LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXXIII (1995)

GRAMATIKA IR LEKSIKOLOGIJA

KAZIMIERAS PAKALKA

VLIV K. SIRVYDOVA „DICTIONARIUM TRIUM LINGUARUM“ NA SLOVNÍK D. POŠKY „SŁOWNIK JĘZYKA LITEWSKIEGO, POLSKIEGO I ŁACIŃSKIEGO“

Trojjazyčný polsko-latinsko-litevský slovník Konstantina Sirvyda (1580–1631) využívali mnozí autoři tištěných i rukopisných slovníků litevského jazyka. Dosud víme jen málo o tom, jaký vliv měl Sirvydův slovník na rukopisný polsko-litevský slovník Dionize Pošky (1757–1830). Boris Larin (1893–1964) porovnal čtrnáct podobných hesel na písmeno B, náhodně vybraných z obou slovníků, a tvrdil, že Poškův slovník je na Sirvydově slovníku málo závislý (Ларин, 1957: 135—136).

Po důkladnějším porovnání 300 slovníkových hesel musíme o tvrzení B. Larina pochybovat. V tomto článku chceme ukázat, jak a do jaké míry Poška využíval Sirvydův slovník, která slova z něj přebíral, jak je vybíral a uváděl atd. Při srovnávání jsme vycházeli z pátého vydání Sirvydova slovníku, o něž se opíral Poška.

Poška, stejně jako jeho další současníci, považoval Sirvyda za velkou autoritu, jeho slovníku si velmi cenil, vlastnil jeden neúplný výtisk pátého vydání „Dictionarium“ a další měl zapůjčený od biskupa Juozapase Arnulfa Giedraitise (1754–1838).

Na Poškův slovník měl vliv jeho současník, žemaitský básník Silvestras Valiūnas (1789–1831). Když se dozvěděl, že Poška píše slovník litevského jazyka, vytvořil v roce 1826 veršovaný literární dopis „Rašančiam lietuvišką žodinį“ (Píšícímu litevský slovník). V něm jako ve zvláštní instrukci uvedl, jaký by slovník měl být. Valiūnas se radoval, že Poška „chce zachránit žemaitský jazyk prostřednictvím písemnictví“. Důrazně ho nabádal, „aby pamatoval, že Litevec i Žemait najdou v té knize všechna slova a po jejich nalezení jim porozumějí“ (Valiūnas, 1957: 294—295). Valiūnasovi a dalším žemaitským vzdělancům zřejmě nevyhovovalo východní nářečí Sirvyda a četné novotvary. Lze předpokládat, že Poška Valiūnasův dopis dobře znal a jeho přání vzal v úvahu. V Poškově době by byl aktuálnější nikoli trojjazyčný (jako Sirvydův), ale dvojjazyčný polsko-litevský, nebo dokonce litevsko-polský slovník. Poška se však od Sirvydova trojjazyčného slovníku nedokázal odpoutat. I to svědčí o velkém Sirvydově vlivu.

Pro Pošku, který se chystal psát slovník litevského jazyka, bylo obtížné zvolit, které litevské nářečí má tvořit základ slovníku. Při řešení této otázky označil Poška v dopise z dubna 1824 profesoru Vilniuské univerzity Ivanu Loboikovi (1786–1863) své rodné nářečí z Viduklė za nářečí nejvhodnější pro slovník (Poška: 477—478). Poška litevštiny

216

nářečí rozděloval do tří skupin¹ podle výslovnosti hláskových spojení la, lė.

Ačkoli Poška byl velkým zastáncem nářečí z Viduklė, v praxi se svého názoru částečně vzdal, neboť cítil, že dialektismy brání širší komunikaci; proto se i ve slovníku, jak uvidíme, snažil co nejvíce přizpůsobovat ostatním nářečím. Ve slovníku uvedl mnoho lexikálních prvků tehdejších žemaitských dūnininků a dalších žemaitských nářečí i určité množství terminologie z různých oborů. Podle názoru Zigmas Zinkevičiuse pro něj byly nejdůležitějším zdrojem rodné jihožemaitské nářečí a litevský folklor (Z. Zinkevičius, 1990: 137).

Vedle rodného nářečí byly důležitými zdroji Poškova slovníku starší i tehdejší litevské písemné památky. Poška nejspíše nejvíce využil páté vydání Sirvydova slovníku.

Poška chápal účel svého slovníku poměrně široce: „Kvůli vám, bratři, píšu slovník – jak pro Žemaity, tak pro Litevce“ (Poška: 109). A nazval jej nikoli slovníkem žemaitského, nýbrž litevského jazyka – „Słownik języka litewskiego, polskiego i łacinskiego“.

Poška si dobře uvědomoval také potřebu gramatiky litevského jazyka, přednost však dával litevskému slovníku. Domníval se, že z dobrého slovníku by měla vyrůst gramatika (Poška: 329).

Podívejme se, jak Poška využil Sirvydův slovník, když chtěl, aby jeho dílo bylo vhodné pro všechny Litevce. Slova a slovníková hesla převzatá ze Sirvydova slovníku lze podmíněně rozdělit do tří skupin:

1) slova a slovníková hesla s uvedeným zdrojem „Dictionarium“;

2) slova a slovníková hesla bez uvedeného zdroje „Dictionarium“;

3) smíšená slovníková hesla, v nichž jsou použita jednotlivá Sirvydova slova.

Články Poškovova slovníku (Poškův slovníček — PŽ, dále citovány v původním pořadí. Každý slovníkový článek uvádíme celý, pouze občas jej zkracujeme. Pro stručnost uvádíme ze Sirvydova slovníku (Sirvydův „Dictionarium“ — SD) pouze litevskou část slovníkového článku. Veškerá vynechání označujeme třemi tečkami v hranatých závorkách. Pravopis měníme jen málo; značky označující délku samohlásek (a snad i přízvuk) vynecháváme.

