Inspi ace z Bulha ska: Kul u ní an opologie
a ekonomická mig ace, íce než jen kama ádky
Gab iela Fa ko á
A Bulga ian inspi a ion: cul u al an h opology and economic mig a ion, mo e han jus iends
Se e al yea s las ing esea ch o economic mig a ion be ween Bulga ia and G eece b ough a pe -
sonal ans o ma ion in he au ho ’s li e, which u ned he in o a Bulga ia based wo k mig an . This
essay ques ion he possible e ec s o economic mig a ion o a ieldwo ke and hei me hodological
consequences. Au ho also a ge s he ou s andingly equen in ol emen o an h opology g adu-
a es wi hin he wo k mig a ion cycles, in e es ingly hese lows aim no only owa ds “ he Wes ”
bu also “ he Eas ”. The s e eo ype o unquali ied economic mig an mo ing om “Eas ” o “Wes ”
looding he a ge coun y wi h people o hei own needs o be econside ed. Economic mig a ion
emb ace people wi h di e en educa ional le el, and ield backg ounds, u he mo e some ields
like social-cul u al an h opology a e e en mo e in ol ed. I can challenge an h opology g adua es
o ge he bes om his si ua ion, i no o he scien i ic p og ess, hen a leas o sel -explain hei
ca ee choice.
Keywo ds
Sociocul u al an h opology — Economic mig a ion — Bulga ia — Going na i e
Už oce 2014 jsem napsala ex , k e ý sh no al změny na a i ní pamě i bulha -
ských Ka akačanů.1 Analyzo ala jsem zde z ah p oměn ma e iálních podmínek jejich
ži o a e z ahu k o mulacím las ní his o ie. V pojímání las ní minulos i sami Ka-
akačani p ezen o ali několik období jako obz láš ě ěžkých. Vz ah ěch o yp á ění
k ekonomickým podmínkám ži o a se ukázal jako zcela a bi á ní, neboť p á ě pří-
padě Ka akačanů jsou období nej ě ší ekonomické p ospe i y p ezen o ána jako k i-
zo á, ěžká, zk á ka jako lé a, k e á by si elmi ne adi zopako ali. Zajímalo mne, co je
edy hla ním u čujícím ak o em smu ku e yp á ění mých in o man ů? Ješ ě oce
2014, když jsem ýše zmíněnou s udii napsala, o byl p o mě elký o azník. Ne ušila
jsem enk á , že následujících le ech zakusím podobnou zkušenos íce než dos .
Když jsem se s Ka akačany před le y seznamo ala, jedna z in o man ek mi zkla-
maně yp á ěla, že p á ě dokončila dálko ě ře í ysokou školu. Měla poci , že p o-
blém s hledáním p áce s i ulem z ekonomie a pedagogiky yřeší dalším i ulem
obo u u is ického uchu. Po oce daná in o man ka p aco ala Řecku na sklizni
me uněk a oli a následně s ou p o esní k izi yřešila sňa kem a s ala se ak man-
želkou na plný ú azek. Ze sklizní Řecku si ale enk á do Bulha ska při ezla do-
1 Ka akačani jsou řecky ho ořící po omci dří e kočo ných pas e ců, k eří se pohybo ali
na e opském území Osmanské říše. Od 50. le žijí usedle na území Bulha ska a Řecka.
Bulha š í Ka akačani pak jako jednu z ý azných ži o ních s a egií p ak ikují sezónní
p aco ní mig aci do Řecka. Zmiňo aná analýza z oku 2014 ychází iskem až oce 2016
(Fa ko á 2016).
OPEN
ACCESS
94 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2016
s a ek peněz na o, aby přes zimu nemusela p aco a . Ta o ži o ní s a egie se zdála
ýhodnou a zdánli ě jednoduchou. Musím se přizna , že jsem zcela nechápala, p oč
je yp á ění o období le de adesá ých a začá ku 21. s ole í, kdy bulha š í Ka akačani
h omadně odjížděli na sezónní p áci do Řecka, p ezen o áno jako agická epizoda,
přes ože ekonomicky na om ka akačanš í ekonomič í mig an i byli lépe než jejich
sousedé Bulha sku.
