Vydání elek onické e ze é o knihy podpořila Ús řední kniho na VUT B ně.
Kniha je ydána zda ma a o e řeně pod eřejnou licencí C ea i e Commons
U eď e pů od 4.0 Meziná odní (CC BY 4.0) na podpo u o e řeného přís upu
České epublice.
OTEVŘENÝ
PŘÍSTUP
k edeckým in o macím:
soucasný s a Ceské epublice
a e s e e
Vysoké uc�ení echnické B ne� /
/ Naklada els í VUTIUM
k edeckým in o macím:
soucasný s a Ceské epublice
a e s e e

Edi oři
Pe a Dědičo á,
Pa la Rygelo á,
Jiří Ma ek,
Jan Skůpa
Lek o o ali
Jind a Planko á a Ján Gondoľ
Mi osla Ba ošek,
Pe a Dědičo á,
Ondřej Fabián,
Jiří Ko ouček,
Jiří Ma ek,
I an Masá ,
Lucie Melicha o á,
Ma ěj Myška,
Lenka Němečko á,
Lukáš Plch,
Jiří Rákosník,
Pa la Rygelo á,
Te eza Simandlo á,
Jan Skůpa,
Lucie S ako á,
Pe e Sube ,
Radka Sy o á,
Ma ké a Vá o á,
Adam V ípil
2016
Veške é ex y u edené é o knize jako au o ské příspě ky
jedno li ých au o ů esp. jedno li á au o ská díla yjma
g a ických p ků (obal a další in og a ické p ky) ořící
o o au o ské dílo, k němuž ykona a elem maje ko ých
p á au o ských je Naklada els í VUTIUM, podléhají
licenci C ea i e Commons - A ibu ion 4.0. In e na ional.
Úplné znění licenčních podmínek je dos upné zde:
h p: // c ea i ecommons.o g / licenses / by / 4.0 / .
Logo Open Access od au o a PLoS je dos upné na ad ese
h ps://commons.wikimedia.o g / wiki / File:Open_Access_PLoS.
s g a je licenco ané pod CC BY 3.0 Unpo ed, licenční
podmínky jsou dos upné na ad ese h ps://c ea i ecommons.
o g / licenses / by-sa / 3.0 /
Co e & Typog aphy © Nikola Kalino á, 2016
ISBN 978-80-214-5359-3
ISBN 978-80-214-5383-8 ePub
ISBN 978-80-214-5396-8 Mobi
DOI: h p://dx.doi.o g/10.13164/book.oa
©
OBSAH
9 Ú odní slo o
12 1. Ú od do p oblema iky
12 1.1 Vý oj pos oje k ědeckým in o macím a modelu
o e řeného př ís upu
21 1.2 O e řené inicia i y neboli open agenda
30 1.3 O e řenos jako základ ědy a ědecké komunikace
21. s ole í
31 1.4 O e řený přís up a ý oj zajišťo ání přís upu
k ý sledků m
37 1.5 O e řený přís up kon ex u hodnocení ýsledků
ýzkumu a ý oje
43 2. Analýzy modelu o e řeného přís upu
43 2.1 Analýzy přínosů a spo ných dopadů o e řeného
přís upu – přehled ýsledků
53 2.2 Analýzy ekonomického dopadu o e řeného
přís upu – přehled ýsledků
67 3. O e řený přís up zah aničí
67 3.1. Ná odní poli iky o e řeného přís upu
84 3.2 Ins i ucionální poli iky o e řeného přís upu
98 3.3 G an o é agen u y a poli ika o e řeného přís upu
107 3.4 Fondy na podpo u zla ého o e řeného přís upu
Obsah
118 3.5 O e řené epozi áře
117 3.6 Ma ke ing a p opagace o e řeného
přís upu – příklady yb aných ins i ucí
135 3.7 Pos oj naklada elů ko e řenému přís upu
151 4. O e řený přís up České epublice
151 4.1 Poli ika o e řeného přís upu na ná odní ú o ni
159 4.2 Exis ence ins i ucionálních poli ik a si uace
o e řeného př ís upu ins i ucích
České Republice – do azníko é še ření
167 4.3 Poli ika o e řeného přís upu u g an o ých agen u
174 4.4 Fondy na podpo u zla é ces y o e řeného přís upu
České epublice
181 4.5 O e řené epozi áře České epublice
199 4.6 Ma ke ing a p opagace o e řeného přís upu
České epublice
210 4.7 Pos oj naklada elů ko e řenému přís upu
České epublice
218 4.8 Vz ah p á a a o e řeného přís upu
227 5. Budoucí ý oj o e řeného přís upu České epublice
232 Slo níček pojmů
241 Rejs řík
245 Au oři
250 Summa y
9
O e řený přís up k publiko aným ědeckým ýsledkům se s á á
neodmysli elnou součás í celos ě o é ědecké komunikace. Značně
z os lo šeobecné po ědomí ojeho základních p incipech acílech,
s ejně jako odalších no ých echnologických možnos ech ědeckého
publiko ání. Česká epublika není  é o oblas i ýjimkou.
Kniha O e řený přís up k ědeckým in o macím si klade za cíl zmapo-
a si uaci České epublice a e s ě ě, předs a i ši šímu publiku
dosažené cíle, úspěšné počiny, ak i i y izámě y, ok e é posled-
ních le ech usiluje česká as ě o á komuni a o e řeného přís upu.
Kniha je u čena nejen p o odbo nou, ale ilaickou eřejnos . Neméně
ýznamným zámě em, k e ý se od áží i samo ném s ylu é o kni-
hy, je snaha při áhnou jedno li é zás upce celého cyklu ědeckého
publiko ání kdeba ě osoučasných zásadních změnách e ědecké
komunikaci aposky nou jim podklad kdiskusi, ok e ý se budou
moci opří nebo se jím alespoň inspi o a .
Kniha se s ým zaměřením snaží zkomple o a apředs a i znalos i
os a u o e řeného přís upu. Usiluje o o, aby se s ala pomyslným
„od azo ým můs kem“ dalšího u ažo ání osměřo ání a ealizaci
myšlenek acílů o e řeného přís upu  ámci České epubliky. To-
mu o zámě u odpo ídá i ozdělení knihy na čás obecnou (kapi o-
ly 1–2), čás podá ající in o mace oo e řeném přís upu zah aničí
(kapi ola 3) ana čás os a u o e řeného přís upu České epublice
(kapi ola 4). Ikdyž byla kniha předně zaměřena na popis o e řeného
přís upu České epublice, au oři se domní ají, že je po řeba č ená-
ře seznámi s éma em ši ším kon ex u – aké sohledem na absenci
podobného uceleného ex u českém jazyce. Jedno li é kapi oly se
zabý ají yb anými éma y: ý ojem o e řeného přís upu, o e ře-
nými inicia i ami, p incipy o e řené ědy, sou islos í o e řeného
přís upu a inančního zajiš ění přís upu kelek onickým in o mač-
ním zd ojům, z ahem o e řeného přís upu asys ému hodnocení
ědy a ýzkumu, přínosy adopady o e řeného přís upu aekonomic-
kými aspek y o e řeného přís upu. Další kapi oly popisují nejp e
si uaci zah aničí, pak České epublice – jedná se op oblema i-
ku ná odní ains i ucionální poli iky o e řeného přís upu, pos oje
g an o ých agen u ko e řenému přís upu, p o ozo ání ondů na
podpo u zla é ces y o e řeného přís upu, o e řených epozi ářů,
ma ke ingu ap opagace o e řeného přís upu, pos oje naklada elů
a neposlední řadě z ahu p á a ao e řeného přís upu.
Na knize se podílel ši oký kolek i au o ů, k eří se ak i ně zasazují
onaplňo ání myšlenek o e řeného přís upu České epublice, ať už
zpozice kniho níků, ědců nebo odbo níků p á ních o ázkách.
Au o ům byl ponechán p os o p o yjádření las ních pos ojů
ÚVODNÍ SLOVO
16
1.1 Vý oj pos oje k ědeckým in o macím a modelu o e řeného přís upu
Budapešťská inicia i a de ino ala d a ůzné způsoby, jak dojí ko e-
řenému přís upu – akz anou zelenou ces u (g een open access)
azla ou ces u (gold open access).
Zelená ces a se opí á oau o y, k eří sami ch ějí zpřís upni s á pu-
bliko aná díla  o e řeném přís upu. Mohou ak učini ůznými
způsoby, ale zhlediska e ek i i y aud ži elnos i je dopo učo anou
a ian ou ložení (au oa chi ace) něk e é z e zí p áce do spe-
ciálního k omu u čeného elek onického sys ému – epozi áře.
Repozi áře se s a ají odlouhodobé ucho ání ložených p ací ajejich
zpřís upnění p os řednic ím in e ne u podle indi iduálně nas a e-
ných podmínek.
P o každou zces , zelenou izla ou, y ořila komuni a o e řeného
přís upu pos upně řadu podpů ných přís upů, nás ojů a echnolo-
gií, k e é „ces o ání“ po nich usnadňují. S ejně ak se o šem obje ila
řada úskalí, jež y o ces y naopak komplikují.
Snahou zelené ces y je, aby au oři zpřís upňo ali p os řednic ím
epozi ářů přede ším s é nejk ali nější ýsledky – j. ecenzo ané
publikace. Při publiko ání šak au o ob ykle předá á yda a eli
čás p á kdalšímu nakládání sdanou p ací (někdy dokonce i šech-
na p á a) – a o podpisem příslušné yda a elské (licenční) smlou y,
copy igh ans e ag eemen . H ozí ak nebezpečí, že následným zpří-
s upněním s ého díla  epozi áři by mohl po uši cizí p á a, byť jde
ojeho las ní au o ské dílo. Pod lakem hnu í o e řeného přís upu
edy ě šina yda a elů přis oupila k omu, že au o ům ponechá á
p á o loži azpřís upni přes epozi ář alespoň něk e ou z e zí
p áce (p ep in , pos p in , yda a elská e ze)4.
Komuni a o e řeného přís upu nabízí službu SHERPA/RoMEO,
k e á umožní komukoli snadno a ychle zjis i , jaký pos oj má daný
yda a el nebo časopis kzelenému o e řenému přís upu, j. o ěři ,
co las ně yda a el au o ům e z ahu k epozi ářům umožňuje.
Není o jediný nás oj na podpo u zelené ces y o e řeného přís upu.
Dalším jsou řeba da abáze ROAR (Regis od Open Access Reposi-
o ies – h p:// oa .ep in s.o g/) aOpenDOAR (Di ec o y o Open
Access Reposi o ies – h p://www.opendoa .o g/) posky ující ak-
uální přehled o isících exis ujících epozi ářích ajejich unkcích.
P o implemen aci epozi ářů jsou kdispozici o e řené so wa y jako
DSpace či EP in s. Byla y ořena echnologie p o au oma izo ané
sklízení me ada z epozi ářů OAI-PMH za účelem budo ání nad-
s a bo ých služeb. Exis ují dopo učení a me odiky p o y áření
4 P ep in je e ze p áce ješ ě před p o edeným ecenzním řízením. Pos p in je p áce e e zi již
up a ené podle p oběhlého ecenzního řízení. Vyda a elská e ze je inální podoba publikace o iš ěná
časopise.
Zelená a zla á
ces a o e řeného
přís upu, jejich
úskalí a nás oje

17
1.1 Vý oj pos oje k ědeckým in o macím a modelu o e řeného přís upu
p opojených sí í koope ujících epozi ářů (např. OpenAIRE – Open
Access In as uc u e o Resea ch in Eu ope – h ps://www.openai-
e.eu/), s ejně ak jako nás oje p o ychlé yhledá ání publikací
p os o u epozi ářů (BASE – Biele eld Academic Sea ch Engine
– h p://www.base-sea ch.ne /). Zajíma ou službou je ROARMAP
(h p:// oa map.ep in s.o g/) – da abáze sd užující popisy ins i uci-
onálních poli ik uni e zi a ýzkumných ins i ucí, k e é se zapojily
do hnu í o e řeného přís upu. Slouží mimo jiné jako inspi ace apří-
klad při hledání op imálního nas a ení přís upů ap ocesů o e řené
poli iky dané o ganizaci (například zda ponecha zapojení do eži-
mu o e řeného přís upu na dob o olnos i jedno li ých ědců nebo
za és po inný mandá sak i ní podpo ou ma eřské ins i uce).
Zla á ces a ychází z oho, že oo e řené zpřís upnění publikací se
pos a á yda a el. O e řené časopisy jsou  elek onické podobě
olně dos upné komukoli , nepla í se za ně žádné předpla né. Záleží
na yda a eli samo ném, jaký ekonomický model z olí kpok y í ná-
kladů spojených s ydá áním časopisu ( o éž pla í samozřejmě ip o
jiné ypy publikací).
Exis uje ši oká škála o e řených časopisů, k e é zpřís upňují plné
ex y elek onické podobě – olně akomukoli . Vedle časopisů
ybí ajících au o ské popla ky ačasopisů, k e é jsou zda ma jak p o
č enáře, ak ip o au o y (náklady na ydá ání h adí čas o ma eř-
ská ins i uce yda a ele), jsou aké o e řené časopisy spozd ženým
přís upem (plné ex y článků se u olní do o e řeného přís upu až
po uplynu í u či é časo é lhů y, například ok či d a po ydání; do
é doby jsou plné ex y dos upné pouze předpla i elům). Dalším
případem jsou hyb idní časopisy, k e é ungují sice na bázi předpla -
ného, ale něk e é články, k e é byly oli elně sponzo o ány uh a-
zením au o ského popla ku, jsou  ežimu o e řeného přís upu.
Mnohdy jde odočasný model yuží aný yda a elem při přechodu
časopisu zuza řeného ežimu do o e řeného ežimu. Uhyb idních
časopisů může bý p oblema ické o ěři , zda yda a el nezneuží á
duplici ního inanco ání kna yšo ání zisků (double-dipping), j. zda
zhledem kpřija ým au o ským popla kům snižuje adek á ně icenu
předpla ného.
Řada p opagá o ů o e řeného přís upu nepa ří z o na mezi zas án-
ce zla é ces y, p o ože a ne y áří lak na yda a ele, aby snižo-
ali ceny, což byl koneckonců jeden zhla ních dů odů, p oč hnu í
o e řeného přís upu zniklo. Vyda a elům p os ě s ačí mnohdy
změni jen model inanco ání, aniž by ím oh ozili s é zisky apo-
zice. Pa adoxně se ak zmnohých kome čních yda a elů s ali přes
noc ho li í zas ánci o e řeného přís upu.
18
1.1 Vý oj pos oje k ědeckým in o macím a modelu o e řeného přís upu
No odobým p oblémem zla é ces y je o něž znik amasi ní oz-
šiřo ání z . p edá o ských yda a elů a p edá o ských časopisů.
Jde ope iodika bez alného ýznamu p o ědeckou komunikaci,
y ořená uměle a ýh adně jen za účelem dosažení ychlého zisku.
Ag esi ním ma ke ingem a nezřídka i pod odnými echnikami,
např. pa azi o áním na známých jménech ědců apodobně znějí-
cích i ulech časopisů, se snaží naláka co nej íce příspě ků, zaněž
ybí ají au o ské popla ky, aniž by jejich edakce jakkoli zkoumaly
k ali u apřínos publikací. Disk ali ikují ím nejen samo nou myš-
lenku o e řeného přís upu, ale ipříleži os i p o nás up no ých p o-
g esi ních yda a elů az ýšení sku ečné konku ence p o za edené
monopoly. P edá o ské publiko ání je ypickým příkladem zneu-
ži í no ých přís upů. Podobně jako jiných obdobných případech
– analogicky můžeme u és řeba spam uelek onické poš y – je ře-
ba y inou aza és och anná opa ření, k e á omezí izika zneuži í
na únosnou mí u aneoh ozí unkčnos sys ému jako celku5.
Jako základní nás oj p o podpo u zla é ces y o e řeného přís upu
znikla již  oce 2003 služba DOAJ (Di ec o y o Open Access Jou nals
– h ps://doaj.o g/). Jde op ůběžně ak ualizo anou da abázi o e ře-
ných časopisů, k e á době psaní oho o ex u zah no ala již přes
10400 časopiseckých i ulů adenně přibý ají p ůmě u ři no é
i uly. DOAJ slouží nejen p o iden i ikaci o e řených časopisů p o
au o y, k eří p e e ují o e řené publiko ání. Umožňuje ip ohledá-
ání ěch o časopisů na ú o ni článků ím, že sklízí p a idelně me-
ada a z íce než polo iny egis o aných i ulů. Pods a ně mlad-
ším aza ím chudším „b a říčkem“ DOAJ je egis o e řených knih
DOAB (Di ec o y o Open Access Books – h p://www.doabooks.o g/),
k e ý znikl  oce 2012. Dalším nás ojem na podpo u zla é ces y
jsou ondy na podpo u o e řeného publiko ání (na plnou či čás eč-
nou úh adu au o ských popla ků), k e é zřídila řada ins i ucí, aně-
kdy exis ují dokonce ijako součás ná odní poli iky.
Důleži ou oli  p osazo ání o e řeného přís upu jak zelené, ak
zla é ces y h ají posky o a elé do ací. Čím dál íce jich jako pod-
mínku p o přidělení do ace yžaduje, aby šechny publiko ané
ýs upy p ojek u byly z eřejněny  ežimu o e řeného přís upu. Jed-
ním zp ůkopníků byla ame ická ládní ins i uce Na ional Ins i u-
es o Heal h, k e á en o požada ek přijala e o mě dopo učení již
 oce 2005 aod a oky později ho změnila na po innos . Od é
doby poče posky o a elů ýzkumných do ací yžadujících o e řené
publiko ání ychle os e. Více in o mací k é o p oblema ice nalez-
ne e kapi ole 3.3.
5 Jedním z nejznámějších současných nás ojů je seznam p edá o ů a p edá o ských časopisů sp a o a-
ný Je eym Beallym, kniho níkem Den e ské uni e zi y, h p://schola lyoa.com/publishe s/. Další
přís up předs a uje e ický kodex asociace ědeckých OA yda a elů OASPA Code o Conduc . Také
služba DOAJ změnila p a idla egis ace p o snazší iden i ikaci a eliminaci p edá o ských časopisů.
19
1.1 Vý oj pos oje k ědeckým in o macím a modelu o e řeného přís upu
Jaká je si uace o e řeného přís upu České epublice? Není příliš
ados ná. Nikdo samozřejmě neočeká á, že by naše epublika byla
ahounem hnu í, ale silně zaos á áme bohužel i pouhém násle-
do ání ces , k e é již p ošlapali ap o ěřili jiní. Obecné po ědomí
o om, co je ajaké p oblémy o e řený přís up řeší, je nízké, podpo a
za s any s á u neexis uje apřís up edení uni e zi a ýzkumných
o ganizací je ě šinou opa ný. Nejsme si jis i pos oji našich ědců,
přínosy, náklady – ahla ně iziky. P o o i am, kde již začali něco
děla , pře ažuje nímání o e řeného přís upu spíše jako možnos-
i ( e smyslu „nebudeme ám b áni aumožníme ám o – pokud
sami chce e nebo ás do oho někdo nu í“), než jako í ané příle-
ži os i k adikální změně súmyslem „nechceme již bý jen če nými
pasažé y, ale sami chceme aké ak i ně asys ema icky nabídnou naše
ýsledky s ě u“. Nenašel se za ím nikdo, kdo by o o éma na ná od-
ní ú o ni uchopil aměl při om dos a ečně silnou pozici knas a o-
ání změny. Akademické kniho ny se snaží, ale jejich pos a ení je
slabé anepodařilo se jim dosud získa žádného mocného spojence.
Jako p ní se kpoli ice o e řeného přís upu přihlásila unás Aka-
demie ěd ČR a G an o á agen u a ČR, k e é podepsaly Be lín-
skou dekla aci  oce 2008. V oce 2010 je jako p ní ysoká škola
následo ala Masa yko a uni e zi a a od é doby se přidalo ješ ě
několik málo dalších ins i ucí – např. Asociace kniho en ysokých
škol, UK, VUT. Pomě ně úspěšné byly uni e zi y o e í ání přís u-
pu k ysokoškolským k ali ikačním p acím – ě ší čás škol dnes již
s anda dně z eřejňuje diplomo é adise ační p áce olně na in e -
ne u. Pods a ně jiná si uace je u ědeckých publikací. Pomalu se sice
ozšiřuje poče ins i ucí, k e é zřídily ap o ozují s ůj ins i ucionální
epozi ář (MU, AV ČR, ZČU, VŠB-TUO, UTB, UPa, NUŠL-NTK
aj.), a šak p ak icky žádná ins i uce se ješ ě neodhodlala přis oupi
kpo innému kládání publikací. Přís upy založené na yzí dob o-
olnos i ne ungují nikde e s ě ě, ane ungují ani unás. Takže i am,
kde epozi áře exis ují, nabízí za ím jen malý zlomek zpubliko a-
ných ědeckých ýs upů. Ješ ě méně ins i ucí má nas a enu nějakou
poli iku na podpo u publiko ání o e řených časopisech. Jako p -
ní zřídila ond na podpo u publiko ání  ežimu o e řeného přís u-
pu  oce 2011 Akademie ěd ČR; kní se přidaly později VŠCHT
P aha aVUT B ně.
Co se ýče s á ní poli iky o e řeného přís upu – a bohužel žádná
neexis uje. P ním k okem kní mělo bý dopo učení Rady p o ý-
zkum, ý oj aino ace zúno a 2014 snáz em „O e řený přís up
(Open Access) kpubliko aným ýsledkům ýzkumu inanco aného
z eřejných zd ojů ČR“, k e é se ob ací na ládní ins i uce, ý-
zkumné o ganizace aposky o a ele podpo y s ýz ou podpo o a
K á ká his o ie
o e řeného
přís upu České
epublice
20
1.1 Vý oj pos oje k ědeckým in o macím a modelu o e řeného přís upu
o e řený přís up a přip a i k omu příslušné k oky a ma e iály
(RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ AINOVACE, 2013). Jedním z ěch-
o k oků měla bý ipříp a a apřije í ná odní s a egie o e řeného
přís upu souladu sDopo učením E opské komise. K omu již o -
šem nedošlo; p oběhla změna lády anásledná obměna úředníků,
jejichž důsledku byla ukončena činnos příslušné p aco ní skupi-
ny – adodnes na ni nikdo nena ázal. Po le ech nečinnos i se s ihl
alespoň us ano i ná odní e e enční bod p o oblas o e řeného pří-
s upu (Jana K a ěno á, Technologické cen um AV ČR), k e ý má
bý pa ne em E opské komise o ázkách přís upu k ědeckým
in o macím ak e ý by měl na ná odní ú o ni koo dino a opa ření
u edená Dopo učení E opské komise. Žádný posun šak od é
doby nenas al.
Be lin Decla a ion on Open Access o Knowledge in he Sciences and Humani ies
(2003). [online]. 22 Oc obe 2003 [ci . 2015-04-03]. Dos upné z: h p://ope-
naccess.mpg.de/67605/be lin_decla a ion_engl.pd
Be hesda S a emen on Open Access Publishing (2003). [online]. Released June
20, 2003 [ci . 2015-04-03]. Dos upné z: h p://legacy.ea lham.edu/~pe e s/
os/be hesda.h m
Budapes Open Access Ini ia i e (2002). [online]. 2002 [ci . 2015-04-03]. Do-
s upné z: h p://www.budapes openaccessini ia i e.o g/
EUROPEAN COMMISSION. (2012). 2012/417/EU: Commission Re-
commenda ion o 17 July 2012 on access o and p ese a ion o scien i ic
in o ma ion. O icial Jou nal o he Eu opean Union – Legisla ion [online].
oč. 55, 21 July 2012 [ci . 2015-04-03] L 194/39 – L 194/43. Dos upné z:
h p://eu -lex.eu opa.eu/legal-con en /EN/TXT/PDF/?u i=OJ:L:2012:194:-
FULL& om=EN
SUBER, Pe e . (2009). Timeline o he Open Access Mo emen [online]. Las
e ised, Feb ua y 9, 2009 [ci . 2015-04-03]. Dos upné z: h p://legacy.ea -
lham.edu/~pe e s/ os/ imeline.h m
RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ AINOVACE. (2013). Usnesení kjedno -
li ým bodům p og amu 291. zasedání Rady p o ýzkum, ý oj aino ace
dne 28. úno a 2014. A8) O e řený přís up (Open Access) kpubliko aným
ýsledkům ýzkumu inanco aného z eřejných zd ojů ČR. Příloha 291/
A8. yzkum.cz [online]. © 2013 [ci . 2015-04-03]. Dos upné z: h p://www.
yzkum.cz/F on Clanek.aspx?idsekce=708836
Použi á li e a u a
21
Hlubší pochopení enoménu o e řeného přís upu je založeno na
pochopení nejen jeho základních ysů, jak bylo popsáno ú odu
(kapi ola 1.1), ale ina pochopení kon ex u, k e ý ho obklopuje. O e-
řený přís up již dnes nepůsobí jako osamocená oblas ědeckého
publiko ání, ale s al se při ozeně součás í ši šího ok uhu os a ních
„o e řených“ inicia i , jež se pos upně s oz ojem in e ne u ajeho
služeb y íjely. Souh nně se y o inicia i y označují za ím pouze an-
glickým e mínem open agenda nebo open con en , český překlad se
ješ ě ne žil (dále  ex u bude p o o použí án e mín open agenda).
Základní ymezení pojmu open agenda můžeme naléz např. pub-
likaci Almy Swan Policy Guidelines On The De elopmen And P omo ion
O Open Access (SWAN, 2012) ydané O ganizací OSN p o ýcho u,
ědu akul u u (UNESCO). Vdnešní době je možné do skupiny open
agenda zařadi y o oblas i:
O e řený so wa e (open sou ce);
O e řená da a, In o mace eřejného sek o u (open da a, public sec o
in o ma ion, zk áceně PSI);
O e řené ýuko é zd oje (open educa ional esou ces, zk áceně OER);
O e řená kul u a (open cul u e);
O e řené ládnu í (open go e nmen ).
Oblas o e řeného so wa u his o icky s ojí na úplném počá ku jak
inicia i y open agenda, ak i eřejných licencí, jež u ářejí p ak ický
nás oj p o p osazo ání myšlenek o e řených hnu í. Jedná se při-
bližně o80. lé a 20. s ole í, k e á ods a o ala znik s obodného
so wa u as obodného šíření asdílení apřinesla šeobecně známé
pojmy jako Linux, GNU-GPL licence, GNU-FDL licence aj. (OPEN
SOURCE INITIATIVE, 2012). P incip o e řeného so wa u je za-
ložen na olném sdílení o e řeného kódu, k e é umožňuje o bu
kódu a ýměnu zkušenos í mezi jeho ů ci iuži a eli. Oblas o e-
řeného so wa u ak předs a uje základní pilíř kolabo a i ního
sdílení jako ako ého. Globální úspěšnos p incipu o e řeného so -
wa u zhlediska ekonomického i echnologického dokazuje příklad
ope ačního sys ému Linux, na jehož ůzných modi ikacích unguje
až 95 p ocen nej ýkonnějších supe počí ačů a80 p ocen chy ých
ele onů sope ačním sys émem And oid (MOODY, 2013). Další in-
o mace k é op oblema ice lze naléz na in e ne o é s ánce h p://
opensou ce.o g.
1.2 OTEVŘENÉ INICIATIVY NEBOLI
OPEN AGENDA
O e řený
so wa e
Jiří Ma ek, Vysoké
učení echnické B ně
– Fakul a chemická

