evangelikus liuteronus žr. Oksas (2000: 177–210).

136 |

ALMA RAGAUSKAITĖ

– roku 1553 Jakub Schulcz, starosta kaunský (Gen; V₄ 162); v letech 1568–1572 f(ama-tus) d(ominus) Wolfgang Nimpcy, konšel kaunský (M₃ 12), jeho manželka – roku 1580 měšťanka kaunská paní Benigna Wolf Niemczowa (V₇ 121).

Obtížněji lze hodnotit případy, kdy vedle sebe zapsaní příslušníci téže rodiny nemají stejné osobní jméno, např.: v letech 1522–1545 Dorothea uxoris olim Petri Heyn aurificis caunen(sis) (M₁ 151); v letech 1522–1545 famat(us) domi(nus) Erhardus Szlegel honeste Anne uxoris (M₁ 414); roku 1545 pan Fredrich Corczak jam od siebie y od zony swej panyey Anni (V₇ 54); roku 1545 stawetny pan Andrzej Schulcz swoje małzonką panią Barbarą (V₃ 44); v letech 1562–1564 uthciwej paniey Małgorzati wdowy nieboszcika pana Ewarda Berkmana burmiftrza (V₅ 292); roku 1583 honesta Helizabeta famati d(omi)ni Bernati Bythner consulis caunen(sis) coniuga (V₇ 306); v letech 1568–1572 honesta Anna coniuga Georgy Demers (M₃ 20); roku 1581 famatus Lucas Eggi­erth cum Anna coniuge sua (V₇ 219); roku 1561 pany Barbara niebosczyka Erasmuſa Heyna małzonka (V₅ 8); v letech 1568–1572 honesta Barbara olim Joannis Hon relicta coniunx (M₃ 90); roku 1582 hon(esta) Catherina olim Klaus Kierſtin relicta vidua (V₇ 266); v letech 1568–1572 honesta Catharina quonda Georgy Knebelis civ(is) caunen(sis) relicta (M₃ 32); roku 1561 pani Zophia pana Michala Schimbella małzonka (V₅ 63); v letech 1583–1591 hon(estatus) Andreas Syram civis caunen(sis), jeho manželka – Margareta Lunikowna (M₄ 514); v letech 1583–1591 famatus domi(nus) Georgius Szeper coniugis sua Catharina Korczakowna (M₄ 293) a další.

V těchto příkladech je nejzřetelněji patrné, že bez společného osobního jména, tj. příjmení, byli zapisováni i lidé zaujímající ve společnosti vysoké postavení. Jak již bylo řečeno, Litevci z vyšších vrstev měli v té době dědičná antroponyma. Tato okolnost ukazuje, že ve zde uvedených případech společná osobní jména s největší pravděpodobností jednoduše nebyla zaznamenána. Lze se dokonce domnívat, že vdané ženy byly pojmenovávány podle otce při dodržení určité pravopisné tradice. Možná ji upevňovaly také různé dobové soubory formulací pro zápisy do městských soudních spisů (Jablonskis 1979: 222).

To jen potvrzuje předchozí domněnku, že alespoň některé z takových případů nesvědčí o neexistenci příjmení. Zřejmě je skutečně způsobily rozdíly ve způsobu pojmenovávání, písařská tradice, kterou měli cizojazyční písaři, a podobně (Jablonskis 1979: 222). K. Jablonskis tvrdil, že písaři vedoucí knihy městských aktů nejen výborně ovládali jazyk, v němž psali, ale měli také v tomto jazyce sestavené soubory formulací pro různé druhy aktů (tamtéž). Těmito formulacemi se bezpochyby řídili i při zapisování obyvatel Kaunasu, jejich manželek a dětí.