Do celé o nice, kde na jedné s aně s ojí ekonomický p o i a na s aně d uhé
nega i ní pojímání las ní si uace, je řeba připočís p o esní nenaplnění, poci p o-
ma něných s uden ských le a přede ším s esk po příbuzných. Bylo po řeba, abych
na las ní kůži během las ní p áce zah aničí zakusila, že například přijí z p áce
domů, pozd a i se s blízkými (manželem/manželkou, pří elem/pří elkyní, dě mi,
odiči … ), u aři si ká u a popo ída si u ní o denních událos ech je luxus, k e ý
se zdaleka nedos á á každému. Minimálně u Ka akačanů en o ak o ý azně o li -
ňuje ekonomicky mo i o ané jednání.
KULTURNÍ ANTROPOLOG: ZVÍŘE ZAVĚŠENÉ DO PAVUČINY
ČESKÉHO PRACOVNÍHO TRHU
„Na u paní ze skladu na ok aji měs a, k e á se asi špa ně učila, jsem si zpomněl, když
jsem si byl s půl očním zpožděním yz ednou s ůj ysokoškolský diplom z humani ního
obo u. ‚Že js e se ůbec ob ěžo al‘ při í ala mě s úsmě em paní na s udijním oddě-
lení. ‚My už jsme o dá no ska o ali‘ řekla a ydala se ke skříni. Pochopil jsem, že o
byl ip, a uklidněn jsem na ázal: ‚No í e, já o ke s é p áci nepo řebuji, ale eď se hlá-
sím na dok o ské s udium a musím o am doda ‘. ‚A co ůbec dělá e?’ zep ala se paní.
‚Jsem ako ý mlu ící au oma na ká u‘ přiznal jsem se“ (Rauch 2014)
Vys udo ala jsem kul u ní an opologii a následně získala dok o á z e nologie. Tak
dlouho jsem opako ala ýzkumné poby y u Ka akačanů, až jsem si jednoho dne u ědo-
mila, že las ně žijeme elmi podobné ži o y, ápí nás podobné ěci a jejich pe spek i a
idění s ě a se mi dlouhodobém měří ku zdá nejen pochopi elná a s ozumi elná, ale
čím dál ím íc blízká a las ně jediná možná. Me odologicky o po ažuji las ně za u či-
ou chybu, ždyť začne-li se ýzkumník objek ům s ého zájmu až přílišně podoba ( an-
glič ině se p o en o enomén použí á označení „going na i e“), an opologické obci
bude u či ě celá řada ědců zdů azňo a důleži os «ud žo ání zd a ého ods upu»2.
P o začá ek se ale zas a me u ši okého kon ex u mého p o esního uko ení.
Vzhledem k omu, že p o ese kul u ního an opologa mimo úzce p o ilo anou akade-
mickou s é u České epublice p ak icky neexis uje, je řeba, aby absol en i hledali
p o esi, kde je i s ak o anomální specializací budou ocho ni přijmou . Už před dese i
2 Všem je předem jasné, že echnicky nelze «en i ely go na i e“ nebo dokonce „become na i e“.
Jedná se spíše o maximální ak i ní snahu o přizpůsobení. Přes o šak je en o koncep za-
ížen kono ací ne-objek i i y (alespoň něk eří z českých a přede ším bulha ských kole-
gů obo u ak o s koncep em objek i i y/neobjek i i y p acují — zde če pám přede ším
z mnohých diskuzí na absol o aných kon e encích).
OPEN
ACCESS
GAbRIELA FATkO Á 95
le y Jan Kelle upozo ňo al na obecnou ojí smůlu absol en ů ysokých škol. Ačko-
li jsou s ále ujišťo áni, že se zdělání ypla í, ě šina odpo ídajících pozic je obsa-
zena již d ěma gene acemi předešlých d ži elů diplomů, na íc s é y, jež abso bo ali
ě šinu absol en ů (ins i uce sociálního s á u, p ůmysl) jsou pos upně odbou á ány
nebo s agnují (Kelle 2006: 52).