22
1.2 O e řené inicia i y neboli open agenda
O e řená da a předs a ují dnešní době no é azajíma é od ě í,
jehož účelem je ozšíření azpřís upnění ozdílného d uhu konk é -
ních in o mací ookolním s ě ě (expe imen ální da a, da a zdop a y
apod.) ůzným ypům uži a elů (os a ním ědcům, p og amá o ům,
poli ikům). Vduchu o e řeného myšlení se ak jedná oposky nu-
í in o mací (da ) jejich ů cem, a o p o jakékoli zp aco a ele
ajejich yuži í zájmu lepšího pochopení okolního p os ředí. Na
základě oho by mohly znika lepší a p ak ič ější p oduk y p o
společnos , ale ip o konk é ní jedince. Pod ím o pomě ně abs ak -
ním ys ě lením si lze předs a i například jednoduchou aplikaci
na hledání odjezdů h omadné dop a y: zde dop a ní podnik jako
posky o a el da umožnil zp aco a eli (p og amá o o i) lépe ucho-
pi da a okolního s ě a a y dále zpřís upni dalším uži a elům e
o mě no ého p oduk u. Za ak uálně nej ýznamnější součás o e-
řených da je dnes možné po ažo a oblas z . „da eřejného
sek o u“ (PSI – public sec o in o ma ion). P á ě ady je pa ná
snaha oopě o né yuži í ůzných d uhů s a ických (da a oumís ě-
ní pa ko išť) adynamických (online sledo ání polohy p os ředků
h omadné dop a y) in o mací p oduko aných jedno li ými eřej-
nými ins i ucemi. Vsoučasnos i se již běžně můžeme se ka s ě-
mi o da y jako součás í digi álních služeb posky o aných zejména
p os řednic ím mobilních zařízení. E opská unie idí  ěch-
o in o macích značný po enciál a snaží se p o o y oři hod-
ný legisla i ní ámec podpo ující oz oj od ě í (EUROPEAN
COMMISSION, 2013). Da a (in o mace) se edy dos á ají do před-
ního ekonomického zájmu a bude zajíma é sledo a en o ý oj.
Jak u ádí Vicke yho zp á a z oku 2011, k e ou si nechala yp a-
co a E opská komise, da a předs a ují po enciální h o elikos i
několika desí ek milia d eu za ok (VICKERY, 2011)6. Zajíma ým
příkladem yuži í da eřejného sek o u  ámci České epubliky je
aplikace Mapa k iminali y od obecně p ospěšné společnos i O e ře-
ná společnos . Je dos upná zde: h p://www.mapak iminali y.cz.
O e řené ýuko é zd oje ozšiřují ozsah inicia i y open agenda
do oblas i zdělá ání, němž o e í ají ces u kdis ančnímu zdě-
lá ání o mou e-lea ningo ých ku zů adalších online dos upných
ma e iálů. Zpohledu his o ického ý oje lze ypozo o a pos upné
oz íjení o e řeného obsahu od o e řeného so wa u přes p incipy
o e řeného přís upu, o e řených da až p á ě po o e řené ýuko é
zd oje (OER). Vřadě zemí p obíhají diskuse o om, jak u o oblas
pojmou , p o ože předs a uje řadu p oblema ických bodů zejména
oblas i au o ského p á a. Její sp á né nas a ení by mohlo zname-
6 Nebo např. Sdělení Komise E opskému pa lamen u, adě, e opskému hospodářskému ýbo u
a ýbo u egionů ze dne 12. 12. 2011, Veřejně přís upné údaje – Hnací síla ino ací, ůs u a anspa-
en nos i sp á y, KOM (2011) 882 konečném znění. Dos upné z: h p://ec.eu opa.eu/in o ma ion_
socie y/policy/psi/docs/pd s/openda a2012/open_da a_communica ion/cs.pd )
O e řená da a,
in o mace
eřejného
sek o u
O e řené
ýuko é zd oje
23
1.2 O e řené inicia i y neboli open agenda
na ý azný posun e ý oji in o mační společnos i. Mezi nejzná-
mější pla o my z . „o e řeného učení“ (open lea ning), jak je aké
a o oblas někdy nazý ána, pa ří například:
Pla o ma Moodle ( íce in o mací zde: h ps://moodle.o g)
Cou se a ( íce in o mací zde: h ps://www.cou se a.o g)
P2PU ( íce in o mací zde: h ps://p2pu.o g/en/)
edx ( íce in o mací zde: h ps://www.edx.o g)
O e řená kul u a je pos a ena na koncep u, k e ý je s yčným bo-
dem p ak icky p o šechny již zmiňo ané inicia i y  é o kapi-
ole. Jedním z nejznámějších počinů  é o oblas i je e opský
p ojek Eu opeana (h p://www.eu opeana.eu), jenž se snaží i -
uálně zpřís upni e opské kul u ní a ědecké dědic í. Příkladů
o e řené kul u y je možné naléz dnes již íce. Například B ně se
jedná oin e ne o ou Encyklopedii měs a B na (h p://encyklopedie.
b na.cz/home-mmb/). Koncep o e řené kul u y ak předs a uje
zpřís upnění a šíření znalos í o kul u ním dědic í, zpřís upnění
jedno li ých muzejních sbí ek přes in e ne a y áření zajíma-
ých da abází či aplikací oblas i kul u y aumění. Jako další pří-
klad ychlého přís upu kumění bez překážek je možné u és sekci
Collec ion Online Me opoli ního muzea New Yo ku, k e é zpřís up-
ňuje elkou čás s é sbí ky na in e ne u (THE METROPOLITAN
MUSEUM OF ART, 2015).
Zpohledu o by uměleckého obsahu jsou o pak přede ším eřejné
licence C ea i e Commons, jež umožňují šíři in e ne em o e řenou
no odobou kul u u y ářenou ů ci digi álního obsahu. Služ-
by jako Flick , Vimeo apod. nabízejí už dnes ýznamné množs í
ůzných d uhů mul imédií a dalšího obsahu u čeného k šíření
azno u yuži í. S á ají se zd ojem no ých „o e řených“ kul u ních
da abází, k e é do budoucna budou předs a o a ýznamný po en-
ciál p o kolabo a i ní o bu no ého digi álního obsahu, esp. umě-
ní. Díky nim se o něž smazá á ozdíl ozdíl mezi p o esionálními
aama é skými ů ci obsahu.
Z oblas í mimo kul u u a akademický s ě je hodné zmíni ješ-
ě jednu o e řenou podskupinu. Globálním endem je ysoká
mí a elek onizace eřejné sp á y edoucí k oz inu í modelu o e-
řeného ládnu í, k e ý by umožňo al yuží in o mací ůzného
O e řená kul u a
O e řené
ládnu í
24
1.2 O e řené inicia i y neboli open agenda
d uhu jak p o lepší ozhodo ání poli ické p axi, ak ip o zapojení
občanů o mou pa icipace ake z ýšení anspa en nos i apodpo y
demok a ického uspořádání. (NYU POLYTECHNIC SCHOOL OF
ENGINEERING, 2014). O uchopení oho o koncep u se íce či
méně snaží každý s á oz inu ého s ě a. Je možné, že do budoucna
oblas i jako da a eřejného sek o u (PSI), o e řené ýuko é zd o-
je (OER) ao e řená kul u a budou zah nu y do koncep u ši šího,
označo aného p á ě souh nným pojmem o e řené ládnu í (RADA
VLÁDY PRO KOORDINACI BOJE SKORUPCÍ, 2013-2014). Na
předních pozicích  oz oji o e řeného ládnu í se nyní nachází
například Velká B i ánie, k e á elmi zda ně yuží á o e řená da a
p o oz oj koncep u (DATA.GOV.UK, 2015), a dále pak Spojené
s á y ame ické (THE WHITE HOUSE PRESIDENT BARACK
OBAMA, 2015). Jako příklad české inicia i y  é o oblas i je nu né
zmíni Nadaci O aka a Mo ejla, jež se s ou činnos í snaží opodpo u
o e řeného ládnu í České epublice asp a uje po ál O e enada-
a.cz ( íce in o mací zde: h p://www.mo ejl.cz). Jako d uhý příklad
je možné u és sekci eGo e nmen ze s ánek Minis e s a ni a
ČR (dos upné zde: h p://www.m c .cz/ego e nmen .aspx), k e é se
aké elmi in enzi ně zajímá oo e řená da a. V oce 2015 přip a ilo
S anda dy publikace aka alogizace o e řených da ( íce in o mací zde:
h p://www.m c .cz/clanek/o e ena-da a.aspx).
Z ýše u edeného je pa né, že open agenda se s á á součás í běžného
ži o a občanů, ikdyž si o ě šina znás p a děpodobně neu ědo-
muje. T end ko e řenější a íce in o mačně p opojené společnos i
je ak zřejmý. Cílem é o kapi oly nebylo dopod obna analyzo a
jedno li é oblas i, ale spíše nabídnou ychlou o ien aci  oblas i
open agenda azá o eň upozo ni , že p incip o e řenos i ozmáha-
jící se e ědeckém publiko ání se p osazuje i jiných oblas ech
lidské in elek uální činnos i aže je hodné y o inicia i y podpo o-
a a oz íje .
Zá ě em je nu né sh nou několik společných znaků, k e é jsou šeo-
becně pla né p o zmíněné oblas i. Jedná se o y o p incipy:
podpo a olného, neomezeného sdílení in o mací nejši ším slo a
smyslu,
o e řenos ap opojo ání společnos i,
o e řené sdílení ědění akul u y,
sociální aspek e smyslu společensky odpo ědné zásady: „co bylo
placeno z eřejných ozpoč ů, mělo by bý i eřejné přís upné“.
Zá ě 
25
1.2 O e řené inicia i y neboli open agenda
Vkon ex u E opské unie ajejích s a egií oz oje ýše zmíněné ob-
las i spadají do p oblema iky in o mační společnos i, k e á je p o
E opskou unii klíčo á. Téma je součás í Digi ální agendy p o E opu7
jako jednoho ze sedmi hla ních cílů společné S a egie p o E opu
20208. Digi ální agenda klade dů az na in e ope abili u9, na šíření
pozna ků ědy akul u y ana celko é zlepšení in o mační g amo -
nos i če ně in as uk u y p o celou E opskou unii. V ěch o ze-
jména poli ických zá azcích lze yčís u či ý posun smě em kez y-
šující se důleži os i in o mační aznalos ní společnos i.
Zu edeného můžeme dále ypozo o a , že model o e řeného pří-
s upu se s al již celos ě o ým enoménem, k e ý bude h á čím dál
důleži ější oli akademickém s ě ě, a e spoji os i sdalšími oblas -
mi open agenda imimo něj. Pochopení a oz oj enoménu o e řeného
přís upu jsou edy zá islé ina oz oji o e řenos i dalších od ě -
ích, přičemž by přede ším syne gické e ek y mohly umožni op a -
do ý a ychlejší oz oj in o mační společnos i, k e ý au o po ažuje
za cíl šech zmíněných inicia i .
DATA.GOV.UK. (2015). Opening Up Go e nemn . Da a.go .uk [online].
2015 [ci . 2015-09-09]. Dos upné z: h p://da a.go .uk
EUROPEAN COMMISSION. (2013). Eu opean legisla ion on euse o pu-
blic sec o in o ma ion. Digi al Agenda o Eu ope [online]. 17 July 2013 [ci .
2015-09-09]. Dos upné z: h p://ec.eu opa.eu/digi al-agenda/en/eu opean-
-legisla ion- euse-public-sec o -in o ma ion
MOODY, Glyn. (2013). Hal aRe olu ion. [Online]. 2013 [ci . 2015-09-02].
h p://openaccess.mpg.de/1528622/Session-2-Moody.pd
NYU POLYTECHNIC SCHOOL OF ENGINEERING. (2014). Open Go-
e nmen – Wha ’sin aName? Go Lab [online]. 2014 [ci . 2015-09-09]. Do-
s upné z: h p:// hego lab.o g/open-go e nmen -wha s-in-a-name/
7 EVROPSKÁ KOMISE (2010a). Sdělení komise E opskému pa lamen u, Radě, E opskému hospodář-
skému a sociálnímu ýbo u a ýbo u egion ze dne 26. 8. 2010, Digi ální agenda, KOM(2010)
245 konečném znění [online]. V B uselu dne 26. 8. 2010 [ci . 2015-04-26]. Dos upné z: h p://eu -lex.
eu opa.eu/LexU iSe /LexU iSe .do?u i=COM:2010:0245:REV1:CS:HTML
8 EVROPSKÁ KOMISE (2010b). Sdělení komise ze dne 3. 3. 2010, E opa 2020 – S a egie p o in eli-
gen ní a ud ži elný ůs podpo ující začlenění, KOM(2010) 2020 konečném znění [online]. V B uselu
dne 3. 3. 2010 [ci . 2015-04-26]. Dos upné z: h p://ec.eu opa.eu/eu2020/pd /1_CS_ACT_pa 1_
1.pd
9 P o budoucí oz oj šech součás í open agenda bude klíčo á p á ě in e ope abili a. P o oblas
o e řeného přís upu je ak uálním s anda dem p o okol OA-PMH. Blíže k omu: Open A chi es Ini ia i-
e [online]. [ci . 2015-04-20]. Dos upné z: h p://www.opena chi es.o g/
Použi á li e a u a
32
1.4 O e řený přís up a ý oj zajišťo ání přís upu k ýsledkům
se s ali yda a elé BioMed Cen al aPLoS. Ten o model inanco ání
pře zala ě šina o e řených časopisů. O e řené časopisy zp a idla
nabízejí přidanou hodno u podobě ychlého publiko ání, přehled
jedno li ých me ik, jak si k e ý článek ede po o nání sos a ní-
mi, nebo no é o my ecenzního řízení (open pee e iew). Dalším
příkladem jak inanco a o e řený časopis může bý pla o ma Pee J,
k e á nabízí au o ům ains i ucím možnos předpla i si publiko á-
ní u či ého nebo neomezeného poč u o e řených článků za jeden
kalendářní ok.
Již delší dobu jsou egis o ány ak i i y ýznamných kome čních
yda a elů oblas i zla é ces y o e řeného přís upu. Vposledních
d ou le ech y ořili něk eří nabídku ypu megačasopisu jako odpo-
ěď na úspěch PLoS One. P ním znich byla skupina Sp inge se
s ým mul idiscipliná ním megačasopisem Sp inge Plus.
Vy ářením megačasopisů kome ční yda a elé sledují end as é
kome ční cíle, asice získa no ou konku enční ýhodu a celko ém
objemu si z ýši nebo alespoň ud že zisk. P os é igno o ání o e ře-
ného přís upu dnes již není možné. S lakem na o e řené zpřís up-
ňo ání ýsledků ýzkumu inanco aného z eřejných zd ojů adíky
podpoře modelu zla é ces y o e řeného přís upu ak nepochybně
bude docháze k pos upnému snižo ání zisku z klasického před-
pla ného. Ma ke ingo é ýmy ěch o yda a elů již y íjejí s a egie
jak získa p o s ůj megačasopis nejen y nejlepší ědce, k eří dosud
publiko ali za edených časopisech s ysokým impak em, ale éž
nejlepší ecenzen y. Ap a děpodobně přede ším mladé ědce, k eří
neuspěli spubliko áním s ého příspě ku p es ižních úzce specia-
lizo aných časopisech zpřís upňo aných na základě předpla ného.
Da a zposlední doby ukazují, že azan ní s up kome čních yda-
a elů na h placeného o e řeného přís upu může des abilizo a
nekome ční yda a ele a poli po ažených ak může skonči neje-
den znich, řeba iPLoS One (DAVIS, 2014).
„DOUBLE DIPPING“ AHYBRIDNÍ MODEL
Pos upné p osazo ání o e řeného přís upu, azejména „o e í ání“
článků p os řednic ím popla ků za publiko ání yžaduje od in-
s i ucí ná očnější edení ao ganizaci. Je nu né dobře pláno a jak
ozděli inanco ání mezi adiční předpla né apopla ky za publi-
ko ání.
Vsoučasné době ě šina adičních yda a elů nabízí z . hyb idní
model. Ten kombinuje přís up kcelému obsahu časopisu p o před-
pla i ele apřís up p o šechny kněk e ým článkům díky zaplaceným
Současné p oblémy
inanco ání
přís upu
kelek onickým
in o mačním
zd ojům (EIZ)

33
1.4 O e řený přís up a ý oj zajišťo ání přís upu k ýsledkům
publikačním popla kům ze s any au o a. P oblém z aný double di-
pping neboli duplici ní pla ba nas á á případech, kdy au o zin-
s i uce, k e á si daný časopis předplácí, zapla í zá o eň za odemčení
článku. Příkladem za šechny může bý nejmeno aná b i ská uni-
e zi a (ESTELLE, 2014): jednom oce zapla ila íce než 28 isíc
b i ských libe za předpla né, azá o eň s ejnému yda a eli  om éž
oce zapla ila 21 isíc libe za APC. Jedná se edy o71 % ná ůs nákla-
dů. Dob ým příkladem mohou bý naopak yda a elé, k eří nabízejí
předpla i elům zda ma ouche y na o e ření článků, např. p og am
Gold o Gold od Royal Socie y o Chemis y.
ZAJIŠTĚNÍ DLOUHODOBÉ ARCHIVACE APŘÍSTUPU
Vsou islos i sp oblémem ysokých cen předpla ného ajejich ne-
opods a něného ná ůs u je po řeba upozo ni ina následující ak .
Předpla né je nezby né h adi aké z oho dů odu, že jeho ámci
si předpla i elé zajišťují ipřís up do a chi ů. To době papí o ých
médií nebylo nu né, jelikož pořízením iš ěných očníků si kniho ny
y ářely a chi y při ozeně. Zapla ilo se jedno ázo ě za předpla -
né akniho na, po ažmo ědci měli doži o ní přís up kin o mač-
nímu zd oji. Velek onické podobě se za přís up do a chi u pla í
pe pe uálně skaždou no ou smlou ou (ŠILHÁNEK, 2011). Význam
přís upu ak éž ka chi ům časopisů ilus uje případ jednání obce
ma ema iků, k eří si s yda a elem Else ie yjednali přís up do
a chi ů ma ema ických časopisů. Díky omu o ojedinělému úspěš-
nému ujednání se daří budo a digi ální ma ema ické kniho ny,
jež zpřís upňují celé obsahy časopisů od p ního až do posledního
ydaného čísla.
Při yjedná ání s yda a eli je nu né mysle ina dobu, kdy skončí
ak uální předpla né, ado smlou y zako i p á o na en o přís up
i budoucnu. P oblém dos upnos i a chi ů azajiš ění alého pří-
s upu klicenco aným zd ojům se daří řeši p ojek ům Po ico (h p://
www.po ico.o g/digi al-p ese a ion/), LOCKSS (h p://www.
lockss.o g/) aCLOCKSS (h ps://www.clockss.o g/clockss/Home).
Do yjedná ání s yda a eli je po řeba zah nou o něž o ázku pu-
blikačních popla ků (APC) za články publiko ané hyb idních ča-
sopisech apožado a snížení ceny předpla ného zá islos i na z y-
šo ání poč u o e řeně přís upných článků. Podle Pin ielda (2015) je
ýpoče sku ečných nákladů na předpla né ana APC p o ins i uce
z ížen zejména z oho dů odu, že časopisy jsou nabízeny ceno ém
balíčku (big deal) as ano ení ceny je ne anspa en ní.
Konso ciální
smlou y
a model
licenčních cen e 
34
1.4 O e řený přís up a ý oj zajišťo ání přís upu k ýsledkům
Na meziná odní kon e enci ICOLC 2014 (Meziná odní kon e en-
ce kniho nických konso cií, h p://icolc.ne /) a o al předs a i el
nizozemského konso cia SURF (h ps://www.su .nl/en), že elcí
h áči na yda a elském hu nejsou současné době příliš ocho ní
k yjedná ání ozměnách licenčních smlu sins i ucemi ak, aby
y o smlou y yho ěly požada ku g an o ých agen u na po inné
ukládání a zpřís upňo ání publiko aných článků. Tlak ins i ucí
na espek o ání ěch o požada ků no ých licenčních smlou ách
může yús i až neuza ření no é licenční smlou y az á u přís u-
pu kin o macím, což by p a děpodobně přineslo silnou nega i ní
eakci ze s any ědecké komuni y.
V če nu 2014 podepsalo ancouzské ná odní konso cium Cou-
pe in no ou smlou u s yda a els ím Else ie . Hla ními cíli při
yjedná ání bylo sníži cenu op o i s á ající, zajis i a chi ní p á a
p o šechny členy na oky 2014 až 2018 azohledni články  ežimu
o e řeného přís upu. Zpohledu o e řeného přís upu se konso ciu
podařilo e smlou ě zako i klauzuli, k e á s ano í, že případě
ná ůs u poč u neo e řených článků do oku 2018 oméně než 2 % se
cena předpla ného sníží.
Dob ým příkladem ze zah aničí jsou No sko aFinsko, nichž jsou
p o ozo ána ná odní licenční cen a, k e á zajišťují cen álně ná-
kup elek onických in o mačních zd ojů p o celou zemi. Finský
FinELib (h p://www.na ionallib a y. i/lib a ies/ inelib.h ml) je od
oku 1997 sp a o án Ná odní kniho nou Helsinkách, jež je součás-
í Uni e si y o Helsinki. Na základě dob o olnos i posky uje služ-
by ysokým školám, ýzkumným ins i ucím a ědeckým a eřejným
kniho nám. Financo ání je p o áděno cen álně p os řednic ím
i uálních úč ů, ale ždy záleží na každé ins i uci, k e é zd oje si
z ěch o p os ředků zapla í. Cen álním nákupem elek onických
in o mačních zd ojů  No sku je po ěřena o ganizace CRIS in
(h p://www.c is in.no) sp a o aná Uni e zi ou Oslu (Uni e si e-
e iOslo), k e á zá o eň zajišťuje sbě in o mací o ýzkumu No -
sku. CRIS in posky uje s é služby ysokým školám, ýzkumným
o ganizacím, zd a o nickým zařízením akniho nám. Na ozdíl od
inského modelu CRIS in pouze dis ibuuje ak u y od yda a elů
příslušným členům konso cia.
VČeské epublice je nákup elek onických in o mačních zd ojů od
oku 1998 zajišťo án p og amy MŠMT, do k e ých mohou ysoké
školy, ús a y Akademie ěd ČR a ýzkumné o ganizace přihlašo a
s é p ojek y (NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA, 2013). Hla -
ními cíli jedno li ých p og amů (LB, LI, 1N, INFOZ) bylo zajiš ění
sys ema ického akon inuálního přís upu kin o mačním zd ojům na
základě celos á ních licencí.
Zajiš ění přís upu
kelek onickým
in o mačním
zd ojům (EIZ)
České epublice
35
1.4 O e řený přís up a ý oj zajišťo ání přís upu k ýsledkům
Vsoučasné době jsou České epublice základní elek onické in o -
mační zd oje zajiš ěny do oku 2019, a o p os řednic ím Ope ač-
ního p og amu p o Výzkum a ý oj p o ino ace, jakož ip og amu
MŠMT In o mace základ ýzkumu (LR). Zá o eň p obíhají jednání
o zniku ná odního licenčního cen a, k e é by zajišťo alo cen ální
nákup elek onických in o mačních zd ojů České epublice (Ná h
implemen ace jedno ného sys ému p o nákup EIZ: p aco ní dokumen p o
skupinu zodpo ědnou za ealizaci P io i y 7 Koncepce oz oje kniho en
České epubliky na lé a 2011–2015, s. 74).
Si uace oblas i ědeckého publiko ání se elmi dynamicky mění,
není edy možné přesně odhadnou její další ý oj. Sys ém zajiš-
ťo ání přís upu k elek onickým in o mačním zd ojům pomocí
konso ciálních smlu sp oducen y na áží na enomén o e řeného
přís upu, k e ý přesou á placení ýdajů za ydá ání ědeckých
časopisů zkonce p ocesu na jeho začá ek. Děje se ak minimálně
případě placeného publiko ání o e řených časopisech. Ten o e-
álný s ře d ou nap os o odlišných p incipů nas oluje řadu o ázek.
Na klíčo ou o ázku, jak by měl bý přís up kin o mačním zd ojům
inanco án, aby byla dosažena aud žena s abili a, kon inui a a i-
nanční ud ži elnos celého sys ému, za ím nikdo nenašel yče pá a-
jící odpo ěď. Konso ciální smlou y se uza í ají zp a idla na několik
le dopředu, udíž  om o ychle se měnícím p os ředí je elmi důle-
ži á obezře nos , důkladná znalos dří ější si uace idob é po ědomí
ono ých endech. Pokusy alespoň u či end můžeme pozo o a
 západních zemích, z láš ě pak e Velké B i ánii. Cenné in o -
mace přinášejí s udie oekonomickém dopadu anzi ního období,
kdy je ud žo án dosa adní sys ém předplácení časopisů azá o eň
podpo o án model o e řených časopisů, např. o mou účelo ých
ins i ucionálních ondů na podpo u zla ého publiko ání. Pomocí
dosa adních publiko aných ýsledků s udií lze p ediko a inanční
ná očnos přechodu na no ý způsob zajiš ění in o mačních zd ojů.
Vkaždém případě je řeba se sys ema icky přip a i na yjedná ání
snej ě šími p oducen y ědeckých časopisů. Aje nu né posíli y-
jedná ací sílu konso cia asnaži se dosáhnou ě ší anspa en nos i
uza í aných smlu .
DAVIS, Phil. (2014). Peak PLOS: Planning o a u u e o declining e e-
nue. In: The Schola ly Ki chen [online]. Dec 2, 2014 [ci . 2015-04-11]. Dos upné
z: h p://schola lyki chen.sspne .o g/2014/12/02/peak-plos-planning- o -a-
- u u e-o -declining- e enue/
DIST. (2105). Les édi eu s scien i iques « o p o i » accélè en leu con e -
sion à l’Open Access Gold: quelles isées s a égiques sous-jacen es?DIST-
in o[online]. 8 / é ie , 2105 [ci . 2015-04-23]. Dos upné z:h p://www.cn s.
/dis /z-ou ils/documen s/Dis in o2/Dis in 8.pd
Zá ě 
Použi á li e a u a
36
1.4 O e řený přís up a ý oj zajišťo ání přís upu k ýsledkům
ESTELLE, Lo aine. (2014). Wha p ice open access?.Resea ch in o ma i-
on[online]. 15 Decembe , 2014 [ci . 2015-04-26]. Dos upné z:h p://www.
esea chin o ma ion.in o/news/news_s o y.php?news_id=1804
NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. (2013). Ná h implemen ace jed-
no ného sys ému p o nákup EIZ: Zabezpečení e ek i ní dos upnos i elek onických
in o mačních zd ojů[online]. P aha, 2013, e ze dokumen u 2.0 [ci . 2015-08-
30]. Dos upné z: h p:// epozi a . echlib.cz/ eco d/646/
PINFIELD, S ephen, Jenni e SALTER aPe e A. BATH. (2015). The “ o-
al cos o publica ion” in ahyb id open-access en i onmen : Ins i u ional
app oaches o unding jou nal a icle-p ocessing cha ges in combina ion
wi h subsc ip ions. Jou nal o he Associa ion o In o ma ion Science and Tech-
nology[online]. 13 Feb ua y 2015 [ci . 2015-04-23]. DOI: 10.1002/asi.23446.
Dos upné z:h p://doi.wiley.com/10.1002/asi.23446
POYNDER, Richa d. (2011). The big deal: no p ice bu cos . In o ma ion
Today [online]. oč. 28, č. 8 [ci . 2015-06-26]. Dos upné z: h p://www.in o-
oday.com/i /sep11/The-Big-Deal-No -P ice-Bu -Cos .sh ml
SAMPLE, Ian. (2012). Ha a d Uni e si y says i can’ a o d jou nal pu-
blishe s‘ p ices.The Gua dian[online]. Tuesday 24 Ap il [ci . 2015-04-23].
Dos upné z: h p://www. hegua dian.com/science/2012/ap /24/ha a d-u-
ni e si y-jou nal-publishe s-p ices
Se ial c isis. (2015). In: Wikipedia: he ee encyclopedia [online]. Las modi-
ied on 6 Ma ch 2015, a 17:04 [ci . 2015-04-19]. Dos upné z: h p://en.wiki-
pedia.o g/wiki/Se ials_c isis
SOLOMON, Da id J. (2013). Digi al Dis ibu ion o Academic Jou nals and
i s Impac on Schola ly Communica ion: Looking Back A e 20 Yea s.The
Jou nal o Academic Lib a ianship [online]. oč. 39, č. 1 [ci . 2015-04-23] s.
23-28. DOI: 10.1016/j.acalib.2012.10.001. Dos upné z: h p://linkinghub.el-
se ie .com/ e ie e/pii/S0099133312001553
ŠILHÁNEK, Ja osla . (2011). Chys á se sku ečně e oluce e ědeckém pu-
bliko ání, aneb jak pok ačuje „open access“? Chemické lis y [online]. č. 105
[ci . 2015-06-26] s. 69-71. Dos upné z: h p://www.chemicke-lis y.cz/docs/
ull/2011_01_69-71.pd
37
Je nepochybné, že o e řený přís up ahodnocení, d a ýznamné ak-
o y současné ědy, se zájemně o li ňují. Oba p ocházejí p udkým
ý ojem, o azbách mezi nimi p o o ješ ě nelze děla příliš jedno-
značné zá ě y.
Hodnocení ýsledků ědy je České epublice ho ké éma již íce
než dese le . Nu nos hodno i ýsledky ýzkumu a ý oje a ýs upy
yuží jako k i é ium p o ozdělo ání inančních p os ředků dekla-
o ala už Ná odní poli ika ýzkumu a ý oje ČR z .2000 (RADA
PRO VÝZKUM, VÝVOJ AINOVACE, 2000) a ná aznos i na ni
o mulo al p ní p incipy hodnocení zákon č.130/2002 Sb., opod-
poře ýzkumu a ý oje. Na základě oho byl aké zřízen In o mační
sys ém ýzkumu a ý oje (ISVaV). Sku ečný impulz k ealizaci hod-
nocení dala další Ná odní poli ika (RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ
AINOVACE, 2004), k e á mj. s ano ila, že „ šechny ýzkumné ins i-
uce yuží ající ins i ucionální p os ředky budou p a idelně aná očně
hodnoceny posky o a eli ěch o ins i ucionálních p os ředků apřípadně
dále zřizo a eli, a o za účas i zah aničních odbo níků izás upců ús ředních
o gánů s á ní sp á y“. Vláda pak s ým usnesením č.644 z23.6.2004
khodnocení ýzkumu a ý oje ajeho ýsledků s ano ila obecné
zásady hodnocení yuží ajícího In o mační sys ém ýzkumu, ex-
pe imen ální ý oje aino ací (IS VaV), u čila ypy hodnocených
ýs upů (články, knihy, pa en y, apliko ané ýsledky, os a ní podle
obo ů), do budoucna zmínila sou islos s inanco áním auložila do
30.9.2004 zp aco a Me odiku hodnocení ýzkumu a ý oje (VaV)
ajejich ýsledků. Ta p ošla složi ým ý ojem od p os ého počí ání
množs í ýs upů až po nesmí ně kompliko aný současný sys ém.
Na om by nebylo nic di ného – hodnocení ýzkumu a ý oje je
s éby ná složi á disciplína, k e ou se e yspělých zemích zabý a-
jí odbo níci po několik dese ile í. Jsou jí ěno ány meziná odní
kon e ence ačasopisy, zah aničí ho p o esionálně p o ádějí specia-
lizo ané společnos i. Naneš ěs í o adminis a i ní p aco níci, ů -
ci legisla i y ani mnozí ědci ČR neakcep o ali. Šli las ní ces ou,
k e á s ála nesmí né úsilí, mnoho času ap os ředků, aniž splnila
základní požada ky kladené na hodnocení: sledo a , zda hodnocená
činnos směřuje ke s ano eným cílům, yhodnoco a , zda ado jaké
mí y je cílů dosaho áno, aposky o a nás oj k y áření s a egií.
Mís o oho byla na základě z . Re o my sys ému ýzkumu, ý oje
aino ací ČR z . 2008 za edena přímá ojčlenko á azba mezi
bodo ým hodnocením a inanco áním ýzkumných o ganizací. Tím
se ješ ě íce posílily nega i ní li y ne hodného sys ému hodnocení,
Jiří Rákosník,
Akademie ěd
České epubliky
– Ma ema ický ús a
1.5 OTEVŘENÝ PŘÍSTUP
V KONTEXTU HODNOCENÍ
VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE

38
1.5 O e řený přís up kon ex u hodnocení ýsledků ýzkumu a ý oje
a en si ysloužil zásadní k i iku  ámci audi u českého sys ému
ýzkumu, k e ý p o MŠMT le ech 2010-2012 p o edl meziná odní
ým koo dino aný b i skou společnos í Technopolis. Podle audi u
a o „me odika hodnocení není hodná kúčelu, p o k e ý byla y inu a.
Způsobuje řadu de o mací jak e s uk uře ýzkumu, ak cho ání jeho
ak é ů, ab ání mnoha aspek ům oz oje ná odního sys ému ýzkumu, ý-
oje aino ací.“ (TECHNOPOLIS GROUP, 2012).
Vsoučasnos i na en o audi na azuje další p ojek MŠMT, jehož
cílem je na hnou no ý sys ém hodnocení a inanco ání ýzkumu
( íce na h p://me odika. e o my-msm .cz/). Základním p incipem
hodnocení má bý z . in o mo ané pee e iew, j. mul ik i e iální
posouzení ědeckých ýs upů, ýmů ao ganizací skupinami expe -
ů, k eří se opí ají osous a y indiká o ů adalší dos upné in o mace
ana základě oho o mulují hodno ící zá ě y.
Nezá isle na om o ý oji hned od počá ku 90. le pomě ně p a i-
delně o ganizuje hodnocení s ých p aco išť Akademie ěd ČR. Ta
je dosud jedinou ins i ucí ČR, k e á ako é důkladné hodnocení
p o ádí. P incipy hodnocení Akademii ěd se pos upně y íjejí
podle meziná odních s anda dů ana základě zkušenos í zpředcho-
zích hodnocení. Ve s é ak uální podobě se elmi blíží p incipům
na ho aným  p ojek u Me odika. Vni řní sys ém hodnocení již
začíná přip a o a aké Uni e zi a Ka lo a. Vznikají eálné předpo-
klady k omu, aby dohledné době iČeská epublika za edla sys ém
hodnocení podle p incipů použí aných e yspělých zemích.
Důleži ou složkou in o mo aného ecenzního řízení (pee e iew)
je důkladné k ali a i ní zhodnocení ýs upů ýzkumu. Vpřípadě,
že jsou y o ak i i y podpo o ány z eřejných p os ředků, přis upuje
kpo řebě ýs upy hodno i éž zájem co nej ě ší šíři je zpřís upni .
VČeské epublice myšlenka o e řeného přís upu za ím nenachází
dos a ečnou podpo u. KBe línské dekla aci oo e řeném přís upu
ke znalos em pří odních ahumani ních ědách (Be lin Decla a i-
on on Open Access o Knowledge in he Sciences and Humani ies,
2003), k e á předs a uje ýznamný milník hnu í o e řeného pří-
s upu, se jako p ní  . 2008 připojily Akademie ěd aG an o á
agen u a ČR. Dosud je následo alo pouhých sedm dalších ins i ucí
České epublice. S ejně áha ě jsou p o áděny ikonk é ní k oky
směřující k ealizaci či alespoň podpoře p incipů o e řeného přís u-
pu.
Vedle nedoceněného ýznamu o e řeného přís upu p o ědeckou
činnos ap o společnos je elkou překážkou nedos a ečná znalos
p á ních aspek ů zpřís upňo ání ýs upů. Ins i uce čas o pos ádají
39
1.5 O e řený přís up kon ex u hodnocení ýsledků ýzkumu a ý oje
mo i aci k omu, aby za áděly po řebná opa ření, jako je budo ání
ins i ucionálních epozi ářů, školení zaměs nanců a y áření pod-
mínek p o z ýšení jejich zájmu onaplňo ání p incipů o e řeného
přís upu. Pře á ající s e eo ypy a nedos a ek zkušenos í edou
k omu, že au oři mají mnohdy oba y znega i ního přís upu yda-
a elů apřis upují na ne hodné licenční smlou y, aniž by se poku-
sili sjedna lepší podmínky p o zpřís upňo ání ýsledků s é p áce.
Zkušenos i při om ukazují, že sebe ědomému anekomp omisnímu
pos upu ědecké obce se yda a elé přizpůsobují.
P oblema ika o e řeného přís upu o šem není ak p os á, jak by
se mohla zdá . K omě zřejmých přínosů ukazuje ina řadu o ázek.
Obecně se má za o, že o e řený přís up posky uje au o o i ýhodu
e o mě z ýšeného ci ačního ohlasu: ýs upy publiko ané  eži-
mu o e řeného přís upu se snáze dos anou kuži a elům než ýs u-
py zpřís upněné za úpla u nebo su či ým zpožděním (p incip z .
mo ing wall), amohou edy bý ychleji ačas ěji ci o ány. Vě šina
s udií se snaží pla nos é o hypo ézy doloži (např. MOED, 2006;
NORRIS, 2008). Podle souh nu (SWAN, 2010) posky uje o e ře-
ný přís up něk e ých obo ech ýhodu podobě z ýšení ci ačního
ohlasu až os o ky p ocen . Jiné s udie (např. CORBYN, 2011) šak
exis enci ako é sou islos i popí ají, popř. naznačují elké ozdíly
 om, jaký dopad má o e řený přís up jedno li ých ědních obo-
ech. Vkaždém případě je na jednoznačné zá ě y b zy akše řením,
jež dokládají či zpochybňují sou islos mezi o e řeným přís upem
aná ůs em ci o anos i je řeba přis upo a obezře ně.
Podle známého Goodha o a zákona (Goodha ’slaw, 2010) každé
moni o o ání (či obecně pozo o ání) zpě ně o li ňuje moni o o a-
ný subjek ; pokud zdesk ip i ního indiká o u uděláme no ma i ní,
šichni zúčas nění se budou snaži indiká o naplňo a . Vdané si u-
aci mají endenci přizpůsobo a se nějším zásahům adminis á o ů
ědy au oři, yda a elé iposky o a elé p os ředků. Výsledkem jsou
mj. os oucí ceny časopisů a os oucí čás ky požado ané za o e řené
publiko ání apa adoxně aké posilo ání sou ěži os i na úko o e-
řenos i asdílení.
Sílící poli ická podpo a p incipů o e řeného přís upu e s ě ě při-
náší iněk e é nega i ní je y. Sys ém publiko ání eaguje na p udké
změny. Jeho ak éři mají ozdílné zájmy apřizpůsobují se nějším
podmínkám. Na jedné s aně je ši oké spek um yda a elů – od
d a ých podniků os ře zaměřených na zisk až po nezisko é společ-
nos i, k e ým s ačí pok ý náklady yda a elské činnos i. Na d uhé
s aně s ojí uži a elé, jejichž zájmem je co nejdří e zpřís upni s é
ýsledky nebo získa přís up kjiným ýs upům. Obojí ýše jmeno-
40
1.5 O e řený přís up kon ex u hodnocení ýsledků ýzkumu a ý oje
aní y ářejí podmínky p o snižo ání ná oků na k ali u, popř. p o
nečes né jednání. Něk eří yda a elé yuží ají z ýšené pop á ky
aocho y za publiko ání sys ému o e řeného přís upu pla i ane-
přiměřeně z yšují ceny. Někdy dokonce ydělá ají d ak á – jed-
nou na popla ku au o a za o, že jeho článek zpřís upní, pod uhé
na p odeji celého časopisu, k e ý obsahuje idalší články, jež nejsou
z eřejňo ány  ežimu o e řeného přís upu. Velký p oblém předs a-
ují yda a elé z . p edá o ských časopisů, k eří za úpla u nabízejí
ychlé o e řené publiko ání. Nezajišťují šak odpo ědné ecenzní
řízení nebo ho zcela ynechá ají, asnižují ím k ali u aspolehli-
os ědeckého publiko ání. Důsledkem může bý k á kodobý zisk
p o au o a, ale dlouhodobě z á a p o společnos . Je inou jak sa-
mo ných au o ů, ak jejich nadřízených aposky o a elů, k eří na ně
y ářejí lak sou islos i shodnocením a inanco áním, že ako é
nekalé podnikání zk é á. Uži ečnou službu  é o sou islos i po-
sky uje J.Beall zkniho ny na uni e zi ě Den e u, k e ý ud žuje
azpřís upňuje seznam p edá o ských časopisů a yda a elů (h p://
schola lyoa.com/). Di ec o y o Open Access Jou nals (DOAJ) na-
opak sp a uje pozi i ní seznam o e řených časopisů a yda a elů,
k e ý ak uálně zah nuje 88 časopisů publiko aných ČR. Důleži é
jsou inicia i y (např. COPE. Commi ee on Publica ion E hics – h p://
publica ione hics.o g/; P inciples o T anspa ency and Bes P ac ice
in Schola ly Publishing h p://oaspa.o g/p inciples-o - anspa ency-an-
d-bes -p ac ice-in-schola ly-publishing/), k e é ěnují pozo nos o -
mulo ání ašíření e ických p a idel oblas i publiko ání če ně mo-
delu o e řeného přís upu.
Roz oj elek onické komunikace mění publikační z yklos i jedno -
li ých ědních obo ech. P a děpodobný ná ůs ci o anos i ýs upů
o e řeně publiko aných může mí li na k ali u hodnocení. Pokud
pla í, že o e řený přís up z ychluje az yšuje ci o anos , je řeba
podle oho ci li ě up a o a příslušné me iky hodnocení a  ám-
ci ecenzního řízení (pee e iew) b á ako é sou islos i ú ahu.
Jak u ádí Meziná odní ýbo p o ědu ICSU e s ém s ano isku
(INTERNATIONAL COUNCIL FOR SCIENCE), o e řený přís up
je řeba ozhodně podpo o a ; má-li se šak plně yuží po enciál
o e řeného přís upu p o ědu, je řeba na hnou no é me iky ame-
chanismy ecenzního řízení (pee e iew), k e é podpoří upla ňo ání
o e řeného přís upu aocení ědecké ýs upy přek ačující h anice
adičního časopiseckého publiko ání.
41
1.5 O e řený přís up kon ex u hodnocení ýsledků ýzkumu a ý oje
Be lin Decla a ion on Open Access o Knowledge in he Sciences and Humani ies
(2003). [online]. 22 Oc obe 2003 [ci . 2015-04-03]. Dos upné z: h p://ope-
naccess.mpg.de/67605/be lin_decla a ion_engl.pd
CORBYN, Zoë. (2011). Open access a icles no ci ed mo e, inds s udy. IN:
Na u e News Blog [online]. Pos ed by B. Owens on behal o Z.Co byn. 01
Ap 2011 | 12:35 BST [ci . 2015-04-26]. Dos upné z: h p://blogs.na u e.com/
news/2011/04/open_access_a icles_no _ci ed.h ml
Goodha ’slaw. (2010). In: Wikipedia: he ee encyclopedia [online]. S . Pe-
e sbu g (Flo ida): Wikipedia Founda ion, 30 June 2010, las modi ied on
22 June 2015, a 05:44 [ci . 2015-04-26]. Dos upné z: h p://en.wikipedia.
o g/wiki/Goodha ’s_law
INTERNATIONAL COUNCIL FOR SCIENCE. Open access o scien i ic
da a and li e a u e and he assessmen o esea ch by me ics [online]. [ci . 2015-
04-26]. Dos upné z: h p://www.icsu.o g/gene al-assembly/news/ICSU Re-
po on Open Access.pd
MOED, Henk F. (2006). The e ec o “Open Access” upon ci a ion impac : An
analysis o A Xi ’sCondensed Ma e Sec ion [online]. 13 No embe 2006 [ci .
2015-04-26]. Dos upné z: h p://a xi .o g/pd /cs/0611060
NORRIS, Michael. (2008). The ci a ion ad an age o open access a icles [onli-
ne]. 2008, [ci . 2015-04-26]. Thesis. Loughbo ough Uni e si y Ins i u ional
Reposi o y. Dos upné z: h ps://dspace.lbo o.ac.uk/2134/4089
RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ AINOVACE. (2000). Ná odní poli ika ý-
zkumu a ý oje České epubliky. yzkum.cz [online]. 5. ledna 2000 [ci .
2015-04-26]. Dos upné z: h p://www. yzkum.cz/F on Clanek.aspx?idsek-
ce=844
RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ AINOVACE. (2004). Ná odní poli ika ý-
zkumu a ý oje České epubliky na lé a 2004–2008. yzkum.cz [online]. 7.
ledna 2004 [ci . 2015-04-26]. Dos upné z: h p://www. yzkum.cz/F on Cla-
nek.aspx?idsekce=5580&ad=1&a id=28997
SWAN, Alma. (2010). The Open Access ci a ion ad an age: S udies and esul s o
da e [online]. Uni e si y o Sou hhamp on. eP in s So on, 17 Feb 2010 12:28
[ci . 2015-04-26]. Dos upné z: h p://ep in s.so on.ac.uk/268516/
Použi á li e a u a
48
2.1 Analýzy přínosů a spo ných dopadů o e řeného přís upu – přehled ýsledků
pla by  případě publiko ání  hyb idních časopisech. Odpo ědí
na deba u omožném poškozo ání sys ému ědeckého publiko ání
o e řeným přís upem byla s udie po o ná ající o e řené časopisy
indexo ané ci ačních da abázích Web o Science aScopus (BJÖRK
aSOLOMON, 2012). S udie si kladla za cíl p okáza , že o e řené
časopisy jsou s ejně k ali ní a dosahují s ejného ohlasu jako a-
diční předplácené časopisy. A šak e s ém zá ě u nezapomíná
upozo ni na o, že je nu né pečli ě o ěři k ali u časopisu, e k e-
ém ědec z ažuje publiko a . Laakso aBjö k (2013) e s é další s u-
dii p okázali, že o e řený přís up sčaso ým emba gem uk ali ních
časopisů dokonce přesaho al poče ci ací článků u eřejněných
 plně o e řených časopisech. Výsledky é o s udie poukazují na
o, že je ýhodné začí indexo a io e řené časopisy spozd ženým
přís upem eslužbě Di ec o y o Open Access Jou nals au ádě dél-
ku emba ga. Vě šina z ěch o časopisů echnologicky umožňuje au o-
ma ický sbě me ada iplných ex ů článků apo jejich indexo ání by
se ješ ě z ýšil in o mační dopad. Službu indexace o e řených časo-
pisů spozd ženým přís upem by současné době ocenili i ědci pub-
likující ýsledky s ých e opských p ojek ů ( ak uálním p og amu
Ho izon 2020 je možné publiko a s6měsíčním emba gem). P o
o o období je dále cha ak e is ické, že s ále íce ins i ucí kon e uje
s é časopisy na časopisy o e řené bez publikačních popla ků. Nejlé-
pe o dokazují údaje zda abáze DOAJ, kde jsou ak uálně e ido ány
10183 časopisy bez yžado aného popla ku a406 i ulů spopla -
kem (LAAKSO aBJÖRK, 2013; PIWOWAR aVISION, 2013; BALL
aSWAN, 2015; DOAJ, 2015).