1. Poškovova slova a slovníkové články s uvedeným pramenem „Dictionarium“:

Buk, -u m. Fagus. Lit. Eskulus, m. srov. Dikcionarz Szyrwida (vulgo) łowaras, m. PŽ I 93

[...] Eskulus SD 21

Proto přísl. Lit. Diel to, todiel (dříve) Drin todrin vi. Dikcionarz Szyrwida Fol. 40 PŽ I 163

[...] Proto, drinto, proto, todrin SD 40

Dwukropka, —i. f. Duo Puncta. Lit. Du Punktu, Du Žimiu, Dimin. Du Žimelu in Lit. Prus. Du Spakelu v. Du spątelu. A wedle Synon. Szyrwida Lit. Du Taszkielu Raszitoju. v. Du Taszku PŽ I 217

Písařská tečka [...] Taszkielis, raszitou Taszkas SD 114

¹ První nářečí nazýval „litevským nářečím“ (tj. aukštaitským), druhé — nářečím Pakuršė a Paprūsė, třetí — nářečím střední části Žemaitského knížectví (tj. Viduklė).

217

Filosof, —a. m. Řec. Lat. Philosophus. NB Podle všeobecně přijímaného názoru učenců: Pol. milovník moudrosti. Lit. Protameylis (tay jra) Iszminties milietois m. Tomu zcela odpovídá polský výraz, srov. Slovník X. Szyrwida. Rᵘ 1713. Páté vydání, Fol. 53 —i, 4. vydání 1677

[...] Moudrost, rozvážnost, milovník, milovníci, SD 53

Igram. Vyvádím neplechu, dovádím, žertuji. Ludo, Iocor, Kuluse, ludiju, Iūkinu, Iūka darau, Žaydžiu. Srov. Litevský slovník X. Szyrwida PŽ I 344

[...] Žaydžiu SD 78

Igranie, -ia, n. Hračka, žert, rozpustilost. Lusus Ludus, Iocus Lit. Iūkinimas, Iūka darimas, m. Žaydimac, žayslas, m. Srov. Litevský slovník X. Szyrwida PŽ I 334.

[...] Hra, hraní, SD 78

Igrzysko, -a, n. Ludicrum. Žayslay m. v plurálu. Srov. Litevský slovník X. Szyrwida PŽ I 334

[...] Hry různé, běžecké, myšlenkové atd. SD 78

Kikut, -a m. Zbytek, který zůstal po odříznuté ruce nebo uříznutém prstu. Lit. Kuksas, m. Kuksa, f. Lat. Trunca manus, Truncus digitus. Sciunkłas srov. Litevský slovník X. Szyrwida PŽ I 374

[...] Sciunkłas SD 89

Klamka, -i f. Z němčiny. Klinke. Lit. Užmeteklis, m. zdrob. užmeteklelis, m. Lat. Obex. Srov. slovník Szyrwida PŽ I 380

[...] Ažumeteklis SD 91

Kleryk, -a m. Z řečtiny a latiny. Lit. Szwistinis, m. Lat. Clericus, initiatus Sacris (Szyrwid) PŽ I 385

[...] Szwistinis SD 93

Monstrancya, -yi, f. Lit. Szwenta Sakramenta Neszikle, f. (Szyrwid) Lat. Sacratheca, Eucharistica, PŽ I 697

[...] Nezúčastňuje se svátosti, SD 155

Nabycie, zarobek, Zysk. Lit. výdělek f. (olim) Gauklas, m. (Szyrwid) [...] PŽ I 683

[...] Získání, nabytí, gauklas SD 160

Nadpszyrodzony [...] Nadpřirozeně se povznášející nad přírodu, -lenti, Prigiminu Praevnans (Szyrwid) PŽ I 705

[...] Ten, kdo je nad přirozeností, nad přírodu povznesený SD 162

Milovník, -a, m. Lit. (eleganter) Swetmoteris, m. item vi. Dziewieczarz. (vere) vi. Kurewnik (olim) Padriubelis, m. (Szyrwid. w. Diktionarzu Lit.) w Prusach Lit. Bamba—bendris, m. Germ. Ehebrecher (vi. Słownik Lit. Fol. 143. Mielcke.) Pol. Cudzołożnik. Lat. Concubinus, adulter. PŽ I 736

[...] Milenec, padriubelis SD 165

Obiadowy, -a, -e Lit. polední, k obědu, Pjitu, Paldienia m. et. f. indecl. tam in Singul. quam in Plur. adverbialiter (olim) Pietukszstis (Szyrwid) Lat. Pransorius PŽ I 856

[...] Pietukszstis SD 197

Světluška, -y m. (hmyz.) Lit. Petielskie, f. Lat. Pyrausta, Pyralis (vi. Słownik Szyrwida, Fol 220 PŽ I 1000

218

[...] Petielskie SD 220

Osoba, -y, f. Lit. Assaba, f. (Etymol. Essibe. Pol. Istność), Persona, -y, f. Lit. Persuna, f. Lat. Persona vi. Słow. Szyrwida Fol 232 PŽ I 1073

[...] Persuna SD 232

Petlice, Plur. u Sukni. Lit. Rubu riediklay, m. in Plur. (olim) Ižtugos, f. Plur. (Szyrwid) Lat. Nodi, noduli, Globuli vestium PŽ II 51

[...] Ižtugos SD 245

Pęca, Pęcza, Penca, Pętca, -y, f. Lit. Putilay, m. in Plur. (Szyrwid) Lat. Lorum in Pedibus avium venaticarum PŽ II 42

[...] Putilay SD 244

Pomarancza, -y, f. Lit. Obulis auxinas, m. (Szyrwid w Słown. Lit.) Lat. Malum aureum, Pomum dureum, Hesperium, aurantium malum PŽ II 306

[...] Obuolis auxinas SD 272

Puszka do Nayświętszego Sakramentu. Lit. Indietawę Szwęčiausia Sakramenta, f. (vi. Słown. X. Szyrwida) Lat. Pyxis Eucharistice PŽ II 736

[...] Indetuwe Nejsvětější svátosti SD 311

Rakusy, Plur. Lit. Panonia, f. (vi. Słown. Szyrwida) Lat. Austria, Panonia PŽ II 748