Z p ůzkumů o budoucím p aco ním upla nění absol en ů humani ních obo ů y-
plý á, že jen zh uba pě ina z nich s ou naby ou specializaci může upla ni e s ém
zaměs nání. Ve ě šině ěch o ýzkumů se sleduje nezaměs nanos ěch o absol en ů
podle s a is ik úřadu p áce.3 Ze zře ele ak zcela unikají da a o om, zda zaměs naní
absol en i dos á ají ku s ému zdělání adek á ní mzdu nebo zda je jejich p aco ní
pomě sociálně s abilní. Vladimí Hulík z odbo u s a is ik Minis e s a škols í pak
dodá á, že i o absol en i čas o na p aco ním hu zaujímají mís a adičně u čená
p o s ředoškoláky, což ede spíše k dlouhodobé us aci, že na zdo y dob ému zdě-
lání nelze nají odpo ídající p áci (ci in Boček e al. 2015, s o . Toušek e al. 2010:
23–28). Jiná čás absol en ů pak může bý na d uhou s anu ys a ena sociálně nejis é
obži ě podobě příleži os né in elek uální nádeničiny. Ta může bý in elek uálně
s imulující a mís y i inančně zajíma á, yznačuje se šak dočasnos í, od ola elnos í
a s ím spojenou absencí sociálních jis o , což důsledku ede k nemožnos i pláno a ,
odkládání založení odiny a dlouhodobém měří ku i p ak ické yloučenos i ze sys-
ému důchodo ého zabezpečení ( íce Kelle 2012: 63–82).
Pod obná analýza upla ni elnos i absol en ů magis e ského obo u sociální a kul-
u ní an opologie ukazuje, že ačkoli s uden i absol o ané s udium esměs po ažo-
ali za k ali ní, jen méně než polo ina z nich ho po ažuje za jakkoli přínosné p o s é
p o esní upla nění. Konk é ními kompe encemi, k e é upla nění absol en i zú o-
čují, jsou přede ším psaní odbo ných ex ů, k i ické myšlení, p áce s in o macemi
a jazyko é znalos i, naopak nedos á á se jim příp a y oblas i in o mačních ech-
nologií, psaní g an ů nebo základů ekonomiky a managemen u (Toušek e al. 2010).
Na zdo y empi ickým s udiím, jako je ýše zmíněná, pře ládá mezi p o esionálními
akademickými an opology4 názo , že absol en i nabízejí „speci ické ědění a do ed-
nos i, k e é s udiem an opologie získali a o než mají zaměs na a elé nemalý zájem“ (P oč je
dob é mí an opologii 2016: 19). V p axi se šak České epublice absol en i an opo-
logie upla ňují nejčas ěji jako p aco níci nezisko ých o ganizací (podle s udie Toušek
e al. 2010 je o až 57 % absol en ů magis e ského obo u), ecepční, p aco níci call cen-
e , úředníci (např. banko nic í je ysokoškolský i ul na ozdíl od jiných úřednic-
kých oblas í s ále ješ ě požado án) nebo adminis a i ě elkých ko po ací, kde jako
PA (Pe sonal assis an ) yššího managemen u yužijí například znalos cizích jazyků.
3 Vlnu článků obhajujících upla ni elnos ( ozuměj alespoň nějakou zaměs nanos ) absol-
en ů humani ních obo ů a zejména an opologie ozdmýchal da y nepodložený ý ok
p eziden a Zemana z oku 2013 o au oma ické ces ě šech no opečených an opologů
na úřad p áce ( íce Tošne 2013).
4 Mani es „P oč je dob é mí an opologii“ yp aco al ýkonný ýbo Eu opean Associa i-
on o Social An h opologis s ná aznos i na kon e enci, kde o é o p oblema ice oko alo
íce než 50 an opologů ze 17 ůzných zemí ( edy an opologů s jasnou akademickou a i-
liací a předpokládejme i alespoň čás ečně s abilní p o esní pozicí).
OPEN
ACCESS
96 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2016
KULTURNÍ ANTROPOLOG V PAVUČINĚ EKONOMICKÉ MIGRACE5
„Já si ždycky No sku říkám, že jsem p o ně Uk ajinka… dělám o, co dělají u nás Uk a-
jinky. Nemůžu už na ně Čechách kouka a ne cí i se do nich.“
(absol en /ka humani ního obo u, p acující sezónně No sku)
Vzhledem k omu, že odpo ídajících pozic nepřibý á s ejným empem jako absol en ů
humani ních obo ů, můžeme očeká a , že jejich elká čás upla ní s ou znalos cizích
jazyků při p áci zah aničí. Os a ně mnoho z nich již má s ou o s a egií zkušenos i
z doby s udií. Pomineme-li, že s a o ací pozice zah aničí má ob ykle cha ak e
nek ali iko ané p áce, může an opologo i přinés no ý náhled na celou řadu ý-
zkumných si uací (zejména pokud je ýzkumně zaměřen p á ě na p aco ní mig aci).
