92
ACC JOURNAL 2022, Volume 28, Issue 3 DOI: 10.15240/ ul/004/2022-3-009
ZOBRAZOVÁNÍ MODERNÍ ŽENY A MOTIV SEBEOBĚTOVÁNÍ V NOVÉ VIETNAMSKÉ
LITERATUŘE
Julie Lien V bko á1; Michal Schwa z2
Masa yko a uni e zi a, Filozo ická akul a, Seminář ie namských s udií,
A ne No áka 1, 602 00 B no, Česká epublika
e-mail: 1[email p o ec ed]; 2[email p o ec ed]z
Abs ak
V om o článku k an opologii sociálních z ahů e Vie namu oz íjíme p ezen aci z li e á ní
kon e ence e Španělsku pod i ulem „New Fo ms o De o ion and Sel -Sac i ice o Beau i ul
Women in he Vie namese Roman ic Li e a u e o Tự lực ăn đoàn“. Téma sebeobě o ání
ženských h dinek li e a uře pomáhá os ě li , jak se au o i a i ní no my adiční ie namské
společnos i upla ňují in e akci s li y západní kul u y. P oblema iky se do ýkáme e d ou
o inách: na ú o ni his o ických změn a e lexi li e á ního hnu í Tự lực ăn đoàn. Nejdří e
cha ak e izujeme celé li e á ní hnu í. Po předs a ení spiso a elů a jejich ypických h dinů se
sous ředíme na jednoho au o a: Khái Hưnga a hla ní ysy jeho díla. V komen áři se ěnujeme
obsahu jeho no ely „Vp os řed ja a“. Cha ak e is ikou hla ní h dinky se snažíme yloži
pos a ení žen e ie namské li e a uře a společnos i koloniálního období. Ta z cadlí silné
sociální enze. Li e á ní o ba nakonec ýznamně přispěla k lepšímu nímání a nakonec i
pos a ení žen e ie namské společnos i.
Keywo ds
Con empo a y Vie nam; Social no ms; Role o women; Roman ic li e a u e; Mode niza ion.
Ú od
Východiskem ie namské společnos i období přelomo ých změn byla silná adice
pa ia chálního sys ému a polygamních z ahů u boha ších [1]. Sociální z ahy z d uhé s any
o li ňo aly i s opy ma ia chá u, k e é jsou u Vie namců bezpečně doloženy. Příchod
mode ni y a e opské ědy měl na ie namské au o y éž ýznamný li . Sou isející no é
sociální změny způsobily ý azné kul u ní laky. Au oři li e á ní skupiny Tự lực ăn đoàn [2]
byli p incipu nacionalis y a při ozeně pa řili k in elek uální eli ě. Jejich mode ní zaměření
ím již ale nebylo sluči elné s le ico ým adikalismem. To o nas a ení je nakonec u hlo do
kon lik u jak s ancouzskou koloniální sp á ou, ak se zásado ějšími skupinami nacionalis ů.
S opy šech ěch o laků se dají jejich dílech bezpečně iden i iko a a lze p o o ys ě li
jejich příčiny dobo ých okolnos ech. Současně je šak důleži ý aké nadčaso ý ozmě
li e á ních obsahů.
V p ní čás i příspě ku se zabý áme au o y li e á ního hnu í, jejich přehledem, osobním
pozadím a his o ickým okolnos em, k e é o mo aly ie namskou li e a u u.
Cha ak e izujeme aké cíle naší li e á ní skupiny. V následujících čás ech se pos upně
zabý áme ži o em a dílem Khái Hưnga. Dále se zaměřujeme na jeho no ely a popisujeme
mo i y, k e é zakompono al do no ely Vp os řed ja a ( ie namsky Nửa chừng xuân). Po é se
sous ředíme na li e á ní s a egie, jak Khái Hưng píše o ženách, a še nakonec dokládáme
příklady z jeho díla. V zá ě u naší li e á ní eseje zmiňujeme, jaký dopad mělo o o hnu í na
ý oj ie namské společnos i.
