Inspirace z Bulharska: Kulturní antropologie a ekonomická migrace, více než jen kamarádky

Inspi ace z Bulha ska: Kul u ní an opologie a ekonomická mig ace, íce než jen kama ádky Gab iela Fa ko á A Bulga ian inspi a ion: cul u al an h opology and economic mig a ion, mo e han jus iends Se e al yea s las ing esea ch o economic mig a ion be ween Bulga ia and G eece b ough a pe - sonal ans o ma ion in he au ho ’s li e, which u ned he in o a Bulga ia based wo k mig an . This essay ques ion he possible e ec s o economic mig a ion o a ieldwo ke and hei me hodological consequences. Au ho also a ge s he ou s andingly equen in ol emen o an h opology g adu- a es wi hin he wo k mig a ion cycles, in e es ingly hese lows aim no only owa ds “ he Wes ” bu also “ he Eas ”. The s e eo ype o unquali ied economic mig an mo ing om “Eas ” o “Wes ” looding he a ge coun y wi h people o hei own needs o be econside ed. Economic mig a ion emb ace people wi h di e en educa ional le el, and ield backg ounds, u he mo e some ields like social-cul u al an h opology a e e en mo e in ol ed. I can challenge an h opology g adua es o ge he bes om his si ua ion, i no o he scien i ic p og ess, hen a leas o sel -explain hei ca ee choice. Keywo ds Sociocul u al an h opology — Economic mig a ion — Bulga ia — Going na i e Už oce 2014 jsem napsala ex , k e ý sh no al změny na a i ní pamě i bulha - ských Ka akačanů.1 Analyzo ala jsem zde z ah p oměn ma e iálních podmínek jejich ži o a e z ahu k o mulacím las ní his o ie. V pojímání las ní minulos i sami Ka- akačani p ezen o ali několik období jako obz láš ě ěžkých. Vz ah ěch o yp á ění k ekonomickým podmínkám ži o a se ukázal jako zcela a bi á ní, neboť p á ě pří- padě Ka akačanů jsou období nej ě ší ekonomické p ospe i y p ezen o ána jako k i- zo á, ěžká, zk á ka jako lé a, k e á by si elmi ne adi zopako ali. Zajímalo mne, co je edy hla ním u čujícím ak o em smu ku e yp á ění mých in o man ů? Ješ ě oce 2014, když jsem ýše zmíněnou s udii napsala, o byl p o mě elký o azník. Ne ušila jsem enk á , že následujících le ech zakusím podobnou zkušenos íce než dos . Když jsem se s Ka akačany před le y seznamo ala, jedna z in o man ek mi zkla- maně yp á ěla, že p á ě dokončila dálko ě ře í ysokou školu. Měla poci , že p o- blém s hledáním p áce s i ulem z ekonomie a pedagogiky yřeší dalším i ulem obo u u is ického uchu. Po oce daná in o man ka p aco ala Řecku na sklizni me uněk a oli a následně s ou p o esní k izi yřešila sňa kem a s ala se ak man- želkou na plný ú azek. Ze sklizní Řecku si ale enk á do Bulha ska při ezla do- 1 Ka akačani jsou řecky ho ořící po omci dří e kočo ných pas e ců, k eří se pohybo ali na e opském území Osmanské říše. Od 50. le žijí usedle na území Bulha ska a Řecka. Bulha š í Ka akačani pak jako jednu z ý azných ži o ních s a egií p ak ikují sezónní p aco ní mig aci do Řecka. Zmiňo aná analýza z oku 2014 ychází iskem až oce 2016 (Fa ko á 2016). OPEN ACCESS 94 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2016 s a ek peněz na o, aby přes zimu nemusela p aco a . Ta o ži o ní s a egie se zdála ýhodnou a zdánli ě jednoduchou. Musím se přizna , že jsem zcela nechápala, p oč je yp á ění o období le de adesá ých a začá ku 21. s ole í, kdy bulha š í Ka akačani h omadně odjížděli na sezónní p áci do Řecka, p ezen o áno jako agická epizoda, přes ože