Kamenná promluva: Vnitřní pragmatika Vévody Arnošta

Kamenná p omlu a
Vni řní p agma ika Vé ody A noš a
Ma ouš Jaluška
Ús a p o českou li e a u u AV ČR
[email p o ec ed]
h ps://o cid.o g/0000-0001-8695-6246
ALITHIC SPEECH: INTRADIEGETIC PRAGMATICS OF THE OLD CZECH DUKE ERNST
The Old Czech chi al ic epic Vé oda A noš (Duke E ns ), da ed usually o he la e 14 h cen u y, be-
longs o ab oade Ge man adi ion o na a i es abou E ns , he Duke o Ba a ia, and i ollows
his con lic wi h he empe o and he subsequen wande ings o his e inue in sea ch o Je usalem.
The Czech e sion closely ollows he Middle High Ge man He zog E ns D. This s udy examines he
e ec s o human speech ha a e enac ed in he na a i e, pa icula ly ocusing on he scene o he
p o agonis ’s shipw eck on he Magne ic Moun ain. The analysis shows ha he s one which aps
he he o no only hinde s his jou ney bu also se es as aca alys o con ession, e balized epen-
ance, and p aye , i.e. o alid speech ac s ha ul ima ely lead o ahappy esolu ion o he s o y.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Vé oda A noš — He zog E ns — s a ší česká li e a u a— y ířská epika— překlad— li e á ní p ag-
ma ika
Duke E ns — He zog E ns — Old Czech li e a u e— chi al ic epic— ansla ion— li e a y p ag-
ma ics
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366729.2025.1.4
Cílem é o s udie je p ozkouma ungo ání aúčinnos p omlu pos a jedné ě i
adice yp á ění ospo u ba o ského é ody sjeho ne las ním o cem císařem ao é-
odo ě následné ces ě do Je uzaléma azpě po exo ické pe i e ii s ě a. Příběh sh -
nu ý předchozí ě ě, kon enčně podle é odo a jména nazý aný E ns -Geschich e,
přechází od 12.s ole í až dodnes mezi jazyky, kul u ními kon ex y imédii, zejména
e s řední E opě, ale nejen am.1 Zde se zmnoha e zí é o lá ky zaměřím přede-
ším na s a očeský „ y ířský epos“ Vé oda A noš (dále VA) ana s ředoho noněmec-
kou e zi příběhu, kon enčně nazý anou He zog E ns D (dále HED), k e á českému
1 P o ú od ke s ředo ěkým podobám E ns -Geschich e iz Bumke 1990, s.76–79; Szklena —
Beh 2010 aZap 2013. Raně no o ěké isky apřeklady dále sleduje Flood 1992, s.13–57.
Přehled přep aco ání lá ky od 18.s ole í do polo iny osmdesá ých le 20.s ole í podá a-
jí G osse— Rau enbe g 1989, s.87–94. S o nání animo aného ilmu Lu ze Dammbe ga
z oku 1993 se s a ou podobou příběhu nabízí Schul 2014.
OPEN
ACCESS
MATOUš JALUšKA 59
zděla a eli příběhu posloužila jako hla ní předloha ajejíž au o s í bý á někdy při-
piso áno Ul icho i on E zenbach, d o skému básníko i posledních Přemyslo ců.2
Vná aznos i na podně y medie is icky o ien o aných na a ologických bádání
posledních le budu  ěch o ex ech zkouma řečo é scény ajejich li na diege ický
s ě , u ědomí oho, že řeč pos a y je ždy jednáním s ého d uhu. Pojem „řečo á
scéna“ při om pojímám inkluzi ně jako „oddíl na a i ního ex u, němž se něk e á
zpos a je í jako ho ořící subjek “, edy jako p omlu u pos a y přímé anepřímé
řeči ijako zp á u ořeči p oslo ené.3 Volbou ma e iálu ajeho základní o ien ací olně
na azuji na sé ii příspě ků z68.čísla S ě a li e a u y, jež byly ěno ány oli ne os ů
 ex ech azejména si uacím, kdy osebe kameny alidé křešou ane os y mo i ují
lidské ak é y kho o u.4
Mís em ako ého křesání ap odukce p o u o s udii se s ane magne o á ho a,
na níž A noš se s ými společníky osko á při ces ě do Je uzaléma. Ta o epizoda,
usazená nedaleko geome ického s ředu yp á ění, demons uje ne os nou sílu
magne u, jeho schopnos při áhnou si aznehybni člo ěka, espek i e lidský ý-
obek, loď sbi ou železnými hřeby. Vp oudu yp á ění ak magne o á ho a y áří
cézu u na ces ě kje uzalémskému cíli, zd žuje, a ím pádem působí docela ak, jak
kameny působi mají, podle smyslu, k e ý la inskému slo u lapis přiřkl Isido ze Se-
illy e s ých E ymologiích: „Kámen se jako něco pe nějšího odlišuje od země […].
Vý azu kámen se p o něj uží á p o o, že z aňuje nohu (laeda pedem).“5 Lapis člo-
ěku b ání chůzi, působí mu boles ap oměňuje jej, působí na jeho ěle idi elné
z anění (laesio), jemuž je řeba ěno a pozo nos . Během ynucené pauzy h dino é
E ns -Geschich e ho oří, mnoho jiného ani děla nemohou. Věnují se e lexi minulos i,
mlu í o om, jak mají nas alé si uaci jedna , adíky působící adě a zájemné dohodě
jsou aké nakonec schopni magne o ou ho u opus i , u és příběh zno u do pohybu.
Poby na magne o é hoře je p oměňuje.
Sohledem na dějiny české li e a u y se epizoda smagne o ou ho ou je í jako sig-
ni ikan ní přede ším p o o, že zE ns -Geschich e přechází o něž do s a očeské p ózy
opu o ání kníže e B unc íka a knížkách lido ého č ení působí až do 19.s ole í.
Op o i jiným podobám yp á ění kladou HED iVA z ýšený dů az na p omlu y a oz-
hojňují poče přímých inepřímých řečí, přičemž VA slouží jako pla ný doklad eze Jana
Hona, podle níž s ředoho noněmecké epické ex y při s ém s upu do s a očeského
jazyko ého p os o u p ocházejí p ocesem „d ama izace“, j.posou ají se „od kon inua
minulého času kdů azu na dění hic e nunc“ ajsou ak ualizo ány do podoby ak či onak
„mo alizujícího exempla“.6 Ta o ak ualizace iexempli ikace je na magne o é hoře ob-
z lášť zřejmá. Vdalším ex u se p o o budu p á , co y o p ocesy znamenají p o příběh
ajak se nich z ačí ces y amodali y působení slo diege ickém s ě ě.
2 Diskusi oUl icho ě au o s í sh nují askep ič í ůči é o a ibuci zůs á ají Bok 1982
aBumke 1990, s.78.
3 S o .Miedema 2006, s.46–48; Philipowski 2007, s.45–46; Unzei ig— Miedema—
Hundsnu sche 2011, s.3.