93
1 Li e á ní hnu í a in elek uální ži o e Vie namu na začá ku 20. s ole í
Tự lực ăn đoàn je jméno, k e é si z olila skupina ie namských au o ů. Jméno má ýznam
„Li e á ní hnu í Vlas ní silou (nebo Vlas ními silami)“. Výs ižněji ýznam oho o jména
sh nuje heslo „Spoléha se na las ní síly“. Li e á ní skupinu s ím o náz em založil oce
1933 li e á ní edak o a spiso a el Nhấ Linh (1906-1963). Spolu-zakládajícími členy byli
ýznamní spiso a elé a no ináři p á ě jako Khái Hưng, k e ý byl d uhou nej ýznamnější
osobnos í. Dalšími členy byli například Nhấ Linho i b a ři Hoàng Đạo a Thạch Lam, nebo
další Nhấ Linho i přá elé Tú Mỡ a Thế Lữ. Členem byl mimo jiné i malíř Nguyễn Cá
Tường. Vie namská kul u a ehdy p ocházela silným ná odním oži ením, p o ože období po
p ní s ě o é álce přineslo no é echnologie a společenský oz oj i do Vie namu. Ve
ie namské společnos i a u řady au o ů o y olalo ysoká očeká ání. Dozo policie
Indočíně a zejména kon ola ze s any koloniálních o gánů bohužel y ářely nadále lak na
ie namský nacionalismus, k e ý byl p o F ancii nežádoucí [3]. Přes o se s asis encí F ancie
založilo několik škol s e opským ypem zdělá acího sys ému. Dop o ázelo je i ydá ání
no in a časopisů, e k e ých se psalo o no ých společenských endech. K ehdejším
nej ýznamnějším li e á ním časopisům pa řily Phong Hóa „Z yky“ (1932-1936) a Ngày nay
„Dnes“ (1934-1939). Au oři přispí ali nejdří e do ěch o časopisů a jejich no ely byly
později publiko ány i jako samos a né knihy.
Ke s ěžejním zámě ům li e á ního hnu í pa řily cíle:
1) posilo ání předs a y, ole a ýznamu indi iduální s obody,
2) šíření é o předs a y a s ním spojo aného sebe ědomí mezi oby a els em a
3) za ádění západní ědy a no ých přís upů i do ie namské li e a u y.
2 His o ický kon ex
Fo ma i ní his o ické událos i om o období podmínilo íce ak o ů. V p ní ře ině
d acá ého s ole í byl Vie nam na jednu s anu izolo án od zcela olných z ahů se
zah aničím. Současně se ale Vie nam a jeho eli a daleko úžeji p o ázala se západní E opou,
zejména s F ancií. Meziná odní izolace ie namské společnos i byla přímým důsledkem
e opské koloniální expanze a ýsledkem ancouzsko-čínské álky, k e á oce 1885
ukončila ie namskou su e eni u ůči Číně. No ě založenou F ancouzskou Indočínu ořil
Laos, Kambodža a ři čás i ehdejšího Vie namu: Tonkin na se e u, Annam e s řední čás i, a
Kočinčína na jihu. S nás upem koloniálního sys ému p ošla ie namská společnos nuceně
no ou sociální s a i ikací: eli y pos upně přišly o poli ický li a na ýznamu získá ali i, co
spolup aco ali s ancouzskou koloniální sp á ou. Jejich dě i například mohly získa zdělání
e F ancii. Nej ýhodnější pos a ení a aké nej yšší příjem měli cizinci. Vie namš í
in elek uálo é p o es o ali p o i no ým poli ickým pořádkům. Silně k i ický ón
ie namských au o ů byl dán ím, že i když byly pů odní ie namské společenské eli y a
ýznamné ody „os obozeny“ od popla nos i ůči Číně, ie namš í císařo é ládnoucí
dynas ie Nguyễn ím e sku ečnos i nezískali žádnou s obodu a mís o ýkonu au onomní
poli iky byli nuceni přijmou oli lou ko ých císařů, k e é e unkci po zo aly ancouzské
úřady. Nesouhlas ie namských císařů byl bez ýjimky násilně po lačen a hned několik císařů
skončilo nuceně exilu. Vie namš í in elek uálo é byli přísně es áni za sebemenší náznaky
o e řené k i iky F ancie a ancouzské sp á y. Čás ie namských nacionalis ů se na začá ku
20. s ole í ješ ě pokusila založi Japonsku s ředisko p o ojenský ýc ik, ale i y o snahy
byly meziná odní ces ou zas a eny. V pozi i ním smyslu byl Vie nam na d uhou s anu lépe
meziná odně p opojen a o nejen ámci Indočíny. Ros oucí poče E opanů, o á ní ý oba,
čás ečná u banizace a li západní kul u y e měs ech, o še mělo li na níma é
ie namské oby a els o, iz kapi ola „Colonial Socie y“ knize [4, s. 169–192]. Velký
ýznam mělo i zdělání a os oucí poč y Vie namců, k eří se aceli se zkušenos í z E opy.