[...] Panonia SD 313

V celém rukopisu je Sirvydův slovník označen pouze 22krát. K uvádění zdrojů slov Pošku možná podnítil slovník Samuela Bogumila Lindého (1771–1847), z něhož převzal soupis polských slov. Lindého zkratky (Szyrwid — X. Szyrwida dictionarius Pol. Lat. Lithuanie) Poška nepoužíval a zavedl nové, nejednotné. Za uvedeným Sirvydovým slovem psal v závorkách: Szyrwid nebo vi. Słownik, Dictjonarz X. Szyrwida, Słownik Lit. X. Szyrwid, wedle Synon. Szyrwida, Szyrwid w Dictjonarium Lit., obacz Dikcionarz Szyrwida. Před Sirvydovým ekvivalentem používal také latinské olim. Stránky Sirvydova slovníku obvykle neuváděl; výjimku tvoří litevské ekvivalenty polských slov filozof, ognik, osoba. Slovo protamęlys Poška vyčlenil ze všech ostatních. Uvedl u něj nejen páté, ale také čtvrté vydání. Pouze se Sirvydovými ekvivalenty se Poška spokojil v těchto slovníkových heslech: klamka, kleryk, monstrancya, ognik, pęca, pomarancza, puszka do Nayświętszego Sakramentu, Rakusy.

Častěji Poška používal Sirvydovy ekvivalenty souběžně s ekvivalenty, které zvolil sám; viz dla tego, igram, igrzysko, kikąt, nabycie, nadprzyrodzony, natożnik, obiadowy, osoba.

Polské slovo kikąt Poška vysvětlil žemaitským přídavným jménem kuksas, -a a použil Sirvydův archaismus či dialektismus sciunkłas.

Při výkladu polského natożnik po swętimoteris uvedl Sirvydův ekvivalent padržubelis a doplnil také slovo bambabęndris převzaté ze slovníku Christijonase Gotlibase Milkuse.

Sirvydův výpůjční výraz eskulus uváděl Poška spolu s litevským iowaras. Sirvydovo taszkielis, raszitoju taszkas uvedl ve formě dvojného čísla: du taszkielu raszitoju (dwukropka). V některých heslech Poška Sirvydova vysvětlení rozšiřoval a zpřesňoval, viz polská heslová slova igram, igranie, nadprzyrodzony, obiadowy.

219

Stejně jako v Sirvydově slovníku je latinismus persuna (osoba) doplněn slavismem asaba; ke slavismu iżtugos (petlice) je připojeno opisné vysvětlení rubu riediktay. Z hesla ”Dictionarium” nabycie, zarobek Poška použil pouze slovo gauktas, známé jen Sirvydovi.

Heslo ognik (owad) — petielskie Poška opsal s tiskovou chybou; správná podoba má být peteliszke.

2. Slova a slovníková hesla, která Poška převzal z ”Dictionarium” bez uvedení zdroje:

Alchymie. Chimica ars, Chrysopeja. Nauka o získávání zlata, m. vědomost f. PŽ I 8

[...] Vědomost, nauka o získávání zlata SD 1

Alchymista, -é. m. Chimicus, Chrysopaeius. Zlatotepce, stříbrník m. PŽ I 8

[...] Auxadaris, stříbrotep SD 1

Arytmetyka, -i. f. Slovo řeck. lat. Arithmetica. Nauka o počítání. Lit. Nauka počítání PŽ I 13.

Účetnická, početní nauka. Arithmeticę (es) numerorum disciplina. Nauka o číslech SD 312

Borys, -a. m. Hrubý chléb ze žitné mouky. Panis acerosus. Lit. Žitný chléb, f. PŽ I 76

[...] Chléb bez kůrky SD 18

Tesařství, -a. n. Ars fabrica, ars mechanica. Lit. Daylidiste, f. PŽ I 121

[...] Daylidiste SD 30

Filozofie, -ii, f. z Řeck. Philosophia (to jest) láska k moudrosti a touha po ní. Protameyle, f. -lingas m. -ga, f. adjec. — gay. adver. vi. tamtéž Filozof, Filosofia PŽ I 244 Filozofuji. Philosophor. Protameylauju, -auti PŽ I 244.

[...] Pratomeyle SD 53

Francouzská nemoc, -y. f. Francouzská nemoc, podle Słown. P. Lindego dvorská nemoc, kanonický katar. Lat. Lichen morbus Gallicus, Lues Venerra. Lit. Brątay, Brantay, Bruntay. v plurálu m. (dř.) Kauliniczie f. PŽ I 247

[...] Bruntay SD 55

Hejtman, -a., m. z němčiny. ein Hauptmann. Vojvoda, císař, Ductor, Dux. Kariowedis, m. PŽ I 310

[...] Kariawedis SD 71

Jed, -u, m. Jed, Venenum, tabes, virus, toxicon, toxicum. Lit. Apipena, f. Nūday, m. v plurálu Sjway apipenu (pol. Sok Trucizny) m. v plurálu PŽ I 314

[...] Apipenay, nuoday SD 73

Jídelna, -ny f. Lit. Walgituwe, f. Locnatulum cocnitatio PŽ I 314

[...] Stolní pokoj [...] Walgituwe SD 353

Almužna, -y, f. z řecko-lat. Elaesmosina Lit. Elmużna, f. Substan PŽ I 319

[...] Elmużna SD 74

220

Jednomyslnost, -i, f. Unanimitas, Consensio Studiorum. Sundara, wiena Szirdis, f. Plus vi. Jednota PŽ I 327. Jednota, -y, f. Unitas. Wienokibe, wienie, winibe f. PŽ I 324

[...] Sundara, jedno srdce SD 76

Bourec morušový, červíček. Bombyx Szilkine kirmielie, f. [...] PŽ I 330

[...] Jedwabnica [...] hedvábný červ SD 76

Kámen z mořské pěny, děrovaný. Akmuo ysz putos mares, Skilietas. Pumex, saxum fistulosum, Spongia PŽ I 350

[...] Kámen z mořské pěny, dutý, rozštěpený SD 82

Kamenný dům, -u, f. Lit. Akmeniczia, f., pouze kamenný, cihlový. Domus lapidea, Domus lateritia, Domus caementitia. PŽ I 350