4 Bažan — Šo m 2023, s.10–13.
5 E ymologiae XVI,3,1; Isido ze Se illy 2000, s.108–109.
6 Hon 2009, s.41 a45–46. K azbám K oniky oB unc íko i na E ns -Geschich e s o .Lecou-
eux 1979.
OPEN
ACCESS
60 SVĚT LITERATURY 71
I
E ns -Geschich e znikla pa ně p opojením k onikářských záznamů azas řených
zpomínek na kon lik y mezi ladaři a azaly Říši římské ( j. německých zemích)
10.a11.s ole í slíčeními křižáckých ažení, popisy exo ických zemí či encyklopedic-
kými seznamy mons e . Její nejs a ší, agmen á ně docho aná e ze pochází pa ně
ze ře í č iny 12.s ole í.7 S a očeský VA čí á šes isíc e šů apůsobí jako pomě ně
ě ný pře od HED doplněný in encí au o a amožná o něž inspi ací zjiných e zí
příběhu; docho al se pouze  z .Sbo níku h abě e Bawo owského sepsaném neznámo
kde oku 1472, znik básně bý á kladen do d uhé polo iny 14.s ole í.8 HED je kdispo-
zici jednom ukopisu pocházejícím zpočá ku 15.s ole í a jednom oněco s a ším
agmen u, složena byla a o báseň pa ně na samém konci 13.s ole í.9
Příběh společný šem e zím lze ozděli do č yř dějs í podle lokace— p ní se
odeh á á přede ším Říši, d uhé exo ických k ajinách, ře í Le an ě, č é se
ací do E opy. Na idylickém začá ku p ního ak u si o do ělý císař O a be e za
manželku Adličku, do u po ba o ském é odo i, ajejího syna A noš a yzd ihuje
na chol mocenské py amidy. Všichni ak éři  é o čás i působí jako c nos ní lidé,
A noš je mezi nimi en nejdokonalejší.10 Do d uhé čás i p ního dějs í s upuje
kon lik jako pa adoxní plod é o idyly. Lan k abě Jindřich, nejbližší O ů pok e ní
příbuzný, žá lí apomlu ami nahlodá á císařo u dů ě u kA noš o i, až mu nakonec
O a po olí, aby ojensky hl do Ba o ska. A noš Jindřicha po áží, akdyž něm
za pomoci Adličky ozpozná á iníka náhlé p oměny císařo a smýšlení, pomlou ače
před O o ýma očima zabíjí. T agický příběh ak eskaluje, do Ba o ska áhne císařské
ojsko, A noš se ú okům s a ečně b ání, nakonec si šak u ědomí, že ale z í ězi
nemůže, a ozhoduje se p o o opus i zemi a y azi kBožímu h obu jako křižák. Tak
se mu sku ečně daří kon lik ukonči .11
7 S o .He weg 2019, s.553–558. Khis o ickému pozadí zniku no ěji s o .Al ho 2017,
s.23–25 aQuens ed 2021, s.274–294.
8 Edua d Pe ů zah nuje do poč u e šů ub iky adochází kčíslu 6088; e šů bez ub ik je
5968. Kdobě zniku básně iz Lehá 2008, kjejím zd ojům s o .Hon 2014, s.20–21. Ruko-
pis: Wa szawa, Biblio eka Na odowa, 12594 II (online: h ps://polona.pl/i em/1197592/0/;
přís up 14.4.2025); ansli e aci celku ukopisu podá á Lo iš 1903.
9 Kdobě zniku s o .Rosen eld 1992, s. XXVI–XXVIII. Rukopisy: Go ha, Fo schungsbiblio-
hek, Cha . B 48 (online: h ps://dhb. hulb.uni-jena.de/ ecei e/u b_cbu_00025804; pří-
s up 14.4.2025) aCod. Memb. II 226a (online: h ps://dhb. hulb.uni-jena.de/ ecei e/u b_
cbu_00026563; přís up 14.4.2025). F agmen obsahuje 41 e šů ze č yř úseků básně.
10 HED, . 3 –14 , . 58–501; VA, . 67 –77 , . 63–818. Zde aníže při odkazo ání k ex u HED
aVA u ádím oliaci, podle níž lze pasáž dohleda elek onických aksimile ukopisů,
a případě VA o něž edici Vokabuláře webo ého yho o ené And eou Hla áčo ou S o-
bodo ou (online: h ps:// okabula .ujc.cas.cz/edice/BawA n; přís up 14.4.2025), ačísla
e šů podle s anda dních iš ěných ydání obou básní, j.Rosen eld 1991 p o HED aPe -
ů— Ma ečko á 1984 p o VA.
11 HED, . 14 –46 , . 502–1802; VA, . 77 –95 , . 819–2123. Si uaci uO o a d o a jako s ře-
do ěkou „ agédii nu nos i“ zkoumají Jacobsen— O h 1997, s.57–62. Jako ak zab aňují-
cí omu, aby k agédii došlo, hodno í A noš ů odjezd Ehlen 1996, s.67.
OPEN
ACCESS
MATOUš JALUšKA 61
D uhé dějs í lze ozděli do ří na a i ních úseků či dob od užs í. P ní znich
začíná mořskou bouří, k e á křižáckou lo ilu ozp áší nedlouho po odplu í zBy-
zance. A noš ů ko áb přis á á uh adu na pobřeží os o a Cyp y.12 Pou níci zde
p ázdném h adu nacházejí s oly plné jídla, nabí ají si zásoby. A noš po é pojme
úmysl, že se do h adu spolu spří elem Veclem musí á i alépe jej p ozkouma .
Nádhe a d ahocenných ma e iálů komna ách od ací pozo nos h dinů od smyslu
jejich ýp a y as ádí kodpočinku, A noš iVecl uléhají, usínají apo p obuzení se
komna ě zmocňují luxusního oblečení. Bezp os ředně po k ádeži se do h adu a-
cejí oby a elé, mons ózní lidé sjeřábími zobáky mís o nosů, e VA „řeřábi“. Vedou
ssebou zaja ou indickou p inceznu, k e á se má s á manželkou jejich k ále. A noš
chce dí ku os obodi , mons a ji šak s ými zobany s ihnou sm elně z ani dří ,
než se kní p obojuje. Po é se s hne bi a lidí p o i obludám, A noš o i křižáci pí
značné z á y, p oh á ají aodplou ají od os o a.