94
Významnou byla z hlediska dalšího li e á ního směřo ání ie namské li e a u y a žu nalis iky
i ces a Nhấ Linhe do F ancie, kde pobý al le ech 1927-1930. Po s ém ná a u do Vie namu
založil hnu í Tự lực ăn đoàn. Všechny y o no é impulzy se p oje ily u ie namských
au o ů, k eří přispí ali do no ě zakládaných no in a časopisů.
3 Cíle li e á ního hnu í a dílo Khái Hưnga
Z pohledu jejich cílů lze působení au o ů li e á ní skupiny Tự lực ăn đoàn edle
pok oko ých snah chápa i jako k i iku a ú ok na adiční z yky ie namské společnos i. Jde
hla ně o kon uciánskou hie a chii sociálních z ahů, jmeno i ě
i) ládce a poddaného,
ii) o ce a syna,
iii) manžela a manželky a
i ) s a ší a mladší osoby.
S a ší a ideálně zkušenější člen se má adičních z azích au oma icky ěši espek u a ě ší
ážnos i. V o odoxním poje í je zapo ězena například jakákoli k i ika nebo odmlou ání.
Au oři no el nicméně ozpo u s ím yk eslují pos a y, k e é y o adiční ole mění. Mladé
dě i jsou například náhle líčeny jako chy řejší než jejich odiče, žena je in eligen nější, silnější
a daleko schopnější, než její manžel. Členo é nízkých sociálních skupin jsou aké například
popiso áni pozi i něji než mocní manda ínš í úředníci.
Ži o Khái Hưnga (1896-1947) byl zasazen do období ý azných sociálních změn.
Zaměřujeme se na něj p o o, že jeho no ely jsou ýjimečné yk eslením ý azných ženských
h dinek. Vě šinu no el Khái Hưng publiko al e 30. le ech. Z níže u edeného seznamu jsou
p ní d ě jeho las ní, naopak ře í a č ou no elu s ejně jako pá é dílo ořící sbí ku
po ídek napsal společně se zaklada elem li e á ní skupiny Nhấ Linhem.
 Hồn bướm mơ iên „Duše mo ýla sní o nesm elnos i“ (1933) – Lan (Ngọc)
 Nửa chừng xuân „Vp os řed ja a“ (1934) – Mai (Lộc)
 Đời mưa gió „Bouřli ý ži o “ (1933) – Tuyế (Chương)
 Gánh hàng hoa „K ě inářka“ (1934) - Liên (Minh)
 Po ídky Anh phải sống „Ty musíš ží “ (1934) – Lạc (Thức)
4 No ela Vp os řed ja a a její pos a y na pozadí doby
No elu Nửa chừng xuân Khái Hưng ydal oce 1934. Známý ie namský li e á ní k i ik
Phan Cự Đệ [5] řadí Khái Hưngo o dílo k „ oz inu ému“ oman ismu. Vie namský
oman ismus zdů azňo al předs a u a ouhu po indi iduální s obodě. To o zaměření bylo
bohužel os ém kon lik u s adičními sociálními z yklos mi. Indi iduální s oboda se zde
ne ýká jen poli iky. V p imá ní osobní o ině ji au oři chápali a p osazo ali jako s obodu
osobních z ahů, konk é ně jako ouhu po indi iduální lásce če ně las ního ýbě u pa ne a.
Ten o dů az byl přík ém kon lik u s p incipem syno ské oddanos i. A když dále au oři ali
na p á u na osobní š ěs í, oci li se e s ře u s kolek i ními impe a i y, k e é jsou základem
ie namské kul u y.
