Označení osob ve slovnících výpočetní techniky

ALVYDAS UMBRASAS

Lietuvių kalbos institutas

KLÍČOVÁ SLOVA: výpočetní technika, terminologický slovník, termíny označující osoby, odvozenina, výpůjčka, termín

Do oblasti terminologického výzkumu spadají různé pojmy, avšak označení osob lze zařadit mezi témata, o nichž se v kontextu terminologie hovoří jen velmi zřídka. V přírodních vědách nejsou označení osob zřejmě příliš aktuální, v technických vědách jsou někdy zapotřebí, je však pravděpodobné, že nejrozvinutější systémy označení osob existují v sociálních vědách, protože předmětem těchto věd jsou vztahy mezi lidmi ve společnosti. V litevské terminologii byla označení osob zkoumána jen málo; obecně se mělo za to, že terminologický status názvů činitelů je problematický a například názvy profesí neoznačují osoby daných profesí jako pojmy zkoumané vědy (Gaivenis 2002: 31). Výzkumy však ukazují, že alespoň v sociálních vědách tvoří označení osob významnou část terminologie. Například při zkoumání litevské právní terminologie z let 1918–1940 bylo zjištěno, že termíny označující osoby představují téměř jednu sedminu právních termínů tehdy užívaných v zákonících (Umbrasas 2005: 107). Značný počet byl samozřejmě zčásti způsoben synonymií tehdejší terminologie, synonymie se však vyskytuje i dnes. Současná litevská právní terminologie nebyla z hlediska označení osob zkoumána. Nelze také vyloučit, že výzkum textů daného oboru a terminografie by přinesl odlišné výsledky, tj. je možné, že část označení osob důležitých v oboru do terminografie neproniká.

Kazimieras Gaivenis sakė, kad kalbininkas nėra kalbotyros terminas (Gaivenis 2002: 31), todėl nekeista, kad Kalbotyros terminų žodyne (KTŽ 1990) nei kalbininko, nei terminologo nėra. Nėra terminologo ir Mokomajame terminologijos žodynėlyje (MTŽ 2005), bet ar tikrai pagrįstai? Kur tokiam terminui būti? Bene pirmasis ir vienintelis terminų žodynas, kuriame

Terminologija | 2018 | 25

107

apibrėžtas terminas terminologas, yra Vertimo studijų žodynas (VŠŽ 2014). Jame teikiama: terminologas (angl. terminologist, it. terminologo, pranc. terminologue, vok. Terminologe, rus. терминолог) – „asmuo, sistemingai tiriantis tam tikros srities sąvokų pavadinimus (terminus). Jis turi išmanyti tam tikrą mokslo ar technikos sritį ir turėti lingvistinių žinių“. Žodyne kartu apibrėžta nemažai vertimo kontekste aktualių asmenis įvardijančių terminų, tik kiek keista, kad neįdėta gimininė sąvoka vertėjas, tačiau gerai, kad apibrėžti įvairūs rūšiniai terminai: gestų kalbos vertėjas, prisiekusysis vertėjas, teisės srities vertėjas, teismų vertėjas, vertėjas raštu, vertėjas vedlys, vertėjas žodžiu ir kt.

Jaké je postavení označení osob ve výpočetní technice? Cílem tohoto článku je alespoň částečně přispět k zodpovězení této otázky. Snaží se zjistit, která označení osob se dostávají do terminografie výpočetní techniky, a popisnou metodou prozkoumat jejich formu z hlediska slovotvorby a původu (přihlíží se k novosti a jedinečnosti termínů ve srovnání s jinými obory). Významy termínů se autor snaží uvádět¹ (ne ve všech slovnících jsou však termíny vysvětleny), avšak pojmové aspekty jsou zkoumány jen málo, a proto se otázky synonymie dotýká pouze příležitostně; větší pozornost je věnována formě termínů. Podřazené termíny se zkoumají podle základního členu (vytvářejí se slovní hnízda). Celkem bylo shromážděno přibližně 120 různých slov označujících osoby, která jsou ve slovnících výpočetní techniky uvedena jako jednoslovné nadřazené termíny nebo jako základní členy víceslovných termínů.

Materiál pro výzkum byl shromážděn z několika významnějších (často rozsáhlejších) slovníků výpočetní techniky a s ní úzce související informatiky, vydaných v různých obdobích (seznam zkoumaných pramenů viz na konci článku); zahrnut byl také slovník telekomunikačních termínů (ATTŽ), protože výpočetní technika a telekomunikace jsou technologicky propojené a mají řadu společných termínů.

Označení osob jednoduchými, tj. slovotvorně nerozložitelnými litevskými slovy, je ve výpočetní technice málo; ve slovnících jich bylo nalezeno jen několik. Úvahu o osobách je vhodné začít slovem osoba. Jako jednoslovný termín není ve výpočetní technice zřejmě příliš aktuální, v souslovích se však vyskytuje, například registrující osoba (angl. registrant) ŠKPTŽ, srov. také poučená osoba (angl. instructed person) ATTŽ, kvalifikovaná osoba (angl. skilled person) ATTŽ. Terminologizuje se a získává specifický význam ve výpočetní technice

¹ Zkratka pramene, z něhož je převzato vysvětlení významu (definice), je podtržena.

108

Alvydas Umbrasas | Asmenų pavadinimai kompiuterijos žodynuose

host „uživatel počítačového systému, který nemá účet (není registrován)“ (angl. guest) ŠKPTŽ, EKŽ₂, AKTŽ. Do slovníků zkoumané oblasti se zařazují také slova označující osoby, která, dá se říci, nemají speciální význam, například člen² (angl. member) ŠKPTŽ, srov. členové skupiny (angl. membership) LŽ, nebo termíny příbuzenských vztahů či podobné termíny, například: žena (angl. female) ŠKPTŽ, děti (angl. children) ŠKPTŽ, muž (angl. male) ŠKPTŽ. Při opisném pojmenování pojmu je třeba také slovo člověk; uvádí se člověk jako prvek systému (angl. human element) ALKTŽ.

Většina termínů označujících osoby, které jsou uváděny ve slovnících informatiky, jsou deriváty. Nejtypičtější je přípona -tojas. Nejčastěji se uvádějí terminologizované nebo transterminologizované (přejaté z jiných oborů) deriváty, např.:

seřizovač (angl. customer [field] engineer) IŽ;

výrobce (angl. manufacturer, producer) IŽ, ALKTŽ, výrobce počítačového vybavení (angl. computer manufacturer) IŽ, výrobce softwaru (angl. software manufacturer) IŽ;

kouzelník „specialista na počítačovou magii, talentovaný programátor“ (angl. wizard) ALKTŽ;

provokatér (angl. flamer) ŠKPTŽ;

učitel (angl. tutor) ALKTŽ;

vyhledávač (angl. finder) ALKTŽ;

moderátor „osoba, která dohlíží na diskusní skupinu, e-mailovou skupinu, fórum a reguluje informace šířené ve skupině“ (angl. moderator) EKŽ₂, AKTŽ, moderátor mailing listu (angl. mailing list moderator) ŠKPTŽ;

pozorovatel „pasivní účastník e-mailové či diskusní skupiny nebo chatovacího kanálu, který přijímá dopisy či zprávy, ale sám je neposílá“ (angl. lurker) AKTŽ;

zaměstnanec (angl. employee) ŠKPTŽ;

recenzenti (angl. reviewers) ŠKPTŽ;

vlastník „osoba s neomezenými právy k prostředkům“ (angl. owner) AKTŽ.

Některé deriváty, zejména s obecnějším významem, se neuvádějí samostatně, ale jsou zahrnuty do víceslovných spojení, např.:

pracovník – pracovník informační služby (angl. documentalist) ALKTŽ, mladší vědecký pracovník (angl. junior scientist) ALKTŽ, starší vědecký pracovník (angl. senior scientist) ALKTŽ (nyní je ostatně běžné používat vědecký pracovník, nikoli vědecký);

čtenář – čtenář mediální knihovny (angl. media librarian) ŠKPTŽ;

² Toto slovo se užívá také ve významu, který se netýká osoby, srov. aritmetický člen (angl. arithmetic term IŽ.