Následuje dob od užs í na magne o é hoře, během něhož křižáci s ýjimkou
A noš a, Vecla ač yř dalších d užiníků hynou. Přeži ší zho y unikají ak, že se ne-
chá ají zaší do kůží ajsou zos o a odneseni ob o skými p áky jako po a a p o
mláďa a. Zpus iny, kde p áci hnízdí, se h dino é dos á ají po řece ekoucí hlubokou
p ů ou aA noš o i se am podaří ze s ěny yloupnou d ahokam, k e ý bude podle
yp a ěčo a ujiš ění jednou sazen do císařské ko uny. Díky é o p olepsi je nadále
zřejmé, že příběh dobře skončí.13
Poslední pe i e ní dob od užs í se odeh á á zemi A imapsí, kde žijí ci ili-
zo aná mons a, aA noš se zde cho á ak, jak by za no málních okolnos í jednal
Říši— bojuje e službách mís ního k ále p o i okolním mons ům, „ší onožcům“
a„ušákům“, pomáhá pygmejům boji p o i p ákům či álčí sob y podobnými biblic-
kému Goliášo i. S ůznými mons y se přá elí azačleňuje je do s é d užiny.14
Tře í ak se odeh á á Le an ě. A noš od d ou kupců získá á in o maci, že e
S a é zemi zuří álka mezi křesťanskou zemí Ubian apohanským Babylonem, p o o
sd užinou ajně odplou á, pomáhá křesťanům k í ězs í ana š ě uje Boží h ob, kde
působí značnou škodu Sa acénům. Jeho slá a díky omu os e, až dosáhne do Říše.15
Poslední dějs í příběhu yp á í oA noš o ě ná a u. Adličce se daří zinsceno a
synů ná a kcísařskému d o u ak, že mu O a up os řed obřadů dop o ázejících
ánoční s á ky odpus í, aniž by znal jeho iden i u. Jednou p onesené císařo o slo o
nemůže bý za o zpě , A noš o i je ácena jeho země, kde é oda zbožně žije, ana-
konec je pohřben uos a ků s ě ice.16
12 HED, . 46 –79 , . 1803–3144; VA, . 95 –116 , . 2124–3634. Ke s ě u „za Byzancí“ jako
kp os o u zkoušek anesnází příběhu s o .Neudeck 1992, s.192–194. Os o má bý pa-
ně g o eskní obdobou Kyp u, německé ala inské e ze jej označují jménem G ippia nebo
Ag ippa; iz Szklena 1966, s.153, pozn.2, aCa ey 2004, s.66–68. VHED jsou uži y o my
K ipia aKip ia, nelze ozhodnou , k e á je pů odní; iz Rosen eld 1991, s.191, s o .Tu ek
2025, s.334.
13 HED, . 79 –91 , . 3144–3622; VA, . 116 –123 , . 3635–4181.
14 HED, . 91 –108 , . 3623–4336; VA, . 123 –133 , . 4182–4857.
15 HED, . 108 –126 , . 4337–5128; VA, . 133 –143 , . 4858–5593.
16 HED, . 126 –136 , . 5129–5560; VA, . 143 –150 , . 5594–6088. S ě ice se e VA jmenuje
Rynga a, HED I mega , její iden i ou se zabý á Rosen eld 1991, s.198–199.
OPEN
ACCESS
62 SVĚT LITERATURY 71
P ní čás příběhu je edy zře elně poli ická, é d uhé dominuje exo ika, poli-
ická linka je ní slabší, nemizí šak docela. Jeřábí lidé os o ním h adě, oby a-
elé k álo s í A imapsí ipohanš í nepřá elé ú očící na Je uzalém oří hie a chi-
zo aná společens í, az cadlí ak Říši, již A noš dří e opus il, aby s é poddané
och ánil před ú apami álky. Na jednání p o agonis y jakož o poli icky mocného
ak é a zá isí ži o y mnoha jiných osob ana u o sku ečnos nelze příběhu zapo-
menou .
Rozdíly mezi VA aHED spočí ají přede ším e způsobu líčení událos í, český
zděla a el ampli ikuje či umenšuje p ky zpře za é lá ky, ale jen máloco zcela
eliminuje.17 Pla í, že české e zi us upují pa ikulá ní p ky d o ské ozp a y
o y ířs í do pozadí adominují nad nimi o ázky obecnější pla nos i, zejména e-
ligiózního ázu. Ve šech s ředo ěkých e zích příběhu pla í, že p o agonis a si je
„se ale ědom náboženského ozmě u ži o a“.18 VHED je en o ozmě učiněn
ješ ě zře elnějším, když je zejména na úko poli ické linie příběhu aA noš o a jed-
nání na cholu říšské moci zdů azněno A noš o o křižác í apříběh je opa řen
zbožným p ologem aepilogem.19 Přes o zde dominuje y říbený, psychologizující
disku z klasických d o ských ománů, jemuž je náboženská o ina podřízena jako
něco, co ke d o skému ži o u samozřejmě pa ří aco může posky nou podklad
p o diskusi publiku.20 Ani e VA při om ku oazní či (obecněji) s ě ská ema-
ika ak é ů nemizí. Jako její hla ní symp om se je í úc a kženám, zdů azněná již
p ologu odsudkem kohokoli, kdo by „haněl ženskou ář“, aspojená sobecnějším
ědomím, že lidskou řeč je řeba neus ále disciplino a , neboť jako pomlu a může
způsobi ši oký aniči ý kon lik , což se aké příběhu exemplá ním způsobem
děje.21
Poče p omlu , jejichž účinek se nabízí kmo álnímu hodnocení, při om HED
iVA op o i s a ším e zím příběhu os e, e shodě s ezí o„d ama izaci“ pozdně
s ředo ěké li e a u y. Pla í o něž pos řeh Jakuba Sichálka, že s a očeský zděla-
a el VA klade obz láš ní dů az na p omlu y, hlasy ajejich „ ónické z á nění“.22
Řečené lze doloži například s o náním přechodo é pasáže mezi „říšskou“ a„o ien-
ální“ čás í příběhu podání ěch o d ou e zí se č yřmi jinými podobami E ns -
-Geschich e, nichž a chi ek u u řečo ých scén p ozkoumala Nine Miedema.23 Ta o
bada elka e sledo aném ma e iálu nachází celkem č yři řečo é scény, znichž d ě
mají HED aVA přímé ek i alen y, jedna ( ozho o A noš a sbyzan ským císa-
17 Pe ů 1996, s.74–76; Hon 2014, s.23.
18 Blami es 1979, s.65.
19 Jaluška 2017; Tu ek 2025, s.333–334. Subs i uci poli ických p ků HED zkoumá Wei -
b ech 2016, s.104–111.
20 Szklena — Beh 2010, sl. 1180–1181; Zap 2013, sl. 153.
21 Pe ů— Ma ečko á 1984, s.14; Pe ů 1996, s.77. Slo o oženách zp ologu VA ( . 67 ,
.45–47) je zopako áno přechodu mezi p ním ad uhým dějs ím (VA, . 94 –95 ,
.2106–2115), neúc a k„ženské áři“ je dokladem ba ba s í jeřábích lidí (VA, . 113 – ,
.3437–3443). Vjiných e zích je důleži ějším mo o em kon lik u O o a dů ěři os či A -
noš o a poms ych i os ; s o .např.Al ho 2017, s.25–28.
