ZOBRAZOVÁNÍ MODERNÍ ŽENY A MOTIV SEBEOBĚTOVÁNÍ V NOVÉ VIETNAMSKÉ LITERATUŘE

92 ACC JOURNAL 2022, Volume 28, Issue 3 DOI: 10.15240/ ul/004/2022-3-009 ZOBRAZOVÁNÍ MODERNÍ ŽENY A MOTIV SEBEOBĚTOVÁNÍ V NOVÉ VIETNAMSKÉ LITERATUŘE Julie Lien V bko á1; Michal Schwa z2 Masa yko a uni e zi a, Filozo ická akul a, Seminář ie namských s udií, A ne No áka 1, 602 00 B no, Česká epublika e-mail: 1[email p o ec ed]; 2[email p o ec ed]z Abs ak V om o článku k an opologii sociálních z ahů e Vie namu oz íjíme p ezen aci z li e á ní kon e ence e Španělsku pod i ulem „New Fo ms o De o ion and Sel -Sac i ice o Beau i ul Women in he Vie namese Roman ic Li e a u e o Tự lực ăn đoàn“. Téma sebeobě o ání ženských h dinek li e a uře pomáhá os ě li , jak se au o i a i ní no my adiční ie namské společnos i upla ňují in e akci s li y západní kul u y. P oblema iky se do ýkáme e d ou o inách: na ú o ni his o ických změn a e lexi li e á ního hnu í Tự lực ăn đoàn. Nejdří e cha ak e izujeme celé li e á ní hnu í. Po předs a ení spiso a elů a jejich ypických h dinů se sous ředíme na jednoho au o a: Khái Hưnga a hla ní ysy jeho díla. V komen áři se ěnujeme obsahu jeho no ely „Vp os řed ja a“. Cha ak e is ikou hla ní h dinky se snažíme yloži pos a ení žen e ie namské li e a uře a společnos i koloniálního období. Ta z cadlí silné sociální enze. Li e á ní o ba nakonec ýznamně přispěla k lepšímu nímání a nakonec i pos a ení žen e ie namské společnos i. Keywo ds Con empo a y Vie nam; Social no ms; Role o women; Roman ic li e a u e; Mode niza ion. Ú od Východiskem ie namské společnos i období přelomo ých změn byla silná adice pa ia chálního sys ému a polygamních z ahů u boha ších [1]. Sociální z ahy z d uhé s any o li ňo aly i s opy ma ia chá u, k e é jsou u Vie namců bezpečně doloženy. Příchod mode ni y a e opské ědy měl na ie namské au o y éž ýznamný li . Sou isející no é sociální změny způsobily ý azné kul u ní laky. Au oři li e á ní skupiny Tự lực ăn đoàn [2] byli p incipu nacionalis y a při ozeně pa řili k in elek uální eli ě. Jejich mode ní zaměření ím již ale nebylo sluči elné s le ico ým adikalismem. To o nas a ení je nakonec u hlo do kon lik u jak s ancouzskou koloniální sp á ou, ak se zásado ějšími skupinami nacionalis ů. S opy šech ěch o laků se dají jejich dílech bezpečně iden i iko a a lze p o o ys ě li jejich příčiny dobo ých okolnos ech. Současně je šak důleži ý aké nadčaso ý ozmě li e á ních obsahů. V p ní čás i příspě ku se zabý áme au o y li e á ního hnu í, jejich přehledem, osobním pozadím a his o ickým okolnos em, k e é o mo aly ie namskou li e a u u. Cha ak e izujeme aké cíle naší li e á ní skupiny. V následujících čás ech se pos upně zabý áme ži o em a dílem Khái Hưnga. Dále se zaměřujeme na jeho no ely a popisujeme mo i y, k e é zakompono al do no ely Vp os řed ja a ( ie namsky Nửa chừng xuân). Po é se sous ředíme na li e á ní s a egie, jak Khái Hưng píše o ženách, a še nakonec dokládáme příklady z jeho díla. V zá ě u naší li e á ní eseje zmiňujeme, jaký dopad mělo o o hnu í na ý oj ie namské společnos i. 93 1 Li e á ní hnu í a in elek uální ži o e Vie namu na začá ku 20. s ole í Tự lực ăn đoàn je jméno, k e é si z olila skupina ie namských au o ů. Jméno má ýznam „Li e á ní hnu í Vlas ní silou (nebo Vlas ními silami)“. Výs ižněji ýznam