[...] Kamenné domy, kamenné, cihlové SD 82

Krmítko, -a, n. Penietuwe, f. Vivarium, sagina, saginarium PŽ I 358

[...] Penetuwe SD 85

Incest, -u, m. Lit. Gadinimas giminies m. Incestum PŽ I 367

[...] Poškození rodu SD 88

Koupel, -e, f. Lit. Mauditine, f. Lauatio, Natabulum. Plus. vi. Koupání PŽ I 354

[...] Mauditine SD 84

Klobása, -y, f., klobáska, -y, f. zdrob. Lit. Deszra, Raumenine, f. zdrob. Deszrele. Lat. Lucanica, Botellus [...] PŽ I 370

[...] Svalová slabost SD 89

Klapanogi, -a, -ie, ten, kdo dupá nohama. Lit. Tauszkakois, m. -oi f. Lat. Sonipex PŽ I 381

[...] Tauszkakois SD 91

Kleynot, -u, m. (z něm. das Kleinod) — ty v plur. Lit. Riediklay Brangi vi. Brągi vi. Brungi. Lat. Cimelia. Plu vi. Drahokam PŽ I 387

[...] Drahé nářadí SD 93

Kobyła. Lit. Kobyla, kobyla, f. [...] PŽ 378

[...] Klacza [...] Kumele, aszwa SD 91

Kołodziey, -ieia, m. kolář. Lit. Ratadaylis, m. -li, f. Lat. Plaustrarius, Traharius [...] PŽ I 405

[...] Ratadaylis SD 99

Kolářství, -a, n. Lit. Ratadayliste, f. Lat. Carpentaria fablica [...] PŽ I 406

[...] Ratadayliste SD 99

Sluneční kompas. Lit. Adininkas saulinis. Lat. Solorium, gnomon. Horologium Solare [...] PŽ I 409

[...] Nošený sluneční adinikas SD 100

Kościół, -a, m. ve vztahu k osobám. Lit. Surinkimas tykru Krikszczioniu. Lat. Ecclesia PŽ I 424

[...] Shromáždění pravých křesťanů SD 107

Kostnice, kostnice, -y, f. Lit. Kauliniczie, f. Lat. Olvarium, Ossuarium PŽ I 426

[...] Kauliniczia SD 107

221

Kozodoy, -ia m. Lit. Oszkmelžis, oszkamelzis, m. -ži f. Lat. Caprimulgus PŽ I 434

Kozodoy pastucha. Caprimulgus. Oszkatnelže SD 110

Kropidlnica, -y, f. Lit. Taszkinicz ie, f. Lat. Aquiminale PŽ I 452

[...] Taszkiniczia SD 114

Kropidło, kropidełko, -a, n. Lit. Taszka, Taszkiele Lat. Aspergillum [...] PŽ I 452

[...] Taszkiela SD 114

Krzywoprzysięgam, -gać. Lit. Kreywaysiekin, Neteysey siekiu. Infin. siekti. Lat. Pejero, Perjuro PŽ I 464

[...] Šikmé, přímé cíle SD 119

Księżyca Now. Lit. Mienu Naujas, m. Lat. Lunu nova PŽ I 468

[...] Nový měsíc SD 120

Kuchyně, -i, f. Lit. Wirtuwe, f. Lat. Culina, coqvina PŽ I 473

[...] Wirtuwe SD 122

Kupowanie chćiwe. Lit. Pyrkingiste, f. Lat. Emacitas PŽ I 479

[...] Pirgingiste SD 123

Magnet, magnet, -u, m. Lacin. Lit. Kámen přitahující železo, m. Lat. Magnes, siderites PŽ I 552

[...] Kámen přitahující železo SD 140

Malířství, -a, n. Lit. Teplone, f. Lat. Ars pictoria PŽ I 555

[...] Teplone SD 140

Malíř, -a, m. Lit. Teplotois, m. -toi, f. Lat. Pictor PŽ I 555

[...] Teplotoias SD 140

Melankolia, -ii, f. z Greck. Spálená žluč. Lit. Tulżis sudeginta, f. Lat. Atra bilis PŽ I 581

[...] Připálená žluč SD 145

Umyvadlo, -a, f. Lit. Mazgotuwe, praustuwe, f. (olim) Lat. Pelvis, Pelluvium [...] PŽ I 593

[...] Lakoszka, hadrová utěrka, drhnoucí utěrka SD 147

Muszkul, -u, m. z Lacin Sval, i, f. v těle zvířat a člověka způsobující pohyb, podobný myšce stažené z kůže. Lit. Dalis Kuna Pelele wadinama, jog toligi ira Peley nudirtay. Lat. Musculus torus Plus vi. Mysz, Myszka PŽ I 668

[...] Část těla nazývaná pelele, protože je podobná stažené kůži SD 159

Mutant, -a, m. z Lacin Měnící hlas. Lit. Balsamaynis, m. -ni, f. Substant. Balsa maynans, m. -anti, f. adjec. Lat. Hirqvitallus PŽ I 669

[...] Balsamaynis SD 159

Obarzanek, Obwarzanek, -nka, m. Lit. kulatá houska, preclík, f. dimin. preclíček f. Lat. Spira. Spirula PŽ II 847

[...] Grundele SD 196

Obwolwacz, -a, m. Lit. ohlašovatel, vyhlašovatel, m. -tel, -telka, f. Lat. Proclamator PŽ I 901

[...] Oslovený, oslovující SD 205

Kárání mravů. Lit. Papeyka, f. Lat. Satyra, Censura PŽ I 901

[...] Papeyka SD 205

222

Mravní, -í, -í. Lit. Budump prigulens, m. — lenti, f. Lat. Moralis PŽ I 902

[...] Budumpova poloha SD 205

Odpovídající, -í, f. Odpovídající ženský protějšek, -y, f., věštkyně. Lit. Atsakitine, f. Lat. Oraculum PŽ I 949

[...] Atsakitine SD 214

Zříkám se přísahou. Lit. Atsysiekiu, -siekłi, -siekiau, -sieksiu (Part. Praes.) atsysiekiens, m. -enti f. Lat. Ejuro, abjuro PŽ II 954

[...] Atsisiekiu SD 215

Předevčírem, před několika dny, onehdy, přísl. Lit. Unday, Lat. Nudius tertius, nudius quartus atd. PŽ I 1028

Onehdy [...] Unday SD 226

Předevčerejší, -í, -í. Lit. Undayniksztis, m. -ti, f. Lat. Nudis tertius, nudus quartus [...] PŽ I 1028