22 Sichálek 2014, s.730–731.
23 Miedema 2011, s.186. Jedná se o e ze B, C, EaE .
OPEN
ACCESS

MATOUš JALUšKA 63
řem) je s učně zmíněna ajedna (modli ba ke K is u za šťas nou pla bu) má e
VA unkční ek i alen e zbožné písni, již A noš o i pou níci zpí ají při nalodění
( HED en o ek i alen chybí).24
K omu přis upují e VA další řeči— ařeči ořečech. Pouze české e zi se císař
O a dialogu ádců p á, ským má bojo a , když A noš odchází zŘíše.25 A noš zde
aké děkuje Bohu za množs í y ířů, k eří sním ch ějí y azi na ces u, a yp ošuje
p o ně odpuš ění in.26 Před s ým odjezdem pak yp ošuje požehnání p o šechny,
odkazuje Ba o sko do Adliččiny och any as ano í, že pokud na křížo é ýp a ě
zahyne, jeho maje ek má bý ozdělen „kkos élóm, kněžím aké“ ( odpo ídajícím
úseku HED se o o ode zdání děje bez přímé řeči aoch ana země leží spíše na ba o -
ských pánech než na Adličce).27
Další posun e yznění mezi HED aVA je pa ně způsoben no ým sociálním kon-
ex em, do něhož byl německý ex nesen. Namís o a is ok a ů z yklých na jed-
nání e d o ském p os o u sjeho speci ickými komunikačními pos upy nacházíme
na české s aně spíše nižší šlech u aměšťany, k eří se a is ok a ům ch ějí podoba ,
d o ský ozho o , p obíhající našich zemích přede ším němčině, šak znají jen
z enčí. Ku oazie přes á á ungo a a  ozji řené předhusi ské době s oupá pop á ka
po nábožensky o ien o aných ex ech. Jak šak upozo nil Jan Hon, pos upy, k e é
český zděla a el E ns -Geschich e uží al, směřo aly přede ším kzacho ání epického
děje na úko e lexi ních pasáží as ědčí přede ším o om, že se snažil poda příběh
co nej ě něji ak, jak jej sám pochopil.28 Sohledem na dobu, e k e é p a děpodobně
ořil, je pochopi elné, že mu obecně náboženské ideo é kons ukce připadaly nos-
nější nežli y ku oazní. P oblema ika disciplinace jazyka, jež z su d o ských éma
do VA přechází nej ě ší míře aje dále ampli iko ána, je podobně důleži á p o d o -
ské, cí ke ní iměs ské publikum.
II
Podle li né in e p e ace F ancise Gen yho odpo ídá d ojdílná o ma E ns -
-Geschich e s uk u ám, k e é e s ých a ušo ských ománech ybudo al Ch é ien
de T oyes, aby mohl zob azi pos upné z ání p o agonis ů. Hla ním úkolem p o A -
noš a je podle oho o č ení přije í ole azala jakož o šlech ice „jednajícího e p o-
spěch společnos i“. Aby A noš mohl u o čes nou, ale podřízenou oli přijmou , musí
p ojí p oměnou. Zda nos , sníž A noš A imapsí áhne na pomoc oh oženým pyg-
mejům, či schopnos sebek i iky, díky níž dokáže odmí nou da y mouřenínského
24 Poz ání na křížo ou ýp a u: HED, . 42 –43 , . 1625–1670; VA, . 92 – , . 1915–1958.
Sb a ření A noš a ajeho d uhů: HED, . 44 –45 , . 1720–1746; VA, . 93 –94 , . 2037–2053.
In e akce sbyzan ským císařem: HED, . 49 , . 1897–1900; VA, . 96 , . 2233–2238. Píseň
jako modli ba: VA, . 97 , . 2274–2275.
25 VA, . 93 , . 1969–1978. Českému ex u odpo ídá HED, . 43 , . 1677–1683, ale bez přímé
řeči.
26 VA, . 93 , . 2029–2034; HED, . 44 –45 , . 1723–1737.
27 VA, . 94 – , . 2066–2091; HED, . 45 –46 , . 1747–1776.
28 Hon 2014, s.18–24.
OPEN
ACCESS
64 SVĚT LITERATURY 71
k ále, p o ože jich podle s ého mínění není hoden, pokládá Gen y za doklad oho, že
kžádoucí p oměně došlo.29
Me amo o aný A noš se s á á přede ším člo ěkem ě ným. Podle Moniky
Schulz je celá d uhá čás příběhu E ns -Geschich e naplněna příklady ě nos i, již p o-
je ují A noš o i d užiníci s ému páno i aA noš sám jim, Bohu is ému s ě skému
ladaři, k e ým je nejp e k ál o ien álních mons e , pak křesťanský k ál Pales ině
anakonec se jím může s á icísař O a p ocházející po Adliččině boku podobnou p o-
měnou.30
Si uace české e zi je složi ější. A noš o i d užiníci podle yp a ěče y ážejí
na křížo ou ýp a u p á ě p o o, aby se zba ili s ých hříchů, azahájili ak p oces
osobní pu i ikace, jak oněm píše Gen y, sám A noš se šak na ozdíl od nich na
začá ku ces y jako kajícný hříšník nechápe, naopak: sám sebe p omlu ách h dě
p ezen uje jako c nos ného ak é a, k e ému se s ala kři da, ale jenž je přes o scho-
pen moudře ukonči kon lik .31 Boží h ob spojený spokáním aodpuš ěním se  é o
pasáži je í jako při ozený apřípadný, ale nikoli jediný nu ný cíl A noš o a yji í.
H dos  é o si uaci sohledem na okolnos i nebezpečně h aničí spýchou, ap oměna
p o agonis y se bude p o o pa ně podoba kon e zi, po níž bude následo a pokání.
Kpochopení ole, k e ou  om o p ocesu h ají slo a, bude udíž řeba p ozkouma
náboženský ozmě VA.
Jak bylo řečeno, již HED se  ámci E ns -Geschich e yznačuje z ý azněním eli-
giózních aspek ů lá ky ačeská e ze pos upuje ouž ces ou ješ ě dál, jak na p ním
mís ě yplý á zp ologů obou děl.32 Za ímco na začá ku e ze He zog E ns B, k e á pa-
ně posloužila jako hla ní p amen p o au o a HED, z e yp a ěč kpříběhu o y íři,
jehož s a ečné činy cizích k ajích mají os a ní mo i o a ke s a ečnos i, ymezuje
se ůči ěm, k eří podobné příběhy k i izují jako lži, apři om sami nikdy neopus ili
domo , aláká ksobě publikum schopné „ ecipo a exo iku“,33 předmlu y HED iVA
jsou od začá ku o ien o ány podle náboženských souřadnic, a áří se ím pádem jako
ex y, jejichž če ba může oboha i každého člo ěka-křesťana. Oba začínají apos o-
ou božské by os i, HED je ak o oslo en „Pán Bůh, o ec Ježíše K is a“, e VA „Ježíš
K is us, syn, mocný Bůh“. Další e še obou p ologů základních ysech odpo ídají
o mě „epické modli by“, již jiných s ředo ěkých na a i ech zkoumal Ecka Lu z.34
Vsouladu sjeho zjiš ěním je u apos o ou ungující jako yznání í y us a ena moc
oslo ené en i y, kníž se může yp a ěč a/nebo h dina dalším k oku ob á i sžá-
dos í opomoc— Bůh HED je o cem Bohočlo ěka adá cem naděje spočí ající e
kř u, Ježíš K is us do VA s upuje jako „mocný Bůh“, „s oři el s ořenie šeho“, jehož
„milos nade šecko móže“.35
29 Gen y 1990, s.118–119. O ien jakož o „p os o kompenzace“ de ici ů p o agonis y zkou-
má Wei b ech 2016, s.97–103. Kek i alen ní s uk uře Ch é ieno ých ománech iz
např.Ui i— F eeman 1995, s.50–58.