Terminologija | 2018 | 25

109

sudarytojas – programų s u d a r y t o j a s (angl. program writer) ALKTŽ, taikomo-sios programinės įrangos s u d a r y t o j a s (angl. application developer) ALKTŽ; tyrinėtojas – nekvalifikuotas t y r i n ė t o j a s (angl. low-rated analyst) ALKTŽ.

Kompiuterijos naujadarų³ galima būtų laikyti nebent terminą naršytojas, kuris bendrojoje leksikografijoje anksčiau nefiksuotas, žodis plinta daugiausia interneto kontekste, yra LKND (aiškinama „kas daug laiko⁴ praleidžia naršydamas internete“). ŠKPTŽ teikiama tinklo n a r š y t o j a s (angl. nethead, network surfer, surfer, cyber surfer, cybernaut), žiniatinklio n a r š y t o j a s (angl. Web surfer), abiem atvejais kaip sinonimas nurodomas infonautas.

Část názvů osob uvedených ve slovnících počítačové terminologie, které jsou utvořeny zkoumanou příponou, je hybridní. Často jsou rovněž přejaty z jiných oborů, tj. nebyly vytvořeny speciálně pro potřeby počítačové terminologie, např.:

modelář (angl. modeler, simulationist) ALKTŽ; projektant (angl. designer) ALKTŽ, projektant softwaru (angl. software designer) ALKTŽ, projektant systémů (angl. system designer) ALKTŽ; šifrátor (angl. coder) ALKTŽ; vysílatel (angl. broadcaster) ŠKPTŽ.

Za novotvary v oblasti počítačové terminologie by bylo možné považovat hybridní výrazy kodér „osoba provádějící kódování“ (angl. coder, encoder) IŽ, ALKTŽ, AKTŽ, programátor „osoba, která vytváří, testuje, zdokonaluje a udržuje programy“ (angl. programmer, coder) IŽ, ALKTŽ, EKŽ₂, AKTŽ. S tímto termínem se ve slovnících tvoří značné množství spojení, např.:

juniorní programátor (angl. junior programmer) IŽ, ALKTŽ; konzervativní programátor (angl. traditionbound programmer, tradition-bound programmer) IŽ, ALKTŽ; programátor-analytik (angl. programmer analyst) IŽ; záložní programátor (angl. backup programmer) ALKTŽ; systémový programátor „programátor píšící systémové programy“ (angl. system programmer) IŽ, AKTŽ, systémový programátor (angl. system programmer, analyst-programmer, toolsmith) ALKTŽ; talentovaný programátor (angl. programmer of ability) ALKTŽ; programátor průměrné kvalifikace (angl. average programmer) ALKTŽ; místní programátor (angl. on-site programmer) ALKTŽ;

³ Kritéria novotvaru jsou poměrně relativní, doba vzniku slova není vždy jasná a je třeba stanovit konvenční hranici. Za kritérium novosti lze považovat nepřítomnost slova v hlavních obecných slovnících – LKŽe a DLKŽ₇ (tyto zdroje však novost nevyvracejí, pokud bylo slovo do nich zařazeno z počítačového kontextu, například *programuotojas*), přihlížet je třeba také ke slovníkům jiných oborů.

⁴ Objevují se připomínky, že vzhledem k užívání může být příznak „mnoho času“ nadbytečný (Murmulaitytė 2016: 7), a to se zdá být poměrně opodstatněné.

110

Alvydas Umbrasas | Asmenų pavadinimai kompiuterijos žodynuose

starší programátor (angl. senior programmer) ALKTŽ;

hlavní programátor (angl. chief programmer) IŽ, ALKTŽ.

Pokud slovníky neuvádějí definice nebo alespoň stručná vysvětlení, není vždy jasné, zda se má na mysli osoba. Protože anglické ekvivalenty mohou označovat i něco jiného než osobu (v probíraném kontextu tomu tak často je), lze pochybovat, zda české ekvivalenty, které vždy odkazují na osobu, skutečně odpovídají podstatě a jsou vhodně zvolené, například:

tvůrce (angl. builder) ALKTŽ, tvůrce programu (angl. program builder) ALKTŽ, tvůrce systému (angl. system builder) ALKTŽ;

profilovač (angl. profiler) ALKTŽ, profilovač běhu hlavního programu (angl. execution profiler) ALKTŽ;

prohledávač – webový prohledávač (angl. Web spider, Web crawler, Web worm) ŠKPTŽ;

navigátor (angl. navigator) ŠKPTŽ.

Samostatně je třeba zmínit termín uživatel „fyzická nebo právnická osoba, případně skupina těchto osob, která používá počítač, jeho software, data a jakékoli další informační zdroje“ (angl. user, consumer, subscriber) IŽ, ALKTŽ, ŠKPTŽ, LŽ, ATTŽ, AKTŽ. Vyznačuje se největší rozmanitostí druhových termínů. Složená označení často vyjadřují zkušenost uživatele, jeho status, způsob chování, zastávání určitých funkcí, příslušnost k té či oné skupině apod., například:

anonymní uživatel (angl. anonymous user) ŠKPTŽ;

příležitostný uživatel (angl. casual user) ALKTŽ;

uživatel v interaktivním režimu (angl. interactive user) IŽ;

epizodický uživatel (angl. ad hoc user) ALKTŽ;

koncový uživatel (angl. end user, ultimate user) ALKTŽ;

interaktivní uživatel „pracující v interaktivním režimu“ (angl. interactive user) ALKTŽ;

komerční uživatel „platící za počítačový čas“ (angl. real user) ALKTŽ;

nový uživatel „uživatel, který není v systému registrován až do prvního přihlášení“ (angl. first-time user) ALKTŽ, ATTŽ;

nedisciplinovaný (nedodržující pravidla) uživatel (angl. tough user) ALKTŽ;

neplánovaný uživatel (angl. nonscheduled user) IŽ;

počítačově negramotný uživatel (angl. computer-naive) ALKTŽ;

vzdálený uživatel „uživatel pracující se vzdáleným koncovým zařízením“ (angl. remote user) IŽ, ATTŽ;

hlavní uživatel (angl. root user) LŽ;

vyškolený uživatel (angl. trained user) IŽ;

Terminologija | 2018 | 25

111

poslední u ž i v a t e l (angl. last user) ŠKPTŽ;

zkušený u ž i v a t e l „uživatel počítače nebo jeho programového vybavení, který má zkušenosti s prací s takovým vybavením nebo jeho jednotlivými komponentami“ (angl. advanced user) AKTŽ;

jednotlivý u ž i v a t e l (angl. single user) LŽ;

začínající u ž i v a t e l (angl. novice user) ALKTŽ;

připojený u ž i v a t e l (angl. connected user) ŠKPTŽ;

privilegovaný u ž i v a t e l „uživatel s více právy, např. s vyšší prioritou“ (angl. privileged user, privileged operator, superuser) IŽ, ALKTŽ, ATTŽ;

přímý u ž i v a t e l „uživatel, který se přímo podílí na zpracování zpráv tím, že používá systém přenosu zpráv“ (angl. direct user) ATTŽ;

vzdálený u ž i v a t e l (angl. telecommuter, remote user) ALKTŽ;

uzavřený u ž i v a t e l (angl. closed user) IŽ;

řídící u ž i v a t e l (angl. superuser) LŽ;

místní u ž i v a t e l (angl. local user) ALKTŽ.

Méně často je označován objekt⁵, se kterým uživatel pracuje a na který jsou zaměřeny jeho činnosti, např.:

uživatel p o č í t a č e (angl. liveware) ALKTŽ;

uživatel „Netscape“ (angl. Netscape user) ŠKPTŽ;

uživatel s l u ž e b „koncový uživatel využívající síťové služby“ (angl. service user) ATTŽ;

uživatel t e r m i n á l u (angl. terminal user, terminal operator) IŽ, ALKTŽ;

uživatel v i d e o t e x u „osoba, která prostřednictvím koncového zařízení videotexu využívá služby poskytované službou videotex“ (angl. videotex user) ATTŽ.