oho o jména sh nuje heslo „Spoléha se na las ní síly“. Li e á ní skupinu s ím o náz em založil oce 1933 li e á ní edak o a spiso a el Nhấ Linh (1906-1963). Spolu-zakládajícími členy byli ýznamní spiso a elé a no ináři p á ě jako Khái Hưng, k e ý byl d uhou nej ýznamnější osobnos í. Dalšími členy byli například Nhấ Linho i b a ři Hoàng Đạo a Thạch Lam, nebo další Nhấ Linho i přá elé Tú Mỡ a Thế Lữ. Členem byl mimo jiné i malíř Nguyễn Cá Tường. Vie namská kul u a ehdy p ocházela silným ná odním oži ením, p o ože období po p ní s ě o é álce přineslo no é echnologie a společenský oz oj i do Vie namu. Ve ie namské společnos i a u řady au o ů o y olalo ysoká očeká ání. Dozo policie Indočíně a zejména kon ola ze s any koloniálních o gánů bohužel y ářely nadále lak na ie namský nacionalismus, k e ý byl p o F ancii nežádoucí [3]. Přes o se s asis encí F ancie založilo několik škol s e opským ypem zdělá acího sys ému. Dop o ázelo je i ydá ání no in a časopisů, e k e ých se psalo o no ých společenských endech. K ehdejším nej ýznamnějším li e á ním časopisům pa řily Phong Hóa „Z yky“ (1932-1936) a Ngày nay „Dnes“ (1934-1939). Au oři přispí ali nejdří e do ěch o časopisů a jejich no ely byly později publiko ány i jako samos a né knihy. Ke s ěžejním zámě ům li e á ního hnu í pa řily cíle: 1) posilo ání předs a y, ole a ýznamu indi iduální s obody, 2) šíření é o předs a y a s ním spojo aného sebe ědomí mezi oby a els em a 3) za ádění západní ědy a no ých přís upů i do ie namské li e a u y. 2 His o ický kon ex Fo ma i ní his o ické událos i om o období podmínilo íce ak o ů. V p ní ře ině d acá ého s ole í byl Vie nam na jednu s anu izolo án od zcela olných z ahů se zah aničím. Současně se ale Vie nam a jeho eli a daleko úžeji p o ázala se západní E opou, zejména s F ancií. Meziná odní izolace ie namské společnos i byla přímým důsledkem e opské koloniální expanze a ýsledkem ancouzsko-čínské álky, k e á oce 1885 ukončila ie namskou su e eni u ůči Číně. No ě založenou F ancouzskou Indočínu ořil Laos, Kambodža a ři čás i ehdejšího Vie namu: Tonkin na se e u, Annam e s řední čás i, a Kočinčína na jihu. S nás upem koloniálního sys ému p ošla ie namská společnos nuceně no ou sociální s a i ikací: eli y pos upně přišly o poli ický li a na ýznamu získá ali i, co spolup aco ali s ancouzskou koloniální sp á ou. Jejich dě i například mohly získa zdělání e F ancii. Nej ýhodnější pos a ení a aké nej yšší příjem měli cizinci. Vie namš í in elek uálo é p o es o ali p o i no ým poli ickým pořádkům. Silně k i ický ón ie namských au o ů byl dán ím, že i když byly pů odní ie namské společenské eli y a ýznamné ody „os obozeny“ od popla nos i ůči Číně, ie namš í císařo é ládnoucí dynas ie Nguyễn ím e sku ečnos i nezískali žádnou s obodu a mís o ýkonu au onomní poli iky byli nuceni přijmou oli lou ko ých císařů, k e é e unkci po zo aly ancouzské úřady. Nesouhlas ie namských císařů byl bez ýjimky násilně po lačen a hned několik císařů skončilo nuceně exilu. Vie namš í in elek uálo é byli přísně es áni za sebemenší náznaky o e řené k i iky F ancie a ancouzské sp á y. Čás ie namských nacionalis ů se na začá ku 20. s ole í ješ ě pokusila založi Japonsku s ředisko p o ojenský ýc ik, ale i y o snahy byly meziná odní ces ou zas a eny. V pozi i ním smyslu byl Vie