[...] Undayniksztis SD 226

Prozřetelnost, -i, f. Lit. Apweyzda, apwayzda, f. [...] PŽ I 1035

[...] Apiwayzda SD 227

Vypravěč, -e, m. Oznamovatel, hlasatel. Lit. Apsakitois, m. -toi f. Lat. Praeco, praedicator [...] PŽ I 1044

[...] Apsakitoias SD 228

Ostrowid, ostrowidz, -a, m. Lit. Ostrovid, m. — ostrovidka, f. [...] PŽ I 1080

[...] Ostrovid SD 233

Pasternak, -a, m. z Lacin. Pastinaca. Lit. Pastinák, m., v plur. Pastináky (dříve) Burkuntay, m. v plur. PŽ II 32

[...] Pastináky, burkuntay SD 243

Piekarstwo, -a, n. pekařství, f. Lat. Opus Pistorium, Panificium PŽ II 64

[...] Pekařství SD 247

Pietro, Piątro, -a, n. Lit. (propr.) Grunda, f. (obecně) výšek, m., v plur. Lat. Contignatio, tabulatum. Plus vi. Hora nad budovami [...] PŽ II 86

[...] Grunda SD 249

Pisania nauka. Lit. Nauka psaní, m. Lat. Orthographia PŽ II 95

[...] Nauka psaní SD 251

Podagryk, -a, m. trpící dnou. Lit. Trpící pakostnicí, m. Trpící nemocí nohou, m. — trpící, f. Lat. Podagricus, articularius PŽ II 167

[...] Trpící nemocí nohou SD 259

Podskarbstwo, -a, n., správa veřejné pokladny. Lit. dohlížení nad veřejnými penězi, Lat. questura, questorum officium PŽ II 217

[...] Dohlížení nad veřejnými penězi SD 264

Pojedynek, -nku, m. políček v souboji; boj muže proti muži. Lit. Souboj, f. Lat. Duellum, monomachia, Singularis Pugna PŽ II 252

[...] Souboj SD 268

Popielica, -y, ž. Lit. Mariu pelie, Pele, ž. Lat. Mus ponticus PŽ II 329

[...] Mořská myš SD 275

223

Prochownica, -y, ž. Lit. Parakauniczie, ž. [...] Prochowniczka, i, ž. dimin. Lit. Parakauniczikie, Parakaunicziele, ž. Lat. Theca pulveris nitrosi PŽ II 472

[...] Parakauniczie SD 290

Překlad, -u, m. Překládání, převedení, přeložení. Lit. Parguldimas, m. Lat. Interpretatio, vi. Překládání PŽ II 533

[...] Perguldimas SD 295

Laskavost, -i, ž. Lit. Inteyka ž., Inteykimas, m. [...] Lat. Gratificatio [...] PŽ II 687

[...] Inteyka SD 307

Pochoutka, -u, m. Dobrý, Lit. (vulgo) Gardulis, Gardumas, m. Lat. Condimenutum. Mokrá pochoutka k namáčení pokrmů Lit. Padaža, ž. Lat. Embanima, Plus vi. Lahůdka, lahůdky [...] PŽ II 687

Mokrá pochoutka / šťáva k pokrmům [...] Gardulis SD 307

Recept, -u, m. z latiny. Popis léčiva. Lit. Apraszimas waysta, m. PŽ II 758

[...] Popis léku SD 314

Příklady druhé skupiny rovněž dokládají velký vliv Sirvydova slovníku. Většinu hesel Poška přepsal vcelku beze změn nebo jen s drobnými úpravami, viz alchimia, ciesielstwo, hetman, jadalnia, jałmużna, kamienica, karmnik, kazirodztwo, kąpiel, kobyła, kołodziej, kołodziejstwo, kościół, kośnica, kuchnia, malarstwo, malarz, muszkuł, obwoływacz, obyczajów, ganienie, obyczajny, odpowiednia, onegdajszy, opowiadacz, ostrowid, pasternak, piekarstwo, pisania nauka, podskarbstwo, pojedynek, popielica, prochownica.

Některá vysvětlení, zejména popisná, mohl Poška přeložit pomocí stejných ekvivalentů přímo z Lindova slovníku, např.: kamień z piany morskiej, dzińkowaty, krzywoprzysięgam, księżyca nów, pisania nauka, podskarbstwo, recepta a další.

Jen malou část hesel Poška poněkud doplnil novými synonymy, viz franca, jednomyślność, mutant, obarzanek, piętro a další. Podle Sirvydova neologismu pratomeyle (filozofia) vytvořil Poška nové přídavné jméno protomeylingas, -a; sloveso protomeylauju, -auti; příslovce protameylingay.

Sirvydas polské kozodoy pastucha vysvětloval pouze tvarem ženského rodu oszkamelże, zatímco Poška již uvádí tvary obou rodů.

Protože Poška připojoval ke slovům gramatické značky, přidal je i k některým litevským ekvivalentům převzatým od Sirvyda.

K deszra (kielbasa) byla přidána také zdrobnělá forma deszrele, k parakauniczią (prochownica) — parakauniczikie, parakaunicziele.

Poškovi připadalo, že Sirvydovo slovo gardulis (prysmak) je lidové, a před toto slovo připsal vulgo. V akademickém „Slovníku litevského jazyka“ je toto slovo uvedeno pouze na základě Sirvydova slovníku a jeho písemností.

Poška opravil také některé tiskové chyby v Sirvydově slovníku: místo pirgingiste opravil na pyrkingiste (kupowanie).