ekonomicky na om ka akačanš í ekonomič í mig an i byli lépe než jejich sousedé Bulha sku. Do celé o nice, kde na jedné s aně s ojí ekonomický p o i a na s aně d uhé nega i ní pojímání las ní si uace, je řeba připočís p o esní nenaplnění, poci p o- ma něných s uden ských le a přede ším s esk po příbuzných. Bylo po řeba, abych na las ní kůži během las ní p áce zah aničí zakusila, že například přijí z p áce domů, pozd a i se s blízkými (manželem/manželkou, pří elem/pří elkyní, dě mi, odiči … ), u aři si ká u a popo ída si u ní o denních událos ech je luxus, k e ý se zdaleka nedos á á každému. Minimálně u Ka akačanů en o ak o ý azně o li - ňuje ekonomicky mo i o ané jednání. KULTURNÍ ANTROPOLOG: ZVÍŘE ZAVĚŠENÉ DO PAVUČINY ČESKÉHO PRACOVNÍHO TRHU „Na u paní ze skladu na ok aji měs a, k e á se asi špa ně učila, jsem si zpomněl, když jsem si byl s půl očním zpožděním yz ednou s ůj ysokoškolský diplom z humani ního obo u. ‚Že js e se ůbec ob ěžo al‘ při í ala mě s úsmě em paní na s udijním oddě- lení. ‚My už jsme o dá no ska o ali‘ řekla a ydala se ke skříni. Pochopil jsem, že o byl ip, a uklidněn jsem na ázal: ‚No í e, já o ke s é p áci nepo řebuji, ale eď se hlá- sím na dok o ské s udium a musím o am doda ‘. ‚A co ůbec dělá e?’ zep ala se paní. ‚Jsem ako ý mlu ící au oma na ká u‘ přiznal jsem se“ (Rauch 2014) Vys udo ala jsem kul u ní an opologii a následně získala dok o á z e nologie. Tak dlouho jsem opako ala ýzkumné poby y u Ka akačanů, až jsem si jednoho dne u ědo- mila, že las ně žijeme elmi podobné ži o y, ápí nás podobné ěci a jejich pe spek i a idění s ě a se mi dlouhodobém měří ku zdá nejen pochopi elná a s ozumi elná, ale čím dál ím íc blízká a las ně jediná možná. Me odologicky o po ažuji las ně za u či- ou chybu, ždyť začne-li se ýzkumník objek ům s ého zájmu až přílišně podoba ( an- glič ině se p o en o enomén použí á označení „going na i e“), an opologické obci bude u či ě celá řada ědců zdů azňo a důleži os «ud žo ání zd a ého ods upu»2. P o začá ek se ale zas a me u ši okého kon ex u mého p o esního uko ení. Vzhledem k omu, že p o ese kul u ního an opologa mimo úzce p o ilo anou akade- mickou s é u České epublice p ak icky neexis uje, je řeba, aby absol en i hledali p o esi, kde je i s ak o anomální specializací budou ocho ni přijmou . Už před dese i 2 Všem je předem jasné, že echnicky nelze «en i ely go na i e“ nebo dokonce „become na i e“. Jedná se spíše o maximální ak i ní snahu o přizpůsobení. Přes o šak je en o koncep za- ížen kono ací ne-objek i i y (alespoň něk eří z českých a přede ším bulha ských kole- gů obo u ak o s koncep em objek i i y/neobjek i i y p acují — zde če pám přede ším z mnohých diskuzí na absol o aných kon e encích). OPEN ACCESS GAbRIELA FATkO Á 95 le y Jan Kelle upozo ňo al na obecnou ojí smůlu absol en ů ysokých škol. Ačko- li jsou s ále ujišťo áni, že se zdělání ypla í, ě šina odpo ídajících pozic je obsa- zena již d ěma gene acemi předešlých d ži elů diplomů, na íc s é y, jež abso bo ali ě šinu absol en ů (ins i uce sociálního s á u, p ůmysl) jsou pos upně odbou á ány nebo s agnují (Kelle 2006: 52). Z p ůzkumů o budoucím p aco ním upla nění absol en ů humani ních obo ů y- plý á, že jen zh uba pě ina z nich s ou naby ou specializaci může upla ni e s ém zaměs nání. Ve ě šině ěch o ýzkumů se sleduje nezaměs nanos ěch o absol en ů podle s