Vý aznými pos a ami no ely jsou například: Mai a Lộc, Huy jako b a Mai, paní Án jako
Lộco a ma ka. Mai má no ele d a mužské c i ele: dok o a Minhe, d uhým je malíř Bạch
Hải. Děj no ely má y o hla ní záple ky: Mai hledá způsob, jak h adi školné p o s ého
dospí ajícího b a a Huy. Seznámí se při om s Locem, k e ého si be e za muže. Sňa ek se ale
odeh aje bez ědomí a souhlasu jeho odičů. S azek p o o není o iciální. To ale zpočá ku Mai
ne í, p o ože Loc při ádí jinou paní mís o s é ma ky Án. Mai nejp e dob é íře o ěho ní,
pak se ale še p oz adí. Do děje s upuje p a á ma ka Án, k e á Loco i namlu í, že ho Mai
95
pod ádí. Loc ma ce u ěří, opouš í Mai a ezme si na přání odičů jinou ženu. Mai po é
dos ane od Loco y ma ky nabídku, aby se p o dod žení sociálních p a idel s ala d uhou
Loco ou manželkou. To ale Mai odmí á, nadále se při om sama s a á o jejich syna. Vlas ní
b a Huy mezi ím s ačí dos udo a , s á á se uči elem. Díky omu pak pomáhá Mai
s ýcho ou dí ě e. Když se k ásná Mai se ká á se s ými dalšími c i eli, nadále při om pokládá
Loca za s ého manžela. Lékaři Minho i například říká, že je daná žena, ať si ji nedobí á.
Minh je po ne zcela o iciálním sňa ku Mai s Locem jejím p ním c i elem. Dalším c i elem je
pak malíř Bạch Hải. Mai ale šechny odmí á a označuje se za danou ženu.
V zá ě ečné kapi ole Loc zno u přichází k Mai a p osí ji, aby se k ní mohl á i , přes ože se
mezi ím na přání odičů oženil s dce ou ysoce pos a eného hodnos áře. Loc dokonce nabízí
Mai, že se k ní á í, ale ona o odmí á s ohledem na s é mo ální zásady, p o ože nechce, aby
k ůli ní opus il manželku, k e ou si zal na přání s ých odičů.
A čím se yznačují podobné ženské pos a y dalších Khai Hungo ých dílech? Hla ní
h dinky (Mai, Lan, Lien, Tuye …) bý ají mimořádně k ásnými a při ažli ými ženami a
ománech je jejich k ása de ailně popiso ána. Mužské pos a y ománu jsou okouzleny
k ásou Mai a její k ásu popisují podobnými yjádřeními. Například Loc řekl Mai: „Jsi k ásná
jako labuť.“ Dok o Minh yjádřil Mai s ůj obdi : „Mai, jen málo žen se ám y o ná.“ Či
malíř Bach Hai složil Mai u o poklonu: „Už jsem hledal mezi olika modelkami, ale dosud
jsem nenašel nikoho ak k ásného, jako js e Vy.“ I ehdejší dobo é módě se os a ně začaly
upla ňo a no é ideály a s anda dy ženské k ásy, k e á byla o li něna endy západní kul u y,
k e á se šířila e ie namských měs ech [6], [7].
Další z láš ní ys díla Khái Hưnga je, že se sous ředí na pos a y a las nos i žen bez ohledu
na jejich sku ečný sociální s a u . Bez ohledu na sociální zařazení je zde žena ždy osobnos í,
k e á ak i ně upla ňuje s ou ouhu po s obodě [8].
Naneš ěs í na zdo y změnám přís upu a myšlení au o ů byla sociální p a idla ehdejší
ie namské společnos i elmi přísná. Mode ní li y a změna poli ických podmínek na nich
ůbec nic nezměnily, přes ože ím znikalo mnoho mezikul u ních laků a řecích ploch. Ta o
ření a laky se bohužel silně p oje ily i osobních zkušenos ech našich au o ů. Mnozí
neunikli opako aným poli ickým pe zekucím. Nej ýmlu nější jsou přímo ažda Khái
Hưnga. A dále sebe ažda, ke k e é přik očil zaklada el hnu í Nhấ Linh, byla jeho případě
ichou o mou p o es u obdobnou sebeupálení p ního z buddhis ických mnichů Thich Quan
Duca e s ejném oce 1963. Ty o d as ické okolnos i posky ují předs a u o kon ex u
podmínek, e k e ých žili au oři é o li e á ní skupiny a s ejné podmínky se p o o obje ují i
jejich dílech. Je příznačné, že ačkoli hla ní pos a y yzd ihují s obodu, au oři samo ní ji
neměli, p o ože okolní společnos i ani nebyla s oboda možná. Sebeobě o ání nebo
k ajním případě i sebe ažda pak byly nejen ob yklou, ale aké jedinou možnou o mou
p o es ního sebep osazení, k e é bylo souladu se společenskými p a idly.