Část termínů má kladný a záporný protikladný člen (používá se předpona ne–), např.:

roamingový u ž i v a t e l (angl. roaming user) ŠKPTŽ – neroamingový u ž i v a t e l (angl. non-roamed subscriber) ŠKPTŽ;

pokročilý u ž i v a t e l (angl. advanced user, computer-literate user, expert user, skilled user, trained user) ALKTŽ – nekvalifikovaný u ž i v a t e l (angl. lay user, naive user, unskilled user) ALKTŽ;

prioritní u ž i v a t e l (angl. high-priority user) IŽ, ALKTŽ – neprioritní u ž i v a t e l (angl. low-priority user) ALKTŽ.

Někdy se střídají předponové a bezpředponové, určité a neurčité formy, srov.:

registrovaný u ž i v a t e l „osoba, firma, společnost nebo jiná instituce, které bylo povoleno využívat služby poskytovatele“ (angl. authorised user, scheduled user) ATTŽ;

⁵ V žádném z prohlížených slovníků není aktuální termín uživatel internetu.

112

Alvydas Umbrasas | Asmenų pavadinimai kompiuterijos žodynuose

registrovaný uživatel (angl. scheduled user, real user) ALKTŽ;

registrovaný uživatel (angl. authorized user) IŽ;

oprávněný (registrovaný) uživatel (angl. authorised user) ALKTŽ;

neregistrovaný uživatel „uživatel služby nebo služeb, který není zaregistrován u poskytovatele služby“ (angl. nonauthorised user, non-scheduled user) ATTŽ;

neregistrovaný (neoprávněný) uživatel (angl. unauthorised user) ALKTŽ;

neregistrovaný uživatel (angl. nonauthorized [unauthorized] user) IŽ.

V zásadě lze zde ospravedlnit jak určitou, tak neurčitou podobu. Určitá podoba zvyšuje míru vymezenosti a zdůrazňuje klasifikační povahu. Je třeba upozornit, že ačkoli se ve většině slovníků výpočetní techniky, včetně nejnovějších, uvádí termín vartotojas, v EKŽ₂ se uváděl naudotojas (angl. user). Rozdílné jsou tomu odpovídajícím způsobem i druhové termíny (EKŽ₂ jich obsahuje málo), srov. galutinis naudotojas (angl. end user) EKŽ₂ a galutinis vartotojas (angl. end user, ultimate user) IŽ, ATTŽ, AKTŽ, numatytasis naudotojas (angl. default user) EKŽ₂ a numatytasis vartotojas (angl. default user) AKTŽ. Definice ukazují na totožnost pojmů, např.:

galutinis naudotojas „osoba, která používá počítač nebo jeho software k jejich zamýšlenému účelu, využívá výsledky jejich práce, a nikoli jako komponentu k sestavování, vývoji či výrobě jiných programů nebo systémů“ EKŽ₂ – galutinis vartotojas „osoba, která používá software k určenému účelu za účelem dosažení pracovních výsledků, a nikoli jako komponentu k sestavování či vývoji jiných programů“ AKTŽ; numatytasis naudotojas „uživatel, jehož profil se stává výchozí hodnotou nově registrovaného profilu, tj. při vytváření profilu nového uživatele se do něj zkopíruje profil výchozího uživatele“ EKŽ₂ – numatytasis vartotojas „uživatel, jehož profil se stává výchozí hodnotou nového registrovaného profilu, tj. při vytváření profilu nového uživatele se do něj zkopíruje profil výchozího uživatele“ AKTŽ.

Jak je patrné, v nejnovějším výkladovém slovníku se uvádí termín vartotojas; odpovídající druhové termíny byly změněny také v nejnovějším vydání EKŽ (nevyšlo v knižní podobě, je zveřejněno na webu www.raštija.lt). V tomto vydání jsou druhové termíny se složkou naudotojas zařazeny jako synonyma v odkazových heslech, která odkazují na příslušné termíny se složkou vartotojas; nadřazené termíny naudotojas a vartotojas jsou však zařazeny oba jako samostatná hesla a vysvětleny jako „fyzická nebo právnická osoba, případně skupina takových osob, která něco používá“ a „osoba nebo skupina takových osob, která něco spotřebovává“ (formulaci první definice by bylo třeba upravit). U obou termínů se uvádí, že „někdy se používají synonymně, ale z

Terminologija | 2018 | 25

113

ve skutečnosti nejsou synonyma, protože označují odlišný vztah mezi osobou a věcí — spotřebu nebo používání.“ Ještě před deseti lety jeden z autorů EKŽ² napsal: „Obvykle se říká, že jídlo, léky a slova spotřebováváme, že půdu, jezera, budovy a stroje používáme. A co děláme s počítačem a jeho softwarem? Zdá se, že počítač spotřebovávat se nehodí, počítač používáme. Programy však nejsou vidět, jsou uloženy na discích. Znamená to snad, že je spotřebováváme podobně jako vzduch? Programy však mají jednu zajímavou vlastnost. Když je získáme, můžeme je používat pouze při dodržování pravidel stanovených v licencích. Nejčastěji nedostáváme právo je kopírovat, rozebírat nebo upravovat. S programy je třeba zacházet podobně jako s pronajatou nebo vypůjčenou věcí. Proto se zde ještě více hodí používání než spotřeba. Jsme tedy uživateli počítačů a jejich programů (nikoli spotřebiteli) a počítače používáme, nikoli je spotřebováváme“ (Grigas 2007: 4). Řečeno v zásadě správně, avšak úzus ukazuje, že hranice mezi používáním a spotřebou nejsou vždy tak více či méně jasné jako v kontextech jídla, léků, slov a podobně. Počítače i programy jsou prostředky, nástroje (jen jedny fyzické, druhé virtuální) a lze je jak používat, tak spotřebovávat. Používání je v podstatě jedním druhem spotřeby; DLKŽ⁷ uvádí, že používat znamená „spotřebovávat jako prostředek či nástroj k dosažení něčeho“. V LKŽ najdeme tyto příklady: S jiným nářadím si neporadím, ale na používání sekery jsem zvyklý BsP1114(Tlž). Takové sekery jsme neměli možnost používat Lkv. K obdělávání půdy používali Bělorusové dřevěný pluh, později zesílený železnou radlicí. Používám lopatku, když jdu okopávat zahradu Y1. Byl bych používal ocelovou kosu, ocelovou kosu, ne lesklou šavličku LB98. Mezi výkladovými definicemi v DLKŽ⁷ lze najít i obdobné užití: hrábky „malé hrábě používané k vytvoření snopu při sekání kosou“, čočka „čočka lámající paprsky, používaná místo brýlí“, pinzeta „kleštičky k uchopování drobných předmětů, používané v medicíně a laboratořích“. Dnes bychom zde zřejmě měli sklon říkat používá, ale úzus zároveň ukazuje, že pojem spotřebitele se stal univerzálním: spotřebitel jak spotřebovává, tak používá (ve srovnání s angličtinou zahrnuje jak user, tak consumer), a proto nepřekvapuje ani spotřebitel programu či počítače. V zásadě lze říci jak spotřebitel, tak uživatel, ale celkový systém se přiklání k spotřebiteli.