nam na d uhou s anu lépe meziná odně p opojen a o nejen ámci Indočíny. Ros oucí poče E opanů, o á ní ý oba, čás ečná u banizace a li západní kul u y e měs ech, o še mělo li na níma é ie namské oby a els o, iz kapi ola „Colonial Socie y“ knize [4, s. 169–192]. Velký ýznam mělo i zdělání a os oucí poč y Vie namců, k eří se aceli se zkušenos í z E opy. 94 Významnou byla z hlediska dalšího li e á ního směřo ání ie namské li e a u y a žu nalis iky i ces a Nhấ Linhe do F ancie, kde pobý al le ech 1927-1930. Po s ém ná a u do Vie namu založil hnu í Tự lực ăn đoàn. Všechny y o no é impulzy se p oje ily u ie namských au o ů, k eří přispí ali do no ě zakládaných no in a časopisů. 3 Cíle li e á ního hnu í a dílo Khái Hưnga Z pohledu jejich cílů lze působení au o ů li e á ní skupiny Tự lực ăn đoàn edle pok oko ých snah chápa i jako k i iku a ú ok na adiční z yky ie namské společnos i. Jde hla ně o kon uciánskou hie a chii sociálních z ahů, jmeno i ě i) ládce a poddaného, ii) o ce a syna, iii) manžela a manželky a i ) s a ší a mladší osoby. S a ší a ideálně zkušenější člen se má adičních z azích au oma icky ěši espek u a ě ší ážnos i. V o odoxním poje í je zapo ězena například jakákoli k i ika nebo odmlou ání. Au oři no el nicméně ozpo u s ím yk eslují pos a y, k e é y o adiční ole mění. Mladé dě i jsou například náhle líčeny jako chy řejší než jejich odiče, žena je in eligen nější, silnější a daleko schopnější, než její manžel. Členo é nízkých sociálních skupin jsou aké například popiso áni pozi i něji než mocní manda ínš í úředníci. Ži o Khái Hưnga (1896-1947) byl zasazen do období ý azných sociálních změn. Zaměřujeme se na něj p o o, že jeho no ely jsou ýjimečné yk eslením ý azných ženských h dinek. Vě šinu no el Khái Hưng publiko al e 30. le ech. Z níže u edeného seznamu jsou p ní d ě jeho las ní, naopak ře í a č ou no elu s ejně jako pá é dílo ořící sbí ku po ídek napsal společně se zaklada elem li e á ní skupiny Nhấ Linhem.  Hồn bướm mơ iên „Duše mo ýla sní o nesm elnos i“ (1933) – Lan (Ngọc)  Nửa chừng xuân „Vp os řed ja a“ (1934) – Mai (Lộc)  Đời mưa gió „Bouřli ý ži o “ (1933) – Tuyế (Chương)  Gánh hàng hoa „K ě inářka“ (1934) - Liên (Minh)  Po ídky Anh phải sống „Ty musíš ží “ (1934) – Lạc (Thức) 4 No ela Vp os řed ja a a její pos a y na pozadí doby No elu Nửa chừng xuân Khái Hưng ydal oce 1934. Známý ie namský li e á ní k i ik Phan Cự Đệ [5] řadí Khái Hưngo o dílo k „ oz inu ému“ oman ismu. Vie namský oman ismus zdů azňo al předs a u a ouhu po indi iduální s obodě. To o zaměření bylo bohužel os ém kon lik u s adičními sociálními z yklos mi. Indi iduální s oboda se zde ne ýká jen poli iky. V p imá ní osobní o ině ji au oři chápali a p osazo ali jako s obodu osobních z ahů, konk é ně jako ouhu po indi iduální lásce če ně las ního ýbě u pa ne a. Ten o dů az byl přík ém kon lik u s p incipem syno ské oddanos i. A když dále au oři ali na p á u na osobní š ěs í, oci li se e s ře u s kolek i ními impe a i y, k e é jsou základem ie namské kul u y. Vý aznými pos a ami no ely jsou například: Mai a Lộc, Huy jako b a Mai, paní Án jako Lộco a ma ka. Mai má no ele d a mužské c i ele: dok o a Minhe, d uhým je malíř Bạch Hải. Děj no ely má y o hla ní záple ky: Mai hledá způsob, jak h adi školné p o s ého dospí ajícího b a a Huy. Seznámí