Úvodník

Úvodník „Nietzsche ve své kritice, adresované soudobé vědě, univerzitnímu provozu imoderním vzdělancům, vmnoha ohledech jasnozřivě pojmenoval ty rysy, jimiž se vyznačuje— vpodobě nesrovnatelně ohavnější— dnešek: ‚rozčilená, bezdechá, sem atam pádící, ba zmítající se věda‘, jež nevychovává ke kultuře, vědecký provoz ve svém ‚upachtěném auštvaném závodění‘ akonečně i‚vědecký člověk‘, který hnán ‚životní nouzí‘ ve svém spěchu aotupění upadl na roveň ‚unavenému dělníkovi‘, ‚otrokovi‘“, píše Petr Málek vtextu Dvě lekce studia literatury aneb opomalosti, úvodní ze souboru Studií askic nového čísla Slova asmyslu. Právě pokus reflektovat povahu dnešního vědeckého postupu atázání, ato zperspektivy literární vědy, se stal široce založeným spojovníkem statí prezentovaných vtomto čísle. Zaměřili jsme se zejména na mapování různorodých filologických ainterdisciplinárně (filozoficky asociologicky) založených postupů apodnětů při studiu slovesného díla. Děje se tak jak vMálkově úvodní studii, tematizující Benjaminův výklad Kafkova díla aOpelíkovo čtení Karla Čapka, tak ve stati Daniela Vojtěcha, která se— při příležitosti druhého vydání monografie Jiřího Opelíka Josef Čapek (2017, 1. vyd. 1980)— ve stati Zářivá hlubina vrací kjejím původním kontextuálním vazbám; zdůrazňuje kontext její mezioborovosti, souvislost autorovy celoživotní badatelské pozornosti soustředěné kosobnosti J.Čapka avýznam jejích metodologických ateoretických aspektů pro domácí literárněhistorickou tradici monografického pojednání typu osobnost-dílo. Následná dvojice textů vprůnicích vybraných segmentů literární afilozofické rozpravy zkoumá interpretační potenciál dvou literárních světů: Pavel Kordík (veseji „Trochu jen voda nás dělí!“. Oubíhání, úběžníku, onavigaci) kolem Narcisovy figury básnivě rozeznívá nuance významů spjatých sotázkami vztahu jevení, řeči aidentity, Tereza Matějčková (Antigona je mrtvá? Ať žije Isména?) důsledně odvažuje akonfrontuje možnosti rozumění Sofoklově tragédii. Constanze Derham sleduje způsob, jímž je vLeppinově románu Severins Gang in die Finsternis evokována pražská topografie. Trojice návazných prací se obrací kzápletkám translatologickým— Eleonora Bentivogli stopuje ainterpretuje posuny mezi dvěma knihami Čapkových překladů francouzské poezie, Gaia Seminara aAdéla Ruferová analyzují tradici apovahu italského, resp.anglického překládání Hrabalovy prózy Příliš hlučná samota. Závěrem Hans-Christian Trepte zkouší vyznačit tendence vpředstavování holokaustu vpolské literatuře posledních desetiletí. OPEN ACCESS 8 SLOVO A SMYSL 29 Pro rubrika Retrospektiva římská bohemistka Annalisa Cosentino připravila edici korespondenční výměny odvíjené vletech 1948–1977 mezi Vladimírem Holanem aAngelo Mariou Ripellinem; vKritických rozhledech Marie Škarpové, Martina Machovce aKláry Soukupové se dostalo na knihy Veroniky Čapská (Mezi texty atextiliemi. Swéerts-Šporkové, textové praxe akulturní výměna na přelomu baroka aosvícenství), Marka Švehly (Magor ajeho doba. Život Ivana M.Jirouse) aJosefa Hrdličky (Poezie akosmos). Red. OPEN ACCESS