49
2.1 Analýzy přínosů a spo ných dopadů o e řeného přís upu – přehled ýsledků
Ob . č. 3. Ná ůs objemu publiko aných článků le ech 2000–2011 elek onicky
ydá aných časopisech spopla kem APC – po o nání spubliko anými
články elek onicky ydá aných časopisech bez popla ku APC asčlánky
předplácených iš ěných časopisech, k e é jsou zá o eň olně zpřís upně-
né elek onicky (LAAKSO aBJÖRK, 2012).
S udie zabý ající se modelem o e řeného publiko ání byly nejčas-
ěji zaměřeny na p okazo ání ci ační ýhody, p ůběžně e lek o aly
no é možnos i ip oblema ické dopady o e řeného přís upu. Zp a-
co á ali je přede ším obhájci o e řeného přís upu, což je pa né
iz ě šiny pozi i ně kladených ýzkumných o ázek. Dlouhodobě
zkoumaná hypo éza z yšo ání ci ačních ohlasů byla p okázána e
elké ě šině s udií. Doložily zejména pozi i ní li au oa chi ace
na ci ační ohlas a chi o aných článků ajeho mí u. Ces a au oa -
chi ace o šem znamená i ysoké p ocen o ne yuži ého po enciálu
o e řeného přís upu. Podle s udie zabý ající se poli ikou ůzných
yda a elů mohlo bý  oce 2010 uloženo íce než 80% šech y-
daných článků, za ímco eálně byla au oa chi ace yuži a pouze e
12 % případů. Něk e é ze s udií si kladly za cíl y ace čas o
zmiňo ané p oblema ické dopady o e řeného publiko ání. Jsou o
např. nižší k ali a o e řených časopisů, oba a zde al ace k ali y
ýzkumu, anebo disku o ané celospolečenské snížení nákladů na
publiko ání, yuží á-li se zelená azla á ces a o e řeného přís upu.
Ale en o poslední bod se již ýká ekonomického dopadu azabý á se
ím následující kapi ola (WAGNER, 2014; LAAKSO, 2014).
Zá ě 
50
2.1 Analýzy přínosů a spo ných dopadů o e řeného přís upu – přehled ýsledků
Obecně je možné kons a o a , že s udie dokázaly pře ahu pozi i -
ních dopadů o e řeného přís upu, k e ý ak předs a uje ýhodnou
al e na i u šíření ědeckých pozna ků p o ědce samo né, ědecké
ins i uce, posky o a ele g an ů, zdělá ací sys ém ip o celou spo-
lečnos . Je šak nu né upozo ňo a ina nega i ní je y p o ázející
model o e řeného přís upu, současné době přede ším na nekalé
p ak iky p edá o ských yda a elů.
ARTHUR, Cha les aPhilip INMAN. (2014). The e o ha could sub e
Geo ge Osbo ne’saus e i y p og amme. The Gua dian [online]. Thu sday 18
Ap il 2013 21.10 BST, Las modi ied on Wednesday 21 May 2014 19.51 BST
[ci . 2015-09-05]. Dos upné z: h p://www. hegua dian.com/poli ics/2013/
ap /18/unco e ed-e o -geo ge-osbo ne-aus e i y
BALL, Da id aAlma SWAN. (2015). The Open Access Su ge. In: eLucida e
[online]. oč. 12, č. 1, Ma ch 2015 [ci . 2015-01-05]. Dos upné z: h p://www.
cilip.o g.uk/uk-ein o ma ion-g oup/elucida e-ukeigs-jou nal/elucida e-cu-
en -issue/open-access-su ge
BJÖRK, Bo-Ch is e aDa id SOLOMON. (2012). Open access e sus sub-
sc ip ion jou nals: acompa ison o scien i ic impac .BMC Medicine[onli-
ne]. oč. 10 č. 1, 2012 [ci . 2015-05-02]. DOI: 10.1186/1741-7015-10-73. ISSN
17417015. Dos upné z: h p://www.biomedcen al.com/1741-7015/10/73
DOAJ. (2015). Di ec o y o Open Access Jou nals [online]. ©2015 [ci . 2015-1-5].
Dos upné z: h ps://doaj.o g
HARNAD, S e an, Tim BRODY, F ancois VALLIRES, Les CARR, S e e
HITCHCOCK, Y es GINGRAS, Cha les OPPENHEIM, Hein ich STA-
MERJOHNNS aEbe ha d R. HILF. (2004). The Access/Impac P oblem
and he G een and Gold Roads o Open Access: An Upda e. Se ials Re-
iew [online]. oč. 30, č. 4, 2004 [ci . 2015-1-5], s. 310-314. ISSN 0098-7913.
Plný ex článku je éž dos upný  epozi áři Uni e si y o Sou hamp on na
URL: h p://use s.ecs.so on.ac.uk/ha nad/Temp/impac .h ml
HARNAD, S e an. (2005). OA Impac Ad an age = EA + (AA) + (QB) + QA
+ (CA) + UA. In: Open Access A chi angelism [online]. Sep embe 17, 2005 [ci .
2015-1-5]. Dos upné z: h p://ep in s.so on.ac.uk/262085/
HITCHCOCK, S e e. (2013). The e ec o open access and downloads
(‚hi s‘) on ci a ion impac : abibliog aphy o s udies. In: The Open Ci a ion
P ojec – Re e ence Linking and Ci a ion Analysis o Open A chi es [online].
June 25, 2013 [ci . 2015-1-5]. Dos upné z: h p://opci .ep in s.o g/oaci a ion-
-biblio.h ml
Použi á li e a u a
51
2.1 Analýzy přínosů a spo ných dopadů o e řeného přís upu – přehled ýsledků
KINGSLEY, Danny a BROWN, Sa ah. (2013). Why open access [onli-
ne]. 2013-02 [ci . 2015-09-05]. Dos upné z: h ps://aoasg. iles.wo dp ess.
com/2013/02/cc-by_logo.png
KOLATA, Gina. (2010). Ra e Sha ing o Da a Led o Resul s on Alzhei-
me ’s. The New Yo k Times [online]. Published: Augus 12, 2010 [ci . 2015-
09-05]. Dos upné z: h p://www.ny imes.com/2010/08/13/heal h/ esea -
ch/13alzheime .h ml
LAAKSO, Mikael aBo-Ch is e BJÖRK. (2012). Ana omy o open access
publishing: a s udy o longi udinal de elopmen and in e nal s uc u-
e. BMC Medicine [online]. 2012, oč. 10, č.1 [ci . 2015-04-25] s. 124-. DOI:
10.1186/1741-7015-10-124. ISSN 17417015. Dos upné z: h p://www.biomed-
cen al.com/1741-7015/10/124
LAAKSO, Mikael, Pa ik WELLING, Helena BUKVOVA, Linus NYMAN,
Bo-Ch is e BJÖRK, Tu id HEDLUND aMa celo HERMES-LIMA. (2011).
The De elopmen o Open Access Jou nal Publishing om 1993 o 2009.
PLoS ONE [online]. 2011-6-13, oč. 6, č. 6 [ci . 2015-04-25] s. e20961. DOI:
10.1371/jou nal.pone.0020961. ISSN 1932-6203. Dos upné z: h p://dx.plos.
o g/10.1371/jou nal.pone.0020961
LAAKSO, Mikael aBo-Ch is e BJÖRK. (2013). Delayed open access: An
o e looked high-impac ca ego y o openly a ailable scien i ic li e a u e.
Jou nal o he Ame ican Socie y o In o ma ion Science and Technology [online].
2013, oč. 64, č.7 [ci . 2015-04-25] s. 1323-1329. DOI: 10.1002/asi.22856. ISSN
15322882. Dos upné z: h p://doi.wiley.com/10.1002/asi.22856
LAAKSO, Mikael. (2014). G een open access policies o schola ly jou -
nal publishe s: as udy o wha , when, and whe e sel -a chi ing is allowed.
Scien ome ics [online]. 2014, oč. 99, č. 2 [ci . 2015-04-25] s. 475-494. DOI:
10.1007/s11192-013-1205-3. ISSN 01389130. Dos upné z: h p://link.sp inge .
com/10.1007/s11192-013-1205-3
O e řený přís up (open access). Open Access ČR. [online]. [ci . 2015-05-01].
Dos upné z: h p://www.openaccess.cz
PIWOWAR, Hea he A. aTodd J. VISION. (2013). Da a euse and he open
da a ci a ion ad an age. Pee J [online]. 2013, č. 1 [ci . 2015-05-01] s. e175-.
DOI: 10.7717/pee j.175. ISSN 21678359. Dos upné z: h ps://pee j.com/a -
icles/175
52
2.1 Analýzy přínosů a spo ných dopadů o e řeného přís upu – přehled ýsledků
RYGELOVÁ, Pa la a Pe NOVÁK. (2009). Model o e řeného přís upu
ajeho li na mí u ci o anos i publiko aných ědeckých p ací. In:IFo um:
iFo um[online]. 6. úno a 2009 [ci . 2015-05-01]. ISSN 1214-5726. Dos upné
z: h p://i o um.cuni.cz/IFORUM-6720.h ml
SPARC EUROPE. (2015). The Open Access Ci a ion Ad an age Se ice [online].
©2015 [ci . 2015-1-5]. Dos upné z: h p://spa ceu ope.o g/oaca/
SWAN, Alma. (2010). The Open Access ci a ion ad an age: S udies and e-
sul s o da e. In: Uni e si y o Sou hamp on Home Page [online]. 17 Feb 2010
12:28 [ci . 2015-05-01]. Dos upné z: h p://ep in s.so on.ac.uk/268516/
TU/E. (2015). Ad an ages and disad an ages o Open Access [online]. ©2015
[ci . 2015-09-05]. Dos upné z: h ps://www. ue.nl/en/uni e si y/lib a y/
educa ion- esea ch-suppo /scien i ic-publishing/open-access-coach/in o-
duc ion/p os-and-cons-o -open-access/
UNIVERSITY OF NOTTINGHAM. (2015). Publishe copy igh policies
& sel -a chi ing. SHERPA/RoMEO [online]. ©2006-2015 [ci . 2015-1-5]. Do-
s upné z: h p://www.she pa.ac.uk/ omeo
WAGNER, A. Ben. (2014). Open Access Ci a ion Ad an age: An Anno a ed
Bibliog aphy Ve sion 3. In:Welcome o he Uni e si y a Bu alo: Uni e si y
a Bu alo [online]. 2014 [ci . 2015-05-01]. Dos upné z: h p://hdl.handle.
ne /10477/25214
53
Ekonomický dopad o e řeného přís upu můžeme idě e d ou ůz-
ných oblas ech. P ní ze zasažených oblas í je přede ším celko é
ungo ání akademického publiko ání asegmen ů hu sním spo-
jených. Sou isí s ím, že ysoký ná ůs cen upublikací ědeckého
cha ak e u už p o mnohé ins i uce začal bý neúnosný a y olal z .
k izi časopisů (se ials c isis). Ta je zá o eň ijedním zdůleži ých ak-
o ů, díky nimž samo né hnu í o e řeného přís upu zniklo. D uhá
oblas je spíš mak oekonomická ajedná se odopad hnu í na společ-
nos jako celek nebo odopad na ú o ni jedno li ých s á ů. Hledáme
edy odpo ěď na o ázky: Jaké příleži os i ah ozby o e řený přís up
přinese? Jaké náklady apřínosy mohou zniknou přechodem na
ežim o e řeného přís upu?
P o adiční ědecké publiko ání jsou základem odbo né časopisy,
k e é ydá ají odbo ná naklada els í nebo nezisko é o ganizace.
Vědci na základě s ého ýzkumu přináší no é in o mace anejsou
za s ou publikační činnos placeni. Činnos ap o oz naklada els í
jsou h azeny zpopla ků č enáře za dos upnos in o mací. Příchod
digi álních médií ain e ne u přenos in o mací u ychlil, a šak měl
aké li na znásobení objemu ěch o in o mací a na z ah mezi
au o y anaklada eli. Voblas i ědeckého publiko ání se začala p o-
je o a dá kome ční logika, k e á se s ře á á shodno ami azájmy
akademické s é y. Jak již bylo řečeno ú odu, jedná se o z . k izi
časopisů apřede ším op oblém s ůs em cen předpla ného. Vzniklá
si uace začala bý p o mnoho ins i ucí íc než ne yho ující. Zají-
ma á čísla oz yšo ání cen časopisů najdeme publikaci Economic
analysis o scien i ic publishing (WELLCOME TRUST, 2003), kde je
en o ná ůs yčíslen. Vobdobí . 1990–2000 se blíží sko o až ke
200 %. Idíky omu o p oblému scenami začalo nabý a na ýzna-
mu hnu í o e řeného přís upu, k e é nabízí p o ědecké publiko ání
al e na i ní model.
Při za edení zla é ces y o e řeného přís upu se inanční náklady na
ungo ání naklada els í acelého ědeckého publiko ání přenášejí
ze s any č enáře na s anu au o a. Au o h adí au o ský publikač-
ní popla ek (APC) ain o mace jsou následně olně abezpla ně do-
s upné na in e ne u. Zásadní o ázka zní, jes li je en o ekonomický
model ud ži elný, azda je p o ins i uce acelou společnos ýhod-
nější.
Vzásadě se obje ily d a hla ní obchodní modely zla é ces y: plně
o e řené časopisy ( ull open access jou nals) a hyb idní časopisy
(hyb id jou nals). Plně o e řené časopisy jsou y, k e é mají eške ý
2.2 ANALÝZY EKONOMICKÉHO
DOPADU OTEVŘENÉHO
PŘÍSTUPU – PŘEHLED VÝSLEDKŮ
Vědecké
publiko ání
Ekonomická
pods a a zla é
ces y
Pe a Dědičo á,
Vysoké učení
echnické B ně
– Ús řední kniho na

54
2.2 Analýzy ekonomického dopadu o e řeného přís upu – přehled ýsledků
s ůj obsah olně dos upný na in e ne u ajsou inanco ané ýh ad-
ně zAPC. Zás upci zla é ces y plně o e řených časopisů jsou ě ši-
nou no ě zniklé yda a elské společnos i, např. BioMed Cen al
nebo PLoS. Hyb idní časopisy jsou y časopisy, unichž se upla ňuje
adiční p incip předpla ného, s ím, že nabízejí au o ům možnos
zapla i popla ek ukonk é ního článku a en pak zpřís upni  e-
žimu o e řeného přís upu. Vě šinu hyb idních časopisů ydá ají
adiční naklada elské domy, jakým je řeba Else ie . Uhyb idních
časopisů je nu né zmíni ješ ě p oblema ický znik duplici ní pla by
(double dipping), kdy naklada el získá á popla ek jak od č enáře, ak
od au o a.
Uplně o e řených časopisů se obje ují s ále no é obchodní mode-
ly a ozhodně za ím nejsou yče pány šechny možnos i, jak publi-
kační p oces uo e řených časopisů inanco a . Nejedná á se ždy
ojednos anný způsob inanco ání; čas ěji se ysky ují kombinace
ůzných inančních zd ojů podpo ujících chod časopisu (např. in-
s i ucionální do ace, příjmy z eklamy, publikační popla ky a d.).
Vposlední době na ůs á aké poče plně o e řených časopisů od
us álených kome čních naklada elů. Příkladem za šechny je časo-
pis Na u e communica ion znaklada els í Na u e Publishing G oup.
Dle dos upných údajů zda abáze DOAJ až 70 % plně o e řených
časopisů nepožaduje pla bu APC. Pokud jsou publikační popla ky
požado ány, čas o je neh adí samo ný au o , ale jdou na ub oz-
poč u ins i uce nebo g an o ých agen u (SUBER, 2012).
Jeden ze zajíma ých ino a i ních obchodních modelů p o ud ži-
elné publiko ání zla ou ces ou přináší inicia i a SCOAP3 (Spon-
so ing Conso ium o Open Access Publishing in Pa icle Physics)
edená s řediskem CERN, k e á sd užuje kniho ny, ědecká cen a
ado ační agen u y z íce jak 40 zemí. Díky inicia i ě jsou yjed-
nány podmínky zpřís upnění sklíčo ými časopisy obo u jade né
asubjade né yziky akonk é ní časopisy jsou podpořeny při přecho-
du do ežimu o e řeného přís upu. Inicia i ě se podařilo yjedna
s yda a eli cenu 1200 $ za článek. Na azující jednání snaklada eli
přineslo ješ ě jeden důleži ý ýsledek. Naklada elé snížili ýši před-
pla ného us ých p oduk ů opomě nou čás ku za časopisy zah nu é
inicia i ě SCOAP3. Uše řené inance jsou pak použi y na publikač-
ní popla ky. Model není yuži elný p o šechny obo y, ale ukazuje
na no é ces y ans o mace současného publikačního p ocesu (SCO-
AP3 CONSORTIUM, 2014; BJÖRK aSOLOMON, 2014).
Dalším o má em obchodního modelu, jaký se obje il spolu se zla ou
ces ou o e řeného přís upu, jsou z . megačasopisy (mega jou nals).
Jsou o mul idiscipliná ní pe iodika, k e á ydá ají isíce článků za
55
2.2 Analýzy ekonomického dopadu o e řeného přís upu – přehled ýsledků
ok. P ůkopníkem oho o modelu je časopis PLOS ONE, ale sou-
časné době již exis uje ěch o i ulů íce než 20. Jejich zřizo a eli
jsou jak adiční naklada elské domy, ak no ě zniklé společnos i.
Mnohé s udie upřednos ňují (např. HOUGHTON, JONGE aVAN
OPLOO, 2009; HARNAD, 2010) zelenou ces u o e řeného přís upu
apo ažují ji za daleko méně nákladnou aza ýhodnější než ces u
zla ou. Výhody zelené ces y spočí ají přede ším možnos i jejího
okamži ého za edení. Již  oce 2012 éměř 70% šech naklada elů
umožňo alo nějaký způsob au oa chi ace, zbý ajících 30% do o-
lo alo au oa chi aci případě požada ků g an o é agen u y (CA-
RUSO, NICOL aARCHAMBAULT, 2013). Za edení a p osazení
zelené ces y je zdánli ě snazší, p o ože zá isí na ědcích a ědec-
kých ins i ucích íce než na poli ice naklada elů (HARNAD, 2007).
Vpřípadě ýměny adičního modelu publiko ání za model zelené
ces y se u ažuje, že en o pře od bude mí nej ě ší dopad na samo -
né naklada ele. Něk e é s udie dí, že dos upnos článku  epo-
zi áři snižuje poče s ažení daného článku da abázi naklada ele
(MARK WARE CONSULTING, 2006). Wa e o dokládá na příkla-
du časopisů zoblas i yziky unaklada ele IOP (Ins i u o Physics)
ačlánků uložených  epozi áři a Xi , a šak zá o eň aké dodá á,
že y o s a is iky neměly na naklada ele žádný nega i ní li po-
době ušení předpla ného daných časopisů. Jiné s udie u ádí po-
zi i ní dopad zpřís upnění článku na poče s ažených dokumen ů
způ odního zd oje (např. WALACE, 2012). Další s udie po zu-
jí pozi i ní přínosy p o naklada ele (SWAN aSHERIDAN, 2005).
Zdá se, že a o ces a může bý unkční jen případě, kdy ě šina
článků nebude  ámci zelené ces y dos upná nebo bude dos upná
su či ým časo ým emba gem abude nu i předpla i ele dále ud žo-
a dosa adní předpla né. Wa e (2006) e s é s udii dí, že jak-
mile bude ě šina článků dos upná olně, ocho a pla i předpla né
ědeckých časopisů se y a í acelý sys ém ědeckého publiko ání
by mohl přes a ungo a . Tu o eo ii má podloženou p ůzkumem
mezi kniho nami adů ody, k e é je edou k ušení předpla ného.
S udie Michaela Jubba (2011) říká, že izikem uscénáře p o přechod
na zelenou ces u je ušení s á ajících předpla ných časopisů, aniž by
byly nah azeny nějakým jiným obchodním modelem, k e ý zajis í
publiko ání k ali ních ědeckých ýs upů, edy k ali ní ecenzní
řízení (pee e iew). Swan aHough on (2012) dí, že zelená ces a
by měla slouži jako spouš ěč změn již za edeného obchodního mo-
delu, jako přechodný apozději doplňující s a do za edení nějakého
no ého modelu. Ten by měl zacho a způsob ědeckého publiko ání
aumožňo al by dokumen y zpřís upni nejlépe  ežimu olného
o e řeného přís upu (lib e open access). Zelená ces a ak může bý
za ím nej ychlejším anejdos upnějším způsobem jak podpo o a ší-
Ekonomická
pods a a zelené
ces y
56
2.2 Analýzy ekonomického dopadu o e řeného přís upu – přehled ýsledků
ření in o mací aino ací. Ta o ces a nez a í s ůj ýznam, a o ani
při případném přechodu na ces u zla ou. Může o iž pojmou daleko
ši ší ypo ý ozsah dokumen ů – knihy, šedou li e a u u, da a; na
ozdíl od zla é ces y, uníž se dosud ě šinou myslí pouze na časopi-
secké články (HOUGHTON aSWAN, 2013).
Podle s udie ýzkumníků Laakso akol. (2012) se nacházíme e elmi
dynamické době, pokud jde o oz oj hu časopisů so e řeným pří-
s upem. Odhad žeb daného sek o u za ok 2012 byl 182 milionů $
s ůs em přibližně 34% za ok. Odhady ůs u žeb dalších 5 le ech
se pohybují zh uba kolem 20%. Důkazem dobře ungujícího hu
o e řených časopisů je aké exis ence no ých naklada els í, k e á
ydá ají pouze časopisy  ežimu o e řeného přís upu ajsou na hu
již íce jak 10 le , např. BioMed Cen al aF on ie s. Jejich úspěch do-
kládají p oběhnu ší ak izice i em elkými naklada elskými domy
(např. BMC byl zakoupen naklada els ím Sp inge aF on ie s pře-
zalo naklada els í Na u e Publishing G oup).
P ůmě ná ýše publikačního popla ku je uplně o e řených časo-
pisů no ých naklada elských domech 1418 $. Uplně o e řených
časopisů za edených naklada els ích je o 2097 $ auhyb idních
časopisů 2727 $ (BJÖRK aSOLOMON, 2014). Vjiných s udiích se
u ádí p ůmě ná cena článku nižší, např. 660 nebo 906 $ (BJÖRK
aSOLOMON, 2014). Velmi záleží na om, na základě jakých k i é ií
azk e ých obo ů jsou časopisy ybí ány kanalýze. Pokud bude-
me kalkulo a snej yšší p ůmě nou cenou za publikační popla ek,
zjis íme, že nedosahuje ani zdaleka čás ky, k e á se pla í za dos up-
nos článku při adiční o mě publiko ání. Cena zaplacená za jeden
článek ydaný  ežimu předpla ného se pohybuje okolo 5000$.
Ta o cena je ypočí ána na základě pomě u mezi ydanými články
za jeden ok (2miliony $) acelko ým objemem příjmů sek o u za
ok (10 milia d $) (ODLYZKO, 2013). Vdalší s udii (HOUGHTON
e al., 2009) je ypočí ána cena článku e Velké B i ánii  oce 2007
p o šechny ři obchodní modely daleko komplexnějším způsobem.
Článek ydaný pouze elek onické podobě klasickém publikač-
ním p ocesu yjde na 2337£ (b i ských libe ), při publiko ání  e-
žimu o e řeného přís upu zla ou ces ou 1524 £ a případě zelené
ces y je o 1260 £. Ve s udii Michaela Jubba (2011) je přechod na zla-
ou ces u ýhodný jedině ehdy, když APC nebudou yšší než 1950 £.
Podobné ýsledky anázo y se obje ují ipři dalších ýpoč ech (např.
SWAN aHOUGHTON, 2012). Již na om o po o nání lze pozo o-
a , že přechod z adičního publikačního p ocesu kno ému p ocesu
založenému na zla é nebo zelené ces ě o e řeného přís upu by byl
p o akademické ins i uce adalší konzumen y ědeckých odbo ných
Přechod do ežimu
o e řeného
publiko ání a jeho
ekonomické
ýhody
57
2.2 Analýzy ekonomického dopadu o e řeného přís upu – přehled ýsledků
in o mací ekonomicky ýhodnější. Ten o přechod šak není jedno-
duchý. T adiční naklada elské domy se jednoduše nech ějí zdá s é
ýhodné pozice ak ůli omu je přechod od adičního publikačního
p ocesu kno ému modelu elmi zdlouha ý apoz olný. Můžeme se
z o ožni snázo em něk e ých au o ů (např. LAAKSO akol., 2012;
WILLINSKY, 2009), že ak uálně už není o ázkou, zda je o e řený
přís up ži o aschopnou al e na i ou k adičnímu publiko ání, ný-
b ž kdy se model o e řeného přís upu s ane hla ním p oudem.
Současné přechodné období mezi ěmi o sys émy je přede ším znač-
ně ne ýhodné p o zákazníky, jak dokládá s udie Pin ielda, Sal e a
aBa ha (2015). Zkoumají ní 23 akademických ins i ucí e Velké
B i ánii ajejich ýdaje za předpla né apublikační popla ky mezi le y
2007 až 2014. S udie jasně dokazuje, že  oce 2013 oří publikační
popla ky 10% ynaložených nákladů. Přičemž popla ky za hyb idní
časopisy jsou jednoznačně yšší než popla ky za plně o e řené ča-
sopisy. Vě šina hyb idních časopisů s ejně ak jako ě šina popla ků
je  ukou nej ě ších naklada elů a y za ím nic nenu í, aby p omí li
popla ky ados upnos článků do cen s ých předpla ných. P o zajiš-
ění ekonomické ud ži elnos i je ak nu né s ále z yšo a p ocen o
plně o e řených časopisů a íce lači na naklada elské domy, aby
zohledňo aly předpla ných olně dos upné zd oje. Požada ky mo-
hou klás zejména g an o é agen u y ains i uce amohou y íje lak
ím, že budou podpo o a pouze plně o e řené časopisy.
Ekonomická ná očnos přechodného období je popsána e s udii
Coun ing he Cos s o Open Access (LONDON HIGHER/SPARC,
2014). Pokusila se yjádři náklady p o ins i uce e Velké B i ánii
ynaložené  oce 2013/2014 aspojené sdod žením poli iky po in-
ného (zla ého) o e řeného přís upu RCUK. Celko é náklady činily
9,2 mil. £, přičemž jejich nej ě ší podíl předs a uje adminis a i ní
zajiš ění o e řeného přís upu. Po adminis a i ní s ánce edy zla á
ces a gene uje yšší náklady, než jsou po řebné na zajiš ění zelené
ces y (81£ článek zla ou ces ou, 33 £ článek zelenou ces ou). Ten-
o ozdíl je způsoben přede ším časem s á eným při komunikaci
ařešení si uací snaklada eli. Sama s udie dopo učuje něk e é k oky
ke snížení ceny. Ale zá o eň dodá á, že cena se bude sama snižo a
pos upem času, až budou jedno li í ak éři íce seznámeni se sys é-
mem abudou mezi sebou íce sdíle in o mace aspolup aco a na
společných sys émech ařešeních.
Další důkazy oz ýšených nákladech, k e é ydaly ýzkumné ins i-
uce přechodném období, u ádí s udie (SWAN aHOUGHTON,
2012). Jakmile šak přechodné období pomine, měl by dle s udie
bý přechod do o e řeného ežimu p o šechny ýzkumné ins i uce
mnohonásobně ýhodnější než současný s a .
64
2.2 Analýzy ekonomického dopadu o e řeného přís upu – přehled ýsledků
HARNAD, S e an. (2010). The immedia e p ac ical implica ion o he Hou-
gh on Repo : P o ide g een open access now. P ome heus: C i ical S udies
in Inno a ion [online]. oč. 28, č. 1 [ci . 2015-04-22] s. 55-59. Dos upné z:
h p://www. and online.com/doi/pd /10.1080/08109021003676367
HOUGHTON, John. (2013). Economic implica ions o al e na i e scho-
la ly publishing models. In: BAKER, Da id aWendy EVANS. Ahandbook
o digi al lib a y economics: ope a ions, collec ions and se ices [online]. 2013
[ci . 2015-04-27]. ISBN 9781843346203. Dos upné z: h p://www.google.cz/
books?id=2mJEAgAAQBAJ&lpg=PA125&o s==-0g8GFR2qX&l &hl=cs&pg-
PA125# =onepage&q& = alse
HOUGHTON, John, Jos DE JONGE aMa cia VAN OPLOO. (2009). Cos s
and bene i s o esea ch communica ion: The Du ch si ua ion [online]. U ech :
SURF ounda ion, 2009 [ci . 2015-04-23]. Dos upné z: h ps://www.su .nl/
en/knowledge-and-inno a ion/knowledge-base/2009/cos s-and-bene i s-
-o - esea ch-communica ion- he-du ch-si ua ion.h ml
HOUGHTON, John aAlma SWAN. (2013). Plan ing he G een Seeds o
aGolden Ha es : Commen s and Cla i ica ions on „Going o Gold“. D-Lib
Magazineé [online]. Co po a ion o Na ional Resea ch Ini ia i es, 2013,
oč. 19, č. 1 [ci . 2015-04-26]. Dos upné z: h p://dlib.o g/dlib/janua y13/
hough on/01hough on.h ml
HOUGHTON, John, B uce RASMUSSEN, Pe e SHEEHAN, Cha les OP-
PENHEIM, Anne MORRIS, Clai e CREASER, Helen GREENWOOD,
Ma k SUMMERS aAd ian R. GOURLAY. (2009). Economic implica ions
o al e na i e schola ly publishing models: explo ing he cos s and bene i s. JISC
EI-ASPM P ojec . é epo o he Join In o ma ion Sys ems Commi ee (JISC)
[online]. 2009 [ci . 2015-04-22]. Dos upné z: h p://www.weba chi e.o g.
uk/wayback/a chi e/20140614211536/h p://www.jisc.ac.uk/media/docu-
men s/publica ions/ p economicoapublishing.pd
JUBB, Michael. (2011). Heading o he Open Road: Cos s and Bene i s
o T ansi ions in Schola ly Communica ions. Libe Qua e ly: The Jou nal o
Eu opean Resea ch Lib a ies [online]. LIBER, he Associa ion o Eu opean
Resea ch Lib a ies, 2011, oč. 21, č. 1 [ci . 2015-04-17] s. 102. Dos upné z:
h p://libe .lib a y.uu.nl/index.php/lq/a icle/ iew/8010/8351
LAAKSO, Mikale, Bo-Ch is e BJÖRK, Pa ik WELLING aPa ik PAE-
TAU. (2012). Ana omy o open access publishing: as udy o longi udinal
de elopmen and in e nal s uc u e. BMC Medicine [online]. 2012 [ci . 2015-
04-21]. Dos upné z: 10:124 doi:10.1186/1741-7015-10-124. h p://www.openac-
cesspublishing.o g/apc8/Pe sonal%20Ve sionG eenOa.pd