se při om s Locem, k e ého si be e za muže. Sňa ek se ale odeh aje bez ědomí a souhlasu jeho odičů. S azek p o o není o iciální. To ale zpočá ku Mai ne í, p o ože Loc při ádí jinou paní mís o s é ma ky Án. Mai nejp e dob é íře o ěho ní, pak se ale še p oz adí. Do děje s upuje p a á ma ka Án, k e á Loco i namlu í, že ho Mai 95 pod ádí. Loc ma ce u ěří, opouš í Mai a ezme si na přání odičů jinou ženu. Mai po é dos ane od Loco y ma ky nabídku, aby se p o dod žení sociálních p a idel s ala d uhou Loco ou manželkou. To ale Mai odmí á, nadále se při om sama s a á o jejich syna. Vlas ní b a Huy mezi ím s ačí dos udo a , s á á se uči elem. Díky omu pak pomáhá Mai s ýcho ou dí ě e. Když se k ásná Mai se ká á se s ými dalšími c i eli, nadále při om pokládá Loca za s ého manžela. Lékaři Minho i například říká, že je daná žena, ať si ji nedobí á. Minh je po ne zcela o iciálním sňa ku Mai s Locem jejím p ním c i elem. Dalším c i elem je pak malíř Bạch Hải. Mai ale šechny odmí á a označuje se za danou ženu. V zá ě ečné kapi ole Loc zno u přichází k Mai a p osí ji, aby se k ní mohl á i , přes ože se mezi ím na přání odičů oženil s dce ou ysoce pos a eného hodnos áře. Loc dokonce nabízí Mai, že se k ní á í, ale ona o odmí á s ohledem na s é mo ální zásady, p o ože nechce, aby k ůli ní opus il manželku, k e ou si zal na přání s ých odičů. A čím se yznačují podobné ženské pos a y dalších Khai Hungo ých dílech? Hla ní h dinky (Mai, Lan, Lien, Tuye …) bý ají mimořádně k ásnými a při ažli ými ženami a ománech je jejich k ása de ailně popiso ána. Mužské pos a y ománu jsou okouzleny k ásou Mai a její k ásu popisují podobnými yjádřeními. Například Loc řekl Mai: „Jsi k ásná jako labuť.“ Dok o Minh yjádřil Mai s ůj obdi : „Mai, jen málo žen se ám y o ná.“ Či malíř Bach Hai složil Mai u o poklonu: „Už jsem hledal mezi olika modelkami, ale dosud jsem nenašel nikoho ak k ásného, jako js e Vy.“ I ehdejší dobo é módě se os a ně začaly upla ňo a no é ideály a s anda dy ženské k ásy, k e á byla o li něna endy západní kul u y, k e á se šířila e ie namských měs ech [6], [7]. Další z láš ní ys díla Khái Hưnga je, že se sous ředí na pos a y a las nos i žen bez ohledu na jejich sku ečný sociální s a u . Bez ohledu na sociální zařazení je zde žena ždy osobnos í, k e á ak i ně upla ňuje s ou ouhu po s obodě [8]. Naneš ěs í na zdo y změnám přís upu a myšlení au o ů byla sociální p a idla ehdejší ie namské společnos i elmi přísná. Mode ní li y a změna poli ických podmínek na nich ůbec nic nezměnily, přes ože ím znikalo mnoho mezikul u ních laků a řecích ploch. Ta o ření a laky se bohužel silně p oje ily i osobních zkušenos ech našich au o ů. Mnozí neunikli opako aným poli ickým pe zekucím. Nej ýmlu nější jsou přímo ažda Khái Hưnga. A dále sebe ažda, ke k e é přik očil zaklada el hnu í Nhấ Linh, byla jeho případě ichou o mou p o es u obdobnou sebeupálení p ního z buddhis ických mnichů Thich Quan Duca e s ejném oce 1963. Ty o d as ické okolnos i posky ují předs a u o kon ex u podmínek, e k e ých žili au oři é o li e á ní skupiny a s ejné podmínky se p o o obje ují i jejich dílech. Je příznačné, že ačkoli hla ní pos a y yzd ihují s obodu, au oři samo ní ji neměli, p o ože okolní společnos i ani nebyla s oboda možná. Sebeobě o ání nebo k ajním případě i sebe