3. Slovníková hesla, do nichž jsou zařazena pouze jednotlivá Sirvydova slova: Aby raz. Lat. Saltem, semel. Lit. Ben viena karta, bile tik PŽ I 4

[...] Ben současně SD 1

224

Adziamski Kobierzec, -rcu m. Lat. Persicum Tapete. Lit. Persiszkas Kauras m. PŽ I 5

[...] Hrubá látka z Persie, vyráběná v Persii, perská hrubá látka SD 1

Alba Kaplańska (y.f.) Lat. vestis Sacerdotalis Lintea, Poderis, Lit. Apwałkałas Kunigu Drobinis (m.) PŽ I 8

[...] Dlouhá lněná sukně kněží SD 1

Ankra, -y. f. Tibula murorum, Edificiorum. Spojuje zdi, trámy, f. PŽ I 19

[...] Spojuje, svazuje zdí SD 2

Badacz, -a. m. Synoni. Pátrač, vyzvídač, vyšetřovatel. Lat. Discussor, Inquisitor. Examinator, Sciscitator. Lit. wartitois, kratitois, klausinetois, dasyzinotois, Iszkotois m. -toi f. Substan. PŽ I 20

Převraceč, vykřikovač, vyptávač, vyzvídač SD 4

Bałwochwalnica, -y. f. Idolium, Fanum, Delubrum, Lit. Bažniczie Diewaytiu Pagoniszku PŽ I 24

[...] Pohanský kostel SD 5

Baranina, -y. f. Jehněčina, Awimena, awyniena, awiena, f. PŽ I 24

[...] Awimena SD 6

Bardysz, a. Sekera neboli barda [...] Lunata Securis, Hasta, Falcata. Lit. Dalgiakirwis, Bardyszius m. PŽ I 28

[...] Dalgiakirwis SD 6

Baszta, -y, f. Bašta, u.m. věž. Lat. Turiis, Propugnaculum Lit. Gintuwe Bokszta, f. PŽ I 29

[...] Gintuwe SD 7

Bawełna, -y. f. Lat. Linum xylinum, německy Baumwelle – z něm. Lit. medžia=wilna PŽ I 32

[...] Wilna rostoucí na stromě, medžiawilne SD 7

Bazyliszek, -a. m. Lat. Basiliscus. Lit. Driżas nebo Žaltis Bazyliszek – m. PŽ I 33

[...] Žaltis bazyliszkas se nazývá, pohledem svých očí člověka usmrcuje atd. SD 8

Bąbel, Bybel, -bla. m. Bublina na vodě. Lat. Bulla. Lit. Kunkalas, Burbulas, Kunkulis, Burbulis m. [...] PŽ I 17

[...] Kunkalas na vodě, burbole SD 4

Porážka dobytka. Mactatus. Papiowymas Karwiu, jautcziu [...] PŽ I 53

[...] Zabíjení volů, krav atd. SD 12

Biegunka, -i f. (nemoc) Lat. Lienteria, Diaribaea. Lit. Žiwatawimas m., Trayda f. PŽ I 57

[...] Žiwatawimas, hustý průjem SD 12

Bociun, -a, m. Pták Lat. Ciconia. Lit. Gandras, Gądras, Sturkus, Gužutis m. [...] PŽ I 69

[...] Starkus SD 17

Bratowa, -ey, f. Švagrová, manželka bratra. Lit. Inte, Broliene -f. PŽ I 80

[...] Inte SD 18

Praporečník, -ka m. – Vexillifer. Lit. Karužasis, Žinkłaneszis m. PŽ I 108

225

[...] Válečnický praporec SD 26

Czyścić, -sca, m. Purgatorium, Purgatorius Ignis — Lit. Szweytanti ugnis, Pyrtis dusziu, Pyrtine f. (obecně) Pripeklis, m. PŽ I 155

[...] Svatojánský oheň, Nuper­tine Dusziu SD 38

Barvířství, -a, n. Ars Tinctoria. Žine barvení f. Věda barvení, m. PŽ I 240

[...] Zpráva o barvení, barvivo SD 52

Glowy bolenie. Capitis grauedo, Gravitas Cephalea. Galwos Sopulis, Bolest, Skaudieim’s, -imas, m. PŽ I 266

[...] Bolest hlavy SD 60

Glupiomówny, -a, -e. Morologus — (elegantně) neiszmin­tingay kalbens v. -ęs- (obecně) Durnakalbis, m. -inti, v. -ėti, -bi, f. PŽ I 267

[...] Durnakalbis SD 61

Godło, -a, n. Symbolum, Signum, Omen. Znak, Žięklas, m. PŽ I 271

[...] Znamení, osud, sklon SD 62

Harcownik, -a, m. Rváč. Provocator, Excursor monomachus. Pradietois Kares, Erzintois, m. Plus vi. Rváč PŽ I 308

[...] Začátek války SD 71

Iaiecznica, -y, f. Smažené vejce. Pautine, Kiauszine, f. PŽ I 316

[...] Pautine SD 73 [pautiene SD¹ 45, SD³ 84]

Ilkość, -ści, f. Množství. Kokibe, kiekibe, f. PŽ I 335

[...] Kiekibe SD 78

Jakość, Jakawość, -ści f. Synon. Obyčej, forma, tvar, způsob takové věci. Lat. qualitas. Lit. kokibe f. Plus vi. Obyčej, způsob PŽ I 318

[...] Kvalita, jaká je, oba, bílý atd. SD 74

Jednostayność, -ści, f. Rovnoměrnost. Wienokibe, winibe, f. Plus. vi. Stejnost PŽ I 328

[...] Jednotnost, jednotný, jednotný SD 76

Kaldun, -a, m. Lit. Blána pokrývající dutá střeva. Lat. Omentum Epiploon PŽ I 348

[...] Úplně rozpárat střeva SD 81

Kapsa, kapza, -y. f. z lat. Capsa, Capsula. Lit. Indietuwe, f., májový měsíc, m. PŽ I 355

[...] Indetuwe SD 84

Karczma, -y, f. Šenkovní, zájezdní, hostinská hospoda — Namay wieszkieliney, uvažiujemi, m. in Plur. Girtuwe, f. Numay diel kieleywiu. Lat. Caupona, meritorium, Bacchanal PŽ I 356

[...] Girtuwe, dům milenek SD 85

Trestám koho – trestat. Lit. Kárám koho, trestám koho. Trestám, -at. Punio, Castigo, Corrigo, Corripio, plecto PŽ I 360

[...] Trestám koho, biji koho SD 86

Katolík, -a, m. Lit. Katolík m. Lat. Catholicus PŽ I 364

[...] Katolík, všeobecník SD 87

Střevo (v břiše), -a, f. v plur. střeva. Lit. Grobas m. v plur. Grobay, střeva, Lat. Intestino v plur., Intestinum, viscus — Plus vi. Střevo PŽ I 367