Ve srovnání s odvozeninami s příponou -tojas se názvy osob s příponou -ėjas v informatice vyznačují poněkud menší rozmanitostí, jsou však také poměrně četné. Při prohlídce informatických slovníků nebyly u této přípony nalezeny žádné hybridní odvozeniny—

114 Alvydas Umbrasas | Asmenų pavadinimai kompiuterijos žodynuose

všechny jsou litevské a všechny lze považovat za terminologizované nebo transterminologizované, například:

vykonavatel (angl. performer) ŠKPTŽ;

volající (angl. calling party) IŽ;

žadatel „účastník, uživatel nebo prvek systému, který se obrací na službu“ (angl. requestor) IŽ, ŠKPTŽ, ATTŽ;

tvůrce (angl. builder, creator, manufacturer) ALKTŽ, tvůrce softwarového systému (angl. software programmer) ALKTŽ;

volající „osoba, která volá“ (angl. invoker) ŠKPTŽ;

hráč (angl. player) IŽ;

prodejce (angl. vendor) ŠKPTŽ;

poradce (angl. guru) ŠKPTŽ;

prezentující (angl. presenter) ŠKPTŽ;

narušitel „osoba, která se pokouší proniknout do chráněného systému“ (angl. violator) ALKTŽ;

nástupce (angl. successor) IŽ;

odesílatel „osoba odesílající zásilku, jejíž údaje elektronické adresy se v záhlaví elektronické pošty zapisují do pole „kdo“ (angl. sender) IŽ, ATTŽ, EKŽ₂, AKTŽ, odesílatel nebo příjemce (angl. originator/recipient) ŠKPTŽ, odesílatel zprávy „původní zdroj zprávy“ (angl. sender, message originator) ALKTŽ, ATTŽ.

Některé odvozeniny jsou uvedeny pouze ve víceslovných spojeních, například:

instalátor – instalátor softwaru (angl. implementor) ŠKPTŽ;

telefonní pirát – telefonní pirát (angl. phreaker) ŠKPTŽ;

asistent – asistent hlavního programátora (angl. assistant chief programmer) ALKTŽ;

přeposílatel – anonymní přeposílatel (angl. anonymous remailer) ŠKPTŽ;

rozvíjející činitel – činitel rozvíjející elektronické podnikání (angl. e-business enhancer) ŠKPTŽ;

původce – původce zahlcení (angl. spammer) ŠKPTŽ.

Je třeba poznamenat, že například slova vyvolávač, instalátor nejsou ani v DLKŽ₇, ani v LKŽe, přestože jsou v nich uvedena slovesa vyvolat, instalovat. Tato pojmenování činitelů jsou systémová, a proto je lze stěží považovat za novotvary z oblasti informatiky; jde spíše o mezery v obecné lexikografii. Na druhou stranu tato slova možná nebyla do DLKŽ₇ zařazena proto, že pravděpodobnější je užívání forem bez předpony, které odpovídá tendencím norem. Například výrazy poskytovatel, přeposílatel jsou v LKŽe uvedeny, ale v DLKŽ₇ nikoli.

Nejrozvinutější slovotvorné řady mají termíny zahrnující aspekty přijímání nebo poskytování něčeho. Takovým termínem označujícím osobu je příjemce „adresát, který přijímá elektronickou poštu nebo jinou elektronickou zásilku“ (angl. recipient, receiver, acceptor) IŽ, ŠKPTŽ, ATTŽ, EKŽ₂, AKTŽ. S ním sou-

Terminologija | 2018 | 25

115

vzniká řada druhových termínů (především z oblasti telekomunikací, klasifikují se příjemci zpráv), např.:

náhradní příjemce určený příjemcem „uživatel nebo seznam adresátů (pokud existuje), kterého může zvolit určený příjemce nebo náhradní odesílatel určený odesílatelem, případně příjemce ze seznamu pro přesměrování zpráv“ (angl. recipient-assigned alternate recipient) ATTŽ;

příjemce směrování (angl. routing recipient) ŠKPTŽ;

příjemce kopie „příjemce, kterému zpráva není přímo určena, ale který je zařazen do seznamu adresátů, aby byl informován“ (angl. copy recipient, secondary recipient) ATTŽ;

skrytý příjemce „příjemce, který nemůže být odhalen ostatním příjemcům téže zprávy“ (angl. blind-copy recipient) ATTŽ;

zamýšlený příjemce „jeden z uživatelů nebo seznamů adresátů, kterého odesílatel určí jako zamýšleného adresáta zprávy“ (angl. intended recipient) ATTŽ;

náhradní příjemce „v kontextu zpracování zpráv uživatel nebo seznam adresátů, na který se odesílatel může (ale nemusí) obrátit se žádostí o doručení zprávy nebo kopie informačního objektu pouze tehdy, pokud je nelze doručit určitému primárnímu příjemci“ (angl. alternate recipient) ATTŽ;

zástupný příjemce „uživatel nebo seznam adresátů, který může být vybrán přednostním příjemcem, náhradním příjemcem nebo registrovaným příjemcem pro přesměrování zpráv“ (angl. substitute recipient) ATTŽ;

preferovaný příjemce „jeden z uživatelů nebo seznamů adresátů, kterého odesílatel zvolí jako preferovaný cílový bod zprávy“ (angl. preferred recipient) ATTŽ;

příjemce ze seznamu „uživatel nebo seznam adresátů, kterému se zpráva doručí rozšířením seznamu adresátů“ (angl. member recipient) ATTŽ;

náhradní příjemce určený odesílatelem „uživatel nebo seznam adresátů (pokud existuje), kterému odesílatel žádá doručit zprávu v případě, že ji nelze doručit určitému určenému příjemci“ (angl. originator-specified alternate recipient) ATTŽ.

Termín poskytovatel (angl. provider, supplier) se v ŠKPTŽ obvykle používá v souvislosti se službami – poskytovatel služeb „subjekt (fyzická osoba, soukromoprávní právnická osoba, veřejnoprávní právnická osoba nebo skupina takových osob), který poskytuje určité služby <....>“ (angl. service provider) ATTŽ, AKTŽ. Jak vyplývá z definice, pojem zahrnuje fyzické i právnické osoby⁶. Když

⁶Pravděpodobně právo Evropské unie způsobilo, že se v poslední době jednoslovný termín osoba v našem právu stále častěji používá jako termín zahrnující fyzickou i právnickou osobu. Dříve to nebylo obvyklé; zpravidla se osoba chápala jako fyzická osoba, jinak bylo nutné uvést přívlastek. I s přívlastkem právnická osoba podle názoru Pranase Kniūkšty narušuje význam slova osoba, je však přijatelná, neboť nezasahuje do jazykového systému. Podle jeho názoru bylo možné najít i lepší termíny, například právní subjekt (Kniūkšta 1999: 18–19).

116

Alvydas Umbrasas | Asmenų pavadinimai kompiuterijos žodynuose

která označení činitelů jsou vhodná pro pojmenování jak jedněch, tak druhých osob, jen to ne vždy vyplývá z definic ve slovnících (nebo definice vůbec chybějí). Z definic nalezených ve slovnících (především ATTŽ) je patrné, že se často zmiňuje pouze právnická osoba, avšak podle současného práva by tyto pojmy mohly přinejmenším teoreticky zahrnovat i fyzické osoby (jen v Litvě se to nemusí vždy realizovat), např.:

poskytovatel cloudových služeb „poskytovatel cloudových služeb, který poskytuje cloudové služby platformy, infrastruktury, aplikací, datového úložiště aj.“ (angl. cloud provider) AKTŽ;

poskytovatel informací (angl. information provider) ŠKPTŽ;

poskytovatel internetových služeb (angl. Internet service provider) ŠKPTŽ, poskytovatel internetových služeb „společnost, která poskytuje přístup k internetovým službám, jako jsou web a Gopher“ (angl. internet service provider, internet access provider) ATTŽ;

poskytovatel síťových služeb „organizace nebo instituce provozující podnikání v oblasti síťových služeb“ (angl. network service provider) ATTŽ;

poskytovatel sítě „organizace, která poskytuje síť pro telekomunikační služby. Pokud tatáž organizace nabízí služby, stává se zároveň i poskytovatelem služeb“ (angl. network provider) ATTŽ;

poskytovatel obsahu (angl. content provider) ŠKPTŽ;

poskytovatel videotexových služeb „organizace odpovědná za poskytování videotexových služeb uživateli“ (angl. videotex service provider) ATTŽ;

poskytovatel videotexové komunikační sítě „organizace, která je na základě smlouvy s poskytovatelem videotexových služeb odpovědná za zajištění spojení mezi koncovými zařízeními uživatelů, informování uživatelů a/nebo za služby poskytované hlavními videotexovými počítači“ (angl. videotex communications network provider) ATTŽ;

poskytovatel webových služeb „společnost, která poskytuje přístup k internetu a webu zákazníkům s telefonní linkou a modemem“ (angl. Web service provider, Web provider) ATTŽ.