30 Schulz 2003.
31 VA, . 92 –93 , . 1930–1934 a1963–1966.
32 HED, . 2 –3 , . 1–57; VA, . 66 –67 , . 1–62.
33 He weg 2019, s.10–15, . 1–56. S o .Schul 2014, s.499–500; Quens ed 2021, s.296–300.
34 Lu z 1984, s.110–111 a138–160.
35 HED, . 2 , . 1; VA, . 66 , . 1–4.
OPEN
ACCESS
MATOUš JALUšKA 65
Po é yp a ěči přis upují ke konk é ním p osbám opomoc, přičemž kon lik ,
němž má bý lidem pomoženo, popisují odlišně. Vpříslušné čás i p ologu HED je
expono án p o iklad s álos i anes álos i, k e ý je p ologu VA pří omen jen ok ajo ě.
Nes álý je s ě (we lde öude is / ein lêhen und uns æ e kou ),36 se alou pla nos má
op o i omu slo o Boží, jež křesťana neus ále a i muje  om, že křes ( ou ) mu umož-
ňuje nes álos překona . „Sladkým poslem“ mezi mocenským cen em Bohu apo-
kř ěným jedno li cem se s á á modli ba (so is daz gebe ein süeze bo e). Podmínkou
účinnos i é o modli by je ho li os , se k e ou je p onesena, osobní angažmá mod-
lícího se subjek u, jak yplý á zbiblické pa a áze, jež yp a ěčo a slo a podpí á
přímou řečí Boha: „jak jsem, Pane, sám slyšel, ajak se zpí á á [při bohoslužbě] ač e
od ebe, jak je o psáno: ‚Kdo mě p osí, en dos á á, pokud o činí sho li os í‘“ (als ich
die, hê e, hân gehô / und als man singe unde lis / on di , daz ez gesch iben is : / swe
bi e mich, de wi gewe / on mi , swes e mi lîze ge ).37 Ci á o á kon igu ace p o-
pojená sodkazem kpsaní ikli u gickému kon ex u „zpě u“ umožňuje ázi mi lîze,
nah azující německých biblických překladech ob ykle la inské slů ko diligen e ,
p opoji skonk é ním mís em No ého zákona asau o i ou, k e á z oho o p opojení
yplý á.38 Nejde opřesný ci á , odkaz nicméně zje ně směřuje kjedenác é kapi ole
Lukášo a e angelia, níž Ježíš učedníkům předá á slo a modli by Páně apřidá á
ýz u kneochabujícím p osbám: „p os e, abude ám dáno; hledej e, analezne e;
luč e, abude ám o e řeno.“39
Ip olog VA na odpo ídajícím mís ě zmiňuje pomíji os s ě a, k e ý není člo ěku
„půjčen k ěčnos i“, adále pojedná á omodli bě, přičemž se opí á obiblickou pa-
sáž. S ěžejní myšlenka je zde šak o mulo ána odlišně ajako hla ní nesnáz se zde
je í emoce, „žalos “. K is us zde lidem zkazuje: „K o koli mne pop osí, / což žádá
a s dci nosí, / en uslyšen jis ě bude / ak omu šie žalos i zbude.“ Edua d Pe ů
na om o mís ě jako nejbližší biblické mís o iden i ikuje e š ze ře í kapi oly p -
ního lis u Jano a: „oč bychom ho žádali, dos á áme od něho [ j.od Boha], p o ože
zacho á áme jeho přikázání ačiníme, co se mu líbí.“40 Kon ex je šak díky dů azu
na emocionální s ánku ěci spíše ma oušo ský, zJežíšo a kázání na hoře, kde se
šes é kapi ole ( ak jako Lukášo ě jedenác é) nachází ex modli by Páně dopl-
něný ýz ou kuklidněnému, zbožnému ži o u: „P o o ám p a ím: Neměj e s a os
os ůj ži o , co bude e jís , ani o ělo, co bude e mí na sebe. […] Kdo z ás může oje-
dinou píď p odlouži s ůj ži o , bude-li se znepokojo a ? […] Váš nebeský O ec přece
í, že o šechno po řebuje e.“41 Namís o us a ičné ho li os i jakož o podmínky y-
slyšení modli by nes álém s ě ě s ředoho noněmecké e ze je dalších e ších
36 Mo i dané době ob yklý, s o .např.didak ickou báseň Winsbecke; Lei zmann— Rei en-
s ein 1962, s.1–2.
37 HED, . 2 , . 6–10.
38 K ýznamu mi lîze s o .např.Zieseme 1927, s.8. Ob a als man singe unde lis při p e-
zen aci in o mací pocházejících zBible uží á iUl ich on E zenbach; s o .Toische 1888,
s.344, . 12918–12926; Rosen eld 1929, s.128; Rosen eld 1991, s. xx .
39 L 11,1–10. S o .M 7,7–11, kde se nachází s ejná ýz a, ale bez sou islos i se s ěžejní mod-
li bou.
40 1J 3,22. S o .Pe ů— Ma ečko á 1984, s.329.
41 M 6,25–33.
OPEN
ACCESS
66 SVĚT LITERATURY 71
s a očeského p ologu ozp aco ána di e ence mezi dob ými ašpa nými lidmi. Ti
dobří do edou pla ně jedna sBohem anepomlou ají s é bližní— s ím o ze-
ním šes é kapi ole Ma oušo a e angelia ezonují apely p o i pok y ec í, zá is i
aneschopnos i odpouš ě .42 S ou dob o u pak mohou i o lidé ozpozna přede ším
díky omu, že Bůh plní jejich p osby. Modli ba edy e s ě ě VA unguje přede ším
jako pe i io, žádos , k e á si žádá yplnění ajejíž yslo ení má zře elné konsek ence
p o na a i , mimo jiné ip o o, že ak jejího yslyšení či oslyšení posky uje č ená-
řům základní in o maci ocha ak e u epického ak é a, o, jes li je jako člo ěk dob ý
anásledo áníhodný, anebo zda má naopak danou ch íli působi jako ods ašující
exemplum.