226

[...] Střevo u dobytka obecně [...] Střeva (plur.) SD 90 Klystýr, Krystera, -y, f. z lat. Clyster [...] Lékařská nádoba s trubičkou. Lit. Sudine Giditoju Su dudele PŽ I 387

[...] Nádoba lékařova SD 93

Rozlévač krve, -e, m. Lit. Kraujoleis, Kraugieris, m. -lei, -gieri, f. Lat Sangvinarius PŽ I 458

[...] Kraujoleis, vylévač krve SD 117

Vařím, -it. Lit. Wirieju esmi. Infinit. Wirieju būti Lat. Coquinor PŽ I 472

[...] Wirieju esmi SD 121

Válečný, velký prak. Lit. Murogriovis, m. Lat. Ballista, Catapulta PŽ I 485

Nástroj, murogriowis SD 125

Lucerna, Laternia zdrobněle Latarnka, Latarka, -i, f. z lat. Laterna, Lucerna. Lit. Žibinczie, f. Žibintuwe, f. zdrobněle — cziele, wele, f. PŽ I 505

[...] Žibintuwe SD 130

Přísežný radní, -ého, m. Přísežník. Lit. Prisiegimininkas m. (lidově) Launikas, m. v Prusku Lit. Sziepkauszis m. Lat. Assesor Iuratus, Iudex, scabimus PŽ I 507

[...] Přísežník SD 130

Manipularz Kaplanski, -a, m. Lit. Ruční rukáv, —f. Antrąkis m. Lat. Manuale PŽ I 562

[...] Ruční rukáv SD 142

Melancholie. Choroba. Lit. Zasmušilost, m. Paniuriste, f. Lat. Melancholia — Plus vi. Niewesolość, nelinxmumas, m. nelinksmibe, f. PŽ I 581

[...] Paniuriste SD 145

Monarcha, -y, m. z Grekolacin. Jedynowłodzca. Lit. Jedinovládce, jedinovládce, m. Ciesorius, Cars, Karalus, m. Lat. Princeps, principum PŽ I 646

[...] Jednowładca [...] Wienawaldżis SD 76

Nesmrtelnost, -sti f. Lit. Nesmrtelnost, nesmrtelnost, f. Lat. Immortalitas PŽ I 821

[...] Nemirtiste SD 187

Okolí, -í, f. Lit. Okolí, f. [...] PŽ I 1009

[...] Apikayme, okolí SD 222

Brýle, -í. Plur. Lit. Žiuronay, weyzdiklay m. in Plur. Lat. Oculare, Conspicilium PŽ I 1087

[...] Wezdikles SD 224

Předmluva, -y. f. Lit. Úvodní řeč, předmluva, úvodní řeč, předmluva, f., úvodní proslov, proslov, m. Lat. Praefatio, Prologium, Proemium [...] PŽ III 517

[...] Úvodní řeč, předmluva SD 293

Předek, předchůdce rodu. Lit. První z rodu, viz rod. Lat. Auctor generis, Sanguinis, familiae PŽ II 615

[...] První rodově SD 302

227

Przygarść, -ści, f. Przygarśnie, -ia n. Lit. Riszkute, Rieskute, f. Singul. Riszkutes, Rieskutes, Rieszkuczies, f. Plur. Lat. Utraque manus cavata PŽ II 632

[...] Rieszkúcios SD 303

Przypadkowy, -a, e, -wa Lit. Pripultinis, Prizastinis, m. -ni, f. -ney, adver. Pripultingas, Prizastingas, m. -ga, f. -gay, aduer. Lat. Casualis, Accidentalis [...] PŽ II 662

[...] Priepultinis SD 305

Rantuch, -a, m. Lit. Zowetka, f. Pan ametis, m. [...] Rantuszek, -szka m. dimin. Lit. Zowetkiele, f., Panāmetelis, m. Lat. Peplum, Ricinum [...] PŽ II 751

[...] Panametis SD 313

Rymarz, -a, m. Lit. z Niemiec. der Riemer Lit. Szikšnininkas, m. (vulgo) Rymorius, m. Lat. Opifex habenarum [...] PŽ II 901

[...] Szikszninikas SD 329

Rzeczpospolita, -tey, f. Lit. Będ­riste, Draugiste, f. olim wisotime, f. Lat. Respublica [...] PŽ II 911

[...] Wisotime SD 330

Třetí skupina je z lexikologického hlediska nejzajímavější. Je z ní patrná snaha autora slovníku vyhovět všem Litevcům, uvést co nejrozmanitější slova a zároveň zpřístupnit slovní zásobu žemaitských nářečí (zejména nářečí vidukelského). Dokládají to četná litevská ekvivalentní slova vysvětlující polská a latinská slova, viz bėbel, bocian, bratowa, jajecznica, kałdun, kiszka, monarcha, przedmowa, przygarść aj. Poška nejedno slovníkové heslo rozšířil, doplnil synonymy či upřesnil, viz aby, ankra, badacz, biçie bydła, bocian, czyścieć, harcownik, kapsa, karzę kogo, kiszka, klistera, ławnik, manipularz, monarcha, okulary, przedmowa, rymarz, rzeczpospolita aj.

Zkráceno bylo jen několik hesel v „Dictionarium“, viz odziamski kobiežec, bawełna, bazyliszek, biegunka, jakość.

Poška většinou zachoval pořadí slov jako u Sirvyda a přívlastek kladl za rozvíjené slovo (aprašzimas wapsto, juosta karewųzių). Na některých místech však Sirvydovo pořadí slov změnil a přizpůsobil je dnes obvyklému slovosledu v litevštině.

Poška opravil tiskovou chybu u Sirvydova slova wezdikles (okulary) a weizdikles nahradil podobou weyzdiklais. Polské jajecznica vysvětloval výrazy pautine a kiauszine. V tomto případě Poška opsal pautine buď ze Sirvydova pátého vydání, kde byla tisková chyba namísto pautiene, nebo utvořil pautine podle výrazu kiauszine.

Obecně vzato přejal Poška z „Dictionarium“ především novotvary, část opisných vysvětlení, několik výpůjček, dialektismů, archaismů, hybridů a kalků.