Můj případ je mnohém elmi odlišný od běžného s e eo ypu ekonomického mi-
g an a (nebo spíše ekonomické mig an ky), a o ohledu smě u, ání, k ali ikace
i odinného s a usu. Nejen že nejsem boha s í ch i ý, nek ali iko aný mig ující
muž, k e ý si do cílo é země e opského blahoby u ouží při éz i celou poče nou
odinu (s o ná ám zde se s e eo ypem ekonomického mig an a, k e ý posledním
půl oce ak ak i ně budují česká média), ale na íc mig uji ze západu na ýchod, ze se-
e u na jih. Mým cílem je Bulha sko, edy země, kde minimální mzda oří zh uba
polo inu minimální mzdy České epublice, ačkoli mi zde zaměs na a el pla í zd a-
o ní pojiš ění, každé oše ření zubním lékařem je učně zpopla něno i p o pojiš ěnce
a y ám-li dos a ečný poče le p aco ním nasazení, dos anu jednou bulha ský
důchod, k e ý p ůmě u oří ře inu oho našeho. Mo o em mé mig ace není snaha
dané zemi zůs a , ale naopak ykona p áci co nej eko dnějším čase a pokud
možno se na mís ě nezd žo a déle, než je nu né. A nakonec sebou nehodlám při és
s é č yři manželky s dě mi, o manželích ani nemlu ě.
Celá a o ži o ní s a egie zdánli ě pos ádá logiku, ale podí ám-li se blíže na můj
zah aniční p aco ní ým, edle dok o ky e nologie se zde najdou i docen i podobných
obo ů, absol en i a absol en ky obo ů jako ekologie, ilologie a d. Zk á ka nejsem
nik e ak anomálním případem mezi p aco níky, jejichž hla ním úkolem je přepo-
čí a u is y na le iš i, po adi jim, kde je nejbližší směná na a zodpo ída do azy
ypu: „Jaké šechny alkoholické nápoje nalijí u is ům na ho elo ém ba u zda ma?“.
V ámci p aco ního ýmu se pak na zájem dobí áme přezdí kami jako „paní dok o “,
„p o eso -čeka el“ a případě kolegů ilologů pak „G amma -Nazi“. Samozřejmě lze
5 V om o esejis ickém ex u se přid žím oho o čas o použí aného e mínu, přes ože děle-
ní mig ace podle mo i ů na ekonomickou, náboženskou nebo například poli ickou po a-
žuji za nedůs ojně schema ický přís up. V p axi se se káme spíše s pes ou škálou mo i ů,
jež jsou ůzných okamžicích upřednos ňo ány dle si uace. Mig ace bulha ských Ka a-
kačanů do Řecka je jimi samými s řída ě ys ě lo ána jak e nicky (akcen o áním řecké-
ho pů odu), ekonomicky (nedos a kem p aco ních příleži os í) i poli icky (z á ou í y
e unkčnos bulha ské lády). S ejně ak současná mig ace bulha ských Tu ků do ČR je
na jednu s anu mo i o ána snahou získa e elkých p ůmyslo ých podnicích p áci, o níž
je Bulha sku nouze, ak snahou opus i bulha ské společenské i poli ické p os ředí, k e-
é k mís ní u ecké menšině není z o na přá elské.
OPEN
ACCESS
GAbRIELA FATkO Á 97
zde říbi jazyko é schopnos i a upla ňo a an opologům las ní schopnos i kul u -
ního překladu. „No í e, akhle o ady chodí, řekne se pě a je o ždy spíš půl šes é.“
Během p aco ní směny si čas k á ím če bou soudobých s udií o mig aci na Balkán-
ském poloos o ě. Obecně mne ždy zajímala hla ně p ůřezo á éma a jdoucí napříč
ná odními s á y e s udo aném egionu (gende , příbuzens í, kul u a s a o ání,
ma e iální kul u a a d.). Ne přek api ě — mig ace absol en ů humani ních obo ů
ze s řední E opy na Balkán dosud nikdo nezp aco al. Os a ně jen s ěží u o mig-
aci můžeme po ažo a za nějakou ýznamnou lnu. U dosud publiko aných ex ů
na o o éma mne čas o za áží neosobní přís up mnohých mís ních bada elů, k eří
ale na ozdíl od ěch s ředoe opských mají k objek ům s ého zájmu geog a icky ne-
pomě ně blíže, mají edy možnos se jich osobně zep a na o, co po ažují za důleži é,
případně jaké sou islos i jejich mig aci u čují. Zk á ka p o ádě sku ečně hloubko ý
k ali a i ní ýzkum. S udie ycházející ze s a is ik, jsou sice díky přehledným abul-
kám e ek ní, ale každý kdo na Balkánském poloos o ě s á il nějaký čas, í, že o, co
je na papíře, je ždy jen hodně zdálený odlesk p axe. Odhado aná mí a nedokumen-
o ané mig ace je zde yšší než mí a é dokumen o ané a edy s á em kon olo ané.