2.2. XVII. století

V pozdějších zápisech, tj. ze XVII. století, byly zaznamenány případy pojmenování, v nichž jsou Němci zapsáni s příjmením i bez něj. Nejčastěji jsou tyto osoby zapisovány s příjmením. Stejné osobní jméno rodiče a dítěte se objevuje například v těchto případech: honorati d(omi)ni Friderici Freyer scabini, jeho dcery – Anna, Dorothea et Catharina Freyerowna (MS₁ 189); Petry Fux filiy famati d(omini) Christophori Fux civis caunen(sis) (S₃ 563); famatum Petrum Fux, jeho dcera – famata Anna Fuxowna (S₃ 183); pan Heliaſz Helchner uczciwa pani Barbara Helchnerowa mieczka kowien­ska matka iego po nieboszczyku Filipie Helchneru oycu iego pozostałei (V₉ 140).

KAUNO MIESTIEČIŲ PAVARDŽIŲ FORMAVIMASIS

137

Existují případy, kdy jsou manžel a manželka zapsáni se stejným příjmením, např.: famata d(omi)na Anna Wefselowna Hennigowa famati d(omini) Joannis Hennig civis et negotiatoris caunensis (S₃ 44); p(ana) Jana Naugarda racvy kowien(skiego) y Doroty Wefelowny Naugardowey (S₃ 473); honorat(us) d(omi)n(us) Petrus Peterson scabinus caunen(sis) et honorata d(omi)na Ursula Hoffmanowna Petersonowa coniugibus (MS₁ 160); Jakub Szenfeld y Anna Naugardowna Szenfeltowa obywatele miasta Kowna (S₃ 342).

Jiní manželé mají dvě společná osobní jména, např.: famata Barbara Urbanowiczowna Albrychtowa Beynartowa, její manžel – famat(us) Albrycht Beynart (S₃ 361); Reinholdowa Jansonowa et [...] Reinholdum Janson civis caun(ensis) (S₁ 20); famat(us) d(omin)us Joannes Kinner civ(is) et negotiator caun(ensis) jako opiekun paniey Anny Forchontowney Jannowey Kinerowey małżonki swey (MS₁ 239); uczciwy Tomasz Kop tutejszy bywszy szklarz y uczciwa Anna Niszowna Thomaszowa Kopowa małżonkowie (MS₁ 60); Tomafz Langans y Anna Jachym Wolkowna Tomafzowa Langanfowa małżonkowie mieszczanie (S₃ 528).

Na jednom místě mají titíž manželé jedno společné osobní jméno, na jiném dvě, např.: panu Andrzejowi Harderowi aptekarzowi kowien(skiemu) y małżonce onego paniey Giertrudzie Peterfenownie Harderowey (DAT; MS₁ 74) – panu Andrzejowi Harderowi mieśczaninowi kowien(skiemu) i małżonce onego paniey Giertrudzie Peterfenownie Andrzejowey Harderowey (DAT; MS₁ 81) a další.

Stejné příjmení mají také bratři: p(ana) Frydrycha Freyera ławnika, Reinholda Freyera bracia mieszczan (GEN; MS₁ 37); bratankowi memu Thomasa Freza, Pawłowi Frezowi mieszczaninowi kowien(skiemu) (S₂ 194).

Stejně jako v zápisech ze XVI. století může společné osobní jméno chybět, např.: sławetny pan Jerzi Alert mieszczanin kowień(ski) z małżonką swą Dorotą Eggertowną (VSM 238); hon(esta) Barbara Felgerowna olim Henrici Banth civis et negotiatoris caunen(sis) derelicta vidua (S₂ 195); famata domina Dorothea Kalawowna famati olim domini Benedicti Feyzak civis caunen(sis) derelicta vidua (MS₁ 473); Anna Hans Butgierowna małżonka pomienionego pana Thomasa Freza mieszczanie kowieńscy (S₂ 193); Dorotea olim Joannis Hoffman consulis caunen(sis) derelicta vidua (S₂ 32); hon(esta) Elizabetha Rumfeltowna olim Gaspari Hoffman derelicta vidua (S₁ 121); hon(estus) Hanusius Jung sutor caunen(sis) et hon(esta) Zophia Szpernikowna coniuges (S₂ 222); hon(esta) Barbara Foltynbekierowna, její manžel – fam(ati) olim Friderici Korczak civis caunen(sis) (S₁ 257); fam(atus) Nicolai Kruz civis et negotiatoris caunen(sis), jeho manželka – Petronelle Dyonizowna (S₂ 230); honor(ata) olim Clara Policzanka, její manžel – Joanis Litkie civis caunen(sis) (S₂ 230); fam(atus) Chriſtofor Peterſen et Helijabeth Tydmansdorfnie coniugis civibus (S₂ 105); fam(atus) Hanufius Teyfer civis et chirurgus caunen(sis) et Anna Kallow­na coniuges (S₂ 101); hon(estus) Thobia Wasergraf et Brigita Gabriel Langowa civibus (S₁ 28); Hanufii Zagier aurifex caunen(sis), jeho manželka – Barbara Betkierowna (S₂ 79).