5 Cha ak e is ika hla ní h dinky a ukázky ex u
Nyní se budeme blíže zabý a mo i y obě i pos a y Mai. V ománu Mai není šťas ná,
přes ože je ýjimečně k ásná, při ažli á a in eligen ní. Mai je dce ou chudého učence a
souladu s kon uciánským učením Mai by měla podpo o a s ého mladšího b a a na
s udiích, Mai ak chce učini zcela dob o olně a z lásky ke s ému b a o i, ke zdělání a
s ohledem na přání zesnulého o ce. Raději dá á ne adičně přednos p odeji domu po odičích
před ím, než by se s ala d uhou manželkou. P onáší při om o o yjádření: „Raději bych
zemřela, než bych se s ala d uhou manželkou.“ Tím o s ým ozhodnu ím a i dalším jednáním
a od ážným yjádřením s ého pos oje de inuje oli ženy odlišně od žen adiční ie namské
li e a uře, k e é jsou čas o ocho né přinés jakoukoli oběť p o s ou odinu, če ně např.
96
p odeje sebe sama do o oc í (příkladem může bý ženská pos a a Kieu adičním
ie namském eposu Kieu). Tím o jednáním ak přek ačuje p a idla, k e á jsou jí dik o ána
soudobou společnos í.
Mai přis upuje k sebeobě i, když se k ní Loc po čase ací a chce při om opus i ženu, k e ou
mu yb ali odiče. Mai šak obno ení jejich z ahu odmí á. V ex u ománu Khái Hưng říká:
„Mezi lidmi je jeden d uh ci li ých lidí, k eří aději sami pí, než aby se dí ali na u pení
jiných lidí. A ak aději obě ují o a obě ují am o.“ Na jiném mís ě se o Mai píše, že „p o Mai
je oběť š ěs ím.“ Její ocho a sebeobě i ale není podmíněna lakem společnos i, nýb ž je
ědomou olbou a ýsledkem las ního u ážení a las ních mo álních zásad.
Mai ak o současně obě uje s ou lásku, s é š ěs í „ p os řed ja a s ého mládí“ a čelí pak
mnoha ěžkos em, když sama ycho á á dí ě, aby neo li nila š ěs í jiných. Odmí á ží
s Locem, k e ý se k ní snaží á i . Je zajíma é, že s oboda h dinky zniká i dialogu s jejím
c i elem. Ten, když se p á: „Ch ěl bych se Tě zep a , kým bys eď ch ěla bý ? Nikdy jsem
neslyšel, že bys o sobě ak o mlu ila.“ Khái Hưng pak jako yp a ěč dodá á: „Mai a o o ázka
přek apila. (p o ože) ob ykle dosud nepřemýšlela jen sama o sobě ( j. bez z ahu k jiným).“
[6]
Další ypické yjádření, k e á no ele můžeme nají , je zde přímo přeloženo z ie namského
o iginálu:
Když dos ala nabídku k sňa ku od dalšího c i ele lékaře Minhe, Mai ji odmí la se
slo y: „Pane, kdybych se zno u dá ala, y bys e sku ečně byl manželem, k e ého
bych si ážila. Ale já jsem se již zamilo ala do Loca, a ak již nedokážu nikoho
jiného milo a .“
Minh řekl zklamaně a smu ně: „Paní, pan Loc s Vámi zacházel ak k u ě, jak ho
ješ ě může e milo a ?“
„Pane, eď s ého manžela možná již nemiluji a ani ho již nechci idě , ale jak
jsem říkala, když jsem se již ak o zamilo ala do jednoho člo ěka, ak myslím, že
o je na celý můj ži o , a o i když jsem ep e p os řed s ého mládí.“ [6]
Zá ě
Zá ě em lze říci, že z u edených ci ací je zje né, že ženská pos a a Mai je e s é oli elmi
ak i ní a p á ě a o sku ečnos je zcela no ým p kem e ie namském chápání mezilidských
z ahů. Zdů azňujeme, že na jednu s anu jsou šudypří omná p a idla kon uciánské mo álky
u pok oko ých au o ů chápána jako z čás i nega i ní a přežilá. Na d uhou s anu by byl elký
omyl si mysle , že by au oři op a du zpochybňo ali základní e ické z ahy a nedo knu elné
sociální hodno y. Výsledkem no ých kul u ních impulzů je sebeobě o ání, e k e ém hla ní
ženské pos a y dosahují anscendence. Mění o iž s é zako ení pasi ní oli obě í
sociálních p a idel a posou ají je naopak do ole dominan ních čini elek, k e é samy řídí a
y áří s ůj osud p á ě p os řednic ím sebeobě o ání. H dinky se é o sou islos i s á ají
až mis y sebeobě o ání, ke k e ému plně uží ají s ou k ásu a in eligenci. Těmi o silnými
p os ředky dosahují dominance nad muži. Těm o změnám chápání naš ěs í odpo ídaly i
sku ečné změny e ie namském u ažo ání a li e á ní skupina se ýznamně zasloužila o
ozšíření ěch o no ých hodno do obecného po ědomí. Výsledkem působení li e á ní skupiny
Tự lực ăn đoàn je no ý yp li e á ní úc y k ženám, k e á pomohla o mo a pos a ení žen
nejen e ie namské li e a uře, ale i mode ní a již s obodomyslnější ie namské společnos i.