65
2.2 Analýzy ekonomického dopadu o e řeného přís upu – přehled ýsledků
LONDON HIGHR/SPARC. (2014). Coun ing he Cos s o Open Access [onli-
ne]. No embe 2014 [ci . 2015-04-22]. Dos upné z: h p://www. esea chcon-
sul ing.co.uk/wp-con en /uploads/2014/11/Resea ch-Consul ing-Coun in-
g- he-Cos s-o -OA-Final.pd
MARK WARE CONSULTING. (2006). Scien i ic publishing in ansi ion:
an o e iew o cu en de elopmen s [online]. Sep embe 2006 [ci . 2015-04-
23]. Dos upné z: h p://www.s m-assoc.o g/2006_09_01_Scien i ic_Pub-
lishing_in_T ansi ion_Whi e_Pape .pd
ODLYZKO, And ew. (2013). Open Access, lib a y and publishe compe i ion,
and he e olu ion o gene al comme ce [online]. Submi ed on 5 Feb 2013 [ci .
2015-04-21]. Dos upné z: a Xi :1302.1105 1.
PINFIELD, S ephen, Jenni e SALTER aPe e BATH. (2015). The ‘ o al
cos o publica ion’ in a hyb id open-access en i onmen : Ins i u ional
app oaches o unding jou nal a icle-p ocessing cha ges in combina ion
wi h subsc ip ions. Jou nal o he Associa ion o In o ma ion Science and Tech-
nology [online]. (In P ess) [ci . 2015-04-23]. Dos upné z: h p://ep in s.whi-
e ose.ac.uk/81227/
SUBER, Pe e . (2012). Open Access [online]. The MIT P ess, 2012 [ci . 2015-
04-11]. ISBN 9780262517638. Dos upné z: h p://mi p ess.mi .edu/books/
open-access
SWAN, Alma aShe idan BROWN. (2005). Open Access Sel -A chi ing: An
Au ho S udy [online]. T u o, UK: Key Pe spec i es, 2005 [ci . 2015-04-26].
Dos upné z: h p://cogp in s.o g/4385/1/jisc2.pd
SWAN, Alam aJohn HOUGHTON. (2012). Going o Gold? The cos s and
bene i s o Gold Open Access o UK esea ch ins i u ions: u he economic mo-
delling. Repo o he UK Open Access Implemen a ion G oup [online]. June 2012
[ci . 2015-04-26]. Dos upné z: h p:// eposi o y.jisc.ac.uk/610/
WALLACE, Julia. (2012). PEER p ojec : Final epo . PEER [online]. 18
June 2012 [ci . 2015-04-25]. Dos upné z: h p://www.pee p ojec .eu/ epo s/
WARE, Ma k. (2006). Open a chi es and hei impac on jou nal cance-
lla ions. Lea ned Publishing [online]. 2006, oč. 19, č. 3 [ci . 2015-04-22] s.
226-229. Dos upné z: h p://www.ingen aconnec .com/con en /alpsp/
lp/2006/00000019/00000003/a 00010
66
2.2 Analýzy ekonomického dopadu o e řeného přís upu – přehled ýsledků
WELLCOME TRUST. (2003). Economic analysis o scien i ic publising [on-
line]. Re ised edi ion 10/03 Janua y 2003 [ci . 2015-04-23]. Dos upné z:
h p://www.wellcome.ac.uk/s ellen /g oups/co po a esi e/@policy_com-
munica ions/documen s/web_documen /w d003182.pd
WILLINSKY, John. (2009). The s a i ied economics o open access. Econo-
mic Analysis and Policy [online]. 2009, oč. 39, č. 1 [ci . 2015-04-22] s. 53-70.
Dos upné z: h p://sea ch.ebscohos .com.ezp oxy.lib. u b .cz/login.aspx?-
di ec = ue&db=eoh&AN=1047082&lang=cs&si e=ehos -li e
67
Kapi ola odk ý ající pohled na o e řený přís up zah aniční přiná-
ší k á ký exku z do p oblema iky ná odních inicia i , k e é se snaží
za ádě model o e řeného přís upu do p axe. Ta o kapi ola si nekla-
de za cíl de ailně předs a i každou jedno li ou poli iku, ani popsa
eške é ypy ná odních inicia i jejich ůzno odos i. Jde spíše o o
y oři základní přehled opoli ikách o e řeného přís upu zasaze-
ného do meziná odního kon ex u apřinés č enáři odí ko, k e ý-
mi příklady poli iky je možné se inspi o a při o mo ání (dosud
neexis ující) zas řešující poli iky o e řeného přís upu českém p o-
s ředí.
Nu nos přije í ná odní poli iky o e řeného přís upu se při ozeně
yk eslí při pohledu na sys ém ědecké komunikace celé jeho slo-
ži os i –  úzké ná aznos i např. na p oblema iku hodnocení ě-
deckých ýsledků, na oblas jejich popula izace akome cionalizace
apřede ším sou islos i s inanco áním ědeckých p ojek ů jako
ako ých. V ak o komplexně poja ém sys ému je sice ole jedno li-
ých zapojených ak é ů ( ědeckých p aco níků, yda a elů, g an o-
ých agen u adalších) elmi důleži á anenah adi elná, ale změna
celého modelu ědecké komunikace aněk e é její o ázky se neobe-
jdou bez u či é mí y s anda dizace, k e á yžaduje řešení na celo-
ná odní ú o ni. Cílem ná odních poli ik je p o o pojmou koncep
o e řeného přís upu ši ším kon ex u ain eg o a jeho p incipy do
již exis ující ná odní koncepce ědeckého aakademického p os ředí
ajeho p ocesů. Vznik ná odní poli iky je logickým k okem e ch íli,
kdy exis uje dos a ečná šeobecná pop á ka po změně publikační-
ho modelu akdy se osamocený nekoo dino aný pos up jedno li ých
ak é ů p osazo ání změny s á á nedos a ečně účinným.
Příklady poli ik byly yb ány na základě sledo ání ak i i meziná-
odní komuni y p o podpo u o e řeného přís upu. Jedním z ozho-
dujících k i é ií bylo, zda poli iku podpo ují zákonodá né o gány.
Na ú od ješ ě předesíláme, že cha ak e is ice každé poli iky před-
chází s učná abulka sh nující základní in o mace. P o možnos
s o nání následuje nejp e abulka sin o macemi osi uaci České
epublice. Pokud  abulkách není u edeno jinak, in o mace jsou
če pány zpo álu Global Open Access Po al (UNESCO, 2015).
3.1 NÁRODNÍ POLITIKY
OTEVŘENÉHO PŘÍSTUPU
Lucie S ako á,
Masa yko a uni e zi a
– P á nická akul a
Jiří Ma ek,
Vysoké učení
echnické B ně
– Fakul a chemická
3. OTEVŘENÝ PŘÍSTUP V ZAHRANIČÍ
68
3.1 Ná odní poli iky o e řeného přís upu
O iciální ná odní poli ika: není
Mí a implemen ace o e řeného
přís upu:
nižší, pouze několik hla ních
ak é ů zřad uni e zi nebo
ědeckých p aco išť
Zajíma os : silný IT sek o ; angažo ané
kniho ny; zapojení do meziná-
odní komuni y
Poče o e řených epozi ářů
zemi: 13
Poče o e řených časopisů
zemi: 87
Tab. č. 1. O e řený přís up České epublice.
O iciální ná odní poli ika
od oku: od oku 2005 (RCUK Policy
on Open Access, 2015)
Mí a implemen ace o e řeného
přís upu: ysoká
Zajíma os :
silná adice ědeckého publi-
ko ání; ans o mace sys ému
ědeckého publiko ání sk ze
zla ou ces u o e řeného přís u-
pu
Poče o e řených epozi ářů
zemi: 228
Poče o e řených časopisů
zemi: 608
Tab. č. 2. O e řený přís up e Velké B i ánii.
Velká B i ánie
69
3.1 Ná odní poli iky o e řeného přís upu
Na p ním mís ě je hodné zmíni Velkou B i ánii sjejí silnou adicí
podpo y o e řeného přís upu. P ní epozi áře ipodpů ný so wa e
p o oblas o e řeného přís upu znikly p á ě zde, s ejně jako mnohé
zp ních o e řených časopisů. Velká B i ánie se dlouhodobě řadí
na přední mís o p opagaci, ý oji aino acích ědecké komunikace
a šíření ýsledků ýzkumu. Abyla o i a o země, kde p ak icky
znikl o má ědeckých časopisů jako adiční komunikační médi-
um ědecké komuni y.
B i ská láda se dlouhodobě zasazuje o oz oj o e řeného přís u-
pu ak omu po řebné in as uk u y, podpo uje implemen aci sil-
ných poli ik apomáhá ědecko ýzkumným o ganizacím (JACOBS,
2006). B i ánie po ěřila Výzkumné ady Velké B i ánie, Resea ch
Councils UK (RCUK) implemen ací ae ek i ní ealizací poli iky o e-
řeného přís upu, a o e spolup áci snej ě šími ědeckými yda a-
eli (Macmillan, Blackwell, Else ie ). Cílem RCUK je zajis i , aby
Velká B i ánie měla y ořené nejlepší podmínky p o ýzkum, ino-
ace aobchodní ůs , adále posky nou odpo ídající inanční záze-
mí p o oz oj in as uk u y a ědeckých schopnos í. Vedle RCUK
podpo ují publiko ání  ežimu o e řeného přís upu idalší g an o-
é agen u y, jedná se např. oB i ish Hea Founda ion nebo Well-
come T us . Z ýše u edeného je pa né, k e ým smě em se podpo a
o e řeného přís upu e Velké B i ánii ydala – a ím je zla á ces a
(RESEARCH COUNCILS UK, 2015).
Zásadní událos í meziná odního ýznamu bylo  oce 2012 z eřejně-
ní zp á y p aco ní skupiny p o o e řený přís up edené Dame Jane
Fincho ou, z . Finch epo . Na základě é o zp á y byla e ido á-
na ná odní poli ika Velké B i ánie, k e á se následně přiklonila ke
zla é ces ě (WORKING GROUP ON EXPANDING ACCESS TO
PUBLISHED RESEARCH FINDINGS – THE FINCH GROUP,
2013). Dosah oho o ozhodnu í je abude předmě em zkoumání. Na
d uhou s anu je nu né zmíni ipoli iku g an o é agen u y HEFCE,
nej ýznamnějšího posky o a ele p o ysoké škols í, jenž přednos -
ně podpo uje zelenou ces u jako hla ní al e na i u k adičnímu o -
má u ědeckého publiko ání (RESEARCH COUNCILS UK, 2015).
Dalším ukaza elem oz oje o e řeného přís upu e Velké B i ánii je
elké množs í b i ských ědecko ýzkumných ins i ucí, k e é po-
depsaly Be línskou dekla aci azřídily las ní epozi ář. VB i ánii
znikla řada p ojek ů, jež jsou dnes yuží ány celos ě o ě. Zmiňme
alespoň da abázi SHERPA/RoMEO, k e á sd užuje in o mace opo-
s ojích yda a elů kau oa chi aci, nebo p ojek y jako PROSPERO
ana něj na azující p ojek OpenDepo umožňující a chi aci uni e -
zi ám, k e é nedisponují las ním epozi ářem.

70
3.1 Ná odní poli iky o e řeného přís upu
Jak již bylo řečeno, láda Velké B i ánie podpo uje poli iku o e ře-
ného přís upu asnaží se zajis i hodnou in as uk u u. Za áděný
model o e řeného přís upu je ak pomě ně přelomo ý amění zaběh-
nu é s anda dy, neboť B i ánie na sebe zala oli p ůkopníka. Roz-
hodla se jako p ní země na s ě ě ý azněji přispě kpřeměně celého
modelu inanco ání ědeckého publiko ání ím, že bude azi zla ou
ces u o e řeného přís upu. A o is izikem, že bude las ně do o a
os a ní ědecký s ě , k e ý ješ ě nepřis oupil kcelko é ans o maci
sys ému ědeckého publiko ání (ATKINS, 2014).
Dok eslením ak uálního s a u, jak B i ánii podpo ují ědu a ý-
zkum, je isku ečnos , že jeden zpředních ědeckých zájmů 21. s o-
le í, ma e iál z aný g a en byl obje en na Uni e zi ě Manches e u
(Uni e si y o Manches e )  oce 2003. G a en se s al jedním ze
d ou hla ních lajko ých lodí E opské unie oblas i ědy, ýzku-
mu a ino ací (h p://ec.eu opa.eu/p og ammes/ho izon2020/en/
h2020-sec ion/ e - lagships).
O iciální ná odní poli ika: od oku 2007
Mí a implemen ace o e řeného
přís upu: ysoká
Zajíma os :
příp a a ede álního zákona
podpo ujícího o e řený pří-
s up; NIH jako jedna zp -
ních g an o ých agen u yža-
dující o e řený přís up (zákon
z oku 2007); P eziden ská
smě nice z oku 2013; po ál
PubMed Cen al; o ganizace
SPARC
Poče o e řených epozi ářů
zemi: 469
Poče o e řených časopisů
zemi: 1053
Tab. č. 3. O e řený přís up e Spojených s á ech ame ických.
Spojené s á y
ame ické 
71
3.1 Ná odní poli iky o e řeného přís upu
Spojené s á y ame ické pa ří mezi přední mimoe opské zas ánce
o e řeného přís upu, kde se op oblema ice disku uje na nej yšší
poli ické ú o ni (NOORDEN, 2013). Tamější dlouhodobý zájem
op oblema iku s ejně jako e Velké B i ánii sou isí s oz ojem dal-
ších příbuzných o e řených inicia i , přede ším o e řených ládních
da , k e á Spojené s á y elmi p og esi ně podpo ují (DATA.GOV,
2015). Zásadní k ok přináší zákon přija ý  oce 2007, jenž ukládá
příjemcům podpo y od ládní agen u y NIH (Na ional Ins i u es o
Heal h) po innos z eřejňo a s oje ýsledky  ežimu o e řeného
přís upu (SUBER, 2008). Další důleži ý k ok předs a uje P eziden -
ská smě nice z oku 2013 ukládající šem ýzkumným o ganizacím
s oční ú a ou nad 100 milionů $, aby y ořily plány na zajiš ění
o e řeného přís upu s ých ědeckých ýsledků. Exis uje pomě -
ně silný lak eřejnos i na o, aby p o o e řený přís up byla přija a
ná odní poli ika, což dokládá příp a a ýše zmíněného ede álního
zákona. Nicméně izpůsob přijímání oho o zákona ukazuje na o, že
není možné ak o ozsáhlou p oblema iku řeši bez důkladné diskuse
(NOORDEN, 2013; STEBBINS, 2013). Vkon ex u ýznamných udá-
los í o e řeného přís upu, knimž došlo e Spojených s á ech ame-
ických, je na mís ě zmíni ješ ě jednu ak i i u, přek ačující h anice
USA amající celos ě o ý dopad. Jedná se o y oření legálního ná-
s oje p o sdílení au o ských děl mode ní in o mační době, onějž
se zasadila o ganizace C ea i e Commons (h p://c ea i ecommons.
o g) se sídlem Kali o nii. Ta o o ganizace y ořila sadu legálních
nás ojů ( z . eřejných licencí), k e é umožňují jednoduše dílo sdíle
 ámci in e ne o é sí ě, ale imimo ni. O ganizace má s oje zas ou-
pení e íce než 100 zemích ap acuje e íce než 79 ju isdikcích
če ně České epubliky (CC A ilia e Ne wo k, 2015). Výzkumem
ap á ní implemen ací ěch o nás ojů do ná odního p á ního řádu
se unás zabý ají hla ně odbo níci zÚs a u p á a a echnologií na
P á nické akul ě Masa yko y uni e zi y B ně (MASARYKOVA
UNIVERZITA, 2015).
De ailní analýzao e řeného přís upu e Spojených s á ech přek aču-
je ozsah kapi oly; zájemce obližší in o mace odkazujeme na po ál
GOAP – Global Open Access Po al (h p://www.unesco.o g/new/
en/communica ion-and-in o ma ion/po als-and-pla o ms/goap/
access-by- egion/) p o ozo aný meziná odní o ganizací UNESCO.
Zde ná odní sekci země najdou pod obnější in o mace.
Zá ě em je hodné doplni , že kolébkou o e řeného přís upu USA
je přede ším p es ižní Ha a do a uni e zi a. Je o ma eřská ins i-
uce uzná aných osobnos í  oblas i o e řeného přís upu, jakými
jsou např. Pe e Sube (celos ě o ě uzná aný odbo ník o e řeného
přís upu) aLaw ence Lessig (zaklada el o ganizace C ea i e Com-
mons) (HARVARD UNIVERSITY, 2015).
72
3.1 Ná odní poli iky o e řeného přís upu
O iciální ná odní poli ika: Od oku 2013
Mí a implemen ace o e řeného
přís upu: ysoká
Zajíma os :
Be línská dekla ace; elmi
dobře p op aco aný po ál
p o o e řený přís up
přede ším p o německy
mlu ící země; Max Planck
Ins i u e; Zákon z oku 2014
Poče o e řených epozi ářů
zemi: 172
Poče o e řených časopisů
zemi: 354
Tab. č. 4. O e řený přís up Německu.
Německo posledních le ech kombinuje ládní podpo u o e řeného
přís upu s ý azným li em elkých ýzkumných o ganizací auni-
e zi , k e é přijaly poli iku o e řeného přís upu.
V oce 2013 byl no elizo án německý au o ský zákon (Gese z zu Re-
gelung des U hebe ech s in de In o ma ionsgesellscha ), němž
se pop é pods a něji zmiňo alo ak uální éma no ých médií ain-
o mačních echnologií. No ela přímo ymezuje model z eřejňo ání
ědeckých děl inanco aných alespoň zpolo iny z eřejných inan-
cí, přičemž au o ako ého díla má p á o, nikoli šak po innos ,
z eřejni jej na in e ne u libo olným způsobem po uplynu í časo é-
ho emba ga jednoho oku, a o bez ohledu na smlu ní us ano ení
yda a ele či ýzkum inancující o ganizace (MOSCON, 2013). Mo-
del o e řeného přís upu je podpo o án přímo Minis e s em p o
zdělá ání a ýzkum (BUNDESMINISTERIUM FÜR BILDUNG
UND FORSCHUNG) a následujícím legisla i ním období se plá-
nuje y oření ná odní s a egie o e řeného přís upu (UNESCO,
2015).
Přes ože Německo aké pa ří k ůdčím zemím na poli o e řeného
přís upu, zpohledu ná odní o e řené komuni y se s ále po ažuje
za p oblém nedos a ečná in o mo anos jedno li ců o ýhodách,
Německo
73
3.1 Ná odní poli iky o e řeného přís upu
k e é o e řený přís up může přináše , dále nízký poče uni e zi
s poli ikou o e řeného přís upu, případně možná au o skop á ní
nedo ozumění (DALLMEIER-TIESSEN e al., 2011). To o šem y-
ažuje op a du sys ema ický pos oj kp opagaci ašíření in o mací
oo e řeném přís upu p os řednic ím níže zmíněného ná odního
po álu, k e ý p o ozuje uni e zi ní kniho na kos nické uni e zi-
y (Uni e si ä Kons anz, h p://www.open-access.ne /s a sei e/).
Implemen uje p incipy o e řeného přís upu do ná odní legisla i y
apodílí se na řadě meziná odních p ojek ů (UNESCO, 2015). Zpo-
hledu ole Německa  nas a ení základních p incipů o e řeného
přís upu je nu né zá ě em zmíni ýznamnou oli Ins i u u Maxe
Plancka (Max Planck Ins i u e, h p://www.mpg.de/), kde byl y-
ořen jeden zp ních dokumen ů celého o e řeného hnu í – Be -
línská dekla ace.
O iciální ná odní poli ika: od oku 2014
Mí a implemen ace o e řeného
přís upu: ysoká
Zajíma os : jedna zp ních zemí za ádě-
jící o e řený přís up na s ých
ins i ucích ůbec
Poče o e řených epozi ářů
zemi: 46
Poče o e řených časopisů
zemi: 83
Tab. č. 5. O e řený přís up Po ugalsku.
Po ugalsko pa ří mezi jedny zp ních zemí E opě, kde se začaly
již od oku 2003 oz íje myšlenky o e řeného přís upu (p ak icky
ihned po zniku BBB-inicia i – iz kapi ola 1.1). S oji elmi důle-
ži ou oli seh ála přede ším Uni e zi a Minho (Uni e sidade do
Minho) aEloy Rod igues, p opagá o o e řeného přís upu aosob-
nos meziná odního ýznamu. Mezi úspěchy pa ří zejména zřízení
celoná odního sys ému p o yhledá ání o e řených epozi ářích
snáz em RCAAP (Scien i ic Open Access Reposi o y o Po ugal)
 oce 2008 (SARAIVA, 2009) a s ano ení o iciální poli iky o e-
řeného přís upu nej ě šího g an o ého posky o a ele  oce 2014.
Po ugalsko
80
3.1 Ná odní poli iky o e řeného přís upu
Sohledem na e opské p os ředí je nu né zá ě u zmíni i oli E op-
ské unie jako ý azného mediá o a přije í ná odní, esp. celounijní
poli iky o e řeného přís upu. Je o p á ě EU ajejí hla ní ýkonný
o gán E opská komise, k e á p incipy o e řenos i ain e ope abi-
li y elmi podpo uje již od oku 2006 (EUROPEAN COMMISSI-
ON, 2015a). Do budoucna ak p a děpodobně přede ším e opská
poli ika ý aznou mě ou o li ní e opské s á y, k e é dosud nemají
silný ajednoznačný názo na o e řený přís up. Již  oce 2009 a2011
bylo dopo učeno jedno li ým členům, aby o é o ema ice zahájili
diskusi. Předpokládá se, že napříš ě budou dopo učení zako ena
ido dalších s a egických dokumen ů (EUROPEAN COMMISSI-
ON, 2013)10. Vneposlední řadě je řeba zmíni EU jako posky o a e-
le g an o é podpo y sk ze ámco ý p og am Ho izon 2020. Na jeho
základě je za áděna manda o ní poli ika o e řeného přís upu p o
ýsledky ýzkumu, k e ý je podpořen p og amo ými g an y (EU-
ROPEAN COMMISSION, 2015b). Z ýše u edeného je pa né, že za
pouhých 13 le (BBB-inicia i y byly podepsány le ech 2002–2003)
se p incipy o e řeného přís upu s aly součás í mnoha diskusí, s a e-
gií akoncepcí oz oje ědy 21.s ole í, aže je nu né snimi počí a
při ná hu jakékoli ná odní či ins i ucionální poli iky, pokud jde
onakládání s ědeckými ýsledky. Nyní se naský á o ázka, jak k o-
mu o enoménu přis oupí Česká epublika. Mohla by elmi elegan -
ně ae ek i ně yuží již získaných ao ěřených zkušenos í os a ních
zemí a součinnos i se silným a ýkonným sek o em in o mačních
echnologií přip a i op a du ungující akoncepčně y áženou ná-
odní poli iku o e řeného přís upu k ědeckým ýsledkům.
ATKINS, Madeleine. (2014). Open access in he pos -2014 Resea ch Exce-
llence F amewo k. Highe Educa ion Funding Council o England [online].
Ma ch 2014 [ci . 2015-10-16]. Dos upné z: h p://www.he ce.ac.uk/pubs/
yea /2014/cl,072014/
BUNDESMINISTERIUM FÜR BILDUNG UND FORSCHUNG. Open
Access: Das U hebe ech muss de Wissenscha dienen. Digi ale Wi scha
und Gesellscha [online]. [ci . 2015-10-17]. Dos upné z: h ps://www.bmb .de/
de/open-access-das-u hebe ech -muss-de -wissenscha -dienen-846.h ml
CREATIVE COMMONS. (2015). CC A ilia e Ne wo k. C ea i e Commons
[online]. Las modi ied on 24 June 2015, a 18:37 [ci . 2015-10-16]. Dos upné
z: h ps://wiki.c ea i ecommons.o g/wiki/CC_A ilia e_Ne wo k
DALLMEIER-TIESSEN, Suenje, Robe DARBY, Be ina GOERNER, Je-
nni HYPPOELAE, Pe e IGO-KEMENES, e al. (2011). Highligh s om he
10 COMMISSION RECOMMENDATION o 27. 10. 2011 on he digi isa ion and online accessibili y
o cul u al ma e ial and digi al p ese a ion, 2011, dos upné z: h ps://ec.eu opa.eu/digi al-agenda/
si es/digi al-agenda/ iles/en_4.pd ;
Použi á li e a u a