2. 3. 18. století

Všichni lidé označení v 18. století osobními jmény germánského původu mají příjmení. Ta se objevují v označeních manželských párů, např.: uczciwym Johanowi i Elżbiecie Dytry

138 | ALMA RAGAUSKAITĖ

učitele řemesla truhlářského (DAT; AI₈ 1025); páni Jan a Bogumiła z Kantelow Faberowie, radní města Kowna, manželé (AI₇ 657); váženým Janowi Frydrychowi i Barbarze z Mertensnow Fahrenholtzom, manželům, mistrům řemesla soustružnického cechu kowien(skiego) (DAT; AI₇ 216); Henrykowi i Johannie z Rhodow Fergiellom, kupcům města Kowna (DAT; AI₁₁ 300); váženým Krzysztofowi i Maryi Erdmuty z Ratawow Fo[som, manželům a mistrům tkadlecského řemesla (DAT; AI₇ 353); urozený pán Michaelem Freylich, jehož manželka – Elisabetham Rozenberkowna Freilichowa, manželé, usedlíci (AI₁ 37); pánů Jana a Barbary z Reymerow Fuxow, občanů města Kowna (GEN; AI₁₁ 226); Janowi Chrystyanowi i Annie z Ottow Gatermanom (DAT; AI₇ 617); Jerzy i Anna Barbara Helmowie, mistři koželužského řemesla (AI₁₁ 93); pana Krzysztofa Hofmana, radního města Kowna, a samotné paní Anny Dorothy Farenheytowny Krzysztofowey Hoffmanowey, manželů (GEN; AI₁ 76); urozený pán Ernestus Fridericus Kienich[z]teten, občan cauuen(sis), jehož manželka –urozená paní Anna Dorota Kienich[z]etowa (AI₄ 13); vážení páni Jan Kiner a jeho manželka Anna Forchuntowna Kinerowa, občané kowienskie (AI₅ 10); váženým Andrzeiem a Katarzyną z Stankiewiczow Millerami, mistrům tkadlecského řemesla a občanům kowienským (AI₁₁ 270); váženým Janowi Krzysztofowi i Maryi Giertrudzie Szreterom, manželům a mistrům řemesla soustružnického (DAT; AI₉ 499); váženým Krystyanowi i Eleonorze Sztruzom, mistrům zámečnického řemesla (DAT; AI₈ 659); pana Jana Bernarda Szwarca, chirurga kowien(skiego), a samotnou paní Elżbietę Zelmerownę Szwarcową, manželů (AI₃ 160); pánů Jana a Anny z Konartow Walterow, občanů kowienských, manželů (AI₆ 124).

Shrneme-li, lze říci, že německé obyvatelstvo Kaunasu, stejně jako litevská šlechta, mělo příjmení již na počátku 16. století. Němečtí antroponomastici nemají jednotný názor na přesnější dobu vzniku a ustálení měšťanských příjmení. V. Fleischeri s, H. Naumann uvádějí, že se příjmení začala objevovat nejprve ve velkých německých městech kolem 12. století. Ve 14.–15. století již měla příjmení většina měšťanů (Fleischer: 12–15; Naumann 1987: 12–15). Materiál zkoumaných pramenů svědčí o tom, že někteří němečtí obyvatelé Kaunasu přišli z jiných německých měst a později se stali kaunaskými měšťany. To jen potvrzuje předchozí tvrzení, že tito cizinci měli příjmení jistě již v první polovině 16. století¹⁰.