97
Li e a u a
[1] SCHWARZ, M.: An opologie sociálních z ahů soudobém Vie namu. ACC Jou nal.
2021, Vol. 27, Issue 3, pp. 103–107. ISSN 2571-0613 (Online). ISSN 1803-9782
(P in ). DOI: 10.15240/ ul/004/2021-3-010
[2] LIEN VRBKOVÁ, J.; SCHWARZ, M.: New Fo ms o De o ion and Sel -Sac i ice o
Beau i ul Women in he Vie namese Roman ic Li e a u e o Tự lực ăn đoàn. In: 6 h
In e na ional Con e ence on Language and Li e a u e. Uni e si y o Calab ia,
San ande , 27. 10. 2022. This con e ence is wi hou p oceedings.
[3] SCHWARZ, M.; SRBA, O.: Vie nam éře západních elmocí. Sé ie Spisy Filozo ické
akul y Masa yko y uni e si y, 461. kniha. Masa yko a uni e zi a, B no, 2016.
ISBN 978-80-210-8492-6.
[4] GOSCHA, Ch.: The Penguin His o y o Mode n Vie nam. Penguin Random House,
Uni ed Kingdom, 2017. ISBN 978-0-141-04701-0.
[5] PHAN CỰ ĐỆ: Văn học lãng mạn Việ Nam (1930-1945). NXB Giáo Dục; Hà Nội;
2002.
[6] CONG HUYEN TON NU NHA TRANG: Lo e in Li e a u e: F om Hoang Ngoc
Phach’s To Tam o Khai Hung’s Nua Chung Xuan. P esen ed a he wo kshop on ea ly
mode n Vie namese li e a u e Li e a y Images o Changes in P e-Independen Vie nam.
Ha a d Uni e si y, June 1982. A ailable om WWW: h ps://www.second-
si es.com/nha ang/nuachungxuan.h ml
[7] HLAVATÁ, L.; IČO, J.; STRAŠÁKOVÁ, M.: Slo ník ie namské li e a u y. Lib i,
P aha, 2011. ISBN 978-80-7277-495-1.
[8] PHẠM THỊ THIẾM: Nhân ậ nữ ong iểu huyế của Khái Hưng dưới góc nhìn nữ
quyền luận. (Ženské pos a y Khai Hungo ých ománech z pohledu eminismu / The
Women Cha ac e s in Khai Hung’s No el on Women’s Righ ). Tạp chí Khoa học Đại
học Tân ào. Vol. 6, Issue 18, 2020, pp. 21–26. DOI: 10.51453/2354-1431/2020/400
Mg . Julie Lien V bko á; Mg . Michal Schwa z, Ph.D.