81
3.1 Ná odní poli iky o e řeného přís upu
SOAP p ojec su ey. Wha Scien is s Think abou Open Access Publishing [onli-
ne]. Las e ised 28 Jan 2011 [ci . 2015-10-17]. Dos upné z: h p://a xi .o g/
abs/1101.5260
DATA.GOV. (2015). Abou DATA.GOV. DATA.GOV [online]. [2015] [ci .
2015-10-16]. Dos upné z: h p://www.da a.go /abou
EUROPEAN COMMISSION. (2013).Guidelines on Open Access o Scien i ic
Publica ions and Resea ch Da a in Ho izon 2020[online].Ve sion16Decem-
be 2013 [ci . 2015-10-18].TheEU F amewo k P og amme o Resea ch and
Inno a ion HORIZON 2020. Dos upné z: h p://ec.eu opa.eu/ esea ch/
pa icipan s/da a/ e /h2020/g an s_manual/hi/oa_pilo /h2020-hi-oa-pi-
lo -guide_en.pd
EUROPEAN COMMISSION. (2015b). Open Science (Open Access). Rese-
a ch & Inno a ion [online]. Las upda e: 25/08/2015 [ci . 2015-10-18]. Dos up-
né z: h p://ec.eu opa.eu/ esea ch/swa s/index.c m?pg=policy&lib=science
EUROPEAN COMMISSION. (2015a). AGA – Anno a ed Model G an Ag ee-
men [online]. Ve sion 2.0.1 12 May 2015 [ci . 2015-10-18]. The EU F amewo k
P og amme o Resea ch and Inno a ion HORIZON 2020. Dos upné z:
h p://ec.eu opa.eu/ esea ch/pa icipan s/da a/ e /h2020/g an s_manu-
al/amga/h2020-amga_en.pd
HARVARD UNIVERSITY. (2105). Ha a d Open Access P ojec . Be kman
Cen e o In e ne & Socie y a Ha a d Uni e si y [online]. Las upda ed 24
Jun 2015 [ci . 2015-10-16]. Dos upné z: h ps://cybe .law.ha a d.edu/ ese-
a ch/hoap
JACOBS, Neil. (2006). Open Access: key s a egic, echnical and economic
aspec s Ox o d: Chandos Publishing. Ox o d: Chandos Publishing, 2006. ISBN-
10: 1843342030.
LEÃO, Del im. (2015). Academic publishing in Po ugal: h ea s and majo
oppo uni ies. UKSG Insigh s [online]. Published on 05 Ma 2015, oč. 28,
č. 1 [ci . 2015-10-17]. Dos upné z: h p://insigh s.uksg.o g/a icles/10.1629/
uksg.179/
LOSULLIVAN. (2012). Go e nmen launches Na ional Open Access S a e-
men – 23 Oc 2012. I ish Uni e si ies Associa ion [online]. 2012 [ci . 2015-10-
17]. Dos upné z: h p://www.iua.ie/go e nemen -launches-na ional-open-ac-
cess-s a emen -23-oc -2012/
MASARYKOVA UNIVERZITA. (2015). De aily p ojek u: P ojek in eg ace
Veřejných licencí. muni.cz [online]. © 1996–2015 [ci . 2015-10-16]. Dos upné
82
3.1 Ná odní poli iky o e řeného přís upu
z: h p://www.muni.cz/ esea ch/p ojec s/17643
MINISTERSTVO VNÚTRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY. (2015). Akčný
plán 2015 Inicia í y p e o o ené ládnu ie – e ejné poli iky. Minis e s o
nú a Slo enskej epubliky [online]. 24. 02. 2015 [ci . 2015-10-17]. Dos upné z:
h p://www.min .sk/? os_pa icipacia_apogp&sp a a=akcny-plan-2015-i-
nicia i y-p e-o o ene- ladnu ie- e ejne-poli iky-2
MOSCON, Valen ina. (2013). Open Access o Scien i ic A icles: Compa-
ing I alian wi h Ge man law. Kluwe Copy igh Blog [online]. 03 DEC 2013
[ci . 2015-10-17]. Dos upné z: h p://kluwe copy igh blog.com/2013/12/03/
open-access- o-scien i ic-a icles-compa ing-i alian-wi h-ge man-law/
NATIONAL STEERING COMMITTEE ON OPEN ACCESS POLICY.
(2012) Na ional P inciples o Open Access Policy S a emen [online]. [2012]. [ci .
2015-10-18]. Dos upné z: h p://www.d i.ie/si es/de aul / iles/ iles/Na io-
nal%20P inciples%20on%20Open%20Access%20Policy%20S a emen %20
%28FINAL%2023%20Oc %202012%20%29.pd
NOORDEN, Van Richa d. (2013). Whi e House announces new US open-a-
ccess policy. Na u e: News blog [online]. 22 Feb 2013, 19:25 BST [ci . 2015-10-
16]. Dos upné z: h p://blogs.na u e.com/news/2013/02/us-whi e-house-an-
nounces-open-access-policy.h ml
NWO. (2015). Open Science. nwo.nl [online]. Las upda ed on 6 Oc obe
2015 [ci . 2015-10-17]. Dos upné z: h p://www.nwo.nl/en/policies/open+sci-
ence
RESEARCH COUNCILS UK. (2015). Re iew o he implemen a ion o he
RCUK Policy on Open Access [online]. Ma ch 2015 [ci . 2015-10-16]. Dos upné
z: h p://www. cuk.ac.uk/RCUK-p od/asse s/documen s/documen s/Ope-
naccess epo .pd
SARAIVA, Rica do. (2009). C8 – D30 OPEN ACCESS IN PORTUGAL: AS a e
o he A Repo [online]. RCAAP: 30 June 2009 [ci . 2015-10-17]. Dos upné z:
h p://www.heal-link.g /SELL/OA_ epo s/Po ugal2009.pd
STEBBINS, Michael. (2013). Expanding Public Access o he Resul s o Fe-
de ally Funded Resea ch. Whi e House: Blog [online]. FEBRUARY 22, 2013
AT 12:04 PM ET [ci . 2015-10-16]. Dos upné z: h ps://www.whi ehouse.go /
blog/2013/02/22/expanding-public-access- esul s- ede ally- unded- esea ch
SUBER, Pe e . (2008). An open access manda e o he Na ional Ins i u es
o Heal h. Open Medicine [online]. 2008, oč. 2, č. 2 [ci . 2015-04-17] s. e39–
e41. Dos upné z: h p://www.ncbi.nlm.nih.go /pmc/a icles/PMC3090178/
83
3.1 Ná odní poli iky o e řeného přís upu
The Olbian Decla a ion o Uni e si ies: Academic F eedom, Uni e si y Au-
onomy and Educa ion and Science o Sus ainable De elopmen . (2009).
moodle [online]. 12 June 2009 [ci . 2015-01-26]. Dos upné z: h p://moodle.
chdu.edu.ua/mod/ esou ce/ iew.php?id=36809
UNESCO. (2015). Access by Region. Global Open Access Po al [online]. 2015
[ci . 2015-10-17]. Dos upné z: h p://www.unesco.o g/new/en/communica i-
on-and-in o ma ion/po als-and-pla o ms/goap/access-by- egion/
Uni e si y o Minho. (2014). Po ugal Open Access Policy Landscape [online].
17-11-2014 [ci . 2015-10-17]. Dos upné z: h p://www.pas eu 4oa.eu/si es/pas-
eu 4oa/ iles/ esou ce/Po ugal%20Case%20S udy.pd
Wha does he go e nmen wan ? openaccess.nl [online]. [ci . 2015-10-17].
Dos upné z: h p://www.openaccess.nl/en/in- he-ne he lands/wha -does-
- he-go e nmen -wan
WORKING GROUP ON EXPANDING ACCESS TO PUBLISHED RE-
SEARCH FINDINGS- THE FINCH GROUP. (2013). Finch Repo . Rese-
a ch in o ma ion ne wo k [online]. 19 Ma ch 2013 [ci . 2015-05-06]. Dos upné
z: h p://www. esea chin one .o g/publish/ inch/
YAROSHENKO, Te iana. (2011a). Open Access o knowledge in he mo-
de n Uni e si y: Uk ainian landscape. eKMAIR [online p ezen ace]. 2011-
06-05 [ci . 05. 05. 2015]. Dos upné z: h p://www.ekmai .ukma.kie .ua/
handle/123456789/1052
YAROSHENKO, Te iana. (2011b). Uk aineopenaccess.mpg In: You ube [on-
line]. Z eřejněno 24. 11. 2011 [ci . 2015-05-01]. Dos upné z: h ps://www.you-
ube.com/wa ch? =F 1bpsiePF0
YAROSHENKO, Te iana. (2012). C imea Open Access Mani es o. GoPe i i-
on [online]. May 28, 2012 [ci . 2015-05-05]. Dos upné z: h p://www.gope i-
ion.com/pe i ions/c imea-open-access-mani es o.h ml
YAROSHENKO, Te iana a Oleksii VASYLIEV. (2012). Open Access
Ad ocacy In Uk aine. Ei l [online]. Feb ua y 2012 [ci . 2015-10-17]. Dos up-
né z: h p://www.ei l.ne / esou ces/open-access-ad ocacy-uk aine
84
Ins i ucionální poli iky o e řeného přís upu (dále  ex u jen po-
li iky) ycházejí ze základních dokumen ů, k e é jsou pla né p o
inicia i y o e řeného přís upu – zejména z Be línské dekla ace,
k e á mj. yhlašuje podpo u přechodu kpa adigma u elek onic-
kého o e řeného přís upu: „Naše o ganizace mají zájem odalší p osa-
zení no ého pa adigma u o e řeného přís upu scílem zajis i co nej ě ší
uži ek p o ědu aspolečnos . Naším zámě em je p o o dosáhnou pok oku
p os řednic ím … ýz y našim ýzkumníkům/příjemcům g an u, aby
publiko ali s ou p áci podle zásad pa adigma u o e řeného přís upu, …
Cílem našich o ganizací je naléz řešení podpo ující další oz oj součas-
ných p á ních a inančních ámců p o usnadnění nej hodnějšího yuží-
ání apřís upu.“ (TKAČÍKOVÁ, 2012).
K 7. 5. 2015 má dekla ace 507 podpisů (h p://openaccess.mpg.
de/3883/Signa o ies), přičemž mezi signa áři je aké řada sd užení
– např. Asociace kniho en ysokých škol České epubliky (AKVŠ
ČR) nebo meziná odní sd užení kniho en echnických uni e zi
(IATUL). Podmínky yplý ající z podpisu dekla ace se za ázaly
plni šechny jejich členské ins i uce. To znamená, že eálný poče
připojených subjek ů bude ješ ě yšší.
P os řednic ím poli iky neboli s a egie o e řeného přís upu se jed-
no li é ins i uce snaží ods ani ba ié y azajis i dos upnos s ých
publikací. Zá azky yplý ající zpodpisu Be línské dekla ace přená-
šejí do s ých s a egických ma e iálů – dlouhodobých zámě ů, popř.
jejich k á kodobých ak ualizací. Na základě přije í p incipu o e ře-
ného přís upu do s a egických plánů o mulují s ou ins i ucionální
poli iku o e řeného přís upu – konk é ní způsob, jakým u edené
zá azky naplňují. Výs upem přija é ins i ucionální poli iky o e ře-
ného přís upu je pak in e ní ma e iál (me odický pokyn, smě nice,
nařízení, dopo učení apod.), k e ý dekla uje, jakým způsobem mají
au oři posky o a ke s ým publikacím o e řený přís up ajak kon-
k é ně mají při publiko ání ýsledků s é p áce pos upo a . Zásadou
je, že přija é poli iky a ydané smě nice (dopo učení) musí espek-
o a akademické s obody (SUBER, 2008). Fo ma ma e iálu, jeho
igo óznos , s ejně jako jeho ymáhání zá isí na dané ins i uci.
Každá ins i uce kpřijímání poli iky přis upuje indi iduálně, na zá-
kladě s é las ní mo i ace, in e ní o ganizační s uk u y ina zákla-
dě nějších li ů. Těmi jsou například exis ence ná odní poli iky
o e řeného přís upu, sku ečnos , zda je požada ek o e řeného pří-
s upu zanesen sys ému ná odního hodnocení ýzkumu a ý oje
(např. Belgii), au o skop á ní legisla i a země, legisla i a ysoké-
ho škols í, popř. legisla i a z ahující se k ýzkumným ins i ucím
ineuni e zi ního ypu apod.
3.2 INSTITUCIONÁLNÍ POLITIKY
OTEVŘENÉHO PŘÍSTUPU
Lenka Němečko á,
České ysoké učení
echnické P aze
– Ús řední kniho na
Ins i ucionální
poli ika
o e řeného
přís upu
85
3.2 Ins i ucionální poli iky o e řeného přís upu
Me odickému edení, analýze a p opagaci o e řeného přís upu
duchu u edených meziná odních dekla ací se ěnuje řada ins i u-
cí, p ojek ů aosobnos í. Posky ují in o mace oo e řeném přís upu
p o sp á ná s a egická ozhodnu í, konk é ně např. p o podpo u
o by ins i ucionálních poli ik apříslušných smě nic, če ně ná -
hů či dokonce šablon jedno li ých ypů dokumen ů. Jedná se ořadu
dopo učení či spíše ná odů jak na o. Jsou o například o ganizace:
SPARC (h p://www.spa c.a l.o g/), SPARC Eu ope (h p://spa -
ceu ope.o g/), UNESCO – Policy Guidelines o he de elopmen and
p omo ion o Open Access (SWAN, 2012); dále p ojek y apo ály: PAS-
TEUR4OA (h p://www.pas eu 4oa.eu/), ROARMAP (h p:// oa -
map.ep in s.o g/), Open Access Map (h p://www.openaccessmap.
o g/), OAISIS (h p://www.openoasis.o g/). Zosobnos í jmenujme
y o: Alma Swan, Pe e Sube , S e an Ha nad.
DOPORUČUJÍCÍ AMANDATORNÍ POLITIKY
OTEVŘENÉHO PŘÍSTUPU
Ins i ucionální poli ika o e řeného přís upu může bý o mulo ána
podobě dopo učení, nebo mandá u (smě nice). Vmonog a ii Open
Access u ádí Pe e Sube (2012), že nejúspěšnější poli iky se y ářejí
na základě pop á ky aspolup áce sakademickou obcí ase samo ný-
mi ýzkumníky aau o y. I y nejs ik nější poli iky jsou o mulo a-
né ak, že ne yžadují o e řený přís up s op ocen ně abezpodmí-
nečně. Vkaždém ypu poli iky exis uje u či ý únik, ýjimka, kdy
může bý au o od o e řeného zpřís upnění plného ex u os obozen,
yžadují-li o nější okolnos i. Tím pádem aké ani a nejpřísnější
smě nice nezajis í o e řený přís up ke komple nímu publikačnímu
ýs upu celé ins i uce. O šem zajis í o e řený přís up kmnohem ě -
šímu množs í publikačních ýs upů, pakliže je o e řený přís up jen
dob o olnou záleži os í bez ins i ucionální poli iky, popř. jen nezá-
azným dopo učením p o au o y. Ga gou i skolegy (2010) přináší
ýsledky s udie, e k e é au oři poukazují na sku ečnos , že ins i u-
cionální poli iky a ydané smě nice přinášejí yšší mí u au oa chi-
ace azpřís upnění plného ex u (asi 60 %) op o i ins i ucím, k e é
smě nici nemají přija ou akde au oa chi aci jen dopo učují. Au o-
ři u ádějí přibližně 15 %, dopo učení UNESCO u ádí až 20-30 %
(SWAN, 2012). Au oři s udie aké ci ují ýzkum Almy Swan (SWAN,
2006), dle k e ého by 95 % au o ů plný ex uložilo do epozi áře za
předpokladu, že by ako á ins i ucionální poli ika exis o ala aau-
oa chi ace az eřejnění ex u by bylo yžado áno. Pouze 5 % au o-
ů odpo ědělo, že by ex y neukládalo anez eřejňo alo ipřes pla ná
nařízení (GARGOURI e al., 2010; SWAN, 2006).
Základní k i é ia
ins i ucionálních
poli ik o e řeného
přís upu

86
3.2 Ins i ucionální poli iky o e řeného přís upu
U edená mí a o e řeného přís upu kplným ex ům při exis enci
manda o ní poli iky není příliš ysoká. Ale pokud exis uje možnos
sjedna ýjimku p o speciální případy, je manda o ní poli ika o e-
řeného přís upu kpublikacím s ále hodnější ces ou p o dosaže-
ní plošnějšího o e řeného přís upu kpublikacím celé ins i uce, než
případě pouhého dopo učení. Jednoznačně nej yšší mí y au oa -
chi ace dosahuje poli ika okamži ého uložení me ada článku apl-
ného ex u okamžiku jeho přije í kpublikaci (immedia e deposi ).
Posky nou o e řený přís up kplnému ex u není po inné, záleží
na poli ice yda a elů ana ocho ě au o ů plný ex z eřejni . Ta o
poli ika každopádně zpřís upňuje in o mace o článku okamži ě,
ješ ě před ím, než je článek publiko án, a ím u ychlí jeho šíření
akademickou komuni ou. Příkladem, kde se, en o model úspěšně
yuží á, je uni e zi a Lu ychu (Uni e si é de Liège, Liège, Bel-
gie – h p://o bi.ulg.ac.be/) ajejí ins i ucionální poli ika. Repozi ář
je aké jediným o iciálním zd ojem in o mací p o in e ní e aluační
ýs upy p o edení uni e zi y, p o g an o é účely, p o gene o ání
ži o opisů au o ů apod. (RENTIER, 2011). Slouží ak současně jako
uni e zi ní in o mační sys ém p o ědu a ýzkum (CRIS).
Podobnou ideu yuží á ib i ská ada HEFCE (Highe Educa ion
Funding Council o England – h p://www.he ce.ac.uk). Podle
no ých podmínek, jež nabudou účinnos i od 1. 4. 2016, budou do
ná odního hodnocení ědy a ýzkumu (Resea ch Excelence F a-
mewo k, REF) přija y jen publikace, k e é jsou uložené něk e ém
epozi áři (ins i ucionálním nebo obo o ém). Me ada a musí bý
uložena okamžiku přije í ex u kpublikaci, plný ex musí bý ulo-
žen e e zi pos p in u azpřís upněn dle poli iky yda a ele. Ales-
poň záznam článku musí bý olně a eřejně dos upný adohleda el-
ný běžnými yhledá ači. Ta o k i é ia se ýkají článků časopisech
asbo níků opa řených číslem ISSN; ne ýká se ma e iálů ydaných
spřiděleným číslem ISBN (HEFCE, 2015). To o no é dopo učení
ješ ě nemusí něk e é b i ské uni e zi y e s ých poli ikách zohledňo-
a , a šak nejpozději do u edeného da a budou muse šechny s ou
poli iku o e řeného přís upu přizpůsobi .
Podle ěch o d ou ýznamných implemen ací se popsaný yp poli i-
ky immedia e deposi někdy označuje jako „model Liège/HEFCE“.
Podle ypu o e řeného přís upu lze poli iky ozděli na au oa chi-
ační (zelená ces a o e řeného přís upu) apoli iky ýkající se pub-
liko ání o e řených časopisech (zla á ces a o e řeného přís upu).
Dopo učující poli iky mohou bý zaměřeny na k e oukoli o mu o e-
řeného přís upu. Naopak, jedná-li se omanda o ní poli iku, pak je
eálné ji yžado a jen  ežimu zelené ces y. Manda o ní poli ika
Zelená a zla á
ces a o e řeného
přís upu
87
3.2 Ins i ucionální poli iky o e řeného přís upu
zla ého o e řeného přís upu by elmi omezo ala au o y e ýbě u
i ulů, e k e ých mohou publiko a , což odpo uje akademickým
s obodám. Vsoučasné době není ješ ě e šech obo ech dos a ek
k ali ních o e řených časopisů, espek i e mnoho nejk ali nějších
časopisů není s ále ydá áno  ežimu o e řeného přís upu. P o
ilus aci, Thomson Reu e s egis uje  da abázi Web o  Science
Co e Collec ion 12584 časopiseckých i ulů, znichž je pouze 1263
o e řených. Vedici Science je egis o áno 8616 časopisů, ze k e-
ých je 1010 o e řených11. To odpo ídá asi 10 %, esp. 11,7 % o e-
řených časopisů indexo aných  é o da abázi. Dopo učuje se edy
přijíma manda o ní poli iky pouze p o zelenou ces u (au oa chi a-
ce ins i ucionálním epozi áři a olné z eřejnění plného ex u do
u či é doby od přije í ex u kpublikaci). Pokud y o poli iky zmiňují
zla ou ces u, bý á ě šinou o mulo ána jako al e na i a kzelené
ces ě, asice e o mě dopo učení kpubliko ání o e řených časopi-
sech, jes liže p o daný obo ako é hodné časopisy exis ují. Něk e é
ins i uce zájmu posílení oho o modelu zřizují ondy p o inanco-
ání au o ských popla ků při publiko ání o e řených časopisech
( íce kapi ole 3.4). Ten o způsob dá á ins i uci maximální možnos
posky o a o e řený přís up ke s ým publikacím azá o eň necha
au o ům s obodu se ozhodnou , kde budou publiko a (SUBER,
2009; SWAN, 2012; SWAN e al. 2015).
Základní o ázkou zelené ces y je kam díla ukláda . Díky in e ope a-
bili ě epozi ářů není elký ozdíl, zda je au oa chi ace yžado ána
ins i ucionálním, nebo obo o ém epozi áři. Záleží na exis enci
obo o ých epozi ářů az yklos ech daném obo u a dané komu-
ni ě au o ů. Vpřípadě ysokých škol se pak dopo učuje ukláda díla
e las ním ins i ucionálním epozi áři. Jsou zde jednak po enciálně
zjednodušené adminis a i ní k oky, kdy epozi ář může bý p opo-
jen sin o mačním sys émem školy, azá o eň působí naplněný epo-
zi ář jako u či á její ýkladní skříň, ukazuje na ýzkumné ak i i y,
k e é škola řeší, ajejich publikační ýs upy.
Zjedno li ých e zí ex u se jednoznačně dopo učuje ukláda pos -
p in . Pokud nejsou s yda a elem dojednány indi iduální podmín-
ky, např. k ůli naplnění požada ků g an o é agen u y, popř. las ní
ins i ucionální poli iky, je o ě šinou p á ě yda a el, kdo u čuje,
k e ou e zi ex u může au o do epozi áře uloži az eřejni . Ved-
le časopiseckých článků je hodné au oa chi o a eške é dos upné
d uhy publikačních ýs upů – ma e iály zkon e encí, knihy, kapi o-
ly (alespoň na ú o ni me ada ), publikace las ní ins i uce (časopisy
ydá ané ins i ucí), ýzkumná da a a aké zá ě ečné p áce apod.
Čím íce ypů dokumen ů ins i uce bude ukláda  epozi áři, ím
11 Dle údajů posky nu ých zás upci i my Thomson Reu e s, da a pla ná k 31. 1. 2015.
Aspek y zelené
ces y o e řeného
přís upu
88
3.2 Ins i ucionální poli iky o e řeného přís upu
íce o bude p opago a alépe a ychleji ozšiřo a poli iku ap axi
au oa chi ace. Dopo učení UNESCO aké na huje, aby se ins i u-
cionální poli iky ozšířily opodpo u o e řeného publiko ání knih
ao e řeného přís upu k ýzkumným da ům, což něk e é g an o é
agen u y  současnos i už yžadují (např. EU  ámci p og amu
Ho izon 2020; NSF – Na ional Science Founda ion, USA; NIH –
Na ional Ins i u e o Heal h, USA; Wellcome T us ; apod.).
Au oa chi aci az eřejnění plného ex u lze ozděli na několik k o-
ků: uložení me ada , uložení plného ex u, zpřís upnění me ada ,
zpřís upnění plného ex u. Ideální si uace nas á á, když je možné
šechny y o k oky ealizo a najednou. P o poli iku se dopo učuje
yžado a uložení me ada iplného ex u okamžiku, kdy je inální
e ze článku přija a kpubliko ání. V om o okamžiku se aké dopo-
učuje me ada a iplný ex zpřís upni za předpokladu, že zpřís up-
nění plného ex u nepodléhá omezením ze s any yda a ele, např.
časo ému emba gu. Pokud ano, dopo učuje se yžado a uložení
plného ex u každém případě ihned aau oma icky jej zpřís upni
po yp šení emba ga.
Jak už bylo řečeno, je dob é posky nou možnos ýjimek zpo inné-
ho z eřejnění ex u  epozi áři. Je šak hodné o mulo a je jako
ýjimky ze zpřís upnění plného ex u, j. yžado a au oa chi aci
me ada iplného ex u, ale zpřís upnění yžado a pouze p o me-
ada a, nikoli p o plný ex . Ze zp á y řeši elů p ojek u PASTEU-
R4OA yplý á, že:
nemají-li au oři možnos získa ýjimku zuložení me ada aplného
ex u, je ýsledná mí a uložených záznamů yšší, než když ýjimky
exis ují;
nemají-li au oři možnos sk ý plný ex , budou se yhýba isamo -
nému uložení me ada ;
je hodné posky nou možnos , aby se dal plný ex sk ý az eřejni
jej až okamžiku, kdy yp ší časo é emba go. Vopačném případě
budou au oři čeka suložením celého záznamu až do é doby, než
uplyne emba go (SWAN e al., 2015).
Možnos pos iho a au o y za o, že neplní požada ky na o e řené
zpřís upnění p ací, je spíše ele an ní p o g an o é agen u y, k e é
mohou o ázku plnění, esp. neplnění ěch o zá azků up a i g an-
o é smlou ě. Mohou ní s ano i zá azné sankce, např. inanč-
ní  ámci p obíhajícího p ojek u, e en uálně pos ihy  případě,
že by řeši el žádal og an budoucnos i. Ro něž p o ysoké školy
je hodné implemen o a sankce, y musí o šem ycháze zpo ře-
89
3.2 Ins i ucionální poli iky o e řeného přís upu
by edení školy či její součás i – lze například nařídi po innos
au oa chi o a azpřís upni plný ex ýznamných publikací p o
účely habili ačních řízení apřijmou adek á ní pos ih, pokud au o
požada ky nesplní apod.
Au o skop á ní záleži os i jsou aké pods a ným aspek em ins i uci-
onální poli iky ajsou pod obněji ozepsány kapi ole 4.8.
ASPEKTY ZLATÉ CESTY OTEVŘENÉHO PŘÍSTUPU
Pokud se ins i uce ozhodne  ámci poli iky o e řeného přís upu
podpo o a izla ou ces u, zůs á á s ále několik o ázek k ozhodnu-
í. Vedle k ali y časopisů jsou d uhým ýznamným aspek em – ado
jis é mí y ilimi ujícím ak o em zla é ces y – publikační popla ky
(a icle p ocessing cha ges – APC). Ins i ucím se dopo učuje, aby za-
ložily ond na inanco ání o e řeného publiko ání. Vzhledem ke
sku ečnos i, že jde o ysoké čás ky a ela i ně elký objem publika-
cí, je hodné s ano i přesná k i é ia p o o, k e é publikace mohou
bý z ondu podpořeny. Jednou zo ázek jsou například ihyb idní
časopisy. Aby se předešlo nech ěným duplici ním pla bám za přís up
kobsahu časopisů (jednak o mou předpla ného ajednak h azením
popla ku APC), je hodné inančně podpo o a publikace  yze
o e řených časopisech. Pokud edy ins i uce zamýšlí jakýmkoli způ-
sobem podpo o a zla ou ces u, je dob é eške é podmínky ins i-
ucionální poli ice zmíni .
Regis ROARMAP (Regis y o Open Access Reposi o y Manda-
es and Policies – h p:// oa map.ep in s.o g/) je celos ě o ý nej-
komplexnější egis poli ik o e řeného přís upu ůzných ins i ucí
– ysokých škol, jejich součás í ikonso cií, ýzkumných ins i ucí
ag an o ých agen u . V ámci p ojek u PASTEUR4OA byl obdo-
bí od polo iny oku 2014 do března 2015 p o eden pod obný audi
egis u. V ámci oho o audi u byl zak ualizo án adoplněn seznam
poli ik, yb ána ak uální k i é ia, k e á jsou současnos i poli i-
kách ýznamná, abyla y ořena pod obná klasi ikace sohledem
na šechny subjek y, k e é poli iky přijímají. Klasi ikační k i é ia
mohou bý ozdělena do 5 základních ka ego ií (SWAN e al., 2015):
ÚDAJE OINSTITUCI
Da um přije í apla nos i poli iky;
K i é ia au oa chi ace alicenční podmínky;
Au o skop á ní k i é ia;
Časo é emba go ak i é ia spojená so e řeným publiko áním;
Regis ROARMAP,
klasi ikace,
s a is iky
96
3.2 Ins i ucionální poli iky o e řeného přís upu
SWAN, Alma. Policy guidelines o he de elopmen and p omo ion
o open access [online]. Pa is: Uni ed Na ions Educa ional, Sci-
en i ic, and Cul u al O ganiza ion, 2012 [ci . 2015-06-02]. ISBN
978-923-0010-52-2. Dos upné z: h p://unesdoc.unesco.o g/im-
ages/0021/002158/215863e.pd
GARGOURI, Yassine, Chawki HAJJEM, Vincen LARIVIÈRE, Y es GIN-
GRAS, Les CARR, Tim BRODY, S e an HARNAD aRobe P. FUTREL-
LE. (2010). Sel -Selec ed o Manda ed, Open Access Inc eases Ci a ion
Impac o Highe Quali y Resea ch. PLoS ONE [online]. 2010, ol. 5, no.
10 [ci . 2015-06-04]. DOI: 10.1371/jou nal.pone.0013636. ISSN 1932-6203.
Dos upné z: h p://dx.plos.o g/10.1371/jou nal.pone.0013636
EPRINTS 3. (2015). ROARMAP [online]. [2015] [ci . 2015-06-02]. Dos upné
z: h p:// oa map.ep in s.o g/
HEFCE. (2015). Policy o open access in he pos -2014 Resea ch Excellence
F amewo k: Upda ed July 2015 [online]. 2015 [ci . 2015-06-02]. Dos upné z:
h p://www.he ce.ac.uk/media/HEFCE,2014/Con en /Pubs/2014/201407/
HEFCE2014_07_upda ed%20July%202015.pd
RENTIER, Be na d. (2011). The Liège ORBi model: Manda o y policy
wi hou igh s e en ion bu linked o assessmen p ocesses. In: Be lin 9
Open Access Con e ence [online]. Washing on, D.C., 2011 [ci . 2015-08-22].
Dos upné z: h p://www.be lin9.o g/bm~doc/be lin9- en ie .pd
SUBER, Pe e . (2012). Open access [online]. Camb idge, Mass.: MIT P ess,
2012 [ci . 2015-06-02]. MIT P ess essen ial knowledge se ies. ISBN 978-0-
262-51763-8. Dos upné z: h p://a chi e.o g/s eam/9780262517638OpenA-
ccess/9780262517638_Open_Access#page/n0/mode/2up
SUBER, Pe e . (2009). Open access policy op ions o unding agencies and
uni e si ies. SPARC Open Access Newsle e [online]. Feb ua y 2, 2009, Issue
#130 [ci . 2015-06-02]. Dos upné z: h p://legacy.ea lham.edu/~pe e s/ os/
newsle e /02-02-09.h m#choicepoin s
SUBER, Pe e . (2008). Th ee p inciples o uni e si y open access poli-
cies. SPARC Open Access Newsle e [online]. Ap il 2, 2008, Issue #120 [ci .
2015-06-02]. Dos upné z: h p://legacy.ea lham.edu/~pe e s/ os/news-
le e /04-02-08.h m#p inciples
SWAN, Alma. (2012). Policy guidelines o he de elopmen and p omo ion
o open access [online]. Pa is: Uni ed Na ions Educa ional, Scien i ic, and
Cul u al O ganiza ion, 2012 [ci . 2015-06-02]. ISBN 978-923-0010-52-2. Do-
s upné z: h p://unesdoc.unesco.o g/images/0021/002158/215863e.pd
Použi á li e a u a

97
3.2 Ins i ucionální poli iky o e řeného přís upu
SWAN, Alma. (2006). The cul u e o Open Access: esea che s’ iews and
esponses. JACOBS, Neil (ed.). Open Access: Key S a egic, Technical and Eco-
nomic Aspec s [online]. Ox o d: Chandos Publishing, 2006 [ci . 2015-06-04]
s. 8. ISBN 978-1-84334-204-5. Dos upné z: h p://ep in s.so on.ac.uk/262428
SWAN, Alma, Yassine GARGOURI, Megan HUNT aS e an HARNAD.
(2015). ENABLING OPEN SCHOLARSHIP. Wo king Toge he o P omo e
Open Access Policy Alignmen in Eu ope: Wo k Package 3 epo : Open Access Poli-
cies [online]. Ma ch 2015 [ci . 2015-06-02]. Dos upné z: h p://www.pas eu-
4oa.eu/si es/pas eu 4oa/ iles/deli e ables/PASTEUR4OA%20Wo k%20
Package%203%20Repo %20 inal%2010%20Ma ch%202015.pd
TKAČÍKOVÁ, Daniela (překl.). (2012). Be línská dekla ace oo e řeném pří-
s upu ke znalos em pří odních ahumani ních ědách [online]. 2012 [ci . 2015-
06-04]. Dos upné z: h p://www.ak s.cz/komise/be linska-dekla ace.h ml
98
G an o é agen u y a šeobecně posky o a elé inančních p os řed-
ků jsou důleži ým článkem celého hnu í o e řeného přís upu. Jejich
podmínky apožada ky na příjemce g an ů a inančních do ací mají
li na o, jaké množs í dokumen ů a da bude dos upné o e-
řeném přís upu. G an o é agen u y předs a ují aké jeden zmála
článků celého p ocesu ědeckého publiko ání, k e ý má možnos
s ik ně požado a po příjemcích do ací zpřís upnění ědeckých
in o mací bez ba ié a olně na in e ne u. Agen u y jsou ím, kdo
posky uje na ýzkum inance, a udíž mohou u čo a , jak se bude se
získanými in o macemi dále nakláda .
Požada ky agen u ycházejí z jednoho ze základních pos ulá ů
o e řeného přís upu, k e ý říká, že ýsledky ýzkumů ap ojek ů
inanco aných z eřejných peněz by měly bý olně přís upné ši oké
eřejnos i, k e á y o inance ěno ala. Mezi další dů ody, jež edou
o ganizace kpodpoře ap opagaci o e řeného přís upu, pa ří ekono-
mické asociální bene i y. Ty znikají, pokud mají k yzkoumaným
in o macím zno u přís up nejen ědci, ale ipo enciální uži a elé
zřad kome čního anezisko ého sek o u. Nesmíme opomenou ani
jeden ze základních a gumen ů p o o e řený přís up, a ím je sdílení
znalos í, k e é napomáhá u ychlení ýzkumu acelospolečenského
oz oje.
P ní zmínky opoli ikách o e řeného přís upu g an o ých agen-
u pocházejí z oku 2003–4, kdy b i ská ládní komise p o ědu
a echnologie dopo učila Resea ch Councils UK aos a ním ládním
do ačním agen u ám e Velké B i ánii, aby yžado aly od příjemců
do ace zpřís upnění kopií článků ins i ucionálních epozi ářích. Ve
s ejném oce ame ická sněmo na odhlaso ala nas a ení podmínek
p o šechny příjemce g an ů od Na ional Ins i u es o Heal h zařa-
zení požada ku na au oa chi aci každého y ořeného článku (XIA
e al., 2012). Již  oce 2005 byly ame ická ládní o ganizace Na io-
nal Ins i u es o Heal h ab i ský Wellcome T us jedněmi zp ních
agen u , k e é se o e řeným přís upem začaly zabý a . Pos upně se
přidá aly další ládní o ganizace ap i á ní g an o é agen u y, kde
si jejich las ník u ědomil důleži os apřínosy o e řeného přís upu
(nejno ěji např. Nadace Billa aMelindy Ga eso ých).
Pe a Dědičo á,
Vysoké učení
echnické B ně
– Ús řední kniho na
3.3 GRANTOVÉ AGENTURY
A POLITIKA OTEVŘENÉHO
PŘÍSTUPU
99
3.3 G an o é agen u y a poli ika o e řeného přís upu
Významným pomocníkem p o získání in o mací o podmínkách
g an o ých agen u oblas i o e řeného přís upu je nás oj SHER-
PA/JULIET. (Da abáze SHERPA/RoMEO zase slouží kzíská ání
in o mací opodmínkách jedno li ých naklada elů ačasopisů.) Obě
y o da abáze sp a uje Uni e zi a No inghamu (Uni e si y o No-
ingham) za podpo y JISC (h p://www.jisc.ac.uk) aRULK (h p://
www. luk.ac.uk/). Da abáze je olně dos upná na ad ese: h p://
www.she pa.ac.uk/julie /.
Da abáze suma izuje in o mace opodmínkách jedno li ých agen u .
Je možné p ocháze seznam šech agen u , yhledá a apo o ná a
jejich jedno li é poli iky podmiňující udělení do ace zpřís upněním
dokumen ů nebo da o e řeném přís upu. In o mace da abázi
jsou doplňo ané na základě komuni ních dopo učení, k e é p ochá-
zejí e izí a doplněním adminis á o em da abáze. Údaje získané
z é o da abáze – s ejně jako zda abáze SHERPA/RoMEO – mohou
slouži jako odí ko, nemají šak žádnou p á ní zá aznos . Veške é
u áděné in o mace je nu né o ěřo a přímo zadá ací dokumen a-
ci jedno li ých p ojek ů ujedno li ých agen u (UNIVERSITY OF
NOTTINGHAM, 2015a). Další podpů ný nás oj nabízí da abáze
SHERPA/FACT, k e á slouží přede ším ědcům p o ychlé zjiš ění,
zda jimi z olený časopis odpo ídá podmínkám, jež g an o á agen-
u a s ano ila (h p://www.she pa.ac.uk/ ac /).
D uhý zajíma ý zd oj in o mací oposky o aných do acích apod-
mínkách poli ik o e řeného přís upu nabízí yda a el o e řených
časopisů BioMed Cen al (h p://www.biomedcen al.com/ un-
ding/ unde policies). Dalšími zd oji mohou bý například s ánky
ROARMAP (h p:// oa map.ep in s.o g/ iew/policymake _ ype/
unde .h ml), kde najde e in o mace nejen o podmínkách g an-
o ých agen u , ale éž o poli ikách o e řeného přís upu jed-
no li ých ědeckých ins i ucí. Uži ečné in o mace sh omažďuje
da abáze MELIBEA (h p://www.accesoabie o.ne /poli icas/de-
aul .php), k e á je zajíma á přede ším ýpoč em p ocen ního y-
jádření mí y o e řenos i jedno li ých poli ik – es ima ed open-access
pe cen age (OA%). S ejně jako  případě SHERPA/JULIET, ak
ios a ní nás oje posky ují základní in o mace, k e é nejsou kom-
ple ní aje nu né je o ěři přímo p imá ním zd oji uposky o a ele
inančních do ací.
Různé zd oje u ádějí ůzné poč y g an o ých agen u , k e é podpo-
ují hnu í o e řeného přís upu. Ze šech zd ojů je šak pa ný ná ůs
poč u agen u , kde je  ámci přidělené do ace daná po innos zpří-
s upni ýsledky ýzkumu  ežimu o e řeného přís upu.
SHERPA/JULIET
a os a ní da abáze
poli ik o e řeného
přís upu
g an o ých
agen u 
Poli iky
o e řeného
přís upu
100
3.3 G an o é agen u y a poli ika o e řeného přís upu
Da abáze SHERPA/JULIET kdubnu 2015 e iduje 148 g an o ých
agen u z21 ůzných zemí, k e é yžadují od příjemců do ace, aby
zpřís upnili dokumen y nebo da a  o e řeném přís upu. Z oho
éměř polo ina agen u pochází zVelké B i ánie (48 %, 72 agen u ).
Za Velkou B i ánií následují poč u agen u Spojené s á y ame ické
(9 %, 14 agen u ) aKanada (8 %, 13 agen u ) (UNIVERSITY OF
NOTTINGHAM, 2015b).
Pe e Sube (2012) popisuje pods a ě ři základní d uhy poli iky
up a ující zpřís upnění dokumen ů  ežimu o e řeného přís upu,
k e é jsou yžado ané agen u ami, ana íc ješ ě agen u y přís upy
ůzně kombinují.
Poli ika p e e ující zla ou ces u o e řeného přís upu.
Poli ika yžadující po inné zajiš ění o e řeného přís upu zelenou
ces ou, kdy je nu né zajis i o e řený přís up kčlánku uložením do
epozi áře, z . loophole manda es. Pokud šak naklada el nesouhlasí,
poli ika na zajiš ění o e řeného přís upu ne á.
Poli ika yžadující y o nání au o skop á ních podmínek p o zajiš-
ění o e řeného přís upu zelenou ces ou, kdy je článek uložen  e-
pozi áři az eřejněn  ežimu o e řeného přís upu ihned po přije í
kpubliko ání. U é o poli iky je z ýhodněna agen u a nad naklada-
elem, neboť od příjemců do ace, espek i e au o ů se yžaduje, aby
si dopředu zajis ili po olení ke z eřejnění. Tu o poli iku p ak ikují
hla ně posky o a elé NIH aWellcome T us ; zde si příjemci do ace
před ím, než publikují článek, musí ud že neexkluzi ní p á o na
z eřejnění článku o e řeném přís upu daném epozi áři. Pokud
jejich naklada el o o neumožní, musí příjemci hleda jiného.
Nej íce agen u yžaduje zpřís upnění in o mací au oa chi ací  e-
pozi ářích, a o plných 69 % (102 agen u ). Něk e é agen u y u ču-
jí epozi ář, kde se má dokumen z eřejni (např. NIH aWellcome
T us  epozi áři PubMed Cen al), jiné nechá ají olbu na příjemci
do ace. Zla ou ces u yžaduje p o splnění podmínek 24 % (36 agen-
u ). 26 % (39 agen u ) yžaduje aké z eřejnění ýzkumných da
získaných během p ojek ů (UNIVERSITY OF NOTTINGHAM,
2015b). Poli iky g an o ých agen u u čují de ini i ní časo é emba -
go, po jehož uplynu í je nu né článek zpřís upni . U ě šiny agen u
je emba go nas a eno na 6 měsíců od da a publiko ání dokumen-
u, maximum bý á 12 měsíců, zejména p o humani ní obo y (XIA
e al., 2012). E opské agen u y jsou  om o požada ku přísnější.
VUSA nebo Indii je čas ější 12měsíční emba go přede ším p o o, že
agen u y nech ějí s a ě další ba ié y mezi ědce anaklada ele, k eří
101
3.3 G an o é agen u y a poli ika o e řeného přís upu
ne ždy podpo ují zelenou ces u ačas o požadují 12měsíční idelší
emba go. Radikálnější pos oj si do olila například nadace Bill and
Melinda Ga es Founda ion, k e á yžaduje okamži é zpřís upnění
článku (RESEARCH COUNCILS UK, 2015).
NATIONAL INSTITUTES OF HEALTH (NIH)
Jak už bylo napsáno ýše, p ním p ůkopníkem podpoře o e řené-
ho přís upu byla ame ická ládní ins i uce NIH. O ganizace již od
oku 2005 dopo učo ala  ežimu o e řeného přís upu z eřejni ý-
sledky ýzkumů, k e é podpořili. Zásadní zlom šak přinesl podpis
zákona  oce 2007, k e ý us ano il po innos o e řeně zpřís upni
y o ýsledky. Jak píše Pe e Sube (2008), o o ozhodnu í bylo zlo-
mo é z íce dů odů. Byla o p ní elká s á ní agen u a USA, k e á
za edla po innos z eřejňo a ýsledky azá o eň p ní agen u a na
s ě ě, kde a o po innos byla dána legisla i ně, ane pouze admini-
s a i ně samo nou agen u ou.
NIH je jedna znej ě ších o ganizací přidělujících do ace USA,
ěnuje se hla ně obo ům biomedicíny amedicíny. Výzkumné ýmy
inanco ané NIH očně publikují íce než 80000 ecenzo aných ě-
deckých článků. NIH od příjemců do ace požaduje, aby uložili pos -
p in článku do epozi áře PubMed Cen al (h p://www.ncbi.nlm.
nih.go /pmc/). Uložení je yžado áno, jakmile je o možné, nejpoz-
ději do 12 měsíců od publiko ání dokumen u. Zg an ů je možné
h adi popla ky za publiko ání zla ou ces ou. Poli ika NIH yžaduje
zpřís upnění díla  ežimu bezpla ného o e řeného přís upu (g a is
open access) apodpo uje díla  ežimu olného o e řeného přís upu
(lib e open access) (NATIONAL INSTITUTES OF HEALTH, 2013).
RESEARCH COUNCILS UK (RCUK)
Vsoučasné době se plně p oje ují ůzné přís upy jedno li ých s á ů.
Pomě ně adikálně koblas i manda o ních poli ik přis oupila Vel-
ká B i ánie, k e á  oce 2013 přijala s a egický dokumen RCUK
Open Access Policy. Vněm za azuje příjemce do ací od RCUK z e-
řejni  o e řeném přís upu šechny ecenzo ané články, přija é
kpubliko ání odbo ných pe iodikách asbo nících zkon e encí
od 1.4.2013. P a idly RCUK se řídí desí ky g an o ých agen u e
Velké B i ánii, k e é očně in es ují do ýzkumu íce jak 3 biliony
libe . RCUK akcep uje jak zelenou, ak zla ou ces u, ale ě ší dů az
je kladen na okamži é zpřís upnění dokumen ů pomocí zla é ces y.
Jako podpo a oho o ozhodnu í byly yhlášeny z . bloko é g an y,
k e é by měly pok ý a náklady na zaplacení publikačních popla -
ků (RESEARCH COUNCILS UK, 2013; RESEARCH COUNCILS
UK, 2015).
Příklady poli ik
yb aných
g an o ých agen u 