Zda byl člověk zaznamenaný v každém jednotlivém případě osobním jménem germánského původu skutečně Němcem, nelze určit. V prohlédnutých matrikách křtů, oddavek a úmrtí kaunaského kostela sv. Petra a Pavla (dnešní katedrální baziliky) se vyskytují také osobní jména germánského původu. Objevují se i v matrice oddavek z let 1732–1798¹¹, např.: Jacobus Wacht (JUNGTK 3)¹², Michal Kreycer (JUNGTK 4), Josephus Rex (JUNGTK 5), Joannes Speyzer (tamže) atd. Několik dalších se nachází také v matrice úmrtí téhož kostela z let 1763–1791¹³:

₁₀ Více o německé luteránské komunitě žijící v Kaunasu v 16.–18. století viz Kiaupa (1977: 13–26; 1988: 28; 2000: 67).

₁₁ F. 669. Ap. 1. B. 2.

₁₂ Číslo v závorkách označuje stránku církevní matriky, na níž je daná osoba zmíněna.

₁₃ F. 669. Ap. 1. B. 3.

KAUNO MIESTIEČIŲ PAVARDŽIŲ FORMAVIMASIS

139

Jacobus Rexa (MrtK₁ 23), Joannes Kieyzer (MrtK₁ 18), Joannes Ofman (MrtK₁ 15). Osoby s takovými příjmeními mohly být německé národnosti. Dokládají to následující příklady nalezené v matrice zemřelých z let 1791–1827: Jerzy Zyffert Felczer niemiec żonaty z Miaſta Kowna (MrtK₂ 22); Francįek Harain Niemiec wdowiec (MrtK₂ 30); Jan Wulf z Niemieckiey Religy (MrtK₂ 53). Tito obyvatelé Kaunasu se zřejmě považovali za katolíky, protože uzavírali sňatky a byli pohřbíváni podle předpisů této konfese.

Jak již bylo uvedeno, ve druhé polovině 17. století měli všichni obyvatelé Kaunasu příjmení. To však v žádném případě neznamená, že v té době již byla definitivně ustálena. Vzhledem k tomu, že litevská osobní jména byla zapisována v nelitevských textech, je stabilizaci příjmení obyvatel Kaunasu poměrně obtížné posoudit. Jak ukazuje další vývoj těchto příjmení, probíhala nepřirozeně a nahodile.

Písaři zachytili poměrně přesně řadu příjmení obyvatel Kaunasu z 16.–17. století. Byla zapisována s litevskými koncovkami, litevskými patronymickými příponami apod. To umožňuje předpokládat, že litevština byla ve veřejném životě Kaunasu široce užívána (Lebedys 1976: 28; Jablonskis 1979: 219–220; Kiaupa 2000: 66–92). Již roku 1540 nařídil Zikmund Starý používat u kaunaských soudů litevštinu (Kiaupa 2000: 89). Lze se domnívat, že písaři, například u soudu vojvody, mohli litevsky také rozumět. Kanceláře městského vojvody, rady a lavického soudu v Kaunasu však své knihy, v nichž byli zaznamenáni měšťané, vedly nikoli v litevštině, ale ve staré běloruštině, polštině, latině a částečně v němčině. Osobní jména obyvatel Kaunasu tedy byla polonizována, germanizována, latinizována apod. Již ustálené příjmení téže osoby tak mohlo být v různých listinách téhož spisu různě pozměněno či značně zkomoleno. Nemalý vliv na to měla také mluvená řeč. Litevské podoby osobních jmen užívané v živém jazyce byly v soudních aktech nezřídka nahrazovány ekvivalenty se slovanskými patronymickými příponami -evič nebo -ovič. Užívání různých jazyků bránilo ustálení psané podoby příjmení. Forma příjmení často závisela také na osobě, která dokument sepsala. Historické prameny proto obsahují množství variant příjmení. Na některé případy kolísání příjmení měšťanů upozornil také J. Oksas, který zkoumal dějiny tohoto města (Oksas 2000: 183). O dalším ustalování již vytvořených příjmení obyvatel Kaunasu je tedy třeba pojednat samostatně.