Ú odní ha monická pasáž příběhu ujišťuje publikum, že se A noš na odil zdob é
ma ky ao ce jako dob ý člo ěk plný „c nos i i ie y“.43 Dokud A noš čelí Jindřicho i,
k e ý se jako s ůjce pomlu sám yřadil zdob é společnos i, dob ým člo ěkem nepo-
chybně zůs á á. Jeho modli by ungují— a o i ehdy, když edou kp oblema ickým
koncům, jak se ukazuje při za aždění pomlou ače Jindřicha. A noš se před ím o
sku kem na Boha ob ací zmocňující apos o ou „ šecka s dce ozezná áš, / a šak p a-
ému ždy pomáháš“ ažádá jej opomoc p o sebe p á ě jakož o p o člo ěka „p a ého“,
jemuž se děje kři da. Bůh jej má p o o „poms í i“.44 Následující akce se děje na p ní
pohled hladce aúspěšně, podněco a el kon lik u Jindřich je zahuben, A noš aVecl
unikají zh adu. V ažda šak po sobě jako s ědka zanechala císaře aznemožnila smí .
V é o no é si uaci, us a ené jako p oblema ický následek splněné modli by, musí A -
noš s ou dob o u no ě po di , a o zejména p o o, aby jako é oda akřesťan do edl
pla ně mlu i — modli se kBohu iobháji se před císařem. Kde ini i nímu us a ení
é o jeho esenciální dob o y akjejímu posunu na no ou, k ali a i ně yšší ú o eň,
dochází p os řednic ím p omlu y na magne o é hoře.
III
Epizoda z osko ání na magne o é hoře působí  ěch s ředo ěkých na a i ech, kde
se ysky uje, ob ykle jako klimak ická čás , přesněji jako dno, od k e ého se h dina
musí od azi , aby příběh dobře dopadl.45 E ns -Geschich e není  om o ohledu ýjim-
kou a e ze HED aVA en o ýznam lokace dále zdů azňují. Za ímco k yplu í zBy-
zance klade yp a ěč VA zlo ěs nou p olepsi onáleži ém pláči panen ima ek apři
spa ření magne o é ho y kons a uje, že h dino é „zle jedú“, po opuš ění magne o é
ho y začíná ysíla pozi i ní signály— A noš „sbožie pomocí“ dobý á ze skalní
s ěny d ahokam, přímé řeči před d užiníky en o úspěch p ohlašuje za doklad oho,
42 VA, . 66 –67 , . 18–37. S o .M 6,5–6, 14–15 a22–24.
43 VA, . 67 –67 , . 55–92. HED ek i alen ním e ši nez e k yp á ění „odob ých“, ale
k„dob ému yp á ění“: Die guo e ede kan gezemen, / die mügen ge ne hie e nemen; HED,
.3 , . 31–32.
44 VA, . 85 , . 1368–1373. VHED je A noš o a p omlu a podána nepřímé řeči aje mnohem
s učnější, é oda pouze p osí Boha, aby mu byl ku pomoci jakož o člo ěku, jemuž se děje
kři da; HED, . 29 , . 1094–1095.
45 He weg 2018, s.397–398.
OPEN
ACCESS
MATOUš JALUšKA 73
nečekaně „ zchodil smysl“ oužící dále zkouma nebezpečné mís o.75 Dokladem A -
noš o y p očiš ěné dob o y se při zpě ném pohledu s á á sé ie jednoznačně úspěš-
ných, yslyšených modli eb, nichž oněkolik e šů dří e p osil za o, aby byli zmag-
ne o é ho y do hnízda přeneseni izbý ající d užiníci.76
S a očeskou epickou báseň ak lze čís ijako ilus aci bonmo u Nine Miedema
o om, že bez řečo ých scén by děj mnoha s ředo ěkých na a i ů dospěl kpředčas-
nému konci.77 D ama izace na a i u e s a očeských adap acích s ředoho noně-
meckých lá ek se může p oje o a ůzně, například i ak, že yp a ěč přes ane děj
hodno i . Méně komen uje, íce oho ukáže, ahuje publikum do příběhu, s ou ideo-
logickou agendu ealizuje pomocí oho, co se děje, mimo jiné p os řednic ím in a-
diege ické p agma iky. Podle oho, jak působí akjakým následkům edou p omlu y,
pozná áme cha ak e h dinů aoceňujeme jejich konce. A noš se s á á exemplá ním
dob ým člo ěkem nejen díky s é esenciální dob o ě, ale přede ším při dobře p oslo-
ené zpo ědi, k e á jej zmocňuje kmodli bě. Možnos , že šechno špa ně skončí, je
p o publikum A noš o ých dob od užs í neus ále pří omna podobě ko ábů z os-
ko aných na magne o é hoře. Díky p o agonis o ě schopnos i yuží p a ou ch íli
moc s ých icizích slo se šak a o h ozba nenaplní.
S udie znikla  ámci p ojek u G an o é agen u y České epubliky 23-07559S: Účinnos slo a e
s ředo ěké bohemikální li e a uře. Při p áci byla použi a da a Vokabuláře webo ého, k e á posky-
uje ýzkumná in as uk u a LINDAT/CLARIAH-CZ (h ps://linda .cz), podpo o aná Minis e -
s em škols í, mládeže a ělo ýcho y České epubliky (p ojek č. LM2018101), a ýzkumná in a-
s uk u a Česká li e á ní bibliog a ie (kód ORJ 90243).
LITERATURA:
75 VA, . 103 – , . 2697–2711. Výče men álních pochodů HED chybí, A noš jen Veclo i sdě-
luje s ůj úmysl; HED, . 59 , . 2301.
76 VA, . 120 –121 , . 3958–3963 a3979–3982; HED, . 87 – , . 3444–3446 a3460–3467.
77 Miedema 2006, s.46.
Al ho , Ge d. „B üchige Helden: He zog E ns
und Kaise O o“. In B üchige Helden—
B üchiges E zählen: Mi elhochdeu sche
Heldenepik aus na a ologische Sich . Eds.
Anne-Ka in Fede ow, Kay Malche , Ma ina
Münkle . Be lin— Bos on: De G uy e , 2017,
s.21–34.
An onín, Robe — Janiš, Dalibo — Rywiko á,
Daniela. Č ý la e ánský koncil ačeské země e
13.a14.s ole í. P aha: NLN, 2020.
Bažan , Voj ěch— Šo m, Ma in. „Dějiny
akamení: Příspě ky kekok i ické
medie is ice“. S ě li e a u y, 33, 2023, č.68,
s.9–13.
Beh , Hans-Joachim. Li e a u als
Mach legi ima ion: S udien zu Funk ion de
deu schsp achigen Dich ung am böhmischen
Königsho im 13.Jah hunde . München: Fink,
1989.
Blami es, Da id. He zog E ns and he O he wo ld
Voyage: ACompa a i e S udy. Manches e :
Manches e Uni e si y P ess, 1979.
Bok, Václa . „Beh , Hans-Joachim: Li e a u und
Poli ik am Böhme ho …“ Lis y ilologické, 105,
1982, č.1, s.60–62.
Bumke, Joachim. Geschich e de deu schen
Li e a u im hohen Mi elal e . München:
Deu sche Taschenbuch Ve lag, 1990.
OPEN
ACCESS

74 SVĚT LITERATURY 71
Ca ey, S ephen Ma k. „,Und unkunde die ‘:
Mons ous Counsel in He zog E ns B“.
Daphnis, 33, 2004, s.53–77.
Činču o á, Bá a. „Několik poznámek
kescha ologii Rozmlou ání člo ěka se Sm í“.