ažda pak byly nejen ob yklou, ale aké jedinou možnou o mou p o es ního sebep osazení, k e é bylo souladu se společenskými p a idly. 5 Cha ak e is ika hla ní h dinky a ukázky ex u Nyní se budeme blíže zabý a mo i y obě i pos a y Mai. V ománu Mai není šťas ná, přes ože je ýjimečně k ásná, při ažli á a in eligen ní. Mai je dce ou chudého učence a souladu s kon uciánským učením Mai by měla podpo o a s ého mladšího b a a na s udiích, Mai ak chce učini zcela dob o olně a z lásky ke s ému b a o i, ke zdělání a s ohledem na přání zesnulého o ce. Raději dá á ne adičně přednos p odeji domu po odičích před ím, než by se s ala d uhou manželkou. P onáší při om o o yjádření: „Raději bych zemřela, než bych se s ala d uhou manželkou.“ Tím o s ým ozhodnu ím a i dalším jednáním a od ážným yjádřením s ého pos oje de inuje oli ženy odlišně od žen adiční ie namské li e a uře, k e é jsou čas o ocho né přinés jakoukoli oběť p o s ou odinu, če ně např. 96 p odeje sebe sama do o oc í (příkladem může bý ženská pos a a Kieu adičním ie namském eposu Kieu). Tím o jednáním ak přek ačuje p a idla, k e á jsou jí dik o ána soudobou společnos í. Mai přis upuje k sebeobě i, když se k ní Loc po čase ací a chce při om opus i ženu, k e ou mu yb ali odiče. Mai šak obno ení jejich z ahu odmí á. V ex u ománu Khái Hưng říká: „Mezi lidmi je jeden d uh ci li ých lidí, k eří aději sami pí, než aby se dí ali na u pení jiných lidí. A ak aději obě ují o a obě ují am o.“ Na jiném mís ě se o Mai píše, že „p o Mai je oběť š ěs ím.“ Její ocho a sebeobě i ale není podmíněna lakem společnos i, nýb ž je ědomou olbou a ýsledkem las ního u ážení a las ních mo álních zásad. Mai ak o současně obě uje s ou lásku, s é š ěs í „ p os řed ja a s ého mládí“ a čelí pak mnoha ěžkos em, když sama ycho á á dí ě, aby neo li nila š ěs í jiných. Odmí á ží s Locem, k e ý se k ní snaží á i . Je zajíma é, že s oboda h dinky zniká i dialogu s jejím c i elem. Ten, když se p á: „Ch ěl bych se Tě zep a , kým bys eď ch ěla bý ? Nikdy jsem neslyšel, že bys o sobě ak o mlu ila.“ Khái Hưng pak jako yp a ěč dodá á: „Mai a o o ázka přek apila. (p o ože) ob ykle dosud nepřemýšlela jen sama o sobě ( j. bez z ahu k jiným).“ [6] Další ypické yjádření, k e á no ele můžeme nají , je zde přímo přeloženo z ie namského o iginálu: Když dos ala nabídku k sňa ku od dalšího c i ele lékaře Minhe, Mai ji odmí la se slo y: „Pane, kdybych se zno u dá ala, y bys e sku ečně byl manželem, k e ého bych si ážila. Ale já jsem se již zamilo ala do Loca, a ak již nedokážu nikoho jiného milo a .“ Minh řekl zklamaně a smu ně: „Paní, pan Loc s Vámi zacházel ak k u ě, jak ho ješ ě může e milo a ?“ „Pane, eď s ého manžela možná již nemiluji a ani ho již nechci idě , ale jak jsem říkala, když jsem se již ak o zamilo ala do jednoho člo ěka, ak myslím, že o je na celý můj ži o , a o i když jsem ep e p os řed s ého mládí.