102
3.3 G an o é agen u y a poli ika o e řeného přís upu
Základními požada ky RCUK uzla é ces y je okamži é zpřís up-
nění dokumen u na s ánkách naklada ele, nejlépe pod a ian ou
licence C ea i e Commons CC-BY, amožnos uloži článek publi-
ko ané podobě dalších epozi ářích bez es ikcí dalšího použi í.
Uzelené ces y se akcep uje ukládání pos p in u článku, a o nejpoz-
ději 6 měsíců od ydání obo ech STM (Science, Technology, Medicí-
ně) a12 měsíců humani ních obo ech (RESEARCH COUNCILS
UK, 2013).
EVROPSKÁ KOMISE (EK)
Dalším z elkých podpo o a elů o e řeného přís upu E opě je
E opská komise. Ta má zá o eň ze šech jmeno aných o ganiza-
cí nej yšší zájem na implemen aci o e řeného přís upu jedno li-
ýchčlenských s á ech, udíž aké České epublice. Její li je dán
přede ším objemem inančních p os ředků, k e é zg an ů EK ply-
nou kpříjemcům České epublice.
Již le ech 2008-2013  ámci 7. ámco ého p og amu ys oupila
EK spilo ním p og amem apoli ikou podpo y o e řeného přís upu.
P o sedm yb aných oblas í byla s ano ena po innos zpřís upni
publiko ané ýsledky ýzkumu o e řeném přís upu, což obnášelo
přibližně 20 % zobjemu inancí celého g an o ého p og amu. EK
p e e uje zelenou ces u apožada ky pilo ním p ojek u s ano o a-
ly z eřejnění pos p in u nebo ydaného článku ins i ucionálním
nebo obo o ém epozi áři (EUROPEAN COMMISSION, 2008).
Pilo ní p ojek byl úspěšný ap o o EK p o 8. ámco ý p og am
Ho izon 2020 ozšířila po innos na šechny do o ané p ojek y.
P o no é p ojek y jsou up a eny podmínky poli iky, níž je s ále
kladen dů az na zelenou ces u. Ale je možné publiko a izla ou ces-
ou a  ámci p ojek u požáda o inance na uh azení publikačních
popla ků. Nadále je yžado áno zpřís upnění ydané e ze článku,
pokud nelze jinak, ak alespoň pos p in u. Z eřejnění se požaduje
ihned po da u publiko ání, nejpozději šak 6 (obo y STM) nebo 12
(humani ní obo y) měsíců od da a publiko ání. Me ada a by měla
bý dos upná ihned. EK neu čuje s ik ně epozi ář, kde by měly bý
články dos upné. Dále aké EK dopo učuje au o ům publiko a pod
licencemi C ea i e Commons. No inkou p og amu Ho izon 2020
je pilo ní p ojek zpřís upnění ědeckých da  ežimu o e řeného
přís upu (EUROPEAN COMMISSION, 2014).
WELLCOME TRUST
Wellcome T us je meziná odní dob očinná o ganizace, mezi jejíž
ak i i y pa ří i inanční podpo a ýzkumu, zejména oblas i bio-
medicíny. Wellcome T us jako jedna zp ních nadačních o gani-
103
3.3 G an o é agen u y a poli ika o e řeného přís upu
zací požado ala od oku 2005 zpřís upnění ědeckých ýsledků
o e řeném přís upu aod oku 2006 i ědeckých da . Její poli ika
o e řeného přís upu pa ří k ěm nejsilnějším, mimo jiné u čuje Pu-
bMed Cen al (PMC, případně Eu ope PMC) jako jediný epozi ář,
kde mají bý příspě ky o e řeně z eřejněny. Emba go je pouhých
6 měsíců od da a ydání. Vedle dalších požada ků Wellcome T us
klade dů az ina licenco ání dokumen ů apoli iku olného o e ře-
ného přís upu. Článek ydaný zla ou ces ou musí bý licenco án
pod a ian ou licence C ea i e Commons CC-BY (WELLCOME
TRUST). Posky o a el Wellcome T us je o něž ýjimečný ím, že
pla í naklada elům za uložení článků do PMC jménem au o ů. Vý-
sledkem é o ansakce je daleko yšší pe cen uální úspěšnos zpří-
s upněných dokumen ů (SWAN aCHAN, 2009).
CERN
CERN již íce než 20 le zpřís upňuje ě šinu článků zobo u y-
ziky pomocí zelené ces y o e řeného přís upu. Pos upně se začala
o ganizace íce zaměřo a aké na podpo u zla é ces y aod oku
2010 jsou šechny články oexpe imen ech na elkém had ono ém
u ychlo ači publiko ány  ežimu zla é ces y (CERN SCIENTI-
FIC INFORMATION POLICY BOARD, 2014). Vzhledem k omu,
že CERN je úzce specializo aná o ganizace zabý ající se jade ným
ýzkumem, přis oupila od oku 2014 k p osazo ání poli iky o e-
řeného přís upu odlišně od os a ních o ganizací. Podmínkou p o
au o y je publiko ání zla ou ces ou, a šak publikační popla ky ne-
musí h adi au o . CERN y ořil inicia i u SCOAP3 (Sponso ing
Conso ium o Open Access Publishing in Pa icle Physics), k e-
á sd užuje kniho ny, ědecká cen a ado ační agen u y z íce jak
40 zemí. Díky é o inicia i ě jsou yjednány sklíčo ými časopisy
obo u jade né asubjade né yziky podmínky p o publiko ání zla-
ou ces ou ak, že se publikační popla ky h adí z ondu SCOAP3.
Články jsou po ydání okamži ě přís upné pod a ian ou licence
C ea i e Commons CC-BY azá o eň jsou ukládány do epozi áře
SCOAP3. Cílem SCOAP3 je dosáhnou 100 p ocen ydá aných
článků  ežimu o e řeného přís upu do konce oku 2016. CERN
edy za ádí jiný model publiko ání zla ou ces ou než šechny os a -
ní agen u y. Vyb ané časopisy podpo uje ak, aby mohly ungo a
jako o e řené časopisy a aby umožňo aly y ěžo ání i kome ční
yuži í publiko aných ýsledků. Ten o přís up je možný díky úzké
specializaci obo u, p o nějž exis uje omezený poče časopiseckých
i ulů, kde se jeho ýsledky ýzkumu publikují. P ní áze SCOAP3
po á do oku 2016, kdy bude yhodnoceno, zda má en o model
budoucnos (SCOAP3 CONSORTIUM, 2014).
104
3.3 G an o é agen u y a poli ika o e řeného přís upu
Poli iky g an o ých agen u mají jednoznačně li na z ýšení ob-
jemu z eřejněných dokumen ů  o e řeném přís upu (XIA e al.,
2012). Ani nejs ik nější poli iky o e řeného přís upu NIH aWell-
come T us nesnížily zájem žada elů og an y ěch o posky o a e-
lů adle Sube a (2012) se zá o eň šichninaklada elé přizpůsobili
daným podmínkám. Obě agen u y se nej íce angažují lékařs í
abiomedicíně, což jsou obo y snej yšším poč em dokumen ů do-
s upných o e řeném přís upu. Můžeme z oho y ozo a zá ě , že
přísnější poli iky dos a ečně silných agen u mohou és k ýznam-
nějšímu ozšíření o e řeného přís upu. Slabinou celého p ocesu se
zdá bý málo důsledná kon ola oho, jak příjemci plní agen u ní
podmínky, anas a ení kon olního mechanismu. Agen u y by měly
ěno a z ýšenou pozo nos omu, zda jsou jejich podmínky plněny,
azajis i si jejich ymaha elnos . Naklada elé si aké ud žují s ejně
silnou pozici ajejich ekonomickou si uaci nijak neoh ožuje, že ě ši-
na znich umožňuje zelenou ces u o e řeného přís upu. Přibý á s á-
le časopisů pos a ených na obchodním modelu o e řených časopisů
a řadě obo ů dosáhly ysoké ú o ně. Poli iky g an o ých agen-
u ý azně přispí ají k ěm o změnám abudou je ýhledo ě dále
o li ňo a . Zdosa adního ý oje o e řeného přís upu yplý á, že
g an o é agen u y pa ří kzásadním hybným silám, že mají možnos
do ý oje celého hnu í ážněji zasáhnou acelý p oces ans o ma-
ce ědeckého publiko ání u ychli . Vbudoucnu už nebude oblas i
g an o ých poli ik jednou zhla ních o ázek, zda posky o a el bude
poli iku o e řeného přís upu p osazo a či nikoli, ale jak s ik -
ní a o poli ika bude. K omu, aby se model o e řeného přís upu
úspěšně p osadil, by bylo nejpřínosnější, kdyby agen u y jedno ně
upla ňo aly ako ou poli iku olného o e řeného přís upu, k e á by
umožňo ala z eřejněné in o mace nejen olně šíři , ale dále je yu-
ží a a y ěžo a .
CERN SCIENTIFIC INFORMATION POLICY BOARD. (2014). Open
Access Policy o CERN [online]. 16 Oc 2014 [ci . 2015-08-09]. Dos upné z:
h p://cds.ce n.ch/ eco d/1955574/
EUROPEAN COMMISSION. (2008). The Eu opean Commission’sOpen Ac-
cess Pilo o Resea ch A icles: F equen ly Asked Ques ions [online]. B ussels, 20
Augus 2008 [ci . 2015-04-21]. Dos upné z: h p://eu opa.eu/ apid/p ess- e-
lease_MEMO-08-548_en.h m?locale=en
EUROPEAN COMMISSION. (2014). Fac Shee : Open access o publica ions
and da a in Ho izon 2020: F equen ly Asked Ques ions (FAQ) [online]. B ussels,
May 2014 [ci . 2015-04-21]. Dos upné z: h ps://www.ip helpdesk.eu/si es/
de aul / iles/newsdocumen s/Open_Access_in_H2020.pd
Zá ě 
Použi á li e a u a
105
3.3 G an o é agen u y a poli ika o e řeného přís upu
NATIONAL INSTITUTES OF HEALTH. (2013). F equen ly Asked Ques ions
abou he NIH Public Access Policy [online]. Las Upda ed: July 1, 2013 [ci .
2015-04-19]. Dos upné z: h p://publicaccess.nih.go /FAQ.h m#4003
RESEARCH COUNCILS UK. (2013). RCUK Policy on Open Access and Sup-
po ing Guidance [online]. 8 h Ap il 2013 [ci . 2015-04-19]. Dos upné z: h p://
www. cuk.ac.uk/RCUK-p od/asse s/documen s/documen s/RCUKOpe-
nAccessPolicy.pd
RESEARCH COUNCILS UK. (2015). Re iew o he implemen a ion o he
RCUK Policy on Open Access [online]. Ma ch 2015 [ci . 2015-04-19]. Dos up-
né z: h p://www. cuk.ac.uk/RCUK-p od/asse s/documen s/documen s/
Openaccess epo .pd
SCOAP3 CONSORTIUM. (2014). SCOAP3 Fac s & Figu es [online]. Decem-
be 31s , 2014 [ci . 2015-04-17]. Dos upné z: h p://scoap3.o g/ iles/Fac s-Fi-
gu es.pd
SUBER, Pe e . (2008). An open access manda e o he Na ional Ins i u es
o Heal h. Open Medicine [online]. 2008, oč. 2, č. 2 [ci . 2015-04-17] s. e39–
e41. Dos upné z: h p://www.ncbi.nlm.nih.go /pmc/a icles/PMC3090178/
SUBER, Pe e . (2012). Open Access [online]. The MIT P ess, 2012 [ci . 2015-
04-11]. ISBN 9780262517638. Dos upné z: h p://mi p ess.mi .edu/books/
open-access
SWAN, Alma aLeslie CHAN. (2009). Funde policies on Open Access Pu-
blishing [online]. Las Upda ed on Monday, 10 Augus 2009 21:03 [ci .
2015-04-17]. Dos upné z: h p://www.openoasis.o g/index.php?op i-
on=com_con en & iew=a icle&id=559: unde -policies-on-open-access-
-publishing&ca id=80:a icles&I emid=389
UNIVERSITY OF NOTTINGHAM. (2015a). Abou JULIET – Rese-
a ch unde s‘ open access policies. SHERPA/JULIET [online]. © 2006-
2015 [ci . 2015-04-21]. Dos upné z: h p://www.she pa.ac.uk/julie /index.
php?la=en&mode=simple&page=abou
UNIVERSITY OF NOTTINGHAM. (2015b). Some JULIET S a is ics.
SHERPA/JULIET [online]. © 2006-2015 [ci . 2015-04-21]. Dos upné z:
h p://www.she pa.ac.uk/julie /s a s.php?la=en&mode=simple
112
3.4 Fondy na podpo u zla ého o e řeného přís upu
Ob . č. 1. Ko elace mezi publikačním popla kem (APC) aimpak em článku.
E opská komise se připojila kos a ním posky o a elům aoboha i-
la s ou poli iku o e řeného přís upu opilo ní p ojek na podpo u
ydá ání článků z ukončených p ojek ů 7. ámco ého p og amu.
Vp ojek u se počí á sčás kou 4 milionů eu dediko anou au o ům.
Ti mohou d a oky od ukončení s ých p ojek ů yuží en o ond
na pla bu za ecenzo ané publikace (články, knihy, knižní kapi oly,
sbo níky) ydané  ežimu o e řeného přís upu. Au oři mohou zís-
ka z ondu p os ředky na ydání 3 s ých publikací. Pilo ní p og am
byl ods a o án koncem dubna 2015 aje koo dino án E opskou
komisí, asociací LIBER ap ojek em OpenAIRE, na jehož po álu je
zp o ozněn cen ální sys ém p o podání žádos í opodpo u z ondu.
Pilo ní p ojek zah nuje ičás ýzkumnou aanaly ickou. Řeši elé
p ojek u budou zkouma , jaký je přís up au o ů ko e řenému pu-
bliko ání, jak se přís up au o ů liší napříč ědními obo y. Bude se
o ěřo a , jes li au oři zohledňují cenu za APC při ýbě u časopisu,
němž ch ějí publiko a . Analýze budou pod obeny samo né ýdaje
za APC.
Ins i ucionální ondy znikají přede ším na uni e zi ách a jejich
sp á ou jsou po ěřeny uni e zi ní kniho ny, k e é jsou dos a ečně
e udo ané  ůzných oblas ech sou isejících s ědeckým publiko-
áním. Za šechny lze jmeno a oblas předplácení elek onických
P og am
E opské
komise
– Gold Open
Access Pilo 
Způsob řízení
ondů

113
3.4 Fondy na podpo u zla ého o e řeného přís upu
in o mačních zd ojů, budo ání o e řených ins i ucionálních epo-
zi ářů, sys émů p o ykazo ání ahodnocení publikací nebo oblas
au o skop á ní. Dokonalá znalos sou islos í pomáhá kniho nám
adminis aci ondu, az láš ě pak při sdělo ání in o mací ozámě-
ech ondu mezi kniho nou apříjemci, a aké při o mulo ání pod-
mínek p o udělení do ace. Výjimku ne oří ani české akademické
kniho ny – Kniho na akademie ěd ČR nebo Ús řední kniho na
VUT B ně, jimž připadla ole adminis á o a ondu akoo diná o a
dalších ak i i , k e é sou isí sagendou o e řeného přís upu.
Při o mo ání op imálního nas a ení las ního ondu elice pomůže
s upní analýza exis ujících ondů. Dos upné in o mace o ondech
posky ují ři základní zd oje. Vyda a el CoAc ion Publishing na
s ých webo ých s ánkách (h p://www.jou nalo o almic obiology.
ne /public/si e/pages/Funde s.php) e iduje asi 150 ondů e op-
ských, se e oame ických a menší míře aké aus alských, asijských
aa ických uni e zi ag an o ých agen u . Dále exis uje seznam
OA jou nal unds na s ánkách Wikipedie Open Access Di ec o y
(h p://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_jou nal_ unds). Tře í zd oj
posky uje agen u a SPARC (h p://www.spa c.a l.o g/si es/de aul /
iles/OA%20Funds%20in%20Ac ion%201.3.14.pd ), k e á analyzuje
ondy uni e zi pře ážně se e oame ických.
Analýzou exis ujících ondů lze získa ýče ypických ysů apodmí-
nek, za jakých je možné če pa do aci na ydání článku. Jelikož on-
dy disponují omezenými inančními p os ředky, ypickým časo ým
ymezením bý á, že ond e unduje popla ky za ydání článku do
yče pání aloko aných inančních p os ředků. Zá o eň je upla něno
jednoduché p a idlo zako ené i českém příslo í „Kdo dří přijde,
en dří mele“ ( i s come, i s se ed), čili kladně jsou yřizo ány
žádos i odo aci, k e é byly zaslané do okamžiku yče pání ondu.
Ob yklá ýše do ace, oniž je možné žáda , se pohybuje okolo 3000 $
na jeden článek ajednoho au o a za jeden iskální ok.
Typ publikace: Do ace je u čena p o ydání ecenzo aných článků,
ale aké knih, kapi ol zknihy, ecenzo aných kon e enčních sbo ní-
ků.
Časo é hledisko: Odo aci je možné žáda maximálně 3 oky po
skončení p ojek u, zněhož ydá aná publikace če pá.
Podmínky p o
udělení podpo y
z ondu
Základní
podmínky ondů:
114
3.4 Fondy na podpo u zla ého o e řeného přís upu
Typ a k ali a časopisů: Fondy podpo ují ydání článků hyb-
idních časopisech omezené míře, čas ou podmínkou je snížení
do ace, případně omezení na y hyb idní časopisy, k e é ponechá-
ají au o ům p á o na olnou dis ibuci díla; mnohdy je podmín-
kou způsobilos i časopisu jeho indexace  egis u DOAJ, anebo
dod žení publikačních ae ických k i é ií Code o Conduc asociace
yda a elů OASPA (h p://oaspa.o g/membe ship/code-o -condu-
c /); podpo o ány jsou časopisy, k e é nemají časo é emba go na
zpřís upnění článků, a k e é ponechá ají au o ům p á a k olné
dis ibuci jejich článku.
Kdo může žáda : Zp a idla je ond u čen zaměs nancům as uden-
ům uni e zi y, obecněji ko espondenčnímu au o o i zins i uce.
Výše do ace: Pokud napsalo článek íce au o ů z ůzných ins i ucí,
lze omezi do aci jen na pomě nou čás za au o a domácí ins i uce,
nebo do aci uděli celou bez ohledu na a iliaci au o ů.
Včlánku se musí obje i p ohlášení opodpoře z ondu.
Plný ex podpořeného článku musí bý uložen do ins i ucionálního
epozi áře.
Dopo učuje se yjedná a s yda a elem opodmínkách uza ření
licenční smlou y kdanému dílu.
Podpo a je přiznána, pokud neexis uje možnos získa do aci na
publiko ání zjiného do ačního ondu.
Přes ože se model o e řeného přís upu e ablo al jako ud ži elný
způsob ědecké komunikace, doposud se nepodařilo překona jis ý
eze o aný pos oj au o ů ko e řenému přís upu, ať už ces ou ze-
lenou, nebo zla ou. Pe e Sube (2013) iden i iko al p o deník The
Gua dian 6 ypických mý ů panujících kolem o e řeného přís upu.
Au oři s ále po ažují publiko ání  ežimu o e řeného přís upu za
méně p es ižní. Velmi málo si u ědomují, jak je přís up kelek onic-
kým in o mačním zd ojům inančně ná očný ajak je en o p oblém
naléha ý. Au oři pozici č enáře mají zajiš ěn přís up éměř ke šem
in o mačním zd ojům, k e é po řebují, p os řednic ím předpla né-
ho. A šak ne nímají, že jiní ědci ako ou – p o ně samozřejmou –
službu nemohou yuží a . Au oři čas o ne uší, že mohou g an ech
žáda o ýdaje na publiko ání.
Další ob yklé
podmínky ondů:
P opagace
a způsob šíření
in o mací
o ondech
115
3.4 Fondy na podpo u zla ého o e řeného přís upu
Neznalos anepřesné in o mace b zdí ans o mační p oces e ě-
deckém publiko ání, a p o o ondy znikají aké jako příleži os
o e ří dialog mezi zain e eso anými s anami, kniho nami, yda-
a eli, g an o ými agen u ami, ědci a ýzkumnými o ganizacemi.
Cílem ondů je mimo jiné z ýši po ědomí omechanismech ědec-
kého publiko ání. Sp á ci ondů dokumen ují, že díky ondu mohou
lépe poukáza na p oblémy ědeckého publiko ání ana konk é -
ních případech lépe os ě li možné způsoby řešení. Fondy pomáhají
o e ří ši ší diskusi o éma ech, k e á íceméně sou isí s ědeckým
publiko áním a ědeckou komunikací obecně – oins i ucionálních
epozi ářích, manda o ních poli ikách posky o a elů, onakládání
sau o skými p á y aj. Díky ondům lze posunou eo e ickou o i-
nu diskusí oo e řeném přís upu do konk é ního a eálného ámce,
k e ý je au o ům bližší aje p o ně lépe předs a i elný. Významná
ole komunikaci s ědci, au o y a edením uni e zi pa ří ozhodně
kniho nám, k e é se ýše zmíněnými záleži os mi zabý ají dlouho-
době, ak e é jsou las ně s ředobodem, němž se sou isející éma a
sbíhají.
V p opagaci ondů h aje nezas upi elnou oli obsáhlá in o mační
webo á pla o ma s eške ými důleži ými in o macemi o modelu
o e řeného přís upu. Fondy by měly bý podpořeny ze s any edení
o ganizace o mou zá azného dopo učení nebo smě nice pla né p o
celou o ganizaci adop o ázené p o áděcím předpisem. Na webo-
ých s ánkách by měl bý dos upný online o mulář kpodání žá-
dos i odo aci z ondu supřesněním, za jakých podmínek lze do aci
na ydání článku če pa .
Podpo a, k e ou posky ují ondy ýzkumných ins i ucí, předs a uje
no ý ekonomický p ek e ědecké komunikaci, jemuž se přizpůso-
bují au oři i yda a elé. Au oři si mohou ybí a zpomě ně ši okého
spek a Fondů na podpo u publiko ání o e řených časopisech.
Vyda a elé adičních časopisů ičis ě o e řených časopisů ycházejí
s říc z ůs ajícímu poč u manda o ních poli ik o e řeného přís u-
pu ím, že nabízejí možnos paušálních pla eb za APC. Posky o a elé
a ýzkumné o ganizace při zkoumání hospodá nos i ae ek i nos i
ýdajů na ědecké publiko ání musí začí zohledňo a pomě ýda-
jů za publiko ání, za předpla né časopisů aadminis aci spojenou
sřízením ondů (PINFIELD, 2015).
Sp a o ání ondu s a í do popředí o ázku sp á né iden i ikace au-
o ů, jejich článků, p ojek ů ag an ů, znichž jsou če pány do ace
na p ojek y a ydá ání publikací. Do ši šího kon ex u se ak dos á á
agenda o e řených epozi ářů asys émů CRIS na ykazo ání pub-
Zá ě 
116
3.4 Fondy na podpo u zla ého o e řeného přís upu
likací aagenda zla ého o e řeného publiko ání. Zdá se, že po 360
le ech od ydání p ního ědeckého časopisu začíná z á čas kp o-
měně obchodního modelu globálním měří ku. Au oři Schimme ,
Geschuhn, Vogle (2015) jsou přes ědčeni, že současnos i je sys-
ému dos a ek peněz. Velká ans o mace od předpla ného ko e-
řenému publiko ání je možná bez na ýšených ýdajů. S ůj názo
yjádřili nejno ější s udii německé g an o é agen u y Max Planck
Socie y, k e á příklonu kmodelu o e řeného přís upu idí příle-
ži os ylepši publikační se is ak, aby lépe odpo ídal po řebám
amožnos em in o mační společnos i 21. s ole í.
BJÖRK, Bo-Ch is e aDa id SOLOMON. (2014). How esea ch unde s
can inance APCs in ull OA and hyb id jou nals. Lea ned Publishing [onli-
ne]. 2014, oč. 27, č. 2 [ci . 2015-04-27]. ISSN 1741-4857. Dos upné z: h p://
dx.doi.o g/10.1087/20140203
LAWSON, S ua . (2014). Jisc Collec ions agg ega ed APC da a 2014 [online].
2014 [ci . 2015-04-27]. Dos upné z: h p://dx.doi.o g/10.6084/m9. igsha-
e.1060243
PINFIELD, S ephen a Ch is ine MIDDLETON. (2012). Open access
cen al unds in UK uni e si ies. Lea ned Publishing [online]. 2012,
oč. 25, č. 2 [ci . 2015-04-28]. ISSN 1741-4857. Dos upné z: h p://dx.doi.
o g/10.1087/20120205
PINFIELD, S ephen, Jenni e SALTER aPe e A. BATH. (2015). The ‘ o-
al cos o publica ion’ in ahyb id open-access en i onmen : ins i u ional
app oaches o unding jou nal a icle-p ocessing cha ges in combina ion
wi h subsc ip ions. Jou nal o he Associa ion o In o ma ion Science and Tech-
nology [online]. 2015-02-13 [ci . 2015-04-23]. ISSN 2330-1643. Dos upné z:
h p://dx.doi.o g/10.1002/asi.23446
RESEARCH COUNCILS UK. (2015). Re iew o he implemen a ion o he
RCUK Policy on Open Access [online]. Ma ch 2015 [ci . 2015-04-37]. Dos upné
z: h p://www. cuk.ac.uk/RCUK-p od/asse s/documen s/documen s/Ope-
naccess epo .pd
RYGELOVÁ, Pa la aLucie VYČÍTALOVÁ. (2013). Fond na podpo u pub-
liko ání  ežimu „gold open access“: analýza p o Vysoké učení echnické B ně
[online]. 2013 [ci . 2015-04-20]. Dos upné z: h ps://dspace. u b .cz/han-
dle/11012/36992
SHIEBER, S ua M. (2009). Equi y o Open-Access Jou nal Publishing.
PLOS Biology [online]. Augus 4, 2009 [ci . 2015-04-37]. Dos upné z: h p://
dx.doi.o g/10.1371/jou nal.pbio.1000165
Použi á li e a u a
117
3.4 Fondy na podpo u zla ého o e řeného přís upu
SCHIMMER, Ral , Kai Ka in GESCHUHN aAnd eas VOGLER. (2015).
Dis up ing he subsc ip ion jou nals’ business model o he necessa y la ge-scale
ans o ma ion o open access [online]. 28 Ap il 2015 [ci . 2015-04-29]. Dos up-
né z: h p://dx.doi.o g/10.17617/1.3.
SUBER, Pe e . (2013). Open access: six my hs o pu o es . The Gua di-
an [online]. 2013-Oc obe -21 [ci . 2015-04-29]. Dos upné z: h p://www. he-
gua dian.com/highe -educa ion-ne wo k/blog/2013/oc /21/open-access-
-my hs-pe e -sube -ha a d
SPARC. (2014). Open Access Funds in Ac ion [online]. Upda ed Oc obe 1,
2014 [ci . 2015-04-24]. Dos upné z: h p://www.spa c.a l.o g/ heme/open-
-access- unds
TANANBAUM, G eg. (2010). Campus-based open-access publishing unds:
ap ac ical guide o design and implemen a ion [online]. Washing on: SPARC,
2010 [ci . 2015-04-20]. Dos upné z: h p://spa c.a l.o g/si es/de aul / iles/
oa unds- 1.pd
TANANBAUM, G eg. (2014). No h Ame ican Campus-Based Open Access
Funds: AFi e-Yea P og ess Repo [online]. Washing on: SPARC, 2014 [ci .
2015-04-23]. Dos upné z: h p://www.spa c.a l.o g/si es/de aul / iles/
OA%20Fund%205%20Yea %20Re iew.pd