Česká li e a u a, 71, 2023, č.2, s.177–193.
Ehlen, Thomas. Hys o ia ducis Baua iae E nes i:
K i ische Edi ion des He zog E ns C und
Un e suchungen zu S uk u und Da s ellung des
S o es in den olkssp achlichen und la einischen
Fassungen. Tübingen: Na , 1996.
Flood, John L. (ed.). Die His o ie on He zog
E ns : Die F ank u e P osa assung des
16.Jah hunde s: Aus dem Nachlass on
K.C.King. Be lin: Schmid , 1992.
Gen y, F ancis G. „He zog E ns . An
In e p e a ion“. In Fide e amo e: AFes sch i
o Hugo Bakke on his Six y-Fi h Bi hday.
Ed.William C.McDonald, Winde McConnell.
Göppingen: Kumme le, 1990, s.103–119.
G osse, Sieg ied— Rau enbe g, U sula. Die
Rezep ion mi elal e liche deu sche Dich ung:
Eine Bibliog aphie ih e Übe se zungen
und Bea bei ungen sei de Mi e des
18.Jah hunde s. Tübingen: Niemeye , 1989.
Halama, O a. „Vzes up apád eucha is ického
kul u české e o maci: Od Milíče
zK oměříže kBílé Hoře“. In Vopla ce jsi šecek
ajně: Eucha is ie náboženské a izuální kul uře
Českých zemí do oku 1620. Ed. Aleš Mud a.
P aha: Ná odní pamá ko ý ús a , 2017,
s.53–66.
Heng, Ge aldine. Empi e o Magic: Medie al
Romance and he Poli ics o Cul u al Fan asy.
New Yo k: Columbia Uni e si y P ess, 2003.
He weg, Ma hias (ed.). He zog E ns :
Mi elhochdeu sch/Neuhochdeu sch: In de
Fassung B mi den F agmen en de Fassungen A,
B und Kl nach de Lei handsch i he ausgegeben:
Mi He zog Adelge (aus de Kaise ch onik).
Di zingen: Reclam, 2019.
He weg, Ma hias. „Magne be g, Magne s ein“.
In Li e a ische O e in deu schsp achigen
E zählungen des Mi elal e s: Ein Handbuch.
Eds. Tilo Renz, Monika Hanauska, Ma hias
He weg. Be lin— Bos on: De G uy e , 2018,
s.397–411.
Hon, Jan. „Je řich Be únský: ‚D ama izace‘
s ředoho noněmeckého Lau ina“. In Pokušení
Ja osla a Kolá a: Sbo ník kosmdesá inám.
Ed.Ba bo a Hanzo á. P aha: Filozo ická
akul a UK— Ús a p o českou li e a u u
AVČR, 2009, s.31–52.
Hon, Jan. „La e Medie al Czech Adap a ions
o Ge man Ve se Romances: Resea ch
Pe spec i es“. Slo o asmysl, 11, 2014, č.22,
s.13–37.
Ch é ien, Jean-Louis. Sain Augus in e les ac es
de pa ole. Pa is: P esses Uni e si ai es de
F ance, 2002.
Isido ze Se illy. E ymologiae / E ymologie XVI.
Přel. aú od napsala Hana Šedino á. P aha:
OIKOYMENH, 2000.
Jacobsen, Pe e Ch is ian— O h, Pe e
(eds.). Ges a E nes i ducis: Die E u e P osa-
Fassung de Sage on den Kämp en und
Aben eue n des He zogs E ns . E langen:
Uni e si ä sbiblio hek E langen-Nü nbe g,
1997.
Jaluška, Ma ouš. „Nebeský klid: Role s ě ecké
in e ence e s a očeské y ířské epice“.
In Ka el IV. aEmauzy: Li u gie, ex , ob az.
Ed.Ka eřina Kubíno á adalší. P aha:
A e ac um, 2017, s.232–245.
Jaluška, Ma ouš. „Slo a“. In Nebe, peklo, poezie:
Re o mace z ůzných s an. Ed. Ma ouš Jaluška.
P aha: Ús a p o českou li e a u u AV ČR,
2019, s.11–80.
Kas en, Ing id. „Emo ionali ä und de P ozeß
männliche Sozialisa ion: Au den Spu en de
Psycho-Logik eines mi elal e lichen Tex es“.
In Que elles: Jah buch ü F auen o schung.
Band 7. Kul u en de Ge ühle in Mi elal e
und F ühe Neuzei . Ed. Ing id Kas en, Gesa
S edmann, Ma ga e e Zimme mann.
S u ga — Weima : Me zle , 2002, s.52–71.
Kobiela, Oli ia. Äs hE hik de F emde des
He zog E ns B: Die Ka og aphie des
12./13.Jah hunde s als äs hE hisches
Re lexionsmedium de mi elal e lichen Li e a u .
Pade bo n: B ill Fink, 2022.
Kubín, Pe . „S učná his o ie eucha is ického
dogma u“. In Vopla ce jsi šecek ajně:
Eucha is ie náboženské a izuální kul uře
Českých zemí do oku 1620. Ed. Aleš Mud a.
P aha: Ná odní pamá ko ý ús a , s.17–28.
Lecou eux, Claude. „He zog E ns . 2164 :
Das böhmische Volksbuch on S il ied
OPEN
ACCESS
MATOUš JALUšKA 75
und B uncwig und die mo genländischen
Alexande sagen“. Zei sch i ü deu sches
Al e um und deu sche Li e a u , 108, 1979, č.4,
s.306–322.
Lehá , Jan. „Vé oda A noš “. In Lexikon české
li e a u y: Osobnos i, díla, ins i uce. 4. S azek II,
U–Ž. Doda ky A–Ř. Ed. Luboš Me hau . P aha:
Academia, 2008, s.1324–1325.
Lei zmann, Albe — Rei ens ein, Ingo
(eds.). Winsbeckische Gedich e nebs Ti ol und
F ideb an . D i e, neubea bei e e Au lage.
Tübingen: Niemeye , 1962.
Lo iš, Jan (ed.). Sbo ník h abě e Bawo owského.
P aha: Česká akademie císaře F an iška
Jose a p o ědy, slo esnos aumění, 1903.
Lu z, Ecka Con ad. Rhe o ica di ina:
Mi elhochdeu sche P ologgebe e und die
he o ische Kul u des Mi elal e s. Be lin—
New Yo k: De G uy e , 1984.
Miedema, Nine. „Die Ges al ung de
Redeszenen im e s en Teil des
Nibelungenliedes: Ein Ve gleich de
Fassungen *A/*B und *C“. In Ze Lo se bi dem
müns e : Das Nibelungenlied (Handsch i
C): Li e a ische Inno a ion und poli ische
Zei geschich e. Ed. Jü gen B eue . München:
Fink, 2006, s.45–82.
Miedema, Nine. „Die Redeszenen in de
e schiedenen Fassungen des He zog
E ns “. In Redeszenen in de mi elal e lichen
G oßepik: Kompa a is ische Pe spek i en. Eds.