“ [6] Zá ě Zá ě em lze říci, že z u edených ci ací je zje né, že ženská pos a a Mai je e s é oli elmi ak i ní a p á ě a o sku ečnos je zcela no ým p kem e ie namském chápání mezilidských z ahů. Zdů azňujeme, že na jednu s anu jsou šudypří omná p a idla kon uciánské mo álky u pok oko ých au o ů chápána jako z čás i nega i ní a přežilá. Na d uhou s anu by byl elký omyl si mysle , že by au oři op a du zpochybňo ali základní e ické z ahy a nedo knu elné sociální hodno y. Výsledkem no ých kul u ních impulzů je sebeobě o ání, e k e ém hla ní ženské pos a y dosahují anscendence. Mění o iž s é zako ení pasi ní oli obě í sociálních p a idel a posou ají je naopak do ole dominan ních čini elek, k e é samy řídí a y áří s ůj osud p á ě p os řednic ím sebeobě o ání. H dinky se é o sou islos i s á ají až mis y sebeobě o ání, ke k e ému plně uží ají s ou k ásu a in eligenci. Těmi o silnými p os ředky dosahují dominance nad muži. Těm o změnám chápání naš ěs í odpo ídaly i sku ečné změny e ie namském u ažo ání a li e á ní skupina se ýznamně zasloužila o ozšíření ěch o no ých hodno do obecného po ědomí. Výsledkem působení li e á ní skupiny Tự lực ăn đoàn je no ý yp li e á ní úc y k ženám, k e á pomohla o mo a pos a ení žen nejen e ie namské li e a uře, ale i mode ní a již s obodomyslnější ie namské společnos i. 97 Li e a u a [1] SCHWARZ, M.: An opologie sociálních z ahů soudobém Vie namu. ACC Jou nal. 2021, Vol. 27, Issue 3, pp. 103–107. ISSN 2571-0613 (Online). ISSN 1803-9782 (P in ). DOI: 10.15240/ ul/004/2021-3-010 [2] LIEN VRBKOVÁ, J.; SCHWARZ, M.: New Fo ms o De o ion and Sel -Sac i ice o Beau i ul Women in he Vie namese Roman ic Li e a u e o Tự lực ăn đoàn. In: 6 h In e na ional Con e ence on Language and Li e a u e. Uni e si y o Calab ia, San ande , 27. 10. 2022. This con e ence is wi hou p oceedings. [3] SCHWARZ, M.; SRBA, O.: Vie nam éře západních elmocí. Sé ie Spisy Filozo ické akul y Masa yko y uni e si y, 461. kniha. Masa yko a uni e zi a, B no, 2016. ISBN 978-80-210-8492-6. [4] GOSCHA, Ch.: The Penguin His o y o Mode n Vie nam. Penguin Random House, Uni ed Kingdom, 2017. ISBN 978-0-141-04701-0. [5] PHAN CỰ ĐỆ: Văn học lãng mạn Việ Nam (1930-1945). NXB Giáo Dục; Hà Nội; 2002. [6] CONG HUYEN TON NU NHA TRANG: Lo e in Li e a u e: F om Hoang Ngoc Phach’s To Tam o Khai Hung’s Nua Chung Xuan. P esen ed a he wo kshop on ea ly mode n Vie namese li e a u e Li e a y Images o Changes in P e-Independen Vie nam. Ha a d Uni e si y, June 1982. A ailable om WWW: h ps://www.second- si es.com/nha ang/nuachungxuan.h ml [7] HLAVATÁ, L.; IČO, J.; STRAŠÁKOVÁ, M.: Slo ník ie namské li e a u y. Lib i, P aha, 2011. ISBN 978-80-7277-495-1. [8] PHẠM THỊ THIẾM: Nhân ậ nữ ong iểu huyế của Khái Hưng dưới góc nhìn nữ quyền luận. (Ženské pos a y Khai Hungo ých ománech z pohledu eminismu / The Women Cha ac e s in Khai Hung’s No el on Women’s Righ ). Tạp chí Khoa học Đại học Tân ào. Vol. 6, Issue 18, 2020, pp. 21–26. DOI: 10.51453/2354-1431/2020/400 Mg . Julie Lien V bko á; Mg . Michal Schwa z, Ph.D. 98 THE PORTRAYAL OF MODERN WOMEN AND THE MOTIF OF SELF-SACRIFICE IN NEW VIETNAMESE LITERATURE In his a icle, we ollow up on a commen a y on he an h opology o social ela ions in con empo a y Vie nam. The opic was p esen ed a a li e a y con e ence in Spain unde he i le “New Fo ms o De o ion and Sel -Sac i ice o Beau i ul Women in he Vie namese Roman ic Li e a u e o Tự lực ăn đoàn”. The heme o he sel -sac i ice o he oines in li e a u e helps o illumina e how he au ho i a i e no ms o adi ional Vie namese socie y in e ac wi h he in luences o Wes e n cul u e. The issue is ouched upon a wo le els: a he le el o his o ical change and in e lec ion o he “Tự lực ăn đoàn” li e a y