98
THE PORTRAYAL OF MODERN WOMEN AND THE MOTIF OF SELF-SACRIFICE IN
NEW VIETNAMESE LITERATURE
In his a icle, we ollow up on a commen a y on he an h opology o social ela ions in
con empo a y Vie nam. The opic was p esen ed a a li e a y con e ence in Spain unde he
i le “New Fo ms o De o ion and Sel -Sac i ice o Beau i ul Women in he Vie namese
Roman ic Li e a u e o Tự lực ăn đoàn”. The heme o he sel -sac i ice o he oines in
li e a u e helps o illumina e how he au ho i a i e no ms o adi ional Vie namese socie y
in e ac wi h he in luences o Wes e n cul u e. The issue is ouched upon a wo le els: a he
le el o his o ical change and in e lec ion o he “Tự lực ăn đoàn” li e a y mo emen . Fi s ,
we cha ac e ize he li e a y mo emen as a whole. A e in oducing he w i e s and hei
ypical he oes, we ocus on one au ho : Khái Hưng, and he main ea u es o his wo k. In he
commen a y, we discuss he con en o his no el In he Mids o Sp ing. By cha ac e izing he
p o agonis , we y o in e p e he posi ion o women in Vie namese li e a u e and socie y
du ing he colonial pe iod. She mi o s s ong social ensions. Ul ima ely, li e a y wo ks ha e
con ibu ed signi ican ly o a be e pe cep ion and posi ion o women in Vie namese socie y.
DIE DARSTELLUNG DER MODERNEN FRAU UND DAS MOTIV DER SELBSTOPFERUNG
IN DER NEUEN VIETNAMESISCHEN LITERATUR
In diesem A ikel knüp en wi an den Kommen a zu An h opologie de sozialen Beziehungen im
Vie nam unse e Zei an. Das Thema wu de au de Li e a u kon e enz in Spanien un e dem Ti el
„New Fo ms o De o ion and Sel -Sac i ice o Beau i ul Women in he Vie namese Roman ic
Li e a u e Tự lực ăn đoàn“ p äsen ie . Das Thema de Selbs au op e ung de Heldinnen in de
Li e a u hil bei de Klä ung de F age, wie die au o i ä en No men de adi ionellen
ie namesischen Gesellscha in de In e ak ion mi den Ein lüssen de wes lichen Kul u zu Gel ung
kommen. Diese P oblema ik gehen wi au zwei Ebenen an: au dem Ni eau de his o ischen
Ve ände ungen und in de Re lexion de li e a ischen Bewegung Tự lực ăn đoàn. Zue s
cha ak e isie en wi die ganze li e a ische Bewegung. Nach de Vo s ellung de Sch i s elle und
de en ypischen Helden wollen wi uns au einen Au o konzen ie en: au Khái Hunga und die
Haup züge seines We ks. Im Kommen a widmen wi uns dem Inhal seine No elle Mi en im
F ühling. Du ch die Cha ak e isie ung de Haup p o agonis en bemühen wi uns, die S ellung de
F auen in de ie namesischen Li e a u und Gesellscha de Kolonialzei zu deu en. Diese spiegel
eine s a ke soziale Spannung wide . Die li e a ische Schöp ung ug schließlich in bedeu ende Weise
zu eine besse en Wah nehmung und am Ende auch zu eine besse en Posi ion de F auen in de
ie namesischen Gesellscha bei.
PORTRET WSPÓŁCZESNYCH KOBIET I MOTYW SAMOPOŚWIĘCENIA W NOWEJ
LITERATURZE WIETNAMSKIEJ
W niniejszym a ykule odnosimy się do an opologii s osunków społecznych we współczesnym
Wie namie. Tema zos ał p zeds awiony na kon e encji li e ackiej w Hiszpanii pod y ułem „New
Fo ms o De o ion and Sel -Sac i ice o Beau i ul Women in he Vie namese Roman ic Li e a u e o
Tự lực ăn đoàn”. Zagadnienie samopoświęcenia boha e ek w li e a u ze pomaga naświe lić, jak
au o y a ywne no my adycyjnego społeczeńs wa wie namskiego wyglądają w in e akcji z wpływami
kul u y zachodniej. Zagadnienie o po uszane jes na dwóch płaszczyznach: na płaszczyźnie zmian
his o ycznych o az w e leksji nad uchem li e ackim Tự lực ăn đoàn. Najpie w scha ak e yzowano
cały uch li e acki. Po p zeds awieniu pisa zy i ich ypowych boha e ów, skupiono się na jednym
au o ze: Khái Hưng i głównych cechach jego wó czości. W komen a zu omówiono eść jego noweli
W ś odku wiosny. Cha ak e yzując główną boha e kę, podję o p óbę zin e p e owania pozycji kobie
w wie namskiej li e a u ze i społeczeńs wie w ok esie kolonialnym. Odzwie ciedla ona silne napięcia
społeczne. Twó czość li e acka w e ekcie w znacznym s opniu p zyczyniła się do lepszego
pos zegania i os a ecznie akże pozycji kobie w społeczeńs wie wie namskim.