118
Kapi ola se zabý á zelenou ces ou o e řeného přís upu, k e ou před-
s a uje yuží ání z . o e řených epozi ářů. Repozi ář je služba,
jejímž účelem je posky o a aa chi o a o e řeně přís upný digi ál-
ní obsah. So wa e zp os ředkující u o službu je ypicky přís upný
na webo ém se e u aumožňuje přís up jak ksamo nému ědec-
kému obsahu, ak kbibliog a ickým me ada ům, jež popisují en o
obsah aumožňují jeho snadné yhledání. Mlu íme-li oo e řeném
epozi áři, myslíme ím, že da a něm uložená jsou eřejně přís up-
ná odkudkoli aje možné je p ohlíže , případně s aho a .
O e řené epozi áře pods a ě ob ací adiční model publiko ání
e ědeckých časopisech, e k e ém se au o snaží splni požada -
ky časopisu a yda a el za úpla u zpě ně posky uje y o in o mace
ědecké komuni ě. Naopak epozi ář na au o a neklade ysoké po-
žada ky, ale snaží se zpřís upni jeho dílo co nejši šímu publiku bez
p os ředníka – yda a ele – a o jak přímo, ak idíky in eg aci íce
epozi ářů do s uk u , k e é umožňují č enářům sledo a komuni-
kaci e s ém obo u.
O e řené epozi áře šak mohou adiční model publiko ání ido-
plňo a , což byla jejich ole přede ším na počá ku jejich exis en-
ce. Publiko ání časopise ga an uje č enářům jis ou ú o eň k ali y
díky ecenznímu řízení, k e é zp incipu jis ou dobu á. Au o ům
zajišťuje, že se jejich ýsledky dos anou kodbo nému publiku. Na
d uhé s aně lze ědeckou komunikaci u ychli současným zasláním
do epozi áře, kam je možné kláda i e ze článků, k e é za ím ne-
p ošly ecenzním řízením ( z . p ep in y). Č enář ak má na ýbě
– buď sleduje menší množs í no inek e s ém obo u, k e é už byly
ědecky posouzeny, nebo sleduje ě ší množs í ak uálního ma e iá-
lu bez doda ečných zá uk k ali y.
Cíle, k e é mají epozi áře naplni , můžeme de ino a následo ně
(SWAN, 2009):
zpřís upnění ýs upů ins i uce/ ědního obo u;
maximalizace idi elnos i, ci o anos i adopadu ěch o ýs upů;
p ezen ace ins i uce/au o ů zain e eso aným osobám – po enci-
álním zaměs nancům/zaměs na a elům/s uden ům, g an o ým
agen u ám, eřejnos i;
I an Masá ,
Uni e zi a Tomáše
Ba i e Zlíně
– Kniho na
3.5 OTEVŘENÉ REPOZITÁŘE
Cíle epozi ářů
De inice, pů od
a ýznam
epozi ářů
119
3.5 O e řené epozi áře
sh omažďo ání aku á o s í digi álního obsahu;
alé zpřís upnění aa chi ace;
podpo a mezidiscipliná ní spolup áce;
u ychlení ědecké komunikace.
Za dobu s é exis ence se epozi áře p o ilo aly do několika d uhů.
Podle ypu obsahu je můžeme ozčleni na ins i ucionální, předmě-
o é ana epozi áře osiřelých záznamů.
Ins i ucionální epozi ář p o ozuje o ganizace nebo o ganizační
jedno ka a obsahuje její ýs upy. Plnění ins i ucionálního epozi-
áře bý á podpořeno o ganizační poli ikou, k e á zohledňuje jeho
oli – například oli a chi ační, pokud podpo uje cíl ins i ucionální
pamě i; dále oli idi elnos i, pokud doplňuje klasický publikační
model o zpřís upňo ání p ep in ů za účelem z ýšení ci o anos i
nebo p es iže au o ů; anebo oli o e řeného přís upu, pokud je cí-
lem maximalizo a olnou dos upnos plných ex ů.
Předmě o é epozi áře – nazý ané aké obo o é, discipliná ní či e-
ma ické – se zaměřují na konk é ní ědní obo nebo skupinu obo-
ů, k e á má s ejná speci ika. S á ají se ak cen em komunikace p o
společens í daném obo u, kde je možné sledo a ak uální dění.
Společným speci ikem může bý například p o ma ema iku o má
dokumen u na zápis zo ců nebo p o zeměpisné ědy yhledá ání
podle geog a ických souřadnic. Tako á specializace pak umožňu-
je, aby se epozi ář zaměřo al na posky nu í nás ojů uži ečných
danému obo u, například yhledá ání dle chemických zo ců, p o
ling is iku zob azo ání syn ak ických s omů nebo izualizace s a-
is ických da .
Posledním d uhem je epozi ář osiřelých záznamů (o phan eposi o y),
což znamená, že umožňuje au o ům ukládání ýs upů bez ohledu na
obo i případě, že jejich domo ská ins i uce nemá las ní ins i u-
cionální epozi ář. Si o čí epozi áře se ak snaží podchy i ědecké
ýs upy ok ajo ých, menšino ých obo ů ao e řeně je zpřís upňo a .
Repozi áře edy členíme na:
ins i ucionální,
předmě o é,
epozi áře osiřelých záznamů.
D uhy a obsah
epozi ářů
120
3.5 O e řené epozi áře
Jak již bylo u edeno, obsahem epozi áře jsou ýs upy ědecké čin-
nos i. V adičním modelu publiko ání se jedná oodbo né články.
Vzá islos i na obo u šak y o články bý ají založeny na pozo o á-
ních nebo expe imen ech, k e é p odukují da a, ana základě ěch-
o da je možné po di nebo y á i hypo ézu předs a o anou
článku. Přes ože da a jsou nespo ně důleži ou součás í ýzkumu
aumožňují ep oduko a elnos zá ě ů publiko aných článku, a-
diční model odbo ných časopisů  iš ěné podobě nedá al p os o na
u eřejnění ěch o čas o objemných da . Publiko ání elek onické
podobě ako á omezení neklade, ap o o jsou zd ojo á da a ýzku-
mu í anou součás í ědeckého ýs upu. Jen se ačnos z yklos í
spojených s adičním modelem ědecké komunikace způsobuje, že
publikace da edle ědeckých zá ě ů není za ím běžnou apo in-
nou p axí.
Nejenom počí ačo ých ědách, ale i ma ema ice, s a is ice, y-
zice, chemii, biologii adalších ědách se p oje uje no ý end po-
uží ání algo i mů ap og amů na zp aco ání ědeckých da nebo
na simulaci expe imen ů. So wa e se ak řadí edle da ame odiky
kdalším součás em ědeckého ýs upu, bez nichž zá ě y ýzkumu
nelze ep oduko a . Poslední zmíněné je pádným a gumen em, aby
i so wa e byl jako no ý d uh ýs upu ědecké komunikace zařazo-
án do obsahu epozi áře.
P o ože ědecká činnos nep obíhá pouze ko espondenční o mou,
ale i o mou osobních se kání podobě kon e encí, kde si ědci na-
zájem p ezen ují s é ýsledky, další yp obsahu epozi ářů předs a-
ují kon e enční příspě ky. Příspě ky jsou adičně publiko ané e
sbo nících analogicky k adičnímu modelu publiko ání časopi-
sech. Elek onická komunikace zde opě o e í á p os o p o doplňu-
jící obsah e o mě snímků p ezen ací nebo ideozáznamů.
Rozsáhlejším celkem je odbo ná kniha, k e ou zp a idla au o píše
spředs a ou iš ěného ydání. Vhodné je ijejí elek onické zpřís up-
nění  epozi áři, kde doplňuje publikační p o il au o a. Vpřípadě
kolek i ního díla je možné po ažo a za publikační jedno ku ijed-
no li ou kapi olu, p o k e ou pla í o éž.
Další ypy obsahu, jež zde u edeme, se už nepo ažují přímo za sou-
čás ědecké komunikace, ale p axi se čas o ysky ují ins i ucio-
nálních epozi ářích. Jedná se zejména o ysokoškolské k ali ikační
p áce, k e é uni e zi y p odukují pomě ně ě ším poč u než ědec-
ké ýs upy. V něk e ých s á ech če ně České epubliky je po innos
z eřejňo a zá ě ečné p áce s ano ena zákonem. Uni e zi y, k e é
121
3.5 O e řené epozi áře
již in es o aly do ybudo ání epozi áře ědeckých ýs upů, se čas-
o z ekonomických dů odů ozhodnou do něj zah nou i y o další
ýs upy.
Ve s ejné si uaci se nacházejí idalší d uhy obsahu jako například
sk ip a, e-lea ningo é ma e iály (cou sewa e), zápisy zpo ad o gánů
ins i uce, záznamy o ganizo aných akcí, zp á y z ces , ýzkumné
zp á y aj. H anice mezi ůznými d uhy digi álního obsahu nejsou
ždy jasně ymezeny ajedno li é ins i uce si u čují, jaký obsah bu-
dou pomocí epozi áře zpřís upňo a .
Sh ňme si edy ypické d uhy obsahu  epozi ářích:
publikační činnos :
články odbo ných časopisech,
odbo né knihy akapi oly,
kon e enční příspě ky,
ýzkumná da a,
kon e enční ma e iály:
snímky kp ezen aci,
ideozáznamy,
pos e y,
ysokoškolské k ali ikační p áce (bakalářské, diplomo é, dize ač-
ní, habili ační),
o e řené ýuko é ma e iály (open educa ional esou ces).
Open sou ce je so wa e licenco án za podmínek, jež umožňují ol-
né šíření a změnu zd ojo ého kódu. Podní il bezp eceden ní spo-
lup áci jedno li ců i o ganizací na ý oji počí ačo ého so wa u.
Těmi o p incipy se inspi uje i hnu í o e řeného přís upu a o e řené-
ho obsahu obecně. Ty o společné kořeny přispí ají k omu, že mezi
epozi ářo ými pla o mami dominují p á ě y, k e é jsou založené
na o e řeném so wa u (MARKEY e al., 2007). Mezi epozi ářo é
pla o my pa ří:
So wa o é
pla o my p o
budo ání
epozi ářů
128
3.6 Ma ke ing a p opagace o e řeného přís upu – příklady yb aných ins i ucí 128
3.6 Ma ke ing a p opagace o e řeného přís upu – příklady yb aných ins i ucí
pu spolu se šudypří omným znakem o e řeného zámku. Nu nos-
í při o bě iš ěných ielek onických p opagačních ma e iálů je
řádné u edení loga ins i uce (uni e zi y, akul y, kniho ny...), aby
případný zájemce oo e řený přís up ěděl, na koho se ob ace . Ty o
p opagační nás oje šechny zapojené ins i uce yuží ají íceméně
obdobném duchu.
P os ředí in e ne u nabízí elké množs í možnos í k p opagaci
o e řeného přís upu. Nejznámější zd oj in o mací posky uje po ál
In e na ional Open Access Week – h p://www.openaccessweek.o g.
Uži a el zde najde mnoho in o mací azd ojů po řebných k omu,
aby se mohl  ámci ins i uce ak i ně zapoji do p osazo ání ap opa-
gace poli iky o e řeného přís upu. Význam po álu na ůs á době
příp a y ap ůběhu akce Open Access Week, kdy působí jako hla ní
in o mační kanál p o zapojené o ganizace ahnu í. Nabízí y oření
úč u, díky k e ému se uži a el s ane členem komuni y, níž může
sdíle s oje ma e iály, bý členem ůzných skupin a aké s aho a
podklady p o y áření s ých las ních elek onických nebo iš ě-
ných p opagačních ma e iálů. Jde opos e y, loga, záložky, banne y,
powe poin o é/wo do ské šablony nebo o s učné b ožu y se zá-
kladními in o macemi oo e řeném přís upu.
Dalším po álem sin o macemi oo e řeném přís upu je Schola ly
Communica ion Toolki , k e ý y ořila The Associa ion o College
and Resea ch Lib a ies (ACRL) spadající pod Ame ican Lib a y
Associa ion. Při příleži os i OA Week 2014 byla spuš ěna jeho no á
e ze. Po ál obsahuje elké množs í in o mací oho kých éma ech
ýkajících se o e řeného přís upu. Uži a el zde nalezne in o mace
oau o ských p á ech, o e řených epozi ářích, ědeckém publiko-
ání, inančních o ázkách a edení ao ganizaci da , iz h p://ac l.
ala.o g/scholcomm. Funguje aké jako přehledný ozces ník, k e ý
odkazuje na celou řadu publikací, webo ých s ánek, p ezen ací,
blogů, ideí, aj. Uži a el se éž může ak i ně zapoji do o by obsa-
hu ím, že bude sdíle s oje ma e iály, např. případo é s udie, olně
sos a ními uži a eli. K omu je u čena sekce Con ibu e.
Shumo nou o mou p opagace přišla nezisko á společnos p o pod-
po u o e řených odbo ných knih (open access books) Knowledge
Unla ched, k e á nabízí uži a elům možnos edi o a o og a ie. Jde
osou ěž KU Open Access Week Meme Compe i ion, e k e é je uži a-
elům nabídnu o pě o og a ií, knimž mohou y oři i ulek ý-
kající se p opagace o e řeného přís upu. Nejo iginálnější up a ená
o og a ie je z eřejněna na webu Knowledge Unla ched. Ví ěz ím
zá o eň přispěje o ganizaci Book Aid In e na ional, k e á zajišťuje
přís up kli e a uře lidem nouzi, nejčas ěji za ických oz ojo ých
zemí (CHRISTINA, 2014).

129
3.6 Ma ke ing a p opagace o e řeného přís upu – příklady yb aných ins i ucí
Kampaně, k e é yuží ají ne adiční p opagační nás oje, působí
daleko zajíma ěji. Například použi í ilmo é sek ence dokáže el-
mi oži i aoz láš ni klasickou p opagaci o e řeného přís upu. Na
ilmo é upou á ky se zaměřila např. Uni e zi a e Vi ginii (Uni e -
si y o Vi ginia). Členo é akademické obce na nich ho oří os ých
zkušenos ech s yuží áním uni e zi ního epozi áře LIBRA (UNI-
VERSITY OF VIRGINIA LIBRARY, 2014). Dalším příkladem pou-
ži í ilmo é p ezen ace je ozho o sp o eso kou as onomie Allysou
Goodman zHa a do y uni e zi y (Ha a d Uni e si y), němž
odpo ídala na ři hla ní o ázky:
Jak se o e řený přís up do ýká aší p áce?
Jak o e řený přís up p ospí á aší ědecké komuni ě?
Jak si předs a uje e budoucnos o e řeného přís upu as onomii?
(HARVARD UNIVERSITY LIBRARY, 2013)
P á ě spolup áce sakademickými a ědeckými au o i ami na p o-
pagaci může ý azně přispě k ozšíření po ědomí o o e řeném
přís upu. Daleko ě ší dopad na cílo é skupiny mají in o mace o ý-
hodách publiko ání o e řeném přís upu podané jejich kolegy, než
in o mace od in o mačních specialis ů akniho níků.
Dalšími, kdo se ozhodl sadi na mul imediální p opagaci o e řené-
ho přís upu, byla Columbia Uni e si y Lib a ies/In o ma ion Se i-
ces’ Cen e o Digi al Resea ch and Schola ship (CDRS) aBa na d
Lib a y and Academic In o ma ion Se ices (BLAIS). T ů ci přip a-
ili spíše poe icky laděnou p opagaci, níž ema izo ali anglické
souslo í open access mo emen označující obecně hnu í, k e é p osa-
zuje p incipy o e řeného přís upu e ědecké komunikaci. Ús řední
myšlenka o e řeného přís upu – olné sdílení ( olný pohyb) ědec-
kých in o mací za účelem celospolečenského oz oje – je me a o icky
yjádřena bale ním anečním uměním, k e é je neziš ně předá áno
adále ů čím způsobem ans o mo áno. K á ký příběh ukazuje,
jak p o zájemkyni je bale ní ys oupení příliš d ahé, ale jednou u idí
bale ínu ančící  ěloc ičně apřidá se kní. Později sama ede ku z,
kde účas níky učí s ůj las ní aneční s yl se zakompono anými
bale ními p ky. Jedna účas nice yužije no ě naučeného anečního
p ku p o yzio e apeu ické c ičení, k e é pomůže její pacien ce od
boles i amene. Ta o alego ie od áží základní přínosy p incipů o e-
řeného přís upu e ědě. Bez echnických ahla ně bez inančních
ba ié jsou ědecké ýsledky íce o e řené p o ši ší publikum, k e é
je může následně ans o mo a a yuží ip o jiný uži ečný účel, než
byl jejich pů odní (COLUMBIA UNIVERSITY, 2014).
Open Access
Week a yb ané
zah aniční
ins i uce
130
3.6 Ma ke ing a p opagace o e řeného přís upu – příklady yb aných ins i ucí
Taneční ys oupení  ámci akce Open Access Week p oběhlo aké
na uni e zi ě molda ském Kišině u (Uni e si a ea Pedagogică de
S a “Ion C eangă” din Chişinău). Využili zde ys oupení z . lash
mob, což je blesko á akce lidí, k eří se sejdou e s ejný čas na u či-
ém mís ě, p o edou ys oupení azase se ozejdou. Samozřejmě bez
oznámení akce předem (CHERADI, 2014). „Zp a idla se jedná odos
biza ní e en y, událos i, někdy o demons aci, cha i a i ní akci apod.
Účas níci si ymění ins ukce dopředu, přes e-maily nebo na Facebooku:
kdy akde se sejdou, jaké budou kos ýmy, další ýba a ajak se bude celá
akce odeh á a “ (Flash mob, 2015).
Dalším ypem p opagace spouži ím ilmu, k e ý jsme mohli zazna-
mena u ýznamných s ě o ých uni e zi , je p omí ání snímku The
In e ne ’sOwn Boy: The S o y o Aa on Swa z. Jde odokumen á ní ilm
o jednom z nej ě ších p og amá o ských géniů, spoluzaklada ele
RSS kanálu apo álu Reddi , Aa ona Schwa ze, k e ý agicky za-
hynul oku 2013 e s ých 26le ech. K omě s ých zásluh oblas i
in o mačních echnologií si za s ůj k á ký ži o ydobyl po ěs bo-
jo níka p o i cenzuře aza o e řený přís up kin o macím. Na jeho
počes se ozhodly uni e zi y jako např. Yo k Uni e si y (Kanada),
Uni e si y o Technology (Aus álie), The Uni e si y o Tennessee –
Knox ille (USA), Vi ginia Commonweal h Uni e si y (USA) aO e-
gon S a e Uni e si y (USA) p omí a en o ilm  ámci akce OA
Week 2014.
Ty o ypy ilmo é p opagace nebo ýše zmíněný lash mob mohou ne-
malou mě ou přispě ke z ý aznění nej ě ší akce na podpo u o e ře-
ného přís upu, jakou předs a uje p á ě Open Access Week. Jsou o
šak akce dop o odné, k e é se bez řádného u edení do sou islos í
mohou minou účinkem. Musí bý zařazeny jako doplněk hla ních
in o mačních kampaní, přednášek, seminářů apanelo ých diskusí.
U ania Naidoo (2014) ses a il dese p a idel p o úspěšný OA Week,
k e á je možné použí ipři akcích ap opagaci o e řeného přís upu
během celého oku.
Rozšiř e cílo ou skupinu
Velmi čas o se s á á, že si kniho níci pořádají OA Week sami p o
sebe ap opagační kampaň nedosáhne dál. Bý á o nošení dří í do
lesa, jes liže se lidé seznamují s ěcmi, k e é už dá no znají. V áh-
ně e izcela nezain e eso ané okolí.
Dese p a idel
p o úspěšný Open
Access Week
131
3.6 Ma ke ing a p opagace o e řeného přís upu – příklady yb aných ins i ucí
Hledej e spojence
Klíčem kúspěšné kampani OA Week bude, když získá e p o ěc
např. s uden ské spolky na uni e zi ě nebo akademický sená .
Nejcennější je osobní poz ání.
Buď e š ědří
Pokud má e možnos zajis i p opagační předmě y, udělej e o.
Oblékně e uni e zi u do o anžo é, s uden i se jis ě ádi připojí.
Nachys ej e obče s ení.
Ujmě e se inicia i y
Rozhodně nečekej e, že zájemci přijdou za ámi. Vy musí e p oje-
i inicia i u. Při indi iduálních konzul acích sau o y se neboj e
za és řeč na éma o e řeného přís upu ajeho ýhod.
Neboj e se expe imen o a
Uspořádej e něco ne adičního, oři ého, zába ného. Uspořádej e
např. Hacka hon – akci, na k e é se sejdou p og amá oři, g a ici,
webdesignéři ajiní specialis é na IT aspolečně ať p acují na so wa-
o ém p ojek u, např. aplikaci.
Někdy méně je íce
Když pořádá e OA Week pop é, není řeba o přeháně s ůzno-
odos í akcí. Pama uj e na o, že akce se koná každo očně ane y-
plý ej e šechny o iginální nápady na jeden očník. Velké množ-
s í ůzných ypů podpů ných ak i i je už ymyšleno amůže e je
pře zí .
Buď e s ě o í
Oznam e celému s ě u, že pořádá e OA Week. Založ e si p o il na
s ánce openaccessweek.o g, pochlub e se ak i i ami  ámci akce
OA Week adisku uj e onich na sociálních sí ích.
Open Access není eso e ika
Dej e šem zain e eso aným seznamy o e řených časopisů aknih.
Neboj e se je upozo ni na zajíma ý o e řený so wa e, y ářej e
knim p ezen ace a olně je sdílej e napříč kampusem.
132
3.6 Ma ke ing a p opagace o e řeného přís upu – příklady yb aných ins i ucí
Nezapomínej e na zpě nou azbu
Pokus e se změři dopad aúčas na akci OA Week. Získá e ím pod-
klady p o up a ení a ylepšení ak i i do budoucna.
Jedno ázo ou akcí OA Week o nekončí
Buď e kon ak u súčas níky akce OA Week ahýčkej e si lidi se
zájmem oo e řený přís up.
Jako zá ě poslouží sh nu í s udie odbo némčasopise The Jou nal
o Academic Lib a ianship, k e ou p o edla Paula C. Johnson (2014)
zNew Mexico S a e Uni e si y Lib a y. Výzkum byl zaměřen na
způsob aúspěšnos pořádání akce OA Week.
Mezi nejčas ější ma e iály aak i i y přip a o ané kakci OA Week
pa řily:
Plaká y, in o mační abule, le áky, specializo ané sekce na webo-
ých s ánkách kniho en, ná ody p o ýzkumníky, ilmo é smyčky,
záložky.
Panelo é diskuse, přednášky, semináře, webináře.
O ázka na úspěšnos odk yla d a hla ní p oblémy akcí pořádaných
na podpo u o e řeného přís upu. P oblema ickým mís em p o-
pagace o e řeného přís upu je účas na akcích azapojení ědecké
komuni y. Responden i s udie obecně po ažo ali účas za sk om-
nou či „ ypickou p o kniho nické akce“. Mnozí si pos eskli, že mezi
účas níky je málo s uden ů aos a ních členů akademické obce mimo
kniho nu. Jeden kniho ník poznamenal, že p og am k akci OA
Week jejich ins i uci byl pře ážně „nošení dří í do lesa – ě šina
účas níků byla zkniho en, naopak nedos a ek bylo s uden ů, yuču-
jících adalších akademických p aco níků“. Další kniho ník sh nul
poznámky mnoha os a ních: „při množs í ak i i , k e é se kam-
pusu konají, je elmi ob ížné zbudi jakoukoli pozo nos “. Kon-
k é ně é o ins i uci se ale podařilo ke s ému p og amu při áhnou
přibližně 50 osob – kombinaci kniho níků, akademiků as uden ů
– což je op o i os a ním ins i ucím ela i ně elká skupina.
Dalším ypickým p oblémem je nedos a ek inančních p os ředků.
Z23 esponden ů – kniho en, k e é se účas nily akce OA Week, jich
18 u edlo, že neměli žádný ozpoče u čený přímo p o OA Week.
Jes liže byly posky nu y p os ředky, pok yly pouze malou čás ná-
kladů, přede ším na isko iny aobče s ení.
Zá ě 
133
3.6 Ma ke ing a p opagace o e řeného přís upu – příklady yb aných ins i ucí
Pozi i ní end, na k e ý s udie poukázala, je na ůs ající účas in-
s i ucí. Z ěch ins i ucí, k e é se za posledních 5 le zúčas nily akce
OA Week, byly pouze 3, jež se zapojily hned během p ních d ou
le (2009 a2010). V oce 2013 už o byly éměř ¾ do ázaných, kdo
ykazo al účas i předchozích očnících.
Z ýsledků u edené s udie je pa né, že kniho ny USA jsou ocho -
né pře zí na sebe břemeno p opagace o e řeného přís upu, ale
oblas i p opagace ama ke ingu nejsou nejsilnějšími pa ne y. Ty o
zá ě y je možné z áhnou ina kniho ny mimo USA. Věříme, že sdí-
lení nápadů, ma e iálů aúspěšných akcí může p opagaci o e řeného
přís upu posunou ok ok dopředu. Kniho ny samy se  é o oblas i
zlepšují adále zdělá ají. Celko é po ědomí oo e řeném přís upu
je s ále ě ší – o a lak ze s an g an o ých agen u iná odních
ains i ucionálních poli ik jis ě podpoří řešení nejp oblema ič ějších
mís p opagace o e řeného přís upu, edy inance aúčas na pořá-
daných akcích.
BAČUVČÍK, Radim. (2011). Ma ke ing nezisko ých o ganizací. Zlín: VeR-
BuM, 2011. ISBN 978-80-87500-01-9.
COLUMBIA UNIVERSITY. (2014). Open Access Mo emen : aphilosophy,
adance, ap ac ice In: You ube [online]. Z eřejněno 17. 10. 2014 [ci . 2015-04-
17]. Dos upné z: h ps://www.you ube.com/wa ch? =486AGRqS GU
Flash mob. (2015). MediaGu u: Mediální slo ník [online]. © 2015 [ci . 2015-
04-25]. Dos upné z: h p://www.mediagu u.cz/medialni-slo nik/ lash-mob
ASOCIACE KNIHOVEN VYSOKÝCH ŠKOL ČESKÉ REPUBLIKY.
(2015). Inicia i a AKVŠ ČR p o podpo u o e řeného přís upu. AKVŠ [on-
line]. 2015-04-18 [ci . 2015-04-20]. Dos upné z: h p://www.ak s.cz/komise/
open-access.h ml
HARVARD UNIVERSITY LIBRARY. (2013). Open Access Week 2013.
Ha a d Uni e si y Lib a y: O ice o Schola ly Communica ion [online]. 2013
[ci . 2015-04-25]. Dos upné z: h ps://osc.hul.ha a d.edu/oaweek2013
CHERADI, Na alia. (2014). Na alia Che adi’sPage. In e na ional Open Ac-
cess Week [online]. 2014 [ci . 2015-04-25]. Dos upné z: h p://www.openac-
cessweek.o g/p o ile/Che adiNa alia
CHRISTINA. (2014). KU Open Access Week Meme Compe i ion. Knowle-
gde Unla ched [online]. Oc obe 7, 2014 [ci . 2015-04-25]. Dos upné z: h p://
www.knowledgeunla ched.o g/2014/10/oa-week-comp
Použi á li e a u a

134
3.6 Ma ke ing a p opagace o e řeného přís upu – příklady yb aných ins i ucí
JOHNSON, Paula C. (2014). In e na ional Open Access Week a Small o
Medium U.S. Academic Lib a ies: The Fi s Fi e Yea s. The Jou nal o Aca-
demic Lib a ianship [online]. 2014, oč. 40, č. 6 [ci . 2015-04-20] s. 626-631.
DOI: 10.1016/j.acalib.2014.07.011. Dos upné z: h p://www.sciencedi ec .
com/science/a icle/pii/S0099133314001475
KOTLER, Philip aKe in Lane KELLER. (2007). Ma ke ing managemen .
P aha: G ada, 2007. ISBN 978-80-247-1359-5.
NAIDOO, U ania. (2014). How o ange bananas could make you Open
Access Week asuccess! Tips and Ideas o Open Access Week. SPARC. The
Righ o Resea ch Coali ion: Access o esea ch is he s uden igh [online]. Sep
30, 2014, 11:18am [ci . 2015-04-20]. Dos upné z: h p://www. igh o esea ch.
o g/blog/oaweek ips.sh ml
UNIVERSITY OF VIRGINIA LIBRARY. (2014). Open Access a UVa In:
You ube [online]. Z eřejněno 17. 10. 2014. [ci . 2015-04-17]. Dos upné z: h -
ps://www.you ube.com/wa ch? =6BjZGSoudu8
135
Globalizační li in e ne u ain o mačních echnologií umožňující
přesunou p odukci ědecké li e a u y z iš ěné do elek onické po-
doby změnil mnohé pos upy ap incipy e yda a elském p ůmyslu.
Nej ý aznějším ysem se s al podobně jako jiných ekonomických
oblas ech přechod od di e zi iko aných yda a els í kuni iko a-
ným nadná odním yda a elským ko po acím. Cha ak e is ickým
endem bylo z láš ě pohlco ání menších yda a elských domů ěmi
ě šími as ím spojená monopolizace hu. Ty o ak izice konku enč-
ních naklada elů umožnily elkým yda a elským domům získa
jednak nekon olo a elný li na ceny p odá aných ědeckých časo-
pisů, ajednak získa ýznamnou moc nad způsobem, jak se ědecká
komuni a dos ane kpo řebným ědeckým in o macím. Za šechny
u eďme přehled ak izicí naklada ele Taylo & F ancis, k e ý získal
do s é skupiny yda a ele CRC P ess, Focal P ess, Ga land Science,
Psychology P ess, Rou legde (MUNROE, 2007).
Knedá no p oběhnu šímu sloučení naklada elských gigan ů Mac-
millan ( las níka Na u e Publishig G oup) aSp inge poznamená-
ají webo é blogy, že zniklo jedno znej ě ších po olií časopisů.
Ande son (2015) se yjádřil: Nyní edle naklada els í Else ie , Wi-
ley aTaylo & F ancis máme na hu dalšího mnohamilia do ého
ob a, oceněného na 5,8 milia dy ame ických dola ů. Měřeno p ocen-
em článků na hu, no ý subjek obsadí d uhé mís o s13 %, ěsně
před Wiley s12 % adaleko za Else ie em s23 %. Podle poč u časo-
pisů je pomě elmi ěsný.
No ý yda a elský celek se s al aké nejsilnějším yda a elem o e-
řených časopisů ahla ně nej ýdělečnějším, asice p o o, že úč u-
je yšší publikační popla ky, než je ob yklé uos a ních kome čně
o ien o aných yda a elů o e řených časopisů. Ge i sma (2015) na
s ém blogu upřesňuje: Souče článků ydaných doh omady o e-
řených časopisech  naklada els ích Sp inge Open, BioMed
Cen al, F on ie s a Na u e Publishing G oup nedosahuje poč u,
k e é ydá á naklada els í PLoS. Nicméně příjem zpublikačních
popla ků oho o po olia lehce předčí příjmy PLoSu jednoduše p o-
o, že úč ují nej yšší APC.
Zhlediska yda a ele předs a uje znik elké yda a elské ko po-
ace ýhodu p o o ládnu í globálního hu, zhlediska kupujících
(kniho en, ná odních konso cií aj.) je en o end nímán jako oh o-
žující. V oce 2012 ydala Kniho ní ada Ha a do y uni e zi y me-
mo andum, k e é upozo ňuje na neúmě ně s oupající ceny časopisů,
jež os ou do ako ých ýšek, že ani a o p es ižní uni e zi a ne-
může předpláce šechny po řebné elek onické in o mační zd oje
Pa la Rygelo á,
Vysoká škola báňská
– Technická uni e zi a
Os a a
3.7 POSTOJ NAKLADATELŮ
KOTEVŘENÉMU PŘÍSTUPU
136
3.7 Pos oj naklada elů ko e řenému přís upu
p o s é ědce as uden y. Kniho ní ada dochází kzá ě u, že před-
plácení ýznamných časopisů, speciálně elek onických časopisů
ydá aných klíčo ými posky o a eli, není únosné: pok ačo ání
ěch o předpla ných při současném endu je inančně neud ži elné
amůže ážně oh ozi pořizo ání zd ojů dalších oblas ech, a o se
již děje (HARVARD UNIVERSITY, 2015).
V oce 2012 zešla aké inicia i a přímo zpopudu ědců, k eří byli
dlouhodobě nespokojeni sobchodními p ak ikami yda a ele Else-
ie . Globální p o es naz aný Cos o Knowlege (h p:// hecos o k-
nowledge.com/) upozo ňuje na cenu, jakou pla íme za přís up k ě-
dění. Výz a kbojko o ání spolup áce s yda a elem Else ie znikla
době, kdy se e Spojených s á ech ame ických p ojedná al zákon
zakazující manda o ní poli iku o e řeného přís upu k ýsledkům
ýzkumu inanco aného z eřejných zd ojů. Else ie byl jedním
z yda a elů, k eří en o es ik i ní zákon podpo o ali.
Ko po á ní yda a elské o ganizace je snad lépe označo a za zp o-
s ředko a ele (p o ide y) ědeckého obsahu než čis ě za yda a ele.
Cha ak e is ické p o p o ide y je, že budují uni iko ané pla o my
(ScienceDi ec , Sp inge Link aj.), pohlcují menší konku enci če ně
nekome čních ědeckých společnos í, pře ahují ksobě no ě znik-
lé in o mační akomunikační kanály (např. Else ie koupil akade-
mickou sociální síť Mendeley). Skupují no é, ale již p o ěřené o e-
řené pla o my (Sp inge koupil jednoho z p ních o e řených
yda a elů BioMed Cen al) a z láš ě pak p odá ají s é časopisy
ceno ém balíku (model big deal). To znamená, že nabízejí před-
pla né časopisů balíčku, k e ý má zdánli ě ýhodnou cenu, o šem
edle k ali ních anepos ada elných časopisů je nu né zapla i iza
méně a ak i ní i uly, k e é e ýsledku cenu předpla ných elmi
z yšují.
Vú odu popsané pos a ení yda a elů se od áží aké  om, jak
chápou model o e řeného přís upu. Zpohledu yda a elů exis uje
zásadě jen zla á ces a o e řeného přís upu jako a jediná sp á ná,
k e á ga an uje konzis enci adů ě yhodnos obsahu adlouhodobý
s abilní přís up kpubliko aným ědeckým ýsledkům. Vyda a elé
sice podpo ují izelenou ces u o e řeného přís upu, a šak pods a-
ě p e e ují pouze model publiko ání o e řených časopisech (gold
open access).
HYBRIDNÍ ČASOPISY
Pos oj adičních elkých yda a els í kmodelu o e řeného přís u-
pu p ošel čase značným ý ojem, na jehož počá ku domino ala e-
ze o anos , k e á h aničila až spřehlížením no ého způsobu šíření
T adiční yda a elé
a model o e řeného
přís upu
137
3.7 Pos oj naklada elů ko e řenému přís upu
ědeckých pozna ků. Za ýznamný milník naznačující změnu pos o-
je yda a elů ko e řenému přís upu lze označi ok 2004. Tenk á
naklada els í Sp inge přišlo s z . hyb idním modelem. Sp inge
nabídl za popla ek au o ům ydání jejich článků  ežimu o e ře-
ného přís upu. Ty o sponzo o ané články jsou o e řeně přís upné
šem č enářům bez ohledu na o, zda mají časopis předplacený nebo
ne. Nabídku sponzo o aných článků, naz anou OpenChoice (o e ře-
ný ýbě , h p://www.sp inge .com/gp/open-access/sp inge -open-
-choice), pře zali šichni adiční yda a elé. Vznikl ak model hyb-
idních časopisů, k e é zůs á ají adičně předplácené, ale zá o eň je
možné nich publiko a anají články o e řeně přís upné.
PŘÍSTUP NAKLADATELŮ KE ZLATÉ CESTĚ OTEVŘENÉHO
PŘÍSTUPU
Významní yda a elé Else ie , Taylo & F ancis, Wiley ajiní s a í
jád o s é nabídky s ejně jako Sp inge na adičních předplácených
(a ě šinou zá o eň hyb idních) časopisech, a šak současně zakláda-
jí p og amy no ě zniklých plně o e řených časopisů. P o ilus aci
se podí ej e např. na nabídku yda a ele Wiley (h p://www.wiley-
openaccess.com/ iew/jou nals.h ml) nebo na nabídku yda a ele
Taylo & F ancis Cogen OA (h p://cogen oa. and online.com/).
Ty o časopisy ungují na kome ční bázi. P o oz celého časopisu h a-
dí au oři, k eří za ydání článku zapla í publikační popla ek (a ic-
le p ocessing cha ge – APC). Bene i em p o au o y ač enáře je, že
celý obsah časopisu je olně dos upný abez omezení. Sp inge s ůj
p og am o e řených časopisů ods a o al ak izicí yda a ele o e-
řených časopisů BioMed Cen al  oce 2008. Níže u edený g a
ukazuje poč y o e řených časopisů, k e é nabízeli kdubnu 2015 ý-
znamní yda a elé.
144
3.7 Pos oj naklada elů ko e řenému přís upu
nízké k ali y anedů ě yhodnos i ydá aného obsahu časopisu se
do ýká nejen nep ůhledných, z . p edá o ských yda a elů, ale
zasáhl i adiční yda a ele. Včlánku Who’sA aid o Pee Re iew?
(Kdo se bojí ecenzního řízení?) popsal au o John Bohannon (2013)
s ůj expe imen sezasláním pod ženého článku od neexis ujícího
au o a do edakcí asi 300 nej ůznějších ědeckých časopisů. Expe i-
men doložil, že snízkou ú o ní ecenzního řízení se nepo ýkají jen
p edá o ské časopisy, ale mezi y, k e é bez p oblému přijaly článek
k ydání, igu o aly ičasopisy od yda a ele Else ie nebo Sage.
Recenzní řízení ak přes á á ungo a jako spolehli á pojis ka k a-
li y ydá aných článků ajako přidaná hodno a, za jejíž zajiš ění se
yda a eli přizná á ýznamné a ýlučné pos a ení publikačním
p ocesu. Není edy náhoda, že no ým endem zajiš ění k ali y
publiko aných článků se s ala o e řenos ecenzního řízení (pee
e iew). Vedle olné, neomezené dos upnos i obsahu časopisu p o
č enáře ak omě anspa en ní obchodní s a egie se začalo u yda-
a elů o e řených časopisů ujíma ischéma o e řeného ecenzního
řízení. Ino á o em  é o oblas i se s ala například publikační pla -
o ma F1000Resea ch (h p:// 1000 esea ch.com/). Články poslané
kpubliko ání jsou ydány do 7 dní, což splňuje požada ek au o ů
na ychlé z eřejnění článku. Publiko aný článek může bý ydán
aké se zd ojo ými da y. Po é následuje o e řené ecenzní řízení,
přičemž jsou k ecenzi článku poz áni oponen i ačlánek je zá o-
eň dos upný k eřejnému komen o ání. Jména ecenzen ů ajejich
komen áře jsou připojena ke článku, s ejně jako následné komen á-
ře au o a nebo egis o aných uži a elů. Následuje zá ě ečná čás
publikačního p ocesu, níž dojde k e izi článku na základě úp a
na žených oponen y. Každá z e zí článku je dos upná alze ji řád-
ně ci o a . Články, k e é p ojdou ecenzním řízením, jsou posky nu-
y kindexaci  ele an ních da abázích a yhledá ačích (PubMed,
Scopus nebo Google Schola ). Publikační pla o ma F1000Resea ch
sd užuje přes isíc expe ů zoblas i biologie amedicíny. Nejedná se
oedi o y  adičním slo a smyslu, kdy edi oři ozhodují opřije í
či odmí nu í článku k ydání, ale expe i ungují jako dohlíži elé
nad směřo áním obsahu časopisu apodílejí se na opono ání článků.
V om o bodě spoléhá pla o ma F1000Resea ch na ob yklou p axi
e yda a elském p ůmyslu, kde za opono ání není ecenzen placen
ajeho účas na ecenzním řízení je záleži os í osobní p es iže ědce
aloajali y kos a ním kolegům zobo u. O e řené ecenzní řízení
časopisu F1000Resea ch pa ří zá o eň do skupiny z . pos publikač-
ních ecenzních řízení, k e é upřednos ňuje ychlos z eřejnění ě-
deckých článků před delším publikačním p ocesem zpomalo aným
adičním anonymním ecenzním řízením.