Z uvedeného lze předpokládat, že příjmení většiny měšťanů v Litvě se ustálila později než příjmení šlechty¹⁴. Příjmení šlechticů se začala objevovat již v 15. století a intenzivně se utvářela v 16. století i později (Maciejauskienė 1991: 112). Lze připomenout také některé historické okolnosti. Šlechtici byli občany státu a podíleli se na jeho správě, proto jejich příjmení musela být právně uznána a zapisována jednotně, nebo alespoň jednotněji. Měli značný majetek, a proto potřebovali mít příjmení v jednotné podobě. Šlechticům zvlášť záleželo na péči o genealogii svého rodu apod. Měšťané byli z hlediska majetkového postavení méně zámožní než šlechtici. Status jejich příjmení zpravidla stvrzovaly dokumenty příslušného města. Z těchto důvodů pro ně nebyla jednotnost vlastního příjmení tak důležitá. Měšťané neměli občanská práva přinejmenším až do ústavy z 3. května 1791¹⁵. Městský zákon zahrnutý do této ústavy-

¹⁴ Je škoda, že se nedochovaly původní městské knihy listin z konce 15. století. Takový antroponymický materiál by umožnil toto tvrzení upřesnit.

¹⁵ Plačiau apie tai žr. Glemža (1998: 43–69).

140

ALMA RAGAUSKAITĖ

měšťanům, kteří vlastnili značný nemovitý majetek, přiznal práva, jež je stavěla na roveň šlechtě. Bylo jim dovoleno získat šlechtický status. Tato ústava byla v životě měst velmi významnou událostí. Stručně řečeno, nové zákony vytvořily jednotné městské právo (Glemža 1998: 47–8; 2000: 211–214). Tyto historické okolnosti bezpochyby nemohly mít větší vliv na vznik měšťanských příjmení. Pouze ukazují, že příznivé podmínky pro ustálení stálého příjmení se u šlechty vytvořily mnohem dříve než u měšťanů.

Příjmení rolníků se podle názoru V. Maciejauskienė začala sporadicky objevovat až na samém konci 16. století a většina z nich vznikla v 17. století. Autorka uvádí, že v 18. století již byla definitivně ustálena (Maciejauskienė 1991: 112). Údaje pojednané v tomto článku ukazují, že již v první polovině 16. století měli Němci a Litevci v Kaunasu dědičná osobní jména. Ve druhé polovině 17. století měli příjmení nepochybně příslušníci všech vrstev měšťanského stavu. Poté lze sledovat stabilizaci příjmení, která pokračovala přibližně až do konce 18. století.

ZÁVĚRY

1. Analýza 12 000 pojmenování obyvatel Kaunasu z 16.–18. století ukázala, že příjmení vznikala v jednotlivých místních skupinách měšťanské komunity v různou dobu.

2. Nejdříve vznikla příjmení bohatých měšťanů. Již v první polovině 16. století měli příjmení obyvatelé Kaunasu s vyšším společenským postavením a také osoby zapisované antroponymy germánského původu (možná příslušníci luteránské obce). Ve druhé polovině tohoto století a v první polovině 17. století měly jednotné dědičné antroponymum již některé osoby ze středních i nižších vrstev měšťanského stavu.

3. Kniha lavického soudu z let 1662–1673 a knihy magistrátu a lavického soudu z let 1683–1773 a 1686–1776 ukazují, že příjmení již měla v zásadě většina obyvatel Kaunasu.