a is ik úřadu p áce.3 Ze zře ele ak zcela unikají da a o om, zda zaměs naní absol en i dos á ají ku s ému zdělání adek á ní mzdu nebo zda je jejich p aco ní pomě sociálně s abilní. Vladimí Hulík z odbo u s a is ik Minis e s a škols í pak dodá á, že i o absol en i čas o na p aco ním hu zaujímají mís a adičně u čená p o s ředoškoláky, což ede spíše k dlouhodobé us aci, že na zdo y dob ému zdě- lání nelze nají odpo ídající p áci (ci in Boček e al. 2015, s o . Toušek e al. 2010: 23–28). Jiná čás absol en ů pak může bý na d uhou s anu ys a ena sociálně nejis é obži ě podobě příleži os né in elek uální nádeničiny. Ta může bý in elek uálně s imulující a mís y i inančně zajíma á, yznačuje se šak dočasnos í, od ola elnos í a s ím spojenou absencí sociálních jis o , což důsledku ede k nemožnos i pláno a , odkládání založení odiny a dlouhodobém měří ku i p ak ické yloučenos i ze sys- ému důchodo ého zabezpečení ( íce Kelle 2012: 63–82). Pod obná analýza upla ni elnos i absol en ů magis e ského obo u sociální a kul- u ní an opologie ukazuje, že ačkoli s uden i absol o ané s udium esměs po ažo- ali za k ali ní, jen méně než polo ina z nich ho po ažuje za jakkoli přínosné p o s é p o esní upla nění. Konk é ními kompe encemi, k e é upla nění absol en i zú o- čují, jsou přede ším psaní odbo ných ex ů, k i ické myšlení, p áce s in o macemi a jazyko é znalos i, naopak nedos á á se jim příp a y oblas i in o mačních ech- nologií, psaní g an ů nebo základů ekonomiky a managemen u (Toušek e al. 2010). Na zdo y empi ickým s udiím, jako je ýše zmíněná, pře ládá mezi p o esionálními akademickými an opology4 názo , že absol en i nabízejí „speci ické ědění a do ed- nos i, k e é s udiem an opologie získali a o než mají zaměs na a elé nemalý zájem“ (P oč je dob é mí an opologii 2016: 19). V p axi se šak České epublice absol en i an opo- logie upla ňují nejčas ěji jako p aco níci nezisko ých o ganizací (podle s udie Toušek e al. 2010 je o až 57 % absol en ů magis e ského obo u), ecepční, p aco níci call cen- e , úředníci (např. banko nic í je ysokoškolský i ul na ozdíl od jiných úřednic- kých oblas í s ále ješ ě požado án) nebo adminis a i ě elkých ko po ací, kde jako PA (Pe sonal assis an ) yššího managemen u yužijí například znalos cizích jazyků. 3 Vlnu článků obhajujících upla ni elnos ( ozuměj alespoň nějakou zaměs nanos ) absol- en ů humani ních obo ů a zejména an opologie ozdmýchal da y nepodložený ý ok p eziden a Zemana z oku 2013 o au oma ické ces ě šech no opečených an opologů na úřad p áce ( íce Tošne 2013). 4 Mani es „P oč je dob é mí an opologii“ yp aco al ýkonný ýbo Eu opean Associa i- on o Social An h opologis s ná aznos i na kon e enci, kde o é o p oblema ice oko alo íce než 50 an opologů ze 17 ůzných zemí ( edy an opologů s jasnou akademickou a i- liací a předpokládejme i alespoň čás ečně s abilní p o esní pozicí). OPEN ACCESS 96 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2016 KULTURNÍ ANTROPOLOG V PAVUČINĚ EKONOMICKÉ MIGRACE5 „Já si ždycky No sku říkám, že jsem p o ně Uk ajinka… dělám o, co dělají u nás Uk a- jinky. Nemůžu už na ně Čechách kouka a ne cí i se do nich.