Už jen p o o nelze k ali ní s udii ekonomické mig ace založi pouze na číslech.
Neměla by o bý p á ě sociokul u ní an opologie, k e á bude posky o a a s o-
zumi elně p ezen o a da a k éma u ekonomická mig ace? Zdá se, že k pa icipa i -
nímu e énnímu ýzkumu mezi ekonomickými mig an y jsou její absol en i díky
p ak ické neexis enci p o ese sociokul u ního an opologa ideálně yba eni. Vždy
si é o sou islos i yba ím i onický ci á Kei ha Ha a, k e ý ekonomickou si uo a-
nos an opologů sh nuje slo y: „Mos an h opologis s don´ like money and hey don´
ha e much o i . I symbolises he wo ld hey ha e ejec ed o some hing mo e au hen ic
elsewhe e. (…) As a esul , an h opologis s ha e no had much o heo e ical in e es o say
abou money“ (Ha 2005: 160).
Pokud se an opologo é yhýbají éma u peněz a jejich ydělá ání, bude o asi
p o o, že mnozí elkou čás ene gie ěnují p á ě řešení é o a ální o nice e las -
ním ži o ě. Na d uhou s anu mají díky akcen o ání k ali a i ní me odologie a e én-
ního ýzkumu jedinečnou možnos a o ci li á éma a u s ých in o man ů sledo a .
Jen ěžko si lze předs a i , že sebe eme alidní da a o pe manen ní ži o ní nejis o ě
ekonomických mig an ů me odou do azníko ého še ření (přes ože o mnoho bada-
elů dělá — iz např. Ma ko a a Ha zip okopiou 2015).
Samozřejmě se spolu s Cli o dem Gee zem asi šichni shodneme na om, že
se našimi in o man y nemusíme s á , abychom je mohli pochopi . Sdílením jejich
ži o ních zkušenos í se o iž zdá áme jedné ze silných zb aní ýzkumníka, a o
pozice cizince. Ta nás p á ě mnohých ýzkumných si uacích upozo ní na u či é
aspek y, k e é by zůs aly očima našince nezaznamenané, neboť se jim zdají samo-
zřejmé a ak ne idi elné. Nemí s abilní p áci a nemí ješ ě k omu peníze může
las ně znamena přínos na me odologické o ině. Mám ím na mysli sku ku
z ělesněnou zkušenos , k e á ám le i ém s abilním zaměs nání s p a idelným
příjmem bude zcela nepřís upná a snad i nepochopi elná. Možná se in o má o ů
po le ech přes ane e p á na o řepané o ázky jako, zda už našli p áci, co plánují dál,
jak jim podnik ydělá á, a naopak s ou pozo nos zaměří e na o ázky ohledně kon-
ak u s příbuznými, nímání odchodu příbuzných, samo y, nenaplněnos i a jiných
OPEN
ACCESS

98 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2016
denních eálií jejich kočo ných ži o ů. Třeba ale p á ě zde na ážíme na důleži ou
úlohu an opologů oblas i s udií mig ací. Třeba je jejich nej ě ší současnou ý-
z ou dá ěm o s udiím, k e é čas o zacházejí s okem lidí jako s kalkulo a elnou
o nicí, lidský ozmě .
Pokládajíc si y o sady o ázek, zaznamenala jsem během oho o lé a pa adoxní
si uaci. Čím íce se zdaluji od p o esionální akademické an opologie, ím íce mám
poci hladkého s upu do e énu a po ěch mnohých le ech sku ku alidních da 6.