Fyzické i právnické osoby zahrnuje také analogický termín dodavatel (angl. source, supplier, provider) ALKTŽ, ŠKPTŽ. Rozdíl spočívá pouze v tom, že poskytovatel se obvykle používá v souvislosti se službami, zatímco dodavatel označuje dodavatele konkrétního zboží. V terminologických slovnících je málo druhových termínů, např.: (dodavatel (počítačů, softwaru) (angl. vendor) ALKTŽ, dodavatel systémů na klíč (angl. turnkey vendor) ALKTŽ. Jako ekvivalenty angl. third-party supplier uvádí ALKTŽ několik termínů: nezávislý dodavatel, příležitostný dodavatel, zprostředkující dodavatel. V podstatě totéž označuje i zprostředkovatelský dodavatel (angl. third-party vendor) ALKTŽ.

Terminologija | 2018 | 25

117

Poměrně významnou skupinu termínů tvoří názvy osob s příponou priesaga –ininkas. Deriváty s výše zmíněnými příponami vycházejí ze sloves a označují vykonavatele děje, zatímco základem derivátů s –ininkas je nejčastěji podstatné jméno. Osoby se těmito deriváty obvykle pojmenovávají podle povolání, povahy činnosti apod. Do počítačových slovníků byly zařazeny především deriváty, které se již v jazyce používají v jiných oborech, např.:

kouzelník (angl. wizard) ALKTŽ;

vědec (angl. scientist) ALKTŽ;

přispěvatel „fyzická osoba, která se podílela na vývoji, výrobě nebo distribuci počítačového objektu, ale nestala se spoluautorem ani vlastníkem celého výrobku“ (angl. contributor) EKŽ², AKTŽ;

manažer (angl. manager) ALKTŽ;

vedoucí – poštovní vedoucí (angl. postmaster) ŠKPTŽ, webový vedoucí (angl. webmaster) ŠKPTŽ.

Z hlediska slovotvorby se odlišuje vlastník (vychází ze zájmena) (angl. owner) IŽ, ALKTŽ, ŠKPTŽ, LŽ; uvádí se s ním několik druhových termínů: vlastník databanky (angl. data bank owner) IŽ, vlastník dat (angl. data owner) IŽ, ŠKPTŽ, stávající vlastník (angl. current owner) ŠKPTŽ, nový vlastník (angl. new owner) ŠKPTŽ, výchozí vlastník (angl. default owner) ŠKPTŽ. V AKTŽ se pro tento význam dává přednost termínu správce.

Z terminografických zdrojů vyplývá, že slova, která v běžném jazyce označují osoby, se v informatice někdy používají i k pojmenování jiných věcí, například knihovník se chápe nejen jako „osoba spravující knihovny programů“ (angl. librarian) IŽ, ALKTŽ, ale také jako „řídicí program pro práci s knihovními programy“ ALKTŽ (běžnější by bylo program pro správu knihovny IŽ apod.). Srov. také knihovník souborů „osoba nebo proces, který vykonává funkce doplňování, archivace a kopírování souboru a přístupu k datům“ (angl. file librarian) ALKTŽ. Prostředník, běžně užívaný ve významu osoby (angl. dealer) ALKTŽ, nabývá rovněž dalších významů, např.:

zprostředkovatel cloudových služeb „entita⁷, která udržuje vztahy s různými poskytovateli cloudových služeb a pomáhá zákazníkům cloudových služeb najít vhodné poskytovatele a dohlížet na proces poskytování služeb“ (angl. cloud broker) AKTŽ;

uživatelský agent „funkční blok zajišťující výměnu dat“ (angl. user agent) ALKTŽ.

⁷Entita (angl. entity) se definuje jako „v zásadě samostatná věc, jev nebo jiný objekt určité oblasti“ AKTŽ.

118

Alvydas Umbrasas | Asmenų pavadinimai kompiuterijos žodynuose

Jako hybridní neologismus vytvořený pro potřeby počítačové vědy se uvádí termín kompiuterininkas⁸ (angl. computer science expert, computer scientist) IŽ. Poměrně nedávno se v počítačové terminografii objevily neologismy tinklaraštininkas „osoba, která píše blog“ (angl. blogger) AKTŽ, mikrotinklaraštininkas „osoba, která píše mikroblog“ (angl. microblogger) AKTŽ. V počítačové vědě se zkoušelo užít výraz tinklininkas, známý ze sportu a rybaření, v jiném významu – „osoba, která surfuje po síti, uživatel internetu“ (angl. internaut, internette r, netizen, cybernaut, cyber surfer) ŠKPTŽ, ale zdá se, že se v úzu neujal. Neologismus internetininkas „ten, kdo tráví hodně času procházením internetu“, který se občas vyskytuje v textech s volnějším jazykem, dosud do terminografie zařazen nebyl.

Ostatní odvozeniny, kterými se ve slovnících počítačové vědy označují osoby, netvoří významnější skupiny; jde především o jednotlivé deriváty s různými příponami, převzaté z jiných oborů nebo z obecného jazyka, např.:

bastūnas (angl. lurker) ŠKPTŽ;

dalyvis (angl. participant, attendee) ŠKPTŽ;

pusprogramių gudručiai (angl. script kiddies) LŽ;

klajūnas (angl. wired worker, nomad, road warrior, roaming) ŠKPTŽ;

kvietiniai „osoby pozvané na schůzi nebo síťovou konferenci“ (angl. attendees) ŠKPTŽ;

naujokas (angl. luser) LŽ;

sutuoktinis (angl. spouse) ŠKPTŽ;

užsakovas „fyzická nebo právnická osoba, která přijímá služby komunikační sítě od provozovatele sítě nebo oprávněného zprostředkovatele a je povinna hradit veškeré poplatky za služby“ (angl. customer) ATTŽ;

konferencijos vadovas (angl. conference conductor) ATTŽ.

Několik odvozenin s příponou -ėlis má negativní konotaci, např.: įsibrovėlis (angl. intruder) LŽ, įsilaužėlis „osoba, která obchází hesla a další bezpečnostní opatření a neoprávněně proniká do něčího hardwaru nebo softwaru“ (angl. cracker, intruder) LŽ, ŠKPTŽ, EKŽ, AKTŽ, nemokėlis (angl. lamer) LŽ. V negativním kontextu se často užívají také ekvivalenty angl. hacker nebo negativně kodifikovaná výpůjčka hakeris. Pro označení tohoto pojmu byl vytvořen zajímavý neologismus programišius „osoba, která se zajímá o programování, zkoumání operačních systémů a dalších

⁸ Kompiuterininkas „počítačový nadšenec nebo odborník“ již byl zařazen do DLKŽ⁷; v předchozích vydáních tohoto slovníku toto slovo ještě nebylo. V úzu je časté kompiuteristas, avšak podle obecných tendencí byl kodifikován hybridní derivát.

Terminologija | 2018 | 25

119

„zdokonalovat zdrojové texty programů“ ŠKPTŽ, LŽ, EKŽ₂, AKTŽ (přípona –išius byla zvolena kvůli konotacím a asociacím, které vyvolávají slova tohoto slovotvorného modelu, srov. mergišius, vag išius apod.), jako synonymum se dříve navrhovalo také sousloví programavimo a i s t r u o l i s ŠKPTŽ, VLKK, Leksika 2005: 56. Za neologismus lze považovat odvozeninu s příponou –alius brukalius „ten, kdo rozesílá nevyžádané zprávy – brukalas“ (angl. spammer) EKŽ₂, AKTŽ, vytvořenou analogicky k dalšímu neologismu brukalas (angl. junk, junk mail, spam) „nevyžádané elektronické zprávy“ EKŽ₂, AKTŽ. Užívání slova programišius i brukalius se stále ještě ověřuje; bylo by předčasné tvrdit, že se již ustálila.