145
3.7 Pos oj naklada elů ko e řenému přís upu
MEGAČASOPISY
Tře í příklad o e řeného kome čního yda a ele zas upuje yda a-
el Public Lib a y o Science (PLOS), k e ý byl založen  oce 2000.
PLOS s ůj ino a i ní yda a elský pos oj založil na om, že snížil
poče článků odmí nu ých k ydání, edy na úplně opačné s a egii,
než jakou p o ozují p es ižní časopisy Na u e aScience, kde podíl
zaslaných apubliko aných článků činí 10/1. Od oku 2006 ydá á
PLOS časopis PLOS One (h p://www.plosone.o g/) pos a ený na
p incipu z . megačasopisu. Jedná se mul iobo o ý časopis, nebo
lépe řečeno publikační pla o mu, k e á neodpo ídá s anda dnímu
poje í ědeckého časopisu s p a idelnou pe iodici ou auceleným
obsahem jedno li ých čísel. Publiko ání časopisu  elek onické
podobě neb ání neomezenému poč u ydaných článků. V oce 2014
dosáhl časopisPLOS One his o ického milníku, kdy publiko al s o-
isící článek za osm le s é exis ence. PLOS One kombinuje ýhodu
elek onického ydá ání, k e é neomezuje yda a ele ozsahem jako
případě iš ěných médií, azásadu dod že základní s anda d k a-
li y ydá aných článků. Publikační k i é ia jsou nas a ena ak, že
článek musí p imá ně ep ezen o a ýsledky ědeckého ýzkumu,
k e é dosud nebyly nikde jinde z eřejněné. Expe imen ální čás musí
zah no a dos a ečně elký zo ek ýsledků. Me oda expe imen u
musí bý dos a ečně popsána ak, aby ji bylo možné epliko a . S y-
lis ická ú o eň yžaduje jasný yjadřo ací jazyk ako ek ní anglič i-
nu. Dů az je kladen aké na dod žení e ických zásad. Výše zmíněný
ob o ský ná ůs ydaných článků odkazuje na o, že au oři no ý
model ychlého publiko ání přijali. Časopis si d ží i ysokou k ali u
– měřeno me ikou impak ak o u adokázáno o něž Bohannono-
ým expe imen em. PLOS One byl  om o případě jediným zčaso-
pisů, k e ý se zajímal oe ickou s ánku článku ačlánek nakonec po
d ou ýdnech komunikace sau o y odmí l zdů odu nízké ědecké
ú o ně (BOHANNON, 2013).
VYDÁVÁNÍ OTEVŘENÝCH ČASOPISŮ JMÉNEM VĚDECKÝCH
SPOLEČNOSTÍ
Dalším ýznačným endem akademickém publiko ání, k e ý se
zá o eň do ýká modelu o e řeného přís upu, je přechod ne ýdě-
lečných časopisů ědeckých společnos í ke kome čním yda a e-
lům. T ansakce je p o nekome ční časopisy ýhodná p o o, že ě ší
yda a el nabídne časopisu s ůj ěhlas, známou značku, díky níž
může časopis získa ě ší p es iž. Aza o jsou naopak ocho ny ě-
decké společnos i zapla i peníze na íc, ikdyž dří e celý publikač-
ní p oces zajišťo ala ne ýdělečně ediční ada. Typický příklad y-
dá ání časopisu jménem ědecké společnos i je ydá ání sbo níků
ědeckých p ací elek onických e zích na uni e zi ách. Vyda a-
elé jsou pomě ně úspěšní ak izicích ěch o odbo ných časopisů
146
3.7 Pos oj naklada elů ko e řenému přís upu
ědeckých společnos í auni e zi . Kak izicím je mo i uje snaha
ozšiřo a po olio s ých p oduk ů asnaha posíli s ůj ob az o e-
řeného yda a ele. Zpohledu pů odního yda a ele se může jedna
ospo nou in es ici, neboť kome ční yda a el posky uje přidanou
hodno u, k e á spočí á hla ně zajiš ění ma ke ingo ých služeb, ale
jinak chod časopisu če ně ecenzního řízení zůs á á čas o kompe-
enci pů odní ediční ady. P oblema ickým bodem celého přechodu
ke kome čnímu yda a eli se s á ají au o skop á ní o ázky, p o ože
sno ým yda a elem se může měni s yl licenčních smlu uza í a-
ných sau o y, a aké se může z íži přís up ka chi u s a ších oční-
ků časopisu.
PREDÁTOŘI
Mode ní echnologie mění možnos i ydá ání ědeckých časopisů
a nu í adiční yda a ele kino acím, bez nichž by  konku en-
ci no ých publikačních pla o em neuspěli. Know-how ydá ání
ědeckého časopisu přes á á bý ýh adní doménou adičních y-
da a elů, ale s á á se o ázkou o ládnu í základních echnologií, k e-
é p ak icky umožňují založení časopisu a ys a ení jeho obsahu na
in e ne u řádu několika dní. Vydá ání časopisu je možné z lád-
nou isdod žením u či ých minimálních ná oků pomě ně snadno.
Obchodní plán lze opří op incip placení publikačních popla ků ze
s any au o a. Open Jou nal Sys ems (h ps://pkp.s u.ca/ojs/) zajis í
p o oz časopisu, edakční sp á u, zpřís upnění obsahu ijeho a chi-
aci. O ázka au o ských p á se dá řeši pomě ně lehce použi ím
licencí C ea i e Commons.
Snadný způsob, jak je možné založi ap o ozo a časopis, do olu-
je exis enci i z . p edá o ských yda a elů, k eří se ezou na lně
popula i y o e řeného přís upu. P edá oři ěží na jedné s aně
z oho, jak je snadné ydá ání časopisu e i uálním p os ředí, ana
d uhé ycházejí s říc pop á ce au o ů po publikačním p os o u.
Obchodní model p edá o ských yda a elů je elmi jednoduchý.
S a í pouze na publikačních popla cích, k e é au oři – nucení sys-
émem hodnocení ědeckého ýkonu knadp odukci publikačních
ýs upů – zapla í, aniž by hlouběji pá ali po k ali ě, his o ii aga-
anci dů ě yhodnos i obsahu časopisu. Kniho ník Je ey Beall
zDen e ské uni e zi y Colo adu sleduje ý oj apočínání ěch o
yda a elů, p o něž není důleži ým cílem služba ědě, ale předně
las ní zisk. Beall ud žuje seznam časopisů ajejich yda a elů se
znaky p edá o ských p ak ik (h p://schola lyoa.com/2015/01/02/
bealls-lis -o -p eda o y-publishe s-2015/). Na s ých webo ých s án-
kách aké z eřejňuje základní pa ame y, podle nichž je možné
de ino a , zda se yda a el řadí kp edá o ům. K i é ia ycházejí
pods a ě zcho ání p edá o ů, k eří neu ádějí přesnou ad esu s é-
147
3.7 Pos oj naklada elů ko e řenému přís upu
ho sídla akonk é ní jména edi o ů. Ediční ada působí anonymním
dojmem aje scho aná za obecným kon ak ním o mulářem Con ac
us. P edá oři za ádějícím způsobem in o mují odosažení ahodno ě
impak ak o u časopisu aindexaci e ýznamných ci ačních da abá-
zích. Typickým cho áním p edá o ů je nead esné ozesílání e-mailů
snabídkou publiko ání článku za popla ek. Webo é pla o my p e-
dá o ů jsou na p ní pohled podezřelé s ým křikla ým zhledem,
nepřehledným zob azo áním in o mací a čas o nedohleda elným
online a chi em časopisu. Přes ože se zpřísňují k i é ia p o zařazení
o e řených časopisů do ad esáře o e řených časopisů (Di ec o y o
Open Access Jou nal, h p://doaj.o g/), ydá ají se e ické kodexy
p o přije í yda a ele do společens í o e řených yda a elů (Open
Access Schola ly Publishe s Associa ion, h p://oaspa.o g/membe -
ship/membe ship-c i e ia/), zůs á á ob ana p o i ag esi ní, p edá-
o ské poli ice málo účinná.
Vyda a elské know-how, jak bylo nas oleno od po ěs ných dob Gu-
enbe go ých, se s alo šeobecně přís upným době elek onické-
ho šíření in o mací. Podobně jako se b ánily ukopisné cí ke ní díl-
ny ynálezu knih isku, b ání se dnes adiční yda a elé omu, aby
z a ili s é monopolní pos a ení. Bi a se odeh á á na poli och any
au o ských p á , což je elice p oblema ická o ázka přesahující éma
é o kapi oly. A ýsledek é o bi y předu čí následně dominan -
ní smě o e řeného přís upu. T adiční yda a elé při ozeně ze s é
his o ické pods a y hájí ces u zla ého o e řeného publiko ání aopa-
ko aně a gumen ují ím, že pouze zla á ces a za učuje in eg i u,
konzis enci as álou k ali u ydá ané časopisecké p odukce. Vyda-
a elé hájí samozřejmě iob o ské in es ice, k e é ložili do no ých
echnologií aaplikací, jimiž obohacují p odá aný ědecký obsah.
V om o smě u jsou yda a elé ys a eni ob o skému laku konku-
enčního p os ředí no ých kome čních i em inezisko ého sek o u
a je p o ně nesmí ně ná očné ud že k ok s echnologickým po-
k okem. Při p osazo ání zla é ces y šak opomíjejí důleži ý aspek
inančního zajiš ění zla é ces y, k e á  pods a ě neodpo ídá na
klíčo ou o ázku celé p oblema iky přís upu k ědeckým in o ma-
cím. Zla á ces a nedá á nespo ně uspokoji é řešení na o ázku inanč-
ní dos upnos i okamži ého přís upu k ědeckým in o macím. Ha -
nad (2007) upozo ňuje, že nej ě ší nejis o a přímé ans o mace na
zla ou ces u spočí á o ázce její ceno é ud ži elnos i. Je nejis é, zda
au oři ains i uce budou ocho ny pla i azda najdou dos a ek zd o-
jů. Exis ující ondy za ím pok ý ají malou čás o e řených časopisů,
zčehož nelze od ozo a , že model bude možné ozšíři dál p o 24 isíc
ecenzo aných časopisů.
Zá ě 
148
3.7 Pos oj naklada elů ko e řenému přís upu
Zla á ces a o e řeného přís upu ods aní p oblém přís upu k ě-
decké li e a uře, neods aní šak p oblém inanční dos upnos i.
Finanční po íže sud žením předpla ného časopisů se zkniho en
přesune na bed a posky o a elů, k eří sys ému ans o mo aném
na o e řený přís up mís o předpla ného budou do ýdajů na ýzkum
zah no a ýdaje za APC (POYNDER, 2014). P oblém inanční do-
s upnos i ajeho pouhého přesunu í zjedné zájmo é skupiny na d u-
hou pojmeno á á přímo náz u s ého článku Is schola ly publishing
going om c isis o c isis? Pin ield (2013). Odpo ídá si  om smyslu, že
model zla é ces y ods aňuje něk e é, ze s é pods a y neods ani el-
né, slabiny sys ému předplácení ědeckých časopisů, z yšuje ans-
pa en nos ceno é poli iky yda a elů aposiluje yjedná ací pozici
ýzkumných ins i ucí iau o ů. Zá o eň o šem dodá á, že no ě na-
s olo aný sys ém je po řeba opa ně asous a ně moni o o a .
Za ím je současné přechodné období silně poznamenáno z ýšeným
příli em peněz z eřejných zd ojů, udíž se p odlužuje dlouhodobě
ekonomicky neud ži elná koexis ence sys ému předpla ného amo-
delu zla ého publiko ání. T adiční yda a elé se p osadili s ým
modelem hyb idních časopisů ah ozí, že pla by za APC budou s á-
zány spředpla ným. Tím bude na ušen konku enční lak na ceny,
což opě sníží konku enční p os ředí acelé od ě í se s ane méně
anspa en ní. Dále os e iziko nas olení opě o ného monopolu
elkých yda a elů případě, že APC budou h azeny o mou člen-
ských (konso ciálních) předpla ných (SCHIMMER, 2015).
S e an Ha nad (2014) zas á á názo , že akcele o a ý oj sp á ným
smě em mohou uni e zi y, ýzkumné ins i uce aposky o a elé ím,
že přijmou manda o ní poli iky o e řeného přís upu. Ty o poli i-
ky zajis í kýžený bezpla ný o e řený přís up k ědecké li e a uře.
Jakmile bude dosaženo globálního přije í zelené ces y o e řeného
přís upu, bude možné nas oli sp a edli ý model zla ého publiko-
ání. Sp á nos Ha nado y eo ie podpo ují aké zjiš ění dalších
zas ánců zelené ces y, k eří zkoumají ekonomickou ná očnos pře-
chodu na no ý model. Po zují, že nejmenší inanční zá ěž y áří
příklon kzelené ces ě (např. SWAN, ALMA aJOHN HOUGHTON,
2012; JOHNSON, PINFIELD, FOSCI, 2015).
Pos oj yda a elů ko e řenému přís upu by se neměl hodno i pou-
ze podle oho, jaký mají z ah ke zla é ces ě, k e á se ěší šeobec-
né podpoře nejen ze s any yda a elů, ale i g an o ých agen u
aau o ů. Je řeba jej posuzo a přede ším podle mí y s řícnos i,
jakou p oje ují kzelené ces ě, j. kp á ům au o a na neomezené
šíření jeho díla p os ředí in e ne u dle de inice Be línské dekla ace
z oku 2003.
149
3.7 Pos oj naklada elů ko e řenému přís upu
ANDERSON, Ken . (2015). Macmillan + Sp inge : Some Lessons o Lea n,
Some Twis s o Wa ch. In: Schola ly Ki chen [online]. 2015-01-20 [ci . 2015-04-
16]. Dos upné z: h p://schola lyki chen.sspne .o g/2015/01/20/macmillan-
-sp inge -some-lessons- o-lea n-some- wis s- o-wa ch/
BioMed Cen al. (2015). Wikipedia: he ee encyclopedia [online]. San F an-
cisco (CA): Wikimedia Founda ion, 2015 [ci . 2015-09-14]. Dos upné z: h -
ps://en.wikipedia.o g/wiki/BioMed_Cen al
BJÖRK, Bo-Ch is e aDa id SOLOMON. (2014). How esea ch unde s
can inance APCs in ull OA and hyb id jou nals. Lea ned Publishing [onli-
ne]. 2014, oč. 27, č. 2 [ci . 2015-07-27] s.93-103. ISSN 0953-1513. Dos upné
z: h p://dx.doi.o g/ 10.1087/20140203
BOHANNON, John. (2013). Who’sA aid o Pee Re iew? Science [onli-
ne]. 2013-10-04 [ci . 2015-04-16]. Dos upné z: h p://www.sciencemag.o g/
con en /342/6154/60. ull
ELSEVIER. (2015). No Double Dipping [online]. Copy igh 2015 [ci . 2015-
07-27]. Dos upné z: h ps://www.else ie .com/abou /company-in o ma i-
on/policies/p icing#Dipping
GERRITSMA, Wou e . (2015). Sp inge and Macmillan me ge : some ob-
se a ions. WoW! Wou e on he Web [online]. 2015-01-15 [ci . 2015-04-16]. Do-
s upné z: h p://wow e .ne /2015/01/16/sp inge -and-macmillan-me ge /
HARNAD, S e an e al. (2004). The g een and he gold oads o Open
Access. Na u e [online]. ©2004 [ci . 2015-04-17]. Dos upné z: h p://www.
na u e.com/na u e/ ocus/accessdeba e/21.h ml
HARNAD, S e an. (2007). The G een Road o Open Access: ALe e aged
T ansi ion. In: Gacs, Anna (ed.) The Cul u e o Pe iodicals om he Pe spec i-
e o he Elec onic Age [online]. L‘Ha ma an, Las Modi ied: 27 Ma 2014
20:07 [ci . 2015-07-29] s. 99-105. Dos upné z: h p://ep in s.so on.ac.uk/id/
ep in /263309
HARNAD, S e an. (2014). The only way o make in la ed jou nal subsc ip-
ions unsus ainable: Manda e G een Open Access. The Impac o Social Sci-
ences [online]. 2014-04-28 [ci . 2015-07-30]. Dos upné z: h p://blogs.lse.
ac.uk/impac o socialsciences/2014/04/28/in la ed-subsc ip ions-unsus ai-
nable-ha nad/
HARVARD UNIVERSITY. (2015). Facul y Ad iso y Council Memo andum on
Jou nal P icing: Majo Pe iodical Subsc ip ions Canno Be Sus ained [online].
© 2015 [ci . 2015-07-30]. Dos upné z: h p://isi es.ha a d.edu/icb/icb.do?-
keywo d=k77982& abg oupid=icb. abg oup143448
Použi á li e a u a

150
3.7 Pos oj naklada elů ko e řenému přís upu
JOHNSON, Robe aS ephen PINFIELD aMa ia FOSCI. (2015). Business
p ocess cos s o implemen ing “gold” and “g een” open access in ins i u i-
onal and na ional con ex s. Jou nal o he Associa ion o In o ma ion Science
and Technology [online]. 2015 [ci . 2015-07-30]. Dos upné z: h p://dx.doi.
o g/10.1002/asi.23545
MUNROE, Ma y H. (2007). The Academic Publishing Indus y: AS o y o Me -
ge and Acquisi ion [online]. Da e o las upda e 03/13/2007 [ci . 2015-07-27].
Dos upné z:
OXFORD UNIVERSITY PRESS. (2015). Does Ox o d Uni e si y P ess
double-dip? [online]. Copy igh 2015 [ci . 2015-07-27]. Dos upné z: h p://
www.ox o djou nals.o g/en/help/ aq/ox o d-open.h ml
POYNDER, Richa d. (2014). Richa d Poynde on he s a e o open access: Whe-
e a e we? Wha s ill needs o be done? [online]. F iday, Ma ch 21, 2014 [ci .
2015-07-29]. Dos upné z: h p://poynde .blogspo .co.uk/2014/03/ he-s a e-
-o -open-access.h ml
SCHIMMER, Ral , Kai Ka in GESCHUHN aAnd eas VOGLER. (2015).
Dis up ing he subsc ip ion jou nals’ business model o he necessa y la ge-scale
ans o ma ion o open access [online]. 28 Ap il 2015 [ci . 2015-07-30]. Dos up-
né z: h p://dx.doi.o g/10.17617/1.3
SWAN, Alma aJohn HOUGHTON. (2012). Going o Gold? The cos s and
bene i s o Gold Open Access o UK esea ch ins i u ions: u he economic mo-
delling. Repo o he UK Open Access Implemen a ion G oup [online]. 2012 [ci .
2015-04-16]. Dos upné z: h p:// eposi o y.jisc.ac.uk/610/
TRACZ, Vi ek. (2005). Essen ial o Science: In e iew wi h Vi ek T a-
cz. In o ma ion Today [online]. 2005-Janua y [ci . 2015-04-16]. Dos upné z:
h p://www.in o oday.com/i /jan05/poynde .sh ml
151
Poli ika ( aké s a egie) o e řeného přís upu přija á na ná odní
ú o ni slouží k ymezení základních pos ojů s á u k dos upnos i
ědeckých in o mací. S á p os řednic ím s é las ní poli iky o e-
řeného přís upu dekla uje, že si je ědom ýhod, k e é o e řený
přís up k ědeckým in o macím přináší společnos i. Dá á naje o,
že je zas áncem oho, aby ýzkum h azený z eřejných p os ředků
pocházejících zdaní od edených občany přinášel zpě uži ek celé
společnos i p os řednic ím možnos i seznámi se ap aco a so e-
řenými články či da y.
Vú odu je nu né kons a o a , že Česká epublika s ou ná odní po-
li iku o e řeného přís upu p oza ím nemá. Z é o si uace pak plynou
p oblémy, se k e ými se přije í sys ému o e řeného přís upu se ká á
na ú o ni ná odních posky o a elů podpo y ědy a ýzkumu, ale
aké usamo né ědecké komuni y. Nu nos zniku ná odních poli-
ik o e řeného přís upu celé E opské unii (dále EU) šak již byla
de ino ána před několika le y.
E opská komise se zabý á několik le implemen ací p incipů o e-
řeného přís upu do e opského ýzkumu, ale iná odního ýzku-
mu členských zemích. Součás í 7. ámco ého p og amu na pod-
po u ýzkumu a ý oje, k e ý al le ech 2007–2012, byl pilo ní
p og am p o publiko ání ědeckých článků  ežimu o e řeného
přís upu (EUROPEAN COMMISSION, 2008). Pilo ní p og am
nas a o al podpo u o e řeného přís upu k ědeckým publikacím
ze s any E opské komise a edl kzako ení bez ýh adní po in-
nos i zajis i o e řený přís up kpublikacím na azujícím ámco ém
p og amu Ho izon 2020, e k e ém oli pilo ního p og amu pře zal
o e řený přís up k ýzkumným da ům (EUROPEAN COMMISSI-
ON, 2015).
E opská komise se nicméně zabý á i ýzkumem inanco aným
ná odními posky o a eli podpo y. V če enci 2012 publiko ala
E opská komise ři sou isející dokumen y yjadřující důleži os
o e řeného přís upu k ědeckým in o macím. Ve Sdělení E opské
komise ARein o ced Eu opean Resea ch A ea Pa ne ship o Excellen-
ce and G ow h (EUROPEAN COMMISSION, 2012a) jsou yjádřeny
4.1 POLITIKA OTEVŘENÉHO
PŘÍSTUPU NA NÁRODNÍ
ÚROVNI
Jiří Ko ouček,
Technologické
cen um
Akademie ěd
České epubliky
Dů ody
kza edení
ná odní poli iky
o e řeného
přís upu
4. OTEVŘENÝ PŘÍSTUP
VČESKÉ REPUBLICE
152
4.1 Poli ika o e řeného přís upu na ná odní ú o ni
p io i ní změny, k e ými by měl p ojí e opský ýzkumný p os o
(ERA) do oku 2014. Pá ou yznačenou p io i ou je op imální ci -
kulace, dos upnos apřenos ědeckých znalos í. E opská komise
upozo ňuje na nu nos ods ani ba ié y přís upu k ědeckým in-
o macím, což má bý zajiš ěno dů azem na o e řený přís up. Od
členských s á ů požaduje, aby y ořily poli iku zabý ající se do-
s upnos í aucho á áním ědeckých in o mací, aaby zajis ily eřejný
ýzkum přispí ající kpřenosu znalos í mezi souk omou a eřejnou
s é ou. Dále yzý á samo né ýzkumné ins i uce, aby přijaly opa ře-
ní p o zajiš ění o e řeného přís upu k ědeckým in o macím.
Vsou isejícím sdělení Towa ds be e access o scien i ic in o ma ion:
Boos ing he bene i s o public in es men s in esea ch (EUROPEAN
COMMISSION, 2012b) E opská komise obhajuje koncep o e ře-
ného přís upu. To o sdělení sloužilo jako základ p o začlenění mo-
delu o e řeného přís upu do ámco ého p og amu Ho izon 2020.
S ěžejním dokumen em p o éma ná odní poli iky o e řeného pří-
s upu je Dopo učení komise odos upnos i aucho á ání ědeckých in-
o mací (EUROPEAN COMMISSION, 2012c). E opská komise
dopo učila členským s á ům za edení ná odní poli iky o e řeného
přís upu. Ta by měla zajis i o e řený přís up kpublikacím pochá-
zejícím z ýzkumu inanco aného z eřejných p os ředků. E opská
komise de ino ala několik základních p incipů, k e é by měla poli i-
ka o e řeného přís upu dod že :
Publikace mají bý dos upné ihned po ydání. Pokud ne, časo é em-
ba go13 nesmí přesáhnou 6, esp. 12 měsíců případě humani ních
aspolečenských ěd.
Sys ém licenco ání má přispí a ko e řenému přís upu k ědec-
kým publikacím. Výzkumníkům budou náleže au o ská p á a ipo
licenco ání článku yda a eli.
Sys ém odměňo ání akademické s éře bude podpo o a ýzkum-
níky, k eří přispí ají ke sdílení ýsledků ýzkumu. Apřede ším y,
k eří yuží ají model o e řeného přís upu ke s ým p acím.
Podpo a o e řenos i smě em k eřejnos i. Z eřejňo ání smlu mezi
eřejnými ýzkumnými ins i ucemi a yda a eli.
Malé as řední podniky anezá islí ýzkumníci budou mí co mož-
ná nejši ší anejle nější možnos přís upu k ědeckým publikacím
a ýsledkům ýzkumu inanco aného z eřejných zd ojů.
13 Doba od ydání článku do jeho z eřejnění ežimu o e řeného přís upu.
153
4.1 Poli ika o e řeného přís upu na ná odní ú o ni
Dále členské s á y mají zajis i řádnou implemen aci poli iky o e ře-
ného přís upu sk ze ná odní posky o a ele podpo y aakademické
ins i uce, jejichž ýzkum je inanco án z eřejných zd ojů. Té o p o-
blema ice se blíže ěnuje kapi ola 4.3.
VDopo učení požaduje E opská komise io e řený přís up k ý-
zkumným da ům. Všechna da a, uk e ých o je zhledem kjejich
po aze možné, mají bý olně přís upná p os řednic ím in e ne u.
Da a mají bý jednoduše iden i iko a elná a zařadi elná k publi-
kacím. Ná odní posky o a elé g an ů aakademické ins i uce mají
pomoci simplemen ací ná odní poli iky o e řeného přís upu ob-
las i da p os řednic ím nás ojů u edených do p axe, k e é umož-
ňují sdílení ýzkumných da . Dopo učení zmiňuje celou řadu dal-
ších činnos í, jimž by se měly členské s á y ěno a , aby zajis ily
sys ém o e řeného přís upu k ědeckým in o macím poja ý co mož-
ná nejúplněji, ať už na ú o ni publikací či da . Členské s á y musí mj.
E opskou komisi p a idelně in o mo a os ém pos upu  é o ob-
las i.
Česká epublika dlouho zůs á ala pozadí dění sou isejícího sno-
ými endy oblas i přís upu k ědeckým in o macím. Nu no ale
podo knou , že  om nebyla sama. Podobná si uace se ýkala ě šiny
zemí bý alého ýchodního bloku, např. Bulha sko, Polsko, Řecko.
Naopak něk e é skandiná ské země nebo Spojené k álo s í Velké
B i ánie aSe e ního I ska se začaly hlási ko e řenému přís upu
k ědeckým publikacím již před ím, než E opská komise začala na
o o éma klás dů az (CARUSO, NICOL, ARCHAMBAULT, 2013).
Oo e řeném přís upu se České epublice již disku uje pomě ně
dlouho. S al se éma em odbo ných p á ních ozbo ů ( iz např. MA-
REK, 2012) asno ým pa adigma em se snaží dlouhodobě p aco a
něk e é akademické kniho ny14 apřes ědčo a ýzkumníky i ede-
ní s ých ins i ucí o ýhodách, k e é o e řený přís up přináší. Změ-
ni zaži é pořádky se je í jako pomě ně ob ížné. Obz láš ě, pokud
neexis ují nás oje na ú o ni ins i uce ani s á u, k e é by podpo o-
aly o e řený přís up k ědeckým in o macím. Re lexe samo nou
ědeckou komuni ou, jež by měla p incipy o e řeného přís upu při-
jmou za las ní, je pomě ně poz olná. Pomě mezi zla ou ces ou
o e řeného přís upu aklasickým publiko áním za posledních pě le
České epublice z os l, zci ka 1:7,5 se změnil přibližně na 1:5,515,
což je idi elný ná ůs , ale ke s a u byť jen y o nanému je ješ ě
daleko.
14 Za šechny jmenujme kniho ny VŠB-TUO, UTB, VUT, UPCE, kniho nu AV ČR.
15 Přibližné údaje ze služby Web o Science. Dos upné z: h p://webo science.com
Vý oj ýkající se
ná odní poli iky
o e řeného
přís upu ČR