Monika Unzei ig, Nine Miedema, F anz
Hundsnu sche . Be lin: Akademie, 2011,
s.165–192.
Mol zen, And ea. Cu iosi as: S udien zu
Alexande , He zog E ns , B andan, Fo una us,
His o ia on D.Johann Faus en und Wagne buch.
Hambu g: Ko ač, 2016.
Mu ay, Alexande . Conscience and Au ho i y
in he Medie al Chu ch. Ox o d: Ox o d
Uni e si y P ess, 2015.
Mye s, Da id. Poo Sinning Folk: Con ession and
Conscience in Coun e -Re o ma ion Ge many.
I haca— London: Co nell Uni e si y P ess,
1996.
Neudeck, O o. „Eh e und Demu :
Konku ie ende Ve hal skonzep e im He zog
E ns B“. Zei sch i ü deu sches Al e um und
deu sche Li e a u , 121, 1992, č.2, s.177–209.
Neumann, F ede ike. Ö en liche Sünde in de
Ki che des Spä en Mi elal e s: Ve ah en—
Sank ionen— Ri uale. Köln— Weima —
Wien: Böhlau, 2008.
Odo on Magdebu g. E nes us. Ed. Thomas
A.-P. Klein. Hildesheim: Weidmann, 2000.
Pe ů, Edua d— Ma ečko á, Dagma (eds.).
Ry ířské s dce majíce: Česká y ířská epika
14.s ole í. P aha: Odeon, 1984.
Pe ů, Edua d. Vzdálené hlasy: S udie os a ší české
li e a uře. Olomouc: Vo obia, 1996.
Philipowski, Ka ha ina. „S ophisches und
s ichisches Sp echen. Medien heo e ische
Übe legungen zu Figu en ede in
hö ische Epik und Heldenepik“. In
Fo men und Funk ionen on Redeszenen in
de mi elhochdeu schen G oßepik. Eds. Nine
Miedema, F anz Hundsnu sche . Tübingen:
Niemeye , 2007, s.43–71.
Pincikowski, Sco . „Wah e Lügen: Das
E kennen und Ve kennen on Ve s ellung
und Be ug in He zog E ns B, Kud un und
König Ro he “. In Ve s ellung und Be ug im
Mi elal e und in de mi elal e lichen Li e a u .
Eds. Ma hias Meye , Alexande Sage .
Gö ingen: V&R Unip ess, 2015, s.175–193.
Quens ed , Falk. Mi abiles Wissen:
Deu schsp achige Reisee zählungen um 1200 im
anskul u ellen Kon ex a abische Li e a u .
Wiesbaden: Ha assowi z, 2021.
Rosen eld, Hans-F ied ich (ed.). He zog E ns
D.Tübingen: Niemeye , 1991.
Salmon, Vi ian. Language and Socie y in Ea ly
Mode n England: Selec ed Essays, 1981–1994.
Ams e dam— Philadelphia: John Benjamins,
1996.
Sichálek, Jakub. „Výcejazyčnos li e á ního
ži o a českých zemích 14.a15.s ole í: Sedm
ema ických exku zů  ámci bohemis iky“.
Česká li e a u a, 62, 2014, č.6, s.711–744.
Schmid, Flo ian. „Sehen— Deu en—
E kennen: Wah nehmungsp ozesse im
ma i imen Kon ex im He zog E ns B“. In
The Mee ing o he Wa e s: Fluide Räume in
Li e a u und Kul u . Eds. Ma ia Ja o B iški,
I ena Samide. München: Iudicium, 2015,
s.104–120.
Schul, Susanne. „Das Eigene in de F emde
(e ) inden: Ein an as isches Wiede - und
OPEN
ACCESS
76 SVĚT LITERATURY 71 RECENZNÍ
STUDIE
Wei e e zählen im mi elhochdeu schen
He zog E ns und in Lu z Dammbecks
Anima ions ilm“. In Übe gänge und
En g enzungen in de Fan as ik. Eds. Ch is ine
Lö sche , Pe a Sch ackmann, Ing id
Tomkowiak, Ale a-Ami ée on Holzen.
Müns e : Li , 2014, s.499–512.
Schulz, Monika. Beschwö ungen im Mi elal e :
Ein üh ung und Übe blick. Heidelbe g: Win e ,
2003.
Soukupo á, Vě a. „Escha ologie aspása
bohemikálních spo ech duše s ělem“. Česká
li e a u a, 71, 2023, č.2, s.145–176.
Szklena , Hans— Beh , Hans-Joachim.
„He zog E ns “. In Deu sche Li e a u des
Mi elal e s: Ve asse lexikon. Band 3. Ge
an de Schü en— Hildega d on Bingen.
Eds.Ku Ruh, Gundol Keil, We ne
Sch öde , Bu gha Wachinge , F anz Jose
Wo s b ock. Be lin— New Yo k: De G uy e ,
2010, sl.1170–1191.
Szklena , Hans. S udien zum Bild des O ien s
in o hö ischen deu schen Epen. Gö ingen:
Vandenhoeck & Rup ech , 1966.
Toische , Wendelin (ed.). Alexande on Ul ich
on Eschenbach [sic]. Tübingen: Li e a ische
Ve ein in S u ga , 1888.
Tu ek, Ma ouš. „Je usalem and he Holy Land in
Ve nacula Medie al Li e a u e in Bohemia“.
In Re lec ing Je usalem in Medie al Czech Lands.
Ed. Anna Ke nbach, Lenka Panuško á, Daniel
Soukup. Ams e dam: Ams e dam Uni e si y
P ess, 2025, s.325–363.
Ui i, Ka l D.— F eeman, Michelle A.Ch é ien
de T oyes Re isi ed. New Yo k: Twayne, 1995.
Unzei ig, Monika— Miedema, Nine—
Hundsnu sche , F anz. „Einlei ung“. In
Redeszenen in de mi elal e lichen G oßepik:
Kompa a is ische Pe spek i en. Eds.
Monika Unzei ig, Nine Miedema, F anz
Hundsnu sche . Be lin: Akademie, 2011,
s.1–14.
Wei b ech , Julia. „He e o ope
He scha s äume in ühhö ischen Epen und
ih en Bea bei ungen: König Ro he , He zog
E ns B, D und G“. In Li e a ische Räume de
He kun : Falls udien zu eine his o ischen
Na a ologie. Ed. Maximilian Benz, Ka in
Denne lein. Be lin— Bos on: De G uy e ,
2016, s.91–120.
Zap , Volke . „He zog E ns “. In Deu sche
Li e a u -Lexikon: Das Mi elal e . Band 5: Epik
(Ve s— S ophe— P osa) und Klein o men.
Ed.Wol gang Achni z. Be lin— Bos on:
Wal e de G uy e , 2013, sl. 149–165.
Zieseme , Wal he (ed.). Eine os deu sche
Apos elgeschich e des 14.Jah hunde s (aus dem
Königsbe ge S aa sa chi , Handsch i A191).
Halle an de Saale: Niemeye , 1927.
OPEN
ACCESS