V terminografii výpočetní techniky se téměř nevyskytují termíny označující osoby, které jsou tvořeny jiným způsobem. Nebyla nalezena žádná odvozenina koncovková ani předponová; z kompozit lze uvést termín talkininko (angl. contributor) bendradarbis EKŽ₂, AKTŽ, uvedený jako synonymum slova „přispěvatel“; v dané oblasti samozřejmě nejde o žádný neologismus.

Výpůjčky označující osoby, které jsou uváděny ve slovnících výpočetní techniky, se co do četnosti a rozmanitosti nevyrovnají termínům domácího původu. Za zajímavější termín lze považovat relativně nedávný neologismus internautas „osoba, která tráví obzvlášť mnoho času procházením internetu“ (angl. cybercitizen, cybernaut, internaut, netizen) EKŽ₂, AKTŽ. Anglické slovo internaut (vzniklé spojením slov Internet a astronaut) se objevilo v posledním desetiletí minulého století (https://en.oxforddictionaries.com), používá se také v jiných jazycích. Ve stejném významu se v angličtině používá slovo podobné stavby cybernaut (doslova „cestovatel kybernetickým prostorem“), které však již v šedesátých letech minulého století bylo užito ve významu „robot“ či „kyborg“ (https://en.oxforddictionaries.com). Z litevských internetových zdrojů vyplývá, že výpůjčka kibernautas se užívá jen příležitostně; v polovině roku 2018 ještě nebyla zařazena do LKND, tento korpus však zaznamenává užívání hybridního útvaru internautuiinternetininkas se stejným významem. Jak již bylo uvedeno, do ŠKPTŽ bylo jako synonymum k výrazu tinklo naršytojo zařazeno slovo infonautas – další konkurent slova internautas (srov. angl. infonaut, první část slova odkazuje k informacím), v užívání se však neprosadilo a nezaznamenává ho ani LKND.

Většina výpůjček uváděných ve slovnících výpočetní techniky, které označují osoby, nejsou výrazy specifické pouze pro kontext výpočetní techniky; užívají se i v jiných oborech (významy se samozřejmě mohou v jednotlivých oborech lišit a odpovídají jejich potřebám), například:

120 Alvydas Umbrasas | Asmenų pavadinimai kompiuterijos žodynuose

abonentas „registrovaný příjemce elektronických služeb (obvykle placených), který s jejich poskytovatelem uzavřel smlouvu o jejich poskytování“ (angl. user, subscriber, customer, abonent) IŽ, ALKTŽ, ATTŽ, EKŽ₂, AKTŽ, abonentai (angl. members) ŠKPTŽ; administratorius „plně oprávněná osoba spravující počítač, počítačovou síť nebo jiný počítačový systém, která se stará o každodenní údržbu, aktualizaci, zabezpečení a další záležitosti související se spravovaným objektem“ (angl. admin, administrator, manager) IŽ, ŠKPTŽ, EKŽ₂, AKTŽ, srov. duomenų banko administratorius (angl. database administrator) ALKTŽ; adresantas „odesílatel, který předává adresátovi informační zprávu zakódovanou pomocí jazykových znaků a komunikačních prostředků prostřednictvím kanálu“ (angl. addressar) AKTŽ; adresatas „osoba, instituce nebo její oddělení, kterému je něco adresováno“ (angl. contact, target, destination, addressee, called party, buddy) IŽ, ALKTŽ, ŠKPTŽ, ATTŽ, AKTŽ; analitikas (angl. analyst) IŽ, ALKTŽ, srov. duomenų bazės analitikas „osoba odpovědná za návrh struktury a schématu databáze“ (angl. database analyst) EKŽ₂, AKTŽ; autorius „fyzická osoba, která vytvořila počítačový program nebo jiný počítačový objekt“ (angl. author) IŽ, ŠKPTŽ, EKŽ₂, AKTŽ; dešifratorius „osoba, která dešifruje zašifrované, nečitelným způsobem podané nebo poškozené informace“ (angl. decipherer, decryptor) EKŽ₂, AKTŽ; dizaineris (angl. designer) ALKTŽ; dokumentalistas (angl. documentalist, documentor) IŽ; ekspertas (angl. expert) ALKTŽ; grafikas (angl. designer) ALKTŽ; inžinierius (angl. engineer) IŽ, ALKTŽ, srov. aparatinės įrangos inžinierius „inženýr, který se vyzná v hardwarových aspektech příjmu, ukládání, obnovy a zpracování informací a zajišťuje technickou údržbu počítačů a systémů dálkového přenosu informací“ (angl. hardware engineer, computer hardware engineer) AKTŽ; klientas „obsluhovaná osoba: kupující, objednatel, abonent, návštěvník webových stránek nebo žadatel o jiné služby a jejich uživatel“ (angl. client, customer) ATTŽ, EKŽ₂, AKTŽ; konsultantas – konsultantas obsahu (angl. content advisor) ŠKPTŽ; korespondentas „osoba, která zahajuje nebo ukončuje telefonní hovor“ (angl. party) ATTŽ; operatorius „osoba, která provádí rutinní operace na zařízení či systému, který obsluhuje, nebo v rámci poskytované služby“ (angl. operator, human-operator) IŽ, ALKTŽ, EKŽ₂, AKTŽ; redaktorius „vedoucí vydání (knihy, časopisu, novin) či pořadu (rozhlasového, televizního), který schvaluje jeho obsah, připravuje a rediguje pořad“ (angl. editor, writer) ALKTŽ, EKŽ₂, AKTŽ; sistematika analitikas (angl. systems analyst) ALKTŽ; specialistas (angl. engineer) ALKTŽ, srov. sisteminės analizės specialistas (angl. systems analyst) ALKTŽ; technikas (angl. engineer) ALKTŽ.

Terminologija | 2018 | 25

121

Ačkoli angličtina výrazně ovlivňuje počítačovou terminologii, výpůjčky přejaté z jiných oborů často formálně neodpovídají podobě anglických termínů; užívají se jako samostatné jednotky fungující v litevštině, jejichž výběr je dán vnitřním systémem jazyka a přenosem významu, např.:

předplatitel elektronické pošty (angl. email user, e-mail user) EKŽ₂;

správce informačního systému (angl. sysop, system operator) ALKTŽ;

správce elektronické pošty „osoba, která spravuje službu elektronické pošty a odpovídá za její fungování“ (angl. postmaster) AKTŽ;

správce webových stránek „osoba, která spravuje a aktualizuje webové stránky, odpovídá na e-maily jejich návštěvníků týkající se fungování stránek“ (angl. webmaster) EKŽ₂, AKTŽ;

autor modifikací „fyzická osoba, která zdokonaluje a modifikuje program nebo jiný počítačový objekt“ (angl. contributor) EKŽ₂, AKTŽ;

autor původního díla „fyzická osoba, která vytvořila původní počítačový program nebo jiný počítačový objekt“ (angl. initial developer) EKŽ₂, AKTŽ;

instruktor (angl. tutor) ALKTŽ;

tutor „osoba, která pomáhá studujícímu s učením: poskytuje konzultace, rady a praktickou pomoc“ (angl. tutor) EKŽ₂, AKTŽ;

nabyvatel licence „držitel autorských práv“ (angl. copyright owner, right holder) EKŽ₂, ALKTŽ;

nabyvatel licence „uživatel díla, které je předmětem autorských práv“ (angl. copyright user) EKŽ₂, AKTŽ;

technik (angl. engineer) ALKTŽ;

specialista testování (angl. tester) ALKTŽ.