Poška sám vytvořil i několik novotvarů. K Sirvydově předmluvě připojil ještě vlastní novotvary: pirmtarma, pirmtarmas, pratarimas. Vedle czyścieć užitého u Sirvyda nupėrtine duszu použil pyrtis duszau, archaismus pirtinė a lidový hybridní ekvivalent pripeklis.

Většinu Poškova slovníku však tvoří původní hesla.

Srovnáme-li Poškův a Sirvydův slovník, vidíme, že Poška některá slova zežemaitil, jiná přepsal beze změn. Požemaitil nejen fonetiku,

228

morfologii, ale i lexikum:

a) Samohláska ė se mění v dvojhlásku: pelie, g. sg. giminės indietuwe, mieno, todiel, penietuwe, skliėtas, užweizdėjimas, wirieju být.

b) Dvojhláska uo se mění v monoftong nebo se zapisuje jako ū: akmū, dūnininkiste, nūdąy, obulis.

c) Požemaitil afrikáty: szweytanti ugnis.

d) Východní dvojhlásky um, un nahradil am, an: rachamaste, rediklay brangį, dangalas, praėinans, g. sg. szwencziausia, brątąy, sergans, ką.

e) Východní u v koncovce akuzativu se mění na a: koiv lyga sergans, ben wiena karta.

f) Koncovka genitivu o se mění na a: szwinta sakramenta, auxa darima mokslas, aprasžimas wawsta.

g) Kmenové zakončení -jas se mění na žemaitské -jis: -miletois, apsakitois.

h) Východní předpony api-, ažu- se mění na ap-, už-: apweysda, užmeteklis.

i) Místo přípony -inykas se užívá -ininkas: adininkas, sziksznininkas, zwayzdinininkas.

k) Mění se kmeny: marios: mares, dala: dalis, rieszkucžios: rieszkutes, drobinis: drobinas.

Poška však nebyl všude důsledný a vědomě či nevědomě ponechal v Sirvydových příkladech také východní jazykové prvky:

Dvojhlásky um, un, in zůstaly nezměněny ve slovech: szw istinis, zinktas, sundara, bruntai, burkun tai, unday, grunda, kunkalas, kunkinu a dalších.

Východní předpony api-, in- se zachovaly ve slovech: apikayme, apipenay, inteyka, indietuwe.

Byly ponechány úplné koncovky: adininkas, užweyzdeimas, remesninkas, pasteimas, skliėtas, prziegningkas, žiwatawimas, persizkas, apwalkalas.

Koncovky substantiv a adjektiv někdy zkracoval, jindy používal i v úplné podobě. Například koncovku ė u neologismů obvykle ponechal beze změny, ale uprostřed slova ji měnil: ie szilkine, penietuwe, duoninkiste, indietuwe. Někdy však bylo ė na konci slova nahrazeno nářečním e: dūna beralini.

Nářeční žemaitskou slovní zásobu Poška používal poměrně střídmě. V hesle kiszka místo Sirvydova žarnos nacházíme žemaitský výraz grobas. U hesla bocian se Poška nespokojuje se Sirvydovým výrazem starkumi, ale uvádí také gandras, rozšířený v Žemaitsku a ve Východním Prusku, a dialektismus gūžutis.

Uvedené údaje svědčí o velkém vlivu Sirvydova slovníku na Poškův slovník.

LITERATŪRA

1. Biržiška M. Iš D.Poškos raštų. — Lietuvių Tauta. Kn. II, d. 3, V., 1912/13, p. 330—375.

2. Brensztejn M. Dionizy Paszkiewicz. Wilno, 1934.

3. Dictionarium trium linguarum... R.P. Constantino Szyrwid... Vilnae M.DCC. XIII.

4. Linde S. B. Slownik języka polskiego. 6 tt., (1807—1914).

5. Poška D. Raštai. V., 1959.

6. Slownik języka Litewskiego, Polskiego i Łacinskiego przez Dionizego Paszkiewicza Žmuydzina (rankraštis).

7. Valiūnas S. Raszamentem lietuwiszka žodini. — Lietuvių literatūros istorijos chrestomatija / feodalizmo epocha/. Sudarė K.Korsakas, J.Lebedys. V., 1957, p. 293—295.

229

8. Zinkevičius Z. Lietuvių kalbos istorija. T. 4. Lietuvių kalba XVIII–XIX a. V., 1990.

9. Ларин Б. Краткий исторический обоз литовской лексикографии. — ”Лексикографический сборник”. Вып. 2. Москва, 1957, с. 119—144

EINFLUß DES WÖRTERBUCHS VON K. SIRVYDAS ”DICTIONARIUM TRIUM LINGUARUM” AUFS WÖRTERBUCH VON D. POŠKA ”SŁOWNIK JĘZYKA LITEWSKIEGO, POLSKIEGO I ŁACIŃSKIEGO”

Zusammenfassung

Das polnisch-lateinisch-litauische Wörterbuch von K. Sirvydas wurde von vielen litauischen Autoren der gedruckten und handschriftlichen Wörterbücher benutzt. B. Larin behauptete, daß das Wörterbuch von D. Poška von dem von Sirvydas wenig abhängig sei. Nach dem gründlicheren Vergleich der beiden Wörterbücher ziehen wir die Schlußfolgerung, daß D. Poška die fünfte Ausgabe des Wörterbuches von K. Sirvydas ziemlich benutzt hatte. Die aus dem Wörterbuch von K. Sirvydas geliehenen Wörter und Wortfamilien kann man in 3 Gruppen einteilen: 1) Wörter und Wortfamilien wo ”Dictionarium” als Quelle angegeben ist; 2) Wörter und Wortfamilien ohne Angabe der Quelle; 3) gemischte Wortfamilien, in denen die einzelnen Wörter von Sirvydas benutzt worden waren.

D. Poška hat am meisten die Neubildungen und die beschreibenden Erklärungen aus dem Wörterbuch von K. Sirvydas geliehen.

Das Material aus dem Wörterbuch von K. Sirvydas wurde von D. Poška žemaitisiert. Ein Teil der morphologischen und lexischen Eigentümlichkeiten der ostlitauischen Sprache blieb unverändert.

230