“ (absol en /ka humani ního obo u, p acující sezónně No sku) Vzhledem k omu, že odpo ídajících pozic nepřibý á s ejným empem jako absol en ů humani ních obo ů, můžeme očeká a , že jejich elká čás upla ní s ou znalos cizích jazyků při p áci zah aničí. Os a ně mnoho z nich již má s ou o s a egií zkušenos i z doby s udií. Pomineme-li, že s a o ací pozice zah aničí má ob ykle cha ak e nek ali iko ané p áce, může an opologo i přinés no ý náhled na celou řadu ý- zkumných si uací (zejména pokud je ýzkumně zaměřen p á ě na p aco ní mig aci). Můj případ je mnohém elmi odlišný od běžného s e eo ypu ekonomického mi- g an a (nebo spíše ekonomické mig an ky), a o ohledu smě u, ání, k ali ikace i odinného s a usu. Nejen že nejsem boha s í ch i ý, nek ali iko aný mig ující muž, k e ý si do cílo é země e opského blahoby u ouží při éz i celou poče nou odinu (s o ná ám zde se s e eo ypem ekonomického mig an a, k e ý posledním půl oce ak ak i ně budují česká média), ale na íc mig uji ze západu na ýchod, ze se- e u na jih. Mým cílem je Bulha sko, edy země, kde minimální mzda oří zh uba polo inu minimální mzdy České epublice, ačkoli mi zde zaměs na a el pla í zd a- o ní pojiš ění, každé oše ření zubním lékařem je učně zpopla něno i p o pojiš ěnce a y ám-li dos a ečný poče le p aco ním nasazení, dos anu jednou bulha ský důchod, k e ý p ůmě u oří ře inu oho našeho. Mo o em mé mig ace není snaha dané zemi zůs a , ale naopak ykona p áci co nej eko dnějším čase a pokud možno se na mís ě nezd žo a déle, než je nu né. A nakonec sebou nehodlám při és s é č yři manželky s dě mi, o manželích ani nemlu ě. Celá a o ži o ní s a egie zdánli ě pos ádá logiku, ale podí ám-li se blíže na můj zah aniční p aco ní ým, edle dok o ky e nologie se zde najdou i docen i podobných obo ů, absol en i a absol en ky obo ů jako ekologie, ilologie a d. Zk á ka nejsem nik e ak anomálním případem mezi p aco níky, jejichž hla ním úkolem je přepo- čí a u is y na le iš i, po adi jim, kde je nejbližší směná na a zodpo ída do azy ypu: „Jaké šechny alkoholické nápoje nalijí u is ům na ho elo ém ba u zda ma?“. V ámci p aco ního ýmu se pak na zájem dobí áme přezdí kami jako „paní dok o “, „p o eso -čeka el“ a případě kolegů ilologů pak „G amma -Nazi“. Samozřejmě lze 5 V om o esejis ickém ex u se přid žím oho o čas o použí aného e mínu, přes ože děle- ní mig ace podle mo i ů na ekonomickou, náboženskou nebo například poli ickou po a- žuji za nedůs ojně schema ický přís up. V p axi se se káme spíše s pes ou škálou mo i ů, jež jsou ůzných okamžicích upřednos ňo ány dle si uace. Mig ace bulha ských Ka a- kačanů do Řecka je jimi samými s řída ě ys ě lo ána jak e nicky (akcen o áním řecké- ho pů odu), ekonomicky (nedos a kem p aco ních příleži os í) i poli icky (z á ou í y e unkčnos bulha ské lády). S ejně ak současná mig ace bulha ských Tu ků do ČR je na jednu s anu mo i o ána snahou získa e elkých p ůmyslo ých podnicích p áci, o níž je Bulha sku nouze, ak snahou opus i bulha ské společenské i poli ické p os ředí, k e- é k mís ní u ecké menšině není z o na přá elské. OPEN ACCESS GAbRIELA FATkO Á 97 zde říbi jazyko é schopnos i a upla ňo a an opologům las ní schopnos i kul u - ního překladu. „No í e, akhle o ady chodí, řekne se pě a je o ždy spíš půl šes é.