4. Porovnání údajů o vzniku a ustalování příjmení šlechty a rolnictva s dobou utváření příjmení obyvatel Kaunasu ukázalo, že měšťanská příjmení vznikla dříve než rolnická, avšak později než šlechtická. Předpokládá se totiž, že šlechtická příjmení existovala již v 15. století, načež se intenzivně utvářela v 16. století i později. Rolnická příjmení se začala sporadicky objevovat až na samém konci 16. století, poté se velmi rychle utvářela v 17. století a jejich vznik byl završen v 18. století. Naproti tomu Němci žijící v Kaunasu a Litevci z Kaunasu (elita) měli v první polovině 16. století nepochybně dědičná osobní jména. Ve druhé polovině 17. století měli příjmení příslušníci všech vrstev měšťanského stavu. Jejich stabilizace pokračovala i v 18. století.

PRAMENY¹⁶

Knihy institucí samosprávy města Kaunas

A₁ – kniha zápisů aktů z roku 1693. Oddělení rukopisů Vilniuské univerzity (dále jen VUBRS). F. 7. B. 13868, 1.

A₂ – kniha zápisů aktů z let 1738–1749. VUBRS. F. 7. B. 13868, 2.

¹⁶Uvádějí se rok dokumentu, místo uložení, fond a signatura.

KAUNO MIESTIEČIŲ PAVARDŽIŲ FORMAVIMASIS | 141

AĮ₃ – kniha zápisů aktů z let 1743–1748. VUBRS. F. 7. B. 13868, 3.

AĮ₄ – kniha zápisů aktů z let 1749–1753. VUBRS. F. 7. B. 13868, 4.

AĮ₅ – kniha zápisů aktů z let [1747], 1757–1762 [1768]. Státní historický archiv Litvy (dále jen LVIA). F. SA. B. 13870.

AĮ₆ – kniha zápisů aktů z let 1763–1773. LVIA. F. SA. B. 13871.

AĮ₇ – kniha zápisů aktů z let 1771–1781. LVIA. F. SA. B. 13872.

AĮ₈ – kniha zápisů aktů z let 1780–1784. LVIA. F. SA. B. 13873.

AĮ₉ – kniha zápisů aktů z let 1781–1788. LVIA. F. SA. B. 13874.

AĮ₁₀ – kniha zápisů aktů z let 1789–1792. LVIA. F. SA. B. 13877.

AĮ₁₁ – kniha zápisů aktů z let 1796–1798. LVIA. F. SA. B. 13877.

AKA₁ – popis archivních knih z let 1779–1781, 2. LVIA. F. SA. B. 18657.

AKA₂ – popis archivních knih z let 1788–1809. LVIA. F. SA. B. 18653.

B₁ – kniha purkmistra z let 1779–1780. LVIA. F. SA. B. 19625.

B₂ – kniha purkmistra z let 1780–1785. LVIA. F. SA. B. 19622.

L₁ – kniha soudu lentvajcia z let 1754–1759. LVIA. F. SA. B. 19588.

L₂ – kniha soudu lentvajcia z let 1755–1763. LVIA. F. SA. B. 19592.

L₃ – kniha soudu lentvajcia z let 1763–1765. LVIA. F. SA. B. 19602.

L₄ – kniha soudu lentvajcia z let 1768–1771. LVIA. F. SA. B. 19596.

L₅ – kniha soudu lentvajcia z let 1771–1773. LVIA. F. SA. B. 19599.

L₆ – kniha soudu lentvajcia z roku 1773. LVIA. F. SA. B. 19601.

L₇ – kniha soudu lentvajcia z let 1773–1775. LVIA. F. SA. B. 19605.

L₈ – kniha soudu lentvajcia z let 1775–1776. LVIA. F. SA. B. 19606.

L₉ – kniha soudu lentvajcia z let 1776–1778. LVIA. F. SA. B. 19607.