mo emen . Fi s , we cha ac e ize he li e a y mo emen as a whole. A e in oducing he w i e s and hei ypical he oes, we ocus on one au ho : Khái Hưng, and he main ea u es o his wo k. In he commen a y, we discuss he con en o his no el In he Mids o Sp ing. By cha ac e izing he p o agonis , we y o in e p e he posi ion o women in Vie namese li e a u e and socie y du ing he colonial pe iod. She mi o s s ong social ensions. Ul ima ely, li e a y wo ks ha e con ibu ed signi ican ly o a be e pe cep ion and posi ion o women in Vie namese socie y. DIE DARSTELLUNG DER MODERNEN FRAU UND DAS MOTIV DER SELBSTOPFERUNG IN DER NEUEN VIETNAMESISCHEN LITERATUR In diesem A ikel knüp en wi an den Kommen a zu An h opologie de sozialen Beziehungen im Vie nam unse e Zei an. Das Thema wu de au de Li e a u kon e enz in Spanien un e dem Ti el „New Fo ms o De o ion and Sel -Sac i ice o Beau i ul Women in he Vie namese Roman ic Li e a u e Tự lực ăn đoàn“ p äsen ie . Das Thema de Selbs au op e ung de Heldinnen in de Li e a u hil bei de Klä ung de F age, wie die au o i ä en No men de adi ionellen ie namesischen Gesellscha in de In e ak ion mi den Ein lüssen de wes lichen Kul u zu Gel ung kommen. Diese P oblema ik gehen wi au zwei Ebenen an: au dem Ni eau de his o ischen Ve ände ungen und in de Re lexion de li e a ischen Bewegung Tự lực ăn đoàn. Zue s cha ak e isie en wi die ganze li e a ische Bewegung. Nach de Vo s ellung de Sch i s elle und de en ypischen Helden wollen wi uns au einen Au o konzen ie en: au Khái Hunga und die Haup züge seines We ks. Im Kommen a widmen wi uns dem Inhal seine No elle Mi en im F ühling. Du ch die Cha ak e isie ung de Haup p o agonis en bemühen wi uns, die S ellung de F auen in de ie namesischen Li e a u und Gesellscha de Kolonialzei zu deu en. Diese spiegel eine s a ke soziale Spannung wide . Die li e a ische Schöp ung ug schließlich in bedeu ende Weise zu eine besse en Wah nehmung und am Ende auch zu eine besse en Posi ion de F auen in de ie namesischen Gesellscha bei. PORTRET WSPÓŁCZESNYCH KOBIET I MOTYW SAMOPOŚWIĘCENIA W NOWEJ LITERATURZE WIETNAMSKIEJ W niniejszym a ykule odnosimy się do an opologii s osunków społecznych we współczesnym Wie namie. Tema zos ał p zeds awiony na kon e encji li e ackiej w Hiszpanii pod y ułem „New Fo ms o De o ion and Sel -Sac i ice o Beau i ul Women in he Vie namese Roman ic Li e a u e o Tự lực ăn đoàn”. Zagadnienie samopoświęcenia boha e ek w li e a u ze pomaga naświe lić, jak au o y a ywne no my adycyjnego społeczeńs wa wie namskiego wyglądają w in e akcji z wpływami kul u y zachodniej. Zagadnienie o po uszane jes na dwóch płaszczyznach: na płaszczyźnie zmian his o ycznych o az w e leksji nad uchem li e ackim Tự lực ăn đoàn. Najpie w scha ak e yzowano cały uch li e acki. Po p zeds awieniu pisa zy i ich ypowych boha e ów, skupiono się na jednym au o ze: Khái Hưng i głównych cechach jego wó czości. W komen a zu omówiono eść jego noweli W ś odku wiosny. Cha ak e yzując główną boha e kę, podję o p óbę zin e p e owania pozycji kobie w wie namskiej li e a u ze i społeczeńs wie w ok esie kolonialnym. Odzwie ciedla ona silne napięcia społeczne. Twó czość li e acka w e ekcie w znacznym s opniu p zyczyniła się do lepszego pos zegania i os a ecznie akże pozycji kobie w społeczeńs wie wie namskim.