“ Během p aco ní směny si čas k á ím če bou soudobých s udií o mig aci na Balkán- ském poloos o ě. Obecně mne ždy zajímala hla ně p ůřezo á éma a jdoucí napříč ná odními s á y e s udo aném egionu (gende , příbuzens í, kul u a s a o ání, ma e iální kul u a a d.). Ne přek api ě — mig ace absol en ů humani ních obo ů ze s řední E opy na Balkán dosud nikdo nezp aco al. Os a ně jen s ěží u o mig- aci můžeme po ažo a za nějakou ýznamnou lnu. U dosud publiko aných ex ů na o o éma mne čas o za áží neosobní přís up mnohých mís ních bada elů, k eří ale na ozdíl od ěch s ředoe opských mají k objek ům s ého zájmu geog a icky ne- pomě ně blíže, mají edy možnos se jich osobně zep a na o, co po ažují za důleži é, případně jaké sou islos i jejich mig aci u čují. Zk á ka p o ádě sku ečně hloubko ý k ali a i ní ýzkum. S udie ycházející ze s a is ik, jsou sice díky přehledným abul- kám e ek ní, ale každý kdo na Balkánském poloos o ě s á il nějaký čas, í, že o, co je na papíře, je ždy jen hodně zdálený odlesk p axe. Odhado aná mí a nedokumen- o ané mig ace je zde yšší než mí a é dokumen o ané a edy s á em kon olo ané. Už jen p o o nelze k ali ní s udii ekonomické mig ace založi pouze na číslech. Neměla by o bý p á ě sociokul u ní an opologie, k e á bude posky o a a s o- zumi elně p ezen o a da a k éma u ekonomická mig ace? Zdá se, že k pa icipa i - nímu e énnímu ýzkumu mezi ekonomickými mig an y jsou její absol en i díky p ak ické neexis enci p o ese sociokul u ního an opologa ideálně yba eni. Vždy si é o sou islos i yba ím i onický ci á Kei ha Ha a, k e ý ekonomickou si uo a- nos an opologů sh nuje slo y: „Mos an h opologis s don´ like money and hey don´ ha e much o i . I symbolises he wo ld hey ha e ejec ed o some hing mo e au hen ic elsewhe e. (…) As a esul , an h opologis s ha e no had much o heo e ical in e es o say abou money“ (Ha 2005: 160). Pokud se an opologo é yhýbají éma u peněz a jejich ydělá ání, bude o asi p o o, že mnozí elkou čás ene gie ěnují p á ě řešení é o a ální o nice e las - ním ži o ě. Na d uhou s anu mají díky akcen o ání k ali a i ní me odologie a e én- ního ýzkumu jedinečnou možnos a o ci li á éma a u s ých in o man ů sledo a . Jen ěžko si lze předs a i , že sebe eme alidní da a o pe manen ní ži o ní nejis o ě ekonomických mig an ů me odou do azníko ého še ření (přes ože o mnoho bada- elů dělá — iz např. Ma ko a a Ha zip okopiou 2015). Samozřejmě se spolu s Cli o dem Gee zem asi šichni shodneme na om, že se našimi in o man y nemusíme s á , abychom je mohli pochopi . Sdílením jejich ži o ních zkušenos í se o iž zdá áme jedné ze silných zb aní ýzkumníka, a o pozice cizince. Ta nás p á ě mnohých ýzkumných si uacích upozo ní na u či é aspek y, k e é by zůs aly očima našince nezaznamenané, neboť se jim zdají samo- zřejmé a ak ne idi elné. Nemí s abilní p áci a nemí ješ ě k omu peníze může las ně znamena přínos na me odologické o ině. Mám ím na mysli sku ku z ělesněnou zkušenos , k e á ám le i ém s abilním zaměs nání s p a idelným příjmem bude zcela nepřís upná a snad i nepochopi elná. Možná se in o má o ů po le ech přes ane e p á na o řepané o ázky jako, zda už našli p áci, co plánují dál, jak jim podnik ydělá á, a naopak s ou pozo nos zaměří e na o ázky ohledně kon- ak u s příbuznými, nímání odchodu příbuzných, samo y, nenaplněnos i a jiných OPEN ACCESS 98 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2016 denních eálií jejich kočo ných ži o ů. Třeba ale p á ě zde na ážíme na důleži ou úlohu an opologů oblas i s udií mig ací. Třeba je jejich nej ě ší současnou ý- z ou dá ěm o s udiím, k e é čas o zacházejí s okem lidí jako s kalkulo a elnou o nicí, lidský