L₁₀ – kniha soudu lentvajcia z let 1778–1781. LVIA. F. SA. B. 19627.

L₁₁ – kniha soudu lentvajcia z let 1780–1781. LVIA. F. SA. B. 19610.

M₁ – kniha magistrátu z let 1522–1545. VUBRS. F. 7. B. 13838.

M₂ – kniha magistrátu z let 1555–1564. VUBRS. F. 7. B. 13843.

M₃ – kniha magistrátu z let 1568–1572. VUBRS. F. 7. B. 13848.

M₄ – kniha magistrátu z let 1583–1591. VUBRS. F. 7. B. 13850.

M₅ – kniha magistrátu z let 1604–1610. VUBRS. F. 7. B. 13856.

M₆ – protokoly ze zasedání magistrátu z let 1752–1786. LVIA. F. SA. B. 19587.

M₇ – kniha zasedání magistrátu z let 1786–1796. LVIA. F. SA. B. 19560.

MS₁ – smíšená kniha z let 1683–1773: protokoly ze zasedání magistrátu, protokoly a akty soudů magistrátu a laických soudců. VUBRS. F. 7. B. 13867.

MS₂ – smíšená kniha z let 1686–1776: protokoly ze zasedání magistrátu, protokoly a akty soudů magistrátu a laických soudců. VUBRS. F. 7. B. 13867.

MV – smíšená kniha magistrátu a fojta z let 1603–1629. VUBRS. F. 7. B. 13855.

S₁ – kniha laických soudců z let 1610–1622. VUBRS. F. 7. B. 13861.

S₂ – kniha laických soudců z let 1622–1640. LVIA. F. SA. B. 13863.

S₃ – kniha laických soudců z let 1662–1673. VUBRS. F. 7. B. 13865.

SV₁ – kniha soudu laických soudců a fojta z let 1758–1762. LVIA. F. SA. B. 19589.

SV₂ – kniha soudu laických soudců a fojta z let 1763–1767. LVIA. F. SA. B. 19593.

V₁ – kniha fojta z let 1542–1544. LVIA. F. 166. Ap. 2. D. 14.

V₂ – kniha fojta z roku 1544. VUBRS. F. 7. B. 13839.

142 | ALMA RAGAUSKAITĖ

V₃ – kniha rychtáře z roku 1545. VUBRS. F. 7. B. 13840.

V₄ – kniha rychtáře z let 1551–1555 [1593]. LVIA. F. SA. B. 13842.

V₅ – kniha rychtáře z let 1561–1565. VUBRS. F. 7. B. 13846.

V₆ – kniha rychtáře z let 1564–1569. VUBRS. F. 7. B. 13847.

V₇ – kniha rychtáře z let 1580–1584. VUBRS. F. 7. B. 13849.

V₈ – kniha rychtáře z let 1587–1591. VUBRS. F. 7. B. 13851.

V₉ – kniha rychtáře z let 1606–1608. VUBRS. F. 7. B. 13859.

VSM – smíšená kniha rychtáře, přísežných konšelů a magistrátu z let 1608–1616. VUBRS. F. 7. B. 13860.

Církevní knihy

JungtK – matrika oddaných farního kostela sv. Petra a Pavla v Kaunasu z let 1732–1798. LVIA. F 669. Ap. 1. B. 20.

MrtK₁ – matrika zemřelých farního kostela sv. Petra a Pavla v Kaunasu z let 1763–1791. LVIA. F. 669. Ap. 1. B. 3.

MrtK₂ – matrika zemřelých farního kostela sv. Petra a Pavla v Kaunasu z let 1791–1827. LVIA. F. 669. Ap. 1. B. 62.

LITERATŪRA

Bubak, J. 1986: Proces kształtowania się polskiego nazwiska mieszczańskiego i chłopskiego, Kraków: Nakładem Uniwersytetu Jagiellońskiego.

Fleischer, W. Die deutschen Personennamen. Geschichte, Bildung und Bedeutung, Berlin: Akademie-Verlag.