Čím méně jsem p o esionálním an opologem, ím íce jsem ekonomickým mig an-
em, a naopak. Bý áženým akademikem zde s uk u álně b ání zakoušení zásadní
zkušenos i ekonomické mig ace. Mig o a , nemig o a ? Psá , nepsa ? Ží nebo po-
piso a ži o ? Nezbý á než dou a , že jednou bude možné oky ekonomické mig ace
e ospek i ně akademicky (a las ně i sebe- e apeu icky) zhodno i po zo u Judi h
Okely a její s udie disciplinace las ního ěla během nedob o olného s udia na in e -
ná ní škole p o dí ky z yšších s e (Okely 1996).
6 Au o ka se Ka akačany a jejich p aco ní mig ací e énu zabý á od oku 2008 (p ní 3
oky ýzkumu lze po ažo a za obezře né získá ání dů ě y).
POUŽITÁ LITERATURA
Boček, J., Cibulka, J., Šulek, M., Kočí, P. 2015.
Kde s udo a , abys e neskončili na dlažbě:
Vysoké školy podle poč u absol en ů
egis o aných na úřadu p áce [online], [ci .
11. 6. 2016]. Dos upné z: h p://www. ozhlas.
cz/zp a y/da a/_zp a a/kde-s udo a -abys e-
neskoncili-na-dlazbe-nejlepsi-a-nejho si-
ysoke-skoly--1513387.
Fa ko á, G. 2016. Bulga ian Sa aka sani:
building a na a i e c isis. in K. Ro h, A.
Ka a i (eds.) E hnologia Balcanica 19, Cul u es
o C isis in Sou heas Eu ope, Pa II: C ises
Rela ed o Na u al Disas e s, o Spaces and Places,
and o Iden i ies. LIT-Ve lag.
Ha , K. 2005. Money: one
an h opologis ‘s iew. Pp. 160–175 in. J.
G. Ca ie (ed.). A handbook o economic
an h opology. Chel enham: Edwa d Elga .
Kelle , J. 2006. Rozho o s P o . PhD . Janem
Kelle em, Csc. na éma „ zdělanos ní
společnos “. Aula 14 (03): 52–55.
Kelle , J. 2012. Sociologie s ředních s e .
P aha:SLON.
Ma ko a, E., Ha zip okopiou, P. 2015.
Labou mig a ion and o he o ms o
mobili y be ween Bulga ia and G eece:
The E olu ion o a C oss-Bo de Mig a ion
Sys em. Pp. 183–208 in H. Ve meulen, M.
Baldwin-Edwa ds, R. an Boe scho en (eds.).
Mig a ion in he Sou he n Balkans. Sp inge
In e na ional Publishing.
Okely, J. 1996. Own o O he Cul u e. London,
New Yo k: Rou ledge.
P oč je dob é mí an opologii. 2016. Český lid
103 (1): 15–21.
Rauch, Z. 2014. Dějiny pří omnos i. Vždyť
se dobře učili. No ý p os o 432 [online],
[ci . 5. 7. 2016]. Dos upné z: h p://www.
no yp os o .cz/clanky/432/ zdy -se-dob e-
ucili.h ml.
Tošne , M. 2013. Kdo se bojí kul u ní
an opologie? Deník e e endum [online],
[ci . 14. 6. 2016]. Dos upné z: h p://
denik e e endum.cz/clanek/15648-kdo-se-
boji-kul u ni-an opologie.
Toušek, L., Čapko á, K., Gebouská, L.,
Kočand le, V. 2010. Analýza upla ni elnos i
absol en ů magis e ského s udia Sociální
a kul u ní an opologie [online], [ci . 3. 7.
2016]. Dos upné z: h p://www.an opologie.
o g/si es/de aul / iles/ iles/book-pages/
ak i i a_-_klico a_ak i i a_c_3.pd .
OPEN
ACCESS
GAbRIELA FATkO Á 99
Gab iela Fa ko á je kul u ní an opoložka a s ůj dlouhodobý ýzkum p o áděla Bulha sku. Za-
bý ala se něm současnou sociální o ganizací a ekons uo áním las ní his o ie případě bý a-
lých kočo ných pas e ců — Ka akačanů. V současné době překládá/ lumočí z bulha š iny, ex e ně
yučuje na Západočeské uni e zi ě, během měsíců p aco ního akua pak odjíždí p aco a do Bul-
ha ska oblas i ces o ního uchu.
OPEN
ACCESS