Ze zkoumaných zdrojů jsou výpůjčky označující osoby a opatřené značkou ntk., tedy takové, které jsou v terminologii považovány za nevhodné, uvedeny pouze v jednom, a to ve slovníčku „Linux“ (LŽ). Všechny jsou označeny jako slangové: hakeris (angl. hacker) – programátor; juseris (angl. user) – uživatel; krekeris (angl. cracker) – cracker; lameris (angl. lamer) – nešika; luzeris (angl. luser) – 1. nováček, 2. uživatel. V ALKTŽ je bez hodnotících značek uvedena podoba hekeris, uvádí se však, že již samotné anglické slovo hacker je slangové, takže lze předpokládat, že stejný charakter má i jeho ekvivalent. Nelze vyloučit, že označení slangovosti bylo důsledkem opatrného přístupu k litevskému ekvivalentu. Anglické slovo je mnohoznačné; ALKTŽ uvádí dokonce pět významů: „1. fanatický programátor. 2. výkvět programátorské komunity. 3. znalec určitého programu. 4. odborník, který své znalosti využívá k nezákonným účelům, např. pronikáním do chráněného systému. 5. talentovaný programátor, který efektivně vytváří skvělé programy“ (některé významy by bylo možné

1 2 2 Alvydas Umbrasas | Asmenų pavadinimai kompiuterijos žodynuose

(sloučené). Je třeba poznamenat, že některá anglická slova či spojení, která ALKTŽ považuje za žargonová, nemají ani litevské ekvivalenty a jsou vyjádřena opisným způsobem: bit twiddler (žarg.) – počítačový fanatik, amatérský programátor v assembleru; code bums (žarg.) – příliš puntičkářský programátor; luser (žarg.) – uživatel, který neumí pracovat se systémem; neprofesionální uživatel. Je pochopitelné, že nalézt ekvivalenty k žargonismům či profesionalismům z jiných jazyků může být obtížné. V angličtině tyto jednotky často přecházejí na úroveň terminologie (v některých oborech⁹ se jich vyskytuje obzvlášť mnoho), zatímco litevská terminografie se žargonismům či profesionalismům zpravidla vyhýbá.

Jak vyplývá z uvedených materiálů, jen ojedinělé odvozené pojmenování osoby lze považovat za vytvořené speciálně pro potřeby informatiky; většina pojmenování osob uvedených v informatických slovnících je hotově převzata z obecného jazyka, kde se užívají v jiných oborech (lze říci, že jde častěji o transterminologizaci než o terminologizaci). V zásadě totéž lze říci i o přejímkách – většina z nich není v informatice jedinečná. Teprve připojené druhové členy někdy terminologii těsněji spojují s informatikou a jejími reáliemi. Je třeba uvést, že do informatických slovníků se za účelem překladu často zařazuje nejen informatická terminologie, ale také lexikum a fráze z různých programů či obecně z informatického kontextu, takže ne všechna uvedená pojmenování osob jsou skutečnými informatickými termíny. Do slovníků se dostala spolu s určitými mikrosystémy termínů a doplňují je. O potřebnosti některých z nich, zejména nejobecnějších a nejméně odborných (například muž, žena, děti, manžel), lze samozřejmě v informatické terminografii pochybovat. Zároveň lze položit i opačnou otázku – zda je pojmenování osob v analyzovaných slovnících dostatek. V těchto slovnících lze nalézt poměrně mnoho různých sloves a jejich abstraktních podstatných jmen; od sloves lze obvykle velmi snadno utvořit slovo označující vykonavatele děje (zejména pomocí produktivních přípon -tojas, -ėjas). V určitých situacích jsou taková slova možná, ale nemusí být nutná k pojmenování specifického oborového pojmu (jako termíny), např.: naujinti (angl. update) – naujintojas, formatuoti (angl. format) – formuotojas, tinkinti (angl. cus-

⁹ Uvádí se, že například ve slovnících ekonomie a podnikání tvoří žargonismy a profesionalismy označující osoby přibližně 20% anglických pojmenování osob a přibližně 6% ruských pojmenování osob (Trypфанова 2006: 8).

Terminologija | 2018 | 25

123

tomize) – tinkintojas, įdiegti (angl. install) – įdiegėjas a podobně. Některá slova se nevyskytují ani v běžném užívání, ale v případě potřeby by mohla pojmenovat oborový pojem, například kompiuterizuotojas. Podobné slovo skaitmenintojas se již v užívání objevilo (v knihovnách a muzeích se tak označují pracovní pozice), takže by mohlo být oprávněně zařazeno i do informatických slovníků vedle termínu skaitmeninimas.

Je pochopitelné, že pojem vykonavatele děje nemusí být výlučně informatickým pojmem; například v některých informatických slovnících lze nalézt termíny spausdinimas (IŽ, ŠKPTŽ, AKTŽ), maketavimas (IŽ, ALKTŽ), ale chybí spausdintojas, maketuotojas – tyto termíny se v užívání vyskytují (označují se jimi i pracovní pozice), ale patrně by se hodily spíše do polygrafických slovníků. Existují však pojmenování aktérů z informatického kontextu, která si zaslouží být v informatických slovnících; do slovníků se například zařazují žaidimas, kompiuterinis žaidimas (IŽ, AKTŽ), piratavimas (ALKTŽ, EKŽ, AKTŽ), ale chybí aktuální pojmenování žaidėjas, piratautojas (zdá se, že právě informatický kontext odlišuje v lexikografii nezaznamenané piratautoją od námořního pirato). Někdy jsou patrné nedostatky v systémovosti; například AKTŽ uvádí zmíněná neologická pojmenování tinklaraštininkas, mikrotinklaraštininkas vedle tinklaraštis, mikrotinklaraštis, avšak audioblog (angl. audioblog) a vaizdo tinklaraštis (angl. video blog, vlog) uvádí jednotlivě. Garso tinklaraštis zřejmě není příliš aktuální, ale aktuálnost vaizdo tinklaraščių stále roste a aktuální je i vaizdo tinklaraštininkas (konkuruje mu videotinklaraštininku). Od kořene tinkl- se nyní tvoří řada různých neologismů, někdy pouze příležitostných, například tinklažmogis, tinklinėtojas, tinkli šius (Girčienė 2011: 174), které terminografie nepotřebuje.

Je třeba dodat, že v analyzovaných terminologických slovnících jsou pojmenování osob uváděna pouze v mužském rodě. Jde již o téměř ustálenou tradici terminografie. Naprostá většina pojmenování (s výjimkou takových, jako jsou osoba, žena, muž, dítě) je vyjádřena takzvanými mobilními substantivy (substantiva mobilia) a jejich spojeními, tj. mají nebo přinejmenším teoreticky mohou mít také odpovídající pojmenování v ženském rodě, která lze v případě potřeby použít v oborových textech; čtenáři slovníků si je však musí sami utvořit podle obecných jazykových pravidel. Pojmenování osob pouze jednoho rodu, daná společenskými rolemi či jinými důvody, nejsou obecně častá (Džežulskienė 2001: 67); dnes se někdy doplňují chybějící členy dvojic, například vedle obvykle v mužském rodě užívaného slova licenciaras lze užít také licenciarė.

1 2 4 Alvydas Umbrasas | Asmenų pavadinimai kompiuterijos žodynuose

ZÁVĚRY

Ačkoli se někdy pochybuje o terminologické povaze pojmenování osob, zařazují se do terminologických slovníků a nelze to považovat za nedostatek těchto slovníků. Spíše naopak – stojí za úvahu, zda pojmenování osob, která jsou v některých oborech skutečně aktuální, oprávněně zůstávají mimo terminografii.

Informatické slovníky obsahují poměrně mnoho pojmenování osob. Některá z nich označují nejen pojmy z informatického kontextu, ale do těchto slovníků byla patrně zařazena kvůli své aktuálnosti v oboru či vztahům k jiným slovníkovým pojmům, případně také pro účely překladu. O potřebnosti některých z nich v informatických slovnících lze pochybovat, zároveň je však zřejmé, že některá pojmenování chybějí.