ozmě . Pokládajíc si y o sady o ázek, zaznamenala jsem během oho o lé a pa adoxní si uaci. Čím íce se zdaluji od p o esionální akademické an opologie, ím íce mám poci hladkého s upu do e énu a po ěch mnohých le ech sku ku alidních da 6. Čím méně jsem p o esionálním an opologem, ím íce jsem ekonomickým mig an- em, a naopak. Bý áženým akademikem zde s uk u álně b ání zakoušení zásadní zkušenos i ekonomické mig ace. Mig o a , nemig o a ? Psá , nepsa ? Ží nebo po- piso a ži o ? Nezbý á než dou a , že jednou bude možné oky ekonomické mig ace e ospek i ně akademicky (a las ně i sebe- e apeu icky) zhodno i po zo u Judi h Okely a její s udie disciplinace las ního ěla během nedob o olného s udia na in e - ná ní škole p o dí ky z yšších s e (Okely 1996). 6 Au o ka se Ka akačany a jejich p aco ní mig ací e énu zabý á od oku 2008 (p ní 3 oky ýzkumu lze po ažo a za obezře né získá ání dů ě y). POUŽITÁ LITERATURA Boček, J., Cibulka, J., Šulek, M., Kočí, P. 2015. Kde s udo a , abys e neskončili na dlažbě: Vysoké školy podle poč u absol en ů egis o aných na úřadu p áce [online], [ci . 11. 6. 2016]. Dos upné z: h p://www. ozhlas. cz/zp a y/da a/_zp a a/kde-s udo a -abys e- neskoncili-na-dlazbe-nejlepsi-a-nejho si- ysoke-skoly--1513387. Fa ko á, G. 2016. Bulga ian Sa aka sani: building a na a i e c isis. in K. Ro h, A. Ka a i (eds.) E hnologia Balcanica 19, Cul u es o C isis in Sou heas Eu ope, Pa II: C ises Rela ed o Na u al Disas e s, o Spaces and Places, and o Iden i ies. LIT-Ve lag. Ha , K. 2005. Money: one an h opologis ‘s iew. Pp. 160–175 in. J. G. Ca ie (ed.). A handbook o economic an h opology. Chel enham: Edwa d Elga . Kelle , J. 2006. Rozho o s P o . PhD . Janem Kelle em, Csc. na éma „ zdělanos ní společnos “. Aula 14 (03): 52–55. Kelle , J. 2012. Sociologie s ředních s e . P aha:SLON. Ma ko a, E., Ha zip okopiou, P. 2015. Labou mig a ion and o he o ms o mobili y be ween Bulga ia and G eece: The E olu ion o a C oss-Bo de Mig a ion Sys em. Pp. 183–208 in H. Ve meulen, M. Baldwin-Edwa ds, R. an Boe scho en (eds.). Mig a ion in he Sou he n Balkans. Sp inge In e na ional Publishing. Okely, J. 1996. Own o O he Cul u e. London, New Yo k: Rou ledge. P oč je dob é mí an opologii. 2016. Český lid 103 (1): 15–21. Rauch, Z. 2014. Dějiny pří omnos i. Vždyť se dobře učili. No ý p os o 432 [online], [ci . 5. 7. 2016]. Dos upné z: h p://www. no yp os o .cz/clanky/432/ zdy -se-dob e- ucili.h ml. Tošne , M. 2013. Kdo se bojí kul u ní an opologie? Deník e e endum [online], [ci . 14. 6. 2016]. Dos upné z: h p:// denik e e endum.cz/clanek/15648-kdo-se- boji-kul u ni-an opologie. Toušek, L., Čapko á, K., Gebouská, L., Kočand le, V. 2010. Analýza upla ni elnos i absol en ů magis e ského s udia Sociální a kul u ní an opologie [online], [ci . 3. 7. 2016]. Dos upné z: h p://www.an opologie. o g/si es/de aul / iles/ iles/book-pages/ ak i i a_-_klico a_ak i i a_c_3.pd . OPEN ACCESS GAbRIELA FATkO Á 99 Gab iela Fa ko á je kul u ní an opoložka a s ůj dlouhodobý ýzkum p o áděla Bulha sku. Za- bý ala se něm současnou sociální o ganizací a ekons uo áním las ní his o ie případě bý a- lých kočo ných pas e ců — Ka akačanů. V současné době překládá/ lumočí z bulha š iny, ex e ně yučuje na Západočeské uni e zi ě, během měsíců p aco ního akua pak odjíždí p aco a do Bul- ha ska oblas i ces o ního uchu. OPEN ACCESS