Glemža, L. 1998: Kaunas miestiečių sąjūdyje (1789–1791). Kauno istorijos metraštis 1, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas, 43–69.

Glemža, L. 2000: Geros tvarkos komisijos kūrimo Kaune 1786 m. dokumentai. Kauno istorijos metraštis 2, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas, 158–163.

Instrukcija 1953 = Instrukcija wydawnicza dla źródeł historycznych od XVI do połowy XIX wieku, Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich.

Jablonskis, K. 1979: Istorija ir jos šaltiniai, Vilnius: Mokslas.

Kiaupa, Z. 1973: Kauno miesto senojo archyvo likimas. Lietuvos TSR mokslų akademijos darbai. A serija 2 (43), 125–140.

Kiaupa, Z. 1977: Kovos tarp liuteronų ir katalikų Kaune iki XVIII a. vidurio. Religinės kovos ir erezijos Lietuvoje 4, Vilnius: Mintis, 13–26.

Kiaupa, Z. 1988: Kauno miesto vaitas ir jo aktų knygos XVI–XVII a. pirmojoje pusėje. Lietuvos miestų istorijos šaltiniai, Vilnius: Mokslas, 25–46.

Kiaupa, Z. 1991: Šiaulių gyventojų kaita ir pastovumas XVII–XVIII a. Šiaulių miesto savivaldai 200. Respublikinės istorikų mokslinės konferencijos tezės. 1991 m. lapkritis, Šiauliai: Titnagas, 3–4.

Kiaupa, Z. 2000: Kauno vaito XVI a. vidurio knygos prabyla lietuviškai. Kultūrų sankirtos, Vilnius: Diemedžio leidykla, 66–92.

Lebedys, J. 1976: Lietuvių kalba XVII–XVIII a. viešajame gyvenime, Vilnius: Mokslas.

Maciejauskienė, V. 1983: Lietuvių antroponiminė sistema iki XVI a. Lietuvos TSR mokslų akademijos darbai. A serija 3 (84), 122–131.

Maciejauskienė, V. 1987: Lietuvių pavardžių stabilizavimosi ypatumai XVIII–XIX a. Lietuvos TSR mokslų akademijos darbai. A serija 4 (101), 113–122.

Maciejauskienė, V. 1991: Lietuvių pavardžių susidarymas, Vilnius: Mokslas.

Maciejauskienė, V. 1997: Lietuvių pavardžių lyčių varijavimas XIX amžiuje. Lituanistica 2 (30), 71–88.

Naumann, H. 1987: Familiennamenbuch, Leipzig: Bibliographisches Institut.

Oksas, J. 2000: Buvusios Kauno evangelikų-liuteronų bažnyčios bei parapijos pastatų komplekso (senamiesčio 14 kvartalo) istoriniai tyrimai. Kauno istorijos metraštis 2, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas, 177–210.

KAUNO MIESTIEČIŲ PAVARDŽIŲ FORMAVIMASIS | 143

Pakszys, T. 1983: Nazwiska rosyjskie XV–XVII w. (na podstawie akt prawnych). Wrocław: Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego.

Ragauskaitė, A. 1999: XVI a. II pusės Kauno miestiečių lietuviškos kilmės asmenvardžiai. Lietuvių kalbotyros klausimai 41, 145–158.

Ragauskaitė, A. 2000: XVII a. pirmosios pusės Kauno miestiečių asmenvardžių kilmė. Lietuvių kalbotyros klausimai 43, 93–110.

Wolff, A. 1957: Projekt instrukcji wydawniczej dla pisanych źródeł historycznych do połowy XVI wieku. Studia źródłoznawcze 1, 155–181.

Zinkevicius, Z. Lietuvių antroponimika. Vilniaus lietuvių asmenvardžiai XVII a. pradžioje, Vilnius: Mokslas.

Alma Ragauskaitė Lietuvių kalbos institutas Antakalnio g. 6, 2055 Vilnius, Lietuva [email protected]

Gauta 2001 08 23