Pojmenování osob se nejčastěji vyjadřují mobilními substantivy, která mohou mít mužský i ženský rod, ustálila se však tradice zařazovat do terminologických slovníků pouze zobecněné tvary mužského rodu.

Z informatické terminografie vyplývá, že většinu oborových termínů označujících osoby tvoří příponová odvozenina. Převládají litevské odvozeniny, ale vyskytují se i hybridní útvary. Nejrozvinutější jsou modely s příponami -tojas a -ėjas; o něco méně časté jsou odvozeniny s příponou -ininkas. Odvozenin, které lze považovat za informatické neologismy, je jen několik; většina byla terminologizována nebo transterminologizována, tj. převzata z obecného jazyka či jiných oborů.

Přejímky označující osoby, které byly do litevské terminografie zařazeny výhradně k pojmenování informatických pojmů, jsou velmi vzácné. Většina přejímek se užívá i v jiných oborech, tj. v informatickém kontextu nejsou jedinečné. Některé přejímky jsou v terminografii považovány za nevhodné či žargonové a není snaha vpouštět je do obecného jazyka. Přejímek není celkově mnoho; litevské odvozeniny je počtem převyšují nejméně trojnásobně.

HLAVNÍ PRAMENY

AKTŽ – Dagienė V., Jevsikova T. Výkladový slovník počítačových termínů, Vilnius: Institut matematiky a informatiky Vilniuské univerzity, 2016.

ALKTŽ – Výkladový slovník anglicko-litevských počítačových termínů. Ed. A. Kirejevas, Kaunas: Smaltija, 1997.

ATTŽ – Výkladový slovník telekomunikačních termínů. Připravili V. Valiukėnas, R. Sabaliauskaitė, J. Gabijūnienė, Vilnius: Lietuvos telekomas, 2004.

EKŽ – Dagienė V., Grigas G., Jevsikova T. Encyklopedický slovník počítačové techniky. 2. dopl. vyd., Vilnius: TEV, 2008.

IŽ – Informatika: slovník termínů litevsko-anglicko-rusko-německý. Připravili Z. Kudirka, A. Mačernius, K. Paulauskas, J. Riabūnas, B. Stulpinas, D. Šveikauskienė, R. Valatkaitė, Vilnius: Institut matematiky a informatiky, 1997.

Terminologija | 2018 | 25

125

LŽ – „Linux“ slovníček: stručný slovníček nejčastěji používaných termínů anglicko-litevsky. Ed. V. Žalkauskas, Kaunas: nakladatelství „Smaltijos“, 2004.

SKPTŽ – Žalkauskas V. Slovník současných počítačových programů a sítí, Vilnius: Institut vědeckého a encyklopedického vydavatelství, 2003.

LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE

DLKŽ₇ – Slovník současné litevštiny. Vedoucí redaktor S. Keinys, 7. opravené a doplněné vydání, Vilnius: Litevský jazykový institut, 2012, elektronická verze, 2015 (aktualizovaná verze, 2017). Dostupné na internetu: http://lkiis.lki.lt/dabartinis.

Džežulskienė J. 2001: Asmenų pavadinimai, reiškiami veiksmažodiniais mobiliaisiais daiktavardžiais (substantiva mobilia). – Acta Linguistica Lithuanica 44, 55–69.

Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: LKI leidykla.

Girčienė J. 2011: Naujažodžiai su dėmeniu (–)tinkl-. – Kalbos kultūra 84, 165–177.

Grigas G. 2007: Keletas panašių, bet skirtingas reikšmes turinčių žodžių porų kompiuterijoje. – Gimtoji kalba 2, 3–5.

Kniūkšta P. 1999: Ypatingesni kanceliarinės kalbos atvejai. – Kalbos kultūra 72, 16–28.

KTŽ 1990: Gaivenis K., Keinys S. Kalbotyros terminų žodynas, Kaunas: Šviesa.

Leksika 2005: Kalbos patarimai 4. Leksika: skolinių vartojimas. Autorė ir sudarytoja D. Mikulėnienė, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

LKND – Databáze nových slov litevského jazyka. Sestavila a spravuje R. Miliūnaitė. Dostupné na internetu: http://naujazodziai.lki.lt.

LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002), elektroninis variantas. Vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008. Prieiga per internetą: http://www.lkz.lt.

MTŽ 2005: Kvašytė R. Mokomasis terminologijos žodynėlis, Šiauliai: VŠĮ Šiaulių universiteto leidykla.

Murmulaitytė D. 2016: Naujieji asmenų pavadinimai darbovės ir semantiniu aspektu. – Lietuvių kalba 10. Prieiga per internetą: http://www.lietuviukalba.lt/index.php/lietuviu-kalba/article/view/200.

Umbrasas A. 2005: Asmenis įvardijantys teisės terminai 1918–1940 m. Lietuvos kodeksuose. – Terminologija 12, 107–136.

VLKK – Doporučení Státní komise pro litevský jazyk č. 1 ze dne 5. června 2003 „O litevských ekvivalentech některých cizích slov z oblasti výpočetní techniky“ (Inf. pran., 2003, č. 42).

VSŽ 2014: Pažūsis L., Maskaliūnienė N., Darbutaitė R., Klioštoraitytė R., Mankauskienė D., Miškinienė I., Paura M. Vertimo studijų žodynas, Vilnius: Lodvila.

Труфанова Н. О. 2006: Проблема номинации лиц в финансово-экономической терминологии (на материале русского и английского языков). Автореферат диссертации на соискание ученой степени кандидата филологических наук, Москва.

NÁZVY OSOB VE SLOVNÍCÍCH INFORMATIKY

Oblast terminologického výzkumu zahrnuje různé pojmy, názvy osob však patří k tématům, o nichž se v kontextu terminologie hovoří jen zřídka. Litevští terminologové ve svých pracích poukazují na to, že obecně je problematické řadit názvy osob do terminologie. V některých oborech však tyto názvy tvoří významnou část terminologie. Lze předpokládat, že systémy termínů označujících osoby jsou rozvinutější v sociálních vědách. Článek se zabývá termíny označujícími osoby, které byly shromážděny ze slovníků informatiky. Jeho cílem je zjistit, jaké názvy zahrnuje terminologie informatiky, a analyzovat jejich podobu z hlediska slovotvorby a původu (při srovnání s jinými obory se přihlíží k novosti a jedinečnosti termínů). Výzkum ukazuje, že většinu názvů osob uvedených ve slovnících informatiky tvoří odvozeniny tvořené příponami, jen velmi málo z nich jsou však neologismy vytvořené speciálně pro pojmenovávací potřeby informatiky.

126

Alvydas Umbrasas | Asmenų pavadinimai kompiuterijos žodynuose

Odvozeniny se nejčastěji přejímají z jiných oborů, tedy dochází k jejich transterminologizaci. Převládají odvozeniny litevského původu, vyskytují se však také hybridy. Přejatá slova označující osoby, která jsou v litevských terminologických slovnících zařazena jako termíny informatiky, jsou rovněž poměrně vzácná. Většina přejímek se používá také v jiných oborech, takže nejsou v kontextu informatiky jedinečné. Slovníky tohoto oboru obsahují vedle termínů informatiky také slova a slovní spojení z různých softwarových a dalších počítačových kontextů, a to pro účely překladu. Ne všechny názvy osob uvedené v těchto slovnících jsou tedy skutečnými termíny informatiky. Zařazení některých názvů obecnější povahy do slovníků informatiky se jeví jako značně sporné. Zároveň existují názvy osob, které jsou v kontextu informatiky důležité, ale do těchto slovníků zařazeny nebyly, což lze považovat za jejich nedostatek.

Doručeno 4. 6. 2018

Alvydas Umbrasas Litevský jazykový institut P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E-mail: [email protected]

Terminologija | 2018 | 25

127